# Přepis: Bakterie do každé firmy

## Popis

Dobrá zpráva pro vás: bakterie tohle všechno dělají už čtyři miliardy let. A rády poradí.



Kdo je Josef Lhotský?



Josef Lhotský se věnuje splétání a rozplétání příběhů, z nichž nejvíc miluje ten největší: evoluci. Vystudoval teoretickou a evoluční biologii, ale zabrousil i do filosofie a dějin vědy. Jeho specializací jsou symbiotické vztahy, spolupráce a vzdělávání. Podílel se na 12 knihách, vyučoval na PřF UK, FSS MU a FF UP, účastnil se řady vzdělávacích projektů, byl členem redakční rady časopisu Vesmír a osm let hrál ochotnické divadlo. 



Od roku 2015 pracuje v korporátní sféře (bankovnictví, telekomunikace), z toho poslední roky jako agilní kouč, nadšený lektor a tvůrce netradičních workshopů.

## Přepis

**[00:00:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:00:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:37]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:44]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:51]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:58]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:05]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:19]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:26]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:40]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:47]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:01]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:08]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:15]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:22]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:29]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:43]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:50]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:57]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:04]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:11]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:25]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:32]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:39]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:46]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:53]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:07]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:14]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:21]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:28]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:35]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:49]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:56]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:10]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:17]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:31]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:38]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:43]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:53]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:58]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:08]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:13]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:23]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:28]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:38]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:43]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:53]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:58]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:08]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:13]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:23]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:28]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:38]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:43]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:53]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:58]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:08]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:13]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:23]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:28]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:38]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:43]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:53]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:58]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:10:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:10:08]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:10:13]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:10:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:10:00]** Ty věci kolem vás jsou stabilní, vy víte, jak si poradit s věcmi, které každý den přicházejí.

**[00:10:06]** Tohle je super. Je jasný, že mozek bude říkat, že jakákoliv změna tady do toho, jakákoliv disturbance, je špatně.

**[00:10:12]** Ale to říká náš mozek a naše psychologie.

**[00:10:16]** Tohleto je všem nabalené na fyziologii. To, jak ty mozky fungují, jak fungují naše těla.

**[00:10:21]** A to je další vrstva tý cibule.

**[00:10:23]** A celá fyziologie je nabalená na filogenezi. Filogeneze, to je vlastně jiné slovo pro evoluci.

**[00:10:28]** To je ten vývoj těch organizmů od pradávných časů, kdy vznikl na Zemi život, až do teďka.

**[00:10:34]** A my jsme ovlivňovaní jenom tou nejsvrchnější vrstvou tý cibule, tím vrchním orbitalem.

**[00:10:41]** Abych to trošku demonstroval blížšio, protože pro mě je hrozně důležitý, abyste si uvědomili to časové hledisko.

**[00:10:47]** Vždycky se snažím, miluji Richarda Feynmana, to byl ten slavný fyzik, nositel Nobelovy ceny.

**[00:10:52]** On byl taky výborný popularizátor a razil to, čemu se říká, oblékání čísel.

**[00:10:57]** Když jste matfyzák a někdo vám bude říkat nějaké čísla, tak si zatím nic nepředstavíte.

**[00:11:01]** Proto je potřeba vždycky tomu dát nějakou metaforu, nějakou ukázku.

**[00:11:05]** Tohle je metrový provázek, tisíc milimetrů.

**[00:11:10]** Za předpokladů, že jeden milimetr by byl deset let, to je hrozně málo.

**[00:11:16]** Tady jsme někde ve vědecko-technické revoluci, tady máme někde v objevění Ameriky, tady je post o Gilgameshovi.

