# Přepis: A kde je váš strop?

## Popis

V čem teda toto tajemství spočívá? Tak na to se podíváme na Brain&Breakfast!



Kdo je Pavel Pumprla?



Pavel Pumprla je bývalým kapitánem českého národního týmu v basketbale. Během své dlouhé kariéry profesionálního sportovce ho sport naučil mnohým lekcím osobního rozvoje a leadershipu, které se dají aplikovat jak v pracovním, tak i v osobním životě každého z nás. Toto spojení praktických zkušeností a teoretických znalostí právě v oblastech osobního rozvoje a leadershipu předává nyní při svých inspirativních vystoupeních ve firmách, na školách i ve světě sportu. Je autorem projektu Leader’s GPS, který má za cíl zprostředkovat tyto cenné lekce lidem i firmám a tím je přimět neustále se přibližovat svému maximálnímu potenciálu. Mimo to se také věnuje natáčení inspirativního podcastu Cesty vítězů a je moderátorem pořadu Až ke stropu na platformě Red Button EDU.

## Přepis

**[00:00:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:00:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:10:00]** na co naráží a zároveň to bylo trošku jako první vykřičníček.

**[00:10:05]** No, příští tři měsíce jsem měl naštěstí už úplně obdobných zážitků s tím trenérem,

**[00:10:12]** ale ve smyslu jsme si nějak, jak se to říká, nesedli a nedostával jsem žádný prostor na hřišti.

**[00:10:21]** Takže mě úplně nepřekvapilo, když se ke mně dostal e-mail, kde trenér odpovídal nějakému fanouškovi

**[00:10:26]** dotaz ohledně toho, proč v těch zápasech nenastupuju.

**[00:10:30]** Trenér tam uvedl nějaké důvody, proč zrovna v tuhle chvíli nehraju, proč hraje někdo jiný.

**[00:10:35]** Ale to, co tam bylo klíčové v tom e-mailu, bylo to, že on tam začal popisovat,

**[00:10:40]** proč si myslí, že ze mě nikdy nic nebude.

**[00:10:43]** A dokonce tam byla věta, která ve mně utkvěla dodnes.

**[00:10:46]** A to byla věta, myslím si, že Pavel má velmi omezený potenciál a že to nikam nedotáhne.

**[00:10:51]** A teď samozřejmě bylo víc možností, jak na to můžu zareagovat.

**[00:10:55]** V první chvíli logicky jsem byl naštvaný, velmi se mně to dotklo,

**[00:10:59]** ale pak jsem nad tím začal přemýšlet a už v té době jsem trošku se nořil do nějakých knížek

**[00:11:05]** právě tady z té oblasti osobního rozvoje a začal jsem si říkat,

**[00:11:08]** ale jak je možný, že po pár měsících, co mě znáš,

**[00:11:11]** mi budeš tvrdit, že mám omezený potenciál.

**[00:11:14]** Všude se říká, že ten potenciál by měl být relativně neomezený

**[00:11:18]** a že se dá hledat nějakým způsobem jinde.

**[00:11:20]** A v tu chvíli jsem se rozhodl, že v životě kdykoliv se setkám s někým,

**[00:11:24]** kdo mi bude tvrdit něco podobného, takže já to naopak použiju jako motivaci do toho,

**[00:11:28]** abych tomu člověku dokázal, že chci dosáhnout něčeho víc,

**[00:11:33]** než co on si myslí, že můžu dokázat, ale zároveň abych to použil

**[00:11:37]** jako to pověstné palivo, aby mě to dotáhlo dál.

**[00:11:40]** Takže lekce číslo jedna z toho logicky vyplývá.

**[00:11:44]** Za mě vždycky každý hledá svůj strop.

**[00:11:47]** To znamená, zkuste si uvědomit, protože tuhletu větu

**[00:11:51]** a nebo nějakou podobnou každý z nás v životě slyšel mockrát.

**[00:11:55]** Takhle se to nedělá, na tohle nemáš, tohle nejde kombinovat dohromady.

**[00:12:00]** Vzpomněte si, ať to byl učitel, trenér, rodiče.

**[00:12:03]** A samozřejmě velmi často jsme to i my sami.

**[00:12:05]** Máme nějaký pocit, že takhle by se něco nemělo dělat.

**[00:12:09]** Ale pokud budeme omezení v tom, že budeme lidem věřit,

**[00:12:13]** a ano, někdy samozřejmě můžou mít pravdu,

**[00:12:15]** ale pokud se nedáme na tu vlastní cestu,

**[00:12:17]** tak nám tahle ta věta bude rezonovat v hlavě stále.

**[00:12:20]** Já vám ukážu jenom pár příkladů, kdy já jsem tu větu takhle uslyšel

**[00:12:24]** u sebe v životě.

**[00:12:25]** Jedna byla právě od toho trenéra, že já mám omezený potenciál,

**[00:12:29]** pokračovalo to pak tím, že to nejspíš nikde nedotáhnu,

**[00:12:32]** že možná budu pár let, to je naši nejvýšší soutěži,

**[00:12:35]** a tam to skončí.

**[00:12:36]** Ale já jsem nějakých 10-12 let na to vedl jako kapitán

**[00:12:41]** národní tým na mistrství světa, kam jsme se dostali jako český tým

**[00:12:44]** poprvé po 37 letech a hrál jsem před 20 tisící diváky

**[00:12:49]** a myslím si, že se o tom v té době nezdálo ani mně,

**[00:12:52]** i když jsem si věřil a už vůbec ne tomu trenérovi.

**[00:12:56]** Další věc, kterou jsem slýchával, bylo, že pokud chci dělat

**[00:13:00]** naplno profesionální sport, tak ať se rozloučím se školou,

**[00:13:03]** že tyhle dvě věci nejdou kombinovat dohromady

**[00:13:06]** a to byla samozřejmě zase výzva pro mě,

**[00:13:08]** takže během té kariéry jsem vystudoval tři vysoké školy,

**[00:13:13]** včetně Northumbria University v Newcastleu,

**[00:13:15]** právě v oborech business a leadership.

**[00:13:18]** Já neříkám tyhle věci kvůli tomu, abych se chlubil tím,

**[00:13:21]** že jsem někde hrál, možná trošku, a neříkám mám o těch školách

**[00:13:26]** zase, abych byl něčím zajímavej, anebo abych získal credibility,

**[00:13:29]** když, jak říkám v soupisu těch men, by se mi trošku hodilo.

**[00:13:33]** A říkám to, protože tam přede mě byly nastaveny velký vykřičníky

**[00:13:37]** a já jsem si z nich udělal spíš pomlčky a řekl jsem si,

**[00:13:40]** ne, já myslím, že se to dá udělat.

**[00:13:42]** Taky mi říkali, přece nemůžeš háčkovat, když jsi basketbalista.

**[00:13:47]** A ne, to mi nikdo neříkal, to je úplná blbost,

**[00:13:49]** to by nikoho vlastně vůbec nenapadlo, že bych to mohl dělat.

**[00:13:52]** Ale já jsem hledal jednu dobu svoji kreativní stránku,

**[00:13:56]** malování mi moc nejde, proto mi obrázky kreslí děti.

**[00:14:00]** A manželka říkala, zkus háčkovat, ty seš takový jako metodický,

**[00:14:03]** jako po těch receptech a po těch návodech a tady tohle.

**[00:14:06]** Tak mi to ukázala a mě to začalo bavit,

**[00:14:08]** takže jsem si to začal brát do autobusu.

**[00:14:10]** A samozřejmě si dovedete představit v autobusu plných basketbalistů,

**[00:14:15]** jak to vypadá, jaký výrazy se v nich objevovaly.

**[00:14:18]** A šel okolo jeden Američan a říkal, what the fuck you doing?

**[00:14:23]** You knitting?

**[00:14:25]** Říkal, jak se mluví světová rozdíl, mezi pletením a háčkováním,

**[00:14:28]** což bylo velmi výživné, myslím, že si to pamatuje do dnes.

**[00:14:32]** Nicméně potom, když jsme jeli zpátky z toho zápasu,

**[00:14:34]** tak uviděl právě tuhletu dodělanou hračku

**[00:14:37]** a on řekl, to je neskutečný, to jsem v životě nevěřil,

**[00:14:40]** že může někdo udělat na to, že to uděláš ty tady po cestě v autobuse.

**[00:14:43]** Pak mě poprosil, jestli bych mu upletl sweater, což jsem mu teda neupletl.

**[00:14:51]** Húháčkovat je to zbytečná práce.

**[00:14:54]** A poslední věc, kterou mi říkali,

**[00:14:58]** tak bylo a možná znáte ten stereotyp, který se říká o sportovcích

**[00:15:03]** a bohužel někteří ho do dnes potvrdují svými výroky

**[00:15:08]** a to je to, že sportovci neumí moc mluvit

**[00:15:10]** a spíš ty rozhovory kvůli ty nepovedený na YouTube

**[00:15:14]** a tak určitě už je tak zavedená hláška,

**[00:15:17]** že jí znají vlastně všichni.

**[00:15:20]** A tak mi říkali, jsi se zbláznil, že budeš chtít chodit někam,

**[00:15:23]** jako povídat do firm o svých zážitcích.

**[00:15:25]** Tak nejenom, že už pár let chodím po firmách

**[00:15:28]** a zvou si mě na zajímavé akce,

**[00:15:30]** tak dokonce jsem se vklínil, jak jsem říkal,

**[00:15:32]** tady mezi ten soupis fakt zajímavých lidí

**[00:15:35]** a můžu tady dneska být s váma.

**[00:15:37]** Takže ať si představíte jakýkoliv vykříčník,

**[00:15:40]** říkám, který před vás nastaví,

**[00:15:42]** tak vždycky se na to dá podívat trošku z jiné strany

**[00:15:45]** a spíš to použít jako motivaci.

**[00:15:48]** A protože na té svojí cestě jsem zároveň začal hledat lidí,

**[00:15:53]** kteří vlastně dokázali něco, co si někdo myslel, že je nemožný.

**[00:15:57]** Tak jsem začal narážet na spoustu zajímavých rekordů

**[00:16:01]** a lidí, kteří to z ničeho vybudovali někam.

**[00:16:04]** A tak bych chtěl, abyste se zamysleli právě nad tohle otázkou.

**[00:16:07]** Jak rychle je možné, aby člověk jel na kole?

**[00:16:11]** Jakou rychlost je možný dosáhnout?

**[00:16:13]** Tím se nad tím jenom zamyslete.

**[00:16:15]** Pro vás, co sledujete na dálku, i pro vás za chvíli

**[00:16:17]** vám dáme možnost se na to podívat na slajdu,

**[00:16:19]** ale nejdřív chci, abyste se nad tím zamysleli.

**[00:16:21]** Protože je důležitý způsob, jak nad tím přemýšlíte.

**[00:16:24]** A samozřejmě nemůžu tušit, jaký číslo teď máte v hlavě,

**[00:16:28]** ale můžu trošku vytušit způsob, jak nad tím přemýšlíte.

**[00:16:31]** Protože když nám někdo položí otázku, co je možné,

**[00:16:34]** jak rychle je možné jel na kole, tak my přemýšlíme zpětně.

**[00:16:39]** My se podíváme na naši zkušenost, ať už vlastní,

**[00:16:42]** anebo tu, kterou jsme vypozorovali.

**[00:16:44]** To znamená, jo, tehdy jsem jel z kopce 45,

**[00:16:47]** za hodinu už jsem měl trošku naděláno,

**[00:16:50]** a tak možná dvakrát tolik, kdyby někdo mohl jet.

**[00:16:53]** Anebo jsem viděl v televizi Tour de France,

**[00:16:55]** nebo nějaký obdobný závod, a tam jezdí 70, 80 na hodinu,

**[00:16:58]** ale když se to udělá nějak speciálně,

**[00:17:00]** tak možná to půjde ještě rychleji.

**[00:17:02]** My přemýšlíme tímhle způsobem zpětně.

**[00:17:04]** My se díváme na to, co je pravděpodobné,

**[00:17:06]** a ne na to, co je možné.

**[00:17:09]** Teď vás poprosím teda, jestli si otevřete slajdu,

**[00:17:12]** kdo na to má chůj, nebo si jenom to číslo nechejte v hlavě.

**[00:17:15]** Dáme chvíli prostor a zajímaly by mě vaše typy,

**[00:17:17]** jak podle vás je možný rychle jet na kole.

**[00:17:20]** A samozřejmě dostávám, když tuhle tu otázku pokládám,

**[00:17:25]** tak dostávám zpět dotazy.

**[00:17:27]** Často na to, jak je to myšlené, je to z kopce,

**[00:17:30]** táhlo mě auto, takže já už to samozřejmě

**[00:17:33]** nějakým způsobem vysvětluju.

**[00:17:35]** Tohle je John Howard v roce 1985, když ustanovil ten rekord.

**[00:17:39]** Jak vidíte, není to stará tatová favoritka z garáže,

**[00:17:43]** je to speciálně udělaný kolo.

**[00:17:45]** Možná pro zajímavost, jedním otočením kola

**[00:17:49]** můžete ujet víc než 30 metrů.

**[00:17:51]** A ano, to kolo nejde rozšlapat, samotný musí vás roztáhnout auto,

**[00:17:55]** nicméně je to jenom do určité rychlosti,

**[00:17:57]** zhruba 80-90 km za hodinu, potom už šlapete sami.

**[00:18:02]** Tak, tolik jako pomoc.

**[00:18:04]** Uvidíme, jestli se nám tam teda zobrazí nějaký typy.

**[00:18:08]** Máme tam krásný world cloudík, líbí se mi těch 500 dole,

**[00:18:12]** to je bomba.

**[00:18:14]** To nemají některých letadla.

**[00:18:16]** Ale neomezeně, my zajímavý jakkoliv.

**[00:18:19]** Je krásný sledovat, jak vlastně rozdíl mezi tím,

**[00:18:24]** kdy já tu otázku položím třeba někdy rovnou na začátek,

**[00:18:27]** tak ty odpovědi většinou jsou tam, kde máme to největší čísílko,

**[00:18:31]** většinou to bývá nějakých 120-130 km,

**[00:18:33]** to je taková ta rychlost, která je pro nás ještě dotknutelná,

**[00:18:36]** díky tomu, že tou rychlostí se dá jet po dálnici,

**[00:18:40]** dokud se na něm udržím.

**[00:18:42]** Mám rád, že dneska máme humornou partíčku,

**[00:18:45]** která to někde sleduje.

**[00:18:49]** Tak klidně ještě tam házejte odpovědi.

**[00:18:52]** Chce někdo tady vykřiknout na mě na hlas, co si myslí?

**[00:18:57]** Nechce, dobře.

**[00:18:58]** Tak já vám to teda prozradím.

**[00:19:00]** Tak John Howard v roce 1985 ustanovil ten rekord na 254 km v hodině.

**[00:19:06]** Takže někteří tam byli velmi blízko se svými 250-ti,

**[00:19:11]** akorát v roce 2016 přišla Denise Miller Korenek

**[00:19:14]** a ten jeho rekord ještě upravila na současných 296 km v hodině.

**[00:19:19]** Takže ty odpovědi by byly opravdu až kolem těch 300.

**[00:19:23]** Ten 500 samozřejmě, tam byl velkej ústřel.

**[00:19:26]** Rád bych teď řekl, že to není možný,

**[00:19:28]** ale to bych trošku jako pošlapal to, o čem tady mluvím.

**[00:19:32]** Takže myslím si, že jenom když se podíváme na to číslo,

**[00:19:35]** tak samo o sobě je dost neuvěřitelný.

**[00:19:38]** Je to opravdu hodně zajímavé,

**[00:19:40]** jestli chcete, zkuste si to pak někdy vyhledat na YouTube.

**[00:19:44]** To, co trošku vypadá jako auto,

**[00:19:46]** ne ten Jeep zatím na tom obrázku,

**[00:19:48]** ale taková ta, co vypadá trošku jak nějaká papírová vlaštovka,

**[00:19:52]** tak v tom je schovaný auto, za kterým ona musela jet,

**[00:19:57]** které ji udržovalo ve vzduchové kapse.

**[00:20:00]** protože samozřejmě odpor vzduchu tady v této rychlosti by udržet nešlo

**[00:20:04]** a je velmi zajímavý sledovat, jak musela být a je to zajímavý i z důvodu týmové spolupráce

**[00:20:09]** a proto občas to video používám, že musela být jakoby fakt dokonalá spolupráce,

**[00:20:14]** aby ta, co jela v tom autě před ní a ona na tom kole a byly vlastně stejně rychle

**[00:20:18]** a nedošlo k nějaké velké nehodě.

**[00:20:21]** Tak, se odsuším trošku.

