# Přepis: Druhý život začíná po padesátce

## Popis

Společně nakoukneme také do nového a rychlého světa, do něhož Jitka vstoupila. Podělí se s námi o to, co jí v tomto světě funguje z hlediska leadershipu, řízení a budování firemní kultury a také, jaké je to být dvojkou na trhu. Podíváme se i na její další plány a vize.  



Kdo je Jitka Dvořáková?



Jitka Dvořáková zahájila v roce 1990 své desetileté působení v roli generální manažerky pro ČR a Slovensko pro japonskou společnost vyrábějící produkty značky Panasonic. Později přešla do Philipsu, kde se stala první ženou v historii firmy, která zastávala funkci v evropském vedení, když se stala generální manažerkou pro oblast střední a východní Evropy.Od roku 2000 je její jméno spojeno s e-commerce, konkrétně s Mall a CZC.cz, posledních 5 let spojených v Mallgroup. Působila v obou společnostech současně, jako CEO CZC a zároveň 2 roky vedla obchodní aktivity Mallgroup ve Slovinsku a v Chorvatsku z pozice regionální ředitelky. 

## Přepis

**[00:00:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:00:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:00:42]** Moje jméno je Honza Mašek.

**[00:00:44]** Vítám vás všechny, kteří jste dneska přišli na Brain & Breakfast.

**[00:00:48]** Vítám všechny, kteří se dívají na nás přímým přenosem.

**[00:00:51]** Zdravím do mnoha.

**[00:00:53]** Firm, knihoven, škol, coworkingový center,

**[00:00:58]** kam vysíláme snídaní přímým přenosem.

**[00:01:01]** Cílem snídaně je zbližovat lidi,

**[00:01:04]** otevírat zajímavé, někdy i kontroverzní témata

**[00:01:08]** a diskutovat o nich.

**[00:01:10]** Nemyslím si, že tomu bude jinak i dneska,

**[00:01:14]** protože ty diskuze bývají,

**[00:01:18]** a rádi bychom, aby byly interaktivní,

**[00:01:20]** tak vás všechny poprosím, ať už tady v sále,

**[00:01:22]** nebo vás, co se na nás díváte přímým přenosem,

**[00:01:25]** abyste si vzali nějaký mobilní telefon,

**[00:01:27]** nějaké chytré zařízení

**[00:01:29]** a zadali www.slajdu.com

**[00:01:33]** hashtag Brain,

**[00:01:36]** nebo pokud se na nás díváte na rb.edu,

**[00:01:40]** tak pod tím přenosem rovnou můžete zahlasovat

**[00:01:44]** na první otázku, jestli jste na snídaní poprvé,

**[00:01:48]** a nebo ne.

**[00:01:50]** Tím bych vás chtěl trošičku rozproudit,

**[00:01:52]** v průběhu diskuze,

**[00:01:54]** v průběhu přednášky budou potom nějaké další dotazy,

**[00:01:57]** když přednáška skončí, tak bude diskuze,

**[00:01:59]** to znamená, kdy zahlasujete,

**[00:02:01]** určitě, pokud vás napadá jakýkoliv dotaz

**[00:02:03]** na našeho dnešního hosta,

**[00:02:05]** tak můžete položit.

**[00:02:08]** Tak.

**[00:02:10]** Tak se dívám, kdo je na snídaní poprvé.

**[00:02:12]** Ne, už jsem byl, takže 73 stortě lidí

**[00:02:15]** už na snídaní bylo.

**[00:02:17]** Tak. Já bych dneska chtěl

**[00:02:21]** přivítat milého hosta,

**[00:02:23]** paní Jitku Dvořákovou.

**[00:02:25]** Dobrý den, Jitko.

**[00:02:27]** Já vás tady vítám.

**[00:02:29]** Tak, pojďte, vezměte místo.

**[00:02:31]** Já možná pro ty, kdo vás neznají,

**[00:02:35]** tak vy žijíte teď CZC.

**[00:02:39]** Vy jste prošla takovou drobnou transformací

**[00:02:42]** z nějakého pohodlného korporátního sedla

**[00:02:45]** do něčeho trošičku rychlého.

**[00:02:48]** A vlastně ten celý váš příběh a celý váš život

**[00:02:50]** je takový protkaný, já bych řekl,

**[00:02:53]** hodně odvahou a spoustou věcí,

**[00:02:55]** která může inspirovat.

**[00:02:57]** A já jsem se na vás dostal tak,

**[00:02:59]** že když se v tom světě e-commerce,

**[00:03:02]** ve kterém se teď pohybujete,

**[00:03:05]** tak když jsem se tam vlastně začal bavit s lidma,

**[00:03:07]** tak oni často krát vlastně zmiňovali vaše jméno.

**[00:03:09]** Že jste člověk, který je inspiroval, posunul dál.

**[00:03:12]** A mě to vlastně utkvělo v hlavě,

**[00:03:15]** tak jsem právě chtěl si vás pozvat,

**[00:03:17]** abychom si ten příběh poslechli.

**[00:03:19]** Takže je to vaše, já už teďka odcházím

**[00:03:22]** a vy si to užijte.

**[00:03:24]** A za chvilku se zase uvidíme na dotazy.

**[00:03:26]** Takže děkuju, mějte se zatím.

**[00:03:28]** A Jitko, je to vaše.

**[00:03:30]** Děkuju. Dobré ráno všem.

**[00:03:32]** Tedy pokud máte dobré ráno,

**[00:03:34]** protože já jsem Sova a moje dobré ráno začíná až po deváté hodině.

**[00:03:37]** Ale nebojte se, já jsem to celý týden trénovala,

**[00:03:39]** takže to zvládnu.

**[00:03:41]** A byla jsem příjemně překvapená,

**[00:03:43]** jakým způsobem jsem projela Prahou,

**[00:03:45]** začnu měnit své zvyky.

**[00:03:47]** Jedno speciální dobré ráno posílám do Malaria svým kolegům,

**[00:03:50]** pokud si dnes přivstali a už jsou tam.

**[00:03:55]** Já jsem přemýšlela, proč vlastně tady jsem.

**[00:03:58]** Možná to je, protože už jsem na konci,

**[00:04:01]** takže to mám všechno od začátku a až do konce.

**[00:04:04]** Ano, je to asi v podstatě vybídka k tomu,

**[00:04:07]** aby člověk bilancoval, ale na druhou stranu,

**[00:04:10]** já jsem tady spíš proto, abych vám řekla,

**[00:04:12]** že nemusíte všechno stihnout do 50,

**[00:04:14]** protože toho času je ještě spousty.

**[00:04:17]** Ono je hrozně těžké mluvit,

**[00:04:19]** když člověk nemá nějaké otázky nebo daný téma

**[00:04:22]** a připadá mi, že je úplný peklo,

**[00:04:24]** když člověk musí mluvit o sobě.

**[00:04:28]** Nejčastější otázka, kterou já dostávám,

**[00:04:31]** je, jak je možný, že obstarožní blondína

**[00:04:34]** řídí IT firmu.

**[00:04:36]** Já celé ty roky na to odpovídám,

**[00:04:38]** že vůbec není důležité,

**[00:04:40]** jestli já těm počítačům rozumím nebo ne,

**[00:04:42]** protože na to tam mám celých 300 lidí,

**[00:04:44]** kteří jim rozumí a proto já nemusím.

**[00:04:46]** Ale já jsem konečně, jak vidíte tady na tom obrázku,

**[00:04:50]** našla ten důvod, co mám já společného s IT.

**[00:04:55]** Než se dostanu k tý padesátce,

**[00:04:59]** tak mně musíte umožnit tři slajdy,

**[00:05:01]** abych se vrátila úplně na začátek,

**[00:05:03]** co vlastně tu mou kariéru nastartovalo.

**[00:05:06]** A čím jsem byla starší,

**[00:05:08]** tím více jsem si uvědomovala,

**[00:05:10]** že za všechno může mamka.

**[00:05:12]** Byla to věta, která nasměrovala můj dospělý život

**[00:05:15]** a když se mi bylo 25 let

**[00:05:17]** a přišla jsem říct mami,

**[00:05:19]** abych se chtěla vdávat,

**[00:05:21]** tak přišla odpověď,

**[00:05:24]** děti malí se doufám nedívají,

**[00:05:27]** a odpověď zněla, to je teda v hajzlu.

**[00:05:30]** Ona tím chtěla říct,

**[00:05:32]** že všechnu tu energii, kterou jsem věnovala

**[00:05:34]** do studia, do jazyků a do odbornosti

**[00:05:36]** a do cestování a do všeho,

**[00:05:38]** že vlastně teď bude k ničemu,

**[00:05:41]** protože budu běhat kovom těch malých dětí

**[00:05:44]** a budu se věnovat rodině.

**[00:05:46]** A já jsem si tehdy řekla,

**[00:05:48]** teď to přece vůbec není potřeba,

**[00:05:50]** dá se zvládnout všechno

**[00:05:52]** a to může jít.

**[00:05:54]** To, co já vždycky říkám,

**[00:05:56]** že to vyžaduje téměř premierské plánování,

**[00:05:58]** a myslím si, že některé mamky z vás

**[00:06:01]** mi to potvrtí,

**[00:06:03]** že jsem měla ty stránky toho diáře,

**[00:06:05]** protože tehdy ještě žádná technologie nebyla

**[00:06:07]** naprosto plný a prolínaly se tam porady,

**[00:06:09]** jednání s kroužkama

**[00:06:11]** a na začátku dokonce

**[00:06:13]** s návratem domů ke kojení.

**[00:06:15]** Maruško, ty si tohleto určitě zažila.

**[00:06:17]** Takže opravdu to chce,

**[00:06:19]** ale jako není to nic špatně,

**[00:06:21]** nikdy jsem toho v podstatě nelitovala,

**[00:06:23]** protože to prostě zvládnout jde.

**[00:06:25]** Když jsem v padesáti,

**[00:06:27]** a to už je taky nějakou dobu bilancovala,

**[00:06:29]** tak jsem v podstatě přišla na to,

**[00:06:31]** že se celý život snažím dokázat té svý mámě,

**[00:06:33]** že jde skombinovat kariéru,

**[00:06:35]** ambiciozní kariéru

**[00:06:37]** i s dobrou péčí o rodině.

**[00:06:39]** Bohužel,

**[00:06:41]** pochvala se nekonala.

**[00:06:43]** Jediné, co v tomto směru moje máma řekla,

**[00:06:45]** bylo, že jsem prostě chlap v sukních

**[00:06:47]** a s tím já prostě nemůžu souhlasit,

**[00:06:49]** protože jsem úplně normální ženská,

**[00:06:51]** která se ještě dneska po každý rozbrečí

**[00:06:53]** při babičce Boženy Němcový.

**[00:06:59]** Já bych teď projela,

**[00:07:01]** ono to není dlouhý,

**[00:07:03]** protože jsem přišla i tu svoji profesní dráhu,

**[00:07:05]** protože já jsem těch pozic za tu dobu,

**[00:07:07]** co v biznisu jsem nezažila úplně moc.

**[00:07:11]** Dokonce musím říct,

**[00:07:13]** že do 50 let jenom dvě pozice,

**[00:07:15]** ale od 50 za těch posledních 10 let tři,

**[00:07:17]** takže to zrychlení je vidět

**[00:07:19]** i v tomto smyslu.

**[00:07:21]** Svou úplní práci první jsem získala díky protekci,

**[00:07:23]** protože jsem vystudovala zahraniční obchod,

**[00:07:25]** ale kvůli kádrovému profilu

**[00:07:27]** jsem ho nemohla úplně vykonávat,

**[00:07:29]** takže jsem se nakonec dostala

**[00:07:31]** díky drobné pomoci

**[00:07:33]** do podniku zahraničního obchodu

**[00:07:35]** jménem Tuzex.

**[00:07:37]** To asi nikdo moc nepamatujete.

**[00:07:39]** A tam jsem prostě seděla někde

**[00:07:41]** zavřená v kanceláři,

**[00:07:43]** protože jsem v podstatě nebyla dostatečně prověřená

**[00:07:45]** k tomu, abych mohla

**[00:07:47]** s těmi zahraničními partnery

**[00:07:49]** pracovat napřímo.

**[00:07:51]** A přineslo mi to vlastně po revoluci

**[00:07:53]** i první místo,

**[00:07:55]** protože se zástupce švýcarské firmy,

**[00:07:57]** která vozila japonskou elektrotechniku do Čech,

**[00:07:59]** ptal, kdo je ta snaživka, co mu všechno posílala

**[00:08:01]** vždycky včas a byla

**[00:08:03]** z toho první

**[00:08:05]** nabídka.

**[00:08:07]** Ta druhá pozice

**[00:08:09]** byla takovým v podstatě

**[00:08:11]** spíš pokračováním přirozeným,

**[00:08:13]** protože švýcarská firma

**[00:08:15]** do Čech vozila Panasonic

**[00:08:17]** zejména a po revoluci,

**[00:08:19]** když se tady ty politické, ekonomické

**[00:08:21]** podmínky vylepšily, tak se

**[00:08:23]** japonci rozhodli, že sem půjdou napřímo.

**[00:08:25]** Poslali k nám do kanceláře,

**[00:08:27]** kde sem pracovala já se svými třemi kolegy.

**[00:08:29]** Japonce, který u nás seděl

**[00:08:31]** tři měsíce, pořád se něco psal,

**[00:08:33]** moc se na nic neptala.

**[00:08:35]** Po třech měsících přijala japonská delegace

**[00:08:37]** a poprosili mě, abych šla

**[00:08:39]** tlumočit k advokátům, že se bude

**[00:08:41]** zakládat teda firma.

**[00:08:43]** A tam mi spadla trošku brada, protože

**[00:08:45]** na otázku pana advokáta,

**[00:08:47]** kdo bude statutárem té nové

**[00:08:49]** společnosti, pan Ito

**[00:08:51]** z Toky a řekl, no tady Jitka.

**[00:08:53]** Bohužel ještě ten den míli tři kolegové,

**[00:08:57]** že oni se předmezi sebou nemohli dohodnout,

**[00:08:59]** kdo tu pozici dostane a tohle

**[00:09:01]** pro ně bylo velké zklamání. Když jsem se

**[00:09:03]** po letech svého japonského šéfa

**[00:09:05]** ptala, proč to vlastně tehdy udělala, protože

**[00:09:07]** myslím si, že všichni víme, jak na tom jsou ženy

**[00:09:09]** v Japonsku, tak mi řekl,

**[00:09:11]** já jsem studovala v Americe a já jsem se

**[00:09:13]** tam naučil, že ženy

**[00:09:15]** jsou daleko silnější v

**[00:09:17]** exekucii, spolehliví

**[00:09:19]** a doufal jsem,

**[00:09:21]** že nám moc nebudou mluvit do

**[00:09:23]** strategie. Takže to bylo,

**[00:09:25]** jak jsem získala svoji první

**[00:09:27]** ředitelskou pozici a zároveň

**[00:09:29]** už to bylo první zaměstnání, kde jsem

**[00:09:31]** byla deset let.