**[00:11:22]** A teď si představte, že tohle je nějaká zkušenost naše, řekněme, historická, dějná.

**[00:11:27]** To, kam sahá naše písemnictví, to, co si my jako lidi uvědomujeme jako svoji historii.

**[00:11:32]** Tohle je deset tisíc let, tak tady jsme, řekněme, na nějakým wigbamu koženým souštěpem.

**[00:11:37]** Teď, jak si představit tu evoluční škálu?

**[00:11:42]** Doba, kdy vzniknul život na planétě Zemi, je tady v tom měřítku odsaď od Prahy v Ostravi.

**[00:11:50]** První, řekněme tady, o to si lidi trošku hádají, ale řekněme, že víme,

**[00:11:55]** že už 3 miliardy 800 milionů let zpátky tady byl nějaký život.

**[00:11:59]** Z Prahy do Ostravy je to plus minus podej jednice 380 kilometrů,

**[00:12:03]** takže tady s tím měřítkem to sedí.

**[00:12:05]** Takže si představte, že když tenhle špagát potáhnete po té dálnici přes Brno až do Ostravy,

**[00:12:10]** tak tahle ta obrovská vzdálenost je doba, po kterou na planétě Zemi existuje život.

**[00:12:16]** Z toho naše dějiny jsou prostě k sobě nějaký myslící civilizace, jsou takhle dlouhý.

**[00:12:22]** A teď to, co nám říká, adaptaci nezvládneš, nemáš na to, změny jsou špatně.

**[00:12:27]** To je právě jenom tehle malý kousek doby, kdy se vyvíjela nějakým způsobem naše příche.

**[00:12:32]** Ta celá cesta z Prahy až do Ostravy ovšem říká něco jinýho.

**[00:12:38]** To je důkaz toho, že adaptace je něco, s čím my dokážeme velmi dobře pracovat,

**[00:12:43]** jak si ještě ostatně ukážem.

**[00:12:45]** Protože celou tu dobu ty žijící bytosti nedělali nic jinýho, než že žili,

**[00:12:51]** absorbovali nějaký změny v prostředí a přizpůsobili se.

**[00:12:56]** Honoři mě, některý to nedali, ale ten zbytek tady zůstal.

**[00:13:00]** První věc, kterou si člověk z tohohle může odníst, je, že my jsme vlastně,

**[00:13:04]** a teďka to zní jako hrozně, že se plácáme po zádech, ale vlastně biologicky je to pravda,

**[00:13:08]** každý z nás, my jsme potomci nikdy nepředušené linie od začátku života až do teďka.

**[00:13:15]** My jsme ti nejlepší z nejlepších.

**[00:13:17]** Takže i ve chvíli, kdy doma vňukám před zrcadlem a brečím, jak je svět na hovno,

**[00:13:22]** může se tady mluvit prostě, dobře.

**[00:13:24]** I v takových chvílích si říkám, ha, ha.

**[00:13:27]** Začalo se tady stresu, že támhleten bere víc peněz a támhleten je chytříší

**[00:13:32]** a támhleten krásnější a že já jsem úplná nula.

**[00:13:35]** Prosím vás, my jsme ti nejlepší z nejlepších.

**[00:13:37]** I ten největší nuzák je nejlepší z nejlepších a taky k tomu potřeba přistupovat.

**[00:13:42]** Takže tohle to jenom pro dokreslení, jak dlouho tady ten život vlastně existuje

**[00:13:46]** a celou dobu nedělá nic jinýho, než že žije.

**[00:13:49]** Užívá se ty změny a nějakým způsobem nasává tu schopnost měnit se a přizpůsobovat se.

**[00:13:54]** Takže to, že náš mozek nám říká, zapomeň na to, to nedáš, neuděláš,

**[00:13:59]** tak to je tady ta šlupka cibule, která je tak tenká, že nestojí ani za řeč.

**[00:14:05]** Tak, to by byla jedna věc.

**[00:14:08]** Teďka teda, proč přizrovna já bych tady o tom měl povídat.

**[00:14:14]** Můj příběh začal tak, že jsem na Gimplu nevěděl, co chci dělat.

**[00:14:18]** Takových lidí je spousta.

**[00:14:20]** Nevěděl jsem, kam mě srdce táhne a aby mě nakonec netáhlo na pracovní úřad,

**[00:14:24]** tak nakonec jsem se teda rozhodl, vybral jsem si jednu univerzitu,

**[00:14:27]** přírodověckou fakultu v Praze a tam jsem začal studovat biologii.

**[00:14:31]** Původně jsem tam vlezl s tím, že chci dělat genetiku,

**[00:14:33]** protože genetika to je ta progresivní věda, to je plný čísel,

**[00:14:36]** jsou tam ty fakta, je tam jasně vidět ta kauzelita.

**[00:14:39]** Prostě něco chci, změřím si to, vím, co měřím, proč to měřím, co tím získám.

**[00:14:43]** Měříte, měříte, něco získáte, ovšem ztrácíte pohled na jiný věci.

**[00:14:49]** Vamatuju si docela dobře, jak jsem tenkrát procházel okolo katedry,

**[00:14:52]** která se jmenovala katedra filozofie a jiných přírodních věd.

**[00:14:55]** A to jsem se koukal a říkal jsem si, fuj, na přírodověcké fakultě něco,

**[00:15:00]** co se jmenuje filozofie, nikdy.

**[00:15:02]** A za tři roky už jsem tam seděl, protože jsem zjistil,

**[00:15:05]** že mě nebaví zapadnout do jedné krčí nory a zkoumat ty věci

**[00:15:09]** prostě prismatem toho, že jsem genetik nebo jsem zoolog, jsem botanik.

**[00:15:13]** Těch tradičních disciplín je dneska celá řada, jsou jich jako desítky

**[00:15:17]** a v rámci toho se ještě můžete specializovat.

**[00:15:19]** Vy jako zoolog můžete dělat prostě, nevím, jeden chromozom myši

**[00:15:23]** a celý život nemusíte šáhnout na nic jiného.

**[00:15:26]** Ta specializace je tam tak obrovská, že ty lidi se nepotkávají

**[00:15:29]** ani v těch základních disciplínách, protože to, z čeho si můžete vybírat,

**[00:15:33]** je prostě hrozně pestrý.

**[00:15:35]** A já jsem řekl, ne, tohle mě nezajímá, to jsou detaily,

**[00:15:37]** já potřebuji vidět celkový obrázek.

**[00:15:39]** Takže jsem šel na tu katedru filozofie, která byla interdisciplinární

**[00:15:42]** a potkávali se tam teoretiční biologové, evoluční biologové,

**[00:15:47]** filozofové, dějepisci vědy.

**[00:15:50]** Občas tam zvítal i nějakej student religionistiky,

**[00:15:54]** po případě někdo třeba z katolické fakulty a tak.

**[00:15:59]** A tam se ty myšlenky mýsly v takovém kvasu.

**[00:16:02]** A nakonec teda to, co jsem vystudoval, byla teoretická evoluční biologie.

**[00:16:06]** Proč? Protože ta evoluce, to je vlastně celkový rámec toho.

**[00:16:10]** Nezajímají mě detaily, zajímají mě celý ten rámec toho,

**[00:16:13]** jak ty věci fungují dohromady.

**[00:16:15]** Tak, aby to vlastně něco řeklo o tom, jak ten svět funguje.

**[00:16:20]** Velmi brzy došlo k tomu, že jsem si uvědomil,

**[00:16:23]** že evoluce, tak jak o ní smýšlí většina lidí,

**[00:16:26]** takhle vlastně vůbec nevypadá.

**[00:16:28]** Protože když se řekne evoluce, tak většině lidí vystane v hlavě

**[00:16:32]** obrázek Charlesa Darwina, o kterém se v učebnicích píše,

**[00:16:35]** teda autor první takové té správné teorie evoluce.

**[00:16:40]** A to, co normálnímu člověku naběhne v hlavě, je

**[00:16:43]** aha, příroda, zuby a drápy, krev a smrt.

**[00:16:47]** Toto je jenom část toho obrázku.

**[00:16:50]** Zdaleka to není obrázek celý.

**[00:16:52]** Za prvý je velká škoda, že většina lidí o Darwinovi nic neví.

**[00:16:56]** Ono, když se člověk podívá do jeho prací,

**[00:16:59]** tak on i kdyby nenapsal nic o evolucii,

**[00:17:01]** tak stejně by jsme mu stavili bronzový sochy,

**[00:17:04]** protože ten člověk byl neuvěřitelně bystrej.

**[00:17:06]** A byl to terénní praktik, byl to pragmatik,

**[00:17:08]** nebyl to žádný suchoparej intelektuál.

**[00:17:10]** Byl to člověk, který strávil pět let na cestě kolem světa

**[00:17:14]** na britský bryze, která mapovala pobřežíří Ameriky

**[00:17:18]** a obeplula celý svět.

**[00:17:20]** A on v tehdejší době, kdy prostě,

**[00:17:23]** mimochodem, to, jak mapovali to pobřežíří Ameriky,

**[00:17:25]** to bylo vlastně jako předchůdce dnešní Google Map.

**[00:17:27]** Protože britská admiralita, vojenský mapy byly vždycky hrozně tajný.

**[00:17:31]** Protože měly strategický i obchodní význam.

**[00:17:34]** A tenkrát se zjistilo, že velká část armády,

**[00:17:37]** nezanedbatelná část armády, se nudí

**[00:17:39]** a je potřeba ji nějak zaměstnat.

**[00:17:41]** Tak se řeklo, OK, tak je necháme zmapovat,

**[00:17:43]** tady budeme mít kousek nový mapy

**[00:17:45]** a využijeme to potom k obchodním účelům.

**[00:17:47]** Takže to bylo vlastně taky předchůdce Google Map.

**[00:17:49]** Tady vidíte, jak my děláme pořád to tež,

**[00:17:52]** Tak, zpátky k Darwinovi.

**[00:17:54]** Když se řekne Darwin, většině lidí naběhne taková ta úplně šílená jeho podoba.

**[00:17:59]** Takový ten vraz, či ty starých děda, co má takového lisinku na tom čele.

**[00:18:03]** Teď má ty vlasy rozsuchaný vzadu, ty zbytky.

**[00:18:06]** Tohle to je v roce 1881.

**[00:18:11]** Rok před Darwinovou smrtí si nechal namalovat portrét

**[00:18:14]** od Johna Colliera.

**[00:18:15]** To byla taková známá oleumalba.

**[00:18:17]** Vždycky se to všude tiskne ve všech učebnicích.

**[00:18:19]** Že Darwin, který tady měl prostě rok před smrtí,

**[00:18:22]** tak tam vypadá jak chodící reklama na hospice.

**[00:18:24]** To je prostě, jak kdyby už po kapsách hledal drobný Prochárona,

**[00:18:27]** aby ho mohl přidízt na druhou stranu.

**[00:18:29]** A většina lidí ho vnímá právě takto.

**[00:18:31]** Jako prostě nějakýho dědu, který seděl u stolu

**[00:18:33]** a napsal nějaký žvásty o tom, že organismy se mění a přizpůsobují.

**[00:18:36]** Takhle to není.

**[00:18:38]** Byl to člověk, který v mládí to byl raubíř,

**[00:18:42]** špatně se učil, v podstatě nic mu nešlo,

**[00:18:44]** co se sebou.

**[00:18:46]** Jeho bratr byl takový brutální povaleč

**[00:18:48]** a teď jeho napadlo v 21., že by se mohl podívat do světa.

**[00:18:51]** Tak šel a podíval se.

**[00:18:53]** A teď to není dneska, když si koupíte high-tech věci,

**[00:18:57]** jedete někam stanovat a všechno máte

**[00:18:59]** a když náhodou zmoknete, tak vlezete do hotelu.

**[00:19:01]** Jako vůbec.

**[00:19:02]** On, když bloudil a vlastně tam strávil přes tři roky v Týždní Americe,

**[00:19:06]** tak opustil po svátku lodi, kteří tam veselé měřili.

**[00:19:09]** Darwin vypadnul, zcehnal si nějaký gaúček,

**[00:19:12]** kterým zaplatil nějakej bakšiž za to, že ho budou doprovázet.

**[00:19:15]** A teď projížděl tu Týždní Ameriku křížem krážem.

**[00:19:19]** A bavíme se o dobách, kdy ta španělská konkrista

**[00:19:22]** v zbytkách dobíla ty poslední zbytky indianských kmenů.

**[00:19:25]** Takže tam byly brutální války.

**[00:19:27]** A opravdu se stávalo, že na každý druhý křížovac

**[00:19:30]** leželi nějaké mrtvoly.

**[00:19:31]** A to nebylo takové, že náhodou řeknete

**[00:19:33]** já jsem bílý, já jsem Brit, tak mě nezabíjej.

**[00:19:36]** Takhle to nefungovalo.

**[00:19:42]** A takhle se stávalo.

**[00:19:43]** A takhle se stávalo.

**[00:19:44]** A takhle se stávalo.

**[00:19:45]** A takhle se stávalo.

**[00:19:46]** A takhle se stávalo.

**[00:19:47]** A takhle se stávalo.

**[00:19:48]** A takhle se stávalo.

**[00:19:49]** A takhle se stávalo.

**[00:19:50]** A takhle se stávalo.

**[00:19:51]** A takhle se stávalo.

**[00:19:52]** A takhle se stávalo.

**[00:19:53]** A takhle se stávalo.

**[00:19:54]** A takhle se stávalo.

**[00:19:55]** A takhle se stávalo.

**[00:19:56]** A takhle se stávalo.

**[00:19:57]** A takhle se stávalo.

**[00:19:58]** A takhle se stávalo.

**[00:19:59]** A takhle se stávalo.

**[00:20:00]** takovýhle ty detektivky mají strašně rádi takovýto racionální dovozování.

**[00:20:04]** Běžte a přečte si o vzniku druhů od Charlesa Darwina,

**[00:20:07]** protože to, jak ten člověk zbírá fakta a pak je dává dohromady do nějakého úceleného příběhu,

**[00:20:12]** to je prostě jako mňaminka, je to fakt skvělý.

**[00:20:14]** A taky vám toho člověka to hnedka zličtí.

**[00:20:19]** Darwin postuloval nějakou tezi o tom, co vlastně probíhá v přírodě a jak se ty živý organismy vyvíjejí.

**[00:20:25]** Teďka, tady už se budeme dostávat k těm bakteriím, tak vydržte mi.

**[00:20:29]** Tady se dostáváme k tomu, že to, o čem mluvil on, byly vlastně jenom víceméně živučichové.

**[00:20:35]** Evoluce rostlin tenkrát nikomu moc nezajímala.

**[00:20:37]** A bylo ještě takovýto aristotelský, dichotomický dělení,

**[00:20:41]** že máme zvířata, máme rostliny, pak máme nějaké nerosty.

**[00:20:46]** A ty možná jsou a možná nejsou živý, to my ještě tak úplně dobře nevíme.

**[00:20:49]** Tady v tom se lidi pohybovali velmi, velmi dlouho, v podstatě do konce 19. století.

**[00:20:56]** Když se vrátíme zpátky k té časové ose, tak zvířata, stejně jako rostliny, jsou tvořené.

**[00:21:04]** A teďka já se omluvám, musím sem dát trošku té biologie,

**[00:21:06]** ale je to jako postatní pro to, abyste pochopili, co ty bakterie vlastně jsou.

**[00:21:09]** Mimochodem, jak vypadá bakterie? Vypadá takhle.

**[00:21:11]** To jsem ráno vyztrachal u dětí.

**[00:21:13]** Toto je Salmonella enterica, která způsobuje tyfus, ale nebojte se,

**[00:21:16]** tahle zrovna je vycvičená a je hodná.

**[00:21:20]** Bakterie je jedna samostatná buňka, ale liší se od ostatních buňek v biosféře.

**[00:21:25]** Tenhle rozdíl je podstatný, potřebuji, abychom ho všichni chápali,

**[00:21:28]** protože to bude alfa a omega toho, o čem se pak dál bude mluvit.

**[00:21:33]** Na planetě existují, nebojte se, já furt utíkám do těch odboček,

**[00:21:36]** ale vrátím se zpátky k tomu Darwinovi, nebojte.

**[00:21:39]** Na planetě existují dva zásadní typy buňek.

**[00:21:42]** Jsou to bakteriální buňky.

**[00:21:44]** Teď to budu hodně zjedonušovat, pokud někdo vidí do biologie, tak mi to promene.

**[00:21:47]** Jsou to bakteriální buňky, které jsou malé a hrozně jednoduché.

**[00:21:52]** Pak jsou to buňky takzvané eukaryotické.

**[00:21:55]** Eukaryon znamená pravé jádro.

**[00:21:57]** To jsou obrovské buňky, které mají členěnou vnitřní strukturu.

**[00:22:00]** Mají uprostřed sebe spoustu různých komůrek, skladů, firém,

**[00:22:06]** výrobní hal a takovýchto věcí.

**[00:22:09]** A teď ta pojinta je taková, že když si srovnáte ty dva typy buňek,

**[00:22:13]** tak bakteriální buňka, teď to nebude vidět, ale to, co mám v ruce,

**[00:22:16]** je bílá maličká kuchyňská fazole.

**[00:22:18]** Ta, co se dává streničanským párkem do konzervy.

**[00:22:21]** Takováhle malá fazole.

**[00:22:23]** Ta eukaryotická buňka v porovnání s tou prokaryotickou,

**[00:22:26]** s tou bakteriální, je zhruba takováhle.

**[00:22:28]** Takže každému je jasný.

**[00:22:30]** To je první omyl, ke kterému dochází hned jako na střední škole.

**[00:22:33]** Základku neberu, ale na střední škole přijdete a v první hodině

**[00:22:36]** učitelka nakrestí jedno kolečko, druhý kolečko a řekne

**[00:22:39]** tohle je bakteriální buňka, tohle je eukaryotická buňka,

**[00:22:42]** tak si to poznamenejte. Tadle má tohle, tadle má tohle,

**[00:22:45]** tadle nemá tohle. Všichni si to poznamenají,

**[00:22:47]** ale nikdo nepochopí ten základní rozdíl, který je vidět,

**[00:22:50]** až když si srovnáte, v čem se vlastně ty buňky liší.

