# Přepis: Homo digitus – člověčenství v další dekádě

## Popis

Nebudeme se bavit o digitálních technologiích, ale o tom jak udržet svou duši vyživenou i v digitální době a o základních kořenech "člověčenství" v době AI.



Kdo je Karolína Presová



Karolína Presová během svých studií sociologie a médií odjela pracovně na dva roky do Asie, kde začala pozorovat negativní vlivy digitálních technologií na mentální zdraví dětí a dospívajících. I proto v Česku hned po návratu založila a budovala úspěšnou neziskovku Replug me, která se negativním vlivům digitálního světa na  děti a dospělé věnuje již několik let, včetně výzkumu. Jako jedna z prvních se u nás začala problematikou digitálního wellbeingu zabývat v praxi jak ve školách, tak ve firmách. I díky tomu získala řadu ocenění za sociální inovace a společenskou odpovědnost a Forbes ji zařadil do svého žebříčku 30 pod 30. Aktuálně si užívá pomalejší životní tempo v přírodě a mateřskou roli. Profesně se zaměřuje na rozvoj AI a jejího dopadu na duši a vývoj člověka. Individuálně se jako konzultantka věnuje klientům, kterým uspěchaná digitální doba už přerostla přes hlavu, a chtějí se ponořit více do sebe.