**[00:09:33]** Potom přišla náhoda na ulici, kdy jsem

**[00:09:35]** potkala kolegu dávno z vysokých

**[00:09:37]** školy, ptal se mě, jak se mám.

**[00:09:39]** Já říkám, že fajn, ale

**[00:09:41]** už to není ono, už mě to úplně nebaví

**[00:09:43]** a on mi hned druhej den zavolal, jestli bych

**[00:09:45]** se nechtěla přijít podívat do Philipsu, že by

**[00:09:47]** tam prostě možná něco mohlo být.

**[00:09:49]** A to bylo dalších deset let.

**[00:09:51]** A pak přišla

**[00:09:53]** taky žena a padesátka

**[00:09:55]** a telefon

**[00:09:57]** od Ondřeje Frice.

**[00:10:00]** který mi nabídl práci v MOL-u.

**[00:10:04]** Já jsem vůbec nevěděla, co to MOL je, musím říct.

**[00:10:08]** Ale každopádně tam začal trošku ten hukot

**[00:10:12]** a v podstatě ta poslední pozice tu jsem získala

**[00:10:16]** díky seznámení se s Josefem Matejkou, zakladatelem CZC

**[00:10:20]** na Počítačových horách a od něj jsem dostala tu nabídku.

**[00:10:24]** To vlastně, co tady chci říct, je, že

**[00:10:29]** možná jsem tady dneska vůbec nemusela být.

**[00:10:31]** Kdybych musela absolvovat jakékoliv vyběrové řízení,

**[00:10:35]** někam se hlásit

**[00:10:37]** a nedej Bůh projít nějaký asesmentem,

**[00:10:39]** tak možná dneska do dneška sedím někde zavřená v kanceláři,

**[00:10:42]** ale já jsem měla to štěstí, že vlastně ty práce ke mně chodily postupně

**[00:10:46]** a o žádnou jsem nemusela nijak zásadně usilovat.

**[00:10:51]** A je tady ještě jedna věc, a to není teda úplně rada,

**[00:10:55]** kromě toho, že jsem práci nikdy nehledala,

**[00:10:57]** tak jsem také nikdy nevyjednávala o platu.

**[00:11:01]** A nechám na vás, abyste si posoudili, jestli to je správně nebo špatně,

**[00:11:05]** ale ta moje filozofie vždycky byla,

**[00:11:08]** já jsem šla po tom obsahu té práce.

**[00:11:09]** A pokud ta nabídka Temzdy zajišťovala alespoň to,

**[00:11:13]** že nějakým způsobem zaplatím složenky,

**[00:11:16]** tak jsem si říkala, já do toho jdu

**[00:11:18]** a můžou nastat různé možnosti.

**[00:11:21]** Já ukážu, co umím a buď toto budu umět

**[00:11:24]** a budu doufat, že to ta firma ocení a dostanu tu správnou odměnu.

**[00:11:29]** Nebo to nebudu umět a je to v pořádku.

**[00:11:31]** Nebo to budu umět a firma to neocení

**[00:11:33]** a pak to není pro mě místo a budu se muset spodívat někde jinde.

**[00:11:37]** Musím říct, že mi to celý život neuvěřitelně vycházelo,

**[00:11:41]** že vždycky přišla firma ke mně, děláš to dobře, tak my bychom ti rádi přidali.

**[00:11:45]** A pak jednou samozřejmě ne.

**[00:11:48]** A pak se ukázalo, že to, že jsem to celý život nevyjednávala

**[00:11:52]** a neumím to, je vlastně nevýhoda.

**[00:11:56]** Já bych rovnou, když už jsem projela těch pět pozic,

**[00:11:59]** tak bych rovnou ještě něco řekla k těm odchodům,

**[00:12:01]** protože odcházíme všichni z různých důvodů.

**[00:12:05]** Já jsem firmu Panasonic opustila po deseti letech,

**[00:12:07]** protože jsem měla pocit, že už nemám tu přidanou hodnotu.

**[00:12:11]** Protože už jsem prostě strašně úzce zaměřená,

**[00:12:14]** už ty věci dělám jakoby rutyně, neumím se podívat zvenku

**[00:12:18]** a nedokážu tomu něco nového přinést.

**[00:12:21]** Pro Japonce to bylo zklamání,

**[00:12:23]** protože tam je ta kultura trošku jiná a tam lidé,

**[00:12:26]** aspoň teda mé generace, když vstoupili do firmy,

**[00:12:28]** tak tomu vždycky říkali, že to je lifetime commitment

**[00:12:32]** a vlastně v ní začaly a v ní taky skončily.

**[00:12:35]** A já jsem měla pocit, že už se prostě nikam jako dál nepohybuju.

**[00:12:41]** Ve Philipsu jsem po deseti letech zrušila svou pozici

**[00:12:44]** v rámci tehdy nastupující krize v roce 2008,

**[00:12:48]** kdy jsme dělali velkou reorganizaci

**[00:12:50]** a doufala jsem, že mě firma nabídne něco jiného.

**[00:12:55]** Nicméně ty nabídky byly všechny mimo Evropu

**[00:12:57]** a já už jsem byla ve věku a zejména moje děti,

**[00:13:00]** kdy to, abychom se přesídli jako celá rodina,

**[00:13:03]** nepřipadalo v úvahu samotné se mě nechtělo,

**[00:13:06]** takže v podstatě jsem to po deseti letech sme se dohodli na konci.

**[00:13:11]** Z MOLU jsem odcházela v podstatě emotivně.

**[00:13:16]** Je to pro mě strašně netypický, mě tam spousta věcí trápilo.

**[00:13:20]** Potom první akvizici, kdy MOL získal jeho africký koncern na Sprs.

**[00:13:27]** A pak jednoho dne v pondělí mě v tý hlavě cvaklo a řekla jsem si, že už ne.

**[00:13:32]** A šla jsem, než si to rozmyslím,

**[00:13:34]** rovnou říct, že bych ráda skončila, protože už mě to netěší.

**[00:13:38]** V CZC jsem doma.

**[00:13:40]** Jsem tam pořád.

**[00:13:42]** Ale samozřejmě člověk má v sobě nastavené nějaké limity

**[00:13:46]** a já si už těch posledních deset let říkám,

**[00:13:49]** že mě nikdo nebude nutit dělat věci, které mi vnitřně nedávají smysl.

**[00:13:54]** Vždycky, když se mě lidi ptají, proč až teď, proč to tak nedělala vždycky.

**[00:13:57]** Já jsem si do těch padesátí nebyla jistá, jestli to vím.

**[00:14:00]** Já jsem vždycky i něco, co mě se možná nelíbilo,

**[00:14:03]** tak jsem to vždycky zkusila dělat a zkoušela jsem to dělat jak nejlíp umím,

**[00:14:07]** abych se v podstatě, když tak, dozvěděla něco nového.

**[00:14:10]** A myslím si, že po tý padesáce to už vím,

**[00:14:12]** takže pokud bych byla snucena se postavit před ten svůj tým

**[00:14:16]** a říct, že musíme dělat tohle, a vnitř se mně tomu nevěřila,

**[00:14:20]** tak by to asi byl ten důvod.

**[00:14:24]** A teď už se dostáváme k tomu období, o kterým si s váma dneska chci povídat.

**[00:14:31]** Já to zlehčuji, ale v podstatě to tak trošku bylo.

**[00:14:36]** Zas tak moc to nezlehčuji.

**[00:14:37]** Já jsem si na začátku prostě udělala nějaký plán,

**[00:14:40]** abych tý mámě dokázala, že to prostě jde,

**[00:14:42]** a teď jsem si to jako očkrtávala.

**[00:14:45]** A musím říct, že až do těch padesáti mi to vlastně připadalo dokonalé.

**[00:14:49]** Dneska, když se na to koukám, tak bylo to fajn,

**[00:14:52]** bylo to spoustu hezkých věcí, ale obecně vzato tak trochu nuda.

**[00:15:01]** A pak v podstatě přišla ta padesátka a začaly se ty věci měnit.

**[00:15:07]** Moje máma přestala lyžovat, když jí bylo 45,

**[00:15:11]** a já jsem si tehdy říkala, nejvýšší čas.

**[00:15:15]** Bylo to složitý, ona se bála, my jsme se báli o ní,

**[00:15:17]** já jsem říkala, ježiš, tak už je potřeba.

**[00:15:20]** A s tím v podstatě ve mně tehdy vznikl dojem,

**[00:15:23]** že prostě po té padesátce se už vlastně nic neděje.

**[00:15:27]** Ten člověk někde sedí a teď se hlavně musí postarat o to,

**[00:15:30]** aby to nějakým způsobem doklepal do toho důchodu.

**[00:15:35]** Musím říct, že kdyby mě dneska v 61. někdo řekl,

**[00:15:38]** už bys neměla lyžovat, tak ho pravděpodobně přetáhnu hůlkou,

**[00:15:43]** protože prostě se to vůbec neumím představit.

**[00:15:47]** Já jsem opravdu tu profesní kariéru úplně otočila,

**[00:15:51]** protože jsem opustila ten svět mezinárodních korporací

**[00:15:55]** a šla jsem do firmy MOL, o které jsem já nic nevěděla

**[00:16:00]** a bylo mi to hloupý říct.

**[00:16:02]** A ani jsem nevěděla nic o online, o e-commerce.

**[00:16:08]** Připadalo mi to dokonce, že dělám jako kariérní zpátečku,

**[00:16:11]** ale chtěla jsem zůstat v Praze a nechtěla jsem už tolik cestovat,

**[00:16:14]** jako to bylo předtím.

**[00:16:16]** A to, co mě na tom zaujalo tehdy nejvíc, je,

**[00:16:19]** že v 50. asi nemůžete jít na trh a říct,

**[00:16:22]** dejte mi někdo nějakou možnost, já bych se chtěla ještě něco učit.

**[00:16:26]** To je hrozně složitý, protože jste zaškatulkovaný,

**[00:16:28]** většina těch nabídek, který dostáváte,

**[00:16:30]** jsou v tom oboru, o kterém se dlouhodobě ví, že už ho znáte.

**[00:16:36]** A samozřejmě to, co je na tom trošku složitý,

**[00:16:39]** je ten stres z toho věku.

**[00:16:42]** Přicházíte do něčeho, co je úplně novýho, čemu nerozumíte,

**[00:16:45]** máte nějakou reputaci, ale to je vám vlastně úplně k ničemu,

**[00:16:48]** protože jste na tom jako hůř než všichni ty kolegové, kterým přicházíte.

**[00:16:55]** Ten stres po tom nástupu do molu přišel už po šesti týdnech,

**[00:16:59]** kdy jsem opravdu vůbec nevěděla, která by je.

**[00:17:02]** Říkala jsem si, Dvořačko, co tady děláš, teď to je prostě strašná ostuda.

**[00:17:06]** Byla to chvíle, kdy jsem začala hledat, jakou můžu mít přidanou hodnotu,

**[00:17:10]** než se naučím ten zbytek.

**[00:17:12]** Takže tehdy to byly nějaké volné pozice,

**[00:17:14]** takže jsem spustila do toho obchodního oddělení nějaký hiring,

**[00:17:18]** ale ty noci s Googlem byly hrozně těžké,

**[00:17:20]** protože já jsem přišla na první poradu

**[00:17:23]** a tam v podstatě jsem jediná žena.

**[00:17:26]** Byla to porada holdingového vedení a ta probíhala tak jako v holých větách

**[00:17:31]** a ve zkratkách, které mě vůbec nic neříkaly.

**[00:17:34]** Jak nám minulý týden dopadly PPC, jak je na tom SEO,

**[00:17:38]** jak jsme na tom prostě s konverzí

**[00:17:41]** a já jsem vůbec nevěděla, o čem se mluví.

**[00:17:43]** Takže než abych to přiznala, tak jsem ty celé noci se snažila googlovat.

**[00:17:47]** Jediné, co mi nebylo úplně jasné, byly ty holý věty,

**[00:17:50]** tak jsem se takového sympatického finančního kolegy po té poradě ptala a říkám,

**[00:17:55]** pokaždé to takhle probíhá, že někdo prostě řekne holou větu

**[00:17:59]** se slovesem a s číslem.

**[00:18:00]** A on se začal smát a říká, vůbec ne.

**[00:18:03]** Ale my jsme tady byli do teďka samý chlapy.

**[00:18:06]** Takže to se o minulý týden se nám moc nedařilo, kurva vole.

**[00:18:10]** A teď jsem tam prostě přišla a oni nevěděli, jak s tím naložit,

**[00:18:13]** nevydrželo jim to dlouho.

**[00:18:15]** Takže jsem se musela spíš já přizpůsobit, ale bylo to tehdy docela legrační.

**[00:18:22]** Jedna věc, kterou jsem se naučila, je pokora k tomu, že i v těch padesáti

**[00:18:26]** můžete prostě přijít do prostředí, který je prostě pro vás úplně neznámý.

**[00:18:30]** A tehdy jsem si říkala, ježišmarja, proč já jsem se chtěla něco učit.

**[00:18:34]** Teď je to už teďko vostuda.

**[00:18:35]** Ale to, co jsem se naučila nejvíc, je respekt mládí.

**[00:18:39]** Teď člověk má tu tendenci, když se o nějakým problému bavíte

**[00:18:43]** a teďko řeknete, že to nejde.

**[00:18:45]** A teď se někde v zádu ozve takový 23-letý štěník,

**[00:18:49]** který vlastně pracuje brigádně ještě při vysoké škole

**[00:18:52]** a řekne, no ale jako to jde?

**[00:18:55]** A teď vy máte tu tendenci prostě říct, hele,

**[00:18:58]** tohle já jsem dělala dávno, když ty jsi ještě tahal kačera

**[00:19:01]** a tak mi tady nic nevykládej.

**[00:19:04]** Ale já už dneska prostě jako tu větu neřeknu,

**[00:19:06]** protože vlastně zjistíte, že to, že říkáte, že to nejde,

**[00:19:11]** je možná proto, že jste to několikrát zkusili a nešlo to,

**[00:19:15]** nebo možná jste to zkusili jen jednou a nešlo to

**[00:19:18]** a už v té hlavě máte, že to nejde.

**[00:19:20]** Ale ty mladí se na to koukají úplně jinak

**[00:19:23]** a dokázali mě přesvědčit.

**[00:19:26]** A já mám vůči tomu obrovský respekt, já jsem se je naučila poslouchat

**[00:19:30]** a musím říct, že dodneška se od nich prostě pořád učím

**[00:19:34]** a cítím se mezi nimi strašně fajn.

**[00:19:37]** No a tak, jak prostě přišla ta práce,

**[00:19:40]** tak v podstatě se změnila

**[00:19:43]** i dynamika celého mého života

**[00:19:47]** i toho osobního, protože těsně po tý padesátce,

**[00:19:52]** po tom neúplně dobrovolném odchodu z Philipsu,

**[00:19:57]** následoval taky odchod všech méch třech mužských zespolek.

**[00:20:00]** společní domácnosti. Ve dvou případech to byl plánovaný odchod mých synů do jejich vlastního života,

**[00:20:06]** v tom třetím případě to byl neplánovaný odchod mého manžela s kamarádkou.

**[00:20:12]** A naznačovalo to v podstatě něco mezi sebevraždou a katastrofou.