**[00:22:53]** Ta jedna je prťavá, není v ní skoro nic.

**[00:22:55]** Ta je obrovská a už je to fakt vychytanej systém.

**[00:22:59]** Když budu trošku zprostej, tak tohle je nějaká maličká večerka,

**[00:23:02]** ve které prodávají akorát chlást a tohle je nějaká obrovská továrna,

**[00:23:06]** která už je nadizajnovaná a funguje 50 let a má tam půlka města.

**[00:23:10]** Škodovka, to mi mluvil Leslavák.

**[00:23:13]** Znova k Darwinovi.

**[00:23:16]** To, o čem Darwin mluvil a pro co postuloval ten vývoj a adaptaci,

**[00:23:20]** tak to byly vlastně zvířata, které jsou tvořené životčichové,

**[00:23:24]** tady tím, tady těma buňkama.

**[00:23:26]** Tady těma buňkama je tvořené všechno, co vidíte na vlastní bulvi.

**[00:23:29]** To, co vidíte, ať už je to cokoliv, ať už je to jakákoliv žoužel,

**[00:23:32]** tak je to tohle.

**[00:23:33]** Bakterie jsou tak malinký, zase jsou výjimky,

**[00:23:36]** ale bakterie jsou tak malinký, že je naživo je nevidíte.

**[00:23:40]** Evoluce jenom pro zvířata u Darwina,

**[00:23:43]** protože oni tenkrát ani nic z ního dělat nemohli.

**[00:23:46]** To nebylo, protože by bylo hloupý, ale neexistovaly prostě žádný metody,

**[00:23:50]** které bychom ještě tenkrát mohli zkoumat takhle malý věci.

**[00:23:53]** Docela spodivím, že vlastně to takhle fungovalo až do 70. let 20. století.

**[00:23:58]** Slyšíte správně, až v podstatě až teprve v roce 1986,

**[00:24:03]** v době, kdy já se narodil, tak se rozlúskla jedna obrovská velká hadanka,

**[00:24:07]** který si tady ještě dotknu.

**[00:24:09]** Takže toto není jako dávná minulost.

**[00:24:11]** My jsme se vlastně teprve nedávno dozvěděli, jak ta živá příroda funguje.

**[00:24:15]** Tak, když se vrátím zpátky k té časové ose,

**[00:24:19]** zvířata, nebo prostě živučichové, tenkrát animália,

**[00:24:24]** tak ty nám tady začínají vznikat, říkám, britský explozi,

**[00:24:29]** řekněme někdy 500 milionů let zpátky.

**[00:24:32]** Na té dálnici bychom byli někde u zruče nad Sázovou,

**[00:24:35]** 50 kiláku za Prahou.

**[00:24:37]** Takže si představte, že vlastně od Ostravy přes Brno,

**[00:24:40]** teď jedete až k té hlavě, furt nic, nic, furt existují jenom bakterie,

**[00:24:45]** protože tohle byly první bunky, které tady byly.

**[00:24:47]** Když dojedete 50 kiláků před Prahou, v podstatě jste skoro na konci cesty

**[00:24:51]** a teprve v té chvíli z těchto buněk, které už nějakou dobu existují,

**[00:24:56]** tak teprve v této chvíli se z těchto buněk začnou stavět

**[00:24:59]** ty služitý organismy.

**[00:25:01]** Co tím chci říct je to, že považovat evoluci jenom za nějaké adaptování

**[00:25:09]** se u těch vyšších živučichů je strašně naivný,

**[00:25:13]** že tím opomíníte to, že ta evoluce tady probíhala celou tu dobu,

**[00:25:17]** celou tu dálnici, akorát probíhala tady na těch bunkách

**[00:25:21]** a tam do toho nikdo neviděl.

**[00:25:25]** Proč vlastně tak dlouho trvalo, než vůbec vznikly tady ty velký bunky?

**[00:25:30]** Člověk si říká, že to byla prostě hrozně dlouhá doba.

**[00:25:35]** Ono je tady jednoduché, funguje to trošku jako s dětským legem.

**[00:25:38]** To mám tady taky, taky jsem ho doma ukradl.

**[00:25:41]** Ono trvá hrozně dlouho, než, a tady se dostáváme k první paralele,

**[00:25:45]** kterou pak můžete použít ve svých životech, po případě ať už je to doma ve firmách nebo tak.

**[00:25:50]** Často se říká, že některé věci nemá sen udělat,

**[00:25:53]** protože trvají moc dlouho. Evoluce trvá moc dlouho.

**[00:25:56]** Není to pravda, jenom některé fáze evoluce trvají dost dlouho.

**[00:25:59]** Trvá dlouho, než vyrobíte kostičku.

**[00:26:01]** Než vymyslíte, jakou kostičku byste tak zhruba chtěli,

**[00:26:03]** jakou kostičku byste potřebovali,

**[00:26:05]** nakreslíte, někdo to dá do výroby a vyrobí se kostička.

**[00:26:08]** To trvá dlouho. Ale ve chvíli, kdy máte kostičky,

**[00:26:11]** nějaký prvočinnitel a máte jich plný kýbl,

**[00:26:14]** tak z nich můžete postavit, co chcete.

**[00:26:16]** Co chcete a netrvá vám to vůbec dlouho.

**[00:26:18]** Vemte malí děti a dejte jim kýbl LEGO a uvidíte, co vám postaví za půl hodiny.

**[00:26:24]** A tohle je princip, který se uplatňuje nejen v evoluci,

**[00:26:27]** ale i všude v našich životech.

**[00:26:29]** Trvá dlouho ta přípravná fáze, když se udělá dobře.

**[00:26:31]** Ale ve chvíli, kdy dobře položí ty základy,

**[00:26:33]** tak už to pak frčí jako po másle.

**[00:26:35]** Moc hezké je to vidět na dnešních takzvaně agilních transformacích.

**[00:26:38]** Všichni do toho teď lezou s tím,

**[00:26:41]** že je potřeba předělat firmy, aby byly adaptivnější,

**[00:26:44]** ale zároveň se každý díví, že to trvá jako rok, dva a pořád to nenese ovoce.

**[00:26:48]** No jasně, protože si vyrábí kostičky.

**[00:26:50]** Ve chvíli, kdy ty kostičky máte, tak to pak jde násobně rychlejší.

**[00:26:53]** Teď už se dostávám k těm bakteriím,

**[00:26:56]** protože jedna z nejzásadnějších otázek v biologii byla,

**[00:27:05]** jak se z tohohle, z té bakterie, stalo tohle, tahle velká buníka.

**[00:27:10]** A ta prismatická odpověď byla jednoduše,

**[00:27:14]** to je ta selekce, to je ten vývoj sežr nebo bůh.

**[00:27:18]** To je sežrán přežití nejsilnějších a nejschopnějších.

**[00:27:21]** Takže tyhle byly furt lepší a lepší a lepší,

**[00:27:24]** až vznikly tyhle.

**[00:27:27]** Takhle to není.

**[00:27:29]** A tady se dostávám k tomu,

**[00:27:31]** že to je to, co bych chtěl hodně moc tlačit.

**[00:27:35]** Evoluce samozřejmě je o konkurenci,

**[00:27:38]** ta konkurence je důležitá složka,

**[00:27:40]** ale funguje jenom na některých úrovních.

**[00:27:42]** Někde a nijak.

**[00:27:44]** Mnohem významnější složkou v evolucii je spolupráce.

**[00:27:47]** A to je přávě krásný na těch bakteriích,

**[00:27:50]** že oni nám ukazují, ukazují to už skoro 4 miliardy let,

**[00:27:54]** jak je ta spolupráce důležitá

**[00:27:56]** a jakým způsobem se jí dá inspirovat,

**[00:27:59]** jak se z toho dá jakoby těžit.

**[00:28:02]** Byla totiž jedna taková paní,

**[00:28:04]** která se jmenovala Lynn Margulisová,

**[00:28:06]** byla to američanka, ale to hrozná herdek baba.

**[00:28:09]** Už od mlada. Ona byla nezastavitelná.

**[00:28:11]** Když jí bylo 20, začala studovat genetiku.

**[00:28:13]** Vzala si za manžela Carla Sagana.

**[00:28:15]** Ti z vás, kteří tíhnou k astrofizice, tak budou znát,

**[00:28:18]** protože to je v podstatě nejslevnější popularizátor astrofiziky vůbec.

**[00:28:22]** Carl Sagan, to je pojem.

**[00:28:24]** Jeho seriál Kosmos se v průběhu 20 let, od 80. let,

**[00:28:27]** vysíhlal asi v 90. státech.

**[00:28:29]** Vidělo ho přes miliardu lidí.

**[00:28:31]** To je fakt známý jméno.

**[00:28:33]** A ona byla jeho první ženou.

**[00:28:35]** A v době, kdy doma míchala prostě jako guláš

**[00:28:38]** a starala se o dvě malé děti,

**[00:28:40]** tak si dodělávala doktorát z genetiky

**[00:28:42]** a to byla jejich první myšlenkou.

**[00:28:44]** Ona řekla, kluci, myslím si,

**[00:28:46]** taky to byla žena ve vědě.

**[00:28:48]** To je další krásný příběh.

**[00:28:50]** Já většinou netrpím na to vyprávění

**[00:28:52]** feministických příběhů,

**[00:28:54]** ale tady, kdyby to chtěl někdo použít,

**[00:28:56]** tak se opravdu má čeho chytit,

**[00:28:58]** protože ona stála proti všem,

**[00:29:00]** jako mladá žena, matka, vědkyně bez kariéry.

**[00:29:02]** A teď přišla a řekla,

**[00:29:04]** myslím si, že jste se všichni spletli.

**[00:29:07]** A pak z toho vzniklo tohle.

**[00:29:09]** Myslím si, že tady těch se sešlo hodně dohromady

**[00:29:11]** a řekli, zkusíme to spolu,

**[00:29:13]** budeme si pomáhat.

**[00:29:15]** A pak vzniklo tohle.

**[00:29:17]** Tyhleti se dali dohromady,

**[00:29:19]** rozpustili svoje vnitřní membrány

**[00:29:21]** a vznikla z toho jedna obrovská buňka.

**[00:29:23]** Takhle nějak to bylo.

**[00:29:25]** Tohle řekla v 70. letech

**[00:29:27]** a všichni ji poslali k šípku.

**[00:29:29]** Zbláznila ženská.

**[00:29:31]** Škoda byla, že tenkrát nebyly techniky,

**[00:29:33]** kterýma to dokázat.

**[00:29:36]** Tohle se povedlo až v polovině 80. let,

**[00:29:38]** řekněme o 15 let později,

**[00:29:40]** než ona s tím přišla.

**[00:29:42]** A samozřejmě se ukázalo,

**[00:29:44]** že měla pravdu.

**[00:29:46]** A teď, v době, kdy já jsem byl na Gimplu

**[00:29:48]** a měli jsme tam učebnice,

**[00:29:50]** tak už to tam lehce bylo zmíněno.

**[00:29:52]** Ale opravdu lehce.

**[00:29:54]** Ona přišla na to,

**[00:29:56]** že v každé té eukaryotní buňce

**[00:29:58]** jsou organely.

**[00:30:00]** které jsou strašně zvláštní, protože mají vlastní DNA.

**[00:30:03]** Já to zkrátím, aby to nebylo moc těžké a aby to bylo zajímavé.

**[00:30:05]** Jsou tam mitochondry. Mitochondra je továrna, která vyrábí energii.

**[00:30:09]** Nemůžete mít eukaryotickou buňku bez mitochondry.

**[00:30:11]** Možná výjimky jsou všude, ale řekněme, že z pravidla nemůžete.

**[00:30:15]** To je něco, co v té buňce vyrábí energii.

**[00:30:17]** A ona řekla, že mitochondrie je bývalá bakterie, která vlezla nejenom,

**[00:30:20]** že teda tahle buňka vznikla z toho, že kdysi se dali dohromady tyhle,

**[00:30:24]** ale přibírali tam kámoše i dál.

**[00:30:26]** Ta spolupráce, ta symbioza pokračuje dál.

**[00:30:29]** Je to hlavní hybná síla v evolucii.

**[00:30:31]** Vlezli tam a udělali mitochondrie.

**[00:30:34]** A teďka vyrábějí pro tu buňku energii.

**[00:30:36]** A už je nemůžete vytáhnout, protože oni jsou tam s nima fakt jako srostlí.

**[00:30:42]** Proč jsou kytky zelený? Protože mají chloroplasty.

**[00:30:44]** To jsou takový maličký zelený těhlízka, který vyrábějí pro tu kytku taky energii a potravu.

**[00:30:48]** Zase řekla, no hele, to jsou ale bývalé jejich synice.

**[00:30:52]** Synice jsou taky malý bakterie. Synice nejsou hřasy, jo?

**[00:30:55]** Vlezli do té buňky, zabydlili se tam a teďka pro ní pracují.

**[00:30:58]** A jiní říkali, ne, ne, to je taky blbost.

**[00:31:01]** Nebyla to blbost, zase se ukázalo, že měla pravdu.

**[00:31:04]** To, co já tady tím chci jako demonstrovat, je fakt,

**[00:31:07]** že konkurence samozřejmě probíhá a funguje,

**[00:31:11]** ale tím nejhlavnějším, co se v přírodě děje,

**[00:31:15]** a nejenom, že my to máme v sobě, ale ono to nikdy nebylo jinak.

**[00:31:20]** Nejhlavnějším principem, který funguje v evoluci a při adaptaci organizmů,

**[00:31:25]** je spolupráce a kooperace.

**[00:31:27]** Proč mě to přijde zajímavé?

**[00:31:29]** Je proto, že jako biolog to kapírujete, řeknete si,

**[00:31:33]** OK, tak teď víme, že to je zhruba takhle,

**[00:31:35]** víme, že to spolupráce tam je velká síla.

**[00:31:38]** Pak když se na to podíváte ne okem přírodověce,

**[00:31:41]** ale okem někoho, kdo se pohybuje ve firmním prostředí,

**[00:31:44]** tak najednou zjistíte,

**[00:31:45]** hele, tohle je přesně tohle, co teď ty firmy řeší.

**[00:31:51]** Zpátky teda lehce, já jsem zapomněl na ten úvod.

**[00:31:57]** Proč vám to tady vyprávím zrovna já je,

**[00:31:59]** že já jsem se postupně začal specializovat právě na vývoj bakterií

**[00:32:06]** a to, jak fungovala vlastně evoluce,

**[00:32:09]** ale nahlíženo už tady tím novým pohledem.

**[00:32:11]** To znamená, nezajímá mě evoluce nějakých šimpanzů,

**[00:32:14]** nezajímá mě evoluce člověka,

**[00:32:15]** zajímá mě evoluce jako celek, za celý ty čtyři miliardy let.

**[00:32:18]** A tam ty bakterie jsou prostě naprosto kruciální,

**[00:32:22]** protože nejdřív tady fungovaly si veselé tři miliardy let sami,

**[00:32:26]** pak vytvořily tyhle buňky a pak do ní ještě nalezly

**[00:32:28]** a umožnili jí vytvářet si energii, fungovat.

**[00:32:32]** Bez bakterií bychom nikdy nemohli být takhle velký, jak jsme.

**[00:32:35]** Nikdy by takhle velký těla nevznikly,

**[00:32:37]** protože by neměli dost energie.

**[00:32:38]** Jsou to ty mitochondry, které tam jsou nalezly

**[00:32:40]** a vyrábějí proto tu energii.

**[00:32:43]** Tato moje láska se manifestovala v tom,

**[00:32:45]** že za a. Začal jsem o tom psát knížky,

**[00:32:48]** překládal jsem knížky, které se týkaly tady toho tématu,

**[00:32:51]** popularizoval jsem, seč to šlo,

**[00:32:53]** protože jedna strana je, že nasáváte ty informace,

**[00:32:56]** pak je potřeba, ale pokud vám to přijde jako zajímavý téma,

**[00:32:59]** půjštět to ven, půjštět to v takové formě,

**[00:33:02]** která je přístupná, takže vždycky je potřeba vědět,

**[00:33:04]** pro koho popularizuju, co chci, jako co to je za lidi,

**[00:33:07]** co chci, aby si odnesli.

**[00:33:08]** Tohle je mimochodem další věc,

**[00:33:09]** kterou můžete připoužít ve firmním prostředí,

**[00:33:11]** protože velmi často, i v domácím,

**[00:33:13]** velmi často si lidi myslí,

**[00:33:15]** že všem musí říkat totež.

**[00:33:17]** Není to pravda.

**[00:33:18]** Každý potřebuje slyšet něco jiného.

**[00:33:20]** Nepůjdete za manažerem a nepůjdete za programátorem

**[00:33:23]** a nebudete jim říkat stejnou pohádku,

**[00:33:24]** protože každý z nich má trochu jiné nastavení,

**[00:33:26]** každý z nich potřebuje slyšet něco jiného.

**[00:33:28]** Není to o tom, že byste jim lhali.

**[00:33:30]** Všem říkáte totež, ale nasvícený z jiného úhlu pohledu.

**[00:33:34]** Takže ta popularizace byla takovým místem,

**[00:33:37]** kde si tohle člověk docela dobře natrénuje.

**[00:33:39]** Psal jsem pro časopis Vesmír,

**[00:33:40]** dokonce jsem byl dva roky v redakční radě,

**[00:33:42]** což bylo úplně úžasné,

**[00:33:44]** protože tam kolem stolu seděli strašně chytrý lidi,

**[00:33:47]** kteří celý život věnovali tomu,

**[00:33:49]** že něco studovali a pak to předávali lidem dál.

**[00:33:53]** A ty mi ukázali, jakým způsobem vlastně,

**[00:33:55]** když člověk má myšlenku, která mu přijde zajímavá,

**[00:33:58]** jakým způsobem ji může přenášet na ostatní.

**[00:34:00]** Z toho jsem pak těžil dál.

**[00:34:02]** Další věcí, která mě tady v tom hrozně pomohla,

**[00:34:05]** bylo, že jsem taky hodně učil.

**[00:34:08]** Učestnil jsem se projektu Přírodověci,

**[00:34:10]** který vlastně jakoby posílal lidi na různý dimply.