**[00:20:26]** Lekce číslo dvě, zase vám tam dám krásnou zkratku, možná bude i trošku víc zapamatovatelná

**[00:20:33]** a to bude KNZ.

**[00:20:35]** Já v tom prvním týmu, ve kterým jsem zmiňoval, že jsem byl,

**[00:20:38]** tak jsem opravdu tu příležitost žádnou větší nedostal,

**[00:20:42]** to už bychom mohli spětně spekulat o tom, jestli jsem si ji zasloužil nebo ne,

**[00:20:46]** jestli jsem na tom měl nebo ne.

**[00:20:47]** Nicméně jsem musel udělat takzvaný úskok stranou a chtěl jsem hrát,

**[00:20:52]** chtěl jsem tu kariéru někam posouvat, takže jsem přestoupil do Opavy,

**[00:20:57]** což byl tým, který v tu chvíli hrál v druhé nejvýšší soutěži

**[00:21:00]** a tam jsem si začal na novo budovat tu pozici.

**[00:21:03]** To se mi povedlo a jedním z důvodů, proč se mi to povedlo, bylo to,

**[00:21:06]** že jsem právě pod vlivem spousty inspirativních lidí,

**[00:21:10]** zejména v té době sportovců, kterých jsem četl,

**[00:21:13]** že za spoustou jejich úspěchů stojí takzvané unseen hours,

**[00:21:16]** to znamená ty hodiny, ten čas, kdy děláte něco

**[00:21:20]** a nikdo vás vlastně u toho nevidí.

**[00:21:22]** To znamená, v té sportovní terminologii se to říká,

**[00:21:25]** často dělám něco navíc, je to takový to klasický,

**[00:21:27]** přijdu do tělocvičny jako první, odcházím jako poslední,

**[00:21:30]** prostě na sobě makám mnohem víc.

**[00:21:32]** A zrovna v jeden takový den jsem seděl na spinningovým kole,

**[00:21:38]** trošku jsem si po tréninku přidával a přišel za mnou trenér,

**[00:21:42]** tak já jsem si vydělal ty sluchátka z uší,

**[00:21:44]** kde mi zrovna ludská bíla řvala Amor Magor a říkám,

**[00:21:49]** ano, trenére, potřebuješ něco?

**[00:21:51]** A on říká, položím nějakou zvláštní otázku,

**[00:21:54]** říká, nepřijde ti zvláštní, že jsi tady sám?

**[00:21:59]** A on na to byl tak zvláštně položený,

**[00:22:01]** protože proč by to mně mělo přijít zvláštní,

**[00:22:04]** že jsem tady sám, vždyť přece já chci to někam dotáhnout

**[00:22:08]** a není můj úkol, nebo minimálně tak jsem to vnímal v tu chvíli,

**[00:22:12]** jako vytahovat sebou někoho dalšího.

**[00:22:14]** Pokud já nepůjdu tím příkladem, nebo oni se nenechají inspirovat tím,

**[00:22:18]** že já na sobě makám, tak už není můj úkol,

**[00:22:20]** jako tahat je za triko do té posilovny nebo něco,

**[00:22:23]** aby se mnou dělali dřív.

**[00:22:25]** Nicméně mě to pomohlo uvědomit si,

**[00:22:27]** že vlastně jsem na té správné cestě, kde chci být,

**[00:22:31]** že já jsem si sobě dal nějaký cíl, kam to chci dotáhnout,

**[00:22:34]** nechtěl jsem skončit tam, kde jsem v tu chvíli byl,

**[00:22:37]** takže jsem si nastavil nějaké cíle, kam jít

**[00:22:39]** a tím, že jsem vlastně na sobě pracoval,

**[00:22:41]** tak jsem za tím cílem chtěl jít.

**[00:22:43]** Zajímavé ale bylo, vlastně se mi to povedlo velmi dobře,

**[00:22:46]** protože po dvou letech tady v tom opavským týmu

**[00:22:49]** jsem to dotáhl rovnou do nejlepšího českýho týmu Donimburka,

**[00:22:53]** který už v té době vyhrál asi deset českých titulů za sebou,

**[00:22:57]** takže to byl, dá se říct, splněný nějakým způsobem sen.

**[00:23:01]** A co se mi stalo v tu chvíli bylo, tak já jsem možná naplno naplnil

**[00:23:06]** svou tu pověstnou větu usnout na Vavřínech

**[00:23:08]** a já jsem v tu chvíli vlastně přestal na sobě makat,

**[00:23:11]** protože jsem byl uspokojenej tím, že jsem,

**[00:23:13]** že jsem to dotáhl tady do tohohle týmu.

**[00:23:15]** A naštěstí jsme tam měli izraelského trenéra,

**[00:23:18]** který mě velmi rychle vrátil na správnou cestu,

**[00:23:20]** protože za mnou jednou po cestě do haly

**[00:23:23]** nějakých 15-20 minut před začátkem tréninku

**[00:23:25]** mě potkal na chodbe a říkal, slyšíš ten balón v hale?

**[00:23:28]** Říkám, no slyším, víš, kdo tam je?

**[00:23:30]** Říkám, jo, vím, jeden můj spoluhráč.

**[00:23:32]** On říká, no a nemyslíš, že bys tam měl být ty?

**[00:23:35]** Víc nemusel říct.

**[00:23:36]** V tu chvíli mě to vlastně přebliklo zpátky a řekl,

**[00:23:38]** ale já nechci ještě tady končit,

**[00:23:40]** já to chci dotáhnout, dotáhnout ještě dál.

**[00:23:43]** Takže tím mě vlastně, jak říkám, vrátil,

**[00:23:45]** vrátil na ty správné koleje a začal mi zase,

**[00:23:47]** jako pomohl mi zase najít ten můj cíl.

**[00:23:49]** A to je možná otázka pro vás,

**[00:23:51]** protože co je vlastně ta GPS-ka našeho života

**[00:23:55]** a co se stane, když do ní nezadáme žádný pokyny?

**[00:23:59]** No stane se tohle, jako dojedete prostě nikam,

**[00:24:02]** protože když si tam nic nezadáte,

**[00:24:04]** tak vlastně budete někde bloudit a nikam nedojedete

**[00:24:07]** a no to vlastně ty naše životy pak občas vypadají takhle.

**[00:24:11]** A my moňi si vybudovali vlastní civilizaci.

**[00:24:14]** Měli báječný život,

**[00:24:16]** ale přesto jim něco chymělo.

**[00:24:22]** Vypadá to malatíka.

**[00:24:25]** Cítili se uvnitř prázdní.

**[00:24:27]** Bez pána jim chyběl smysl života.

**[00:24:30]** Trpěli nudou a depresemi.

**[00:24:38]** Kdyby to takhle pokračovalo,

**[00:24:40]** tak by určitě vyhynuli.

**[00:24:45]** Tak nejhorší, že občas se v tom někteří až moc poznávají.

**[00:24:50]** Já vím, že tady sebou máme partu,

**[00:24:53]** která na sebe myslí trošku jinak,

**[00:24:56]** protože jinak byste tady vůbec nebyli.

**[00:24:59]** A nastavování cílu.

**[00:25:01]** Já občas, když to na nějaké z těch povídání

**[00:25:03]** nebo z těch přednášek řeknu,

**[00:25:05]** tak si lidi začnou plácat do čela

**[00:25:07]** a říkat, no zase tady bude na nás vytahovat,

**[00:25:09]** že naše goals, naše cíle musí být smart

**[00:25:12]** a musí být měřitelný a musí být chytrý

**[00:25:14]** a musí být všechno tohle.

**[00:25:17]** Ale o tom to přece není.

**[00:25:18]** To je o tom, jakoby si sednout, zastavit se

**[00:25:20]** a říct si, co je pro mě ten úspěch,

**[00:25:23]** jaká je moje definice úspěchu.

**[00:25:25]** Protože co se stane, když si ho neřeknete vy sami,

**[00:25:27]** když si nezadáte vy vaše pokyny do té GPS-ky,

**[00:25:30]** no stane se to, že vám to tam hodí někdo jiný.

**[00:25:32]** A většinou bez toho aniž byste to věděli.

**[00:25:34]** Protože ta společnost na nás

**[00:25:36]** jakoby ze všech stran háže a míří

**[00:25:38]** a možná bych měl mít jako tady tohle auto

**[00:25:40]** a možná bych měl mít takhle velkej barák

**[00:25:42]** a možná bych se měl takhle oblíkat,

**[00:25:43]** koupit si tady tuhle kabelku,

**[00:25:45]** když se projdete, tak je to úplně jasný,

**[00:25:47]** jak některým způsobem někdo přemýšlí.

**[00:25:49]** Ale já neříkám, že něco z toho je špatně.

**[00:25:51]** Vlastně možná to může být to,

**[00:25:53]** čeho chcete dosáhnout.

**[00:25:55]** Ale je potřeba se nad tím zastavit,

**[00:25:57]** říct si, co to je pro mě,

**[00:25:58]** jak já si definuji úspěch

**[00:26:00]** a co tím pádem jsou ty moje cíle,

**[00:26:02]** které chci nějakým způsobem dosáhnout.

**[00:26:05]** No a to, co já potom používám na to zase,

**[00:26:08]** abychom si udělali trošku takové cvičení,

**[00:26:10]** které nám pokusí se tu hlavu trošku otevřít,

**[00:26:13]** tak je, že se ptám na to,

**[00:26:15]** v jakých kategoriích si nejčastěji dávate cíle vy

**[00:26:19]** anebo v jakých si ji dávají lidi.

**[00:26:20]** Takže vás poprosím zase o slajdu

**[00:26:22]** a zkuste výjmenovat oblasti,

**[00:26:24]** kolik vás jich napadne.

**[00:26:25]** Není to nějakým způsobem úplně omezený.

**[00:26:28]** Možná bude jednodušší, pokud to zvládnete,

**[00:26:29]** kde to reálně jde, tak napsat jako jedno slovo,

**[00:26:32]** aby se nám zase z toho potom udělal pěkný ten word cloudík,

**[00:26:35]** pokud tam někdo bude dávat něco častěji.

**[00:26:38]** Pokud se vám nechce to bouchat do mobilu a podobně,

**[00:26:41]** tak samozřejmě stačí si nad tím jen zapřemýšlet.

**[00:26:44]** Potom, jak se na to podíváme,

**[00:26:46]** tak nám z toho vylezou nějaké zajímavé věci.

**[00:26:48]** Protože moje zkušenost z toho,

**[00:26:49]** a tohle cvičení už jsem dělal se spoustou lidí,

**[00:26:52]** tak je, že i tady v tomhle máme docela to přemýšlení

**[00:26:56]** nějakým způsobem omezený.

**[00:26:58]** A tam jde právě hrozně vidět ten vliv té společnosti okolo nás,

**[00:27:02]** která nám vlastně nějak předhazuje,

**[00:27:04]** co by teoreticky měly být ty naše cíle.

**[00:27:09]** Super, už nám to tam naskakuje.

**[00:27:11]** Jo, práci tam máme hodně velkou, sport, finance.

**[00:27:15]** Vyboje se nám tam rodina.

**[00:27:17]** Já jsem hrozně rád, že tu rodinu tam vydávám

**[00:27:20]** v podstatě neomilně,

**[00:27:22]** akorát ten problém je, když nějakou tady z těch přednášek

**[00:27:25]** nebo z workshopů dělám potom pro manažery

**[00:27:28]** a všichni tam napíšou rodinu,

**[00:27:30]** tak se jich ptám, co tím myslí tou rodinou

**[00:27:33]** a tak mi řeknou, že chci s rodinou trávit spoustu času

**[00:27:36]** a mít s něma dobrý zážitky.

**[00:27:38]** Tak pak je poprosím, jestli by vytáhli kalendář

**[00:27:41]** a nednou dostanou obrovskou facku,

**[00:27:43]** že jako ví, že by rodina měla být na prvním místě

**[00:27:46]** a měly by s ní trávit spoustu času

**[00:27:48]** a v tom kalendáři, ale jde vidět,

**[00:27:50]** že na ně není dyně nic než pár minut času.

**[00:27:54]** Je super, jak nám tam toho, až jak to přeskakuje,

**[00:27:57]** tak nejsem svoboda a demokracie včor.

**[00:28:00]** To není to úplně osobní cíl,

**[00:28:03]** nebo nevím, jak to uchopit,

**[00:28:05]** nicméně velmi zajímavý. Proč ne?

**[00:28:07]** Zajímalo by mě potom ty postupný kroky,

**[00:28:10]** které vždycky je potřeba si udělat,

**[00:28:12]** protože můžeme si nastavit nějakej cíl velkej,

**[00:28:16]** který je možná až nedosažitelný,

**[00:28:18]** který je takový idealistický,

**[00:28:20]** ale samozřejmě potom je vždycky,

**[00:28:22]** a je to tak u jakéhokoliv cíle,

**[00:28:24]** je potřeba si tam nastavit postupný kroky.

**[00:28:26]** To znamená, jak jsem se k tomu schopen přiblížit za rok,

**[00:28:29]** za tři, za pět, za měsíc,

**[00:28:31]** ale zároveň, co můžu udělat zítra,

**[00:28:33]** proto abych se nějakým způsobem přiblížil k tomu svojemu cíli.

**[00:28:36]** Takže zrovna tady u té svobody a demokracie by mě to zajímalo.

**[00:28:40]** Když se na to podívám,

**[00:28:42]** nebo i když se na to podíváte,

**[00:28:44]** tak v tom středu je klasicky rodina, práce, sport, vzdělávání.

**[00:28:48]** Je pro mě moc příjemný...

**[00:28:50]** Kdo dal Liberecký kraj?

**[00:28:54]** To nejde pracovat, když tam někdo dá Liberecký kraj.

**[00:28:58]** Jo, možná, stát se...

**[00:29:00]** No, dobře.

**[00:29:02]** Možná můžem to ještě jenom my tam vrátit,

**[00:29:05]** jo, ať nekoukám tady na stranu.

**[00:29:08]** Je zajímavý, někdo tam dal být šťastný.

**[00:29:11]** A není tohle vlastně ten ultimátní cíl,

**[00:29:14]** protože když se podíváte na jakýkoliv z těch jednotlivých cílů,

**[00:29:17]** který si dáte, a začnete se ptát na to,

**[00:29:19]** jako proč si vlastně chcete dát tady tenhle cíl,

**[00:29:22]** tak ve směs vždycky se dostanete k tomu konečnému,

**[00:29:25]** že chcete, abyste díky tomu byl šťastnější,

**[00:29:27]** nebo spokojenější, nebo něco podobného.

**[00:29:31]** Nemáme kontrolu tady z higieny.

**[00:29:33]** Teď se může, už ne?

**[00:29:35]** Jenom se ptám.

**[00:29:37]** A velmi mě potěšilo konečně,

**[00:29:39]** teď už sice nebudu moc používat,

**[00:29:41]** že to tam nikdo nikdy nedal,

**[00:29:43]** ale někde jsem tam zahlídl financem.

**[00:29:45]** Protože co velmi často tady na těchto povídáních se mi děje,

**[00:29:48]** že když dám, aby lidi zadali tady tyhle kategorie,

**[00:29:51]** tak se tam peníze až do dneška se mi tam neobjevily.

**[00:29:54]** A to se to dělá se stovkama, možná už i tisícama lidí.

**[00:30:00]** To je strašně zajímavé, protože když byste mluvili se spoustou lidí jedna na jedna,

**[00:30:04]** tak by se peníze, finance vždycky nějakým způsobem ukázaly mezi těma cílima, co by lidi chtěli mít.

**[00:30:10]** To je jasně logicky, proč ne? My máme někdy takovou tu kvělou představu,

**[00:30:14]** že moc peněz skazí charakter a podobně, ale pak se podíváte na lidi,

**[00:30:18]** kteří tady zrovna byli jako byl Ondra Vlček a zjistíte, že ne,

**[00:30:22]** že peníze jenom zvýrazňují váš charakter a pokud jste dobrý člověk a máte hodně peněz,

**[00:30:26]** můžete dělat hodně dobrá a pokud jste svině, tak jako samozřejmě pak vám ty velké peníze

**[00:30:30]** můžou trošku zamotat hlavu. Ale tak jsem rád, že vlastně a často to otvírám,

**[00:30:36]** jako proč ne tím ale nějakým způsobem nepřemýšlet, což asi děláme,

**[00:30:40]** ale zároveň i o tom třeba otevřeně nemluvit, protože já mám nějaký finanční cíl.

**[00:30:44]** Já taky rád budu, až na sobě nebudu mít hypotéku a budu nějakým způsobem zajištěný,

**[00:30:49]** dejme tomu až do důchodu a budu moct dělat opravdu ve 100% času jenom věci,

**[00:30:53]** které mě baví a nebudu muset dělat projekty, které mě možná tolik nebaví,

**[00:30:58]** ale jsou zase finančně tak zajímavý, že prostě by bylo hloupý je nedělat.