**[00:20:17]** Já mám spoustu skvělých přátel, který mě utěšovali a snažili se mě jakoby pozbudit

**[00:20:22]** a starali se o moje mentální blaho, ale mám ještě lepšího staršího syna,

**[00:20:28]** který prostě přišel a říkal, víš co, mami, přestaň se už konečně litovat.

**[00:20:32]** A on to tehdy řekl poprvé, od té doby to musel říct ještě mnohokrát,

**[00:20:36]** ale to mě určitě pomáhá. Takže pokud si pamatujete na tu očkrtávací tabulku předtím,

**[00:20:41]** tak Chorvatskou riviéru vyměnila Čína a Deštní prales a Kolumbie

**[00:20:49]** a v podstatě tomu já ještě říkám trojce vrtulní kůň a cop,

**[00:20:56]** čímž chci říct, že jsem po té padesáce poprvé seděla ve vrtulníku,

**[00:21:00]** poprvé jsem seděla v letadle jako kopilot, poprvé jsem vylezla na koně

**[00:21:05]** a rovnou s ním do třech tisíců v kolumbijských horách

**[00:21:09]** a poprvé v životě jsem měla natolik dlouhé vasy, abych je mohla zepnout do gumičky.

**[00:21:13]** A tohle z toho všechno prostě přišlo po té padesáce,

**[00:21:16]** o které jsem si já myslela, že už se vlastně v tom životě nebude nic dít.

**[00:21:21]** To bylo to nejvíc poprvé.

**[00:21:25]** A taky jsem se vlastně stala částečně slovinkou,

**[00:21:28]** protože až někdy těsně před šedesátkou jsem si ke své práci vzala ještě jednou

**[00:21:33]** a napůl jsem se odstěhovala do Lublaně, abych pomáhala s organizací,

**[00:21:37]** kterou máme na jihu v Evropě.

**[00:21:41]** Teď bych se chtěla trošičku zabývat leadershipem jako takovým.

**[00:21:46]** Já jsem 20 let ten svůj leadership budovala

**[00:21:49]** na základě nějakých empirických poznatků

**[00:21:52]** a na základě své intuice, protože já jsem extrovertní typ,

**[00:21:57]** já lidi potřebuju, já jsem mezi lidma strašně ráda.

**[00:22:00]** A potom jsem byla pozvaná na konferenci,

**[00:22:03]** kterou pořádal Petr Ludvík o leadershipu.

**[00:22:06]** A já jsem se tam chtěla trošku věnovat tomu leadershipu ve srovnávání,

**[00:22:11]** jaký je rozdíl. Já jsem se otírala o tu větu,

**[00:22:14]** že budu řídit stát jako firmu, což samozřejmě je nesmysl,

**[00:22:18]** a k tomu se dostaneme. Ale já jsem chtěla srovnávat,

**[00:22:21]** jaký je rozdíl mezi líderem, který řídí stát,

**[00:22:24]** a líderem, který řídí i firmu, a jaká jsou ty pravidla.

**[00:22:27]** A ten líder, který umí řídit, musí umět především sestavit tým.

**[00:22:33]** Aspoň podle mého názoru.

**[00:22:35]** A já tady ráda uvádím příklad Jirgena Klopa,

**[00:22:38]** protože se asi vidím, že tady je spíš dámské osazenstvo,

**[00:22:42]** a možná, že se shodneme, že Liverpool patří mezi nejlepší týmy

**[00:22:46]** fotbalové na světě. A Jirgen Klops ten tým složil z hráčů,

**[00:22:51]** kteří byly ne jednotlivý hvězdy, ale kteří byly týmově založený

**[00:22:56]** a udělal z toho vynikající tým.

**[00:22:58]** Je potřeba umět těm lidem kolem sebe naslouchat,

**[00:23:01]** když chci být dobrý lídr.

**[00:23:03]** A s tím jsem se setkala u Jany Moravové,

**[00:23:06]** která v podstatě asi změnila ten styl leadershipu v Mountfieldu,

**[00:23:09]** když nastoupila po oci zakladateli,

**[00:23:11]** Ivanu Drbohlavovi.

**[00:23:13]** Musí umět rozpoznat ty správné myšlenky a musí umět o nich rozhodnout.

**[00:23:18]** A zejména né zodpovědnost, což jsem s tím způsobem obdivovala

**[00:23:22]** u Tonya Blaira, pokud jde o válku v Iráku,

**[00:23:25]** že se uměl k té zodpovědnosti přihlásit.

**[00:23:28]** Neboli jinými slovy, je to jedno, jestli firma nebo stát,

**[00:23:31]** ale ty pravidla platí úplně stejně.

**[00:23:33]** A potom také potřebujeme lídra, který dokáže ten tým firmu

**[00:23:37]** a nebo stát vyvést z krize.

**[00:23:40]** A takový člověk musí být především uvěřitelný.

**[00:23:43]** Musí umět dělat těžká rozhodnutí a i za ty těžká rozhodnutí

**[00:23:46]** unés odpovědnost.

**[00:23:48]** Pro mě uvěřitelným lídrem byla vždycky,

**[00:23:51]** nebo poslední dobou zejména byla Angela Merkel.

**[00:23:54]** Já nejsem žádná feministka, ale musím říct,

**[00:23:56]** že na začátku pandemické krize jsem si ráda pouštila

**[00:23:59]** její večerní desetiminutovky do televize,

**[00:24:02]** protože ona dokázala říct, my nevíme, co se stane,

**[00:24:06]** ale my vám to budeme říkat tak, jak to je,

**[00:24:08]** budeme se o ty informace dělit.

**[00:24:10]** Prosím, pěkně dejte nám důvěru.

**[00:24:13]** Dalším člověkem, který v tomto ohledu byl pro mě vždycky inspirací,

**[00:24:16]** byl Tony Shea, zakladatel Zaposu,

**[00:24:19]** který dokázal ten svůj tým tak strašně dobře přesvědčit

**[00:24:22]** o té své vizi, že nejenom, že se s ním přestěhovali,

**[00:24:25]** když měnil sídlo přes půl Ameriky,

**[00:24:27]** ale navíc pracovali několik měsíců bez nároku na plat,

**[00:24:30]** protože věděli, že z tý krize tu firmu dostane a také dostal.

**[00:24:34]** A Vincent Churchill je pro mě člověk,

**[00:24:37]** který umí dělat to těžké rozhodnutí,

**[00:24:41]** uměl rozhodnout o tom, že pošle tisíce vojáků na smrt

**[00:24:44]** proto, aby vyhrál celou válku.

**[00:24:46]** A potom mám tady příklad papeže Ratzingra,

**[00:24:49]** který dokázal zřejmě nějakou svojí vlastní sebereflexii pochopit,

**[00:24:54]** že on není ten typ toho lídera, který dokáže Církev vyvést z krize.

**[00:25:00]** A byl teprve druhým papežem v celé historii,

**[00:25:02]** který odstoupil proto, aby místo uvolnil svému hlavnímu konkurentovi,

**[00:25:06]** kterým je papež František, o kterém se domníval,

**[00:25:09]** že té církvě dokáže pomoct.

**[00:25:15]** Teď to budování leadershipu,

**[00:25:20]** když se na to podíváte a srovnáte si to,

**[00:25:24]** jaký jsou ty závěry, které jsem uváděla na té konferenci,

**[00:25:28]** tak stát rozhodně není firmou a nejde řídit jako firma,

**[00:25:31]** ale pro toho lídera, ať už je v pozici CEO nebo premiéra,

**[00:25:35]** musí platit stejná pravidla.

**[00:25:38]** A na druhou stranu, chcete-li se stát tím správným líderem,

**[00:25:41]** nemusíte být nejlepší.

**[00:25:43]** Nemusíte být nejlepší ekonom, nemusíte být nejlepší z ministerstva průmyslu,

**[00:25:49]** nemusíte být nejlepší marketérem,

**[00:25:51]** ale musíte si umět sestavit ten tým, kterýmu budete naslouchat

**[00:25:54]** a kterému budete věřit.

**[00:25:56]** A budete za něj nezodpovědnost, i když to třeba není přímo vaše chyba.

**[00:26:00]** A pro to si myslím, že když člověk hledá svůj dream job,

**[00:26:03]** tak by to mohl v podstatě považovat tak trošku jako kampaň

**[00:26:07]** a dívat se na to, do které strany, nejenom do které strany,

**[00:26:11]** nebo do které organizace vstupuje, ale také, kdo je v jejím čele.

**[00:26:16]** Tak, první otázka pro vás,

**[00:26:21]** kteří pracujete ve vašich organizacích,

**[00:26:24]** je-li váš šéf spíš kapitánem, anebo kormidelníkem.

**[00:26:28]** A teď se dostaneme k tomu leadershipu trošku z jiné stránky.

**[00:26:33]** Přišla pandemie a mně připadalo,

**[00:26:36]** že se strašně moc věcí mění, že pracujeme z domova

**[00:26:39]** a že je prostě potřeba změnit ten styl toho leadershipu,

**[00:26:43]** že je potřeba změnit styl řízení a přišlo mi takový vhodný,

**[00:26:48]** že bych se mohla trošku obohatit o teorii

**[00:26:51]** a ne jenom všechno zakládat na té své empirické zkušenosti,

**[00:26:55]** protože jsem si samozřejmě žádnou pandemii za celý svůj život neprošla.

**[00:27:00]** A tak jsem se dívala, a to teď nejsou moje poznatky,

**[00:27:03]** to je skutečně teorie, jaké existovaly a existují typy lídrů.

**[00:27:07]** Ten první je ten heroický.

**[00:27:11]** A to je ten silný vizionář, člověk s jasnou prostě myšlenkou,

**[00:27:16]** jako byl třeba Steve Jobs,

**[00:27:19]** anebo jako možná v našich podmínkách je Tomáš Čupr.

**[00:27:24]** Někdy v druhé polovině devadesátých let se objevil další typ lídra,

**[00:27:29]** servant, lídr, což je v podstatě přeloženo do našeho jazyka pečovatel.

**[00:27:35]** To je ten lídr, který se zejména, kromě toho vedení firmy,

**[00:27:39]** stará o to, aby byli všichni spokojení, aby měli šťastný domovy, rodiny,

**[00:27:44]** všechno zajištění.

**[00:27:46]** Tam se nachází více příkladů spíš z té politické oblasti,

**[00:27:50]** ale když se podívám k nám, tak jediný, kdo mě napadl,

**[00:27:54]** prostě je to strašně dávno, ale je Tomáš Baťa,

**[00:27:57]** který kromě toho, že si držel tu vizi pro tu svou společnost,

**[00:28:00]** tak se také staral, ale byl asi v tom případě první,

**[00:28:03]** staral se o ty zaměstnance.

**[00:28:07]** Ten třetí typ, který v podstatě vznikl někde,

**[00:28:11]** nebo se začal označovat někde kolem roku 2014,

**[00:28:15]** je hostitelský typ lídra, který mě osobně je nejsympatičtější

**[00:28:20]** díky svému stylu a polohám, ale je to pravděpodobně proto,

**[00:28:24]** že tím prvním já být nemůžu.

**[00:28:27]** A ten druhej v podstatě tu nevýhodu má,

**[00:28:30]** že se ten člověk sám na pozici toho lídra totálně uvaří a sedře,

**[00:28:34]** protože se snaží zvládnout úplně všechno.

**[00:28:39]** Otázka je, že dneska se říká, že ten heroický typ lídra

**[00:28:43]** je v podstatě už přežitá záležitost a ptejme se, proč.

**[00:28:47]** Já si myslím, že se nedá říct, že přežitá,

**[00:28:50]** protože vždycky budou maskové v naší společnosti.

**[00:28:53]** Vždycky budou, ale ten problém u tohohle z toho je,

**[00:28:56]** že tam je požadována velice obtížná a neobvyklá kombinace kompetencií,

**[00:29:01]** ve smyslu silná vize, naprostá myšlenka, vizionářství

**[00:29:06]** a k tomu nějaké manažerské schopnosti.

**[00:29:08]** Všichni víme, že to byla jedna z věcí,

**[00:29:10]** na které trošku Steve Jobs selhal. To je první.

**[00:29:15]** To druhé je v podstatě, že se změnila dynamika doby.

**[00:29:19]** Dneska je všechno strašně rychlé, dneska to člověk jde neurve,

**[00:29:22]** dneska potřebujete ten tým, který vám nahrává,

**[00:29:25]** ze kterého čerpáte a s kterým spolupracujete

**[00:29:28]** a potom nakonec je taky tady riziko,

**[00:29:31]** když ten člověk najednou není.

**[00:29:34]** Stejně jako v Appleu.

**[00:29:36]** A pro mě taky tím heroickým líderem byl Petr Kellner.

**[00:29:39]** A když ta strategie celé té společnosti

**[00:29:42]** velice silně stojí na jednom člověku,

**[00:29:45]** tak potom může se stát, když ten není,

**[00:29:48]** že se ta celá společnost dostane do problému.

**[00:29:51]** I když musím říct, že to, co já na těch heroických líderech obdivuju

**[00:29:54]** a co jsem sama nikdy nedokázala,

**[00:29:57]** je ta odvaha nehledat koncenzus.

**[00:30:00]** Já jsem o tom prostě přesvědčený, tak já zatím půjdu a vy všichni můžete být proti.

**[00:30:05]** Ale to si můžou dovolit právě jenom oni.

**[00:30:09]** Tak. A my nemáme žádné odpovědi. Máme?

**[00:30:14]** Tak počkáme.

**[00:30:20]** Aha.

**[00:30:23]** Takže hezká odpověď. Ta mě samozřejmě potěšila.

**[00:30:28]** Tak se vrátíme k tomu současnému typu hostitelského leadershipu

**[00:30:33]** a proč mě se vlastně líbí.

**[00:30:35]** Protože on má několik rolí a několik poloh.

**[00:30:40]** Já je vezmu rychle a dala jsem to tady v angličtině,

**[00:30:43]** abych vám nezapomněla, připomenu, že nejsem autorem této teorie,

**[00:30:47]** že to mám pučený od povolanějších.

**[00:30:50]** Hostitelský líder je ten, který v podstatě k těm věcem ty své kolegy zve,

**[00:30:56]** který je začíná, vykopává, který ty lidi propojuje,

**[00:31:00]** který se tím samozřejmě zúčastní, ale ne v zásadně vždycky nutně v té vůči roli

**[00:31:06]** a který vytváří ten prostor, aby se ty problémy mohly řešit,

**[00:31:10]** ale zároveň hlídá určitě hranice, které se svou zodpovědností hlídat musí,

**[00:31:15]** aby nebyly překročený.

**[00:31:16]** A existuje, proto se tomu říká situační leadership,

**[00:31:20]** existuje ještě několik prostě poloh nebo pozice.