**[00:34:13]** A tam jsme vedli workshopy,

**[00:34:15]** jak s těma studentama, tak s těma učitelema.

**[00:34:18]** A nějakým způsobem jsme posouvali to,

**[00:34:20]** jak se dívají na tu biologii, na ten přírodopis.

**[00:34:22]** A co jsou tam za zajímavé nové témata,

**[00:34:24]** které můžou asimilovat.

**[00:34:26]** A jedno z nich za mě, které jsem tam teda tlačil,

**[00:34:28]** bylo právě tohle. Evoluce bakterie.

**[00:34:31]** Protože když řeknete bakterie dneska před někým,

**[00:34:34]** tak spravedla ty lidi si představí jenom něco,

**[00:34:37]** co způsobuje nemoc, nebo něco, co teda máte v jogurtu.

**[00:34:41]** Nic mezi tím.

**[00:34:45]** Pak se teda stalo to, a to bylo taky výchtipný,

**[00:34:48]** že v roce 2015, kdy já jsem dodělal doktorát,

**[00:34:52]** tak jsme se ženou čekali první dítě.

**[00:34:55]** A domluvili jsme se na tom,

**[00:34:57]** že protože já jsem ten pohádkař,

**[00:34:59]** ten, který dělá takovou tu frameworkovou vědu,

**[00:35:01]** která vlastně není vědou, protože to je jenom vyprávění.

**[00:35:04]** Kdežto moje žena je molekulární immunolog,

**[00:35:07]** co dělá diagnostiku nádhorů.

**[00:35:09]** Baví jí to, je v tom skvělá

**[00:35:11]** a je opravdový vědec na rozdílu ode mě.

**[00:35:13]** Tak jsme se domluvili, že až se vrátí z materské,

**[00:35:16]** tak ona půjde do vědy a já si najdu normální práci

**[00:35:19]** a budu živit rodinu.

**[00:35:23]** Nastoupil jsem do banky,

**[00:35:26]** nastoupil jsem do Český spožitelny.

**[00:35:28]** A teď jsem koukal.

**[00:35:30]** Pro mě to byl úplně novej svět.

**[00:35:34]** Ozývaly se ve mně takový ty myšlenky,

**[00:35:36]** vidíš, vidíš, rodiči ti říkali,

**[00:35:38]** čím se jednou budeš živit, Pepo,

**[00:35:40]** když jsi jim řekl, že budeš studovat evoluční biologii.

**[00:35:43]** A ty jsi jim říkal, mně je to jedno,

**[00:35:45]** hlavně, že mě to baví.

**[00:35:47]** A teď jsem nastoupil do toho reálního pracovního procesu.

**[00:35:50]** Sednul jsem si k tomu PowerPointu a k tomu Excelu,

**[00:35:54]** a to je prostě jako nikdy nekončící nuda,

**[00:35:56]** furt to samý do kola, čísla, čísla, čísla.

**[00:35:58]** A byl jsem úplně ztracenej.

**[00:36:00]** Tak jsem tak jakoby seděl.

**[00:36:02]** Zároveň, ale pozor, já to nechci jako dehonestovat,

**[00:36:04]** mně tohle to dalo hrozně moc,

**[00:36:06]** protože v tom firmním prostředí se uvažuje jinak.

**[00:36:09]** Já jsem byl dřív z té vědy zvyklý

**[00:36:11]** třeba vypojentovávat věci na konci.

**[00:36:13]** Tři hodiny bych tady s váma mluvil

**[00:36:15]** a na konci bych došel k nějaký pojintě.

**[00:36:17]** A udělal bych wow.

**[00:36:19]** A v tý bance jsem zjistil,

**[00:36:21]** že když to těm lidem neřeknu do 15 vteřin,

**[00:36:23]** tak mi řeknou, na sebe už mě nezajímáš.

**[00:36:25]** Tohle je taky hrozně důležité.

**[00:36:27]** A naučit se, že jsou různý typy lidí,

**[00:36:29]** který potřebují hrůzně strukturované informace

**[00:36:33]** v různých hloubcech.

**[00:36:35]** Takže o tom žádná.

**[00:36:37]** Já jsem se tam jakoby učil,

**[00:36:39]** ale bylo to takové,

**[00:36:41]** že co budu jakoby dělat?

**[00:36:43]** Všechno, co jsem uměl, je úplně k ničemu.

**[00:36:45]** A tady taková malá vložka.

**[00:36:47]** Tohle je na evoluci hrozně krásný.

**[00:36:49]** A dá se to použít i v osobním rozvoji.

**[00:36:52]** Spousta lidí ty změny nemá ráda proto,

**[00:36:55]** že je na něco zvyklá

**[00:36:57]** a bojí se, že v tom novém kontextu

**[00:36:59]** bude začínat zase od nuly.

**[00:37:01]** Takhle to ale není.

**[00:37:03]** Existuje něco, čemu se...

**[00:37:07]** Jinak, když máte ptáky,

**[00:37:10]** které dnes mávají křídla,

**[00:37:12]** tak ty křídla samozřejmě nevznikly takhle,

**[00:37:14]** jako že by si nějaké zvíře řeklo,

**[00:37:16]** že to byly normální končetiny,

**[00:37:18]** které byly porostlí nejdřív v srstí.

**[00:37:20]** Potom tam začalo vznikat něco,

**[00:37:22]** co strukturou připomínalo peří.

**[00:37:24]** Původní funkce tady toho byla termoregulace.

**[00:37:26]** A teprve později se zjistilo,

**[00:37:28]** že je to vlastně dobré k něčemu jinému.

**[00:37:30]** Pojímta tady toho je,

**[00:37:32]** že vždycky máte něco,

**[00:37:34]** co máte z toho minulého života.

**[00:37:36]** Můžete to přepoužít.

**[00:37:38]** Přepoužít v jiném kontextu.

**[00:37:40]** Máte nástroje, se kterým můžete pracovat.

**[00:37:42]** A k tomu zjistíte, že se to hodí.

**[00:37:44]** A tohle bylo hrozně vtipné v době,

**[00:37:46]** kdy přišla taková ta vlna

**[00:37:48]** agilních transformací.

**[00:37:50]** A teď ty velké firmy,

**[00:37:52]** včetně té banky, kde jsem byl já,

**[00:37:54]** tak začaly říkat,

**[00:37:56]** že svět se mění.

**[00:37:58]** Teď to bude už do konce naší životu

**[00:38:00]** úplně jiný, dynamický, nepředvydatelný.

**[00:38:02]** Už nemůžeme fungovat tak,

**[00:38:04]** jak jsme fungovali dřív.

**[00:38:06]** Už nemůžeme být dinosaury.

**[00:38:08]** Musíme změnit svoji strukturu.

**[00:38:10]** A teď do těch firm

**[00:38:12]** začaly chodit ty agilní myšlenky.

**[00:38:14]** Já jsem samozřejmě vůbec nevěděl, co je to agilita.

**[00:38:16]** Tak jsem vlez jako na Wikipedia

**[00:38:18]** a čtu si a čtu si a teď tam čtu.

**[00:38:20]** Schopnost rychlé adaptace.

**[00:38:22]** Komunikace.

**[00:38:24]** Zpětná vazba.

**[00:38:26]** A čtu dál a dál a dál.

**[00:38:28]** A najednou zjišťuju,

**[00:38:30]** tyjovka, tohle je přesně to,

**[00:38:32]** co já jsem znal z toho předchozího života.

**[00:38:34]** To, co jsem si celou dobu myslel,

**[00:38:36]** že je naprosto

**[00:38:38]** použitelný vědění jenom pro vědění,

**[00:38:40]** jenom jako, že já se naučím něco o evluci,

**[00:38:42]** abych o tom napsal pár knih,

**[00:38:44]** pár jich předložil, maximálně vychovám nějaký žáky

**[00:38:46]** a přenesu to vědění do další generace.

**[00:38:48]** Ale jinak to není v praxi vůbec k ničemu.

**[00:38:50]** Nejednou jsem zjistil,

**[00:38:52]** že někde jinde

**[00:38:54]** za zdí existuje svět,

**[00:38:56]** který tohle vlastně teďka začal řešit

**[00:38:58]** a bude to řešit od teď už na věky věků.

**[00:39:00]** A že tady v tom je to pro mě ta preadaptace.

**[00:39:02]** Umím něco, co je použitelný někde jinde.

**[00:39:04]** A tady zrovna teda s chodou okolností

**[00:39:06]** jsem měl samozřejmě štěstí,

**[00:39:08]** to není nic jiného než štěstí,

**[00:39:10]** že jsem se fakt jako trefil.

**[00:39:12]** Protože teďka všichni řešejí změnu,

**[00:39:14]** všichni řešejí nějakým způsobem spolupráci

**[00:39:16]** a tohle to jsou témata,

**[00:39:18]** který v tom firmním světě lidi ví,

**[00:39:20]** že jsou důležitý,

**[00:39:22]** že se na ně musí naroubovat,

**[00:39:24]** že musí vzdělávat jak ty svý řídící pracovníky,

**[00:39:26]** tak ty lidi dole pod nima,

**[00:39:28]** ty zaměstnance,

**[00:39:30]** musí vzdělávat celý ty organizace jako celek.

**[00:39:32]** Ale úplně neví,

**[00:39:34]** kam si líst pro tu inspiraci.

**[00:39:36]** Samozřejmě jako víš,

**[00:39:38]** těch konzultantů a lidí,

**[00:39:40]** který tady na tom poli operují,

**[00:39:42]** je celá řada.

**[00:39:44]** Ale přesto si myslím,

**[00:39:46]** že není na škodu nějakým způsobem to zracionalizovat.

**[00:39:48]** Říct, že ty koncepty jsou hlubší,

**[00:39:50]** než my si jako myslíme.

**[00:39:52]** Takže třeba, když jsem byl v té spožitelní

**[00:39:54]** agilita, tak já jsem vstal od toho svýho

**[00:39:56]** powerpointu a říkám, hele, to je dobrý.

**[00:39:58]** A teď jsem jako viděl, jak ty lidi se k tomu stavíme.

**[00:40:00]** Nedůvěřivě, zcela přirozeně, protože změna statu quo, přijde někdo a řekne vám,

**[00:40:05]** hele, všechno, co bylo, je špatně, teďka začíná něco novýho, to je ono.

**[00:40:08]** Tohle není správný přístup. Už z povahy věci. Vy vlastně někomu řeknete,

**[00:40:12]** že všechno, co dělal, do teďka bylo blbě a teďka se to musí dělat jinak.

**[00:40:15]** Tohle není přístup, který vám ty lidi otevře. A zpravidla lidí,

**[00:40:19]** kteří jsou v těch firmách delší dobu. Ne takový ty, co každý dva roky jsou v jiné práci.

**[00:40:23]** To jsou ty flexibilní. Ale ti lidi, kteří tam jsou prostě 10-15 let,

**[00:40:27]** jsou na něco zvyklí a vy jim najednou přijdete a začnete jim říkat,

**[00:40:31]** ne ne, budeme to dělat všechno jinak. Úplně. A oni tomu nevěří,

**[00:40:35]** protože si říkají, a proč bychom měli? Teď je tady tohle,

**[00:40:38]** možná mě vyhodi, možná tady zůstanu, za 10 let zase přijde nějaká nová vlna,

**[00:40:42]** tak to nebude Agilita, bude to něco jiného. A viděl jsem tam obrovské rozpaky.

**[00:40:48]** A já samozřejmě racionálně jsem schopnej pochopit,

**[00:40:53]** že na jednu stranu celá tahle hra na Agilitu je biznesová hra,

**[00:40:57]** kdy je to takový, my víme, že musíme, tak to prostě dělat budeme.

**[00:41:01]** Tečka. Šup. A budeme agilizovat. Na druhou stranu v tom vidím,

**[00:41:05]** že to má svý ratio. A došel jsem k tomu, že když chcete lidi přesvědčit,

**[00:41:11]** tak můžete dvěma způsobem. Buď to musíte chytit emočně,

**[00:41:16]** nebo racionálně. A ideální je, když to skloubíte dohromady.

**[00:41:20]** To se pak moc hezky nese. Spousta lidí si musí to svý postavení racionalizovat.

**[00:41:25]** A když jim dáte navědomí, že to, co se s nima řeší,

**[00:41:30]** nebo to, co se děje kolem nich, je vlastně úplně přirozený,

**[00:41:34]** tak se ty lidi přestanou bát. A mimochodem strach je normální

**[00:41:37]** zbiologická reakce. Neboji se jenom psychopati.

**[00:41:40]** Takže když se člověk bojí, je to vlastně dobře. A dá se s tím pracovat.

**[00:41:44]** Dá se s tím pracovat dobře. A tady v tom, jak já těm lidem vždycky

**[00:41:47]** ukazuju sám sebe. Protože když jsem nastoupil v roce 2015 do korporátů,

**[00:41:51]** tak jsem byl ve stavu, kdy, když mi šéf řekl, zavolej a vyřiš to,

**[00:41:55]** tak se mi rozklepaly kolena. A já jim napíšu mail, a pak druhej,

**[00:41:59]** a pak třetí. A byl jsem úplně na prášky. Tam byly věci, které

**[00:42:03]** divně nedozbrečily a tej den jsem z toho byl špatnej.

**[00:42:06]** To jsou věci, nad kterým se dneskáni nepozostavím. Nebo je řeším

**[00:42:09]** dvě vteřiny a pak je zahodím. Maily zásadně nepíšu.

**[00:42:12]** Nesnáší mě, protože jsou to ztráta času a efektivity.

**[00:42:16]** V podstatě jsem staromilnej člověk, který nemá rád změny.

**[00:42:20]** Přesto jsme se třeba doma dostali do situace, kdy teď jsem já ten progresivní.

**[00:42:24]** A moje žena prostě, ty jsi byl vždycky okizal prdelej.

**[00:42:28]** A teď tady na mě budeš dát ty rozumy o tom, jak musíme být efektivní

**[00:42:31]** a rychle se měnit. Tím si říct, dá se s tím pracovat.

**[00:42:34]** A má to svý výhody.

**[00:42:41]** To je tadyhle tohle. Takže v té české spořitelně jsem si otevřel kurs,

**[00:42:46]** který se jmenoval Biologie korporátu. A řekl jsem si, že zkusím,

**[00:42:50]** jako proof of concept, takovou věc, že budu lidem vysvětlovat tyhle věci,

**[00:42:55]** ale na příkladech, na kterých jako nejsou zvyklí.

**[00:42:58]** Takže jsme tam nahlásili nějaký lidi, včetně takových těch, nevím,

**[00:43:03]** paní z auditu nebo jako z účtárny, takový ty, co tam sedí 20 let.

**[00:43:07]** A to byl pro mě dobrý průbířský kámen.

**[00:43:09]** Protože takovýhle člověk opravdu je reprezentantem toho,

**[00:43:12]** že má nějaký status quo. A ve chvíli, kdy někdo přijde,

**[00:43:15]** já začnu mu vykládat o tom, jak musíme začít líp komunikovat

**[00:43:18]** a dělat retrospektivy. A v některých týmech sprintovat

**[00:43:21]** a někde dělat něco jinýho a teď musíme být takový rychlejší

**[00:43:24]** a efektivnější. Tak to jsou přesně ty lidi, který si zaťukají na čelo

**[00:43:27]** a řeknou, proč pro boha, teď mě to takhle funguje.

**[00:43:30]** A otevřel jsem tenhle kurz, který byl tříhodinovej.

**[00:43:33]** Naběh jsem tam s Baťuhem Plim takovýmhle věcí.

**[00:43:36]** A teď jsem jakoby vysvětloval, co je to ta evoluce.

**[00:43:39]** Jak vlastně fungují ty naše buňky, ty naše eukaryotické těla.

**[00:43:42]** Protože to není nic jiného než spolupráce.

**[00:43:45]** Tak k tomu se pak ještě dostanu, doufám, že časově se k tomu dostanu.

**[00:43:48]** To nejsou jenom naše buňky, ty naše těla.

**[00:43:51]** Každý z vás tuší, že máme ve střevech bakterie.

**[00:43:54]** Je jich tam spousta. To je tak hezký příklad,

**[00:43:57]** že já si ho nechám jako bokem, tak si to nechci teď vyžrat.

**[00:44:00]** Ale když se na to podíváte a rozložíte si třeba mě jako Pepu,

**[00:44:03]** tak co je to jako já jako Pepa?

**[00:44:06]** To jsou tisíce druhů různých, který žijí dohromady

**[00:44:09]** a nějakým způsobem musí kooperovat.

**[00:44:12]** To není fantastické, tak pak tvrdíte, když někdo přijde a řekne,

**[00:44:15]** že ta spolupráce je nemůžná, to prostě nejde na stavy.

**[00:44:18]** Tady ty lidi si nikdy nebudou rozumět, tady ty týmy nikdy nebudou spolupracovat,

**[00:44:21]** tady ta divize, to prostě nikdy nebude fungovat.

**[00:44:24]** A to je ta chvíle, kdy se můžete zaznat, proč prvoha?

**[00:44:27]** A oni vám začnou říkat, protože ta spolupráce to nefunguje.

**[00:44:30]** Prostě lidi jsou soupeřivý, to je ten základ.

**[00:44:34]** A tady na to můžete říct, no jako takhle to není,

**[00:44:38]** ale konkurence samozřejmě někde nějak existuje,

**[00:44:41]** ale ta spolupráce je v nás geneticky zakořeněná daleko, daleko díl.

**[00:44:46]** To je celá ta cesta ostrava Brno-Praha.

**[00:44:49]** Naše genetické dědictví nemluví o ničem jiném než o schopnosti

**[00:44:52]** spolupracovat s někým, nacházet vhodný modus operandi

**[00:44:55]** a samozřejmě je to dynamické.

**[00:44:58]** Každý, kdo má sourozemce nebo životního partnera, tak ví,

**[00:45:01]** že to není jako, že byste se furt milovali nebo že byste se furt nenáviděli.

**[00:45:05]** Občas máte chuť se prašit kladivem, občas máte chuť se zulíbat

**[00:45:09]** a někdy oscilujete mezi tím.

**[00:45:12]** Takhle to jako funguje, neustálé hledání nějakého rovnovážného stavu.