## Přepis

**[00:00:00]** 🎧🎧🎧

**[00:00:30]** 🎧🎧🎧

**[00:01:00]** 🎧🎧

**[00:01:05]** 🎧🎧

**[00:01:10]** 🎧🎧

**[00:01:15]** 🎧🎧

**[00:01:20]** 🎧🎧

**[00:01:25]** 🎧🎧

**[00:01:30]** 🎧🎧

**[00:01:35]** 🎧🎧

**[00:01:40]** 🎧🎧

**[00:01:45]** 🎧🎧

**[00:01:50]** 🎧🎧

**[00:01:55]** 🎧🎧

**[00:02:00]** 🎧🎧

**[00:02:05]** 🎧🎧

**[00:02:10]** 🎧🎧

**[00:02:15]** 🎧🎧

**[00:02:20]** 🎧🎧

**[00:02:25]** 🎧🎧

**[00:02:30]** 🎧🎧

**[00:02:35]** 🎧🎧

**[00:02:40]** 🎧🎧

**[00:02:45]** 🎧🎧

**[00:02:50]** 🎧🎧

**[00:02:55]** 🎧🎧

**[00:03:00]** 🎧🎧

**[00:03:05]** 🎧🎧

**[00:03:10]** 🎧🎧

**[00:03:15]** 🎧🎧

**[00:03:20]** 🎧🎧

**[00:03:25]** 🎧🎧

**[00:03:30]** 🎧🎧

**[00:03:35]** 🎧🎧

**[00:03:40]** 🎧🎧

**[00:03:45]** 🎧🎧

**[00:03:50]** 🎧🎧

**[00:03:55]** 🎧🎧

**[00:04:00]** 🎧🎧

**[00:04:05]** 🎧🎧

**[00:04:10]** 🎧🎧

**[00:04:15]** 🎧🎧

**[00:04:20]** 🎧🎧

**[00:04:25]** 🎧🎧

**[00:04:30]** 🎧🎧

**[00:04:35]** 🎧🎧

**[00:04:40]** 🎧🎧

**[00:04:45]** 🎧🎧

**[00:04:50]** 🎧🎧

**[00:04:55]** 🎧🎧

**[00:05:00]** 🎧🎧

**[00:05:05]** 🎧🎧

**[00:05:10]** 🎧🎧

**[00:05:15]** 🎧🎧

**[00:05:20]** 🎧🎧

**[00:05:25]** 🎧🎧

**[00:05:30]** 🎧🎧

**[00:05:35]** 🎧🎧

**[00:05:40]** 🎧🎧

**[00:05:45]** 🎧🎧

**[00:05:50]** 🎧🎧

**[00:05:55]** 🎧🎧

**[00:06:00]** 🎧🎧

**[00:06:05]** 🎧🎧

**[00:06:10]** 🎧🎧

**[00:06:15]** 🎧🎧

**[00:06:20]** 🎧🎧

**[00:06:25]** 🎧🎧

**[00:06:30]** 🎧🎧

**[00:06:35]** 🎧🎧

**[00:06:40]** 🎧🎧

**[00:06:45]** 🎧🎧

**[00:06:50]** 🎧🎧

**[00:06:55]** 🎧🎧

**[00:07:00]** 🎧🎧

**[00:07:05]** 🎧🎧

**[00:07:10]** 🎧🎧

**[00:07:15]** 🎧🎧

**[00:07:20]** 🎧🎧

**[00:07:25]** 🎧🎧

**[00:07:30]** 🎧🎧

**[00:07:35]** 🎧🎧

**[00:07:40]** 🎧🎧

**[00:07:45]** 🎧🎧

**[00:07:50]** 🎧🎧

**[00:07:55]** 🎧🎧

**[00:08:00]** 🎧🎧

**[00:08:05]** 🎧🎧

**[00:08:10]** 🎧🎧

**[00:08:15]** 🎧🎧

**[00:08:20]** 🎧🎧

**[00:08:25]** 🎧🎧

**[00:08:30]** 🎧🎧

**[00:08:35]** 🎧🎧

**[00:08:40]** 🎧🎧

**[00:08:45]** 🎧🎧

**[00:08:50]** 🎧🎧

**[00:08:55]** 🎧🎧

**[00:09:00]** 🎧🎧

**[00:09:05]** 🎧🎧

**[00:09:10]** 🎧🎧

**[00:09:15]** 🎧🎧

**[00:09:20]** 🎧🎧

**[00:09:25]** 🎧🎧

**[00:09:30]** 🎧🎧

**[00:09:35]** 🎧🎧

**[00:09:40]** 🎧🎧

**[00:09:45]** 🎧🎧

**[00:09:50]** 🎧🎧

**[00:09:55]** 🎧🎧

**[00:10:00]** takový jakési paradigma dnešní digitální doby,

**[00:10:03]** tak má i druhou stranu, což jsou ty kořeny.

**[00:10:06]** Což je neefektivita, iracionalita, spontanejita a nejistota.

**[00:10:12]** A jak si asi dobře domyslíte, tak strom bez kořenů vysychá.

**[00:10:16]** Nemůže prostě existovat.

**[00:10:17]** Stejně tak jako člověk je jako ten strom,

**[00:10:20]** tak bez kořenů, bez té neefektivity v životě,

**[00:10:23]** iracionality, nejistoty, zkrátka vyschne.

**[00:10:26]** Ale my se bohužel dneska zaměřujeme jenom na ten vršek.

**[00:10:29]** Jenom na tu korunu.

**[00:10:31]** A jedeme vlastně v tom technologickým paradigmatu

**[00:10:33]** té efektivity a výkonu.

**[00:10:35]** Není to ale dané digitálními technologiemi.

**[00:10:37]** To je hrozně zajímavá myšlenka.

**[00:10:39]** Když se podíváte na jako výborné psychologií a historiky,

**[00:10:46]** kteří se věnují komparativní analýze vývoje mozku,

**[00:10:50]** tak zjistíte, že vlastně člověk od doby nějakého paleolitu,

**[00:10:55]** přes zemědělství, po prvobitní pospolenou společnost,

**[00:10:58]** pod nějakou industriální dekartovskou dobu,

**[00:11:01]** tak si mu vlastně vyvíjel mozek směrem vlastně k té koruně.

**[00:11:04]** My jsme si budovali vědomí, ego.

**[00:11:07]** Snažili jsme se vlastně být racionálnější,

**[00:11:10]** aby jsme přežili konkrétně už v té industriální éře.

**[00:11:14]** To znamená, že jsme si budovali postupem věku tu korunu,

**[00:11:17]** ale rostly nám i ty kořeny.

**[00:11:19]** Ale tak nějak se nám ty kořeny postupem času přestávaly hodit,

**[00:11:22]** protože ta neefektivita a irracionalita vás prostě zdržuje.

**[00:11:26]** Co si budeme mít nějaké emoce, interagovat s naším nevědomím,

**[00:11:31]** mít v životě nějakou spontanejtu.

**[00:11:33]** Na to dneska nemáme moc času.

**[00:11:34]** Takže my jsme postupem času ty kořeny začaly tak trošku odřizávat.

**[00:11:38]** A dokonce existuje skvělý výzkum amerického neurologa Paula McLeana,

**[00:11:46]** který dokonce říká, že v průběhu toho věku

**[00:11:48]** jsme se tak moc zaměřovali na to rácio a na to vědomí,

**[00:11:52]** že jsme úplně tím, jak jsme vyvíjeli neokortex,

**[00:11:55]** jsme úplně potlačili některé funkce limbického systému,

**[00:11:58]** až do té míry, že ztrácíme intuici.

**[00:12:01]** A do tohoto okamžiku vstoupily digitální technologie,

**[00:12:04]** do tohoto historického settingu, který je velmi přirozený.

**[00:12:07]** Ten vývoj té koruny je velmi přirozený.

**[00:12:10]** A do toho vstoupily digitální technologie, sociální sítě a teďka AI.

**[00:12:14]** A jenom podporuje tu korunu, ten růst té koruny.

**[00:12:17]** Což není špatnýho, to je prostě přirozený vývoj

**[00:12:20]** a my tím směrem jdeme, ale je dobrý a je důležitý,

**[00:12:24]** než někdy dřív se zaměřit i na ty koreny.

**[00:12:28]** Právě na tu iraceulitu, neefektivitu, spontanejtu a nejistotu.

**[00:12:32]** A je to z toho důvodu, že pokud v podstatě my ztrácíme kontakt

**[00:12:37]** s tím korenovým, s tím, co nás vyživuje,

**[00:12:39]** tak ztrácíme něco bazálního.

**[00:12:42]** A já jsem si to pro sebe pojmenovala jako jakousi krizi smyslu.

**[00:12:46]** To je to, co vnímám teď, že se s Dinma často děje.

**[00:12:49]** Dám vám konkrétní příklad, který se paternově opakuje.

**[00:12:53]** Přijde za mnou člověk, který má výbornou kariéru, výbornou práci,

**[00:12:59]** děti, který ji chtěl nebo chtěla, žije život v podstatě jako perfektní,

**[00:13:05]** ale něco mu tam chybí, cítí se vyschle, vyžile.

**[00:13:09]** Prostě něco tam úplně nefunguje.

**[00:13:12]** Nepomáhá na koupování, nepomáhá Netflix, nepomáhá alkohol,

**[00:13:16]** nepomáhají adrenalinový sporty a z každý dovolené se vrací se stejnou myšlenkou.

**[00:13:21]** Jo, jako něco není úplně dobře.

**[00:13:25]** A já jsem se začala ptát otázku, proč se vytrácí smysl z naší životu.

**[00:13:32]** Čím to je, když máme všechno a žijeme ve společnosti, která je obrovsky hojná

**[00:13:38]** a máme vlastně všechno, konkrétně my tady ve střední a východní Evropě

**[00:13:42]** máme v podstatě všechno, co chceme, proč nemáme ten smysl?

**[00:13:45]** Proč často nevíme úplně, kam směřujeme a co s naším životem a co ho má naplňovat?

**[00:13:50]** A co je to, co máme tomuto světu dát?

**[00:13:53]** A abychom se na ten kontext mohli trošku víc podívat,

**[00:13:57]** tak bychom mohli začít právě těmi digitálními technologiemi,

**[00:14:00]** které vstoupily do toho historického dění vývoje té naší koruny a těch kořenů.

**[00:14:08]** Digitální technologie uspokojují velmi dobře naše základní potřeby.

**[00:14:17]** Nevím, jestli jste si to někdy spojili s maslovou pyramidou,

**[00:14:20]** ale toto je její zjednodušená verze,

**[00:14:24]** ale tam ty dvě patra, který mám vysvícený,

**[00:14:27]** to jsou náležitosti, to znamená někam patřím,

**[00:14:30]** s někým se relatuju,

**[00:14:33]** nějakým způsobem si buduju pocit, že někam patřím do nějaké skupiny,

**[00:14:38]** ať už je to v práci, nebo v rodině, nebo v osobním životě,

**[00:14:41]** v mezilických vztazích.

**[00:14:44]** To nad tím, ta sebehodnota, to znamená, jak já se cítím s ostatními,

**[00:14:48]** co si o sobě myslím, jak se vztahuju k prostředí

**[00:14:52]** a co to znamená pro mou osobnost,

**[00:14:54]** tak to jsou vlastně základní lidské potřeby,

**[00:14:57]** které digitální svět relativně výrazně naboural,

**[00:15:00]** aniž bychom si toho všimli.

**[00:15:02]** Bylo to totiž velmi subtilní,

**[00:15:04]** trvalo to relativně dlouhou dobu,

**[00:15:06]** a já, jelikož se v tomto poli pohybuju opravdu už hodně dlouho,

**[00:15:10]** a byla jsem zhrodu toho, jak jsme začali používat Instagram na každý bázi,

**[00:15:15]** tak jsem pozorovala, jak na začátku jsme si toho všimli.

**[00:15:18]** Aha, nejsem na Instagramu moc dlouho,

**[00:15:20]** aha, a tady vidím nějaké fotky, co si v nich mám vlastně myslet,

**[00:15:23]** až do doby, kdy si to už vůbec nevšímáme.

**[00:15:25]** Prostě tam chodíme nevědomně,

**[00:15:27]** nějak na sebe necháváme ten obsah působit,

**[00:15:30]** a neuvědomujeme si,

**[00:15:32]** že v podstatě nám to adresuje úplně základní potřeby.

**[00:15:35]** A i to je samozřejmě ten důvod, proč tam tak chodíme,

**[00:15:38]** proč tam chodíme v podstatě obsedantně,

**[00:15:40]** ani nevíme, proč chodíme na Instagram,

**[00:15:42]** jenom z toho důvodu, že prostě to vytáhne na telefon z kapsy,

**[00:15:45]** ani nevíme, nemáme v podstatě žádný důvod, žádný opodstatnění.

**[00:15:49]** A tyto základní potřeby, které digitální svět naplňují,

**[00:15:53]** dávám příklad, dávám ale extrémní příklad, abyste to pochopili.

**[00:15:57]** Když se podíváte na dnešní influencery,

**[00:16:00]** a to se týká, řekla bych hlavně té mladé generace,

**[00:16:04]** tak ten digitální prostor vám v podstatě říká,

**[00:16:07]** když budeš mít zadek jak Kim Kardashian,

**[00:16:10]** tak si sebe můžeš vážit,

**[00:16:12]** a když budeš mít 100 lajků u tohoto Instastoryčka,

**[00:16:15]** tak budeš milovaný.

**[00:16:17]** To je v extrémní podobě ten narrativ,

**[00:16:19]** který my ze sociálních sítí dostáváme,

**[00:16:21]** a který je spojený právě tady s těma dvěma patrama té pyramidy.

**[00:16:24]** To znamená, my si tam zabezpečujeme pocit toho,

**[00:16:27]** že někam patříme, ať už je to na Facebooku,

**[00:16:29]** když se s někým četujeme, nebo na LinkedInu,

**[00:16:31]** jsme součásti nějaké komunity, jsme součásti nějaké profesní skupiny.

**[00:16:34]** Naplňujeme si tam tu sebehodnotu,

**[00:16:36]** to znamená dostáváme lajky, komentáře,

**[00:16:38]** ale i když vám napíše šéf nějaký e-mail,

**[00:16:40]** tak máte pocit, že aha, vy s tým šéfem máte nějakou vazbu,

**[00:16:43]** je to důležitý, on je vaše autorita,

**[00:16:45]** takže tam si taky vlastně niterně naplňujete ten pocit té sebehodnoty.

**[00:16:49]** Je to velmi subtilní, ale děje se to každý den v našich životech.

**[00:16:53]** Ale když outsourcujeme naplňování těch základních potřeb,

**[00:16:57]** což tak některé děti a dospívající už bohužel mají,

**[00:17:00]** do toho digitálního světa, tak jak se nahoru dostaneme k tomu smyslu?

**[00:17:05]** Tam už je to najednou prostě zablokovaný, ta cesta.

**[00:17:08]** Vy už jak kdyby ten smysl tím digitálním prostorem

**[00:17:11]** máte automaticky předkládaný.

**[00:17:13]** To znamená, když zase přeženu pro tu mladou generaci,

**[00:17:16]** smyslem mého života je vypadat jako Kylie Jenner.

**[00:17:19]** Smyslem mého života je vypadat jako ten a ten

**[00:17:22]** a mít tento a tento lifestyle.

**[00:17:24]** Často, když se zeptáte dnešních mladých,

**[00:17:26]** co je jejich smyslem života, co je drive-uje,

**[00:17:29]** ne co by chtěli být profesně, ale co je ta jiskra, co v nich hoří,

**[00:17:33]** tak buď to nedokážou říct, anebo je to právě mimikování něčeho,

**[00:17:40]** co je v digitálním prostoru.

**[00:17:42]** A to, že vlastně digitální svět naboural tyto dvě základní patra

**[00:17:48]** naší máslové pyramidy, tak se stala i jedna důležitá věc,

**[00:17:52]** která je důležitá hlavně pro mladou generaci a pro dětí,

**[00:17:55]** a to je to, že to komplikuje tvorbu vlastní pevné identity.

**[00:17:58]** Tady bych ráda zmínila myšlenku Shošany Zubov,

**[00:18:01]** což je americká psycholožka působící na Harvardu,

**[00:18:04]** která napsala výbornou knížku o v podstatě surveillance kapitalismu,

**[00:18:09]** který nás všichni čeká, nebo už se v něm trošku nacházíme.