**[00:31:24]** Tou první je takzvaně na pódiu.

**[00:31:27]** To je ten okamžik, kdy ten lídr musí rozhodnout,

**[00:31:30]** protože to je jeho zodpovědnost, není tam nějaký konzensus,

**[00:31:33]** máme několik možností, ale za jednou musíme jít.

**[00:31:36]** Tou druhou je mezi lidma.

**[00:31:39]** To znamená, on je tam prostě jako mezi ostatníma,

**[00:31:42]** diskutuje na jejich úrovni, dává prostor tomu svému týmu.

**[00:31:47]** Ten třetí, kterému se říká takzvaně na balkóně,

**[00:31:51]** je ten, kdy ten tým pracuje, ví, že ví, co má dělat,

**[00:31:55]** ale prostě lídr je v pozici pozorovatele,

**[00:31:59]** jsem tady, vidíte mě, kdybyste potřebovali, přijďte si.

**[00:32:02]** A ten poslední je takovej ten nejuvolněnější,

**[00:32:05]** kterýmu se říká v kuchyni, to je, vy jste hostitel,

**[00:32:08]** pozvete si celý ten tým, máte party,

**[00:32:11]** ale ty lidi vědí, co mají dělat na té party, vědí, jak se mají bavit

**[00:32:14]** a vy si klidně můžete dovolit odejít do kuchyně,

**[00:32:17]** připravovat si panáka anebo připravovat další chlebičky.

**[00:32:22]** Já jsem budování svého leadershipu založila na důvěru i hodnosti,

**[00:32:27]** doufám, že na férovosti, ale nejsem asi ten, kdo to může posoudit,

**[00:32:31]** uvěřitelnosti a hlavně konzistence, protože to si myslím,

**[00:32:35]** že je u nás žen taková ta vlastnost, kterou máme docela často,

**[00:32:39]** že dokážeme ty věci dotahovat a proto jsme platnými partnery mužům.

**[00:32:44]** Ale samozřejmě to mělo nějaký vývoj v průběhu toho věku.

**[00:32:48]** Na začátku, při tom mém prvním působení v Panasonicu,

**[00:32:52]** kdy mi bylo kolem třiceti, tak jsem vlastně se k tomu leadershipu

**[00:32:56]** dobojovávala dvěma způsoby.

**[00:32:58]** Jedna k tým, že jsem způsobila brzdu ve společnosti

**[00:33:01]** a jedna k blafováním. Já to hned vysvětlím.

**[00:33:04]** Tu brzdu jsem způsobila tehdy, kdy ta firma ještě nebyla velká,

**[00:33:07]** bylo nás nějakých dvacet a já jsem se prostě rozhodla,

**[00:33:10]** že budu být dobrým ředitelem jedně tehdy, když budu umět

**[00:33:13]** každého toho jednoho človíčka v té firmě náhradit.

**[00:33:16]** A tak já jsem na půl roku zabrzdila tu firmu tím,

**[00:33:19]** že jsem nedělala to, co mám, nedělala jsem ty rozhodnutí,

**[00:33:22]** ale byla jsem chvilku učetní, byla jsem chvilku servisní pracovník,

**[00:33:26]** byla jsem chvilku regionální obchodník.

**[00:33:28]** Prostě chtěla jsem umět ty lidi náhradit a musím říct,

**[00:33:32]** že mi to pro ten budoucí život dalo vůbec nejvíc ze všeho.

**[00:33:36]** Ano, vím, půl roku prostě jsem byla tou brzdou,

**[00:33:39]** ale strašně mi to pomohlo v chápání toho,

**[00:33:42]** které to oddělení pro tu firmu, jaký tam je potenciál,

**[00:33:45]** kde jsou možné chyby, jako například, když jsem zjistila,

**[00:33:48]** že učetní je člověk nejpečlivější na světě

**[00:33:52]** a ze stejnou vehemencí hledá chybějících deset halířů

**[00:33:55]** jako deset milionů.

**[00:33:57]** A proto firma potřebuje kontrolera, protože ten jí prostě řekne,

**[00:34:01]** kašli na těch deset halířů, pojďme hledat těch deset milionů.

**[00:34:04]** A to blafování bylo způsobené tím, že prostě mně bylo

**[00:34:07]** třicet, ženská, po revoluci a distribuce spotřební elektroniky

**[00:34:13]** a teďko měli jsme, já nevím, kolik obchodů a řetězců,

**[00:34:17]** všude samý chlapy ve středním věku, který tomu rozuměli

**[00:34:20]** a vždycky, když došlo k té cenové diskuzi, tak mi říkala

**[00:34:23]** Ivaň Mořáková, ta televize je strašně moc drahá,

**[00:34:26]** protože nemá tenhle typ obrazu a tamhleto.

**[00:34:28]** Já jsem vždycky koukala jako z jara a říkala jsem,

**[00:34:31]** tohleto nejde, protože já se nedokážu prosadit.

**[00:34:34]** Proto, aby se v té době mohlo dovážet k nám nějaký přístroj

**[00:34:37]** zařízení, muselo být předloženo elektrotechnickému ústavu

**[00:34:41]** a spolu s tím vzorkem toho přístroje přicházela

**[00:34:45]** servisní dokumentace, sešit, který asi takhle jakoby tlustej.

**[00:34:49]** A já jsem vždycky u toho přístroje ten sešit vzala,

**[00:34:51]** šla jsem tři stránky před koncem, našla jsem si tam

**[00:34:54]** nějaké tři parametry, vůbec jsem nevěděla, co to znamená,

**[00:34:57]** ale naučila jsem se to z paměti.

**[00:34:59]** A když přišlo k té diskuzi o cenách, paní Dvořáková,

**[00:35:02]** ta televize nemůže být drahá takhle, protože, a říkám,

**[00:35:04]** a já si myslím, že může, protože má tyhle ty tři parametry.

**[00:35:08]** Takže to byl ten okamžik, když si řekne,

**[00:35:11]** ježišmarja, tak do téhle diskuze už nejdeme,

**[00:35:13]** protože ona zná daleko větší detail než my,

**[00:35:16]** a netušili samozřejmě, že nezná, ale musím říct,

**[00:35:18]** že mi to tehdy velice pomohlo.

**[00:35:20]** Ve Philipsu ta moje cesta k tomu leadershipu vedla

**[00:35:24]** trošku jinak, protože ta organizace, já jsem měla

**[00:35:29]** tehdy na začátku jako markeťák střední a východní Evropu,

**[00:35:33]** ta organizace fungovala tak, že v Amsterdamu se něco rozhodlo,

**[00:35:36]** do centrály ve Vídně pro střední a východní Evropu se to poslalo,

**[00:35:39]** a teď to odešlo všem těm obchodníkům,

**[00:35:42]** kteří byli v té přední línii, kteří tam byli před těma obchodníkama

**[00:35:46]** a měli za úkol prodat více za lepší marži,

**[00:35:49]** a prostě měli akorát tyhle chytrý řeči z Amsterdamu,

**[00:35:52]** a ono to samozřejmě nefungovalo.

**[00:35:54]** Já jsem v podstatě se obrátila, já jsem šla za ním a ptala jsem se,

**[00:35:57]** co potřebujete proto, abyste mohli prodávat víc.

**[00:36:00]** Kde potřebujete tu cenu mít nižší a kde naopaky můžeme zvýšit,

**[00:36:04]** aby jsme to zkompenzovali.

**[00:36:06]** A začala jsem to tlačit zpátky, a teď samozřejmě přišlo,

**[00:36:09]** ale to jako nemůžeš. Nemůžeš nám tady v Amsterdamu říkat,

**[00:36:12]** co mám dělat. A já říkám, já to chápu, že úplně nemůžu.

**[00:36:15]** Já věřím, že by ta komunikace měla jít obyma směrama,

**[00:36:18]** ale vy jste pět let šli jenom jedním.

**[00:36:20]** Takže já musím teď nějakou chvilku zpátky, abychom to srovnali.

**[00:36:24]** V MOLu to byl zase trošku jiný typ.

**[00:36:28]** Tam to byla ta moje první srážka s vizionářem Ondra Fritz.

**[00:36:32]** Strašně silná osobnost, která prostě chrydla ty nápady

**[00:36:36]** a oni nemusí být všechny úplně skvělí.

**[00:36:39]** Problem těch vizionářů je, že oni jsou úspěšní,

**[00:36:43]** dosahují toho, co chtějí, mají fantastickou vizi,

**[00:36:48]** a v určitém okamžiku si začnou myslet, že vědí úplně všechno

**[00:36:51]** a že rozumějí úplně všemu.

**[00:36:53]** A my jsme vždycky pracovali tak, že přišlo deset nápadů

**[00:36:56]** a já říkám, že nápad číslo jedna a čtyři je super

**[00:36:59]** a ten asi dokážeme zrealizovat.

**[00:37:01]** To jsme se dohodli rychle, ale potom byla práce vysvětlit,

**[00:37:04]** že těch dalších šest radši nebudeme dělat.

**[00:37:06]** Ne, protože nejsou úplně super, ale protože na to nemáme ani kapacitu.

**[00:37:11]** Další problém vizionářů je, že oni, když to vymyslí,

**[00:37:15]** tak už to mají odškrtnuté.

**[00:37:17]** Už je to hotové, protože oni to už vymysleli.

**[00:37:20]** A ne vždycky se podaří zjistit, jestli ta organizace zatím šla,

**[00:37:24]** jestli to už dotáhla a to, co je ještě horší,

**[00:37:27]** že oni dokážou přijít s další následnou myšlenkou,

**[00:37:31]** která možná potírá tu předchozí a teď zjistíte,

**[00:37:34]** že vlastně ještě nakonec nedoběhla, nedoběhl ten tým

**[00:37:38]** k té první myšlence a už je tady nová a dostáváte se do situace,

**[00:37:42]** kdy mně to připadá trošku jak ragby, někam se hodí ten myš

**[00:37:46]** a teď tam všichni vrhnou a pak se zase vrhnou na druhou stranu.

**[00:37:49]** Takže já jsem si tam vzala jako svůj cíl dělat nějaký nárazník

**[00:37:53]** a některé věci filtrovat tak, aby se ten tým mohl postupovat dopředu.

**[00:37:59]** V CZCčku bylo úžasné to, že ta firma, která byla předtím vedena

**[00:38:04]** svým zakladatelem a pracovala na tom, aby splněla ten poželevek

**[00:38:08]** z toho trhu pokude o IT a počítačovou techniku,

**[00:38:13]** tak měla velice dobrý lidský základ, ale krásný prostředí,

**[00:38:17]** kdy se dala od začátku budovat věci, jako je firmní kultura,

**[00:38:21]** jako je brand, jako je vize a smysl té firmy.

**[00:38:26]** Pomocí těch lidí, pomocí těch týmů, který tam byli

**[00:38:30]** a byli k tomu připraveni, nadšení a zafunguje samozřejmě

**[00:38:34]** v takové organizaci vždycky cukor a byč.

**[00:38:39]** Jsme teď všichni v rámci MOL grupu, je to spojení

**[00:38:42]** těch měch předchozích dvou zkušeností.

**[00:38:47]** Asi bych mohla sklízet to, co jsem buď to dobře udělala

**[00:38:50]** nebo špatně udělala, ale já se pořád učím

**[00:38:53]** a díky těm mladým lidem, kteří kolem mě jsou,

**[00:38:56]** jsou všichni o 20 let a víc mladí, tak díky těm se pořád

**[00:39:00]** něco dál učím.

**[00:39:02]** Tak, máme tady další dotaz, jak je složený ten váš tým

**[00:39:10]** a samozřejmě se k tomu dostaneme, jak to funguje s tím

**[00:39:14]** sestavením toho týmu. Já jsem pochopila za svůj život,

**[00:39:18]** že jsou dva způsoby, jak můžete sestavit svůj tým.

**[00:39:21]** Ten první je, máte-li na to dost peněz, jste velká organizace,

**[00:39:27]** které se daří, tak prostě můžete sestavit ten tým

**[00:39:31]** z těch nejsilnějších odborníků na ty jednotlivý oblasti.

**[00:39:35]** Ten způsob, jak se ten tým vřídí, není úplně jednoduchý,

**[00:39:38]** protože tady je ten šéf více méně v roli nějakého koordinátora,

**[00:39:45]** který hlídá, aby ty lidi aspoň základně sporu placovali,

**[00:39:49]** protože jsou to silný osobnosti a hrozí tady poměrně velké nebezpečí,

**[00:39:54]** že budou vytvářet určitá sila, protože oni chtějí,

**[00:39:58]** aby ta jejich divize byla ta nejlepší, aby podala.

**[00:40:00]** a ten správný výkon, aby dokázali, že jsou odborníky na svým místě a tím vaším úkolem je potom

**[00:40:06]** prostě to nějakým způsobem koordinovat, aby si náhodou prostě buď to, aby to nešlo pouze v těch silech,

**[00:40:11]** anebo aby si nechtěně nějakým způsobem neškodili. A pak existuje druhý způsob, kdyby

**[00:40:17]** možná nemáte tolik peněz, ale nebo máte i jinou představu a trošku polevíte

**[00:40:22]** pokud je o tu senioritu, pokud je o ty kompetence a postavíte to na tom, že lidi budou týmoví hráči.

**[00:40:30]** To znamená, že oni tou týmovou snahou a tou vzájemnou pomocí a vzájemnou podporou mezi sebou

**[00:40:36]** dotáhnou možná ten nedostatek v těch kompetencích a v těch odborností.

**[00:40:40]** Já si myslím, že obě cesty jsou možné, obě cesty vedou k výsledku.

**[00:40:44]** To, co se domnívám, že možné není a setkala jsem se s tím a snažila jsem se tomu vždycky vyhnout

**[00:40:50]** a třeba i tím, že jsem opravdu seniorního člověka nepřijímala je, že není vhodné ty dva

**[00:40:57]** způsoby kombinovat. To většinou prostě nezafunguje.

**[00:41:01]** To, co fungovalo mně vždycky, bylo zarizkovat a dát příležitost člověku, který má v sobě potenciál,

**[00:41:07]** ale možná ještě na tu svou roli v tom vedoucím týmu není připravený.

**[00:41:13]** Ale vy si s tím dáte trošku práce, fungujete tam ne jako koordinátor, ale jako takovej průvodce,

**[00:41:19]** podporovatel a mně se vždycky dokázalo to vrátit,

**[00:41:25]** protože ten člověk umí tu příležitost ocenit a snaží se o to víc.

**[00:41:31]** Já jako příklad tady můžu uvést například Kamila Demuta,

**[00:41:37]** což je současný šef z Cuku,

**[00:41:40]** prodej farmářských potravin, který se stal v CZCčku marketingovým ředitelem nějakých 28 letech

**[00:41:47]** a nikdy jsem toho nelitovala a odvedl skvělou práci.

**[00:41:51]** Mám tady heslo kluci z vesnice.