**[00:31:02]** Já nedokážu v téhle rychlosti projít úplně všechno. Jsou tam samozřejmě ty klasické,

**[00:31:07]** které se týkají zdraví a cvičení. A to, co já říkám, protože vesměst,

**[00:31:11]** když pak dávám tuto otázku, tak slyším odpovědi klasické.

**[00:31:15]** Já chci zhubnout, já chci uběhnout maraton maximálně jako chci,

**[00:31:19]** aby mě povýšili v práci. A to je právě jenom ta klasika,

**[00:31:23]** kterou máme pocit, že bychom měli chtít a nikdy se nedostaneme do hloubky,

**[00:31:27]** proč bychom vlastně něco takového chtěli dělat.

**[00:31:30]** A tady mám zase na pomoc ten dětský obrázek, kde jsou nějakým způsobem

**[00:31:34]** trošku zhrnutý ty kategorie, do kterých se dá spousta z těch cílů,

**[00:31:38]** které jste tam dali zařadit. To první je to klasický zdraví a pohyb,

**[00:31:42]** který by mělo být velmi důležitý, protože pokud tohle nemáme,

**[00:31:46]** tak velmi těžko se nám plní i ty další.

**[00:31:50]** Klidně si to foďte, já mám na to kopyright, já si vyberu potom příspěvky.

**[00:31:55]** A samozřejmě to dám kájek, ten obrázek kresila.

**[00:31:59]** A je tam takový to klasicky zhubnout.

**[00:32:02]** Ještě mě hrozně baví tady na těch povídáních.

**[00:32:06]** Já tak rád občas rýpu a provokuju, ano, mně se to dělá dobře,

**[00:32:10]** protože sport je můj život a fyzicky jsem na tom docela v pohodě.

**[00:32:14]** A občas, když lidi mi tam neustále opakují to, že chtějí zhubnout,

**[00:32:18]** tak já říkám, no ale zhubnout není těžký.

**[00:32:22]** A to máte vidět ty obličeje na mně, jak se pak lidi tváří.

**[00:32:26]** Ale ono to tak je u spousty věcí. My přece víme a těch informací je spousta.

**[00:32:30]** Není problém dozvědět se dnes, co ideálně dělat.

**[00:32:34]** Možná i těch informací ano, až moc, ale ty postupný cíle nějak začít,

**[00:32:38]** když budu, a ono to stačí fakt jenom plnit, když budu jíst zdravě a trošku se hejbát,

**[00:32:42]** a možná nemít příliš stresu, tak tohle relativně stačí.

**[00:32:46]** Nejlepší oni mi řeknou takovýhle rady, jako nestresuj se, máme rádi.

**[00:32:50]** Ale když se začnete zamýšlet nad tím, co v které z těch kategorií

**[00:32:54]** chcete dokazovat a půjdete trošku dohloubky, tak ty věci se vám začnou ukazovat sami.

**[00:32:58]** Bylo tam mezi těma cílema, které jste psali,

**[00:33:03]** tak tam bylo spousta typů vzdělávání a ty, které se dají zhrnout do té kategorie intelekt.

**[00:33:07]** Protože to jsou vlastně dovednosti, které dneska už víme,

**[00:33:11]** že v každém věku a díky objevení něčeho, čemu se říká neuroplasticita,

**[00:33:17]** to znamená, že náš mozek má i ve výšším věku schopnost se přeměňovat

**[00:33:21]** a upravovat na základě toho, čemu vlastně my věnujeme pozornost a co děláme.

**[00:33:25]** Tak víme, že není problém se i ve výšším věku naučit jakoukoliv činnost a dovednost,

**[00:33:29]** pokud jí věnujeme dostatek času a jdeme na ní správným způsobem.

**[00:33:33]** Věc, která se tam objevuje mnohem méně často, je ta kategorie pod tím a to jsou emoce a charakter.

**[00:33:39]** Protože i lidi, kteří mají to růstové myšlení v těch kategoriích předtím,

**[00:33:44]** nebo je spoustě dalších, tak tady mají pocit, že prostě takovej je můj charakter

**[00:33:48]** a tohle jsou vlastně emoce, které já zažívám, takhle já na různý věci reaguju

**[00:33:52]** a tohle, že se nedá úplně moc změnit.

**[00:33:54]** Ale když se podíváte, tak zaprvé před deseti lety jste na spoustu věcí reagovali jinak,

**[00:33:59]** než na ně reagujete dneska.

**[00:34:01]** Ale když se podíváte na věci, třeba v těch emocích je zajímavé cvičení,

**[00:34:05]** které vám navrhuju si udělat.

**[00:34:07]** Vemte si věci, které děláte běžně, každej den a podívejte se,

**[00:34:11]** jak vlastně jsou, jestli jsou s těma emocema plus, to znamená,

**[00:34:15]** jestli vám spíš přidávají, jestli u nich máte radost, jestli vás baví

**[00:34:19]** a které jsou takové ty mínusové, které naopak vás nebaví,

**[00:34:22]** anebo se potkáváte s lidma, který naopak z vás tu energii vysávají.

**[00:34:26]** A když se podíváte, kolik děláte věcí tady, kolik děláte věcí tady,

**[00:34:29]** zaprvé vám to ukáže, proč možná se cítíte hodně unavení

**[00:34:32]** a tak, jak se říká, emočně vysosaní.

**[00:34:35]** Ale zároveň jste schopni si říct,

**[00:34:37]** aha, a co kdybych možná trošku dělal méně tady toho, co mě tak nebaví

**[00:34:42]** a přesunul si to na něco toho,

**[00:34:44]** anebo jsem méně výdal s tím člověkem, který právě mě takhle vysává.

**[00:34:47]** Ano, mluvíme o úplným základu, o tom jenom, jak se nad tím zamyslet

**[00:34:51]** a jak začít, protože vztahové věci jsou samozřejmě kolikrát mnohem těžší,

**[00:34:55]** ale je to nějakej začátek a je to zajímavé cvičení,

**[00:34:58]** jak si tohle nějakým způsobem uvědomit.

**[00:35:00]** Pak tam jsou vztahy, které, jak říkám, do toho se dá schovat ta rodina,

**[00:35:04]** tak jsou velmi důležitý a když se podíváte na různé videa, přednášky

**[00:35:09]** a nebo dokonce jsou o tom i napsané knížky a mluvím o věcech,

**[00:35:13]** o kterých lidi nejvíc litují na konci života,

**[00:35:16]** tak v podstatě všichni na prvním místě uvádí vztahy.

**[00:35:20]** To znamená, že jsem s tím člověkem netrávil dost času,

**[00:35:23]** že jsem tomuhle neřekl to, co jsem mu chtěl říct.

**[00:35:27]** Nemyslím si, že by tam někdo měl v top trojce věcí, který lituje,

**[00:35:31]** to, že jsem víc nepracoval.

**[00:35:33]** A neříkám, pojďme všichni, jak se jmenovali to v 70. letech,

**[00:35:39]** takový to, jak jenom jezdili a užívali si hippies.

**[00:35:43]** Bylo to hnutí.

**[00:35:45]** Tak neříkám, pojďme zase nahodit hippies a jenom jezdit a hulit

**[00:35:51]** a užívat podobné věci a šířit volnou lásku.

**[00:35:55]** Možná lepší, než šířit covid.

**[00:35:59]** Ale zároveň pojďme si zamyslet nad tím,

**[00:36:03]** jestli nejde nějakým způsobem ubrat trošku na té práci

**[00:36:06]** a hnat se úplně za těma cílema, které možná nám jenom tam nastavil někdo jinej.

**[00:36:11]** Což je ta kariéra a peníze.

**[00:36:13]** A tak, jak jsem mluvil o těch penězích, tak ale není samozřejmě nic špatného

**[00:36:16]** na tom myslet na tu svou kariéru a chtít se v ní posouvat někam dál.

**[00:36:19]** Ale i tady je docela dobré si třeba ty cíle nějak nadefinovat,

**[00:36:22]** protože to vám vždycky pomůže, když máte ten jasný cíl,

**[00:36:25]** když budete mít nějaké vágní nejasné cíle,

**[00:36:28]** tak vám to vždycky přinese vágní nejasné výsledky.

**[00:36:31]** To znamená, pojďte si zkusit nastavit ten cíl nějak určitěji

**[00:36:34]** a ono potom se vám mnohem lépe budou odkryvat ty postupní kroky,

**[00:36:38]** které je proto potřeba udělat.

**[00:36:40]** A pak je tam nějaká finální kvalita života

**[00:36:43]** a to není jenom ty materiální věci, které míte,

**[00:36:46]** ale zkuste si třeba zamyslet, jaký zážitky byste chtěli mít.

**[00:36:49]** Málo kdo mi řekne, občas se tam objeví nějaká dovolená,

**[00:36:52]** já bych chtěl jako do Karibiku a někam.

**[00:36:54]** A pojďme si zkusit v rámci těch životních cílů i popsat,

**[00:36:57]** co jsou ty zážitky, které bychom chtěli mít, s kým bychom je chtěli mít

**[00:37:00]** a ono se vám to pěkně pak zhrne do té vaší životní vize,

**[00:37:04]** která samozřejmě není neměná a je fajn se k tomu občas vracet.

**[00:37:08]** A abych vás neochudilo to velký kouzlo toho, co byla ta druhá lekce,

**[00:37:13]** ale asi to z toho bylo pochopit, jenom tady to máte zase na pěkným obrázku.

**[00:37:17]** Ta skrotka znamená, kdo neroste, zaroste.

**[00:37:25]** Jednou jsem jeden velký vousáč trošku urazil na přednášce,

**[00:37:30]** že to nemá nic společného s tím, že by se nechtěl zlepšovat.

**[00:37:35]** Tak, abychom byli trošku praktiční a z toho by se nám asi jako slajdu zbláznilo,

**[00:37:42]** kdybyste to tam měli dát, ale chci teď, abyste si vzali jenom chvilku

**[00:37:47]** pod dojmem toho, o čem jsme se bavili.

**[00:37:49]** Zkuste se jenom zamyslet nad jedním konkrétním cílem

**[00:37:53]** a co chci je, abyste si dneska odsud odnesli, je

**[00:37:58]** vemte si třeba ten cíl a řeknu to třeba na tom příkladu,

**[00:38:03]** protože je velmi názorný uběhnout maraton,

**[00:38:08]** protože to je takový ten klasický, co máme pocit,

**[00:38:10]** že tím si jako něco dokážeme, že teď jako vlastně jsme fakt něčeho dosáhli.

**[00:38:14]** Tak když byste si vzali ten cíl, že byste měli uběhnout maraton,

**[00:38:17]** tak zkuste se ale dostat úplně na ten začátek a říct,

**[00:38:21]** tak co můžu udělat dneska nebo zítra a co můžu udělat každý den

**[00:38:26]** a ty čísla jsou různé, někdo říká, vydržte u toho 21 dní,

**[00:38:29]** někdo říká 66, myslím, že je to relativně jedno s tím,

**[00:38:32]** že když to vydržíte dělat měsíc, tak uvidíte takový výsledky,

**[00:38:36]** že pak u toho zůstanete a naopak to může na vás zadál.

**[00:38:39]** Ale zkuste vymyslet něco, co je relativně jednoduchý,

**[00:38:42]** nepříliš jednoduchý, co v rámci toho plnění cíle,

**[00:38:46]** který si tam nahoru nastavíte, tak můžete dělat každý den.

**[00:38:49]** To znamená, když bych chtěl uběhnout ten maraton,

**[00:38:51]** tak nemůžu říct, no tak poružíte na hodinu běhat,

**[00:38:53]** protože pokud na to nejste zvyklí, tak nikdo nepůjde a neuběhne hodinu.

**[00:38:57]** A nebo když už jí uběhne, tak už se v životě ty boty neobuje.

**[00:39:01]** Znamená, tam by to bylo, někdo říká, začněte jenom tím,

**[00:39:04]** že si obujete, oblečete to oblečení a pak si ho vyslečte.

**[00:39:07]** To mě přijde zase úplně ulítlý, protože to přece jsem nic neudělal.

**[00:39:12]** Ale i kdyby to mělo být, jako jít se na pět minut projít v tom oblečení

**[00:39:16]** a obejít blok, cokoliv, a další den si to můžu kousek prodloužit

**[00:39:20]** nebo se můžu trošku rozběhnout.

**[00:39:22]** Takže zkuste si jenom chvíli zamyslet nad tím, co by byl ten váš cíl tady nahoře,

**[00:39:27]** co byste chtěli dosáhnout, ale takovej, který jde vlastně rozsekat a rozkouskovat.

**[00:39:31]** A já vím a vidím to i ve vašich výrazech a zažívám to vždycky,

**[00:39:36]** on to udělá jeden z desetí, ale mně to stačí.

**[00:39:38]** Mně by stačil, i kdyby jeden z vás si vzal jednu věc,

**[00:39:41]** kterou teďka začne zkoušet dělat od příštích dnů

**[00:39:44]** a ona ta změna se potom začne nabalovat.

**[00:39:48]** Tak, teď se dostáváme k té třetí lekci,

**[00:39:51]** kterou se držím docela jako v dobrým čase,

**[00:39:53]** trošku mě to těší, můžu se takhle pochválit?

**[00:39:55]** Tady, veřejně? Můžu, dobře.

**[00:39:57]** Dělal jsem jednou tuhle přednášku v Praze,

**[00:39:59]** hodil jsem tam tady...

**[00:40:00]** tady tuhle zkratku a jeden borec s publikami říká, no jo, nahovno, viď?

**[00:40:05]** Říkám, to úplně ta zkratka nezkrývá.

**[00:40:10]** Stejně jako ty dvě věci předtím, byste měli si říci, tak tohle pobaví v Brně.

**[00:40:17]** Já to povídám na základě ještě jednoho příběhu z té mojí kariéry.

**[00:40:25]** Já tak, jak jsem říkal, tak vlastně během té kariéry potom jsem si splnil

**[00:40:28]** svoje vysměný Španělsko, kde jsem hrál čtyře roky, dotáhl jsem to až na toho kapitána Národějáku.

**[00:40:33]** A potom jsem se i z toho důvodu, že jsme se chtěli vrátit do Čech, tak jsem se vrátil

**[00:40:38]** zpátky do Nýmburka, jak jsem říkal, a pořád do dneška ještě nejúspěšnějšího

**[00:40:42]** českýho týmu posledních 20 let. A hráli jsme velmi důležitý zápas

**[00:40:47]** a je to oblíbený příběh mojich dětí, teda je to druhý nejoblíbenější,

**[00:40:53]** jasně ve vhodi, to je, jak jsem se pokakal do červených trenírek ve školce,

**[00:40:56]** to je jako jasná jednička u dětí. Ale dvojka je tohle a děti chtějí vykládat

**[00:41:01]** příběh tati, řekni nám, jak jsi byl smutný, když jste prohráli s Athénama.

**[00:41:06]** A hráli jsme zápas právě s athénským týmem z Řecka o postup mezi nejlepších

**[00:41:12]** osm týmů Ligi mistrů, což by byl výkon, který se ještě v historii

**[00:41:18]** se žádnému českému týmu nepouvedl. A tak to byl velmi důležitý zápas,

**[00:41:23]** hrálo se, ten postupový klíč byl tak, že jsme hráli utkání v Řecku,

**[00:41:27]** které jsme velmi překvapivě vyhráli o 10 bodů a potom jsme odvetný zápas

**[00:41:31]** hráli doma a logicky jsme mohli ten zápas dokonce i prohrát, ale samozřejmě

**[00:41:35]** maximálně o 9 bodů, tedy o méněž, o kolik jsme tam vyhráli.

**[00:41:40]** A tak, jak to asi napovídá, jsme došli do velmi vyrovnanýho závěru,

**[00:41:44]** kdy ve chvíli, kdy jsme prohrávali pouze o 8 bodů, jsem já měl možnost

**[00:41:48]** nějakých 20 vteřin před koncem střílet dva trestné hody.

**[00:41:52]** Pro ty z vás, co basketu úplně neholdují, tak to je úplně ta nejjednoduchší

**[00:41:56]** střela, co může být. Je to jediná střela v basketu, kdy vás nikdo nebrání,

**[00:42:00]** jste za to odměnění za to, když vás faulují a máte dvě střely, kdy se na vás,

**[00:42:04]** což je možná paradoxně ta nevýhoda toho, kouká celá hala a máte tam až příliš času

**[00:42:08]** nad tím přemýšlet. Takže já jsem ani jednu z těch dvou volných střel neproměnil,

**[00:42:14]** na druhé straně jsme dostali koš za tři body v poslední vteřině,

**[00:42:17]** prohráli jsme o 11 bodů a tím ta sezona pro nás skončila.