**[00:18:12]** Ono vlastně říká, že mladá generace jsou jako chameleoni,

**[00:18:16]** že mimikují, toto se děje v digitálním světě

**[00:18:19]** a podle toho si vlastně nastavují svůj vlastní život,

**[00:18:22]** protože mají potře, že ten digitální svět a ten svět sociálních médií

**[00:18:26]** v podstatě je ten správný, je ten, co jim předkládá, správný,

**[00:18:30]** takže oni už nehledají vlastní jiskričku.

**[00:18:33]** Oni už jenom mimikují to, co vidí venku.

**[00:18:35]** Takže kdybyste si náhodou někdy všimli,

**[00:18:37]** že před školama je hodně holek, který vypadají jak Kylie Jenner,

**[00:18:42]** všichni mají stejné oblečení, všichni mají stejné účesy,

**[00:18:46]** tak se vám to nezdá.

**[00:18:48]** Je to opravdu o tom nějakým chameleoni mimikovacím přístupu,

**[00:18:52]** co ty mladí mají.

**[00:18:54]** Nicméně bych tady chtěla říct, to není nic špatného,

**[00:18:57]** že oni mají nějaký vzor, že mají vzor jako Kylie Jenner,

**[00:19:00]** že mají vzor jako kohokoliv jinýho.

**[00:19:02]** Problematicky je, že ten digitální prostor dává jenom jeden vzor

**[00:19:06]** a říká jenom, ten to je správný.

**[00:19:08]** A říká jenom, touto cestou běž, protože tato paní na Instagramu

**[00:19:13]** má největší market commercial, největší reach,

**[00:19:16]** takže to budeme sledovat a ta je vlastně bernou míncí toho,

**[00:19:19]** jak budeme tvořit naši identitu.

**[00:19:26]** Dobrý je si uvědomit, že bez ukotvené identity

**[00:19:29]** neexistuje pocit naplnění.

**[00:19:31]** A tady v těchto dvou patech, té maslové pyramidy,

**[00:19:33]** ta identita není autentická.

**[00:19:35]** A to znamená, to díti nebo ten mladý člověk, ale i dospělí,

**[00:19:38]** to se netyká jenom děti, ale i nás dospělých,

**[00:19:40]** vlastně si tvoří tu identitu na základě toho, co vidí venku,

**[00:19:43]** to, co validuje ten jeho komerční, dejme tomu ten marketingový svět,

**[00:19:48]** tak dostat se k tomu smyslu, to, co nás ráno budí z postele,

**[00:19:53]** to, co nás oživuje, je skoro nemožný.

**[00:19:56]** A co je velmi, velmi smutné

**[00:19:59]** a let me

**[00:20:00]** Myslím si, že to taky dané tou dobou je, že se na to o těch dětí ani nikdo neptá.

**[00:20:05]** Co je tvůj smysl, co tě oživuje, co je to vevnitř, co bys chtěl rozprsknout do toho světa.

**[00:20:13]** A co nevidíš primárně na sociálních sítích.

**[00:20:19]** Když se vrátím trošku k tomu dospěláckému světu,

**[00:20:23]** tak to, jak moc máme obsazenou tu masovou pyramidu,

**[00:20:26]** jak moc ty digitální technologie penetrovaly vlastně ty nutlivý patra té masovy pyramidy,

**[00:20:31]** tak je dané tím, jak i kým máte nastavený digitální well-being.

**[00:20:34]** Proto o tom teďka mluvím, protože je to vlastně na vás,

**[00:20:38]** jak moc máte propusné ty hranice toho digitálního světa.

**[00:20:42]** Jak moc jste si dali nějaké pravidla, jak ten digitální svět budete používat.

**[00:20:48]** A na to se teďka trošku podíváme v tom quizu, o kterém Honza mluvila, který jsme si připravili.

**[00:20:55]** Takže, jak jste na tom s digitálním well-beingem?

**[00:20:58]** To je vždycky takové zajímavé pro mě, jak to vlastně vypadá.

**[00:21:02]** A máme tady teda první otázku.

**[00:21:08]** Doufám, že ji vidíte na slajdu.

**[00:21:11]** Často sahám po telefonu, když se nudím nebo se cítím nervózně.

**[00:21:17]** Prostě když jste v nějaké takové vypjaté situaci,

**[00:21:20]** před nějakou přednáškou, nebo před nějakým důležitým meetingem,

**[00:21:23]** nebo čekáte na rande na někoho,

**[00:21:26]** tak vládnu ty prsty, prostě se neudrží a jdete si zaskrolovat.

**[00:21:37]** Super.

**[00:21:38]** Jsem ráda, že tady tolik účastníků, aspoň budeme mít velký vzorek.

**[00:21:42]** Tak ještě tomu dáme chvilenku.

**[00:22:00]** Tady tento výsledek je vlastně úplně běžný, když si tak typla.

**[00:22:05]** A je to normální, protože mobil je vlastně výborná úniková strategie.

**[00:22:12]** Zase, my nechceme čelit, jak jsem mluvila na začátku,

**[00:22:15]** my nechceme čelit té nejistotě.

**[00:22:17]** To nám nedělá moc dobře.

**[00:22:19]** Ty naše základní bazální kořeny, ten kořen té nejistoty nám nedělá dobře,

**[00:22:23]** takové té spontaneity, takže my vlastně chceme si doživot,

**[00:22:27]** tak když jsme nervózní, hnedka vrátí tu jistotu

**[00:22:29]** a na tom Instagramu ta jistota vždycky zkrátka je.

**[00:22:33]** Tam je vždycky něco, co víme, zhruba, jdeme na e-mail,

**[00:22:36]** jdeme se podívat do Google Calendar, co nás čeká

**[00:22:38]** a hnedka si vlastně k sobě vrátíme tu jistotu.

**[00:22:42]** Tak, pojďme se podívat na další otázku.

**[00:22:45]** Teďka je trošku pracovní.

**[00:22:47]** Mám poci, že práce nikdy nekončí.

**[00:22:49]** Nemám hranice mezi prací a osobním životem.

**[00:22:53]** Je to hlavně způsobené tím, že máme všichni e-maily v mobilu,

**[00:22:56]** nebo Slacky v mobilu, Whatsapp v mobilu.

**[00:23:03]** Tak, vypadá to.

**[00:23:11]** Musím teda říct, já to budu už průběžně komentovat.

**[00:23:13]** Musím říct, že když jsem začala ve firmách

**[00:23:16]** řešit digitální well-being, tak to bylo většinou 100%,

**[00:23:21]** okolo 90%.

**[00:23:23]** Teďka mám radost, že samozřejmě, že to je malý vzorek,

**[00:23:26]** ale jsem rada, že se to snižuje, to číslo, postupně,

**[00:23:30]** protože tady je spousta firm, které se tomu začaly věnovat

**[00:23:32]** a všimly si, že je spíš kontraproduktivní,

**[00:23:35]** abych zaměstnance byly neustále připojení

**[00:23:37]** a neustále mentálně v práci, protože se nikdy neodpočinou

**[00:23:40]** a pak to úplně není dobrý z lidska vyhoření

**[00:23:43]** nebo nějaké efektivity a výkonnosti.

**[00:23:48]** Jasně, 72%.

**[00:23:52]** Pak se můžeme třeba k této pracovní otázce vrátit

**[00:23:54]** k otázkách na konci, pokud vás to něco konkrétního zajímá,

**[00:23:58]** ale je fakt zajímavé, že jsme si ani skoro nevšimli,

**[00:24:02]** my si toho všímáme, že ta práce i v našem osobním životě,

**[00:24:05]** všimají z toho hlavně naše rodiny nebo naše děti,

**[00:24:08]** ale zdá se nám to jaksi normální, před spadním ještě zkontrolovat e-mail,

**[00:24:11]** co kdyby náhodou. Zase nám to normální,

**[00:24:14]** hned po probuzení vzít si telefon a podívat se na e-maily,

**[00:24:17]** protože co kdyby něco hořelo.

**[00:24:20]** Opravdu málo kdy něco hoří, ale to je ukázka toho,

**[00:24:24]** že to patroté má slovy pyramidy, toho love and belonging,

**[00:24:29]** to, že někam patřím, už je zasažený i tým digitálem,

**[00:24:33]** ale i tou pracovní oblastí.

**[00:24:37]** Podíváme se na další otázku.

**[00:24:42]** Stává se mi, že si kouknu na správu, kalendář,

**[00:24:45]** cokoliv na mobilu, ale pak se proberu po 20 minutách

**[00:24:48]** scrollováním na Instagramu, LinkedInu, Facebooku, Twitteru,

**[00:24:51]** cokoliv si vyberete.

**[00:25:22]** Tady toto je hodně zajímavé zjištění.

**[00:25:24]** Já vám řeknu, proč se to většinou stává,

**[00:25:27]** protože i mě se to stává.

**[00:25:30]** Je to z toho dobu, že my vůbec nevnímáme čas,

**[00:25:33]** my neumíme měřit čas v digitálním prostředí.

**[00:25:35]** Bude zajímavé s příchodem AI a z nějakým případně

**[00:25:39]** plug-inem do naší hlavy, pokud na to přijde,

**[00:25:44]** jestli dokážeme opravdu měřit a vnímat čas

**[00:25:46]** v tom digitálním prostoru, ale náš mozek to zatím není schopen.

**[00:25:49]** My jsme schopní vnímat čas pomocí toho, jak zapadá slunce,

**[00:25:52]** jak se mění počasí, ale ne podle toho, kolik fotek jsme naskrolovali.

**[00:25:56]** Proto často nás to tak natáhne, aniž jsme věděli.

**[00:26:00]** A současně, zase vrátím k té maslové pyramidě,

**[00:26:03]** je to zase naplňování jaký základní potřeby,

**[00:26:05]** pocit, co jsou náležitosti.

**[00:26:07]** Že víme, co se okolo nás děje, víme, kam patříme.

**[00:26:11]** Tak další otázka, to už bude předposlední.

**[00:26:17]** Pardon, pardon, to už jsem přeskočila hodně.

**[00:26:29]** Fotím a natáčím s myšlenkou na to,

**[00:26:32]** jak budu vypadat ve storyčku na Instagramu.

**[00:26:37]** Toto je hodně zajímavý fenomén, kdy vlastně,

**[00:26:40]** to kdybychom normálně zachycovali realitu,

**[00:26:43]** normálně bychom si dělali fotky pro sebe,

**[00:26:46]** tak jí děláme pro ten svět okolo nás.

**[00:26:48]** Děláme je pro ty ostatní, pro tu sebeprezentaci.

**[00:26:59]** Tady je zajímavý rozdíl mezi dospělým publikem a mladším publikem,

**[00:27:03]** protože u toho mladšího publika, u dětí je to opačně ten výsledek.

**[00:27:06]** Děti vlastně ukazují svůj život,

**[00:27:09]** nebo ho zachycují s tou motivací, aby ho ukázali ven.

**[00:27:13]** Tady jste vidět krásně ten obrovský mezigenerační rozdíl.

**[00:27:19]** Tak další otázka a myslím si už poslední.

**[00:27:26]** Už? Už jsem to vás přepla?

**[00:27:29]** Jejde, jejde, já se s tím nezřívu tady.

**[00:27:32]** Jo, tak někdy cítím tlak, že bych měla být lepší, výkonnější

**[00:27:36]** i kvůli tomu, co vidím na LinkedInu, Instagramu u ostatních

**[00:27:39]** nebo na Twitteru.

**[00:27:44]** ...

**[00:27:49]** Já to teda taky zažívám, hlavně na LinkedInu,

**[00:27:52]** když si říkám, jak je to možné, že ten člověk generuje

**[00:27:55]** tolik obsahu, tolik kontentu, až si u toho pracuje.

**[00:27:58]** Jako kdy to dělá.

**[00:28:01]** Z toho se vždycky kladu tu otázku a chtěla by to opřímně vědět.

**[00:28:04]** Takže teďka jsem se tak vnitřně nemotivovala,

**[00:28:07]** abych tým lidem napsala.

**[00:28:10]** Tak se ptala, jestli na to mají nějaký hack.

**[00:28:13]** Hack, který není chat GTP.

**[00:28:16]** ...

**[00:28:19]** Takže tady, pokud máme nějaké pocity,

**[00:28:22]** že musíme být efektivní, výkonnější,

**[00:28:25]** tak to souvisí.

**[00:28:28]** Zaprvé to krásně reflektuje tu korunu toho stranu,

**[00:28:31]** ve které žijeme. Výkon, efektivita, prostě nějaká racionalita.

**[00:28:34]** Potřebujeme to drtit za každou cenu.

**[00:28:38]** Ale taky to souvisí s tou masovou pyramidou,

**[00:28:41]** že potřebujeme si vlastní sebehodnotu.

**[00:28:44]** Vlastní sebehodnotu zjistavíme na základě toho,

**[00:28:47]** co dělají ostatní a jak to dělají ostatní.

**[00:28:50]** Tak já vám moc děkuju za tento kvíz.

**[00:28:53]** Sámi doufám, že jste si na tom třeba něco uvědomili,

**[00:28:56]** sebereflektivně.

**[00:28:59]** Toto byl kvíz z levelu digitálního well-beingu,

**[00:29:02]** což je takový předlevel AI well-beingu,

**[00:29:06]** a sami jste si asi všimli, že úplně na tom,

**[00:29:09]** ještě s tím digi well-beingem, s tomu, jak máme nastavený

**[00:29:12]** hranice toho digitálního světa, nejsme úplně parádně.

**[00:29:15]** Že tam máme pořád nějaké rezervy.

**[00:29:18]** A do tohoto kontextu teď přichází nová výzva,

**[00:29:21]** což je AI, která operuje na úplně jiných principech,

**[00:29:24]** ale v podstatě staví na tom, co už jsme si postavili

**[00:29:27]** nebo v podstatě nepostavili za hranice

**[00:29:30]** v rámci toho digitálního světa, jak ho známe dneska.

**[00:29:35]** Není to o tom, že když...

**[00:29:38]** Asi jste už uslyšeli spoustu myšlenek o AI

**[00:29:41]** a většina těch debat je technokratická,

**[00:29:44]** to znamená, máme ho zakázat vývoj, nemáme zakázat.

**[00:29:47]** Je to dobrý, špatný, jak ho používat, kam investovat.

**[00:29:50]** To jsou všechno relevantní debaty.

**[00:29:53]** Nemám na to ani názor takový, ani makový,

**[00:29:56]** ani bych ho tady nechtěla prezentovat.

**[00:29:59]** To si udělejte sami, ale chtěla bych jenom říct,

**[00:30:00]** Terminátorovi, který na nás bude tady mířit nějakou pistolí nebo něčím prostě specifickým,

**[00:30:07]** ale je to o něčem velmi subtilním, co nám bude zasahovat v naší životu a co nám už zasahuje v naší životu.