**[00:45:16]** Ale celé ty čtyři miliardy let nejsou o něčem jiném než o hledání

**[00:45:21]** způsobů spolupráce a kooperace s někým jiným.

**[00:45:24]** A vytváření funkčních, fungujících celků, které jsou tak složité,

**[00:45:28]** že jakýkoliv korporát je proti tomu prostě takováhle trivialitka.

**[00:45:32]** A to je to ratio.

**[00:45:34]** Protože když přijde člověk, který emotivně tvrdí,

**[00:45:36]** to nejde. Proč?

**[00:45:38]** Spolupráce nefunguje. Funguje. Jak to?

**[00:45:42]** Tak jen to začnu vysvětlovat tady na tom.

**[00:45:45]** A proti tomu nejde nic říct, samozřejmě můžete s tím nesouhlasit,

**[00:45:49]** ale nemůžete popřít tohle jako přírodovědecký fakt.

**[00:45:53]** A u těch zaměstnanců, těch tzv. obyčejných lidí

**[00:45:57]** a sám se řadím mezi ně, takže to nemyslím nijak pejorativně,

**[00:46:00]** je tohle obrovský moment.

**[00:46:02]** Protože vy vlastně tady tím pomůžete racionalizovat to, že to jde.

**[00:46:06]** A lidi vždycky dokážou udělat věci, o kterých věřejí, že jdou.

**[00:46:10]** Když mají pocit, že to nejde, tak to neudělají.

**[00:46:13]** Když mají pocit, že to jde, tak to prostě zkoušejí tak dlouho dokážou,

**[00:46:17]** ať to nezačne fungovat.

**[00:46:19]** Tady to, celá ta evoluční pohádka, je vlastně nádherným

**[00:46:23]** racionalizačním příběhem o tom, proč bychom měli koukat na tu adaptaci

**[00:46:29]** a koukat na tu spolupráci a kooperaci.

**[00:46:32]** Jak to pokračovalo dál?

**[00:46:35]** Tyto věci jsem se naházel proto, abych vám ukázal,

**[00:46:39]** že v nějakém případě to musí být platné,

**[00:46:42]** protože jinak by se mi nikdy nepovedlo přesvědčovat o tom různí lidi.

**[00:46:46]** Už v té bance jsem vlastně musel jít a vydobít si nějakým způsobem ten kurz,

**[00:46:51]** proč bych si to chtěl dělat a proč jim to tady chci vysvětlovat

**[00:46:54]** a nepodkopiš nám tady tu transformaci.

**[00:46:57]** Povedlo se to, mělo to prostě nějaký úspěch.

**[00:47:00]** Pak jsem napsal do sedů, a to je taková ta vzdělávací platforma.

**[00:47:04]** To bylo strašně hezké, protože ten pán, když mi odpovídal,

**[00:47:07]** tak mi napsal takový hnusně dlouhej mail.

**[00:47:09]** Já jsem ho chtěl hned vyhodit do koše, ale jsem to teď dokonce,

**[00:47:12]** tak mi to přišlo tak šílený, že se vás chci pozovat a pobavíme se o tom.

**[00:47:16]** A zase nějakým způsobem jsem těm lidem přesvědčil,

**[00:47:19]** což já beru jako proof of concept toho,

**[00:47:21]** že na tom něco musí být, že to v praxi funguje.

**[00:47:25]** Z toho pak vzešlo to, že jsem se dostal od PowerPointu

**[00:47:30]** a od Excelu k agilnímu řízení, takže v současné chvíli

**[00:47:34]** funguji vlastně jako agilní coach nebo scrum master,

**[00:47:37]** teďka teda v české televizi.

**[00:47:39]** A dole to BrainVR, to je vlastně i odpověď na to,

**[00:47:43]** kde jsem se tady vzal.

**[00:47:44]** To je takový super podcast Vojty Hlaváčka a Jirky Krištofa Jarmara.

**[00:47:48]** Kde mě slyšel Honza?

**[00:47:50]** My jsme spolu s Honzou se tak jako míjeli různě na nějakých akcích,

**[00:47:53]** třeba konkrétně tady mám od LMM, co byla udělaná,

**[00:47:56]** taková obří nekonference.

**[00:47:58]** My jsme se taky nějak potkali, ale až na základě tady toho podcastu

**[00:48:01]** mě vlastně Honza napsal, jestli bych nechtěl tady vám něco říct,

**[00:48:07]** což mě potěšilo, je to pro mě obrovská čest,

**[00:48:10]** tak doufám, že toho nebudeme všichni litovat, nebo aspoň vy.

**[00:48:16]** Teď zemrknem na to, jak dopadlo to hlasování.

**[00:48:21]** Na otázku číslo jedna.

**[00:48:23]** O, to je hezký.

**[00:48:25]** Totální převaha.

**[00:48:26]** Tak vidím tady 88% hlasujících lidí.

**[00:48:28]** Je tam někde vidět, kolik lidí hlasovalo?

**[00:48:30]** Asi není, že ne?

**[00:48:32]** Jo, 94%, jasně.

**[00:48:35]** No, to je hezký.

**[00:48:37]** To je hezký, protože já si to myslím taky.

**[00:48:40]** Já samozřejmě neberu názor těm, nevidím tam, kolik je ne.

**[00:48:45]** A ne, není nikdo?

**[00:48:47]** Dobrý.

**[00:48:49]** No, to je vlastně skvělý.

**[00:48:51]** Takhle dobrý výstavek jsem ani nečekal.

**[00:48:53]** To je podezřelé, protože ve chvíli, kdy není nikdo,

**[00:48:56]** kdo má opačný názor, tak je to jako divný.

**[00:48:59]** Tak uvidíme.

**[00:49:01]** Tak, teďka.

**[00:49:03]** Pojďme to trošku naroubovat na to,

**[00:49:06]** proč by tohleto mělo být funkční v tom firmním prostředí.

**[00:49:12]** Nevím teďka, jaká je skladba lidí, kteří se na to teďka zrovna díváte.

**[00:49:16]** Samozřejmě můžete být někdo, kdo nemá s firmním prostředí vůbec nic společného,

**[00:49:20]** tak snažte se s toho abstrahovat jenom tu rovinu pro osobní rozvoj.

**[00:49:23]** Ta si myslím, že je taky obrovská,

**[00:49:25]** protože, jak jsem říkal, já jsem taky konzervativec,

**[00:49:28]** velmi často trpím různýma splínama z toho, že všechno je špatně.

**[00:49:32]** A tady to mi dává spousta těch kníh, které jsem přečet o osobním rozvoji.

**[00:49:37]** Bylo to zrovna v době, kdy manželka hltala...

**[00:49:39]** My měli malé děti, teďka ona hltala ty knížky pro ty matky,

**[00:49:42]** o tom, jak vychovávat ty děti.

**[00:49:44]** Já jsem, protože jsem byl novej v korporátu,

**[00:49:46]** tak jsem hltal ty knížky o tom,

**[00:49:48]** jak se chovat vlastně jako manažer, jako líder, všechno.

**[00:49:51]** Takováhle ta literatura, to existují jako stohy,

**[00:49:54]** ty rozvojový literatury.

**[00:49:55]** A není to všechno špatný,

**[00:49:57]** naopak je velmi dobrý si to přečíst.

**[00:50:00]** Ale dojdete ke spoustě věcem, které vlastně platí i v té biologii.

**[00:50:04]** Takže já jsem si to mohl narobovat na to, že jako biolog,

**[00:50:07]** protože se už dávno vím, a mimochodem tohle je dobrá finta to dělit,

**[00:50:10]** až na tom budete opravdu blbě a budete si ráno čišit zuby před tím zrcadlem.

**[00:50:13]** A můžete si říkat, to nedáš.

**[00:50:16]** Celý svět je proti tobě, jseš úplně sám.

**[00:50:18]** No vy nejste sám.

**[00:50:19]** Vy jste totiž ten tzv. holobiont.

**[00:50:21]** Holobiont je to termín, který se poprvé objevil v polovině 90. let

**[00:50:26]** a vlastně to znamená souhrn všech těch bytostí,

**[00:50:29]** který utvářejí ten jeden organismus, v tomhle případě teda nás jako člověka.

**[00:50:34]** A když to sečtete, tak je tam bambilion různých věcí.

**[00:50:39]** Jsou tam prostě jakoby stovky bakteriálních druhů,

**[00:50:42]** jsou tam tisíce virálních druhů,

**[00:50:45]** jsou tam různý protistní organismy, což už jsou tyhle eukaryotický buňky,

**[00:50:48]** ale jednobuňeční protista, jsou třeba trepky.

**[00:50:51]** Jestli se vymotujete ze školy, tak uvidíte, čemu se tříhříkalo pravoci.

**[00:50:55]** Tohle všechno v nás žije.

**[00:50:57]** A teď jen pro ilustraci zase se vracím k oblíkání čísel.

**[00:51:02]** Uvádí se, že střevní mikrobiom člověka,

**[00:51:05]** to se říká hrozně frčí mikrobiom a takovýhle věci,

**[00:51:08]** každý z nás, dospělej člověk, zdravý, nosí ve střevech 10 na 14 bakterii.

**[00:51:14]** Fajn. Já nepoznám, kolik je 10 na 14

**[00:51:17]** a prakticky všichni lidi, se kterýma jsem se bavil,

**[00:51:20]** tak jako si po tím vůbec nic nepředstaví.

**[00:51:22]** Tak jsem si řekl, že to zkusím spočítat a přivízt to na nějaký příklad,

**[00:51:25]** aby to bylo trochu zjivnější.

**[00:51:27]** Tak vrátme se tady k fazoli. Malá bílá fazole.

**[00:51:30]** Jedna bakteriální buňka.

**[00:51:32]** Otázka zní, jak velká je hromada, na kterou dáte 10 na 14 těchto fazolí.

**[00:51:37]** Tak jsem počítal, počítal a došel jsem k tomu,

**[00:51:40]** že by to bylo krychlem o hraně 300 metrů.

**[00:51:45]** Tak pro srovnání je to velikost Eiffelovy věže.

**[00:51:48]** 300 metrů je Eiffelovka.

**[00:51:50]** Máte to rozměrně nahoru, dostrany.

**[00:51:53]** A celý ten objem je vyplněný těma malýma fazolema.

**[00:51:57]** Pozor, tohle je živej organizmus.

**[00:52:00]** To je buňka. Ona nemá mozek, ale nějakým způsobem přemýšlí.

**[00:52:04]** Stará se sama o sebe. Nechce zhebnout.

**[00:52:07]** To znamená, rozhoduje se. Je tam nějaký decision making.

**[00:52:10]** Fakt tam jako je, ty bakterie se o sebe aktivně starají.

**[00:52:13]** Každý živej tvor, každá buňka se o sebe aktivně stará.

**[00:52:16]** Takže ona přemýšlí, kdy a kde se nažere.

**[00:52:19]** Čeho se nažere.

**[00:52:21]** Přemýšlí, s kým se dá do spolku.

**[00:52:23]** S těma kámošema, co jsou vokolo.

**[00:52:25]** Nebo s buňkama našich střev.

**[00:52:27]** Co zrovna si budou vyprávět a povídat.

**[00:52:29]** A že oni si povídají a povídají si hodně.

**[00:52:32]** A tohle to dělá každá z nich.

**[00:52:34]** A teď je jich tam takováhle krychle.

**[00:52:37]** Úplně nasypaný těma bakteriema.

**[00:52:39]** Tohle to má každý z nás ve střevech.

**[00:52:41]** Kam se na to hravou aglomerace typu New York a Bangladesh a podobně.

**[00:52:47]** Tohle je prostě násobně víc.

**[00:52:49]** A oni se tam musí domluvit.

**[00:52:51]** Oni se domlouvají.

**[00:52:53]** Reálně aktivně se domlouvají.

**[00:52:55]** Mimochodem existuje fenomen, kterýmu se říká svítící oceány.

**[00:52:58]** To ustříd námořníci.

**[00:53:00]** Už Darwin to popsal, když putoval na Beagle.

**[00:53:02]** Na té bryze.

**[00:53:04]** Tak světelkuje moře.

**[00:53:06]** Plujete si v noci pod měsíčkem a najednou fosforskuje moře.

**[00:53:10]** Oni to jsou častořasy.

**[00:53:12]** Mnohem častěji bakterie.

**[00:53:14]** Bakterie mají schopnost bioluminiscence.

**[00:53:16]** To znamená, že jsou schopní se rozsvítit.

**[00:53:18]** Ale aby se rozsvítili, tak se musí domluvit, že to má smysl.

**[00:53:21]** Protože když bude zvářet každá zvlášť, tak to nebude vidět.

**[00:53:24]** Takže oni musí vykomunikovat s těmi ostatními v okolí,

**[00:53:27]** že má smysl se rozsvítit.

**[00:53:31]** Byly popsané zářící plochy o rozloze větší než 15 000 km2.

**[00:53:35]** To je prostě brutální.

**[00:53:37]** To je středočeský kraj nebo kolik.

**[00:53:40]** Tohle celé zaháří.

**[00:53:42]** A teď tam máte tyhle malé buňky,

**[00:53:45]** tyhle brebery, které mají tři mikrometry v průměru.

**[00:53:48]** Je jich tam tolik, že to je číslo, který má exponenta kráva.

**[00:53:51]** Nikdo si to vlastně neumí představit, kolik jich tam je.

**[00:53:54]** No a oni se na tom domluvají.

**[00:53:56]** Takže pak když vám někdo tvrdí, že to v životě nevykomunikujeme,

**[00:54:00]** ale to nejde.

**[00:54:02]** Ta komunikace nefunguje.

**[00:54:04]** Jak nefunguje?

**[00:54:07]** Samozřejmě komunikace je aktivní a náročný proces,

**[00:54:10]** na kterém je to neustálej pimpon k toho,

**[00:54:13]** že něco chci vyjádřit, něco potřebuji zjistit.

**[00:54:16]** Furt si to točíte.

**[00:54:18]** Dostáváte vstupy, dáváte výstupy.

**[00:54:20]** A představa, že to bude fungovat hladce,

**[00:54:23]** zvlášť v práci, je naivní.

**[00:54:25]** Nevím, se ženou jsme 12 let

**[00:54:27]** a stejně jsme schopní se zhádat o něčem,

**[00:54:29]** o čem by se dalo předpokládat,

**[00:54:31]** že už dávno víme, jak se na to díváme.

**[00:54:33]** Přesto se tak děje.

**[00:54:36]** Existují bakterie, které žijí v buňkách mšic.

**[00:54:40]** To je ten hmyst, co vám sežral hrášek,

**[00:54:42]** když jste byli malinký a pestovali jste si ho na základce.

**[00:54:45]** Tyto bakterie žijí v těch mšicích buňkách

**[00:54:48]** přes 260 milionů let.

**[00:54:50]** A stejně se stane, že si občas neporozumí

**[00:54:52]** a s tou buňkou se totálně seperou.

**[00:54:54]** Po čtvrt miliardě let dojde k něčemu takovýmu.

**[00:54:58]** Takže divit se potom, že se hádáte.

**[00:55:00]** Máte zlatou svatbu a po 50 letech se zhádáte jak psivo něco.

**[00:55:04]** Což už byste si po těch 50 letech měli rozumět.

**[00:55:06]** To je naprosto naivný.

**[00:55:08]** A teď, když to vztáhnete na to, že přijdete do práce,

**[00:55:10]** ve které jste 4 roky, s těma lidma trávíte nějaký čas,

**[00:55:12]** ale zase netolik, a nedomluvíte se

**[00:55:14]** a odcházíte s tím, že to je tak brba,

**[00:55:18]** tak to je přece úplně normální.

**[00:55:20]** Podstata je neabdikovat tady na to

**[00:55:23]** a snažit se neustále v té komunikaci pokračovat.

**[00:55:28]** A zase, když se dostanou na ten biologický příklad,

**[00:55:30]** tak přece nevzdám něco, co zvládají s tyhle marí,

**[00:55:35]** s odpuštěním jako stupidní bunky.

**[00:55:37]** A ještě v takovém měřítku.

**[00:55:39]** Je to prostě normální. Tak pojďme do toho, nebojme se toho.

**[00:55:42]** Když si člověk podívá na to, co vlastně řešejí dnešní firmy,

**[00:55:45]** respektive jejich CEO, který se nějak snaží ty firmy kormidlovat

**[00:55:48]** a nedopustit, aby se potopili,

**[00:55:51]** tak jsou to takovýhle věci.

**[00:55:54]** Udržitelný růst.

**[00:55:56]** Je potřeba prostě neustále, aby ta firma rostla.

**[00:56:00]** Nějaký podstupování rizik.

**[00:56:02]** Tím se chce říct, že ty rizika je nutný podstupovat,

**[00:56:05]** protože když to dělat nebudete,

**[00:56:08]** tak skončíte tak, že prostě všichni ostatní vás předběhnou.

**[00:56:12]** Regulace.

**[00:56:14]** To je zajímavý téma, který řeší údajně spousta lidí,

**[00:56:17]** že ta firma je vlastně spoutaná nejrůznějšíma regulačníma požadavkama,

**[00:56:21]** který ji nemá přímo ona sama ze sebe,

**[00:56:24]** ale jsou na ní kladení zvnějšku od někud jinod.

**[00:56:28]** Využití technologií.

**[00:56:30]** Musíme prostě pochytit, co je kde novýho, jak to funguje,

**[00:56:33]** jak bychom to mohli využít.

**[00:56:35]** Adaptat se obecně, vnímat ten trh, co potřebuje.

**[00:56:38]** Jakby jít jako rychlý.

**[00:56:40]** Doby, kdy vzniknul nějaký projekt.

**[00:56:42]** A jak uděláme tříletej projekt,

**[00:56:44]** po třech letech řekneme, že to nestíháme,

**[00:56:46]** o dva roky to nastavíme, pak to pustíme,

**[00:56:48]** bude to stát spoustu peněz,

**[00:56:50]** všichni pak řeknou, že to nechtějí.

**[00:56:52]** Ale takhle se to dělá celý roky, takže vlastně v pohodě.

**[00:56:55]** Tohle je věc, která už dneska nikdy nepůjde.

**[00:56:59]** Tak tlak na inovace.

**[00:57:01]** Evoluce je celá o inovacích.

**[00:57:03]** Je to jeden velký příběh toho,

**[00:57:05]** jak a kde přijít s něčím novým tak,

**[00:57:07]** aby, a není to úplně o tom,

**[00:57:09]** aby byl lepší než ty ostatní.