**[00:41:54]** Myslím si, že si to můžu dovolit říct, protože já jsem Pražačka

**[00:41:57]** a když jsem přišla do CZC, tak jsem byla jedinou Pražačkou.

**[00:42:00]** Všechno v ostatní byly mimo pražský kluci.

**[00:42:03]** A já jsem byla ohromená tím jejich pracovným nasazením,

**[00:42:06]** tím jejich tahem na branku a tou jejich snahou prostě uspět.

**[00:42:09]** A myslím si, že my v Praze jsme trošku už jako pragocentristi,

**[00:42:13]** trošku jsme v tomto zlevněvěli nebo spíš spoláháme na to, že jsme dobří.

**[00:42:18]** A mě tohleto v podstatě opravdu dostávalo, protože i v dobách,

**[00:42:21]** kdy jsem prostě měla pocit, že jsem přetížila ten tým,

**[00:42:26]** tak říkám, prosím tě Honzo, nemusí to být všechno v pátek,

**[00:42:30]** co jsem ti dala. Může to klidně být v pondělí.

**[00:42:33]** A teď, místo, aby řekl, jak fajn děkuju, tak se objevilo,

**[00:42:37]** jako co, jako myslíš, že to nezvládnu?

**[00:42:40]** A prostě potom ve dvě v noci mi tam pinkaly u postele ty maily

**[00:42:43]** a ty věci chodily zpátky.

**[00:42:46]** Potenciál. V každém člověku nějakej potenciál.

**[00:42:49]** A tady se možná trošku liší mužská strategie od ženský strategie.

**[00:42:54]** Muži dokážou tu strategii velice dobře vypracovat.

**[00:42:57]** Vypracujou si jednou a teď jí prostě uplatňují a pak,

**[00:43:00]** když je dobrá, podle mě vždycky seberou 80 % toho potenciálu,

**[00:43:04]** co v těch lidech nebo v té oblasti je.

**[00:43:07]** Pak, když je potřebujete ještě těch zbylejch 20,

**[00:43:10]** tak je to potom hodně pracné a většinou je tam potřeba mít

**[00:43:13]** individuální přístup k těm jednotlivým členům.

**[00:43:16]** Už to nestačí jedna. Už musíte vědět, co ten člověk má rád,

**[00:43:19]** jaký má potíže, jaký má problémy a přistupovat k němu individuálně.

**[00:43:23]** Je potřeba se ale rozhodnout, jestli těch 20 % potřebujeme nebo ne,

**[00:43:27]** protože je to samozřejmě obtížné.

**[00:43:30]** Diverzita je věc, která je pořád na pořadu dne,

**[00:43:34]** ale často je zjednodušována na ženskou, mužskou diverzitu.

**[00:43:38]** Ano, asi je to správný, protože se v mnohých licech lišíme

**[00:43:43]** Já osobně zastávám názor, že nejlíp funguje ten tandem.

**[00:43:47]** Pokud se teda žena nesnaží vítězit na mužském vřišti a naopak,

**[00:43:51]** ale máme jiné vlastnosti, úžasně se doplňujeme,

**[00:43:54]** stejně tak, jako se doplňuje máma a táta.

**[00:43:57]** Je to potřeba v té rodině, tak je to na tom pracovišti taky.

**[00:44:00]** Ale ta diverzita je i jiná. Ta diverzita je i věková,

**[00:44:04]** je prostě mentální a je profilová a je potřeba se tomu taky věnovat.

**[00:44:08]** Já tady uvádím příklad švýcarského doktora,

**[00:44:12]** psychologa, psychoterapeuta Karla Junga,

**[00:44:15]** který postavil tu svou teorii v tom malým kolečku

**[00:44:18]** na míře extrovertnosti a introvertnosti

**[00:44:21]** a pak to dopracoval do těch barviček,

**[00:44:24]** které ukazují ty jednotlivý profily, jestli je člověk

**[00:44:27]** direktivní stahem na branku, nebo jestli je to ten,

**[00:44:30]** kdo podporuje ty ostatní, nebo jestli je procesně orientovaný.

**[00:44:33]** A je docela fajn, když člověk dokáže ten tým sestavit,

**[00:44:36]** aby tam měl zastopeny i tyhle kompetence

**[00:44:39]** a ty mentální profily.

**[00:44:42]** A pak zjistíte, že když se tomuhle trošku věnujete,

**[00:44:45]** že to přichází samo, já jsem jen tak, jako v Loni,

**[00:44:48]** jsem se koukala na ten tým v rámci nějakého offsitu,

**[00:44:51]** kdy jsme dělali hodnocení roku a zjistila jsem,

**[00:44:54]** že aniž bych si někde vyplňovala nějaké barvičky,

**[00:44:57]** a šla jsem potom, že prostě to složení je tam krásně vidět

**[00:45:00]** a rozložený.

**[00:45:02]** Teď se podíváme.

**[00:45:06]** Vyda. Asi firmy nemají moc peněz.

**[00:45:11]** Ale já věřím, že to je určitě fajn rozhodnutí.

**[00:45:21]** Teď ten hostitelský leadership v praxi.

**[00:45:24]** Ono se nám mění, to řízení, a ukázala to ta pandemie

**[00:45:28]** z toho transakčního do transformačního.

**[00:45:31]** Třívá věc to bylo, jsem šéf, dám úkol, uděláš úkol,

**[00:45:35]** vyhodnotíme úkol, odměním za úkol a dál a znova.

**[00:45:39]** A myslím si, že generace milenialů nás naučila,

**[00:45:42]** že to prostě nestačí.

**[00:45:44]** Oni nechtějí dostat úkol, odvést úkol.

**[00:45:46]** Oni chtějí znát širší kontext.

**[00:45:48]** Oni chtějí velice dobře vysvětlit, proč jim ten úkol zadávám.

**[00:45:51]** Já v podstatě říkám, že kdykoliv vám přijde mail,

**[00:45:54]** pošli mi tabulku S, tak ji neposílejte.

**[00:45:57]** Zeptejte se. Vám musí každej říct, proč ji potřebujete,

**[00:46:00]** protože vy můžete spálit spoustu času na úkolu,

**[00:46:03]** který splníte špatně jenom proto, že jste neznali kontext.

**[00:46:07]** Mladí lidé dneska chtějí prostě vědět,

**[00:46:09]** jaký je širší kontext té firmy.

**[00:46:11]** Chtějí se stotožňovat s tou vizí.

**[00:46:13]** Chtějí, aby ta vize nebyla jenom vydělat peníze,

**[00:46:16]** ale aby tam byla taky nějaká společenská důležitost.

**[00:46:19]** Chtějí dostávat feedback nejednou za rok

**[00:46:21]** v nějakém ročním hodnocení.

**[00:46:27]** To je užitečná věc, zejména v době toho,

**[00:46:29]** kdy jsme pracovali z domova.

**[00:46:31]** A je to právě ten okamžik, kdy se ty lídrové stávají

**[00:46:33]** s kapitán a kormidelníkem,

**[00:46:35]** protože oni se bez toho týmu neobejdou.

**[00:46:38]** Co je další důležitý, a na to se někdy zapomíná,

**[00:46:41]** je ten vztah nadřízeného s podřízeným.

**[00:46:44]** Existuje určitá sociální výměna,

**[00:46:47]** kterou my hodnotíme mezi námi a našimi přáteli.

**[00:46:50]** Jestli náhodou já se pořád nesnažím,

**[00:46:52]** pořád něco nedávám a nedostávám zpátky,

**[00:46:55]** jestli ten můj kamarád ze mě tu energii spíš nesosá.

**[00:46:58]** A ono je to úplně stejné v té práci.

**[00:47:01]** Většina těch manažerů má tu snahu

**[00:47:04]** z těch lidí dostat nejvíc pro to,

**[00:47:06]** aby oni splněli ten svůj úkol.

**[00:47:08]** Ale pokud nebudou mít přidanou hodnotu těm lidem pod nima,

**[00:47:11]** pokud jim nebudou ukazovat cestu,

**[00:47:13]** nebudou je nějakým způsobem posunovat a obohacovat,

**[00:47:16]** nebude to fungovat.

**[00:47:18]** Tam prostě ta přidaná hodnota.

**[00:47:20]** Takže má ten člověk v tom týmu tu přidanou hodnotu,

**[00:47:23]** že mi odvádí tu práci, za kterou jsem měla hodnot,

**[00:47:26]** přináší ten výsledek celé společnosti.

**[00:47:28]** Ale pokud já nemám pro něj přidanou hodnotu,

**[00:47:31]** tak já říkám, prosím tě, pěkně řekni mi to,

**[00:47:34]** protože jinak se ten vztah rozbije.

**[00:47:36]** Negativní feedback.

**[00:47:38]** Důležitá věc.

**[00:47:40]** Musí být a není příjemné nikomu.

**[00:47:42]** Ani na začátku, ani na konci.

**[00:47:44]** A proto si myslím, že je hrozně důležitý,

**[00:47:46]** jakou formou se ten negativní feedback dává.

**[00:47:49]** A je potřeba to nevykřičet.

**[00:47:52]** Je potřeba nebýt příjemný,

**[00:47:54]** protože potom vám hrozí,

**[00:47:56]** že si ten člověk to tak jako by úplně nevezme k srdci.

**[00:48:00]** Je potřeba být v podstatě vyklidněný.

**[00:48:02]** Já se pamatuju, na gymnáziu jsem měla rád či pány profesory,

**[00:48:06]** protože paní profesorka, která ráno prostě přišla do třídy

**[00:48:09]** a rozčíleně praštila třídnicí vo desku,

**[00:48:13]** tak já jsem věděla, že ji ty děti ráno doma naštvaly.

**[00:48:16]** Její manžel něco proved, řekl, že nebude odpoledné hlídat.

**[00:48:19]** Profesoři si to uměli nechat za těma dveřma

**[00:48:22]** a přišli v podstatě po každé v té stejné poloze.

**[00:48:25]** A ten negativní feedback se může taky setkat s nepochopením.

**[00:48:29]** Je to strašně dávno, nějakých 25 let.

**[00:48:31]** Mezi obchodníma asistentkama v Panasonicu jsme měli kolegyní,

**[00:48:34]** která šla dělat obchodní asistentku,

**[00:48:36]** protože ji nebavilo dělat učitelku.

**[00:48:39]** Já, když někdo udělá chybu, tak velice ráda vysvětlím.

**[00:48:42]** Já jediné, co nemám ráda, když se chyba opakuje.

**[00:48:45]** A došlo k tomu, tak jsem si kolegyně pozvala a říkala,

**[00:48:49]** hele, tahle ta chyba už přišla po druhé,

**[00:48:52]** prosím pěkně dávejte si na to pozor,

**[00:48:55]** protože kdyby se to mělo stát po třetí,

**[00:48:57]** budeme to muset nějaké řešit a nebude to úplně příjemný.

**[00:49:00]** Ano, nebylo jí to příjemný, byla trošku jako zčervenalá, odešla.

**[00:49:04]** Já jsem si pět minut později šla do kuchyňky,

**[00:49:07]** kde se scházely všechny dámy na cigárku nalít kávu

**[00:49:12]** a teď jsem si všimla, že tato kolegyně má úžasnou semišovou sukni

**[00:49:16]** a říkám jí, Andulko, vy máte hele krásnou sukni dneska.

**[00:49:19]** A přijdu zpátky s tím kafem a ona vlítla za mnou do kancelaře,

**[00:49:22]** praštila těma dveřma a říkala, tohle nemůžete dělat.

**[00:49:25]** A říkám, co, jako nemůžu dělat?

**[00:49:27]** Vy mě tady nejdřív málem vyhodíte z firmy

**[00:49:29]** a pak můžete vykládat něco o sukni?

**[00:49:32]** A já na ní koukám, říkám, ale to mícháte úplně dvě věci dohromady.

**[00:49:43]** A už vůbec neznamená, že si nemůžu všimnout,

**[00:49:46]** že máte hezkou sukni.

**[00:49:48]** Prostě tam je takové to pojetí,

**[00:49:50]** jako bylo, když jsem udělal něco špatně,

**[00:49:53]** tak na mě křičte a pojďme to vyřešit

**[00:49:56]** a budeme mít dusno.

**[00:49:58]** A to já jsem nikdy neměla moc ráda

**[00:50:00]** Když tu zpětnou vazbu negativní řeknu, neříkám viložně se smíchem, ale s úsměvem

**[00:50:06]** a milým způsobem, tak si ten dotyčnej uvědomí, že to není, že mě někdo ráno přivřel ruku do dveří,

**[00:50:12]** ale že to tak opravdu myslím.

**[00:50:15]** A samozřejmě k tomu přichází také to hodnocení výkonu.

**[00:50:20]** Já jsem tady v podstatě, když jsme se zabývali v průběhu pandemie tím, jak se ty věci ve světě mění,

**[00:50:26]** tak se vlastně, je to nějakej žebříček, kde se mění i ty požadavky kompetencí.

**[00:50:32]** To jsou na té pravý straně, jsou ty hardcore kompetence.

**[00:50:36]** Tam je vidět, jak se to pořadí změnilo v průběhu toho pandemického roku.

**[00:50:40]** Tím, čím se zabývám já, jsou ty soft skills, které hodnotím u toho management teamu

**[00:50:45]** a co mě tam udělalo radost je, že když bylo prezentované těch pět horních,

**[00:50:51]** tak v podstatě jsem tam měla už leta, od roku 2015, všechny ty kompetence takto,

**[00:50:59]** ačkoliv jsem si je tehdy sama vymýšlela, z toho jsem měla radost.

**[00:51:03]** Já tam mám ještě přidaný orientaci na výsledek a to jediné, co mi tam prostě chybělo,

**[00:51:07]** a myslím si, že to je důležité, je ta přesvědčivost.

**[00:51:10]** Protože zvlášť teď, kdy jsme nemohli přijít k tomu stolímu, druhému, ke stolu bouchnout mu,

**[00:51:17]** říká musíš to udělat takhle, ta přesvědčivost po tom drátu

**[00:51:21]** nebo po onlinu byla hrozně důležitá.

**[00:51:24]** Tak, a teď se dostávám k tomu rychlému, pomalému životu.

**[00:51:33]** Pro vás, kteří v onlinu nepracujete, jsem si dovolila po těch předchozích 25 letech,

**[00:51:39]** které jsem nestrávila v onlinu, srovnávat, jak jsou tam ty věci posuzovány.

**[00:51:45]** A ten první rozpor, na který jsem přišla, je to prostě ta dynamika

**[00:51:49]** versus třeba můj osobní perfekcionismus.

**[00:51:51]** Ono je potřeba na něj úplně zapomenout, protože ty věci jdou strašně lihle dopředu.

**[00:51:56]** Někdy jste postavený do situace, kdy fakt to nemůžete dotáhnout do konce a musíte dál.

**[00:52:02]** Mě to ze začátku strašně trápilo, strašně jsem s tím bojovala,

**[00:52:05]** ale člověk si to musí naučit.

**[00:52:08]** To, co je zase zelený a je na tom fajn, protože já tu dynamiku považuji za fajn

**[00:52:13]** a proto mě to tak strašně baví, je to, že to je prostě obor, který dlouhodobě roste.