**[00:30:14]** Já tady mám aktuální čísla ohledně, ty první grafy mluví o investicích do AI.

**[00:30:20]** V roce 2022 to bylo 2,5 miliard dolarů a o rok pozdě už je to 7x tolik

**[00:30:26]** a Instagramu trvalo 2,5 roku než získal 100 milionů uživatelů a chatu GTP jenom 2 měsíce.

**[00:30:32]** To znamená, tady vidíte, jak intenzivní ten bod zlomů pravděpodobně je, za kterým už dávno jsme,

**[00:30:39]** který už jsme dávno překonali a co je zajímavé historicky, a to se právě,

**[00:30:44]** když byste studovali nějakou komparativní analýzu bodů zlomů historicky těch zemědělců,

**[00:30:51]** industriální společnosti, těch přelomových období, tak zjistíte, že se to cítí trošku nejistě.

**[00:30:57]** Cítí se, jak kdyby trošku by jsme neměli. Cítíme se trošku, jak kdyby to takový zvláštní,

**[00:31:03]** že se přelíváme do novýho období a to je většinou signál období, který je velmi významný.

**[00:31:08]** A myslím si, že taková ta myšlenka, úplně by jsme možná neměli, je právě ta debata o tom,

**[00:31:15]** měli by jsme to nějakým způsobem zastavit, nebo máme to nechat prostě běžet,

**[00:31:19]** měli by jsme to nějak specificky legislativně upravit, nebo ne.

**[00:31:22]** Takže myslím si, že máme tady spousta indikátorů toho, že ty naše životy budou výrazně ovlivněné

**[00:31:27]** umělou inteligencí. A já bych vám chtěla trošku přiblížit, jak na tím přemýšlím já,

**[00:31:33]** z té mojej perspektivy, z té zkušenosti právě s digitálním svetem a s lidmi,

**[00:31:37]** se kterými pracuji. Když se podíváme na to paradigma sociálních sítí,

**[00:31:42]** které pořád v tím žijeme, ale už je takový, dajme tomu částečně okrajový,

**[00:31:48]** tak to bylo o tom, být či nebýt online. Mohli se se odpojit a bylo to všechno v cajku.

**[00:31:52]** Mohli se se odpojit i do lesa, všechno v pořádku. Ta doba AI, ale už není o tom,

**[00:31:57]** být či nebýt online, ale už je to o tom, to vlastně nebude otázka,

**[00:32:02]** protože AI je tak sofistikovaný a může nám tak neuvěřitelně pomoct,

**[00:32:07]** že bude skoro bláznoství se odpojit, že bude skoro jako nemožný a nerealistický v tom nebýt.

**[00:32:14]** Za prvý to bude iracionální, nevyužívat tak úžasnou výpočetní sílu

**[00:32:19]** a za druhý to bude společenský třeba i nepřijatelný,

**[00:32:23]** nebo zkrátka to bude nějakým způsobem nevýhodný.

**[00:32:26]** To znamená, ta otázka u AI a nějakého AI well-beingu není o tom,

**[00:32:30]** být či nebýt online, ale je to o tom, být či nebýt člověkem.

**[00:32:33]** To je ta otázka, kterou si musíme klást a to je to, o co mi chtěla teďka mluvit,

**[00:32:38]** je to druhé části, do jaký míry to ovlíňuje naše člověčenství,

**[00:32:42]** do jaký míry my si to necháme vpustit na našich životů,

**[00:32:46]** do jaký míry byste to měli nechat vpustit a jak se toho vůbec všimnout,

**[00:32:50]** že nám to vstupuje do nějakého levlu člověčenství,

**[00:32:54]** protože u těch sociálních sítí jsme si toho moc nevšimli.

**[00:32:58]** U těch sociálních sítí to bylo velmi nenápadné až na jednou boom.

**[00:33:01]** Aha, je nám psychicky špatně.

**[00:33:03]** A já bych chtěla vás inspirovat k tomu, nebo celkově začít nějakou debatu o AI well-beingu

**[00:33:09]** právě z hlediska toho člověčenství, aby jsme si toho nevšimli až příliš pozdě.

**[00:33:15]** Kam to totiž pravděpodobně směřuje, možná vás to napadlo i logicky předtím,

**[00:33:20]** je, že ten digitální svět vpustíme ještě hloubš k těm našim základním potřebám.

**[00:33:26]** Mluvím tady o tom třetím patře té jistoty bezpečí,

**[00:33:30]** o tom čtvrtém patře naplňování fyzických potřeb pomocí strojů a technologií.

**[00:33:34]** To si myslím, že ještě je daleká budoucnost.

**[00:33:36]** Vůbec nevím, jestli vůbec k tomu dojdeme.

**[00:33:39]** A to je ten metrik v té slova smyslu, jakým si asi představujeme.

**[00:33:43]** Ale já bych se chtěla bavit o tom patře jistoty a bezpečí,

**[00:33:46]** protože jsou určité indikace a určité případy, které už nám značí, že už tam jsme.

**[00:33:51]** Ve Spojených státech jsou například specifická zaměstnání,

**[00:33:56]** kde nemůžete se nechat zaměstnat, pokud nenecháte snímat vaše biometrické údaje

**[00:34:03]** a údaje o funkci vašeho mozku.

**[00:34:06]** Což znamená, že o vás ví někdo relativně dost informací.

**[00:34:10]** A je to velký zásah do vašeho intimního prostředí.

**[00:34:13]** Ale ty informace sbírají z toho důvodu,

**[00:34:16]** aby ten člověk, který pracuje v určitém zaměstnaní,

**[00:34:19]** nebo v některé oblasti zdravotnictví,

**[00:34:22]** abyste vytvářeli bezpečí pro ty svoje pacienty

**[00:34:25]** nebo pro ty svoje lidi, kterým dáváte tu službu.

**[00:34:29]** Ale je to podmíněné tým, abyste odezdávali ty data.

**[00:34:32]** Když se zaměříte na tady ten level jistoty a bezpečí,

**[00:34:36]** to je vlastně něco, o co ilusujeme my všichni přirozeně.

**[00:34:39]** My chceme mít bezpečí a jistotu v našem životě každý den.

**[00:34:44]** A dřív jsme to museli dělat, tak jsme si sedli na skálu

**[00:34:48]** a dívali jsme se, co se okolo nás děje.

**[00:34:51]** Jestli neblíží nějaký kmen, nějaký nebezpečí,

**[00:34:54]** analizovali jsme situaci sami.

**[00:34:56]** Teďka jsme v době, kdy výpočetní technika

**[00:34:59]** nebo prostě AI se svojimi daty dokáže za nás analizovat,

**[00:35:03]** jak moc jsme v nebezpečí nebo ne.

**[00:35:05]** A dokáže nám to říct velmi přesně.

**[00:35:07]** Což je výborné, myslím si, že je to skvělé,

**[00:35:10]** ale, má to vždycky své ale,

**[00:35:12]** musíme odezdat velké množství dat

**[00:35:14]** a vpustit AI do naší intimity,

**[00:35:18]** do našich nejintimnějších prostor,

**[00:35:20]** protože pokud jste bodyguarda, tak on s váma chodí domů.

**[00:35:23]** Pokud jste bodyguarda, tak s váma chodí občas do ložnice,

**[00:35:26]** aby vás ochránil.

**[00:35:27]** A tady je otázka, jak moc osoby jsme schopni odevzdat dat,

**[00:35:31]** aby jsme se zabezpečili tu ochranu a to bezpečí.

**[00:35:34]** To je jedna část otázky.

**[00:35:36]** A to se týká i třeba toho,

**[00:35:38]** jsme schopni odevzdat údaje nejenom o svém těle,

**[00:35:41]** jaký máme krevní tlak, jak spíme,

**[00:35:43]** ale o tom, co se nám zdá,

**[00:35:45]** jaké máme myšlenky,

**[00:35:47]** protože tam to reálně směřuje,

**[00:35:49]** aby jsme se cítili v bezpečí.

**[00:35:51]** A potom druhá část, to je moji úvahy,

**[00:35:53]** to nechám na vašem vlastní zvážení je,

**[00:35:56]** a nestratíme potom jako nějaké vlastní schopnosti

**[00:35:59]** se třeba ubránit, když ten mechanismus nebude fungovat.

**[00:36:03]** Když outsourcujeme dlouhodobě úplně všechno

**[00:36:05]** do těch digitálních technologií,

**[00:36:06]** budeme pak schopni vůbec se ubránit sami,

**[00:36:08]** vyhodnotit bezpečí sami,

**[00:36:10]** když jako z historického hlediska víme,

**[00:36:12]** že ty instinkty, kterýma jsme se staletí nevěnovali,

**[00:36:16]** jsou vlastně úplně už potlačený skoro.

**[00:36:18]** To je za mě filozofická otázka,

**[00:36:21]** a tady já nechci vůbec dávat žádné odpovědi,

**[00:36:23]** spíš je to jenom jako indikace k vašemu zamišlení,

**[00:36:26]** to je prostě nějaká inspirace pro vás,

**[00:36:28]** jak nad tím případně přemýšlet.

**[00:36:35]** Když se podíváme ještě zpátky

**[00:36:39]** na tu maslovou pyramidu,

**[00:36:43]** tak ještě se chci vrátit k tomu smyslu

**[00:36:45]** a té krizi toho smyslu.

**[00:36:47]** Když máme sociálními sítěmi

**[00:36:51]** už infiltrované ty dvě patra,

**[00:36:54]** a je nám to relativně jasné, jak se to stalo,

**[00:36:57]** s dalším patrem, které přichází,

**[00:37:00]** kterého si zatím moc nevšímáme,

**[00:37:02]** že by se nám nějakým způsobem

**[00:37:04]** do něho někdo nabourával,

**[00:37:06]** tak bude ještě náročnější k tomu smyslu přijít.

**[00:37:09]** Bude ještě náročnější říct,

**[00:37:11]** dobře, tady se ceci necítím bezpečně,

**[00:37:13]** AI mi říká, když to úplně zjednuším,

**[00:37:15]** AI mi říká, že to není úplně dobrá cesta tam mít,

**[00:37:17]** ale já cítím, že bych měl.

**[00:37:19]** Půjdeme nebo nepůjdeme?

**[00:37:21]** Kdo bude teďka ten rozhodovací element?

**[00:37:23]** Bude to my, nebo bude to stroj,

**[00:37:25]** který za nás bude rozhodovat?

**[00:37:27]** To je za mě filozofická otázka,

**[00:37:29]** ale i otázka lidství.

**[00:37:31]** Jak moc si všimneme a jak moc jsme schopni

**[00:37:33]** propustit ty technologie?

**[00:37:35]** A nemusí být jenom AI,

**[00:37:37]** to může být další budoucí technologie,

**[00:37:39]** která se bude vyvíjet.

**[00:37:41]** Jak moc ho propustíme k naplňováním

**[00:37:43]** všech těch základních potřeb?

**[00:37:45]** Protože potom

**[00:37:47]** přestáváme být takto chulidmi,

**[00:37:49]** pokud ztrácíme smysl v životě.

**[00:37:53]** Pardon, mám tady velký problém

**[00:37:55]** s klikerem dneska, zdá se tak.

**[00:37:59]** Bez najití toho smyslu ztrácíme to,

**[00:38:01]** co nás dělali lidmi,

**[00:38:03]** ztrácíme to človečenství.

**[00:38:05]** A toto je taky myšlenka

**[00:38:07]** Šošany Zubov. V okamžiku,

**[00:38:09]** kdy člověk přestává shledat smysl života,

**[00:38:11]** tak se stává strojem.

**[00:38:13]** A ten mechanismus

**[00:38:15]** se reverzně změní.

**[00:38:17]** To znamená, my už stroje

**[00:38:19]** nemimikují to, co dělají lidi.

**[00:38:21]** Ale lidi mimikují to, co dělají stroje.

**[00:38:23]** Protože je to efektivní,

**[00:38:25]** je to racionální, je tam ta jistota

**[00:38:27]** a zdá se to správně,

**[00:38:29]** a je to vypočítané.

**[00:38:31]** A to vypočítané je to, co my vlastně chceme a kam směřujeme.

**[00:38:33]** A Šošana Zubov to nazývá,

**[00:38:35]** že se staneme součástí jakéhosi roje.

**[00:38:37]** Roje společnost se stává

**[00:38:39]** jedním organismem,

**[00:38:41]** který jde za nějakým určitým vypočítaným cílem,

**[00:38:43]** ale už nesleduje smysl jednotlivce.

**[00:38:45]** Sleduje smysl

**[00:38:47]** té společnosti a toho roje

**[00:38:49]** jako takového.

**[00:38:53]** Tady bych chtěla říct, že

**[00:38:55]** to zní velmi konspiračně,

**[00:38:57]** ale

**[00:38:59]** nedá se o žádný spiknutí,

**[00:39:01]** ale o přirozený vývoj lidstva.

**[00:39:03]** Jestli si vybavujete,

**[00:39:05]** na začátku jsem vám říkala,

**[00:39:07]** ten historický vývoj s korunou toho stromu je běžný.

**[00:39:09]** Vlastně od toho malého stromečku

**[00:39:11]** v nějakém paleolitu

**[00:39:13]** to naše vědomí, to naše ego,

**[00:39:15]** ty naše kognitivní kapacice

**[00:39:17]** se vypracovaly v průběhu historie

**[00:39:19]** do tak obrovské koruny,

**[00:39:21]** což je úplně normální vývoj, protože jsme to potřebovali,

**[00:39:23]** aby jsme přežili na planete,

**[00:39:25]** ale zapomněli jsme postupem času

**[00:39:27]** kultivovat i ty koreny a to člověčenství

**[00:39:29]** a teďka právě na to můžeme nějaký způsob doplatit,

**[00:39:31]** protože jednostraný vývoj

**[00:39:33]** má vždycky svou cenu

**[00:39:35]** a tu cenu, kterou můžeme platit,

**[00:39:37]** je právě stráta toho smyslu.

**[00:39:39]** Takže já se tedy

**[00:39:41]** ptám sama sebe,

**[00:39:43]** jak zůstat smysluplně člověkem

**[00:39:45]** v té nové době.

**[00:39:47]** Jak zůstat smysluplně člověkem v době AI,

**[00:39:49]** aby jsme nestratili to základní,

**[00:39:51]** aby jsme nestratili kontakt ze sebou,

**[00:39:53]** s vlastním člověčenstvím a s vlastním smyslem.

**[00:40:00]** a nemám tady pro vás úplný návody, ale vlastně do určitý míry mám a ty návody jsou podle mě, řekla bych, velmi příjemný.