**[00:57:11]** Ve finále je to o tom, abych si to zjednodušil,

**[00:57:14]** abych z toho života měl víc,

**[00:57:16]** abych si to líp užil, přežil

**[00:57:18]** a tím pádem budu mít víc potomku než ostatní.

**[00:57:21]** Vlastně zkuste to obrátit někdy.

**[00:57:23]** Není to o tom, že já vás všechny zadupuji,

**[00:57:25]** protože teď mám něco, co vy nemáte.

**[00:57:27]** Je to spíš o tom, že kdybych měl víc naší

**[00:57:29]** a budu si ten život ještě víc užívat,

**[00:57:31]** budu mít ještě víc potomku a vy ostatní mě nezajímáte.

**[00:57:34]** To je trošku pozitivnější přístup.

**[00:57:37]** Kultura spolupráce.

**[00:57:39]** Tady se dostávám k druhé otázce.

**[00:57:42]** Fakt mě zajímalo, jestli si myslíte,

**[00:57:44]** že adaptace a spolupráce jsou klíčové témata,

**[00:57:47]** které budou rozhodovat o přižití a nepřižití firm

**[00:57:50]** na tom dnešním rychle se měnícím trhu.

**[00:57:53]** Rovnová s ohlivním, já si to teda jako myslím.

**[00:57:56]** A dokonce si myslím, že adaptace je téma,

**[00:57:58]** který se teďka velmi brzy vyčerpá,

**[00:58:00]** protože to jsou ty agilní transformace.

**[00:58:02]** To už ty firmy ví, že musí řešit

**[00:58:04]** a řada z nich to řeší.

**[00:58:06]** Téma, který bude bezprostředně následovat,

**[00:58:08]** podle mě, je spolupráce.

**[00:58:10]** Protože velmi brzy narazíme na limity toho,

**[00:58:13]** že abychom byli úspěšnější na tom trhu,

**[00:58:16]** tak potřebujeme zlepšit spolupráci.

**[00:58:18]** Jednak mezi lidma, mezi týmama

**[00:58:21]** a v podstatě i potom mezi těma společnostma.

**[00:58:24]** Můžu si jít na ruku a vznikat nějaké symbiotické vazby tam.

**[00:58:27]** Toto je budoucnost a toto je přesně téma,

**[00:58:30]** kde se můžeme v té přírodě nádherně inspirovat.

**[00:58:33]** Stačí vlízt do lesa a zapřemýšlet na tím, jak funguje les.

**[00:58:36]** Když se podíváte dolů,

**[00:58:38]** tak tam je prostě obrovský vesmír mykorhizních hub,

**[00:58:42]** který tam vedou ty svoje vlákínka

**[00:58:45]** a potom putujou informace, energie, geny,

**[00:58:48]** bakterie tam lítají, všechno si podávají a tak.

**[00:58:51]** Nádhera. Je to právě o té spolupráci.

**[00:58:54]** Co řeší lidi jako jednotlivci?

**[00:58:57]** Když to vztáhnu na člověka,

**[00:59:00]** tak je člověk jako jednotlivec, se děsít jí změny.

**[00:59:03]** O tom už jsem mluvil, tak se v tom nebudu moc němrat.

**[00:59:06]** Ale spravidla, jako my dokolabujeme do nějakého stavu,

**[00:59:09]** kde se značíme.

**[00:59:12]** Je tohle to, co chci dělat?

**[00:59:15]** Mám na to? Co jako teď mám dělat?

**[00:59:18]** Mám strach z té změny.

**[00:59:21]** Zase narážíme tady na to,

**[00:59:24]** že to, co nám kdysi mělo pomáhat,

**[00:59:27]** naše emoce a potom náš neokortex,

**[00:59:30]** teď nám brutálně háže klacky pod nohy.

**[00:59:33]** Protože nás to brzdí a neustále nás to tlačí k zemi.

**[00:59:36]** A si, kteří dostou příliš vysoko, tak se syčou.

**[00:59:39]** První bude lepší, když bude španenka v koutě.

**[00:59:42]** Bohužel tohle dneska neplatí.

**[00:59:45]** Myslím si, že lidi, kteří pojedou dál v té filozofii,

**[00:59:48]** firmy, které pojedou v té filozofii, tak naopak skončí první.

**[00:59:51]** Ostatně je to jako ve válce.

**[00:59:54]** Kdo byl někdy v pinballové bitvě, tak přesně víte,

**[00:59:57]** že ve chvíli, kdy se někde skrčíte za sut a budete se tam klepat,

**[01:00:00]** tak to pravděpodobně velmi, velmi brzy schytáte.

**[01:00:00]** tak ty většinou vydržejí o trochu díl.

**[01:00:04]** Možná jsem byl rychlej, ne oka, tak vidím tady 92 % si myslíš ano, 5 % že ne.

**[01:00:13]** Díky za to, díky za tu odpověď.

**[01:00:17]** Teď vlastně ta štémata nahlídnutá už perspektivou těch bakterií

**[01:00:22]** a tím se vlastně blíčím k závěru, protože vidím, že čas se neuprostnej.

**[01:00:27]** Udržitelný růst, pokud se, a teď my tady plujeme jako po povrchu,

**[01:00:32]** tohle je opravdu povrch oceánu a každý to téma, na který si tady člověk,

**[01:00:36]** ať už ho tady vidíme, nebo jakýkoliv jiný téma, který by vás napadlo,

**[01:00:39]** tak jde vlastně tady na tom škálovat.

**[01:00:41]** A různí lidi jsou osobnostně různě zaměřený a tudíž zajímá něco jiného.

**[01:00:45]** Jsou prostě manažeři, který opravdu zajímá, aby ta firma rostla.

**[01:00:49]** A nezajímají technologie, jsou jiní, který zajímají ty inovace a technologie

**[01:00:53]** a nezajímají nic dalšího, žádný finančníctví a takovýhle věci.

**[01:00:56]** Jsou lidi, který se trápí něčím konkrétním a jiní lidi se tímhle netrápí

**[01:01:00]** a trápím se něčím jiným.

**[01:01:02]** Takže tohle, prosím vás, tohle není paušál, který platí pro všechny.

**[01:01:06]** To je spíš jako tezaurus toho, co všechno jsou témata,

**[01:01:09]** která firmy, organizace a lidi řeší.

**[01:01:13]** A ve všech těchto tématech, podle mě, si jde sáhnout pro inspiraci do té přírody.

**[01:01:18]** Udržitelný růst.

**[01:01:19]** Pokud někoho zajímá, co to znamená udržitelný růst,

**[01:01:22]** tak běžte a podívejte se na nejbližší Petriho misku.

**[01:01:25]** To, jak rostou bakterie, jak vytváří kolonie nebo někde nějaký suspence,

**[01:01:29]** to je přesně ono.

**[01:01:31]** A nejsou to jenom malé, hloupé buňky, které neví, co mají dělat.

**[01:01:35]** Ony si spolu aktivně povídají.

**[01:01:37]** My jsme si to snažili s kamarádkou Halinou Šinkovou

**[01:01:40]** napsat i do té dětské knížky, aby to bylo nějak pochopitelné

**[01:01:43]** a vtloukali jsme to do hlavy těm dětem už od začátku.

**[01:01:46]** Protože vlastně knížky na tohle téma nejsou.

**[01:01:49]** Ty bakterie spolu mluví.

**[01:01:51]** Fakt jako komunikace je v biologii alfa, omega a všeho.

**[01:01:54]** To neznamená to, že si tam vyprávějí o Platonovi,

**[01:01:57]** ale vysílají nějaké signály, přijímají nějaké signály

**[01:02:00]** a na základě nich se rozhodují.

**[01:02:02]** A je to třeba tak, že když roste kolonie nebo ve střevech,

**[01:02:05]** když máme ten mikrobium a někde tam něco dochází,

**[01:02:08]** a je to potřeba a oni bez toho nemůžou žít,

**[01:02:11]** tak si to zahlásejí.

**[01:02:13]** Někdo zvedne ruku, tady se to třeba děje draslíkovou signalizací,

**[01:02:16]** že začnou posílat draslíkový molekuly a řuvou.

**[01:02:19]** Hele, hele, už se nedělte, teďka ne, teďka ne, chybí nám něco.

**[01:02:23]** Tak všichni ostatní to poslechnou ušima, který nemají,

**[01:02:27]** pak poslechnou, že to opravdu udělají, přestanou se dělit.

**[01:02:30]** Celá ta kolonie si dočerpá to, co potřebuje

**[01:02:33]** a začnou se dělit zase.

**[01:02:35]** Není to samozřejmě takhle růžový vždycky,

**[01:02:38]** vždycky to nějaká bakterie někde odskáče,

**[01:02:41]** ale v podstatě celý ten celek se chová nějakým způsobem koordinovaně.

**[01:02:45]** A dá se tam podívat na to, co to vlastně vypadá,

**[01:02:49]** když chceme, aby věci rostly a rostly udržitelně.

**[01:02:53]** Rizikovou strnutí.

**[01:02:55]** Evoluční biologie má spoustu různých metafory.

**[01:02:58]** Jeden z nich je třeba metafora červený královny.

**[01:03:01]** To je z Alenky v kraji divu a za zrcadlem taková ta červená královna,

**[01:03:05]** jak Alence říká, že musí běžet ze všech sil a i tak vlastně zůstane na místě.

**[01:03:09]** To je vyjádřením toho strachu s konkurence.

**[01:03:12]** Musíte se neustále hýbat, musíte podstupovat rizika,

**[01:03:15]** protože jinak vás všichni ostatní přeběhnou.

**[01:03:18]** Evoluce je celá tady o tom.

**[01:03:20]** Regulace.

**[01:03:21]** He, kdybyste si chtěli vyprávět o regulacích,

**[01:03:24]** tak můžeme vzít tadyhle tu buňku, tu eukaryotickou,

**[01:03:28]** jaký ona má vlastně omezení.

**[01:03:30]** Existuje něco, čemu se říká evoluční constraints.

**[01:03:33]** Jsou to omezení, které na tu buňku, na ten organismus,

**[01:03:36]** klade v nější prostředí.

**[01:03:38]** A vy se s tím musíte vyrovnat.

**[01:03:40]** Takže i když se vám GDPR nelíbí, musíte se s tím vyrovnat

**[01:03:43]** a musíte to nějak té firmě projektově zvládnout.

**[01:03:46]** Ale nejste jediný, tohle to dělá každá hloupá buňka,

**[01:03:49]** každá chytrá buňka v našem těle.

**[01:03:51]** Každá buňka má taky nad sebou nějakou regulatoriku,

**[01:03:54]** taky zajímavý, že to najdeme i tady.

**[01:03:56]** Využití technologií a tlak na inovace,

**[01:03:59]** to je naprosto bezesporu.

**[01:04:02]** Bakterie jsou tady v tom mnohem krásnějším příkladem,

**[01:04:05]** než jakýkoliv jiný organismy,

**[01:04:07]** protože my, eukaryota, všechno, co umíme, máme v genech.

**[01:04:12]** Jak si předáváme geny?

**[01:04:14]** Typicky pohlavním rozmnožováním.

**[01:04:17]** To má jistý úskalý.

**[01:04:19]** V případě nás lidí je to o tom,

**[01:04:21]** že když chcete tyhle geny a tu informaci předat dál,

**[01:04:23]** tak musíte nejdřív složitě hledat partnera,

**[01:04:26]** pak ho přesvědčit, aby se s váma spářil,

**[01:04:28]** pak musíte mít života schopný potomstvo.

**[01:04:30]** To potomstvo musí přežít do doby, než se samoroznoží

**[01:04:33]** a pak to teprve začne fungovat.

**[01:04:35]** Bakterie nemají pohlaví,

**[01:04:38]** nemají takovou věc, jako je sex.

**[01:04:40]** Oni mají spoustu jiných zajímavých způsobů,

**[01:04:42]** jak si můžou vyměňovat geny.

**[01:04:44]** A to je něco, o čem se nám může jenom zdát.

**[01:04:47]** Tak například dělají to,

**[01:04:49]** že si ty geny prostě pučujou.

**[01:04:52]** Opravdu se jako můžou pučit nebo vyměnit.

**[01:04:54]** Takže kdybych asi třeba podíval na Honzu a řekl,

**[01:04:57]** ty máš ale fakt atletickou postavu,

**[01:04:59]** mnohem jestší než já, já bych takovou chtěl taky.

**[01:05:02]** Tak bych k němu přišel a řekl bych, puč mi.

**[01:05:05]** On by takhle vytáhl prostě z náprsný kapsi ty geny a řekl,

**[01:05:08]** nah, skopíroval bym je tam a by řekl, dík.

**[01:05:11]** A za týden už bych vypadal stejně jako on.

**[01:05:13]** Přesně tohle to dělají bakterie.

**[01:05:15]** To je taky důvod, proč existuje něco jako bakteriální rezistence.

**[01:05:18]** Protože jakmile jedna bakterie má enzym,

**[01:05:20]** který je schopný rozkládat nějaký antibiotikum,

**[01:05:23]** tak ty ostatní si ho začnou pučovat,

**[01:05:25]** protože se to hodí.

**[01:05:26]** A nemá smysl, aby trvalo miliony let,

**[01:05:28]** než si to vynaleznou taky.

**[01:05:29]** Oni si to pučejí a můžou si to pučit takhle, dík.

**[01:05:32]** Další věc je, že si to ukradnou takovým stylem,

**[01:05:36]** že počkaj až ta druhá zhebne.

**[01:05:38]** Takže když to převeru tady do toho,

**[01:05:40]** tak já bych počkal, až Honza umře

**[01:05:42]** a těsně předtím, než by ho stihlo to prostředí rozložit,

**[01:05:45]** tak já bych ten genzní vytáh a takhle bych se ho zabudoval.

**[01:05:48]** A taky bych řekl dík.

**[01:05:49]** A fungovalo by to úplně stejně.

**[01:05:51]** A teď, když si vezmete, kolik těch bakterií v tom prostředí je,

**[01:05:55]** když se vrátíme tady k těm fazolkám,

**[01:05:58]** tak odhady celkového množství bakteriálních buněk v biosféře

**[01:06:03]** se pohybují kolem 10 na 28 až 10 na 30.

**[01:06:06]** Tadyhle v těch fazolích by to bylo objemově 200 planet,

**[01:06:12]** 200 našich země koulí.

**[01:06:14]** Tohle to tady prostě jako je.

**[01:06:16]** Tak tolik fazolek, to už je zase jako mimo jakoukoliv představu.

**[01:06:19]** A oni tady s náma jsou, všude kolem nás, jsou v nás.

**[01:06:22]** Jsou v půdě, v zemské krůstě, třikilometrovej vrat.

**[01:06:25]** Prostě když to navratáte, zjistíte,

**[01:06:27]** že tam se dějí všu trech a něco tam dělají.

**[01:06:29]** Jsou v mracích, kde fungují jako krystalizační jádra,

**[01:06:31]** díky něm se spouští déšť.

**[01:06:33]** Jsou prostě úplně všude, je jich strašně moc.

**[01:06:35]** A teďka oni si ty geny posílají, komunikují spolu,

**[01:06:37]** vyměňují si ty inovace.

**[01:06:39]** Nádhera.

**[01:06:40]** Kultura spolupráce, no to je přesně tady to.

**[01:06:43]** Teďka ta bakterie, ona se neptá,

**[01:06:47]** mám na to, nemám na to.

**[01:06:49]** Ona prostě jde za tím, aby přežila.

**[01:06:53]** Umí se velmi rychle rozhodovat,

**[01:06:55]** prioritizace alfa a omega firmních školení.

**[01:06:58]** Proč ty lidi nedělají to, co mají, kdy mají?

**[01:07:01]** Je to těžko.

**[01:07:02]** My jsme prostě naučení něco dělat

**[01:07:04]** a ta aktivita sama pro sobě je pro nás jako důkaz toho,

**[01:07:07]** že no něco přece dělám,

**[01:07:09]** ale to něco musí dávat smysl,

**[01:07:11]** musí to přinášet nějakou hodnotu.

**[01:07:13]** Bakterie, když se změní podmínky,

**[01:07:15]** neustále ta buníka čekuje ten okolní prostor

**[01:07:17]** a když se změní ty podmínky,

**[01:07:19]** tak ona okamžitě zareaguje.

**[01:07:21]** Někde něco přepne a jde dělat tu věc,

**[01:07:23]** která dává větší smysl.

**[01:07:28]** Protože můj čas se nachýlil.

**[01:07:31]** Koukám, že jsem nevyužil spoustu rekvizit.

**[01:07:34]** Prezervativ, pak tady mám kuchyňskou útěrku.

**[01:07:37]** Nevadí, třeba někdy příště.

**[01:07:40]** Třeba někdy příště.

**[01:07:48]** Přemýšlím, jak to shrnout tak,

**[01:07:50]** abych tam toho zabil co nejvíc.

**[01:07:53]** Chápu, že takhle letem světem je to hrozně náročné.

**[01:07:56]** Chápu, že na vás vychrl jinej svět,

**[01:08:00]** takový trochu matrix,

**[01:08:02]** ve kterém je těžké se pro vás zorientovat.

**[01:08:05]** Chápu, že těch nových myšlenek je tam tolik,

**[01:08:08]** že v první řadě člověk neví,

**[01:08:10]** na co by se tam měl konkrétně zaměřit.

**[01:08:13]** Když to všechno zabalíme do nějakého jednoduchého vzdělení,

**[01:08:18]** tak je to jen o tomhle.

**[01:08:21]** Lidi jako jednotlivci velmi často pochybují sami o sobě,

**[01:08:28]** bojí se v životě změn a myslí si, že na to nemají.

**[01:08:31]** Že adaptovat se, případně jako vytvářet nějaký networking,

**[01:08:34]** nějaký vazby a spolupráce, že je to nad jejich síly.

**[01:08:38]** Možná, ale je to jako, když se lidi učí chodit.

**[01:08:41]** No a jasně, že to mi minu nevstane a nezačne hnedka běhat stovku.

**[01:08:44]** Ono to chvíli trvá.