**[00:42:21]** Já jsem velmi klidná a možná i milá povaha, což v tu chvíli, jak si se úplně

**[00:42:28]** neprojevovalo, do šatny jsem přes zamčené prosklenné dveře i tak prošel,

**[00:42:35]** velmi dramaticky a až to trošku vystrašilo spoluhráče, protože museli přecházet

**[00:42:41]** přes hordu skla, která leží na zemi, vzal jsem si všechny svoje věci,

**[00:42:47]** ani jsem se pořádně neoblíkal a jelikož jsme bydlili v Poděbradech,

**[00:42:51]** tak jsem šel, ti, co to znají, tak tam je taková krásná 8-kilometrová steska

**[00:42:55]** podel Labe, tak jsem ve tmě šel 8 kilometrů ještě ve spoceným dresu

**[00:43:00]** v Březnu domů a ani ta dvouhodinovka ve tmě mi úplně nepomohla,

**[00:43:04]** samozřejmě mi stokrát do hlavy vlezla myšlenka, že je to jenom posranej

**[00:43:10]** basketovej zápas, je to prostě jenom, jak říkají naši kolegové z Ameriky,

**[00:43:15]** je to jenom sport a když do něčeho investujete spoustu energie,

**[00:43:19]** spoustu emocií a vlastně na tom hrozně makáte a chcete dokázat něco,

**[00:43:23]** co ještě nikdo před váma nedokázal a nejde jenom o vás, tam bych to možná

**[00:43:27]** ještě nějakým způsobem se s tím srovnal, ale samozřejmě člověk

**[00:43:30]** zklamuje všechny spoluhráče, na kterých tu v tu chvíli na mě záviseli

**[00:43:34]** spoustu diváků a spoustu lidí okolo, kteří to sledovali

**[00:43:37]** a to pro mě bylo možná to nejhorší se srovnat.

**[00:43:40]** Došel jsem domů, manželka zkoušela utěšovat a má slušný techniky na to,

**[00:43:46]** ale úplně to taky nemělo úspěch.

**[00:43:50]** Celou noc jsem nespal, přemýšlel jsem nad tím i další den,

**[00:43:55]** dokonce ani děti ráno nebyly schopny mě rozveselit.

**[00:43:58]** Fakt jsem se tím úplně tou myšlenkou ubíjel.

**[00:44:01]** A pak paradoxně jsem došel k jedné klíčové otázce,

**[00:44:05]** kterou když jsem si položil a byl jsem na ní schopen odpovědět kladně,

**[00:44:09]** tak najednou to vlastně ze mě úplně celá ta tíha spadla.

**[00:44:13]** A já tu otázku od té doby používám velmi často a to je vlastně otázka,

**[00:44:17]** která odpovídá, anebo která se skrývá tady v téhle zkratce.

**[00:44:21]** Otázka, jestli jsem nechal na hřišti všechno.

**[00:44:24]** Takhle si to teda představuje Kája, to nebylo úplně to,

**[00:44:27]** co jsem měl na mysli.

**[00:44:33]** Nicméně, mně se líbí, jak je to důkladný, jak tam fakt všechno leží.

**[00:44:41]** Tak já jsem si vlastně položil tuhle otázku.

**[00:44:44]** Nechal jsem na tom hřišti všechno.

**[00:44:46]** Ona, ta otázka, zní možná trošku hloupě nebo velmi jednoduše.

**[00:44:50]** Ale já jsem v podstatě v tu chvíli byl schopen odpovědět, že jo.

**[00:44:54]** Že já jsem v rámci přípravy na ten zápas a v rámci všeho,

**[00:44:57]** co k tomu směřovalo, tak jsem udělal a splnil jsem to, co jsem chtěl.

**[00:45:01]** A lidi mi říkají, ale já nechci žít ten svůj život,

**[00:45:05]** že potom držu na 120% celou dobu.

**[00:45:08]** Ale já se snažím jim vysvětlit, ale o tom to není.

**[00:45:11]** O tom, že jedete až do úmoru.

**[00:45:14]** Může to tak být, pokud to je to, jak si to představujete.

**[00:45:17]** A tohle je vlastně to, o čem jsem mluvil celou dnešní dobu.

**[00:45:23]** A to můžu ukázat na tom zhrnutí těch třech lekcí.

**[00:45:27]** Protože to je o tom, že když si otevřete tu hlavu

**[00:45:31]** a uvědomíte si, že ten náš potenciál je v podstatě nekonečný

**[00:45:35]** a jsme schopni dokázat posovat se tam, kde chceme,

**[00:45:38]** hledáme si ten svůj strop,

**[00:45:40]** tak potom jste schopni si v něm určit ty cíle.

**[00:45:43]** Protože vám pak bude jasný, že když toho můžu dokázat tolik,

**[00:45:46]** takže si rád tam budu dávat ty cíle,

**[00:45:48]** ke kterým budu postupně směřovat a vždycky budu růst

**[00:45:52]** a posovat se dopředu.

**[00:45:54]** A když si tohleto tam určím a zadám si, co vlastně chci dělat

**[00:45:57]** a nadefinuji si sám, co je pro mě ten úspěch

**[00:46:00]** a nadefinuji si i tu svou cestu,

**[00:46:02]** tak potom vlastně jsem schopen u každé té věci

**[00:46:06]** a ať si tu otázku položíte jednou za den, jednou za týden, jednou za měsíc,

**[00:46:10]** je to jedno a když si na ní vždycky budete schopni odpovědět, že jo,

**[00:46:14]** tak nevím, jestli z vás spadne tehdy ten kámen, který jsem na sobě měl já,

**[00:46:18]** ale každopádně budete schopni říct, jo, vlastně já jsem to udělal tak, jak jsem chtěl

**[00:46:23]** a za mě by to měla být a já nemám rád ten styl,

**[00:46:27]** není mi příjemný ten styl přemýšlení, kterým se občas v osobním rozvoji mluví

**[00:46:31]** a to je to, představte si sami sebe na smrtelné posteli,

**[00:46:34]** jak tam ležíte a zhodnotíte spětně svůj život

**[00:46:38]** a mluvíte o tom, co byste chtěli udělat,

**[00:46:41]** ale pro mě to minimálně funguje tím způsobem, že já si představím,

**[00:46:45]** že jsem někde pozdě v životě, někde třeba já radši než na smrtelné posteli,

**[00:46:50]** tak budu sedět někde v křesle, ale chtěl bych, aby když si pak položím tu otázku,

**[00:46:55]** jestli jsem v tom svůj životě nechal na hřišti všechno

**[00:46:58]** a jestli vlastně to, jak jsem si ho definoval, tak jsem si za tím šel

**[00:47:01]** a chraň Bůh, že to znamená, že jsem si splnil všechny cíle,

**[00:47:05]** protože to není reální, nemůžeme mířit k nějaké dokonalosti,

**[00:47:09]** ale že jsem v podstatě v tu chvíli dělal všechno pro to, co jsem chtěl.

**[00:47:14]** Tak, a protože Honza ve svých příspěvcích na sociálních sítích

**[00:47:19]** mluvil, že nejenom, že to bude o osobním rozvoji,

**[00:47:21]** ale že to bude o leadershipu a o teamovosti a o všem,

**[00:47:24]** tak jsem tady vložil ještě plhu, který se zeptá na to,

**[00:47:27]** a kde je teda sakra v tom ten leadership.

**[00:47:30]** No a ten leadership je v tom vlastně všude.

**[00:47:33]** Protože moje filozofie, kde já mluvím o leadershipu,

**[00:47:36]** je úplně jednoduchá poučka, na kterém může fungovat veškerý leadership.

**[00:47:41]** A tím, že jsem to studoval, tak všechny ty teorie o tom,

**[00:47:44]** co je situační leadership, co je autentický leadership,

**[00:47:46]** všechno to samozřejmě znám.

**[00:47:48]** A neříkám zase, že nějaká je špatně nebo dobře.

**[00:47:51]** Každej ať se najde v čem chce.

**[00:47:53]** Ale za mě ta jedna ultimátní poučka v leadershipu je

**[00:47:57]** lead by example.

**[00:47:59]** To znamená vést příkladem.

**[00:48:01]** Znamená, pokud já budu fungovat tím způsobem,

**[00:48:05]** jak by fungovali ostatní.

**[00:48:07]** A funguje to nejen leadership ve firmě,

**[00:48:10]** ale funguje to stejně tak, jak samozřejmě ve sportu,

**[00:48:12]** ale i v tom rodičovství.

**[00:48:14]** To znamená, když já dělám ty věci, který chci,

**[00:48:16]** aby mi ti moji zaměstnanci, spolupracovníci, děti

**[00:48:20]** nějakým způsobem zrcadlili,

**[00:48:22]** tak musím já být ten první, kdo ten krok udělá.

**[00:48:24]** A to, že budete dělat ty věci, o kterých se dnes od začátku bavíme,

**[00:48:28]** že budete věřit to, že se můžete naučit cokoliv chcete

**[00:48:31]** a že můžete dosáhnout teoreticky cokoliv chcete

**[00:48:34]** a že si půjdete za tím a budete dělat ty postupní kroky,

**[00:48:37]** jak toho dosáhnout, tak to bude vlastně nejlepší krok

**[00:48:40]** toho leadershipu, který pro to můžete udělat,

**[00:48:42]** protože budete ostatním ukazovat, že je to možný

**[00:48:45]** a věřte tomu, že ať jste v pozici nějakého lídera

**[00:48:49]** nebo manažera anebo ne, tak lidi okolo vás sledují.

**[00:48:52]** A není náhodou, že se říkají takový ty poučky,

**[00:48:54]** jako že jste průměrem pěti lidí, s kterými trávíte nejvíc času,

**[00:48:59]** protože my vlastně to děláme tak a většinou to děláme

**[00:49:02]** velmi nevědomně, že fungujeme jak ty bakterie,

**[00:49:04]** o kterých tady minule mluvil Pepa Lhocký,

**[00:49:07]** že vlastně pozorujeme ty věci, které se nám na ostatních líbí

**[00:49:11]** a i ty, které jako nelíbí a nějakým způsobem si je stahujeme

**[00:49:14]** k sobě a nějakým způsobem je zrcadlíme.

**[00:49:16]** Takže abych plhový odpověděl, tak ten leadership v tom je vlastně

**[00:49:19]** úplně všude.

**[00:49:21]** A byl jsem rychlej, ale ještě nejsem úplně na konci.

**[00:49:24]** Mám tam ještě pro vás takovou prozbu na začátek,

**[00:49:27]** tak než se dostanem k těm otázkám, tak já jsem už absolvoval

**[00:49:30]** relativně dost přednášek podobného typu,

**[00:49:33]** ale mnohem víc jsem absolvoval ještě setkání s malejma dětma

**[00:49:37]** v rámci právě té moje kariéry, kde jsem chodil a jenom jsem ukazoval

**[00:49:41]** dětem věci z basketu na různých tréninkových kempech,

**[00:49:44]** trénink s jich setkání, i ve školách a podobně.

**[00:49:47]** A já vždycky dostanu nějakou otázku, která mě nějakým způsobem zarazí.

**[00:49:53]** A jednou jsem dostal teda extra špek a jeden malý kluk mi položil otázku.

**[00:50:00]** otázku, co je moje nejoblíbenější zbraň.

**[00:50:05]** Prosím, zkuste zamyslet, co byste v tu chvíli osmiletému klukovi odpověděli,

**[00:50:09]** protože já jsem si vzpomněl na své právě osmileté já, který žralo želmi ninja,

**[00:50:14]** a chtěl jsem odpovědět nunčaky.

**[00:50:17]** A tohle, nevím, jestli mi tam bylo přesně osm, ale tohle je hodně autenticky.

**[00:50:25]** A tak nunčaky jsem teda neodpověděl, protože by to nebylo asi úplně nejvýchovnější,

**[00:50:31]** než že bych byl tak nejbný, že ty děti ty zbraně úplně neznají.

**[00:50:37]** Ale pak jsem se na chvíli zamyslel a říkal jsem, tak budu trošku chtít

**[00:50:40]** ty děti vzdělávat a odpověděl jsem, že moje nejoblíbenější zbraně je slovo.

**[00:50:44]** To ty dětka na mě hodně čuměli, takže jsem to musel nějakým způsobem vysvětlit.

**[00:50:49]** Ale říkám, zkuste si uvědomit, co jste schopni udělat za dobro, ale i za zlo.

**[00:50:55]** Kolikrát i jedním slovem.

**[00:50:58]** A samozřejmě teď i u dětí, kteří jsou ve škole a ve školce, tak to pozorují.

**[00:51:02]** Člověk to řeší téměř na každodenní bázi.

**[00:51:05]** Kdo komu co řekl, koho jak to naštvalo a kdo se s kým zase nebaví.

**[00:51:09]** Já jsem řekl, ty vlastně tím způsobem, jakým používáte vaše slova,

**[00:51:14]** tak jste schopni udělat hrozně moc, ale zároveň i hrozně moc ublížit.

**[00:51:18]** A proto já používám ten prostor, který dostávám v tom,

**[00:51:23]** že můžu mluvit jak na vás, tak i se spoustou jiných.

**[00:51:27]** A vlastně ta prozba na závěr je to, že tak, jak jsem se snažil vlastně já,

**[00:51:31]** s mýma slovama dneska, vám předat aspoň trošku kapky inspirace

**[00:51:35]** a podělit se o ten svůj příběh, tak bych vás poprosil,

**[00:51:38]** že až vlastně se tady dneska skončíme a rozloučíme,

**[00:51:42]** tak minimálně dneska, ale třeba vás to začne bavit,

**[00:51:45]** a neříkám, že to neděláte, ale tak v tom případě pokračujte,

**[00:51:48]** až půjdete, tak zkuste ty slova používat tak, abyste někomu pomáhali,

**[00:51:52]** abyste někomu zpříjemnili den a ne, abyste mu ho úplně zkazili,

**[00:51:57]** protože občas víme, jak to může být.

**[00:51:59]** A vlastně teď mě napadlo úplně neplánovaně,

**[00:52:02]** že včera jsem dostal pro mnohé velmi příjemný,

**[00:52:06]** teda pro mnohé velmi nepříjemný telefon.

**[00:52:09]** Volal mi paní z finančního úřadu a musel jsem vysvětlovat.

**[00:52:15]** A nějaké peníze, které mi přišly ze zahraničí,

**[00:52:19]** naštěstí jsem měl dobré vysvětlení, protože jsem tam v tu dobu hrával,

**[00:52:22]** ale zpětně se to ještě nějakým způsobem řešilo,

**[00:52:25]** proč mi tam přišlo tolik peněz a proč jsem je nezdanil,

**[00:52:28]** takže jsem vysvětoval, kdy jsem je zdanil, jak a kam.

**[00:52:32]** Zároveň ta paní ale byla velmi příjemná a poprosila mě potom,

**[00:52:36]** abych ji všechno zepsal do e-mailu, poslal nějaké dokumenty

**[00:52:39]** a já jsem to tak udělal.

**[00:52:41]** A pak na konci toho dokumentu jsem psal a moc vám děkuji,

**[00:52:45]** že jste byla velmi milá a příjemná,

**[00:52:48]** protože chápu, že během celého dne těchto hovorů musíte absolvovat spoustu

**[00:52:52]** a ten styl, jakým to lidi přijmají, asi není úplně nejpříjemnější,

**[00:52:57]** takže já vám jenom děkuji za to, že i přesto jsme to vyřešili

**[00:53:00]** v pohodě a příjemně situaci, která mohla být velmi nepříjemná.

**[00:53:03]** A přišla mi jenom krátká odpověď e-mailem zpátky.

**[00:53:06]** Já vám moc děkuji, věřte, že jste mi prostě jako udělal lepší den.

**[00:53:10]** A co mě to stálo? Nic? Dvě věty navíc?

**[00:53:14]** Takových způsobů, jakoby najdete každej den a někoho jenom pozdravíte.

**[00:53:18]** Áno, jo, někoho mile pozdravíte a ten druhej se na vás ani jako nepodívá

**[00:53:22]** a zamračí se na vás.

**[00:53:24]** Někdo je jak ta pokladní v Lidlu, když jsem se jí zeptal.

**[00:53:27]** Je to super, vy se tak na všechny usmíváte, vám sem lidi musí chodit rádi

**[00:53:30]** a ona říká, no já takhle naseru víc lidí.

**[00:53:33]** Tak i to je motivace a ten usměv na konci je lepší,

**[00:53:39]** než to, aby se mračila, ale myslím si, že těch způsobů najdem spoustu.

**[00:53:44]** Takže vás zasem to za 50, děkuji moc.

**[00:53:54]** Já tě trochu posunu, můžu? Super, ať se tady uvidíme.