**[00:40:11]** Když si vybavím to, co jsem lidem radila ohledně digitálního well-beingu před 5-6 lety, tak to byly takové nepříjemné věci.

**[00:40:19]** Když jsi mobil mimo místnost, je to takové nepříjemné, nebo udělali jsi nějaké hranice, tak to bylo nepříjemné.

**[00:40:25]** Ale teď to, co nás čeká ta výzva, kultivace těch kořínků, kultivace těch kořenů, na co by jsme se měli zaměřovat,

**[00:40:32]** protože jinak dáváme veškerou energii jenom zase do té kornistromu, do té racionality, do té kognitivní kapacity,

**[00:40:38]** tak je to vlastně hrozně příjemné a ty activity, co nás čekají, můžou být velmi fajn.

**[00:40:43]** Hnedka se k ním dostaneme.

**[00:40:45]** Takže v budoucnosti bude dobrý, pokud budeme rozvíjet právě neefektivitu, iracionalitu, spontaneitu, nejistotu,

**[00:40:52]** ale tady mluvíme i o nevědomí, z hlediska psychologie.

**[00:40:57]** To znamená rozvíjet kontakt i s nevědomou stránkou naší osobnosti.

**[00:41:01]** A jak to udělat, nebo jak nad tím přemýšlet?

**[00:41:05]** Já si tady půjčím myšlenku ta, nebo ta ojistické filozofie, která ztrátí tisíce let,

**[00:41:10]** kdy v podstatě my chceme, když se na to podívám teď tuto optikou, v jaké době žijeme,

**[00:41:17]** my chceme jenom vrchní patrobe spodního.

**[00:41:20]** My chceme jenom v pravo, ale ne vlevo.

**[00:41:22]** My chceme jenom rub bez líce.

**[00:41:24]** Chceme vždycky jenom jednu stranu, ale ono tak nefunguje na světě.

**[00:41:28]** Svět funguje, svět je v rovnováze a musíme kultivovat oboje,

**[00:41:32]** aby jsme vůbec byli celí, aby jsme mohli vůbec nějak fungovat.

**[00:41:35]** To znamená kultivovanou korunu bez těch kořenů není možné.

**[00:41:39]** Tato zní tak trošku abstraktně.

**[00:41:42]** Jak bych asi tak mohl kultivovat neefektivitu?

**[00:41:45]** Jak mám asi tak kultivovat iracionalitu v mém životě?

**[00:41:49]** Já jsem se snažila brainstormovat několik příkladů,

**[00:41:51]** abych vám teda dala v rámci dobrý prezentace těch pět bodíčků.

**[00:41:56]** Ne, teďka si z toho dělám trošku srandu.

**[00:41:58]** Ale jak vlastně se na to podívat.

**[00:42:01]** A úplně první věc, která je důležitá, a teďka je to srandovní,

**[00:42:06]** ono se zdá hrozně banální.

**[00:42:08]** A když vám to budu povídat, tak se vám to bude zdát hrozně,

**[00:42:11]** že to dělám každý den.

**[00:42:13]** V týbě v tom, že si to myslíme, ale není to tak.

**[00:42:17]** Zaprvé, jak můžete kultivovat svoji neefektivitu,

**[00:42:21]** tak je v přírodě, a teďka si řeknete,

**[00:42:25]** já chodím do přírody, byl jsem teď o víkendu na nějaký trase,

**[00:42:30]** šel jsem počervený 20 kilometrů.

**[00:42:33]** Ale to není neefektivní čas trávený v přírodě,

**[00:42:35]** to jedete z bodu A do bodu B, měříte si to na hodinkách,

**[00:42:38]** máte určitý kalorie spálený, je to jistota, je to plán,

**[00:42:42]** je to racionalita.

**[00:42:44]** Vy potřebujete do té přírody dojít, zaparkovat random na místě,

**[00:42:48]** nevědět, kde jste, je takových dobrých 15 stupňů,

**[00:42:52]** vyslézt si tričko, lehnout si do studený trávy,

**[00:42:55]** pocitit, jaký to je, že je mně jako sakra zima,

**[00:42:58]** pak jít někde 5 kilometrů, zjistit, že nevím, kde jsem,

**[00:43:01]** nevím, kde se nacházím, teďka z toho trošku vystresovat,

**[00:43:04]** teďka si jako uvědomit, že tady jsou nějaké mechy,

**[00:43:07]** tady jsou nějaké věci, slunko bylo támhle,

**[00:43:09]** zkrátka byt jako v intenzivní interakci s tou přírodou,

**[00:43:12]** neže nastoupím na trasu a vylezu prostě na po 20 kilometrech na konci želené.

**[00:43:17]** Tak toto nefunguje, potřebujeme mít intenzivní zážitky v přírodě,

**[00:43:21]** například opravdu fakt koupat se v řece,

**[00:43:24]** dívat se na měsíc a nechat ho na sebe působit,

**[00:43:27]** dívat se na hvězdy, nechat je na sebe působit 5-10 minut,

**[00:43:31]** dívat se na prachovské skály a cítit, co to s váma vlastně dělá,

**[00:43:35]** jaký myšlenky vám přichází do mysli, nes je fotit,

**[00:43:38]** ne se fotit u toho, jak se na prachovský skala,

**[00:43:41]** ne hledat na Google, jaké jsou okolo nejlepší restaurace,

**[00:43:44]** prostě nechat tu přírodu na sebe působit.

**[00:43:46]** A proč je to důležitý?

**[00:43:48]** Je to z toho důvodu, že pokud, má to vlastně dva důvody,

**[00:43:51]** a ty jsou úplně skvělý, jeden zmiňuje Alan Watts,

**[00:43:55]** a to je to, že příroda je pro nás tak hrozně komplikovaný mechanismus,

**[00:43:59]** tak hrozně komplikovaný specifický systém,

**[00:44:01]** že náš mozek to nedokáže pojmout.

**[00:44:03]** Proto jsme si zvolili život v krabičkách.

**[00:44:06]** Máme práci v krabičce, život v krabičce, žijeme v krabičkách,

**[00:44:11]** pracujeme v krabičkách, my i jíme krabičkovou dietu.

**[00:44:14]** To je simplifikace našeho života,

**[00:44:16]** a když jdete do přírody z té krabičkové racionality

**[00:44:20]** a z té krabičkové efektivity a naplánovanosti,

**[00:44:23]** tak ta příroda má na vás, vlastně vlivživám,

**[00:44:26]** zkomplexní to přemýšlení, zkomplexní uvažování o vás samotných,

**[00:44:29]** protože to je její síla, to příroda dělá.

**[00:44:32]** Když dokážete reálně se víc přiblížit té vlastní podstatě současně,

**[00:44:36]** pokud máte intenzivní zážitky v přírodě,

**[00:44:38]** třeba až se koupete ve studeném rybníce,

**[00:44:40]** tak tím se přiblížujete z té koruny toho stromu

**[00:44:44]** k té hranici s těma kořenama

**[00:44:46]** a vlastně smazává se nějaká hranice mezi vlastním vědomým a nevědomým

**[00:44:50]** a vy se reálně přiblížujete víc k vlastní duši.

**[00:44:52]** To je to, co příroda dělá, když ji umíme používat neefektivně.

**[00:44:56]** Jenomže my ji používáme efektivně.

**[00:45:02]** Tak řeknu, jsme do přírody chodit mohli.

**[00:45:04]** Teď už musíme.

**[00:45:06]** Co se týče té nudy,

**[00:45:08]** tak pohled Světového zdravotnického organizace

**[00:45:11]** se už moderní společnost nudit neumí.

**[00:45:14]** Prostě neumíme jenom tak lelkovat, koukat z okna.

**[00:45:17]** To je takový základ toho, co bychom měli kultivovat.

**[00:45:20]** Ne si něco plánovat, ne jako nutně,

**[00:45:22]** teďka si sednu z okna, budu pit kafečku

**[00:45:24]** a přemýšlet teda co, jako jak se mám.

**[00:45:27]** Prostě nechte jenom porovnit myšlenky,

**[00:45:29]** nechte jenom jako na sebe přicházet ten svět,

**[00:45:31]** protože tak si váš mozek odpočine.

**[00:45:33]** Tak dokážete trošku vystoupit z té krabičky,

**[00:45:36]** z té bublinky té racionality toho plánování.

**[00:45:41]** Dalším bodem, který jsem vztahla k té iracionalitě,

**[00:45:45]** jsou rituály a tajemství.

**[00:45:47]** Rituály jsou, bohužel je něco,

**[00:45:50]** co je tady s náma už tisíce let,

**[00:45:52]** ale moderní doba, poslední dekáda,

**[00:45:56]** poslední dvě dekády je to trošku zašpiněný

**[00:45:59]** takovým jako spirituálním konzumen,

**[00:46:01]** což není špatnýho.

**[00:46:03]** Ale já mluvím o rituálu, který nemusí být čistý,

**[00:46:06]** že nemusíte mít specificky oblečení,

**[00:46:08]** specificky vykuřovadla, nemusíte zaplatit tisíce korun,

**[00:46:11]** nemusíte pít speciální nápoje.

**[00:46:13]** Je to o tom, přiblížit se nějakému zásadnímu umylníku

**[00:46:17]** ve vašem životě nebo k něčemu specifickému,

**[00:46:20]** co ve světě prožíváte ve specifickém settingu

**[00:46:23]** a prožít si to.

**[00:46:25]** To znamená, může to být úplně jednoduchý,

**[00:46:27]** například teďka jsme v období podzimní rovnodennosti,

**[00:46:30]** tak si udělejte táborák.

**[00:46:32]** Udělejte si táborák, zapalte si oheň a řekněte si,

**[00:46:35]** jo, je tady podzim.

**[00:46:37]** Toto jsou úplně jednoduché věci,

**[00:46:40]** které splňují formu rituálu.

**[00:46:42]** A toto vás vztáhne za prvé do přírody

**[00:46:44]** a za druhé blíž k vám samotným.

**[00:46:46]** Je to úplně iracionální.

**[00:46:48]** Kdo pro boha by trávil dvě hodiny tým,

**[00:46:50]** že rozdělává oheň a dělá si táborák?

**[00:46:52]** Ono to zdá opravdu iracionální,

**[00:46:54]** ale to je to, co potřebujeme kultivovat.

**[00:46:56]** A hlavně my to chceme kultivovat.

**[00:46:58]** Vy v sobě, kdybyste se nad sebou zamysleli,

**[00:47:00]** tak někde v sobě cítíte,

**[00:47:02]** jo, už bych si ten táborák udělal.

**[00:47:04]** A my si totiž děláme ty táboráky,

**[00:47:06]** když jsme na dovolené nebo o víkende.

**[00:47:08]** Ono je potřeba si tady tyto věci dělat,

**[00:47:10]** ale vlastně ne každý den samozřejmě,

**[00:47:12]** ale častěji jen jednou za rok.

**[00:47:14]** To znamená opravdu jako

**[00:47:16]** zaměřit se i na tu

**[00:47:18]** rituální formu toho života,

**[00:47:20]** že třeba jsem změnil práci,

**[00:47:22]** nebo se mi narodilo dítě,

**[00:47:24]** nebo jsem zažil nějaký náročný rozchod

**[00:47:26]** nebo rozvod. To je všechno dobré

**[00:47:28]** ošetřit i tou vědomí

**[00:47:30]** v rámci nějakého rituálního zpracování,

**[00:47:32]** protože náš život jede prostě

**[00:47:34]** cak, cak, cak, cak.

**[00:47:36]** A ty věci, které si nám dějou,

**[00:47:38]** jsou zase v té kořenové složce,

**[00:47:40]** v tom koření, to znamená, ano, mám za sebou rozchod,

**[00:47:42]** narodilo se mi dítě, znamená to

**[00:47:44]** raz, dva, tři, čtyři, pět, tento to doolist,

**[00:47:46]** tyto aktivity, tady si to dám do Google kalendáře,

**[00:47:48]** jsem jdu na terapii.

**[00:47:50]** Ale vůbec si to neprožijeme vnitřně

**[00:47:52]** a potom se cítíme,

**[00:47:54]** že ten náš život zase tak nějak jako vysychá,

**[00:47:56]** protože si to prostě

**[00:47:58]** neprožíváme na té hlubší úrovni.

**[00:48:02]** Co se týče spontaneity,

**[00:48:04]** tak vniterné pohnutky

**[00:48:06]** a jejich poslouchání je úplný základ.

**[00:48:08]** Asi všichni máte vniterné pohnutky

**[00:48:10]** a impulzy.

**[00:48:12]** Teď, když se zeptám, co byste teďka strašně chtěli?

**[00:48:14]** Někdo chce strašně odejít,

**[00:48:16]** někdo chce jít strašně na záchod,

**[00:48:18]** někdo chce jít strašně domů z práce,

**[00:48:20]** prostě po něm to tam jako zhere.

**[00:48:22]** Někdo chce prostě

**[00:48:24]** jet prostě na kopec a udělat si ten oheň.

**[00:48:26]** A to jsou ty pohnutky,

**[00:48:28]** které by jsme měli poslouchat

**[00:48:30]** a nějak je jako, zase,

**[00:48:32]** a nějak je dát dohromady s tou korunou toho,

**[00:48:36]** které máme v podstatě.

**[00:48:38]** Protože já neříkám, odřežme tu korunu,

**[00:48:40]** to je super, to je skvělý, to kultivujeme,

**[00:48:42]** ale nějak do toho se snažíme napasovat

**[00:48:44]** i tu spontanej.

**[00:48:46]** Toto znamená, že třeba v Golgolandaři

**[00:48:48]** uděláte okínko,

**[00:48:50]** nedělám nic dvě hodiny každý den

**[00:48:52]** a čekám, co přijde.

**[00:48:54]** Nebo ráno, skvělý, co funguje třeba,

**[00:48:56]** právě když se mnou přijdou lidi s tím,

**[00:48:58]** že by chtěli zažít trošku těch korunů

**[00:49:00]** ve svém životě,

**[00:49:02]** si ráno dají čaj

**[00:49:04]** a čekají, co je napadne,

**[00:49:06]** co by tak dneska chtěli. Čekají třeba

**[00:49:08]** 20-30 minut a mají tam na to ten slot.

**[00:49:10]** Je pak něco napadné a oni tam mají

**[00:49:12]** pak i ten slot, aby to udělali.

**[00:49:14]** To neuvěřitelně oživí ten život

**[00:49:16]** toho člověka a je to taková blbost.

**[00:49:18]** Nepotřebujete nic platit,

**[00:49:20]** nepotřebujete nic nakupovat,

**[00:49:22]** nepotřebujete vlastně nic, jenom

**[00:49:24]** vlastní autenticitu a poslouchat sami sebe

**[00:49:26]** ve vlastním vnitru a mít na to čas.

**[00:49:28]** A prostor, který je dobrý si udělat,

**[00:49:32]** je potřeba s těma kořenama pracovat.

**[00:49:34]** A poslední věc, která mě napadla

**[00:49:36]** v rámci těch kořenů,

**[00:49:38]** stažená k té nejistotě,

**[00:49:40]** je nějaká samota a reflexe.

**[00:49:42]** Ono to vypadá,

**[00:49:44]** že to je samozřejmé,

**[00:49:46]** že přemýšlím nad tím, jak se mám

**[00:49:48]** a co se mně děje,

**[00:49:50]** ale umíme být vůbec o samotě.

**[00:49:52]** Já se teďka zeptám jenom vás,

**[00:49:54]** tady nemám otázku na slajdu,

**[00:49:56]** kdybyste mě mohli zvednout do ruky,

**[00:49:58]** kdo z vás

**[00:50:00]** a tento týden trávil 20 minut tak jenom o samotě,

**[00:50:04]** bez toho, až by něco poslouchal, díval se na něco, aby byl s dětmi,

**[00:50:07]** jenom o samotě s vlastníma myšlenkama a prostě hleděl.

**[00:50:12]** Tento týden, super, paráda, tak to je jako dobrý výsledek.

**[00:50:16]** To je většivá efektivita, ještě úplně nespolka,

**[00:50:19]** protože těch 20 minut to je time is money.

**[00:50:23]** A není potřeba to prostě plýtvat na nějakou sebereflexii.

**[00:50:27]** Já to samozřejmě, že to tady trošku ekstremizuju,

**[00:50:31]** ale asi mě rozumíte, co tím myslím.

**[00:50:33]** Je potřeba fakt jako trahvit ten čas o samotě a reflektivně.

**[00:50:36]** A proč jsem to vztahla k té nejistotě?

**[00:50:38]** Protože v okamžiku, kdy veškerá naše aktivita bude v digitálním prostředí,

**[00:50:43]** a bude to digitální prostředí, to technologické prostě driveované AI,

**[00:50:47]** tak budeme odezdávat o sobě určité množství informací.

**[00:50:50]** A když si nezachováte žádnou samotu ani intimitu,

**[00:50:53]** tak odezdáváte o sobě úplně všechno.

**[00:50:55]** Vy si v té samotě a v té intimitě necháváte trošku kousek toho človečenství skryté.

**[00:51:01]** To, o čem nikdo neví.

**[00:51:03]** A to je jako velmi důležité a zajímavé.

**[00:51:06]** A tady zase bych se mohla odvolat k myšlenkám Šušany Zubov,

**[00:51:09]** která říká, že v rámci zabezpečení, v rámci bezpečí a jistoty celé společnosti

**[00:51:14]** je samozřejmě nežádoucí, abyste měli svoje skryté myšlenky.

**[00:51:18]** To znamená, proto bych vás chtěla pozvat k tomu,

**[00:51:22]** abyste byli trošku rebelové a trošku toho tajemství si pro sebe nechali.

**[00:51:28]** Když bych to měla vůbec na úplně konkrétního levlu,

**[00:51:32]** já jsem stále dala dva příklady z mého vlastního života z tohoto týdne.

**[00:51:36]** První příklad vlevo, vpravo je gif, který se nám neporažilo rozchodit,

**[00:51:40]** ale já vám to popíšu, co se na tom gifu asi děje, to si odhadnete.

**[00:51:43]** Ale vlevo, jedu domů z města a přede mnou je traktor s hnojem.

**[00:51:49]** A já vím, že pojedu o 20 minut díl za tým traktorem,

**[00:51:52]** protože se tam prostě nedá předjet.

**[00:51:53]** Co bych mohla dělat?

**[00:51:55]** Panebože, už jsem mohla být dávno doma,

**[00:51:57]** prostě teďka tady ztrácím x času.

**[00:52:00]** Ale ne, já jsem si řekla, tak jo, tak pojedu desítkou,

**[00:52:04]** tak nějak si otevřu, stáhnu si ty okýnka,

**[00:52:07]** abych si to čuchla, abych zjistila co a jak,

**[00:52:10]** jak to ještě pořád ten životišní prostor vypadá.

**[00:52:13]** Dívala jsem se do krajinky a fakt to bylo krásný,

**[00:52:16]** 20 minut v autě za traktorem.

**[00:52:18]** Totálně neefektivní, totálně iracionální.

**[00:52:21]** Já jsem mohla odbočit asi třikrát na nějakou cestu,

**[00:52:23]** abych ho předjela. Proč?

**[00:52:25]** Zrovna jsem měla ten čas, tak jsem si to užila.

**[00:52:28]** Toto je totálně iracionální, totálně neefektivní,

**[00:52:31]** prostě úplně zbláznila.

**[00:52:34]** Ale udělalo mi to dobře.

**[00:52:36]** Myslím si, že mě to skontaktovalo se mnou samotnou,

**[00:52:39]** s nějakou částí mojho člověčenství.

**[00:52:42]** A to vpravo, to jsem vám natočila speciálně tady pro tento event video,

**[00:52:47]** jak chodím do takové oblíbené kavárny, která je v lese

**[00:52:51]** a paní, která to zpravuje, tam suší prádlo

**[00:52:54]** na zahradce té kavárny.

**[00:52:56]** Jo, jí to úplně jedno, protože tam chodí prostě hosté.

**[00:52:59]** A to prádlo se tak hezky houpalo.

**[00:53:01]** Já jsem se říkala, tyjo, to je tak pěkný.

**[00:53:03]** Už jsem se tak dlouho nedívala na to, jak se houpe a suší se prádlo.

**[00:53:06]** A fakt jsem tomu dala dobrých 10 minut tomu, jak se to suší.

**[00:53:09]** Dívala jsem se na to a bylo to vlastně strašně příjemný.

**[00:53:13]** A přišla jsem na relativně dobrý příklady třeba i pro dnešek,

**[00:53:16]** pro dnešní spíš, takže to mělo i nějakou

**[00:53:19]** profesně efektivní hodnotu.

**[00:53:22]** Až to bylo vlastně hrozně příjemný.

**[00:53:24]** Škoda, že ten give nejde, taky byste se u toho uklidnili,

**[00:53:26]** jak se to houpe pěkně.

**[00:53:28]** Kdybyste chtěli, já vám to pak můžu postat ten give nějak e-mailem.

**[00:53:33]** Takže toto jsou takové konkrétní věci.

**[00:53:36]** Já bych jenom chtěla naznačit, že ono to fakt není těžké.

**[00:53:39]** A ta doba, do které vstupujeme, je přetechnizovaná,

**[00:53:45]** ale ta odpověď na to je opravdu to člověčenství.

**[00:53:48]** A to člověčenství my umíme.

**[00:53:50]** To není těžké, my se to nemusíme šprtát,

**[00:53:52]** učit se nějaký zásady.

**[00:53:55]** To je vlastně strašně příjemné kultivovat ty kořeny.