**[00:52:19]** Ono takových moc není, protože všude se to potýká prostě s nějakou prostě křivkou,

**[00:52:24]** která souvisí s ekonomickou situací, ale ten online, tím, že to je nový obor,

**[00:52:29]** tak je pořád ještě v tom růstu a ta pandemie mu ještě pomohla.

**[00:52:32]** To, co se může stát nevýhodou, právě protože to je nový obor,

**[00:52:36]** takže spousta těch e-commerceových organizací má v sobě ještě toho otce zakladatela,

**[00:52:43]** který to nepředal, je to, co já říkám, majitel za zadkem,

**[00:52:47]** ono je to někdy složitý, protože oni mají opravdu tu vizi a on vám prostě řekne,

**[00:52:52]** já nevím proč, ale já chci, aby to tak bylo a vy se s tím musíte nějakým způsobem srovnat.

**[00:52:56]** Další červenou nevýhodou je, že vlastně ten e-shop je něco,

**[00:53:01]** jako kdybyste měli na rohu koloniál, obchod s potravinami nebo se všema.

**[00:53:07]** V 6 hodin jste odešli domů se trošku najíst a vyspat, ale nechali jste to v otevření.

**[00:53:12]** Až zase do rána, než přijdete.

**[00:53:14]** Tím chci říct, že tam prostě my samozřejmě z té práce odcházíme,

**[00:53:18]** ale ten obchod je otevřený, takže když náhodou se někdo uklepne

**[00:53:23]** a udělá chybu, třeba v řádu, že ledničku, která stojí 19 000,

**[00:53:29]** tak dá za 1900, přijde ráno a má jich prodených 500.

**[00:53:35]** Tak si spočítejte, jakou vytvoří ztrátu.

**[00:53:38]** Je tam obrovská zodpovědnost a obrovská potřeba kontrolních mechanizmů.

**[00:53:44]** Pak se vám může stát, že máte akcionáře, který ji rozumí všemu,

**[00:53:47]** právě protože to je mladý obor a všechno se tam teprv.

**[00:53:51]** Já jsem si zažila, když v MOLu byl hlavním akcionářem Intel,

**[00:53:55]** tak prostě přicházeli s těma nápadama.

**[00:53:58]** A možná bychom mohli každému zákazníkovi, který ten den má svátek,

**[00:54:02]** tak bychom mohli přibaliť nějaké přání nebo čokoladu.

**[00:54:06]** A vůbec si ten člověk neuvědomí, že to není tak jako jednoduché,

**[00:54:10]** že expedujete 30 tisíc věcí za den, že je těžké z toho vybrat,

**[00:54:14]** když vám to tam jede na tom pásu, komu máte dát tu čokoladu.

**[00:54:17]** Ale je to těžké vysvětlit, protože akcionář je člověk,

**[00:54:21]** kterýho je potřeba respektovat.

**[00:54:23]** To, co si spousta těch e-shopů, a zejména za začátku, neuvědomovala,

**[00:54:27]** je, že je to sice e-shop, je to trošku jiný, ale pořád je to firma.

**[00:54:32]** A trošku se podceňovalo, teď už je to dneska jiný,

**[00:54:35]** dneska jsou opravdu ty e-shopy řízené jako firmy,

**[00:54:38]** ale podceňovalo se plánování, finance.

**[00:54:41]** Bylo normální, že jsme ve ztrátě, protože my přece rostem.

**[00:54:45]** A málo kdy si člověk uvědomil, a potom se stávalo,

**[00:54:48]** že všechny ty e-shopy do těch 150 milionů vydělávaly.

**[00:54:52]** A pak se ten zakladatel rozhodl, tak jako mně to jde,

**[00:54:54]** a teď z toho udělám velkou firmu a naberu si úvěry.

**[00:54:57]** A pak přišly prostě ty problémy, protože pořád je to jenom firma.

**[00:55:03]** A je tam samozřejmě ten konflikt mezi,

**[00:55:06]** už když je ten e-shop velkej, mezi korporátní a startatovou mentalitou,

**[00:55:09]** který podle mě, a k vrchu se tomu dostaneme, není konfliktem,

**[00:55:14]** ale je to naopak jakoby výhodou.

**[00:55:17]** CZC, ve kterém dneska působím, je takzvaný jako follower,

**[00:55:22]** protože se definujeme na trhu jako dvojka,

**[00:55:25]** ale nebylo to vždycky tak a je to trošku dvojka s donucením.

**[00:55:29]** Na začátku jsme byli ve skupině třech IT e-shopů,

**[00:55:35]** jako byla Alfa, Vohemka a Mironet,

**[00:55:38]** a my jsme se potřebovali nejdřív vymanit z té skupiny,

**[00:55:42]** což se nám povedlo, a uvízli jsme na půl cesty v takovém vákuu

**[00:55:46]** mezi tohletou skupinou, kterou jsme nechali za sebou,

**[00:55:49]** a tou Alzou, která je de facto nedostižná,

**[00:55:51]** protože je prostě strašně obrovská,

**[00:55:53]** a získali jsme trošku problém s tou motivací a tehdy vznikla ta dvojka,

**[00:55:57]** protože na záda nám nikdo vyloženě nedýchal,

**[00:56:00]** ale před náma ještě lokomotiva,

**[00:56:02]** takže jsme prostě hledali něco, co nás etabluje v tomhle prostoru

**[00:56:06]** a získá nám nějakou motivaci.

**[00:56:08]** Doba se vyvíjela v tom dalším období.

**[00:56:11]** OK, Electroworld, DatArt se nás pokoušeli v tom online,

**[00:56:15]** kde se cítíme stále býtou dvojkou a takovat.

**[00:56:18]** Uvládli jsme to, ale pak samozřejmě i s tou dobou pandemie

**[00:56:22]** přišla jakási konzolidace nadrhu.

**[00:56:24]** DatArt se spojil s HPtronicem a Juronixem

**[00:56:29]** a dokážou do toho opravdu šlapat a vznikl nám konkurent,

**[00:56:32]** kterého si musíme velice zásadně všímat.

**[00:56:36]** Rychlý a pomalý svět je něco, co jsem chtěla vysvětlovat,

**[00:56:40]** ale musím říct, že v našem případě je to rychlý a ještě rychlejší svět.

**[00:56:44]** A to proto, že vrátím se teď k té mentalitě,

**[00:56:48]** není to konflikt korporátní a startupový strategie,

**[00:56:51]** je to v podstatě obrovská výhoda.

**[00:56:53]** Protože když nejste ani korporát a ani malá firmička,

**[00:56:58]** tak vy si můžete vybírat tam, kde je proces,

**[00:57:01]** který nás bude provázet dlouho, je pro tu firmu strašně důležitý,

**[00:57:05]** tak tam prostě uděláme ten proces korporátním způsobem,

**[00:57:08]** aby to stálo pevně na nohou, aby to prostě vždycky fungovalo.

**[00:57:12]** Tam, kde je potřeba něco rychle dodat na trh,

**[00:57:15]** kde je potřeba dohonit tu konkurenci, nebo ji naopak sebrat to prvenství,

**[00:57:20]** tam to klidně uděláme na koleni a pošleme to tam.

**[00:57:23]** Podívejte se, jak se dneska uvádějí na trh nové přík.

**[00:57:26]** Doberete si představit, že by iPhone nepřišel v září s novým modelem?

**[00:57:30]** Nikdo si to nedoveruje představit.

**[00:57:32]** Ale díváme se na to, jak je dokonalej v to září?

**[00:57:35]** Kolik těch softwarových updateů přijde hned za 14 dní, hned za měsíc?

**[00:57:39]** Protože pro ten Apple je nejdůležitější, aby splnili to,

**[00:57:43]** aby tam přišli v září, aby tam to září nepřišel místo toho Samsung

**[00:57:47]** nebo něco jiného. Takže možná to ještě není úplně hotové,

**[00:57:50]** ale oni už vědí, že prostě v krátké době potom to dodělají.

**[00:57:53]** A to já si myslím, že je ten motor, který tu firmu může hnát dopředu,

**[00:57:58]** protože si může volit mezi tím důkladným procesem,

**[00:58:01]** ale nemusí ho dělat, a tím rychlým na koleni, který ji taky může udělat.

**[00:58:06]** Zatímco ten malej to musí dělat všechno na koleni,

**[00:58:09]** a ta velká korporace to musí všechno dělat důkladně.

**[00:58:12]** To, co ukázalo pandemické období, je, že jsme se dokázali

**[00:58:17]** strašně hecnout z toho domova v té euforii a dokázali jsme dělat

**[00:58:21]** ty věci strašně rychle. My jsme například aplikaci pro to,

**[00:58:24]** aby si zákazník mohl bezkontaktně vyzvednout svůj přístroj

**[00:58:30]** v prodejně vyvinuli za víkend. Kdyby to bylo rok předtím,

**[00:58:35]** tak mě budou vývojáři říkat, že musíme to analyzovat,

**[00:58:38]** to bude trvat tři neděle, potom vám řekneme, kolik to stojí,

**[00:58:42]** pak to budeme dva měsíce vyvíjet a pak to musíme odzkoušet.

**[00:58:45]** Bylo to prostě hotové za víkend, což mě opravdu připadalo úžasný.

**[00:58:51]** A teď je otázka, pandemické období skončilo a já začínám mít strach,

**[00:58:57]** že se vracíme zpátky, zase začínáme trošku uspávat,

**[00:59:01]** a já nemůžeme chtít po těch lidech, aby to dělali všechno stejně rychle.

**[00:59:04]** Oni nemůžou být zase pořád doma u toho počítače.

**[00:59:07]** A tudíž teďka přišla a s tím pojmenováním přišla Radka Dohnalová z Atajru,

**[00:59:11]** což mě úplně natklo, protože ona říká, že je potřeba dvourychlostní práce.

**[00:59:16]** Protože předtím my jsme k té rychlosti dostali externí impuls,

**[00:59:20]** což byla ta pandemie, a teďka my si to musíme vytvořit

**[00:59:24]** z té vlastní vnitřní energie. A vznikla z toho od ní ta definice,

**[00:59:28]** kdy musíme rozlišovat run the business a change the business.

**[00:59:32]** To znamená v těch běžných daily operations, to, co děláme každej den,

**[00:59:36]** buďme důkladní, dělejme to tím tempem, jak jsme byli zvyklí před tou pandemí.

**[00:59:40]** Ale v případě, že máme něco novýho, chceme přivnít něco innovativního,

**[00:59:44]** tam ta rychlost prostě musí být daleko rychlejší.

**[00:59:47]** To je podobné tomu, že to dělám na to kalení, prostě musí to jít rychle dopředu.

**[00:59:51]** A možná to nebude dokonalé a možná to potom budeme opravovat.

**[00:59:55]** Já tady mám fotku toho diferenciálu, neže bych to vymyslela,

**[00:59:58]** protože jsem zase opět jenom...

**[01:00:00]** jako blondýna, ale v podstatě je to podobné,

**[01:00:03]** jako když se podíváte diferenciál u auta.

**[01:00:05]** Když to auto zatáčí, tak ty kola, které jsou na té jedné osi,

**[01:00:10]** se každý pohybuje jenom rychlostí, aby se to auto do té zatáčky dostalo.

**[01:00:16]** No a to, co já pořád ještě říkám,

**[01:00:18]** že každá organizace občas potřebuje nějakou mrkv.

**[01:00:22]** A já si pod tou mrkví představuju jakoukoliv odměnu,

**[01:00:26]** impuls anebo výzvu, protože my,

**[01:00:29]** a to je to, co mě vyhnalo na začátku po těch desetí letech z toho Panasonicu,

**[01:00:33]** já jsem neuměla tu mrkv vymyslet.

**[01:00:36]** Děláme pořád něco.

**[01:00:37]** Dostali jsme zadání, přinášíme výsledky,

**[01:00:40]** tuníme prostě tu naší ekonomiku, snažíme se ty náklady optimalizovat

**[01:00:44]** a je to pořád stejný.

**[01:00:45]** A zase jsme se posunuli o 0,1%,

**[01:00:47]** což samozřejmě v našem obratu 6 miliard je spoustu peněz,

**[01:00:51]** ale je to pořád to samé.

**[01:00:52]** Takže občas je potřeba vymyslet,

**[01:00:54]** co by ta firma mohla dělat ještě úplně jinýho,

**[01:00:56]** doplnit aspoň vnitřně, aby ty lidi získali nějaký pocit,

**[01:01:00]** že můžou pracovat na něčem novým.

**[01:01:02]** A my se o to snažíme teď zabývat se digitálním zdravím

**[01:01:08]** a přístrojema, které s tím souvisí,

**[01:01:11]** a také pomáhat trošku ze vzděláváním,

**[01:01:13]** do kterého ta digitalizace dnešek přichází.

**[01:01:17]** Za pět minut od úchodu a člověk začíná prostě hodnotit,

**[01:01:21]** co vlastně v té kariéře bylo nejvíc.

**[01:01:24]** Bylo to to, že jsem se ve třiceti stala generální ředitelkou,

**[01:01:28]** nebo to, že jsem mohla pracovat v prosklených luxusních kancelářích,

**[01:01:32]** nebo to, že jsem dosáhla mezinárodní kariéry,

**[01:01:35]** a nebo to, že jsem se ve filipsu stala první ženou generální ředitelkou

**[01:01:38]** a ještě navíc z východní Evropy.

**[01:01:41]** A vy vlastně, když se na to koukáte takhle zpátky,

**[01:01:43]** tak člověk zjistí, že v průběhu toho života

**[01:01:48]** se strašně mění hodnoty, jakým se na ten život koukáte.

**[01:01:52]** A já jsem si to uvědomila a ten příběh mnoho lidí kolem mě už dávno zná.

**[01:01:56]** Na začáčku z CZC, když jsem udělala první takové setkání zaměstnanců,

**[01:02:00]** tak jsem se ptala, chcete vědět něco o mě,

**[01:02:03]** a přihlásilo se děvče z finančního oddělení a říkala,

**[01:02:06]** paní Hořáková, já jsem si vás tak trošku googlovala,

**[01:02:09]** koukala jsem prostě ten filips a ta generální ředitelka

**[01:02:13]** a nepřipadá vám to naše CZC takové,

**[01:02:16]** jako trošku sešu posjezdovce dolu, jako prostě krok zpátky.

**[01:02:21]** A ta moje odpověď tehdy byla, tohle je otázka, jak se na to člověk kouká.

**[01:02:25]** Když mě bylo 20 a dostala jsem 500 euro k dispozici,

**[01:02:30]** koupila jsem si 10 ryboty a byly ve všech barvičkách a byla jsem z toho nadšená.

**[01:02:35]** Když mě bylo 30, tak jsem si za tu stejnou hodnotu koupila jednu značkovou kabelku

**[01:02:41]** a zase jsem z ní byla úplně stejně nadšená.