**[00:53:59]** Tak, moc ti děkujeme. Spousty dotazů už přišlo

**[00:54:04]** a vy určitě se ještě ptejte, kdo je nejlepší basketballista v Čech dobu.

**[00:54:11]** Michael Jordan nebo Lebron James?

**[00:54:13]** Michael Jordan.

**[00:54:14]** Je Michael Jordan, že? Já si si taky myslel.

**[00:54:16]** Zeptej se mě za 10 let, možná to bude jinak, ale...

**[00:54:19]** To byla první otázka, která okamžitě mi neskočila.

**[00:54:23]** Ale já, než vy se začnete ptát a než to začnu pokládat...

**[00:54:29]** A vlastně mi to napadlo ještě předtím, než naši hokejisti vypadli,

**[00:54:33]** teďka jako ve finále.

**[00:54:35]** Jaká je vlastně role kapitána v týmu?

**[00:54:41]** Úplně nejdůležitější je říct, jestli ten den nosíme modrý nebo červený tričko.

**[00:54:46]** To je úplný základ, co kapitán musí dělat.

**[00:54:49]** Minimálně to byla moje role, ta velmi příjemná.

**[00:54:52]** Protože ty seš zodpovědnej za to, jestli že všichni přijdem stejně,

**[00:54:55]** aby to vypadalo jako tým.

**[00:54:57]** Ale samozřejmě v každém týmu je to trošku jinak.

**[00:55:00]** Já si myslím, že já jsem měl tu roli docela velkou,

**[00:55:03]** vzhledem k tomu, že jsem se dobře znal s trenérem.

**[00:55:06]** A je to nejvíc taková ta, jako klasicky se to tak říká,

**[00:55:09]** to znamená spojka mezi tím trenérem a tím týmem, tou šatnou.

**[00:55:12]** To znamená, že bych chodil a donášel, co se všetně děje.

**[00:55:15]** Ale spíš jsme měli nastavený takový styl komunikace,

**[00:55:18]** kdy trenér přišel a říká, jak to vidíš, jsme po dlouhé cestě,

**[00:55:21]** dáme trénink, dáme volno, dáme procházku, co myslíš,

**[00:55:24]** jak to vnímají kluci, jak to tam vidíš.

**[00:55:26]** Takže jsem pak tu roli měl docela v tomhle velkou.

**[00:55:29]** Takže tady tohle zprostředkování a tady to ulehčování komunikace

**[00:55:32]** je asi nejvíc.

**[00:55:34]** A kromě toho, tam je taky povinnost z toho,

**[00:55:37]** že musíš po zápase mluvit, i když hrajíš na houby.

**[00:55:40]** Tak určitě.

**[00:55:41]** Tak určitě, už se to tam pak objevuje.

**[00:55:44]** Protože většinou mluví ti, co hrajou dobře, těm, co jim se dařilo.

**[00:55:47]** A kapitány, když teď nepodaří a jsi naštvaný, tak stejně musíš jít mluvit,

**[00:55:50]** protože prostě jsi kapitán a kapitán hodnotí ten zápas.

**[00:55:53]** Takže jsou tam některé příjemné, některé i méně příjemné úkoly.

**[00:55:57]** A to byl vlastně mi nahrávač na ten druhý dotaz.

**[00:56:02]** Jako většinou, tak trošku v tom sportu jsem,

**[00:56:06]** ale stejně bych se chtěl zeptat, když se setká člověk,

**[00:56:09]** který to dělá opravdu hodně dobře, to znám, vrcholový,

**[00:56:12]** prostě hokejista, fotbalista a tak dále, tak jaká je tam ta role toho trenéra?

**[00:56:18]** Proč?

**[00:56:20]** Proč co?

**[00:56:23]** Jako proč tam ten trenér je vůbec?

**[00:56:25]** Takhle.

**[00:56:27]** No a proč by měl mít, jako Eric Schmidt z Googlu,

**[00:56:31]** a proč by ti lidi měli mít kouče?

**[00:56:33]** No, protože zaprvé sami nikdy nevíme všechno, to je úplně jasný.

**[00:56:37]** Za druhé, ten pohled člověka, který má zkušenost a vlastně

**[00:56:41]** i nutně ani nemusí mít, ale umí se ptát na správné otázky

**[00:56:44]** a umí vidět věci, které já v tu chvíli nevidím,

**[00:56:47]** protože všichni máme svoje blind spots, všichni máme prostě místa,

**[00:56:50]** na který nevidíme.

**[00:56:51]** Takže i ten, a paradox je toho, že, a velmi často se to vidí,

**[00:56:55]** protože jako kde by mohlo Roger Federer nebo Rafael Nadal

**[00:56:58]** jako se hnat trenéra, když prostě jsou nejlepší hráči všechno.

**[00:57:01]** To prostě jako reálně nejde, aby tě trenoval někdo lepší

**[00:57:03]** než zbyl ty, ale to, že ten někdo není lepší hráč,

**[00:57:07]** neznamená, že nemůže být jako by ten nejlepší trenér,

**[00:57:10]** anebo že na tobě nemůže vidět věci, který se pořád můžeš zlepšovat,

**[00:57:13]** ale samozřejmě to je i o té osobnosti toho hráče,

**[00:57:17]** protože budeš mít hráče, kteří mají to ego tak přefouklý,

**[00:57:21]** že vlastně si nenechají od trenéra nic říct,

**[00:57:23]** a pak ale jako by ta cesta pomalu jako by míří do peka,

**[00:57:27]** nebo nikdy už se nemůžou zlepšovat tak,

**[00:57:29]** když jako by budou vlastně pojedou jenom na vlně toho svojho ega

**[00:57:32]** a nenechají si nic říct.

**[00:57:34]** Já to schválně takhle jako pokládám,

**[00:57:37]** protože já trošičku jako se chci dostat právě k tomu,

**[00:57:40]** jaká je ta představa vlastně toho trenéra,

**[00:57:43]** a já když jsem si dělal takový drobný jako průzkum,

**[00:57:46]** tak vlastně je to ten řvoucí člověk,

**[00:57:49]** a vlastně ta realita je úplně někde jinde,

**[00:57:52]** a ty si vlastně hrozně hezky řekl,

**[00:57:54]** že to je jako kouč, který ti umí pokládat otázky,

**[00:57:57]** který se na tebe umí podívat z jiné strany a tak dále,

**[00:57:59]** a je to jako malinko jiná role,

**[00:58:01]** než ten, který tě driluje na tom řišti.

**[00:58:04]** Ale zároveň tam je důvod, proč ta představa je tak utkvělá,

**[00:58:07]** protože spoustu takových trenéruje,

**[00:58:09]** spousta zatím vlastně nevidí nic dalšího,

**[00:58:11]** než to, že jenom já bych ti měl říct,

**[00:58:13]** protože já jsem trenér,

**[00:58:15]** a máme to tak jako ve firmách,

**[00:58:17]** a proto je pro mě hrozně jednoduchý přijít do firmy

**[00:58:19]** a říct tam tu analogii s trenérem,

**[00:58:21]** protože oni ví, že ten šér tam je,

**[00:58:23]** a takhle na ně řve a vodí za ručičku,

**[00:58:25]** co a jak mají dělat.

**[00:58:27]** My tomu ve sportu nebo minimálně v basketu si říkáme,

**[00:58:29]** že se ten trenér občas představuje jak Playstation,

**[00:58:31]** když je to tady ten typ trenéra.

**[00:58:33]** To znamená, že jak kdyby on měl ten ovladač

**[00:58:35]** a všechny nás jako na tom řišti posouval,

**[00:58:37]** to znamená, že je spoustu trenerů, kteří si neuvědomují,

**[00:58:39]** že můžou mnohem víc pomoct tomu týmu,

**[00:58:41]** když dobře určí,

**[00:58:43]** jaký role kdo má,

**[00:58:45]** v které roli může působit,

**[00:58:47]** kde nejvíc využije svoje silný stránky,

**[00:58:49]** a naopak ve chvíli,

**[00:58:51]** když se ti nedaří,

**[00:58:53]** tak tě dokáže vhodnýma otázkama, vhodnýma způsobama nastavit.

**[00:58:55]** A někdy tam je potřeba,

**[00:58:57]** abys za ruku v úvozovkách zatáhl toho hráče

**[00:58:59]** na to správné místo, od toho tam ten trenér na konci je,

**[00:59:01]** ale když tam je trošku víc

**[00:59:03]** té psychologické koučovací role z té strany

**[00:59:05]** trenéra, tak to může tomu týmu naopak pomoct

**[00:59:07]** mnohem víc.

**[00:59:09]** Já ještě vlastně zpětně narazím, protože my se spolu hodně bavíme

**[00:59:11]** o dětech, o výchově a tak.

**[00:59:13]** To znamená, jak je moc důležité,

**[00:59:15]** protože třeba jsem slyšel

**[00:59:17]** od kamarádů ohledně

**[00:59:19]** toho, jak kvalitní koučové jsou

**[00:59:21]** třeba už v nějakých fotbalových klubech,

**[00:59:23]** zase naopak někde jinde, to je prostě,

**[00:59:25]** jako kdyby obrovská tragédie, tak už je dávají

**[00:59:27]** prostě a nechci ji jmenovat.

**[00:59:29]** Ale vlastně v těch mládežnických kategoriích

**[00:59:31]** je to asi jako,

**[00:59:33]** asi je to tam jako znátné, že tam

**[00:59:35]** nemáme moc dobrou základnu a nemusíme se bavit

**[00:59:37]** o fotbale, ale prostě o sportu obecně.

**[00:59:39]** Jo, tak z tohoto

**[00:59:41]** vychází, tam to je vlastně všechno

**[00:59:43]** a teď mám čerstvou zkušenost,

**[00:59:45]** teď jsem měl v podcastu jako hosta

**[00:59:47]** teď už bývalého fotbalistu Lukáše Pokornýho,

**[00:59:49]** který ukončil kariéru v osma-dvaceti,

**[00:59:51]** protože deset let vlastně bojoval

**[00:59:53]** s tím, jestli vůbec z té hry má radost,

**[00:59:55]** jestli dělá to, co chce dělat

**[00:59:57]** a nebo jestli to, podobně jak jsem o tom

**[00:59:59]** dneska mluvil, jestli...

**[01:00:00]** si to dělá jenom protože toto okolí nějak očekávalo

**[01:00:03]** a protože vlastně si to tehdy jako malej vysnil

**[01:00:05]** a stal se z něj profi fotbalista, tak proč by to

**[01:00:07]** teď jako opouštěl.

**[01:00:08]** Ale vlastně říkala, když jako tak nějak koukal

**[01:00:10]** na tu svoji kariéru zpětně, tak říká, no ale já jsem

**[01:00:12]** sednácti, posnácti měl trenera, který mu

**[01:00:14]** na jednu stranu jsem vděčnej, že mě vytáhl

**[01:00:16]** a dal mi tu příležitost, na druhou stranu

**[01:00:18]** jako naměřoval za každou chybu

**[01:00:20]** a všechno jsem dělal špatně a on říká

**[01:00:22]** a já od té doby jsem měl jako naprostej strach

**[01:00:24]** z toho cokoliv udělat a že

**[01:00:26]** vlastně celý týden před zápasem se stresoval

**[01:00:28]** z toho, že to pokazí, že udělá nějakou

**[01:00:30]** chybu. Takže tohle to vlastně dokáže

**[01:00:32]** způsobit. Když to udělám sednáctiletým klukovi,

**[01:00:34]** tak co to udělá v osmi, v desetiletým dítěti.

**[01:00:36]** Ať je to trener nebo ať je to učitel.

**[01:00:38]** Když každá chyba prostě bude

**[01:00:40]** špatně, já se nenaučím s tou chybou pracovat

**[01:00:42]** a nenaučím se ocenit to, že ta chyba

**[01:00:44]** mě může posuvat dopředu. My máme

**[01:00:46]** každej v Čechách zná,

**[01:00:48]** chybama se člověk učí

**[01:00:50]** a kdo se tím jako řídí. Pár lidí, no jasně.

**[01:00:52]** Ale jako většina ne,

**[01:00:54]** protože u nás prořád chyba je, červená

**[01:00:56]** propiska, chyba je, vykřičník,

**[01:00:58]** chyba je špatně. A pak je tak,

**[01:01:00]** ale jak by to mělo být? A těch pár

**[01:01:02]** koučů už jako trenérů osmicených

**[01:01:04]** je, že naopak říká, když jsme na

**[01:01:06]** tréninku, tady by se to mělo zkoušet,

**[01:01:08]** tady by se mělo trénovat, tady se máme zlepšovat.

**[01:01:10]** Takže pokud to jsme schopni

**[01:01:12]** budovat takhle a začít to jakoby vnášet

**[01:01:14]** do škol, do trenérů mládeže

**[01:01:16]** a pokud jsou schopni vlastně jako rodiče,

**[01:01:18]** když to dítě rozlije něco

**[01:01:20]** na stole, protože si prostě chtělo

**[01:01:22]** dolít samo a udělat něco toho, tak to dítě

**[01:01:24]** neseřve a pomůže mu to uklidit a ocení to,

**[01:01:26]** že mi chtěla dát chvíli klidu a udělat si

**[01:01:28]** to sama, tak to jako

**[01:01:30]** začne, teď to bude jakoby

**[01:01:32]** zase ten jako, co jsem říkal na začátku,

**[01:01:34]** ten big fat claim, ale tak tohle může

**[01:01:36]** měnit jakoby tu společnost, když to od spodu

**[01:01:38]** ty děti už budou vnímat jinak.

**[01:01:40]** Já u těch dětí zůstanu,

**[01:01:42]** protože tady se anonim ptá.

**[01:01:44]** Anonim žena. Snažila jsem se

**[01:01:46]** hrít v výchově příkladem,

**[01:01:48]** ale moje dcera mi nedávno sdělala, že se mi přišla

**[01:01:50]** tak moc dokonalá, že usoudila,

**[01:01:52]** že je to pro ně

**[01:01:54]** nedosažitelné.

**[01:01:56]** No, jasně. A to je

**[01:01:58]** zase krásná paralela s leadershipem,

**[01:02:00]** jak se vám pracuje pro šefa,

**[01:02:02]** který vypadá, že všechno ví

**[01:02:04]** a že nedělá chyby.

**[01:02:06]** Ale chyby dělá každej, to je úplně normální,

**[01:02:08]** chyby dělá rodíč, ale

**[01:02:10]** chyba, kterou dělá rodíč,

**[01:02:12]** je to, že neukazuje

**[01:02:14]** ty děti, těm dětem ty chyby.

**[01:02:16]** Protože potom tam působím

**[01:02:18]** jako ta nedokonalost a já jsem se jako sám

**[01:02:20]** taky přistihl, že mám odpověď na každou

**[01:02:22]** otázku, kterou děti mají, nebo do určitého

**[01:02:24]** věku. Teď už se trošku ztrácím.

**[01:02:26]** A pak si říkám,

**[01:02:28]** ale ono to nemusí být jako, že člověk

**[01:02:30]** když to vím, tak řeknu, že to nevím.

**[01:02:32]** Ale když to nevím,

**[01:02:34]** tak nedělám a nezakecávám

**[01:02:36]** tu odpověď a nevysvětlím to nějak jinak.

**[01:02:38]** Řeknu, nevím, pojďme se na to podívat.

**[01:02:40]** Ale zároveň to je o tom, že mluvíte o těch svých

**[01:02:42]** chybách, že jo, tohle se mi nepodařilo,

**[01:02:44]** támhle, tohle, aby prostě tady tohle vnímání

**[01:02:46]** neměli. A je dobrý,

**[01:02:48]** že to to celé jako dokázalo vlastně

**[01:02:50]** takhle popsát a říct,

**[01:02:52]** protože pak to může v tobě

**[01:02:54]** otevříst a říct, aha, ale já jsem v tomhle,

**[01:02:56]** v tomhle dělal chybu. Protože my chceme

**[01:02:58]** působit jako dokonale

**[01:03:00]** rodiče samozřejmě, protože si myslíme,

**[01:03:02]** že tak jsme tím dobrým příkladem. A stejně tak

**[01:03:04]** často ti šéfové to dělají z té pozice,

**[01:03:06]** když já přece musím před těma lidma vypadat,

**[01:03:08]** že vím, o čem mluvím. Jak to bude vypadat,

**[01:03:10]** když lidem, kterým mám radit, jak mají

**[01:03:12]** něco dělat, řeknu, že něčemu nerozumím.

**[01:03:14]** Naopak to je hrozně silný, kdy těm lidem

**[01:03:16]** ukážete a těm dětem ukážete,

**[01:03:18]** že vlastně i vy

**[01:03:20]** máte nějaké svoje mezery a umíte to přiznat

**[01:03:22]** a oni pak mnohem jako častěji

**[01:03:24]** se nebudou bát a přijdou přiznat vlastně

**[01:03:26]** tu chybu nebo tu neznalost sami.

**[01:03:28]** Jo, to je hezký.