**[00:53:58]** Tak bych vás chtěla příjemně, abyste se do toho pustili

**[00:54:01]** a trošku se nad tím zamysleli, kde jsou ty vaši níterný impulzy,

**[00:54:04]** kde byste mohli být trošku jako i racionální.

**[00:54:06]** Třeba když tady půjdete po obchodním centrum,

**[00:54:09]** tak se tak jako povyskočí.

**[00:54:10]** Třeba všichni to vypadáte jak blbci,

**[00:54:12]** ale máte zrovna jako ten impuls.

**[00:54:14]** Proč ne? Protože toho bude fakt míň a míň.

**[00:54:17]** Všechno to vypadá, že směřujeme do racionality

**[00:54:20]** a totální vypočítanosti.

**[00:54:23]** A k závěru bych si tady chtěla půjčit citát

**[00:54:26]** mojho oblíbeného psychoanalytika Karla Gustava Junga,

**[00:54:30]** který už tvrdil osmdesát let zpět,

**[00:54:34]** že nemáme usilovat o dokonalost, o tu korunu,

**[00:54:37]** o tu racionalitu, o tu vypočítanost, ale o úplnost.

**[00:54:40]** Není o tom mít život dokonalý, ale úplný.

**[00:54:44]** Protože jak sami víte, když má někdo dokonalý život,

**[00:54:47]** je to úplně paráda, tak mu stejně něco prostě chybí.

**[00:54:50]** A když bych to měla znova vztáhnout trošku na začátek

**[00:54:54]** k tému digitálního well-beingu,

**[00:54:56]** tak já jsem se digitálním well-beingem věnovala fakt intenzivně

**[00:55:00]** a zjistila jsem, že to není už o tom nainstalovat si nějakou blokovací aplikací,

**[00:55:05]** zablokovat si Instagram, cokoliv prostě nějak eliminovat.

**[00:55:11]** Je to o tom poznat sám sebe a to vlastní člověčenství,

**[00:55:16]** protože pokud sami sebe znáte, tak víte, kde je ten váš smysl, kam jdete.

**[00:55:21]** A pokud sami sebe znáte a poznáváte se a usilujete o to,

**[00:55:24]** aby se se poznali úplně i s těma kořenama,

**[00:55:26]** tak vás vlastně velmi dobře poznáte, když nějaká technologie někdo

**[00:55:32]** do vás vlastně tak trošku jako pichá a chce jít do vašeho prostoru,

**[00:55:36]** tak si toho rychle všimnete.

**[00:55:38]** Nejhorší je, když sami sebe neznáme, působily nás velmi subtilní technologie

**[00:55:44]** a my si toho ani nevšimneme.

**[00:55:46]** To je to, co bych pro budoucnost si nepřála.

**[00:55:48]** Bych si přála, aby na nás ty technologie působily,

**[00:55:50]** ale aby jsme si toho všimli.

**[00:55:52]** Kde už jdou moc hluboko do naší intimity.

**[00:55:54]** Takže jsem se z digitálního well-beingu vlastně dostala k tomu,

**[00:55:58]** že když jim teď pomáhám hledat je samotné a vrát se jde k sobě samotným.

**[00:56:03]** A je to moje takové životní poslání.

**[00:56:05]** Je to velmi příjemné vlastně kultivovat, pomáhat, kultivovat ty kořeny.

**[00:56:10]** Takže to je za mě všechno.

**[00:56:14]** Pokud byste se o tom chtěli něco dozvědět víc nebo se mnou skontaktovat,

**[00:56:17]** tak najdete moje kontakty na webové stránce nebo na e-mailu.

**[00:56:24]** A tady jsem vám ještě dala zdroje, ze kterých jsem čerpala.

**[00:56:29]** Kdyby vám ještě něco nebylo jasné, vám hlavně, kteří si díváte online,

**[00:56:33]** tak klidně ráda ještě potom po e-mailu dovysvětlím nebo nějak rozvinu.

**[00:56:37]** Tak jeho děkuji vám mockrát a dneska myslete na svoje člověčenství.

**[00:56:42]** Děkuji.

**[00:56:59]** Děkuju.

**[00:57:01]** Přemýšlím, jestli si tou prezentací, co jsi jí chtěla dokázat,

**[00:57:06]** tak já jsem teď takový zahloubaný.

**[00:57:10]** Vlastně se mi vůbec nechce teďka jít do toho výkonu,

**[00:57:14]** že si o tom povídat.

**[00:57:16]** Já to můžu tě přilíšit.

**[00:57:18]** To je pravě super, že to říkáš, to jsem chtěla docílit.

**[00:57:21]** Já jsem chtěla docílit takové zvláštní relaxovanosti

**[00:57:24]** a relaxované atmosféry.

**[00:57:26]** A teď bych si strašně přála, aby se každý, i vy, co zdíváte online,

**[00:57:29]** tak jenom čuměli do blbá a fakt jako přemýšlili.

**[00:57:33]** To bych si strašně přála.

**[00:57:36]** Každopádně.

**[00:57:38]** Přemýšlím, že by tam teďka chtělo být tu minutu tícha,

**[00:57:41]** že by jsme jí tam dali.

**[00:57:43]** Minuta člověčka.

**[00:57:44]** Ale já to asi nevydržím.

**[00:57:46]** V kontextu toho, že tady jsou vylajkované otázky nahoru.

**[00:57:53]** Moc děkuju.

**[00:57:54]** To byla super prezentace.

**[00:57:56]** A spousty souvislostí, které mi nějakým způsobem nedotekli,

**[00:58:01]** tak jsem rád, že jsme s Brain & Breakfast tady teďka premianti.

**[00:58:06]** A teď si trochu přižeru polívčičku.

**[00:58:10]** Já jsem si uvědomil u toho povídání,

**[00:58:13]** že vlastně Brain & Breakfast je taková iracionalita.

**[00:58:16]** Že vlastně my do těch firm, oni častokrát chtějí,

**[00:58:19]** a teďka potřebujeme to AI, a teďka potřebujeme time management,

**[00:58:23]** a teďka potřebujeme tohleto.

**[00:58:25]** A my jim tam pustíme tohle, víš co?

**[00:58:27]** A nebo jim tam pustíme o tom, jak je důležité vzdělávat.

**[00:58:31]** A vlastně do toho dáváme takový punkt z toho,

**[00:58:35]** že oni to vlastně úplně nepotřebují.

**[00:58:37]** Ale nějakým způsobem ta zpětná vazba od těch firm nám ukazuje,

**[00:58:40]** že jim to dělá dobře.

**[00:58:42]** Že to je fajn a že děkujou, že se na tohleto mohli podívat.

**[00:58:45]** Takže děkuju za tohleto povzbúzení.

**[00:58:51]** Nicméně jeden velký balík i otázek, které tam jsou,

**[00:58:54]** a já jsem to s tebou chtěl probrát, je vlastně výchova dětí.

**[00:58:58]** A ty si tam vlastně říkala ten žal, který vlastně ti teenagery mají

**[00:59:03]** a že to je taková epidemie.

**[00:59:05]** A ty si hodně působila ve školách atd.

**[00:59:09]** Zkus nám vlastně trošku víc popsat to,

**[00:59:12]** co se teď děje v té mladé generaci,

**[00:59:15]** která je chytnutá těma sociálníma sítima

**[00:59:18]** a trošku nás do tohoto dostat.

**[00:59:22]** Ježiš, to je těžký.

**[00:59:25]** No, kde začít?

**[00:59:30]** Já přemýšlím nad tím, ze kterého bych mohla to uchopit,

**[00:59:34]** ale zaprvé, kdybych...

**[00:59:42]** Já jsem teď mladý rodič.

**[00:59:45]** A když přemýšlím nad tím, jak moje miminko, moje dítě,

**[00:59:51]** bych mohla přijmět k nějakému lepšímu kontaktu

**[00:59:54]** s tím digitálním prostorem.

**[00:59:56]** Ného odpojit, ale k tomu nějakému smysluplnějšímu kontaktu.

**[01:00:00]** tak bych vlastně asi doporučila sama sobě nebo i dalším rodičům nebo učitelům ve školách,

**[01:00:08]** aby se ponořili do toho dětského světa, protože to si myslím, že těm dětskám chybělo nejvíc.

**[01:00:14]** Ve smyslu, já jsem přišla do třídy, teďka jsem jim tam něco vykládala o digitálních technologiích,

**[01:00:19]** o Facebooku, o nějakých algoritmech, jak to funguje, jaký návykový principy tam jsou a oni,

**[01:00:24]** jo to víme odkovýho prostě, dál, co? Takže vlastně ty dětka spousta těch informací mají

**[01:00:31]** a co jim ale chybí, je to lidství. Jim chybí to se zeptat, co ti dělá fakt zlé,

**[01:00:38]** z čeho se cítíš mega úzkostně, co nemůžeš vystát. To je to, co těm dětskám chybí,

**[01:00:45]** ty otázky, které směřují k jejich nitru a myslím si, že teďka by bylo dobré informovat děti o tom,

**[01:00:52]** jak ten digitální svět funguje, tam už si myslím, že to fungovalo dobře, ale teďka ti dětka přimět,

**[01:00:58]** aby se dostali blíž sami k sobě, k tomu níternému prožívání, je hrozně důležité a to, co tam chybí.

**[01:01:04]** Protože ty dětka často opravdu konzumují ten digitální obsah, ale není jim z toho dobře a neví proč.

**[01:01:11]** Mají z toho úzkosti a neví proč. Oni vlastně ani neví, proč tam chodí, proč skrolují 4-5 hodin denně.

**[01:01:18]** Oni neumí vytrakovat sami na sobě ty spouštěcí mechanizmy.

**[01:01:21]** To znamená, to, jak bych přistupovala k dětem teďka, je třeba ptat se jich jako základní otázky.

**[01:01:25]** Co tě teďka vedlo k tomu, že jsi tam byl 4 hodin na tom TikToku? Jak se z toho cítíš?

**[01:01:30]** Není ti z toho trošku špatně, nebo nemáš z toho třeba, co ti tam zaujalo, co se ti na tom líbilo?

**[01:01:35]** Vlastně pomoct jim septát, pomoct jim reflektivně septát, ale to chce ze strany rodičů,

**[01:01:42]** aby jsme se do toho sami ponořili. Aby jsme to neocuzovali, aby jsme je nehejtovali.

**[01:01:46]** Prostě ty jsi úplně debil, že chodíš vůbec na ten TikTok. To něčemu úplně nepovede.

**[01:01:51]** Pardonuji za takové expresivní výrazy, ale jsem si všimla, že to ve spoustě rodinách

**[01:01:57]** nebo školách chodí, že ty děti odsoudíme a pak řekneme, že za nás to tak nebylo

**[01:02:02]** a ty si s tím vlastně dělej, co chceš. Takže ty dětka relativně už ví, jak to cvrká,

**[01:02:06]** jak to funguje, jak funguje ten komerční sektor, jak fungují ty reklamy a tak dál,

**[01:02:10]** ale to, co oni neumí, je septát jako základní otázky, sebereflektivní otázky,

**[01:02:15]** co to s nima dělá. Nevím, jestli jsem úplně odpověděla, ale to mě napadlo jako teďka

**[01:02:19]** smyslu panu odpověď na tu otázku, co s tím vlastně dělat. Protože když bych já měla dítě,

**[01:02:26]** tak bych se snažila, mám dítě, ale ještě není na mobilu aktivní, tak bych se snažila

**[01:02:32]** přimět k tomu, aby na tím přemýšlelo. V smyslu, co to s tebou dělá, jak se u toho cítíš,

**[01:02:38]** co tě tam zajímá, proč tě to zajímá, jak jsi na to přišel, jak se ti zdá tady ten kontext,

**[01:02:42]** který tento youtuber prezentuje. Takže to je jedna věc. A druhá věc, co se snažím udělat,

**[01:02:47]** když mám malé dítě, je být vzorem. To znamená, že my nepoužíváme žádné technologie v posteli,

**[01:02:54]** při jídle, v prostorech, kde nechceme, aby to malé dítě to používalo. A když to používáme,

**[01:03:00]** když se teď má skoro rok, tak mu už teď ukazujeme, co tam děláme. Tak někde mu ukazuje,

**[01:03:05]** jak ho tam dělá práci, s čím pracuje. Já, když jsem na mobilu a potřebuji něco vyřídit,

**[01:03:09]** tak mu ukážu přesně, co se děje, kdo telefonuje, proč potřebuji telefonovat.

**[01:03:13]** Já stoji, že myslím, že tomu dítě, i když je malý, tomu relativně rozumí.

**[01:03:16]** Takže ukázat, že to používáme jako nástroj. A když se chceme podívat na nějaký film

**[01:03:20]** nebo na nějaké video, tak mu to taky ukázat. Dívej, teďka se chceme podívat na toto video,

**[01:03:24]** to, co nás zajímá. Chápu a vím to, stojí to strašně moc energie, strašně moc úsilí,

**[01:03:29]** ale nějak jsem se rozhodla do toho tu energii investovat.

**[01:03:33]** Tady je nejvíc, a už není, ale Iva se ptá. A možná, že jsi i trošku na to odpověděla.

**[01:03:46]** Platí, že generativní AI degeneruje lidi, že se na ní učíme tak moc poléhat, až zhloupneme.

**[01:03:51]** A když jsi o tom trošku mluvila, tak jenom...

**[01:03:54]** Jo, já jsem úplně super, že tady tyto otázky jsou a asi je jasný z té prezentace,

**[01:04:00]** že já jsem se chtěla opřít opravě, hlavně jsem se chtěla opřít o ten jako historický vývoj,

**[01:04:06]** který je jasně zaznamenaný datově, když to tak řeknu, že vlastně opravdu ten lidský mozek

**[01:04:12]** si vyvíjí tak, že ty intuitivní a ty bazální lidské věci fakt jako se degenerují.

**[01:04:19]** Ale ono je to tak jako nastavené přirozeně, co je ale důležité vědět, že je potřeba se o to starat

**[01:04:25]** a to vyživovat. To, že to degeneruje, neznamená, že je to ok, necháme to tak.

**[01:04:29]** Právě se na to musíme víc soustředit. Takže já si myslím, že opravdu část toho lidství

**[01:04:35]** outsourcujeme prostě ven a tradujeme za to ty výborné informace, výbornou data analýzu,

**[01:04:42]** ale vlastně něco za něco. My vlastně odezdáme kousek lidství a Yuval Harari to říká,

**[01:04:48]** že vlastně AI odevzdáváme kousek duši a kousek intimity. On to myslí tím, že vlastně tou intimitou

**[01:04:54]** jsou ty data, které odevzdáváme, aby jsme o sobě měli víc informace, aby jsme dokázali

**[01:04:59]** si líbo rozhodnout, ale aby jsme byli v bezpečí a součásti odevzdáváme tu duši v tom smyslu,

**[01:05:04]** jak jsem to prezentovala s těma kořenama. My odevzdáváme část našeho nevědomého obsahu.

**[01:05:09]** Neodevzdáváme, ale my se mu přestáváme věnovat. Ale to neznamená, že nás nějak jako vnitřně nepůsobí.

**[01:05:16]** Mně se vlastně ta prezentace i líbila s tím stromem. Když říkáš ta koruna, je to racionalita,

**[01:05:24]** dole je vlastně ta iracionalita. A je vlastně hrozně super, že když my si řekneme,

**[01:05:31]** že prezentace bude tehdy a tehdy, tak ty mi ji prostě pošleš. To znamená, že tam je to jako kdyby všechno,

**[01:05:35]** že to není, že vlastně to neodpovídá tomu, že já jsem jako flink. A proč to vlastně říkám?

**[01:05:43]** Tady je otázka taková, že šťouchací. Jestli ti při tvorbě prezentace pomáhalo AI?

**[01:05:51]** Právě, že ne. Ale já jsem si říkala, že bych mu dala nějaké úkoly. Třeba s tím stromem, ten vizual jsem našla sama.

**[01:05:58]** Tady ten úvodní. Ani jsem neměla tu chuť. Říkala jsem si, že by to bylo dobré, ale neměla jsem chuť.

**[01:06:08]** Čistě jenom jako z nějakých pohnutek se mě nechtělo. Ale jak říkáš, já neříkám vůbec, pojďme odřezat tu korunu,

**[01:06:15]** nebo se na tu racionalitu a na ty plány, na tu efektivitu nesodostředí. To tam taky patří.

**[01:06:21]** Tady jde o to byt celý, jak jsem citovala toho Junga, protože bez té úplnosti to moc daleko nedotáhneme.

**[01:06:28]** Já možná přeci jenom, protože pár dotazů tady je, zkus vlastně popsat to, co jsi dělala.

**[01:06:38]** To znamená, že jsi vlastně chodila do těch škol, jak to vlastně probíhalo, co jste tam dělali, jak si vás vlastně mohly ty školy najímat a tak dále.

**[01:06:44]** Jenom zkus vlastně říct tady tohleto, protože jsme se toho nedotkli v té přednáště.

**[01:06:48]** A mám pocit, že to je hrozně důležité, že to není to, že jsi seděla, koukala, si se naprádla a najednou ti to jako došlo,

**[01:06:54]** ale že tam jsou zatím nějaké data a že je to mnoho tisíc dětí, které prošly vašima rukama.

**[01:07:00]** Jo, tak já vlastně vrátím se k tomu příběhu trošku a když jsem se vrátila z té Azie,

**[01:07:07]** tak jsem si uvědomila, že ten problém bude celospolečenský a bude tady krize mentálního zdraví i kvůli sociálním sítím

**[01:07:14]** a já bych s tím chtěla v Česku něco dělat, protože tady jsme byli fakt pozadu v souvislosti s užívaním technologií.

**[01:07:20]** Takže jsem tak nějakou předvídala dobu a začala jsem vlastně do škol úplně náhodně.

**[01:07:26]** Jsem prostě napsala do nějaké školy, nechtěli by se něco vědět o digitálních technologiích a oni,

**[01:07:31]** no tak třeba jo, tak přijďte, tak jsem zkusila udělat nějakou pár workshopů,

**[01:07:35]** pak jsem si říkala, že by to chtělo nějakou větší koncepci, tak jsem si k sobě přizvala psychologi

**[01:07:40]** a začaly jsme tvořit nějaké kurikula nebo nějaký obsah, který už dává nějaký hlubší smysl,

**[01:07:46]** ale postupem let, to už nám prošlo rukama třeba 8 tisíc děcek, že to bylo fakt hodně,

**[01:07:52]** tak jsme si řekli, že by bylo dobré to začát měřit, trošku se tam vnézt té racionality

**[01:07:58]** a vyvinuli jsme projekt, nazvali jsme to digitální výchova, kdy vlastně působíme v té škole

**[01:08:04]** po dobu několika měsíců, máme tam několik workshopů a měříme vlastně ten dopad toho programu.

**[01:08:09]** Takže to byl vlastně highlight té naší práce, co jsme vyvíjeli v souvislosti s těma školama,

**[01:08:16]** nicméně já když jsem potom čekla MIMČO, tak jsem měla taký pocit, že vlastně potřebuji se v tom tématu posunout dál,

**[01:08:24]** takže jsem tu organizaci odevzdala dál, je tam nová CEO a funguje to i nadále,

**[01:08:29]** nicméně já už tam nepůsobím, já jsem si dala rok pauzu, která pro mě byla hodně cená právě,

**[01:08:34]** že jsem přišla na úplně jako nový approach ohledně toho AI a začala jsem věnovat vlastně tomu,

**[01:08:40]** když to řeknu, AI well-beingu a takže jsem toto děťátko, tu organizaci vlastně pustila dále.

**[01:08:45]** Funguje to dál, může si každá škola vlastně objednat, může si ten program vzít buď jednorazově nebo celou tu digitální výchovu,

**[01:08:55]** myslím si, že je to furt skvělý a relevantní.

**[01:08:58]** Já jenom vlastně ještě navážu, že to tak jako, že my jsme měli, a nevím, dva, tři měsíce zpátky s Michalem Mijovským,

**[01:09:08]** my jsme měli vlastně snídaní o závislostech a tam jsou vlastně nějakým způsobem klasifikované ty závislosti

**[01:09:15]** a my jsme vlastně v diskuzi, která následuje po Brain and Breakfast, my jsme se bavili, jak jsou vlastně na tom ty sociální sítě a jak to vlastně je.

**[01:09:21]** A on tam v té diskuzi řekl hrozně zajímavou věc, že na to zatím nemáme klasifikaci,

**[01:09:26]** ale všechny ty symptomy odpovídají tomu, jakým způsobem se projevujou ty všechny ostatní.

**[01:09:32]** Tak jenom, že vlastně už si toho začínají i adiktologové, myslím, jako další dobu všímat, akorát se to týká,

**[01:09:38]** vlastně není to propsané do nějaký, jakože to je nemoc, ale postupem času vlastně nejbližší tomu je gamblerství,

**[01:09:45]** které vlastně jako jsme schopni nějakým způsobem podchycovat a oni to nějakým způsobem tu klasifikaci mají.

**[01:09:49]** Tak jenom bych to nepodceňoval, protože to není jako vůbec žádná legrace a mám pocit, že právě jako úloha nás jako rodičů,