**[01:02:44]** Ve 40. to byl výlet do Barcelony, tam už se dostáváme k těm zážitkům.

**[01:02:48]** A v 50. jsem za 500 euro koupila jeden jedinej lístek na Sanfrancisco Filharmonie.

**[01:02:55]** A když se na to koukám zpátky, já nevím, jaký to byly boty.

**[01:03:00]** Já si nepamatuji, jaká to byla kabelka, ale ten zážitek z toho zvuku,

**[01:03:04]** geniálního toho orchestru Sanfrancisco Filharmonie, je ve mně pořád

**[01:03:10]** a myslím, že si ho budu pamatovat pořád.

**[01:03:12]** A proto vlastně, i když to bylo vlastně až na konci,

**[01:03:16]** tak pro mě to CZCčko je prostě nejvíc, protože jsem dostala tu příležitost

**[01:03:22]** s tím týmem pracovat, bejt na té cestě toho vzestupu

**[01:03:26]** a fungovala tam ta úžasná věc, že když jsme se večer na něčem dohodli,

**[01:03:31]** tak jsme to druhej den začali dělat.

**[01:03:33]** A to se vám v životě často nepodaří.

**[01:03:38]** Já mám perfektní timing.

**[01:03:42]** Díky za otázky, určitě posílejte dál, otázek je spousta.

**[01:03:58]** Já jednu mám, když jsem poslouchal to povídání

**[01:04:01]** a chtěl bych moc poděkovat za lekci leadershipu.

**[01:04:04]** Moc pěkně, než za myšlení.

**[01:04:07]** Chtěl jsem se zeptat, když se setkáváte nebo jste se setkali s tím vizionářem

**[01:04:13]** a říkáte, že jsme byli schopni nebo jste byli schopni přes víkend něco naprogramovat,

**[01:04:19]** to znamená, že ta vize se zhmotňovala hrozně rychle.

**[01:04:23]** Není to návíkové pro ty lidi, že vlastně to jde?

**[01:04:27]** To znamená, že když víte, že to jde...

**[01:04:29]** No, to je právě ten můj problém, protože já prostě...

**[01:04:32]** Proto jsem já teďka začala říkat, skončili lockdowny a vy začínáte zase spát.

**[01:04:36]** Ale on člověk, když nad tím přemýšlí, tak ona to vyřadovala ta doba.

**[01:04:42]** Protože tam na začátku toho lockdownu byla z těch všech lidí cítit euforie,

**[01:04:47]** protože je nějaká krizová situace, my to musíme zvládnout, jo?

**[01:04:52]** My jsme v podstatě, když to začalo v Dubnu, tak to je okurková sezona pro náš biznes.

**[01:04:56]** Takže my jsme měli procesní krizi, my jsme neměli ve skladu dostatek lidí,

**[01:05:00]** abychom byli schopni reagovat na tu poptávku

**[01:05:03]** a přesto jsme to zvládli bez jakýhokoliv prodlužování.

**[01:05:06]** A mně došlo, že...

**[01:05:07]** A to vlastně z toho vznikla ta dvourychlostní práce.

**[01:05:10]** Já po nich nemůžu chtít pořád všechno takhle rychle.

**[01:05:13]** Protože o ní už dneska všichni můžeme jít zase do kina, můžeme jít na výstavu.

**[01:05:16]** Nemůžeme u toho počítače sedět celý den.

**[01:05:18]** Tak proto se snažím akorát prostě teďko říct,

**[01:05:21]** jako pojďme to dělat stejně jako předtím, ale pojďme si z toho vybírat věci,

**[01:05:25]** kde využijeme ty zkušenosti, že jsme zjistili, že to jde dělat rychle.

**[01:05:29]** Jinak je uvaříme, když budeme dělat všechno strašně rychle.

**[01:05:31]** To uvaření, to je to, no, o čem vlastně ten cvět se tak jako zrychle...

**[01:05:37]** Nešlo jít nikám, člověk byl doma, nemohl jít pomalu ani do parku,

**[01:05:40]** takže byla to trošku jako jiná doba.

**[01:05:43]** Já si pamatuju, když se začal covid, tak jsme taky začali s Home Office TV

**[01:05:48]** a tam měli jsme pořád psychologi, kteří to nazvali vlastně heroickou fází.

**[01:05:52]** A že to vlastně nejde do nekonečna, že člověk prostě skolabuje.

**[01:05:56]** Akorát, co byste teda poradila těm lídrům, a zvlášť těm vizionářským,

**[01:06:00]** aby se tohle nedělo, aby vlastně neuvařili ten tým?

**[01:06:03]** Jako, co byste jim poradila?

**[01:06:05]** Já myslím, že vizionářským lídrům já nemůžu radit vůbec nic.

**[01:06:07]** Oni mě nebudou poslouchat a mají pravdu.

**[01:06:10]** Já nemám jejich přemýšlení a oni se nikdy nenaučí to, co prostě potřebují.

**[01:06:14]** A proto si myslím, že to nejlepší, co můžou udělat,

**[01:06:17]** když si každý vizionářský lídr najde nějakej ten nárazník

**[01:06:20]** nebo nějakej ten filtr manažerskej, který mu bude ty věci dotahovat,

**[01:06:24]** aby se došlo k tomu rozporu.

**[01:06:26]** Já jsem to vymyslela, odškrtnul jsem si to a ono se to nestalo.

**[01:06:31]** Mně ještě přijde, že ten feedback je možná důležitý, ne?

**[01:06:33]** Že když to ten člověk slyší z x různých uhlů.

**[01:06:37]** Asi jo. Ten problém prostě je, že já jsem zjistila,

**[01:06:40]** že mluvíme taky trošku každý jiným jazykem samozřejmě.

**[01:06:43]** Já mluvím jiným jazykem, který mu ten vizionář nerozumí,

**[01:06:46]** protože jsem tady někde jakoby dolejc

**[01:06:47]** a on mluví jazykem, který já někdy jako úplně nechápu.

**[01:06:52]** Takže tam dochází v podstatě k tomu rozporu.

**[01:06:55]** A to, co je taky důležitý, je, když mluvíte s takovýmhle člověkem,

**[01:06:58]** která je silná osobnost a on žije strašně rychle, kouká se dopředu,

**[01:07:03]** tak to, co já jsem se za ty leta střetu s těmi vizionáři,

**[01:07:06]** já byla jich v řadě několik naučila, je,

**[01:07:08]** že pokud je nedokážete zaujmout tou první větou, vypnou si vás.

**[01:07:13]** Protože na to nemají čas, na ty kecy, které já prostě přináším o tom,

**[01:07:16]** že táhle Mařenka má moc práce a měli bychom její jakoby pořídit pomocníka,

**[01:07:21]** to on nepotřebuje vědět, takže tím ne.

**[01:07:27]** Děkuju.

**[01:07:31]** Martin se ptá, dobrý den, Jitko.

**[01:07:33]** Máte nějaké osvědčené praktika, způsoby,

**[01:07:35]** jak propojete lidi různých věkových kategorii,

**[01:07:37]** například 50 plus a 25 minus do jednoho týmu?

**[01:07:41]** No, to se mi úplně nedaří, protože do toho e-commerce chodějí sami mladí,

**[01:07:46]** takže spíše otázka, jak jsem se tam osvědla já,

**[01:07:49]** a bylo to na začátku jakoby docela těžké.

**[01:07:52]** Já jsem cítila ty pohledy, jako co nám tahleta jakoby blondýna má tady do těch počítačů, co říkat,

**[01:07:57]** a proto jsem strašně vděčná za to, že mi tu příležitost dali.

**[01:08:01]** Ono to je samo, někdy to jde vysvětlit,

**[01:08:05]** protože ten člověk v tom věku nenechá se tak snadno rozčílit,

**[01:08:09]** nenechá se tak strašně vytočit.

**[01:08:12]** Může být tomu mladému člověku oporou i morální a osobní,

**[01:08:15]** takže je to spíše otázka vysvětlování

**[01:08:18]** a musíte se trfit ještě do těch správných mentalit, jo.

**[01:08:21]** Ale já to v tom e-commerce zažíváme až teď,

**[01:08:26]** kdy se vlastně profesionalizuje celé vedení těch firm.

**[01:08:29]** Se dneska podíváme, já nevím, do Alzi, do Molu,

**[01:08:32]** tak to vedení už dneska nejsou žádný jenom otcové zakladatelé a vizionáři,

**[01:08:37]** ale jsou tam dneska už profesionální manažeři,

**[01:08:39]** takže ono to jde automaticky

**[01:08:41]** a ta věková struktura i těch onlineových organizací trošku roste nahoru.

**[01:08:47]** Já bych se jistě chtěl vlastně trošičku zastavit.

**[01:08:50]** Vy jste říkala, že se tam neustále se v tom světě učíte

**[01:08:53]** a že se učíte o těch mladých.

**[01:08:57]** Ten startupový svět, tou rychlostí, tak jak já to aspoň pozoruju,

**[01:09:00]** na to moc nemá čas, na to broušení těch seker.

**[01:09:03]** Jak to tam probíhá?

**[01:09:05]** Probíhá to tam tím, že se to prostě dělá, tak se ti lidi posuhají...

**[01:09:09]** Oni prostě nepřijmají ne jako odpověď.

**[01:09:12]** Oni prostě, když já řeknu, teď přece víme, že to nejde,

**[01:09:16]** tohle to nemá žádný dopad, zaplať pámbu.

**[01:09:19]** Kdyby si řekli, Ježišmarja, řekla paní říditelka, tak na to kašlujeme, ne.

**[01:09:23]** Oni řeknou, ne, ale ono to jde.

**[01:09:24]** A nebo řeknou, pojďme najít způsob, jak ji to jde.

**[01:09:27]** A já si v tu chvíli vlastně uvědomím, že já už deset let říkám, že to nejde

**[01:09:31]** a vůbec mě nenapadlo přemýšlet, jestli by to náhodou nešlo.

**[01:09:34]** Takže když se naučíte mít respekt k tomu mládí a trošku té pokory v sobě,

**[01:09:38]** protože je to nový pro nás, pro všechny, tak to strašně pomůže.

**[01:09:43]** Já si pamatuju z pár vašich rozhovorů, kdy jste vlastně hodnotila nějakou kampaně marketingovou,

**[01:09:48]** kterou byste říkala, že je hlupou.

**[01:09:50]** Pokud se mi nelíbí, bude úspěšný.

**[01:09:52]** Protože já skutečně spolehám na to, že náš marketingový ředitel je v marketingu

**[01:09:57]** asi tak desetkrát lepší než já.

**[01:10:00]** to ukázalo, vždycky jsem říkala Ježiš, a to já bych se na to v televizi nechtěla koukat,

**[01:10:04]** to mě přijde blbý. Zrovna to prostě bylo to nejlepší. Takže já už jako nehodnotím,

**[01:10:08]** já vždycky se jako jenom ptám a ptám se těch ostatních a snažím se získat nejdřív ten názor

**[01:10:14]** a když zjistím, že jsem vlastně jediná, který to vůbec nelíbí, tak kolikrát už i mlčím.

**[01:10:20]** Možná tady zajímavá otázka trochu navazuje na to, co jste říkala. Vy jste přijeli z vás kletitku.

**[01:10:25]** Co vás dokáže naštvat a jak vypadá naštvaná jítka?

**[01:10:29]** No, když je jítka naštvaná, tak je strašně naštvaná, ale neuvidíte to.

**[01:10:33]** Já se to snažím jako prostě vdusit, protože ono to nikomu nepomůže.

**[01:10:39]** Já jsem asi dvakrát za život křičela, už to nebudu opakovat,

**[01:10:43]** protože si myslím, že to prostě jako nedává smysl. A ukázalo se to v té pandemii.

**[01:10:47]** Ty šéfové, co to fungujou tak, pozvu si tě do kancelářa a vyřvu tě.

**[01:10:51]** Na mě, když bude někdo křičet po telefonu nebo online, je to úplně šumák.

**[01:10:55]** Takže si myslím, že tohle jsou metody, které prostě nefungují.

**[01:10:59]** Já, když jsem naštvaná, tak já úplně mezi tím svým nejbližším týmem, já jim to řeknu.

**[01:11:03]** Řeknu, teď jsem teda fakt nasraná. Ale nebudu ničím mlátit, nemám to v povaze.

**[01:11:09]** Ale umím být naštvaná. Vnitřně teda hodně.

**[01:11:14]** Vy jste v té přednášce zmiňovala, že se vám nevyplatilo vyjednávat o platu.

**[01:11:22]** Je tady na to otázka a taky ještě doplněná, co říkáte na rozdíl platu mezi muži a ženami.

**[01:11:29]** Taky ten eqal pay gap a my jsme se o tom bavili.

**[01:11:32]** Já jsem neřekla, že se mi to nevyplatilo, já jsem říkala, že jsem celý život nemusela.

**[01:11:36]** Že jsem vždycky do toho šla, že jsem říkala, to počká, to může přijít ještě krok číslo dva.

**[01:11:41]** Nejdřív mě zajímá ta práce a když potom mi to jednou nevyšlo,

**[01:11:46]** že to nepřišlo zpátky s odseděním těch mějch výsledků,

**[01:11:49]** tak jsem naopak schořela na tom, že to neumím.

**[01:11:52]** Takže já neříkám, že to je ta cesta. Já si myslím, že člověk musí.

**[01:11:57]** Na druhou stranu nemyslím si, že je úplně správný vyjednat tu finální část,

**[01:12:03]** po který jdu na začátku. Já jsem se s tím setkala,

**[01:12:06]** že jsem měla kandidáta, který se mně líbil a já jsem tu představu

**[01:12:10]** těch peněz měla pro ten začátek takovouhle a on ji měl někde jinde.

**[01:12:14]** A když ten člověk tlačí na pilu a dostane vás do rohu,

**[01:12:17]** protože ho opravdu potřebujete a vezmete ho, tak on strašně sám riskuje,

**[01:12:22]** protože kdykoliv se mu co by malinkýho nepovede, tak si jistě řeknete

**[01:12:26]** a tohle jsem dostala za ty peníze, které po mě chtěl.

**[01:12:29]** Ono je to podle mě trošku dvusečný. Nemyslím si, že je nutné,

**[01:12:33]** pokud člověk má důvěru v sám sebe, vyjednat tu cílovou částku

**[01:12:37]** prostě hned při tom stupním pohovoru. Já si myslím, že to může být kontraproduktivní.

**[01:12:41]** Hned na to navážeme. Tady dotazem. Dobrý den. Jak docílit toho,

**[01:12:46]** aby si člověk věřil a měl šanci se posunout ve firmě výše,

**[01:12:50]** než momentálně je? Strašně ráda objevují nové obory. Děkuji.

**[01:12:53]** Jak se posouvat ve firmě?

**[01:12:59]** No asi tak například tím, že nebudu na první otázce se ptat,

**[01:13:04]** jak se firma kouká na work-life balance a jestli mě bude někdo nutit přes času.