**[01:03:30]** Já si pamatuju

**[01:03:32]** teďka takový člověk, který přijíkal,

**[01:03:34]** kdy mi Kuba vysvětloval, co to je

**[01:03:36]** enchantovaná sekira v Minecraftu.

**[01:03:38]** Tak tam jsem přiznal, že

**[01:03:40]** fakt nevím,

**[01:03:42]** že mi to může ukázat.

**[01:03:44]** Ale zase můj učitel, Jáno Koštura,

**[01:03:46]** který tady byl taky hostem a tu snídání moc doporučuji,

**[01:03:48]** to vlastně on říká, že v momentě,

**[01:03:50]** kdy tam je ten strom, který zakryvá ty všechny ostatní,

**[01:03:52]** tak žádný jiný strom nemůže vyrůst.

**[01:03:54]** Vlastně to je ono.

**[01:03:56]** A v těch firmách je to opravdu hodně časté.

**[01:04:00]** Jaký je tvůj životní cíl?

**[01:04:04]** Kolik máme času?

**[01:04:06]** Máme.

**[01:04:12]** Jedu někde podle těch pouček.

**[01:04:14]** Simona Sinka asi spousta z vás zná.

**[01:04:16]** Dnes už je ho velmi známá kniha

**[01:04:18]** a přednáška Start with Why.

**[01:04:20]** Začněte s Proč.

**[01:04:22]** Já mám nějaký svoje proč,

**[01:04:24]** který teď žiju, protože já chci

**[01:04:26]** jak svým příkladem a předávání svých znalostí,

**[01:04:28]** tak chci pomáhat lidem

**[01:04:30]** pochopit to, co jsme tady dělali dneska.

**[01:04:32]** Že jejich potenciál

**[01:04:34]** je úplně jinde, než si myslí, že je.

**[01:04:36]** A tady tímhle jim pomáhat vlastně

**[01:04:38]** je nasměrovat na tou cestou za sebezlepšováním.

**[01:04:40]** Tak to je takový můj důvod,

**[01:04:42]** proč dělám spoustu věcí

**[01:04:44]** z těch, co dělám.

**[01:04:46]** A proto tam mám ty kategorie.

**[01:04:48]** Já funguji na systému,

**[01:04:50]** který se jmenuje

**[01:04:52]** systému, to jsem asi neřekl úplně dobře,

**[01:04:54]** který se jmenuje, je to program online,

**[01:04:56]** který se jmenuje Lifebook,

**[01:04:58]** který má těch kategorii 12

**[01:05:00]** a v každých těch kategoriích

**[01:05:02]** si určíte

**[01:05:04]** vlastně, co si myslíte.

**[01:05:06]** Dejme tomu třeba, jako by tam je

**[01:05:08]** kategorie health and fitness, kategorie zdraví.

**[01:05:10]** Co si myslíte o té kategorii,

**[01:05:12]** o tom, že je zdraví důležitý,

**[01:05:14]** že vám ho může pomáhat v těch ostatních kategoriích,

**[01:05:16]** ale určíte si, čeho chcete dosáhnout,

**[01:05:18]** proč toho chcete dosáhnout a zároveň rovnou

**[01:05:20]** ty strategie. Takže to bychom tady byli

**[01:05:22]** opravdu dlouho, kdybych říkal ve svých 12 kategoriích,

**[01:05:24]** čeho chci dosáhnout. Někde by to bylo

**[01:05:26]** možná i moc osobní, ale

**[01:05:28]** možná zajímavý zmínit a proto

**[01:05:30]** jsem po vás chtěl, abyste si každej

**[01:05:32]** určil jeden. Ono tady to vypadá,

**[01:05:34]** že si určíte velký cíle

**[01:05:36]** a přijde, že toho je hrozně moc

**[01:05:38]** a 12 kategorií je v každých několik cílů.

**[01:05:40]** No a ono potom ten program

**[01:05:42]** funguje tak krásně jako trichtýr,

**[01:05:44]** že vám to vlastně, a to, co je

**[01:05:46]** s toho výstupem, tak já mám nějakých

**[01:05:48]** 12 plus 1, protože já mám rád

**[01:05:50]** 13,

**[01:05:52]** tak mám

**[01:05:54]** 13 vlastně denních

**[01:05:56]** návyků, dejme tomu, a cílů,

**[01:05:58]** který si plním a ve stylu Petra

**[01:06:00]** Ludvíka, buzerlístku, si je

**[01:06:02]** očkrtávám, jestli jsem ten den je splnil

**[01:06:04]** nebo ne, takže to

**[01:06:06]** možná to mám tady tak pro zájemce

**[01:06:08]** pak ukážu, s čím už jim blázním

**[01:06:10]** každej den. Možná, že

**[01:06:12]** odpovídáš hned na tu další otázku, kterou se ptá Lukáš,

**[01:06:14]** jestli je dobré dávat si malé

**[01:06:16]** cíle na běžný všední den,

**[01:06:18]** popříklad jaké?

**[01:06:20]** Já si myslím, že je dobré si dávat velké cíle,

**[01:06:22]** ale zároveň si je umět

**[01:06:24]** vlastně roztekat

**[01:06:26]** na to, aby to byly

**[01:06:28]** věci, který dělám každej den.

**[01:06:30]** Nebo minimálně, minimálně

**[01:06:32]** pravidelně.

**[01:06:34]** Odpověděl jsem na to, nebo tam ještě byl

**[01:06:36]** nějaký jako dovětek?

**[01:06:38]** Po případě jaké ty malé cíle?

**[01:06:40]** Běžný všední den,

**[01:06:42]** třeba udělat někomu radost.

**[01:06:44]** Skoucké.

**[01:06:46]** Já tam, ale ono je to

**[01:06:48]** zvláštní, já to tam svým způsobem

**[01:06:50]** mám, já tam mám vlastně

**[01:06:52]** musím,

**[01:06:54]** ten den musím, je to,

**[01:06:56]** co chci udělat a ten den, abych si

**[01:06:58]** mohl ten den zaškrtnout, tak tam mám

**[01:07:00]** vlastně dvě možnosti.

**[01:07:02]** Jedno je

**[01:07:04]** random act of kindness, to znamená

**[01:07:06]** udělat vlastně dobrý skutek,

**[01:07:08]** když ono to zní hrozně, anebo někoho rozesmát.

**[01:07:10]** Když ten den prostě někoho

**[01:07:12]** něčím rozesměl, děkuji, dneska si to můžu oškrtnout,

**[01:07:14]** párkrát se mi to povedlo,

**[01:07:16]** a tak

**[01:07:20]** si to vlastně můžu oškrnout.

**[01:07:22]** Takže tam mám takový, ale mám tam takový

**[01:07:24]** jako samozřejmě důležitý, jak začnete

**[01:07:26]** ráno, takže tam mám jako

**[01:07:28]** někdy jsou to fakt, ono to zní jako dvanáct věcí,

**[01:07:30]** ale některý máte jako splněný fakt za minutu.

**[01:07:32]** A teď

**[01:07:34]** mám zrovna novej zvyk,

**[01:07:36]** který spoustě z vás bude

**[01:07:38]** připadat úplně hloupej.

**[01:07:40]** Vyšívaš.

**[01:07:42]** Tam jsem to ještě nedotáhl, to je vyší divčí.

**[01:07:44]** A

**[01:07:46]** tak jsem slyšel někde,

**[01:07:48]** já jsem to chtěl vyskoušet, že

**[01:07:50]** máte ráno, když jste v koupelně,

**[01:07:52]** Mel Robbins je ta autorka,

**[01:07:54]** která o tom mluví, pardon,

**[01:07:56]** tak mluví o tom, že máte sami sobě

**[01:07:58]** dát high five do zrcadla.

**[01:08:00]** Je to hrozně těžký, z začátku

**[01:08:02]** to udělat, prostě se podívat na sebe do zrcadla

**[01:08:04]** a říct prostě skrytně si jenom

**[01:08:06]** pro sebe nebo nahlas, jak je vám to příjemný,

**[01:08:08]** jako prostě to dneska bude dobrý den.

**[01:08:10]** To dneska dáš a pak jako udělat high five

**[01:08:12]** do toho zrcadla. Já to teda dělám

**[01:08:14]** jako jinak, já potom, co si dám

**[01:08:16]** ráno ledovou sprchu,

**[01:08:18]** což je součást té mojej ranní rutiny,

**[01:08:20]** tak já si udělám takhle jako self high five

**[01:08:22]** ve stylu, co to bylo

**[01:08:24]** Hawaii Meteor Mother, tam to dělal takhle,

**[01:08:26]** tak to je zase

**[01:08:28]** můj způsob. Já nechci čekat,

**[01:08:30]** já si dávám sám radši.

**[01:08:32]** A ráno ve sprště

**[01:08:34]** bych se asi ani nedočkal v tu dobu,

**[01:08:36]** kdy tam jsem.

**[01:08:38]** Takže mám tam pár takových malých,

**[01:08:40]** určitě, protože já si myslím, že to je

**[01:08:42]** podceňovaná věc, že když my si dáváme,

**[01:08:44]** máme pocit, že když neuděláme

**[01:08:46]** něco velkého, hrozně nějakou

**[01:08:48]** masívní akci, takže vlastně nic neděláme,

**[01:08:50]** ale ty malé návyky, které jsou kumulované v čase,

**[01:08:52]** tak mají mnohem větší efekt.

**[01:08:54]** Vlastně trošku

**[01:08:56]** pro lidi, kteří tohleto nedělají,

**[01:08:58]** tak tady tyhle vyzvalizační techniky

**[01:09:00]** jsou vlastně něčím,

**[01:09:02]** co je hrozně divné.

**[01:09:04]** Někdy si říkáš, hele, dneska budu mít dobrý den, nebo něco takového,

**[01:09:06]** ale vlastně sportovci,

**[01:09:08]** kteří vlastně používají mentální

**[01:09:10]** kouče a tak, je to celkem

**[01:09:12]** asi už běžné.

**[01:09:14]** Když říkáš

**[01:09:16]** divný, tak jsem si vzpomněl velmi podobný, jak toho

**[01:09:18]** Self High Five. Je ještě jedno,

**[01:09:20]** a to teda se přiznám, to já jsem nedal,

**[01:09:22]** to je zase od

**[01:09:24]** jiné americké speakerky,

**[01:09:26]** tak ta říká, podívejte se na sebe

**[01:09:28]** do zrcadla, což je hrozně zajímavé.

**[01:09:30]** Zrcadla se sobě nemůžeš dívat do obou očí,

**[01:09:32]** musíte si vybrat jedno oko.

**[01:09:34]** Tak koukněte se sobě do jednoho

**[01:09:36]** oka a řekněte si, že se milujete.

**[01:09:38]** Já se mám

**[01:09:40]** rád, ale já tohle neumím.

**[01:09:42]** Já neumím si to říct sám sobě

**[01:09:44]** do jednoho oka. To mi třeba

**[01:09:46]** není mi to nějak příjemný.

**[01:09:48]** A o tom to je, že vy zkoušíte nějaké věci a vlastně

**[01:09:50]** zjistíte. K tím jsem ti vůbec neodpověděl.

**[01:09:54]** Ale jo, ve sportu

**[01:09:56]** to je běžný,

**[01:09:58]** to je běžný,

**[01:10:00]** to je běžný.

**[01:10:00]** takový malej hobby, úkolek, že na LinkedIn píšu každej týden svůj hashtag.

**[01:10:06]** Už jsem se i naučil používat hashtag, hrozně moderní.

**[01:10:09]** Hashtag InSportirace, jsem si vymyslel takový nesmyslný slovo,

**[01:10:13]** a nebo jako inspirace sportem.

**[01:10:15]** Tak včera jsem psal o vizualizacích,

**[01:10:17]** protože třeba David Svoboda, zlatý olympionik z Londýna,

**[01:10:22]** od svých dvanácti let věděl, že vyhraje zlatou medaily

**[01:10:24]** a představoval si, jak stojí na tom pódiu,

**[01:10:26]** má tu medaily a tam jsou lidi a hraje hymna.

**[01:10:29]** On ještě nevěděl, co bude dělat za sport,

**[01:10:31]** ale on to prostě o 14 let později tu medaily tam fakt měl

**[01:10:34]** a on říkal, že to bylo neskutečné.

**[01:10:36]** Já jsem pak stál tam, kde jsem chtěl.

**[01:10:37]** Takže tam ti lidi byli asi nějací jiní,

**[01:10:39]** než který si představil, už není tak důležitý.

**[01:10:41]** Ale tam to je vlastně úplně běžný na tom fungovat.

**[01:10:44]** A možná to dělalo každý dítě a něco to znamenalo, nebo ne.

**[01:10:47]** Já jsem prostě na hřišti si představil,

**[01:10:49]** že hraju proti tu Michaelovi Jordanovi,

**[01:10:50]** protože to byl hit ve chvíli, kdy já jsem začínal o tom,

**[01:10:53]** že mě brání, že hraju s ním, že hraju to.

**[01:10:55]** Takže tam to nějakým způsobem je tak nějak přirozeně,

**[01:10:58]** ale zároveň dnes už ve sportovní psychologii

**[01:11:00]** a vlastně v mentálním coachingu se ví,

**[01:11:02]** jak ohromnou to může mít sílu

**[01:11:04]** a používá se to úplně běžně.

**[01:11:07]** Já vlastně k tomu ještě chci dostat,

**[01:11:09]** protože ty se hodně i v tom svém podcastu,

**[01:11:12]** tam, kde si zveš lidi z toho sportovního prostředí,

**[01:11:14]** sportovce a tak, tak vlastně, když to ale dokážeš,

**[01:11:20]** téma, kterému ty se hodně věnuješ

**[01:11:22]** a chceš se věnovat i dál do budoucna.

**[01:11:24]** No, ten sport je tímhletím hodně specifický,

**[01:11:27]** ten profesionální, samozřejmě zejména,

**[01:11:29]** že to možná nemáte v žádné jiné práci,

**[01:11:32]** nebo já nevím, možná to je fakt až v tom důchodovém věku,

**[01:11:35]** ale ve sportu, v závislosti na tom, jaký to je sport,

**[01:11:38]** většinou je to třeba okolo těch 35, pokud nejste Jagr.

**[01:11:41]** Padesát.

**[01:11:45]** Tak prostě, ale ta stopka přijde nějakým způsobem.

**[01:11:49]** Takže vy vědomě se vlastně musíte připravovat na to,

**[01:11:52]** nebo měli byste minimálně,

**[01:11:54]** že prostě v 35. nebudete už dál moct dělat to,

**[01:11:57]** co možná byla ta vaše největší vášeň

**[01:11:59]** a to, co máte pocit, že jste se proto narodil,

**[01:12:01]** protože prostě ještě budete dalších 30 let

**[01:12:03]** nějakým způsobem pracovat a zřejmě budete dělat něco jiného.

**[01:12:06]** Můžete u toho sportu nějakým způsobem zůstat,

**[01:12:09]** ale je těžko vás to bude naplňovat úplně stejně.

**[01:12:13]** Což ale neznamená, že se nedají hledat ty výzvy někde jinde.

**[01:12:16]** Já jsem je vlastně našel

**[01:12:18]** a každému bude fungovat jiná cesta.

**[01:12:20]** A ono to zase je o tom začít vlastně uvažovat na tom.

**[01:12:23]** A já neříkám, a lidi můžou dělat,

**[01:12:25]** a možná se toho velmi často bojí,

**[01:12:27]** a já se nedivím, protože i ten konec v tom sportu

**[01:12:29]** právě je tady díky tomu dost strašidelný,

**[01:12:31]** že něco dělám a mám pocit,

**[01:12:33]** že to budu dělat prostě ještě dalších 40 let

**[01:12:35]** a nejsem si jistý, jestli to je to, co bych chtěl dělat.

**[01:12:38]** Jenomže když začnete,

**[01:12:40]** to nemusíte udělat ten razantní řez

**[01:12:42]** a jít prostě dělat něco jiného,

**[01:12:44]** ale když se na to tak jako já postupně připravujete,

**[01:12:47]** a už pět let jsem pětně,

**[01:12:49]** a to jsem ještě s tím basketem úplně neskončil,

**[01:12:51]** tak jsem ale nějak připravoval na to,

**[01:12:53]** kam já přejdu, když je to pak pozvolné.

**[01:12:55]** Tak to není pak takový šok.

**[01:12:57]** Tady mám otázku právě,

**[01:12:59]** kdy jsi zuvědomil, čemu se chceš věnovat

**[01:13:01]** po své profesionální kariéře.

**[01:13:03]** Jak to u tebe bylo?

**[01:13:05]** Protože u tebe ten odchod taky nebyl moc.

**[01:13:10]** No já vlastně nevím,

**[01:13:12]** jestli jsem si to někdy nějak uvědomil

**[01:13:14]** v nějakou konkrétní chvíli.

**[01:13:16]** Tamhle mě něco zaujalo,

**[01:13:18]** tamhle mě se třeba líbilo,

**[01:13:20]** já jsem velmi často u toho háčkování po cestě

**[01:13:22]** se koukal na nějaké TED Talky a tohle,

**[01:13:24]** protože mě to bavilo.