**[01:08:45]** Stejně tak, tohle je nějaká dovednost, která se učí.

**[01:08:48]** Nemůžete se na sebe zlobit, protože to nezvládáte.

**[01:08:51]** Protože těch generací, který byli před váma a učili se to,

**[01:08:54]** po každý znova a znova, těch bylo nesčetně.

**[01:08:57]** A až my tady nebudeme, budou další a budou to zažívat znova a znova.

**[01:09:01]** Takže je třeba se toho bát, je třeba prostě neustále vňukat nad tím,

**[01:09:05]** jak je všechno těžké a všechno se mi mění pod rukama.

**[01:09:08]** Ne, protože ty přede mnou to zažili taky a ty po mně to budou zažívat taky.

**[01:09:12]** Tohle je prostě úděl.

**[01:09:14]** Vlastně je to moc krásný, že každá generace si tady to objevuje sama pro sebe.

**[01:09:18]** To samé se týká těch firm, když to člověk přeskaluje na větší měřítko.

**[01:09:22]** Nemá smysl vňukat nad tím, že svět je nespravedlivý.

**[01:09:26]** Je potřeba podívat se na to, jak přesvědčit tu firmu, ty lidi, ty struktury,

**[01:09:32]** aby byly funkční, aby přinášely předanou hodnotu nejen těm zákazníkům,

**[01:09:37]** ale taky těm lidem.

**[01:09:39]** A že příklady toho, že tady to jde a že je to vlastně základní modus operandi,

**[01:09:44]** jakýhokoli živýho tvora, tak to nám ukazuje ta evoluce.

**[01:09:48]** Poslední rekvizitou, kterou tady použiju, je tady to.

**[01:09:52]** Jak jsem říkal, já jsem dlouhý roky hrál v tom Ochotnickém divadle

**[01:09:58]** a myslím si, že každý z vás zná takovou rekvizitu.

**[01:10:00]** to je ten pocit, kdy si strašně bojíte, teď vyběhnete na tu scénu a říkáte si,

**[01:10:04]** že Kriste, něco tam odblekotáte, pak se vrátíte do zákulisí a říkáte si,

**[01:10:09]** fů, už to mám za sebou, a teď bych si to dal znova a líp, a vím, co bych tam udělal,

**[01:10:15]** znova a líp, ale už nemůžete, protože už je to pryč.

**[01:10:19]** V tom divadle to budeme reprýzovat, pokud se týká našich životů,

**[01:10:26]** tak dojdeme na konec a žádná reprýza nebude, nebo můžeme si tady hrát na to,

**[01:10:29]** že se přivtělíme do poníka Velhace, klidně je to možný,

**[01:10:33]** ale tak, jak jsme tady a teď, tak to je omezené trvání.

**[01:10:37]** I kdybychom se dožili osmdesátky, tak tady je to jako osm milimetrů,

**[01:10:41]** pak umřeme, pak nic nebude.

**[01:10:43]** Takže, jestli si chcete něco zkoušet, rozdělte si ty iterace ve vašem životě,

**[01:10:48]** pak se zastavte a řekněte si, co bylo blbě, co bylo dobře, a teď znova a líp,

**[01:10:52]** protože když to dělat nebudete, tak půjdete ze dne na den, ze dne na den,

**[01:10:57]** prožijete svý životy, na konci dojdeme tady k tomu a nic se nestane.

**[01:11:02]** My nebudeme, ale ten svět to nezaznamená.

**[01:11:05]** I kdybyste byli jako super, kdo ví jaký, tak ta komunita možná vám postaví někde nějakou sochu,

**[01:11:10]** pak na vás stejně zapomenou.

**[01:11:11]** Takže alfa omega toho, co vlastně zažívají ty živý organizmy, je to,

**[01:11:16]** že především si ten život musí užít.

**[01:11:18]** Konkrétně třeba zvířata tohle zvládají velmi dobře,

**[01:11:21]** protože oni naplňují svoje potřeby a jsou schopní je vnímat.

**[01:11:27]** Oni vědí, kdy mají hlad, kdy se chtějí pářit, kdy jsou nasraný,

**[01:11:31]** kdy jsou prostě vsteklí, kdy jsou naopak šťastní.

**[01:11:35]** Zvíře to velmi dobře ví, tady se teda bavím ne zrovna o šnecích,

**[01:11:38]** ale řekněme o těch primátech.

**[01:11:39]** A tohle je něco, na co my jsme zapomněli.

**[01:11:42]** Zapomněli jsme vnímat svoje potřeby a zapomněli jsme komunikovat potřeby v té tlupě s těmi druhými.

**[01:11:49]** Když tohle uděláte, tak zjistíte, že ten život prožijete mnohem plnější

**[01:11:53]** a ještě navíc vás to jako posune.

**[01:11:56]** Tak, to je asi všechno, co jsem vám chtěl říct.

**[01:11:59]** Já vám moc děkuji těmu, kteří jste dorazili osobně.

**[01:12:02]** Těmu z vás, kteří sedíte tam v dálce, tak děkuji za to, že jste si udělali čas.

**[01:12:06]** Přijímu vám všem, ať máte v životě hodně štěstí

**[01:12:08]** a ať na té životní dráze dosáhnete toho, čeho jste si přece vzali.

**[01:12:12]** Honzo, díky za pozvání.

**[01:12:14]** Díky.

**[01:12:18]** Tak, můžu ještě trošku posunout?

**[01:12:20]** Super.

**[01:12:22]** Moc díky.

**[01:12:23]** Jenom připomínám, že se určitě můžete ptát skrz slidů, pokud vás cokoliv zajímá.

**[01:12:31]** Já jsem si představil, jak mě tady tím nožem řežeš a bereš si ode mě ten gen,

**[01:12:36]** když jsem tady jako zemřel.

**[01:12:38]** Takhle si ho tady dáváš.

**[01:12:41]** My jsme předtím vlastně, před začátkem jsme mluvili o Jaroslavu Petrovi.

**[01:12:47]** A to je snídaně o genetice, na kterou se samozřejmě můžete taky podívat.

**[01:12:53]** Přišlo mi tam hrozně zajímavých pár věcí.

**[01:12:56]** Že ty říkáš potřeby atd.

**[01:12:58]** A to, co mi hrozně utkvělo v hlavě, když on povídal, je,

**[01:13:02]** že člověk je jediný živočišní druh, který, když se mu daří dobře,

**[01:13:07]** tak se rozmnožuje méně.

**[01:13:10]** Jo, to je pravda.

**[01:13:12]** A já teď přemýšlím, že v kontextu toho, co ty říkáš,

**[01:13:16]** jako bakterie atd., tak jak to s tou evolucií?

**[01:13:20]** Proč to tak je?

**[01:13:24]** Já si myslím, že tahle otázka by se dala uchopit

**[01:13:27]** z různých údů pohledu.

**[01:13:29]** Ale čistě biologicky je to o tom,

**[01:13:33]** že tím, jak se zvyšuje kvalita života,

**[01:13:36]** tak ty lidi chtějí dělat jiné věci, než se starat o svý děti.

**[01:13:39]** A bohužel, v přírodě je to tak,

**[01:13:41]** že organizmy se dělí zhruba, velmi zhruba, na dva typy.

**[01:13:45]** R-strategové a K-strategové.

**[01:13:47]** Ty R-strategové mají hrozně moc potomstva,

**[01:13:49]** nestarájí se o něj, takže to mají jakoby zadáčo.

**[01:13:52]** Ty K-strategové to jsou organismy, který mají málo mláďat

**[01:13:56]** a musí se hodně snažit, aby ty mláďata dorostly do nějakého věku.

**[01:13:59]** Tam patříme třeba my.

**[01:14:01]** A je to jakoby velká rodičovská investice.

**[01:14:04]** Dovedu si představovat, že si můžu nasekat 30 dětí

**[01:14:09]** a některý z nich přežije, takže vlastně taky lepší než nic.

**[01:14:11]** Ale takhle většina z nás nefunguje.

**[01:14:13]** Většina z nás funguje tak, že se o ty děti chce starat

**[01:14:15]** a nějak s níma žít.

**[01:14:17]** Tudíž, když jich budete mít 10,

**[01:14:20]** tak ta kvalita života pro všechny bude někde jinde,

**[01:14:23]** než když budu mít toho jedináčka.

**[01:14:25]** Tak tohle je zcela pro zajícký důvod.

**[01:14:28]** Jenom vlastně jde o to, že pokud ten primární motiv je

**[01:14:33]** předat svoje geny někde dál.

**[01:14:36]** A vlastně se tě chci zeptat.

**[01:14:38]** Je to tady tohleto, je to i v těch bakteriích,

**[01:14:40]** že chtějí nás pobít?

**[01:14:42]** Protože tam je jedna hodně zajímavá otázka.

**[01:14:44]** Tím, že jich v sobě máme tolik,

**[01:14:47]** tak jestli vlastně oni neovládají nás?

**[01:14:50]** Jestli to není vlastně vývážené,

**[01:14:52]** že vlastně oni jsou ty primární?

**[01:14:56]** Oni. Ono.

**[01:14:58]** No, zase, čistě z biologického pohledu

**[01:15:01]** určitě platí, že ta snaha

**[01:15:05]** přeníst svoje geny do další generace

**[01:15:07]** je opravdu silná.

**[01:15:09]** Jenom díky tomu, toto je tahnací síla,

**[01:15:11]** která nás nutí se jakoby rozmnožit

**[01:15:13]** a tím zachovat ten rod.

**[01:15:15]** Ty bakterie tady o tom nepřemýšlejí,

**[01:15:17]** prostě oni se snaží přežít.

**[01:15:19]** Když přežijou, tak se rozdělí,

**[01:15:20]** tím pádem se tady to stane.

**[01:15:22]** U lidí, my tu touhu samozřejmě máme taky,

**[01:15:25]** ale protože se u nás vyhnul mozek myšlení

**[01:15:29]** a racionalita, tak jsme schopni nějakým způsobem

**[01:15:31]** tady s tou budovou stránkou pracovat.

**[01:15:33]** Tak prostě většina lidí nechodí po ulici

**[01:15:35]** a neznásilňuje se navzájem jenom proto,

**[01:15:37]** aby předali svý geny.

**[01:15:38]** Takže tady ty věci jdou jako proti sobě.

**[01:15:40]** A co se týče té nadvlády,

**[01:15:44]** ono...

**[01:15:46]** Hele, když si řekne nadvláda,

**[01:15:48]** tak už to vlastně jako předpokládá.

**[01:15:50]** Trošku je tam takovej ten starý pohled

**[01:15:52]** na věci na to, že někdo musí mít navrh.

**[01:15:54]** Někdo je víc a někdo je mín.

**[01:15:56]** To, co já si snažím ukázat je,

**[01:15:58]** že tady vlastně jako ta hierarchie je hodnotová

**[01:16:00]** o tom, jakoby kdo je víc a kdo je mín.

**[01:16:02]** Ta neexistuje.

**[01:16:03]** Existují různý úzle v síti,

**[01:16:05]** existují různý společníci v nějakém společenstvu.

**[01:16:07]** Každý umí něco trochu jiného, je jinak velký.

**[01:16:09]** Ale nedá se říct, že jeden je lepší,

**[01:16:11]** a druhý je horší.

**[01:16:12]** Oni musí spolupracovat dohromady.

**[01:16:14]** A ty bakterie, co jsou v nás,

**[01:16:16]** tak nemají žádný zájem na tom,

**[01:16:17]** abychom jim zdechli,

**[01:16:18]** protože oni by pak vlastně neměli kde bydlet.

**[01:16:21]** Jsi řekl hrozně hezkou věc

**[01:16:24]** v kontextu té spolupráce.

**[01:16:26]** Já častokrát, když se bavím s firmama,

**[01:16:28]** tak je to vlastně o tom

**[01:16:30]** růstu, pobít a tak dále.

**[01:16:32]** A v momentě, kdy se bavíš o té spolupráci,

**[01:16:34]** tak to ale není, že do toho ty obě strany dávají

**[01:16:37]** to nejlepší s tím, že něco nového vznikne.

**[01:16:39]** A to je vlastně do toho,

**[01:16:41]** že tam je možná malinko to ego,

**[01:16:43]** tyremní nebo jakýkoliv, nebo osobní,

**[01:16:46]** kdy ty chceš na úkor někde vylézt.

**[01:16:50]** Cítíš to taky třeba v těch firmách

**[01:16:52]** mezi těma týmama?

**[01:16:54]** A nebo co je vlastně ta spolupráce

**[01:16:57]** jako taková mezi těma různýma složkama

**[01:17:01]** v té jedné firmě?

**[01:17:03]** Jo, jo.

**[01:17:05]** Ano, máš pravdu.

**[01:17:07]** Tohle je v nás hrozně zakořeněný.

**[01:17:09]** My jsme prostě naučení.

**[01:17:14]** Tomu se říká v psychologie

**[01:17:16]** transakční analýze.

**[01:17:17]** A vlastně fakt to asi platí.

**[01:17:18]** Takový to je, když někoho podrbeš,

**[01:17:20]** ty prostě hrozně chceš,

**[01:17:21]** aby podrbal on tebe.

**[01:17:22]** A měří se, my prostě ve svých hlavách měříme,

**[01:17:25]** kolikrát jsme podrbali koho a kdo podrbal nás.

**[01:17:28]** Existuje celá věda, která se jmenuje etologie.

**[01:17:30]** Je to vlastně nauka o chování živoucích.

**[01:17:32]** A tam si prostě člověk přečte,

**[01:17:34]** že nějaký chování a takovýhle vzorce toho,

**[01:17:36]** co a jak, to už mají prostě nejjednodušší.

**[01:17:39]** U bratlovci jako třeba ryby a tak.

**[01:17:41]** A u těch primátů je to hodně rozvinutý.

**[01:17:43]** A v nás prostě je strašně zakořeněný,

**[01:17:47]** že když něco dám, tak musím dostat stejně a nebo víc.

**[01:17:50]** Takhle to ale nefunguje v celém tom zbytku přírody.

**[01:17:55]** Tam naštěstí funguje taková ta idealistická představa,

**[01:18:00]** že různé systémy dávají různě podle toho, kolik můžou.

**[01:18:03]** A bere se to tak, jako že on dává tolik,

**[01:18:06]** protože zrovna tolik může.

**[01:18:08]** Fajn.

**[01:18:09]** To, že je to tisíckrát mín, než mu dám já, neřeším.

**[01:18:13]** Krásnou ukázkou jsou třeba ty mykorhizní symbiozy tady v tom.

**[01:18:16]** Když jsi posluchal přednášku Petra Kohouta právě na tom Podhoubě,

**[01:18:21]** tak tam je to vlastně hrozně zajímavé.

**[01:18:24]** A ty sám říkáš, že oni si to půjčujou,

**[01:18:26]** jenom že to slovo jako půjčit,

**[01:18:28]** co automaticky ti nahraje,

**[01:18:31]** tak jako, že si to někde vrátím.

**[01:18:33]** Ale tohle je taková bezúročná půjčka,

**[01:18:36]** že ti tady něco dám a nech si to,

**[01:18:39]** protože to je dobrý.

**[01:18:41]** A vlastně tím konečným beneficientem je ta komunita jako taková.

**[01:18:45]** A není to jako žádnej bakteriální socialismus.

**[01:18:48]** Je to prostě taky přírodní výběr.

**[01:18:50]** Akorát ta jednotka, na kterou působí,

**[01:18:52]** není ta jedna buňka, ten jednotlivec,

**[01:18:54]** ale je to celý to společenství.

**[01:18:56]** Takže to společenství se musí snažit, aby ono fungovalo dohromady.

**[01:18:59]** Možná, že odpovídaš Denise na otázku,

**[01:19:01]** co je teda ten klíčový atribut, který přesvědčí bakterie,

**[01:19:03]** že je výhodné spolupracovat.

**[01:19:06]** Kdy i bakterie vyhodnotí, že se spolupráce nevyplatí.

**[01:19:10]** No jasně, že jsou.

**[01:19:12]** Tady možná, jako bohužel, v té evoluce je nutné dělat

**[01:19:15]** spoustu různých zjednodušení.

**[01:19:17]** Ono to není tak, že ty bakterie za a.

**[01:19:19]** Oni o tom nepřemýšlejí, protože nemají čím.

**[01:19:21]** Ony prostě jenom žijou.

**[01:19:22]** Přijímají potravu, dávají nějaké látky odpadnit ven,

**[01:19:25]** chovají se nějak vedle těch ostatních

**[01:19:27]** a buď chcípnou, nebo se rozloží.

**[01:19:29]** A teďka.

**[01:19:30]** Samozřejmě, že je to tak,

**[01:19:32]** kdybychom se na to podívali naší perspektivou,

**[01:19:35]** tak někdy jsou na sebe hnusný, někdy jsou sobecký,

**[01:19:37]** někdy jdou proti sobě, někdy jsou konkurenční.

**[01:19:39]** Ale zároveň bychom tam velmi často viděli,

**[01:19:42]** že někdy si ty věci dávají, vyměňují, půjčují

**[01:19:46]** a to už jsme ale v tom lidském slovníčku.

**[01:19:48]** Tam bys našel prostě všechno možné.

**[01:19:50]** A podstatní je, že těch

**[01:19:54]** takových mutualistických vztahů,

**[01:19:56]** tak těch je tam ve finále docela dost.

**[01:20:00]** Jsou tady otázky, které mi vlastně zaujaly i mě

**[01:20:04]** a chtěl jsem se ti na to zeptat ohledně udržitelného růstu

**[01:20:07]** a vlastně toho přebytku, ve kterém my tady teď žijeme.

**[01:20:11]** Je to asi taky nějaká věc,

**[01:20:14]** která v té přírodě se moc nevyskytuje,

**[01:20:16]** nějaký přebytek nebo nějaké hromadění.

**[01:20:20]** Zkuří, co si můžu představit pod povědem udržitelný růst,

**[01:20:24]** pokusit zaplavit přebytkama produktů,

**[01:20:26]** které tvoří kategorii odpadů,

**[01:20:28]** potřebujeme jim minimalizovat a tak dále.

**[01:20:30]** Jasně. Zase tohle je nejednoduchý téma.

**[01:20:34]** V ekologii by se našla spousta různých dílčích disciplín,

**[01:20:39]** který by tady o tom vyprávěli celý dny.