**[01:09:57]** ať už vzoru, anebo to, že budeme vlastně s těmi dětmi.

**[01:10:00]** nějakým způsobem interagovat a diskutovat.

**[01:10:02]** I tohle to byl jeden z velkých momentů,

**[01:10:04]** kdy jsem říkal, ale tato téma

**[01:10:06]** prostě tady musíme přinést.

**[01:10:08]** Takže jenom

**[01:10:10]** zasazuju nějaký další kontext.

**[01:10:12]** Co přesně znamená

**[01:10:14]** znát sám sebe?

**[01:10:16]** Je to vůbec možné spoznat se

**[01:10:18]** na 100%

**[01:10:20]** zo Slovenska, zdravíme,

**[01:10:22]** priatelia, držíme palce,

**[01:10:24]** 39.

**[01:10:26]** Já si myslím, že to možné není.

**[01:10:28]** Teda, já si myslím,

**[01:10:30]** že se můžeme o to celý život snažit

**[01:10:32]** a měli bychom se o to celý život snažit,

**[01:10:34]** ale je to

**[01:10:36]** vlastně jako zábava poznávat sám sebe.

**[01:10:38]** A kdyby tam byl nějaký cíl,

**[01:10:40]** tak

**[01:10:42]** mám takový dobrý příklad.

**[01:10:44]** Kdybyste, možná to k zamišlení

**[01:10:46]** s to si souvisím, kdybyste věděli,

**[01:10:48]** a já vám to vypočítám

**[01:10:50]** na základě všech vašich údajů,

**[01:10:52]** včetně vašich myšlenek a snů,

**[01:10:54]** kdybyste věděli,

**[01:10:56]** že kdyby přesně v životě dosáhnete všech svých

**[01:10:58]** přání cílů,

**[01:11:00]** bavilo by vás to.

**[01:11:02]** A to je vlastně,

**[01:11:04]** to je to srandovní, že vlastně my chceme

**[01:11:06]** v životě mít trošku toho tajemstva, toho překvapení

**[01:11:08]** a to sebepoznávání k tomu

**[01:11:10]** spadá, že vlastně člověk si myslí,

**[01:11:12]** že už si to, jako hodně toho vyřešil,

**[01:11:14]** hodně jako teda

**[01:11:16]** nějakým způsobem

**[01:11:18]** adresoval, ale pak si najde

**[01:11:20]** něco zase úplně základního, něco obřího,

**[01:11:22]** nebo ten život přihraje většinou

**[01:11:24]** něco zajímavého a je zase něco poznávat.

**[01:11:26]** A mi přijde, že to zase

**[01:11:28]** souvisí s tou korunou nahoře, když se tady

**[01:11:30]** pořád na něj dívám a mím ji před sebou,

**[01:11:32]** že vlastně jako a tak nějak

**[01:11:34]** vidím, že to je taky ta výkonová

**[01:11:36]** fáze toho poznávání, že hodně to tam

**[01:11:38]** do toho směřuje, prostě jak teďka další knížka

**[01:11:40]** a další to a další to a další kurs

**[01:11:42]** a musím a tady jako badge a tohle

**[01:11:44]** na LinkedIn si dát. Jojo, to je úplně super,

**[01:11:46]** že to říkáš, protože to je

**[01:11:48]** to naše poznávání v dnešní době, ale

**[01:11:50]** já znám fakt jenom málo lidí,

**[01:11:52]** jednotky, kteří sebe poznávají

**[01:11:54]** tak, že prostě si sednou

**[01:11:56]** a hledějou

**[01:11:58]** a čekají, co přijde.

**[01:12:00]** A ono třeba za dvě hodiny přijde.

**[01:12:02]** Tento člověk mě fakt vytáčí.

**[01:12:04]** A teďka přemýšlí.

**[01:12:06]** A proč? Jo, že vlastně

**[01:12:08]** nepřeštou si knížku, která řekne

**[01:12:10]** analizujte si, kdo vás vytáčí a

**[01:12:12]** potom si vlastně jako analizujte proč.

**[01:12:14]** Ten člověk prostě na to jde

**[01:12:16]** a jste iracionální strany, kde

**[01:12:18]** čeká, co přijde.

**[01:12:20]** Jste neefektivní strany a to mě přijde

**[01:12:22]** moc zajímavé.

**[01:12:24]** Mně přišlo v tom kontextu zajímavé

**[01:12:26]** si dát do kalendáře slot

**[01:12:28]** a počkám, co přijde.

**[01:12:30]** Jo, ideálně k tomu si ten čajík udělat.

**[01:12:32]** Je to hezký.

**[01:12:36]** Přemýšlím.

**[01:12:38]** Názor na chat GPT.

**[01:12:40]** Prosím ještě jenom?

**[01:12:42]** Názor na chat GPT, asi na jazykový model.

**[01:12:44]** Je tady prostě otázka,

**[01:12:46]** jak ho používat, jak ho nepoužívat.

**[01:12:48]** O AI jsi mluvila, jakým způsobem toto...

**[01:12:50]** Jo, já jsem nechtěla záměrně

**[01:12:52]** tady tu přednášku směřovat tímto způsobem,

**[01:12:54]** protože myslím, že tady toho kontentu je hrozně

**[01:12:56]** moc a nechtěla jsem úplně

**[01:12:58]** jít tím technokratickým směrem, jak to využívat.

**[01:13:00]** Ale já jsem to využila

**[01:13:02]** tak, že jsem se zeptala,

**[01:13:04]** jaké jsou základní

**[01:13:08]** doporučení digitálního well-beingu.

**[01:13:10]** Tak jsem čekala, co mě to prostě vyhodí

**[01:13:12]** a pak jsem se řekla, aha.

**[01:13:14]** Nějak jsem si to zvalidovala.

**[01:13:16]** Nebo jsem se tam ptala, jak dobře vypestovat

**[01:13:18]** dry chata, aby neměly plíseň.

**[01:13:20]** Já to používám pro takovou každodenní věc,

**[01:13:22]** když něco potřebuji

**[01:13:24]** rychle zjistit,

**[01:13:26]** jako takový Google vyhledávač,

**[01:13:28]** komplexnější,

**[01:13:30]** ale nedokážu si představit, že bych z toho

**[01:13:32]** vyprodukovala něco,

**[01:13:34]** co jde k podstatě.

**[01:13:36]** To si myslím, že tam ještě chybí.

**[01:13:38]** Že není možné

**[01:13:40]** ještě úplně

**[01:13:42]** jakkoliv dobře zadaný dotaz.

**[01:13:46]** Když to řeknu úplně zjednodušeně,

**[01:13:48]** nedojde ten chat GTP k tomu človečenství,

**[01:13:50]** té otázky té človečenství.

**[01:13:52]** Podle mě tam ještě jako není.

**[01:13:54]** My jsme teďka vlastně

**[01:13:56]** doma.

**[01:13:58]** Máme takovou zajímavou situaci,

**[01:14:00]** že můj mláděc starší

**[01:14:02]** jde do páté třídy

**[01:14:04]** a je to tak,

**[01:14:06]** že najednou

**[01:14:08]** má méně a méně

**[01:14:10]** toho času, kdy může blbnout.

**[01:14:12]** A kdy vlastně,

**[01:14:14]** že my ho nějakým způsobem nezahrnujeme

**[01:14:16]** kroužkama a tohleto,

**[01:14:18]** ale přeci jenom s postupem a tím věkem.

**[01:14:20]** Že škola a systém tohleto

**[01:14:22]** na něho má čím dál

**[01:14:24]** více nároků a musí se na ty věci soustředit.

**[01:14:26]** A teďka, kdyby tak nějak,

**[01:14:28]** když to sleduju,

**[01:14:30]** tak tahle přednáška mi pomohla

**[01:14:32]** odpovědět, že má

**[01:14:34]** méně toho času se nudit.

**[01:14:36]** Tak já jenom vlastně přemýšlím,

**[01:14:38]** že možná i ten školský systém

**[01:14:40]** a toho, jakým způsobem vlastně ty děti

**[01:14:42]** jako nějak posouváme,

**[01:14:44]** tak vlastně tu nudu

**[01:14:46]** jako my v nich zabijíme.

**[01:14:48]** Protože oni nesedí ve škole, aby se dívali z okna,

**[01:14:50]** ale aby spočítali tady x příkladů,

**[01:14:52]** aby písemka, aby tohleto,

**[01:14:54]** aby se dostali na přímačky, aby kroužky,

**[01:14:56]** tohle, aby byl dobrý ve sportu.

**[01:14:58]** A vlastně jako přemýšlím

**[01:15:00]** a tak si to jako kdyby možná reflektuju

**[01:15:02]** nebo určitě bavit té diskuzi.

**[01:15:04]** Jako co s tím?

**[01:15:06]** Jak si to pustit a říct mu

**[01:15:08]** hele vlastně nemusíš všechno

**[01:15:10]** anebo mu právě jako dopomocat.

**[01:15:12]** Že tohle to můžeš řešit

**[01:15:14]** chytře takhle a tohle to můžeš řešit

**[01:15:16]** chytře takhle.

**[01:15:18]** Přemýšlím nad tím, jak se k tomu postavit.

**[01:15:20]** Já si vybavuju jeden příklad ze školy,

**[01:15:22]** kdy vlastně jsme se bavili o tom volném čase.

**[01:15:24]** A bavili jsme se

**[01:15:26]** a taky o té nudě,

**[01:15:28]** protože já jsem se hodně,

**[01:15:30]** když mám nějaký workshop pro dětka,

**[01:15:32]** tak jsem se v ní hodně snažila

**[01:15:34]** tady tu otázku to je nudy

**[01:15:36]** a nudění se hodně akcentovat,

**[01:15:38]** protože jsem věděla, že právě jim to nesmírně chybí.

**[01:15:40]** A jeden vlastně kluk nebo holka,

**[01:15:42]** teďka si přesně nevybavuju,

**[01:15:44]** řekl, že no jo,

**[01:15:46]** ale já dojdu prostě dom v 6 hodin večer.

**[01:15:48]** A já jako, já mám sice kroužky,

**[01:15:50]** ale to je práce.

**[01:15:52]** To není jako zábava.

**[01:15:54]** Takže já jdu v 6 večer, pak mám úkoly

**[01:15:56]** a v 8 já už padám nahů, já se nemůžu nudit.

**[01:15:58]** To bylo na prvním stupni základní školy.

**[01:16:00]** Jo, takže to je to, co ty říkáš.

**[01:16:02]** Já jsem vždycky pro nedávat těm dětem

**[01:16:04]** jako napráskaný týden kroužkama

**[01:16:06]** ani aktivitama.

**[01:16:08]** Jeden nebo dva kroužky podle mě úplně stačí.

**[01:16:10]** Ale pro děti na prvním stupni základky,

**[01:16:12]** ale i na tom druhém klidně,

**[01:16:14]** je fakt ten prostor pro nudu a nic nedělaní

**[01:16:16]** hrozně důležitý, aby v sobě našli ten spark,

**[01:16:18]** tu jískru, aby zjistili,

**[01:16:20]** co to je to na vršku té pyramidy,

**[01:16:22]** co to je to, co mě jako

**[01:16:24]** zažehává.

**[01:16:26]** Protože pokud tu nudu a to nudění

**[01:16:28]** zaplním kroužkem nebo jdu na internet,

**[01:16:30]** tak zjistím, že ten můj spark je

**[01:16:32]** aha, teďka mě zajímá to, co dělal ten youtuber.

**[01:16:34]** Ale není to, jako je to fajn,

**[01:16:36]** ale není to autentický.

**[01:16:38]** To znamená, ta nuda a ta samota u těch dětí

**[01:16:40]** vyjde k tomu, že oni poznají ten vršek té svojí pyramidky.

**[01:16:42]** Tam vlastně

**[01:16:44]** to je to, co by jsme jim mohli ještě relativně závidět,

**[01:16:46]** protože pro nás zospěli je to už strašně těžké

**[01:16:48]** tam dojít k tomu vlastnímu jakému smyslu

**[01:16:50]** a k té iskře.

**[01:16:52]** Já když jsem vlastně ještě poslouchal

**[01:16:54]** tu tvůj přednášku a tahle ta část

**[01:16:56]** mi fakt hodně o těch chameleonech,

**[01:16:58]** o těch mimikách mě jako zaujalo

**[01:17:00]** u těch mladé generace,

**[01:17:02]** a tak jsem si tam, když jsem seděl,

**[01:17:04]** kladl otázku, a nebylo to tak

**[01:17:06]** jako vždycky, že vlastně

**[01:17:08]** byl přece v jánej

**[01:17:10]** ty jsi depešák a ty jsi tohleto.

**[01:17:12]** Jenom to pole bylo

**[01:17:14]** asi možná zůženější.

**[01:17:16]** Právě teď je zůženější.

**[01:17:18]** Tam je vtip v tom, že

**[01:17:20]** každý měl, vždycky jsou měly svoje vzory

**[01:17:22]** z Bravíčka, asi všichni si to

**[01:17:24]** jako vybavíme, jak jsme si lepili ty plagáty,

**[01:17:26]** ale jich bylo jako paleta.

**[01:17:28]** A žádný z nich

**[01:17:30]** neměl tak výraznou preferenci.

**[01:17:32]** Žádný z nich neměl jako tak výrazný,

**[01:17:34]** jako nikdo nám netlačil

**[01:17:36]** specificky Ardu Jagra,

**[01:17:38]** nebo prostě Lunetyky,

**[01:17:40]** nebo prostě kohokoliv jinýho. Bylo to tak nějak

**[01:17:42]** jako vyvážený, když to teď,

**[01:17:44]** pokud, když to jako zase

**[01:17:46]** trošku přeženu,

**[01:17:48]** si zase, ty sestry Jenerovi

**[01:17:50]** jsou jako výborný příklad,

**[01:17:52]** když si Kylie nakoupí

**[01:17:54]** 50 milionů, nebo

**[01:17:56]** 10 milionů followerů

**[01:17:58]** někde v Kambodži,

**[01:18:00]** což jako je možné si normálně nakoupit.

**[01:18:02]** Tým pádem jako zvýší nějaký

**[01:18:04]** rýč svého účtu, tým pádem Instagram

**[01:18:06]** vyhodnotí, jo super, tady jako se to asi

**[01:18:08]** lidem víc líbí, takže budeme víc ukazovat.

**[01:18:10]** A tím pádem ona už se stává tím,

**[01:18:12]** kdo je v opředí. Už to není to, že

**[01:18:14]** máme tady paletu plagátů

**[01:18:16]** z Bravíčka, ale je to tím, je tady jenom

**[01:18:18]** jeden plagát a každý měsíc

**[01:18:20]** jeden plagát a každý měsíc na titulce

**[01:18:22]** je jenom jeden člověk.

**[01:18:24]** A ono to jde pěkně vědět, podle mě v té

**[01:18:26]** společnosti, tady i když vyjdeme

**[01:18:28]** teďka, vyjdeme ze vchodního centra

**[01:18:30]** nebo tady se někdy projdeme, nebo fakt půjdete

**[01:18:32]** okolo nějaké školy, tak to uvidíte,

**[01:18:34]** kdo je zrovna

**[01:18:36]** ten idol, ale všich, jako to je

**[01:18:38]** pro všechny. Když jsme měli, že někdo

**[01:18:40]** přesně tak někdo měl jako černou bundu,

**[01:18:42]** protože byl depesák, někdo měl

**[01:18:44]** džísku, někdo měl fokuhilu.

**[01:18:46]** Prostě bylo to jako různý, ale teď je to

**[01:18:48]** unifikovaný.

**[01:18:50]** Zajímavé.

**[01:18:54]** Lily se ptá,

**[01:18:56]** a pořád se k tomu vracíme, jak

**[01:18:58]** vést dospívající dítě ke zdravému

**[01:19:00]** přístupu používání sociálních sítí

**[01:19:02]** a času na mobilu, a jak je

**[01:19:04]** inspirovat poznávání sebe sama?

**[01:19:06]** Tak já zkusím říct, ten můj

**[01:19:08]** desetiletý

**[01:19:10]** mobil nemá,

**[01:19:12]** a jsme domluveni, že ho budeme mít ve třinácti.

**[01:19:14]** Nebo ve čtrnácti,

**[01:19:16]** to se ještě uvidí.

**[01:19:18]** Ale není to o tom, že by neměl přístup

**[01:19:20]** k technologií, jenom prostě

**[01:19:22]** mě hrozně vytáčí to,

**[01:19:24]** a sám to vidím na sobě, ten

**[01:19:26]** doomscrolling, když se to děje mě,

**[01:19:28]** tak když by byl na zastávce a vidím tam

**[01:19:30]** ty mladé, kteří prostě čtyři

**[01:19:32]** jsou kolem toho mobilu, tak mě to prostě

**[01:19:34]** vytáčí. Takže když ho nemá,

**[01:19:36]** tak předpokladám, že to nebude

**[01:19:38]** dělat.

**[01:19:40]** Takže u mě to je

**[01:19:42]** tak, ale zpátky k otázce,

**[01:19:44]** co radíš ty?

**[01:19:46]** To je právě to, co řekl, dobrou inspiraci, protože to je to, co

**[01:19:48]** vy děláte, je to, co se spousta rodičů hrozně

**[01:19:50]** bojí. Zamezit vlastně přístupu

**[01:19:52]** k té privátní technologii, to znamená koupit

**[01:19:54]** ten telefon. A mně to přijde

**[01:19:56]** jako dobrá cesta s tím, že vy to sami

**[01:19:58]** doma používat, on výstvět

**[01:20:00]** to telefon.

**[01:20:00]** On umí s tím dělat, prostě pravděpodobně si to od vás počuje, ale pokud není vyložený důvod,

**[01:20:06]** aby ho měl sám v pokojíčku a jeho obsah se mu vlastně dělal na míru pro něho samotného a teďka ho to natahovalo,

**[01:20:14]** tak proto není důvod. Jediný důvod tedy by proto byl, že je nějak sociálně vyloučený.

**[01:20:18]** S tím stojí jako druhá strana tady této mince, že vlastně někteří rodiče chtějí tímto směrem,

**[01:20:23]** ale ty děti už toho mají potom vlastně takový stres, že jsou vyloučené, že teďka se jim spolužáci smějou,

**[01:20:29]** že včera bylo nějaký streaming, který oni neviděli a vlastně už to má dopad na jejich nějaké sociální vazby.