**[01:13:26]** A tak jsem si říkal, že kam je to, je super.

**[01:13:28]** Okčas jsem narazil na nějakého sportovce

**[01:13:30]** který právě mluvil o tom sportu

**[01:13:32]** a o tom, co tam zajímavý věci zažil

**[01:13:34]** a inspirace tím příběhem,

**[01:13:36]** ale zároveň tam třeba přenášel

**[01:13:38]** a říkal tam nějaké lekce z leadershipu.

**[01:13:40]** Mně to přišlo hrozně zajímavý,

**[01:13:42]** tak jsem se jenom díval a říkal,

**[01:13:44]** to v českém prostředí v podstatě nikdo nedělá.

**[01:13:46]** Říkám, třeba je to zajímavý, třeba ten sport

**[01:13:48]** je pro lidi nějakým způsobem uchopitelný.

**[01:13:50]** A ona se tak jako ta cesta postupně začala odkrývat

**[01:13:52]** a tak zpětně třeba popisovat svoje poslední dva, tři roky.

**[01:13:54]** Kam se mi to vlastně všechno pohlo.

**[01:13:56]** Někomu jsem to takhle jako,

**[01:13:58]** který mě neviděl delší dobu,

**[01:14:00]** tak se ptá vlastně, co se mnou událo.

**[01:14:02]** A když se to začal popisovat, tak jsem jenom říkal,

**[01:14:04]** říkám, to je vlastně jako neuvěřitelný,

**[01:14:06]** jak obrovský změny přišly

**[01:14:08]** a to tak zhodnotil on.

**[01:14:10]** Říká, ty máš hrozný štěstí,

**[01:14:12]** jak se ti vlastně ty příležitosti objevují.

**[01:14:14]** Říkám, ale hovno.

**[01:14:16]** Říkám, to je jako,

**[01:14:18]** možná je to takový klíšek,

**[01:14:20]** já nevím,

**[01:14:22]** kdo je připraven,

**[01:14:24]** není překvapen nebo nějaký takový nesmysl,

**[01:14:26]** ale já jsem prostě jako postupně to odkryval

**[01:14:28]** a říkám, a kdyby za tebou přišel

**[01:14:30]** tady ten člověk a řekl,

**[01:14:32]** že s tebou bude prostě chodit a dělat přednášky,

**[01:14:34]** tak ty bys šel? Ty bys na to byl připravený?

**[01:14:36]** No to vůbec. Říkám, no vidíš.

**[01:14:38]** Ale já jsem byl v tu chvíli, protože jsem věděl,

**[01:14:44]** že on se na ně jako nějak postupně odhaloval,

**[01:14:46]** postupně se na ně jako by připravoval,

**[01:14:48]** tak on i ty příležitosti pak přicházely

**[01:14:50]** a některý jsem jako, nebo jsem si poprosil Honzu o schůzku

**[01:14:52]** a chodili jsme tam dvě hodiny po lesoparku

**[01:14:54]** a on se říká, tak pojď točit pořád pro Edu

**[01:14:56]** a to pak říká, no a nebo si tě pozvol někdy na snídaní

**[01:14:58]** nebo něco, no.

**[01:15:00]** On to prostě někdy, a to je krásný.

**[01:15:02]** To byla ta vizualizace, že jsi tady viděl.

**[01:15:04]** V čtvrtácti jsem viděl, jak s Honzou podím po lesoparku.

**[01:15:08]** To tak má více lidí, co tady.

**[01:15:16]** Mám tady, a to je důležité,

**[01:15:18]** kde najít zdravé meze,

**[01:15:20]** jak se nepřetrénovat, jak nepřestřelit cíle.

**[01:15:28]** To je těžký.

**[01:15:30]** U mě fungoval pokus-omil.

**[01:15:32]** Já jsem, bohužel, měl tu nevýhodu toho,

**[01:15:36]** že jsem v době, kdy jsem tak nějak jako,

**[01:15:38]** jak jsem o tom mluvil, že jsem jako na sobě makal,

**[01:15:40]** tak internet byl v plenkách

**[01:15:42]** nebo minimálně v českém prostředí

**[01:15:46]** a já jsem neměl moc jako zdrojů, informací

**[01:15:48]** podle toho, co a jak dělat.

**[01:15:50]** Takže já jsem našel, že jeden basketbalista

**[01:15:52]** s kilovýma závažíma na kotníkách

**[01:15:54]** skákal 7 tisíc denně přes švihadlo.

**[01:15:56]** Tak já jsem si dal bez závaží 5 tisíc denně.

**[01:15:58]** Tři dny jsem to zvládl

**[01:16:00]** a čtvrtý den jsem vstal a vyplýl mi lítka

**[01:16:02]** a dva dny jsem nechodil.

**[01:16:04]** Takže to byl zase úplný nesmysl.

**[01:16:06]** Takže dneska těch způsobů, jak to zjistit

**[01:16:08]** a lidi, kteří jsou schopní vás hlídat, je víc.

**[01:16:10]** A že je tam možnost tak mít osobního trenera

**[01:16:12]** v posilovně, je tak, jak jsme se o tom bavili,

**[01:16:14]** tak taky velká výhoda,

**[01:16:16]** že vás navede, že to děláte zdravě a všechno.

**[01:16:18]** Takže tu mezi a já třeba teď mám,

**[01:16:20]** já na sobě už poznám,

**[01:16:22]** protože za tu dobu

**[01:16:24]** moje tělo mám dobře přečtené a poznám,

**[01:16:26]** kdy už je moc

**[01:16:28]** a i když zároveň myslím,

**[01:16:30]** že někdy ta hlava

**[01:16:32]** říká, že už je to moc a někdy by

**[01:16:34]** to ještě šlo. Hrozně těžko

**[01:16:36]** se to hledá a proto je občas fajn mít

**[01:16:38]** někoho, kdo řekne, hele, tohle už by bylo

**[01:16:40]** fakt moc. Protože já jsem často

**[01:16:42]** přetáh a nebylo to dobře pak.

**[01:16:44]** Přijde ta analogie mezi

**[01:16:46]** tou firmou a tím sportem

**[01:16:48]** a taky jsme se o tom už několikrát bavili,

**[01:16:50]** že vlastně ve sportu se drtivou většinu

**[01:16:52]** trénuje a regeneruje a je tam

**[01:16:54]** jenom to malé procento toho zápasu.

**[01:16:56]** Ale v té firmě se furt zápasí,

**[01:16:58]** že tam prostě na tu regeneraci a na ten trénink

**[01:17:00]** není moc času anebo prostoru.

**[01:17:02]** A teďka trošku se dívám na všechny

**[01:17:04]** lidi, kteří dělají vzdělávání

**[01:17:06]** ve firmách a tak, že prostě

**[01:17:08]** když si srovnáš ty parametry,

**[01:17:10]** tak to nějak nevychází.

**[01:17:12]** Tam jsou vlastně dvě věci.

**[01:17:14]** Ve sportu se začalo brát

**[01:17:16]** a právě dřív to bylo taky jako

**[01:17:18]** pojďme prostě na zátopka, držem to úplně

**[01:17:20]** na sílu a tři hodinový

**[01:17:22]** tréninky každej den a když v noci

**[01:17:24]** pak spíš, tak si odpočíneš.

**[01:17:26]** A začalo se přicházet na to, co to dělá s tělem

**[01:17:28]** a jak naopak je potřeba to

**[01:17:30]** dávkovat rozumně. A začalo se

**[01:17:32]** přicházet s tím, no tak ale pojďme ten čas,

**[01:17:34]** který ušetříme, cíleně věnovat tomu,

**[01:17:36]** aby se odpočívalo. A jsou to různé druhé odpočinku,

**[01:17:38]** ty klasické, kdy odpočíváš fyzicky

**[01:17:40]** a začalo se přicházet na to, že je fajn

**[01:17:42]** odpočívat i mentálně a emocionálně.

**[01:17:44]** To je jedna věc, což je fajn, když

**[01:17:46]** se to začíná projevovat i do toho

**[01:17:48]** firmního prostředí, že si uvědomují,

**[01:17:50]** že je potřeba dávat oddechy

**[01:17:52]** i během dne a přestávky

**[01:17:54]** a myslet na to trošku víc.

**[01:17:56]** A ta druhá věc je to, jak

**[01:17:58]** vlastně trénovat, když celý den

**[01:18:00]** pracuju a měl by to být celý den výkon.

**[01:18:02]** No a tam, nevím, jestli úplně

**[01:18:04]** z toho dá říkat trik, ale

**[01:18:06]** způsob, jak jim to jde dělat, je tak,

**[01:18:08]** že téměř v každé práci se dá najít něco,

**[01:18:10]** si to nedá říct paušálně,

**[01:18:12]** kde vlastně můžu něco vzít,

**[01:18:14]** část té svojí práce a udělat si z toho

**[01:18:16]** trénink. To znamená, já nevím, musím dělat

**[01:18:18]** prezentaci před šéfem,

**[01:18:20]** tak najdu si,

**[01:18:22]** připravuju tu prezentaci, vezmu si tam

**[01:18:24]** spolupracovníka, hele, pojď se podívat, jak tady

**[01:18:26]** to dělám, můžeš mi na to dát rychlou zpětnou uvazbu,

**[01:18:28]** prostě klasický parametry tréningu.

**[01:18:30]** Znamená nastavit si, co chci v tom tréninku udělat,

**[01:18:32]** mít někoho, trenéra, kolegu,

**[01:18:34]** který mi dává tu zpětnou uvazbu.

**[01:18:36]** Znamená spíš je to o tom hledat způsoby toho,

**[01:18:38]** jak každej v té svojí konkrétní práci

**[01:18:40]** si může najít čas a způsoby, jak to

**[01:18:42]** trénovat, protože, jo, i když nám firma

**[01:18:44]** poskytuje vzdělávání, tak je to prostě jednou

**[01:18:46]** za měsíc a to prostě nestačí.

**[01:18:48]** Mně se vlastně hrozně líbí,

**[01:18:50]** když já si projíždím,

**[01:18:52]** protože já jsem tvůj velký fanoušek, víš co,

**[01:18:54]** takže až ke stropu,

**[01:18:56]** ať už je to na Edu, anebo tvůj pořad,

**[01:18:58]** ale teďka se vlastně dostanu k Edu,

**[01:19:00]** že ty tam máš přesně ty šoty, jakože energie,

**[01:19:02]** chyba, kritika atd. A vlastně ty o tom

**[01:19:04]** tady, jako kdyby mluvíš, a tam je to tak strašně

**[01:19:06]** krásně kondenzované, že já

**[01:19:08]** opravdu si z toho beru hodně.

**[01:19:10]** I tu energii, o které mluvíš, že jsou vlastně tři

**[01:19:12]** type energie a jakým způsobem s ním pracovat

**[01:19:14]** a tak mám pocit, že

**[01:19:16]** ten trénink,

**[01:19:18]** který jsi tam zmínil, a ta zpětná vazba

**[01:19:20]** je další věc, která nám

**[01:19:22]** hrozně chybí. Za asylní neumíme říct,

**[01:19:24]** za bejí neumíme moc dávat,

**[01:19:26]** tak to se moc taky potom neposouváme.

**[01:19:28]** Tak to jsou vlastně ty klasické parametry

**[01:19:30]** tréninku, tak jak o něm mluví

**[01:19:32]** Anders Eriksson, což je profesor, který

**[01:19:34]** 30 let studoval lidí, kteří

**[01:19:36]** předvádějí, prostě jeho kniha se jmenuje

**[01:19:38]** Peak, a lidi, kteří předvádějí

**[01:19:40]** Peak performance, jestli to znamená

**[01:19:42]** výkony na nejvyšší úrovni, a zjišťoval,

**[01:19:44]** jakým způsobem se vlastně na tu nejvyšší úroveň dostali,

**[01:19:46]** a říkal, že všichni, samozřejmě

**[01:19:48]** tím trávili spoustu času,

**[01:19:50]** ale zároveň to, že jenom to dělali

**[01:19:52]** určitý penzum času, ještě neznamenal,

**[01:19:54]** že se v tom stali velmi dobrými,

**[01:19:56]** ale naopak, že

**[01:19:58]** dělali specifický způsob tréninku,

**[01:20:00]** který on nazývá Deliberate Practice,

**[01:20:02]** znamená nějaký účelný trénink, dejme tomu česky.

**[01:20:05]** A jsou tam právě ty parametry, o kterých jsem mluvil.

**[01:20:07]** To znamená, že se ten trénink nějak nadizajnuje,

**[01:20:09]** mají nějaký účel, je tam rychlá zpětná vazba,

**[01:20:11]** a je tam ale zároveň důležitý prvek toho,

**[01:20:13]** že vždycky v tom vystupujete z komfortní zóny,

**[01:20:16]** což je dneska už takové nebezpečné to říkat.

**[01:20:18]** Jsou na to spousta lidí alergických,

**[01:20:20]** všichni musí vystupovat z komfortní zóny.

**[01:20:23]** A zároveň to není o tom uletět moc od toho, co umíte,

**[01:20:26]** ale trošku z toho vystoupit a dělat něco,

**[01:20:28]** co vlastně úplně ještě neumíte,

**[01:20:30]** protože je to logický, jenom tak si něco naučíte.

**[01:20:33]** Kdyby jste furt dělali to stejné, tak se těžko někam posuneme.

**[01:20:36]** Já vlastně, když se zase bavím s lidmi,

**[01:20:39]** kteří opravdu hodně rozumí vzdělávání

**[01:20:41]** a nějaké didaktice, analogice,

**[01:20:43]** tak ta hrana je právě to, kde tě dobrý učitel má držet.

**[01:20:46]** Ani nemoc tam, ani nemoc tam.

**[01:20:49]** Když moji kluci dělají něco, mají to prostě za dvě minuty hotové.

**[01:20:52]** A já říkal, hele, tak jako...

**[01:20:54]** A je to slušné.

**[01:20:56]** Jak si udržet disciplínu a vůbec tady tuhle tu pevnou vůli?

**[01:21:02]** Tady.

**[01:21:04]** Jak si udržet disciplínu a pevnou vůli?

**[01:21:06]** Byt čem?

**[01:21:08]** No ne, je to vlastně úplně jednoduché.

**[01:21:10]** Stačí vědět, proč to dělám.

**[01:21:13]** Tam je veškerý zdroj vnitřní motivace.

**[01:21:16]** Když vlastně dojdu až na to jádro toho,

**[01:21:19]** proč tu konkrétní činnost dělám,

**[01:21:21]** proč to chci udělat.

**[01:21:22]** A proto je dobrý si vlastně vzít ten cíl

**[01:21:24]** a u něj si to vždycky říct

**[01:21:26]** a jít tam dohloubky.

**[01:21:28]** Protože ve chvíli, kdy se mi nechce nazout ty boty

**[01:21:30]** a jít běhat, ale já se vrátím k tomu

**[01:21:32]** svojemu důvodu, že chci být fit

**[01:21:34]** pro to, abych mohl nosit svoje děti na zádech.

**[01:21:37]** A vím, že ten běh je k tomu prostředkem.

**[01:21:39]** Tak si řeknu, ale já fakt pořád v padesáti

**[01:21:41]** chci být schopen s dětmi a prostě chodit do hor.

**[01:21:44]** Cokoliv, to se tam určíte.

**[01:21:46]** Tak dostat se zpátky na dosah toho svojeho proča

**[01:21:50]** a z toho si vytáhnout tu motivaci.

**[01:21:52]** Já tě vlastně obdivuji

**[01:21:54]** za to, že ty se vzděláváš v různých oblastech.

**[01:21:58]** Myslím si, že posledně mám pocit,

**[01:21:59]** že si říkáš, že si začal hrát na klavír.

**[01:22:01]** Tady to háčkování, klavír, tohle to sport a tamto.

**[01:22:04]** Ještě peču.

**[01:22:06]** To je super.

**[01:22:07]** Ale víš co, to je právě o tom,

**[01:22:09]** že si tím vlastně obrovsky rozšiřuješ ty obzory.

**[01:22:11]** A já vím, že ty to jako neuděláš tak,

**[01:22:13]** že dvakrát jukneš a že se učíš,

**[01:22:15]** ale že do toho jako kdyby jdeš opravě naplno,

**[01:22:17]** že si dáš cíl a že fakt si jiždíš YouTube a jedeš.

**[01:22:20]** To zná, že podle mě i vlastně to,

**[01:22:23]** když se naučíš učit se,

**[01:22:24]** tak s každou novou dovedností je už to potom snažší

**[01:22:27]** a snažší, protože jsi prošel nějakou cestou.

**[01:22:29]** To zase o tom mluví Tomáš Hruda.

**[01:22:31]** Tak cítíš to, že teďka s nějakou novou,

**[01:22:34]** a když se slučil nový jazyk nebo něco,

**[01:22:36]** tak je to snažší pro tebe,

**[01:22:37]** když už si s tím prošel několikrát?

**[01:22:39]** Já jsem vlastně s tím nikdy neměl problém,

**[01:22:41]** protože mě to bavilo úplně jednoduše se učit ty nový věci.

**[01:22:45]** Já jsem se nikdy zase nedělal toho.

**[01:22:47]** Mně třeba nebavilo učit se na housle,

**[01:22:49]** ale klavír jsem vždycky obdivoval,

**[01:22:51]** ty, co umí hrát.