**[01:20:41]** Obecně, když to schrnu, tak je to tak,

**[01:20:44]** že vždycky jde o to vymezit si ten systém,

**[01:20:48]** protože nikdy to není tak,

**[01:20:50]** že celý vesmír by mohl být udržitelný sám o sobě.

**[01:20:53]** Vždycky, když tady budu mít nějaké blaho a přebytek,

**[01:20:56]** tak ale tu energii odčerpávám nebo ty odpady posílám

**[01:20:58]** pak pravděpodobně někam jinam.

**[01:21:00]** Tak to je první věc, kterou si člověk musí uvědomit.

**[01:21:02]** Takže třeba my v Evropě se zbavíme naftových motorů

**[01:21:05]** a tak je pošlem do Afriky.

**[01:21:06]** Tak to je jedna věc.

**[01:21:07]** Jenom zamyslet se nad tím,

**[01:21:09]** kde má ten systém, který já chci popsat hranice,

**[01:21:11]** a jestli náhodou něco z toho, o čem se bavíme,

**[01:21:14]** nepřesouváme tady za ty hranice a děláme,

**[01:21:16]** že to neexistuje.

**[01:21:17]** To je věc číslo jedna.

**[01:21:18]** Za druhý, v přírodě to funguje prostě tak,

**[01:21:20]** že ty zdroje potravin se vyskytujou velmi často

**[01:21:27]** jaksi nárazově.

**[01:21:28]** A teďka prostě okolo toho, nevím,

**[01:21:30]** někde něco zdechne například.

**[01:21:32]** To je v čase takový rychlej příklad.

**[01:21:33]** Někde něco zdechne,

**[01:21:34]** tak tam to prostě naběhnou různý súpy,

**[01:21:36]** mrchozřoutí, bakterie, plísně,

**[01:21:38]** různý další věci, který to rozkládají.

**[01:21:40]** A v tu chvíli tam mají hojnost potravin.

**[01:21:42]** Množí se a množí se a množí se

**[01:21:44]** k tomu, že postupně si ten zdroj vyčerpají.

**[01:21:46]** A tohle to, když se to přeškáluje,

**[01:21:49]** tak vlastně jako v rámci ekologického měřítka

**[01:21:51]** se to děje furt.

**[01:21:52]** Celý ten ekosystem,

**[01:21:53]** když se tady budeme bavit třeba o naší krajině,

**[01:21:55]** tak funguje s nějakýma zdrojema,

**[01:21:56]** které jsou postupně vyčerpávané.

**[01:21:58]** A pokud ten ekosystem chce přežít,

**[01:22:01]** tak se tam v čase musí hledat nějaké technologické průlomy,

**[01:22:05]** které umožňují ty zdroje čerpat líp

**[01:22:07]** nebo čerpat jiné zdroje

**[01:22:09]** a se přesnout na jiný místo.

**[01:22:11]** Jinak to prostě nejde dělat udržitelně.

**[01:22:15]** To si z toho teďka vezmeme,

**[01:22:17]** jestli pojedeme na Mars,

**[01:22:19]** nebo jak to vlastně dopadne.

**[01:22:22]** Jak bakterie bojí se gem?

**[01:22:26]** Snadno.

**[01:22:27]** Snadno žádný nemají.

**[01:22:32]** A teďka případně,

**[01:22:33]** jak se vypořádají bakterie,

**[01:22:34]** která je línější.

**[01:22:35]** Předají si, předají.

**[01:22:36]** To je vlastně jako kdyby ono.

**[01:22:38]** Mám pocit, že Pavel trefuje

**[01:22:40]** to lidské poměřování,

**[01:22:42]** když si to vezmu

**[01:22:44]** do toho fungování té firmy.

**[01:22:46]** Někdo je línější,

**[01:22:47]** někdo toho dělá víc,

**[01:22:48]** někdo toho dělá méně.

**[01:22:49]** Tam to asi tak není.

**[01:22:52]** Ne, každá buňka si žije jinak.

**[01:22:55]** Ona sama je svébytným organismem

**[01:22:58]** u těch bakterií.

**[01:23:00]** Může být,

**[01:23:01]** že můžem o nějaký buňce říct,

**[01:23:03]** že je nějaký jelenoch.

**[01:23:04]** Ta je taková.

**[01:23:05]** Ale třeba tady bude buňka,

**[01:23:07]** budem na ní koukat

**[01:23:08]** a ta jedna bude taková,

**[01:23:09]** že se moc nebude hýbat

**[01:23:10]** a ta druhá bude

**[01:23:12]** taková jako naspírovaná.

**[01:23:15]** Nejde poměřovat,

**[01:23:16]** co je jako by lepší.

**[01:23:17]** Poměřuje se to vždycky zpětně

**[01:23:19]** optikou toho,

**[01:23:20]** kdo byl jako úspěšnější,

**[01:23:22]** komu se povedlo

**[01:23:23]** založit novou kolonii,

**[01:23:24]** více jako roznožit.

**[01:23:25]** Protože za určitých okolností

**[01:23:27]** třeba ten jelenoch na to může být líp.

**[01:23:29]** Když všichni aktivisti vytáhnou do války

**[01:23:31]** a zaklepou bačkorama,

**[01:23:33]** tak ten, co seděl v kanceláři na židli,

**[01:23:35]** tak vlastně přežije.

**[01:23:36]** Tohle je hrozně kontekstově závislý

**[01:23:38]** a obecně kontext je něco,

**[01:23:39]** s čím se v přírodních videách

**[01:23:41]** i v těch firmách hodně těžko pracuje.

**[01:23:43]** Ono se to jako blbě dává

**[01:23:44]** do nějakého zorečku,

**[01:23:45]** špatně se to o těm lidem vykládá,

**[01:23:47]** ale zároveň kontext je něco

**[01:23:48]** hrozně důležitýho,

**[01:23:49]** protože i stejný věci

**[01:23:50]** v různém kontextu

**[01:23:51]** mají různý důsledky.

**[01:23:57]** Jaký potenciál pro lidi

**[01:23:58]** podle tebe přináší výzkum mikrobiomů,

**[01:24:00]** například jeho transplantace?

**[01:24:03]** Obrovský, obrovský.

**[01:24:06]** Je o tom jedna kapitola v té knížce,

**[01:24:08]** kde...

**[01:24:09]** Nefakt jako,

**[01:24:10]** protože my jsme...

**[01:24:11]** Jde o to,

**[01:24:12]** že spoustu věcí,

**[01:24:15]** jako byla třeba,

**[01:24:16]** tady to bude hezký příklad,

**[01:24:18]** třeba orientální medicína,

**[01:24:19]** takový to,

**[01:24:20]** jakože člověk pije nějaké čajičky

**[01:24:21]** a jakože je mu líp a tak.

**[01:24:23]** Pro západní vědu,

**[01:24:24]** pro takovou tu scientologickou metodu

**[01:24:27]** toho, jakože potřebuji tu kauzolitu,

**[01:24:29]** tak tady to byly jako naprostý báchorky,

**[01:24:31]** protože jsme to neměli za co chytit.

**[01:24:33]** A najednou se ukazuje,

**[01:24:35]** že tam, kde zatím nají ten racionální příběh,

**[01:24:38]** pokudže máš sobě nějaké společenstvo

**[01:24:40]** a vypiješ třeba nějaký bylenej odvar

**[01:24:42]** a ty chemikály z toho odvaru

**[01:24:44]** nějakým způsobem změní frekvenci

**[01:24:46]** těch jednotlivých druhů,

**[01:24:47]** něco tam jako přinastaví,

**[01:24:49]** tak se tvoje tělo začne chovat jinak.

**[01:24:50]** A to jsou přesně jakoby místa,

**[01:24:52]** kde my vlastně,

**[01:24:53]** skrze ten mikrobiom jsme schopní zacílit najavy,

**[01:24:55]** které předtím vypadaly jako mezi nebem a zemí.

**[01:24:57]** A teďka už víme, že nejsou,

**[01:24:59]** že to je jenom tady to.

**[01:25:01]** No a konkrétně ty transplantace,

**[01:25:03]** prostě jako lidi, který mají tady s tím problémy

**[01:25:05]** a najednou je možnost nějakým způsobem jim pomoct,

**[01:25:07]** tak to je jako úžasný.

**[01:25:11]** Mimochodem, fekální transplantace,

**[01:25:13]** co jsou vlastně transplantace,

**[01:25:15]** tak netransplantují se přímo ty exkrementy.

**[01:25:18]** Je to kapse, kterou spolknete.

**[01:25:20]** Není to ze zadku do zadku.

**[01:25:22]** Na to se mě vždycky lidi ptají.

**[01:25:26]** Podle mě teďka 70 otázek,

**[01:25:28]** tak nemusíme to.

**[01:25:31]** Hlej, já se ti zeptám,

**[01:25:33]** když vlastně si představím,

**[01:25:35]** a teď nechci nějak to,

**[01:25:37]** ale vlastně to je ten tvůj kurz,

**[01:25:39]** na to, jak mě jsou se vypodařali

**[01:25:41]** se změnou, jak to,

**[01:25:43]** tak teďka jsi nám tady dal hodinku a půl,

**[01:25:45]** co vlastně,

**[01:25:47]** když já bych chtěl,

**[01:25:49]** aby si lidi odnesli to,

**[01:25:51]** že změna je prostě nutnost,

**[01:25:53]** že komunita je víc než jednotlivé,

**[01:25:55]** že vlastně spolupracovat je práce,

**[01:25:57]** že tady jsou nějaké velké výzvy,

**[01:25:59]** které tím já ti půjčím

**[01:26:01]** a ty mi vrátíš, jako neuděláme,

**[01:26:03]** tak jak by jsi spomohl?

**[01:26:07]** Počkejte, použij prezervativnou.

**[01:26:09]** Něco, co máš, jo?

**[01:26:13]** Prosím tě, můžeš mi to zopakovat

**[01:26:15]** v trošku zkrátcinné verzi,

**[01:26:17]** jak zněla zadání?

**[01:26:19]** To je vlastně co nejrychleji

**[01:26:21]** a nejefektivněji,

**[01:26:23]** protože ty těch pokusů

**[01:26:25]** mají za sebou, jak kdyby,

**[01:26:27]** díky tomu, že máš školení sedu a tak dále,

**[01:26:29]** vlastně

**[01:26:31]** ty lidi přesvědčit na to,

**[01:26:33]** že ta změna je prostě fakt,

**[01:26:35]** aby oni odcházeli s tím,

**[01:26:37]** aha, jo, už tomu nějak něco jsem rozumím

**[01:26:39]** a rozumím i tomu, jaká je tam třeba moje rola.

**[01:26:43]** Uvod tady do té odpovědi je,

**[01:26:45]** zjistil jsem,

**[01:26:47]** zjistil jsem, že různí lidi

**[01:26:49]** v různých fázích svýho životního cyklu potřebují tady z toho

**[01:26:51]** vydolovat něco jinýho, takže já třeba, když

**[01:26:53]** mluvím s lidmi, tak vždycky jdu po tom, co oni

**[01:26:55]** vlastně konkrétně potřebují tady v tenhle čas.

**[01:26:57]** Pokud se dotýkáš jenom toho

**[01:26:59]** tématu změny, pochopme všichni

**[01:27:01]** prostě, jakoby, že změna je nutná, nevyhnutelná

**[01:27:03]** a že se s tím dá pracovat,

**[01:27:05]** tak na to se nedá v podstatě říct nic jinýho,

**[01:27:07]** než to je prostě fakt

**[01:27:09]** fyzikální fakt, jo, prostě všechno se všude mění

**[01:27:11]** a to mi prostě zhajbou,

**[01:27:13]** ale je to i biologický

**[01:27:15]** fakt. V našem těle každou prostě

**[01:27:17]** vteřinou probíhají miliardy a miliardy

**[01:27:19]** biochemických reakcí.

**[01:27:21]** Všechno se mění, nic nezůstává

**[01:27:23]** stejný.

**[01:27:25]** Jako všude slyšíš

**[01:27:27]** říkat lidi, že změna je

**[01:27:29]** jediná konstanta našeho života. Zní to jako kliše,

**[01:27:31]** ale je to pravda. A jako každý

**[01:27:33]** přírodověd se ti tady potom může podepsat.

**[01:27:35]** Takže první věc,

**[01:27:37]** lidi musí pochopit, že tak to prostě je.

**[01:27:39]** A můžou vodit s tím,

**[01:27:41]** že jako si to nechtějí přiznat.

**[01:27:43]** Tak je necháš rok, dva vydejchat,

**[01:27:45]** oni pak přijdou na to, že jako se s tím musí vyrovnat.

**[01:27:47]** První věc, pochopte,

**[01:27:49]** že změna je život.

**[01:27:51]** Mimochodem není žádná definice života, jo.

**[01:27:53]** Biologové to je jediná disciplína, kdy nemají

**[01:27:55]** definovaný obor svého studia.

**[01:27:57]** Existují stovky různých definic

**[01:27:59]** a vlastně žádná není jako

**[01:28:01]** výlučná, není na to vzoreček.

**[01:28:03]** Kdyby byl, tak by byl život

**[01:28:05]** i změna.

**[01:28:07]** Tak ti děkuju.

**[01:28:09]** Já tebe taky.

**[01:28:11]** Moc díky, že jste si udělali čas.

**[01:28:13]** Já zkusím ještě zase,

**[01:28:15]** dotazy už tam byly.

**[01:28:17]** Takže, pokud se vám

**[01:28:19]** dnešní změnaně líbila,

**[01:28:21]** dejte nám zpětnou vazbu.

**[01:28:23]** My za ní jsme hrozně rádi.

**[01:28:25]** To znamená, na slajdu budou nějaké

**[01:28:27]** hvězdičky.

**[01:28:29]** Asi pět hvězdiček je to,

**[01:28:31]** co by bylo dobrý, jedna hvězdička je,

**[01:28:33]** že jsme tak nějak ostárli, tak děkujeme,

**[01:28:35]** že nám dáte vědět.

**[01:28:37]** My,

**[01:28:39]** tak možná, že už tam

**[01:28:41]** někdo bude hlasovat,

**[01:28:43]** ale to přeskočíme.

**[01:28:45]** To, co nás baví hrozně moc,

**[01:28:47]** je, že berte tu změnaní

**[01:28:49]** jako nějakou otevíračku,

**[01:28:51]** nějaký otevírák toho tématu

**[01:28:53]** a je určitě super se o těch věcech

**[01:28:55]** nějakým způsobem bavit, zamyslit se,

**[01:28:57]** vypsat se, takže jsme pro vás na stránkách

**[01:28:59]** připraveni, ať už je to

**[01:29:01]** nějaký dotazník reflexe, kde si odpovídáte

**[01:29:03]** nás nějaké základní otázky, jakože nějaký

**[01:29:05]** aha moment, co vás z toho bavilo, co vás překvapilo

**[01:29:07]** a úplně super je, když

**[01:29:09]** tu změnaní rozeberete s někým,

**[01:29:11]** kdo je od vás třeba z týmu nebo z rodiny.

**[01:29:13]** My tyhle

**[01:29:15]** ty kolečka

**[01:29:17]** jsme začali dělat

**[01:29:19]** na začátku loňského roku, jmenujou se

**[01:29:21]** Brain and Breakfast Digestive a vlastně,

**[01:29:23]** co se týče těch způsobů práce

**[01:29:25]** a vůbec to, jak ty věci propsat,

**[01:29:27]** tak o tom si budu povídat

**[01:29:29]** s lidma, které jsem si pozval

**[01:29:31]** právě kolem sítě Red Button,

**[01:29:33]** což bude Peťa Pouchlí Jezevec,

**[01:29:35]** Peťa Skondrany, Lenka Pinkot,

**[01:29:37]** Radek Ajdušek, Hanka Jadavan a prostě

**[01:29:39]** a mnoho dalších. Takže pokud chcete být u toho,

**[01:29:41]** tak 31.1.

**[01:29:43]** od 17 hodin

**[01:29:45]** na platformě Red Button edu normálně

**[01:29:47]** nadálku, nemusíte se bát,

**[01:29:49]** že to bude fyzicky, že všechno je

**[01:29:51]** nadálku,

**[01:29:53]** tak se k nám můžete připojit a

**[01:29:55]** můžeme to společně rozebrat, takže se na to těším.

**[01:30:00]** Další projekt, který Red Button dělá, je knížka Měsíce.

**[01:30:03]** V lednu vybírala knížku Hanka Jadaván,

**[01:30:06]** Essentialismus v únoru vybíral knihu Pavela Pumperla,

**[01:30:10]** vybrala knížku Can't Hurt Me, tak se na ní určitě podívejte,

**[01:30:13]** obě ty knihy jsou hrozně super.

**[01:30:16]** A pro mě je to taková derniera,

**[01:30:18]** protože já se tímhletím s knížkou Měsíce loučím,

**[01:30:21]** protože si ji právě přebírá Hanka Jadaván,

**[01:30:23]** která s ní má obrovské plány

**[01:30:25]** a je to přesně takové to, že ten gen jsme si tak jako předali,

**[01:30:30]** aby prostě ta komunita byla šťastnější.

**[01:30:33]** Takže držím palce Hance Bulli Foukat hodně do plachet,

**[01:30:36]** takže určitě sledujte knížku Měsíce.

**[01:30:39]** No a když jsme u těch knížek,

**[01:30:42]** tak pořád platí, že máme speciální cenu na knížku Inspirace Batya,

**[01:30:47]** protože Batě Viny je něco, co máme rádi,

**[01:30:50]** ať už v Red Buttonu Gabriela Končetíková byla i hostem,

**[01:30:54]** rejnem Breakfast a s chodou okolností,

**[01:30:56]** myslím si, že 27.1. na platformě Red Button Edu

**[01:31:02]** začíná nový pořad a to budou právě Batě Viny s Gabriela Končetíkovou,

**[01:31:08]** takže určitě se přidejte.

**[01:31:10]** No a další snídaně bude o našem stropu

**[01:31:16]** a my se moc těšíme na to, že přivítáme Pavla Pumperleu,

**[01:31:21]** takže 17.2. od 8.30. standardně, ať už v magentě

**[01:31:26]** nebo ve virtuálním světě a nebo na platformě Red Button Edu

**[01:31:31]** se budu moc těšit.

**[01:31:33]** Díky moc, mějte se krásně, nashledanou a ahoj a Pepo, ještě jednou díky.

**[01:31:37]** Taky díku, nashledanou, ahoj.