**[01:20:37]** Takže tady bych zvážela vlastně tu míru toho stresu pro to dítě, ale když se tomu dá podle mě dobrá energie a čas na vysvětlování

**[01:20:45]** a na nějaké jako na to zpřístupnění skrze toho vašeho zařízení, tak je to dobrá cesta.

**[01:20:51]** Nicméně, já bych určitě byla úplně taková základní jako rada nebo ty pěhé datumu dítěti, nějaký pravidla a hranice,

**[01:21:01]** ale jako z propustných hranic ve smyslu, mně by se líbilo, kdyby si prostě v 9 večer už nebyl na mobilu,

**[01:21:08]** protože prostě se líb vyspíš a tak dál, co si o to myslíš ty.

**[01:21:11]** A dítě vám řekne, no ale v 9.30 ještě, to se stává mimochodem, učitelka nahrává domácí úkoly a projekty na zítra,

**[01:21:18]** na WhatsApp, přes WhatsApp třeba, s tím se setkáme hodně, tak já potřebuji v 9.30 na mobilu.

**[01:21:23]** OK, tak v 9.30. Jak se v tom cítíš? Protože často rodiči dělají to, že dají pravidlo, dají hranici a už se o tom nebaví,

**[01:21:31]** ale ty děti mají často dobrý důvody pro to, tu hranici nějak posunout.

**[01:21:35]** Většinou se to týká vlastně toho, té sociální konektivity s těma kamarádama.

**[01:21:39]** Takže vlastně ty hranice a ty pravidla nastavit propustně a co je nejtěžší, ty pravidla dožovat taky jako rodiče.

**[01:21:45]** Protože jak já můžu chtít po mém 13. letem dítěti, aby večer jedlo prostě, špagety bez mobilu, když já si u toho vyřizuji ještě e-maily.

**[01:21:58]** Ten screentime je podle mě jako alfa a omega a jenom se dostanu vlastně k tomu sociálnímu statusu.

**[01:22:05]** Oni to naštěstí v té škole, v té třídě jako nemají. A vlastně nejsem nějakým susem, a vlastně nevím, co to znamená.

**[01:22:15]** Teď jsem slyšel, co udělal Apple v Americe, kde teda je více než půlka lidí má iPhone.

**[01:22:21]** A je to o tom, že oni vlastně, když vám přijde zpráva z jiného zařízení než iPhone, tak je zelená.

**[01:22:27]** A když vám přijde z iPhone, tak je modrá.

**[01:22:29]** To znamená, že kdo má zelené zprávy, tak je vlastně jako sociální vyloučený, protože nepatří jako kdyby do iPhone community.

**[01:22:35]** Velmi super marketingová věc, ale hodně děsivá.

**[01:22:40]** A to já mám Apple jako firmu, která si myslím, že je fajn.

**[01:22:46]** Ale zpátky k šošeně zubov, furt je to surveillance kapitalism, furt je to prostě korporace, tak je třeba na to dávat hodně bacha.

**[01:22:56]** Já třeba, když přijdu domů, tak ten telefon dávám úplně do svojí pracovny, protože pracovna je od slova pracovat.

**[01:23:03]** Samozřejmě, že si ho někdy vezmu, tak je to jedna věc, že si udělat nějakou překážku před tím, ať to nemám furt u čumáku, což je super.

**[01:23:12]** No a když mi říkáš, že by někdo nahrával v 9 hodin nebo něco takového, i to něco na WhatsApp,

**[01:23:19]** tak my máme třeba tu tendenci, že po páté hodině už minimalizujeme ten screentime doma, že to vlastně nechceme.

**[01:23:27]** Proč bychom se na to koukali? Takže když si kluci chtějí dělat Duolingo, tak mají do nějakých 6 hodin, ale potom už není omylem.

**[01:23:36]** Ale je to jenom o tom, nad tím zapřemýšlet, vlastně dát si ty hranice, domluvit se doma.

**[01:23:41]** Když bych tam přišel, třískl do stolu a řekl, od teďka to bude takhle, tak to asi fungovat nebude.

**[01:23:47]** Ale je to nějaká komunikace, kterou s nima vedeme a když potřebuje, tak se samozřejmě můžeme domluvit.

**[01:23:56]** Mně ještě napadá právě to, co si ptala paní, nezapamatovala se si, co teda s tím, jak ty děti přivádět blíž k sobě.

**[01:24:03]** Ono se to dotýká hodně toho, jak jsem říkala, ten příklad s přírodou a s tou neefektivitou.

**[01:24:09]** V souvislosti jsem říkala s Alanem Vocem, že vlastně žijeme v takových krabičkách a jít do té přírody nám dá vlastně velký odstoup z té krabičky,

**[01:24:18]** do té komplexity toho prostředí.

**[01:24:20]** Pro zájem bych doporučila nějaké knížky o vlivu přírody na mozek, na hormonální systém, vlastně o nějaké forest therapy.

**[01:24:33]** Je zajímavé, že když děti, které měly problémy, vydělal jsem na to jeden skvělý výzkum,

**[01:24:39]** že děti, které měly problémy se self-esteem, to znamená s nízkou sebehodnotou,

**[01:24:43]** měly problémy s bulimí nebo s poruchou příjmu potravy a bylo to způsobeno,

**[01:24:51]** drajbované i tím, jak vidí húbení lidi na sociálních sítích, tak zvolili formu terapie v přírodě,

**[01:24:59]** že s něma trávili významný čas v lese, protože ten les po určité době, a tady mluvím třeba o 4, 5, 6 hodinách,

**[01:25:07]** něco specifické, teď to fakt simplifikuju, ale pohne s mozkem, takže vynednou se vidíte z odstupu,

**[01:25:14]** z velkého odstupu a najednou jdete z toho lesa a říkáte si, že ježiši,

**[01:25:19]** že když tady jste v tom cak, cak, cak, v tom městě, teď ten život běží domácí úkoly,

**[01:25:26]** vidím to na instáži, teď ten sociální tlak, ale potom si to dítě odzoomuje v tom prostředí

**[01:25:31]** a třeba tam i stanuje, i tam přes noc, fakt jako zažívá významný kontakt s tou přírodou,

**[01:25:37]** tak je schopný vidět, jo to to mě teda nevyhovuje, nebo začne se mu trošku měnit ta perspektiva,

**[01:25:43]** což je hodně důležité to v dětech podmiňovat, ale ne takovým, jdeme na výlet dvě hodiny a prostě konec,

**[01:25:49]** fakt jako si lehnout do té trávy, já teda co to dělám s dospělýma je, že iž jdeme do lesa se ztratit

**[01:25:56]** a děláme si tam oběd na ohňu, vaříme si tam, dáme si tam odpolední šlofík,

**[01:26:01]** prostě ten život žijeme v tom lesi, když je třeba zima, jo a to vás vlastně tak připne k té podstatě,

**[01:26:08]** že se vrátíte a i kdyby vyhořelý manažér, nebo prostě kdokoliv si řekne,

**[01:26:14]** tyjo jako fakt začne si pídit po tom smyslu trošku, začne si pídit po tom, kdo vlastně je a sahá si k té podstatě

**[01:26:20]** a to je hrozně cený a naučit to ty děti, to je podle mě jedna z nejlepších možných přístupů.

**[01:26:27]** Škoda, že jsi tady nepodepsal Anonym, ale já tady tahle otázka musím zaznít.

**[01:26:35]** Prosím o jednoduché vysvětlení, proč ty obavy s AI? Mě AI pomáhá s osobním rozvojem

**[01:26:40]** a jsem díky tomu více efektivní a mám čas na sebe.

**[01:26:46]** Já nemám z toho obavy, mně se to zdá jako fakt přirozený. Přirozený vývoj, že to prostě jde dopředu

**[01:26:53]** a nezastavíme to. Já si upřímně myslím, že lidi mají, teď si dovolím takovou možná extrémnější myšlenku,

**[01:27:03]** že myslím si, že lidi mají obavy i s nabourání té intimity, protože postupem času musíme o sebe ořezávat víc a víc dat,

**[01:27:11]** víc a víc údajů. A takové zamyslení, jaký by to bylo, kdyby my jsme všichni tady o sobě věděli,

**[01:27:20]** co si teďka zrovna myslíme, co cítíme. Kdyby ty data prostě tady byly v prostoru.

**[01:27:25]** My jsme to jakože odevzdali pro nějaký bezpečí, pro větší efektivitu atd.

**[01:27:30]** Existují dva přístupy filozoficky. Jeden říká, jo, byl by to megaproblem, my se toho bojíme,

**[01:27:36]** protože samozřejmě v nás jsou jako stínové věci, které úplně nechceme, aby někdo viděl, slyšel atd.

**[01:27:42]** Toho se bojíme, to jsou podle mě ty obavy nějaké. Ale pak je tady myšlenka, a co kdyby jsme si všichni byli blíž.

**[01:27:48]** Co kdybych já prostě viděla nebo cítila, co cítí tady prostě někdo tady v první řadě.

**[01:27:56]** A nebo bychom si nebyli cizí a já bych měla větší porozumění k tomu člověku, nebála bych se toho člověka.

**[01:28:01]** Jo, nějaké by se sbořili bariéry. Takže jako jsou tady dva přístupy.

**[01:28:05]** Budeme o sobě vidět všechno navzájem, ale je to špatně nebo je to dobře?

**[01:28:09]** Jo, má to vždycky dvě strany mince. Takže já si myslím, že lidi se bojí i toho,

**[01:28:13]** že o nich bude odhaleno to, co oni nechcou třeba, aby věděli.

**[01:28:17]** Vím, že se teďka vyvíjí technologie na analýzu snů a myšlenek,

**[01:28:21]** že se dá vizualizovat to, co ten člověk myslí a to, jaký má sny.

**[01:28:25]** Myslím, že s těma snama je to jako velká kovbojka, protože tam spotřebujeme znát

**[01:28:29]** trošku archetypální jazyk, aby jsme tomu rozuměli a dekodovali je.

**[01:28:33]** Ale o těch myšlenkách a poci, které dokážeme vizualizovat pomocí,

**[01:28:37]** je to docela drsný a myslím si, že to pro spoustu lidí může být

**[01:28:41]** jako stresující a to je ten strach. Ale na druhé straně, jak tady říká

**[01:28:45]** právě Anonym, je to i velká příležitost. Já si myslím, že ta příležitost

**[01:28:49]** v koruně, pojďme toho teda využít a zlepšit třeba planetu, využít to k enviromentálním

**[01:28:53]** záležitostem a tak dál, ale nezapomínejme na ty koreny.

**[01:28:57]** Jak to někomu, kdo se na to ptal, pomáhá s efektivitou v učením,

**[01:29:01]** tak právě pokud je tam efektivnější a rychlejší v tém seberozvoji,

**[01:29:05]** tak ať se jde trošku jako zalelkovat, ať se jde i trošku rozvíjet tu neefektivitu.

**[01:29:11]** Já myslím, že to je hezká tečka a takový teaser na tu naši diskusi.

**[01:29:15]** Karolina, moc ti děkuji za tvou přednášku a zapovídání. Díky.

**[01:29:19]** Já taky moc děkuji. Díky.

**[01:29:27]** A protože my rádi měříme, tak zkuste si vzít telefon a přepnout si,

**[01:29:34]** měla by tam na slajdu být zpětná vazba, takže napište nám i to jedno slůvko,

**[01:29:42]** které vás u téhle snídaně napadlo.

**[01:29:46]** Bude mě to hodně těšit a zajímat. Mě to hrozně zajímá.

**[01:29:50]** Až si to přečte, tak samozřejmě nás dílíme.

**[01:29:54]** Tak, já už to rychle proběhnu.

**[01:29:58]** Jako každou snídaní...

**[01:30:00]** Pokud jsme vyvolali nějaký ahamoment, nebo jsme se něčeho dotkli,

**[01:30:06]** je hrozně dobré ty věci nějakým způsobem reflektovat.

**[01:30:10]** Takže pokud se díváte ve firmě, ve škole, pokud teďka jste někde se svými blízkými,

**[01:30:15]** anebo se na tom podívejte ze záznamů, tak si určitě udělejte nějaké kolečko reflekce.

**[01:30:20]** My to kolečko uděláme a já mám radost, že pozvání přijali i Vete Clark,

**[01:30:28]** která s chodou okolostí tady sedí, tak na to se moc těším.

**[01:30:31]** A taky Josef Holík, který měl snídaní ohledně sociálních sítí.

**[01:30:37]** Ještě lákám avatara Filipa Dřímalků, kterého bych hrozně chtěl,

**[01:30:42]** aby na to hodil takový svůj pohled, takže to bude moc zajímavá diskuze.

**[01:30:48]** 4.10. pokud chcete, tak se k nám přidejte a zarejestrujte se na edu.

**[01:30:56]** Další z lidí, kteří milují technologie a vidí z nich spíš to pozitivní, je Martin Holečko,

**[01:31:01]** který doporučil tuhletu knížku Měsíce, což je projekt, který je jeden z mnoha,

**[01:31:07]** který v sítí Red Button máme.

**[01:31:09]** Pokud byste chtěli jít do výkonu a chtěli byste shlednout všechny pořady,

**[01:31:14]** které na Red Button edu máme, tak to máte k dispozici jedním tlačítkem.

**[01:31:20]** Nedoporučujeme to po dnešku, byste dole se asi zalelkovat a určitě nás sledujte.

**[01:31:25]** A to nejdůležitější je oznámení o další snídaní.

**[01:31:30]** Já takrát píchám do určitých věcí, takže jsem pozval Electro Dad, Honza Staněk,

**[01:31:40]** což je člověk, který se snaží milion lidí přivézt k elektromobilitě,

**[01:31:45]** a má zatím svůj perfektní příběh.

**[01:31:47]** A my se podíváme na to, co vlastně ta elektromobilita znamená,

**[01:31:52]** co všechno to změní, jaký vliv to může mít na českou ekonomiku

**[01:31:56]** a vůbec na globální nějaký geopolitický systém.

**[01:32:00]** Takže pokud vás speciálně tohleto téma energetiky, elektromobility a těch technologií

**[01:32:05]** a kam to vlastně všechno směřuje a na ty souvislosti, pokud vás tohleto téma zajímá,

**[01:32:09]** tak se k nám přidejte 19.10. zase klasicky ráno od 8.30.

**[01:32:15]** A moc díky, že jste si udělali čas.

**[01:32:18]** Tobě ještě jednou děkuji za perfektní přednášku.

**[01:32:21]** Mějte se krásně, naschledanou a ahoj.

**[01:32:23]** Díky moc, ahoj.

**[01:32:39]** www.hradeckesluzby.cz