**[01:22:52]** Ale zase na druhou stranu musím říct,

**[01:22:54]** že teď to dost flákám úplně upřímně.

**[01:22:57]** Já tam nemám nějaký pevnej cíl,

**[01:23:00]** že chci zahrát nějakou sonátu za rok.

**[01:23:02]** Tam to nemám.

**[01:23:03]** Ale já mám, mezi těma zase, co jsem zmiňoval,

**[01:23:06]** že dělám každej den,

**[01:23:07]** tak já mám každej den,

**[01:23:09]** že se chci vlastně naučit něco novýho.

**[01:23:12]** Ať je to to, že...

**[01:23:13]** A mám tam hodinu každej den.

**[01:23:15]** Ať je to, že hodinu prostě čtu

**[01:23:17]** nebo poslouchám nějakej podcast,

**[01:23:18]** kterýho se něco naučím,

**[01:23:19]** a když na to třeba nemám náladu,

**[01:23:22]** tak tam právě třeba vložím ten klavír.

**[01:23:24]** Protože i to považuji za to,

**[01:23:25]** že se vlastně člověk učí něco novýho a posouvá.

**[01:23:27]** Ale vždycky dělám ty věci a učím se ty,

**[01:23:29]** které mě baví.

**[01:23:31]** Takže pak já jsem vlastně nikdy neměl problém

**[01:23:33]** s tím, abych vůbec řešil,

**[01:23:35]** jestli se mi to jako dělá líp nebo ne.

**[01:23:37]** Už to tak nějak jde automaticky.

**[01:23:39]** A ten rozpril mě to vždycky někam hodí.

**[01:23:41]** A dva roky už jsem neháčkoval,

**[01:23:44]** protože teď prostě to jako...

**[01:23:46]** Někde to teď je tam něco jiného.

**[01:23:48]** Já se teďka vybavuju,

**[01:23:49]** že ty jsi vlastně na Equilibrium přinesl ty koláče,

**[01:23:52]** ale ty jsi nepekl ty, že ne?

**[01:23:54]** Byly tvoje?

**[01:23:55]** To jsem měl na rozeně.

**[01:23:56]** To se musí.

**[01:23:58]** Jak pracovat s jinými hráči,

**[01:24:00]** kteří byli rezistentní,

**[01:24:01]** například byly by example.

**[01:24:03]** To znamená, jedou si svojí,

**[01:24:05]** možná i chápu, vaše názor je na ní,

**[01:24:07]** ale je jim to šumák.

**[01:24:08]** Vyhodit.

**[01:24:09]** Jo.

**[01:24:10]** Samozřejmě tam jako...

**[01:24:12]** A ta paralela tam je ve firmách taky.

**[01:24:14]** Já často řeším jako téma,

**[01:24:15]** který je hodně aktuální.

**[01:24:18]** Souhrně mu říkám jako bad apple.

**[01:24:20]** To znamená jako co dělat,

**[01:24:21]** když máte vlastně ve firmě toho toxického člena.

**[01:24:24]** A já pak vždycky si tam dám na slide krásné obrázky

**[01:24:28]** různýho stádia rozkladu toho jablička.

**[01:24:31]** Protože to znamená,

**[01:24:32]** pokud je to jako trošku a dá se s tím pracovat,

**[01:24:35]** tak se dá toho člověka jakoby převrátit zpátky na toto.

**[01:24:38]** Ale pokud to je čím dál tím víc,

**[01:24:39]** a naopak to jako sráží ty ostatní členy,

**[01:24:41]** tak tam už jako...

**[01:24:42]** To už pak přechází na konci,

**[01:24:44]** na tu škálu, kde je potřeba vyhodit.

**[01:24:46]** To znamená...

**[01:24:47]** A proto je strašně těžký dávat dohromady tým,

**[01:24:50]** jak sportovní, tak i kdekoliv jinde.

**[01:24:52]** Protože se nazřejmě ta chemie, aby fungovala,

**[01:24:54]** tak je to těžký, když tam je někdo takovej,

**[01:24:56]** kdo na všechno říká,

**[01:24:57]** je všechno jako na houby

**[01:24:58]** a takhle se to nedělá.

**[01:25:00]** A říká tady tyhle věci.

**[01:25:02]** To znamená zkusit ho právě přesvědčit

**[01:25:06]** a přetáhnout na tu svoji stranu,

**[01:25:08]** a když ne,

**[01:25:09]** tak pak pro všechny zúčastněný.

**[01:25:11]** A kolikrát i pro toho člověka,

**[01:25:12]** rozhodně řekni,

**[01:25:13]** tak běž někam, kde ti nebudou ty nápady připadat tak hloupý

**[01:25:16]** a kde ti to bude třeba sedět víc.

**[01:25:18]** A velmi často se to pak potvrdí,

**[01:25:20]** že ten hráč, který mu to v tom týmu neseděl,

**[01:25:22]** tak pak jde někam jinde a je za hvězdu,

**[01:25:24]** protože mu to tam vyhovuje víc.

**[01:25:26]** Já ještě vlastně se trošku vrátím k tomu,

**[01:25:29]** co ty jsi říkal, ten příběh,

**[01:25:31]** když jsi sám jel na tom Rotopedu.

**[01:25:34]** A jenom, abych to dobře pochopil,

**[01:25:36]** protože vím, že ty jsi

**[01:25:38]** FANDA a vlastně speciální jednotky

**[01:25:40]** a to, jak to tam funguje,

**[01:25:42]** že to je něco, z čeho si hodně bereš.

**[01:25:44]** Tak ten trener za tebou přišel

**[01:25:46]** proto, aby ty jsi tam dostal ty ostatní,

**[01:25:48]** ty ostatní spoluhráče.

**[01:25:50]** Chytl jsem to správně.

**[01:25:52]** Tak to je silné pro mě.

**[01:25:54]** To je dobrý.

**[01:25:55]** Tam to vlastně bylo,

**[01:25:57]** ale v tu chvíli jsem si uvědomoval akorát,

**[01:25:59]** ale čím je tam mám ještě dotáhnout,

**[01:26:01]** když oni vidí,

**[01:26:03]** a když tam jsem, tak se zlepšuju.

**[01:26:05]** A vlastně to bylo zajímavé v tom,

**[01:26:07]** že já jsem začínal, jak bych řekl,

**[01:26:09]** plus minus na podobné úrovni,

**[01:26:11]** jak spoustu těch spoluhráčů

**[01:26:13]** a za rok jsem byl už úplně jinde.

**[01:26:15]** Čím jiným to mohlo být, než tím,

**[01:26:17]** že jsem prostě dělal víc věcí,

**[01:26:19]** než oni, než jsme dělali společně na tréninku.

**[01:26:21]** S jakou náročnou situací

**[01:26:23]** jsi v roli kapitána týmu setkal

**[01:26:25]** a jak jsi ji řešil?

**[01:26:27]** Žádný zprostředník.

**[01:26:29]** Jeden spoluhráč za mnou přišel,

**[01:26:33]** když objevil Tinder

**[01:26:35]** a říká,

**[01:26:37]** my jsme tady na tom hotelu

**[01:26:39]** jenom čtyři noci

**[01:26:41]** a já tam mám pět spojení.

**[01:26:43]** Co mám dělat?

**[01:26:45]** Říkám, studená strchá pár facek

**[01:26:47]** a maximálně lehká matematika.

**[01:26:49]** Ale tak i takovýhle věci

**[01:26:51]** jsem musel řešit.

**[01:26:53]** Ale to je zajímavé,

**[01:26:55]** to znamená,

**[01:26:57]** že k tobě fakt ti lidi,

**[01:26:59]** ty spoluhráči k tobě jdou

**[01:27:01]** jako autory k tomu spovedníkovi

**[01:27:03]** a k tomu, který...

**[01:27:05]** Je to tak? Je to ta rola toho kapitána?

**[01:27:07]** Já si to trochu přirovnám v něco jako HR ve firme

**[01:27:09]** nebo pastor.

**[01:27:11]** Je to takhle na půl?

**[01:27:13]** Já myslím, že to je spíš

**[01:27:15]** možná obráceně, protože jsem typově

**[01:27:17]** ta osoba, za kterou věděli,

**[01:27:19]** že třeba, a samozřejmě pak později,

**[01:27:21]** když mi bylo 20,

**[01:27:23]** že si za mnou šli, protože věděli,

**[01:27:25]** že jsem něco zažil,

**[01:27:27]** ale zároveň už jsem byl ten typ člověka

**[01:27:29]** a možná proto jsem dostal tu roli kapitána,

**[01:27:31]** protože to je takovou součástí

**[01:27:33]** a občas musíš řešit konflikty,

**[01:27:35]** že se to zhádá v týmu

**[01:27:37]** a musíš vědět, jak to může pomoct,

**[01:27:39]** protože ten trenér do toho může zasahovat minimálně

**[01:27:41]** nebo měl by do toho zasahovat minimálně.

**[01:27:43]** Protože když tam pak

**[01:27:45]** z pozice autory ty udělá řez,

**[01:27:47]** tak to není dobře pro ten tým

**[01:27:49]** a on se to tam někudy vrátí.

**[01:27:51]** Takže do takových se musel

**[01:27:53]** taky často zasahovat.

**[01:27:55]** Blížíme se k závěru.

**[01:27:57]** Co je důležitého zařadit do výchovy dětí,

**[01:27:59]** kromě toho jít příkladem?

**[01:28:01]** Ptá se Lukáš.

**[01:28:03]** Tak jsem rád za otázku,

**[01:28:05]** kterou jsem ještě nedostal

**[01:28:07]** a jsem viděl,

**[01:28:09]** že to přijde.

**[01:28:11]** Čas bych do toho zařadil.

**[01:28:13]** Protože to je za mě to nejcennější.

**[01:28:15]** A ano, známe

**[01:28:17]** knížky a rady typu

**[01:28:19]** five love languages.

**[01:28:21]** To znamená, každý

**[01:28:23]** vlastně vnímá

**[01:28:25]** tu lásku víc jiným způsobem.

**[01:28:27]** To znamená, někdo je rád, když dostává dárky,

**[01:28:29]** někdo je rád za

**[01:28:31]** fyzické dotaky,

**[01:28:33]** někdo má rád prostě toho,

**[01:28:35]** že ho někdo pochválí a někdo

**[01:28:37]** zase nejvíc to vnímá tím stráveným časem.

**[01:28:39]** A já si myslím, že to je vlastně

**[01:28:41]** to nejcennější, co můžeme dát, protože

**[01:28:43]** my můžeme jít příkladem v tom,

**[01:28:45]** že budeme super biznismeni

**[01:28:47]** a vyděláme spoustu peněz,

**[01:28:49]** ale když s něma nebudeme trávit ten čas,

**[01:28:51]** tak jaký příklad jim to dá.

**[01:28:53]** To znamená, do toho bych to vložil já.

**[01:28:55]** Můžeme být vzletní a vložit do toho lásku

**[01:28:57]** a věřím, že tam je samozřejmá.

**[01:28:59]** A za mě to nejlíp ukážeš

**[01:29:01]** tím časem, když s něma budeš trávit

**[01:29:03]** ten čas, tak ono velmi rychle pochopíš

**[01:29:05]** i jak jinak ty děti tu lásku vnímají

**[01:29:07]** a co po tobe chtějí. A je sranda sledovat,

**[01:29:09]** že vlastně každý z mých tři dětí

**[01:29:11]** vlastně to vnímá úplně jinak a chce dělat

**[01:29:13]** něco jinýho a někdo prostě

**[01:29:15]** radši bude se mnou

**[01:29:17]** jenom sedět vedle mě a budeme si každej číst

**[01:29:19]** knížku a úplně mu to vyhovuje

**[01:29:21]** a s někým musím vlastně lozit po stromech,

**[01:29:23]** aby to ho naplnilo ten čas.

**[01:29:25]** Chtěl jsem ti položit další otázku,

**[01:29:27]** ale nepoložím. Moc ti děkuju.

**[01:29:29]** Tady tímhle tím bych to zakončil.

**[01:29:31]** Fakt díky za tohle.

**[01:29:33]** Takže věnujme čas. Pavle,

**[01:29:35]** já ti moc děkuju za to, že jsi si udělal čas,

**[01:29:37]** že jsi odpovídal.

**[01:29:39]** Díky.

**[01:29:45]** Vám taky moc děkuju,

**[01:29:47]** že jste to s náma vydrželi

**[01:29:49]** a doufám, že vás to bavilo,

**[01:29:51]** protože máme rady

**[01:29:53]** zpětnou vazbu a máme to jako

**[01:29:55]** trénink, tak zkuste zahlasovat,

**[01:29:57]** jestli se vám snídaně dnešní líbila.

**[01:30:00]** je, že se vám líbila, jedna je, že jsme tady jenom zestárli a bylo to jako k ničemu,

**[01:30:05]** tak budeme rádi, můžete samozřejmě hlasovat, buď to v té aplikaci slajdů,

**[01:30:09]** zase pod přenosem, tak se můžeme podívat, jo, jo, jo, něco se tam rýsuje,

**[01:30:16]** tak moc rád děkujeme. A aby jsme nepřetáhli čas, tak já ještě vlastně

**[01:30:23]** vás chci vyzvat, tak jako Pavel řekl, že si máte udělat nějaký jeden cíl,

**[01:30:28]** že máte postupovat jakože po malých kručcích, tak nám se vyplácí,

**[01:30:32]** že když vlastně ta snídaně proběhne, tak potom si buď to u vás v týmu

**[01:30:37]** a nebo v rodině, nebo prostě se s vašimi blízkými, si udělejte kolečko

**[01:30:40]** a popovídejte si o tom, co vám ta snídaně dala. My jsme připravili pro vás

**[01:30:44]** takový formuláří, kde jsou nějaké aha momenty a tak, a samozřejmě,

**[01:30:48]** že to můžete nazdílet i skrz právě platformu Edu, ale my jsme nelenili

**[01:30:53]** a zařadili jsme pořád trismene Brain and Brain Digestive,

**[01:30:56]** kde si o tom povídáme, ale povídáme si o tom nejenom s Pavlem,

**[01:31:01]** ale povídáme si o tom s dalšíma lidma a já mám hroznou radost,

**[01:31:04]** že z lidí, kteří se s náma podělí o zase ty svoje zkušenosti,

**[01:31:11]** ať už je to Jitka Dvořáková, která byla tady na snídaní

**[01:31:14]** a byla hodně silná ta snídaně pro mě osobně,

**[01:31:16]** Dita byla taky na snídaní, Pavel Moric, Sandra Friedrichova a Hanka Jadavan

**[01:31:22]** a bude tam mnoho dalších, takže pokud chcete, tak se k nám přidejte,

**[01:31:26]** bude to 3.3. o 14 hodin, je to takové ala Clubhouse, kdy si povídáme,

**[01:31:30]** ale můžete se samozřejmě do toho zapojit, tak budeme moc rádi.

**[01:31:34]** Knížka v měsíce, Pavla Pumperli je v Red Buttonu teď tenhle ten měsíc hodně plnul,

**[01:31:39]** protože za měsíc únor on doporučil knížku Can't Hurt Me,

**[01:31:42]** určitě si jej dejte, ta kniha je vynikající a podívejte se, proč ji Pavel doporučil.

**[01:31:47]** Na měsíc březen už jsem předal řezlo právě Hance Jadavan,

**[01:31:51]** která se o tady tenhle projekt bude starat a Dominik Michna doporučil Sense and Respond knížka,

**[01:31:58]** takže se na ní určitě koukněte.

**[01:32:02]** Pořád je platná inspirace Batya, Batyu máme hodně rádi,

**[01:32:06]** takže pokud byste si chtěli dát inspiraci Batya, Gabči Končítíkové,

**[01:32:09]** která tady byla hostem, myslím v listopadu nebo v prosinci, tak určitě je to možné.

**[01:32:13]** Sledujte nás dál na edu, rozšířujeme formáty,

**[01:32:16]** takže už kromě jenom diskuzí a přednášek budeme dělat i návštěvy ve firmách

**[01:32:23]** a mnoho, mnoho dalšího, takže buďte s náma.

**[01:32:25]** No a já bych chtěl pozvat na tu březnovou snídaní,

**[01:32:29]** březnová snídaně bude 24.3.

**[01:32:32]** A ty jsi strašně hezky řekl knížku, že pět věcí, které nejvíc litojeme před smrtí,

**[01:32:39]** pro mě hrozně silná knížka, která taky byla kníhou měsíce,

**[01:32:43]** kterou doporučovala Radka Horáková, pokud jste ji nečetli, moc doporučuji.

**[01:32:47]** A budeme se bavit o tom, jakým způsobem fungují seniori,

**[01:32:53]** co děláme dobře, co děláme naopak špatně.

**[01:32:57]** A přijde Simona Bagarová, která si myslím, že k tomuhle tomu tématu má hodně, hodně co říct.

**[01:33:03]** A bude to z mého pohodu velmi silná snídaně,

**[01:33:05]** takže 24.3. od 8.30. se s váma budu těšit.

**[01:33:09]** Navíďanou, Tobě, Pavle, ještě jednou děkuju.

**[01:33:12]** A děkuji.

**[01:33:12]** Vy se mějte krásně, vy se mějte krásně.

**[01:33:14]** Ahoj a nashledanou.