**[01:13:09]** Protože podle mě ten přístup k tomu životu je věc každého člověka vnitřně a osobně.

**[01:13:17]** Každý máme právo na nějaký svůj work-life balance.

**[01:13:20]** A buď toho v té firmě můžeme praktikovat, anebo ho nemůžeme praktikovat

**[01:13:24]** a potom budeme dělat někam jinám. Ale pak, když člověk má tu práci

**[01:13:30]** ne jako něco, co mu donese ty peníze na konci měsíce,

**[01:13:34]** je spousta lidí, který prostě do té práce jdou proto, aby pak ve čtyři mohli začít žít.

**[01:13:40]** A je to taky v pořádku, je to prostě životní filozofie.

**[01:13:43]** Asi myslím, že kdo tu práci dělá rád a dělá ji poctivě, tak se na to přijde.

**[01:13:51]** Takže jí dělat.

**[01:13:52]** Takže jí dělat. Je tam otázka samozřejmě a to je vlastně,

**[01:13:55]** když člověk je jako v té práci neúspěšný, tak je to, já vždycky říkám,

**[01:13:58]** že to je z 50% vina toho manažera.

**[01:14:01]** Protože on musí posoudit, jestli ten člověk na tu práci má.

**[01:14:05]** A když přijmáme nového člověka, tak se na něj taky musíme dívat

**[01:14:08]** z hlediska toho jeho potenciálu.

**[01:14:10]** Jestli je už na limitu, takže on tu pozici bude jenom dělat tak, jak teď pracuje,

**[01:14:16]** anebo jestli má v sobě ještě nějaký potenciál rozvoje.

**[01:14:19]** A když dáme člověka na špatnou pozici, tak my mu můžeme ohrozit jeho sebevědomí.

**[01:14:24]** On může být v něčem dobrý. My jsme ho dali na něco jinýho,

**[01:14:27]** ani jsme to nepoznali. A já se vždycky potom cítím jako by vina,

**[01:14:30]** protože on je možná frustrovaný z toho, že se mu nedaří

**[01:14:33]** a přestane si věřit, ale on má tu hodnotu někde úplně jinde.

**[01:14:36]** Takže tam je vždycky prostě podíl toho nadřízenýho.

**[01:14:40]** Vy jste během té přednášky mluvili o tom potenciálu 80 a potom těch 20,

**[01:14:45]** když je potřebujete, jak se docela...

**[01:14:48]** Jak tím osobním přístupem jste říkala?

**[01:14:51]** To znamená, že zase říká se, že to jde jenom do nějaké určité velikosti té firmy,

**[01:14:57]** jako mít s každým kontakt. To znamená, jak tady tohleto řešíte?

**[01:15:00]** Jasně, ale já vždycky se bavím o tom s těma příjmyma lidma,

**[01:15:05]** anebo že se ke mně něco donese, tak se to snažím potom jakoby vysvětlit,

**[01:15:09]** že ten člověk ještě není na to, aby jsme ho odhodili do odpadkovýho koše,

**[01:15:13]** ale potřebuje možná nějakej jiný přístup.

**[01:15:17]** Ono se to ukázalo i v té pandemii, že vlastně ty signály toho,

**[01:15:21]** že vám někdo vyhořuje, získáváte daleko hůř, než když ho vidíte každý den v kanceláři.

**[01:15:26]** A když je to člověk, který se do toho problému dostal ne vlastní vinou

**[01:15:30]** a vy o něj nechcete přijít, tak je potřeba na to přijít včas.

**[01:15:34]** A pak je to otázka, s kolika lidma pracujete.

**[01:15:37]** Já jsem za ten život měla nejvíc příjmych podřízených 14

**[01:15:41]** a já říkám, že 14 nejde zvládnout. Je to moc.

**[01:15:44]** A nemůžete tam potom používat tohleto. Já si prostě myslím,

**[01:15:47]** že ten optimální je do nějakých 8-9 těch lidí,

**[01:15:51]** s kterými prostě pracujete na pravidelné bázi.

**[01:15:55]** A pak se dá mít ten individuální přístup.

**[01:15:58]** Každýho můžete motivovat jiným způsobem.

**[01:16:01]** Ne všechny jde motivovat penězma, ne všechny jde motivovat výletem,

**[01:16:05]** ne všechny jde motivovat stejným způsobem.

**[01:16:08]** Když chcete dostat to maximum, tak si k tomu každému musíte hledat tu cestičku.

**[01:16:13]** Vy jste tam ještě řekla, to je vlastně ty silné individuále,

**[01:16:17]** ty seniorní versus ty méně zkušený týmový hráči.

**[01:16:21]** Vy preferujete teda tu druhou variantu?

**[01:16:23]** Já jsem do ní byla tak jakoby dotlačená,

**[01:16:25]** protože obor zpotřební elektroniky a IT je nízkomaržový,

**[01:16:31]** takže tam se ty náklady musí hrozně hlídat,

**[01:16:34]** procesy se musí hlídat, každá chyba stojí peníze.

**[01:16:37]** Já jsem se do té situace dostala nechtěně,

**[01:16:40]** ale ona mi ukázala, že pro mě by vždycky byla tou lepší cestou.

**[01:16:45]** Není tam vlastně taková představa, že to právě vyžaduje

**[01:16:48]** víc práce toho manažera, právě to hlídat nějakým způsobem?

**[01:16:53]** Já si myslím, že to nasazení je stejný,

**[01:16:55]** protože těm týmovým hráčům vy pomáháte trošku v odborných věcech,

**[01:17:00]** chvilku je možná malinko vedete, malinko kaučujete,

**[01:17:03]** se musíte postarat, abyste jim zvenku zajistil nějaký odborný růst.

**[01:17:07]** A u těch silných manažerů pořád musíte hlídat,

**[01:17:10]** aby někde prostě neulít, aby někde to svý ego,

**[01:17:14]** nebo ten svůj zájem, nebo tu svou snahu,

**[01:17:16]** a není špatná jako uspět, aby těm vlastně někomu neuškodila.

**[01:17:19]** Ono se tam může docela snadno stát.

**[01:17:23]** Častokrát dostávám tuhletu otázku, kterou použil Anonym.

**[01:17:28]** Ten otevřený a kamarádský přístup, nebo zachovat určité zvyklosti.

**[01:17:33]** Jak to máte vy?

**[01:17:37]** Já jsem to měla trošku složitý, protože já jsem opravdu naprosto nejstarší.

**[01:17:42]** Všude dokola.

**[01:17:44]** A já jsem se nedávno dokonce dozvěděla, u nás v MOL grup je tykačka.

**[01:17:50]** Tam prostě už když se přichází, my tady máme kulturu tykání,

**[01:17:54]** a teď, když kolega pitař má takový ten onboarding a přijde těch 20 novejch lidí,

**[01:18:00]** tak oni ten první den s nima pracují, představují všechno a on si tam stoupne a řekne,

**[01:18:05]** my si tady všichni tykáme, akorát paní Dvořákové se vyká.

**[01:18:09]** A ono to nevzniklo tak, že já bych vyžadovala to vykání,

**[01:18:12]** ono to vzniklo tak, že prostě jsem někomu připadala fakt jak už ve věku té babičky

**[01:18:16]** a bylo mu to blbý.

**[01:18:18]** Takže já naopak prostě pořád, ještě jsem tam asi jediná,

**[01:18:21]** která má, já nevím, z těch tisíce lidí prostě 600, s kterými asi tykám a 40,

**[01:18:25]** a já už se kolikrát v tom strácím, ale já jsem spíš měla problémy je přesvědčit.

**[01:18:30]** To kamarádství, to je otázka toho, jak to člověk umí udržet v sobě.

**[01:18:37]** Já si myslím, že se mi dá říct všechno, ale zároveň, když je potřeba udělat to rozhodnutí

**[01:18:44]** nebo bejt přísnej, tohle je o té férovosti.

**[01:18:47]** Já se to celý život snažím, aby se mě ty lidi ty věci nebáli říct,

**[01:18:52]** ale to neznamená, že jim to všechno odpustím a řeknu,

**[01:18:56]** no přišli jsme o půl milionu lid, co nic neděje, Františku.

**[01:18:59]** Ne, tak to není. Ale já se snažím spíš, aby se mě nebáli přijít říct,

**[01:19:03]** že tam je to riziko.

**[01:19:05]** Tam je strašně důležitý, aby měli tu důvěru, že s tím pomůžu v té první fázi.

**[01:19:10]** Takže já bych hrozně ráda, aby když se někde schyluje k něčemu,

**[01:19:14]** že se to může obrátit špatně, aby ten člověk si neřekl,

**[01:19:18]** já Orangutan, já to všechno zvládnu.

**[01:19:20]** A pak za váma přišel, když už nejde vůbec nic dělat.

**[01:19:23]** Já prostě obdivuji, když ten kolega dokáže přijít a říct,

**[01:19:26]** hele, já mám poci, že tady by to prostě mohlo nevít.

**[01:19:30]** A v tom případě já hrozně ráda pomůžu.

**[01:19:33]** To je taková ta kultura toho, že chyba je vlastně kamarád.

**[01:19:38]** Pokud není druhá stejná.

**[01:19:41]** A to nás moc ale neučili ve škole.

**[01:19:46]** Já za tu dobu, kdy jsme vlastně dělali tu přípravu,

**[01:19:49]** tak je tady stejný dotaz.

**[01:19:51]** Vy jste sama říkala, že neumíte moc odpočívat.

**[01:19:53]** Ale tady je otázka, jak a čím v vašem pracovním nasazování nabijíte baterky?

**[01:20:00]** Já umím odpočívat, jsem do jisté míry vorkoholik, ale nejsem na to pišná,

**[01:20:06]** ale po nikom to nevyžaduju.

**[01:20:09]** Já si to sama dělám sama v sobě a nechci to po nikom jiným,

**[01:20:13]** ale ono je to spíš o té intenzitě.

**[01:20:17]** Mně všichni lidi teď říkají, že už nejseš nejmladší,

**[01:20:21]** měla by si prostě zpomalit.

**[01:20:23]** A já prostě říkám, že zpomalit je cesta do pekla.

**[01:20:26]** Ale je to proto, že já prostě mám to tempo v sobě,

**[01:20:29]** ale já to tempo udržuji i v té nepracovní činnosti.

**[01:20:32]** Já když odpočívám, tak odpočívám intenzivně

**[01:20:35]** a když pracuji, tak pracuji intenzivně.

**[01:20:37]** A já mám poci, že prostě kdybych to tempo zvolnila,

**[01:20:40]** tak právě ten okamžik začnu stárnot.

**[01:20:44]** A mně nabíjí jednak to, že mě ta práce baví.

**[01:20:48]** Vy máte přece ten pozitivní a negativní stres.

**[01:20:52]** A ten negativní stres, ten způsobuje ty zdravotní problémy

**[01:20:55]** a ten pozitivní, ten vás jakože nedopředu.

**[01:20:57]** Takže když vás ta práce baví, tak vás vytváří pozitivní stres.

**[01:21:01]** A druhá věc je, že já opravdu čerpám energie z těch mladých.

**[01:21:05]** Je to prostě úžasný, když se člověk nutí,

**[01:21:09]** tak se dozvíte a tenhle ten běžel maraton a tenhle ten běžel maraton,

**[01:21:13]** tak bych měla uběhnout aspoň 10 kilometrů.

**[01:21:15]** Takže mně to opravdu pomáhá.

**[01:21:19]** Kdo je pro vás aktuálný inspirací vzorem, zdrojem?

**[01:21:23]** Je tady někdo, koho stojí za to sledovat? Řekněte.

**[01:21:27]** Já jsem tuhle otázku dostala nedávno.

**[01:21:29]** Myslím si, že to bylo z časopisu Forbes.

**[01:21:32]** Otázka zněla, kdo je pro vás nejlepším CEO na světě, žijícím a proč?

**[01:21:38]** Jak to mám vědět, když pro něj nepracuji?

**[01:21:41]** Já si vybírám ty vzory prostě, já mám vzory z té lidské stránce.

**[01:21:46]** Pak mám prostě pro mě třeba ta komunikace Angely Merkel.

**[01:21:50]** Já nemám úplně dobrou děmčinu, ale ona ve mně opravdu zbuzovala jako důvěru.

**[01:21:54]** A možná není nejchytřejší a možná věci neumí rozhodovat,

**[01:21:57]** ale umí prostě ukázat tu uvěřitelnost, aby ty lidi prostě za ní šli.

**[01:22:03]** Já mám vzory v každé oblasti někoho jiného a nemám hodlu jednoho člověka před sebou.

**[01:22:11]** Měl jste jich tam aspoň pár.

**[01:22:15]** Pápež a ta historka mi přišla vlastně hrozně silná.

**[01:22:19]** Mě to přijde taky silný a já teda musím podotknout, že jsem ateista.

**[01:22:23]** A přesto to je pro mě neuvěřitelně silný.

**[01:22:27]** A samozřejmě viděla jsem dva pápežové filmy,

**[01:22:31]** které předpokladám, že se dost zakládá na té pravdě.

**[01:22:35]** A tu Ratzingerovou odvahu obdivuju, protože ten druhý pápež, který v historii abdikoval,

**[01:22:40]** taky to bylo nějaký 13. století, takže už je to opravdu dávno.

**[01:22:43]** A já to v podstatě považuji za téměř hrdinský čin.

**[01:22:47]** Já jsem měla ráda pápeže Jana Pavla,

**[01:22:51]** s kterým se moje maminka osobně dvakrát setkala.

**[01:22:55]** A byť taky v podstatě víceméně nevěřící člověk, říkala,

**[01:22:59]** že ta osobnost a síla té osobnosti je prostě obrovská.

**[01:23:03]** Takže je to svým způsobem hrdinský čin.

**[01:23:07]** Já se ještě chci dotknout jedné oblasti.

**[01:23:11]** Máte moc ráda, a to je to muži, ženy, jak to vlastně je.

**[01:23:15]** A vím, že Maruška to má tak hrozně podobně.

**[01:23:19]** Když jsme poslouchali, že to tak úplně nevnímá,

**[01:23:23]** tak zkuste nám říct, jaký na to máte vlastně názor.

**[01:23:27]** Já jsem byla jednou požádána firmou Deloitte,

**[01:23:31]** abych se zúčastnila za Českou republiku konference,

**[01:23:35]** kterou požádala německá vláda ve spolupráci s Evropskou unii

**[01:23:39]** a já jsem jim říkala, hele, já nevím, jestli jsem ten správný kandidát,

**[01:23:43]** protože já s tím prostě nesouhlasím.

**[01:23:47]** Já si myslím, že kvóty jsou špatně,

**[01:23:51]** protože ty kvóty nás dovedou do situace,

**[01:23:55]** kdy budeme brát na nějakou pozici horší ženu,

**[01:23:59]** jenom proto, aby jsme splnili nějaké kvóty.

**[01:24:03]** A pak jsem ještě říkala, jak může zavádět někdo kvóty,

**[01:24:07]** tak ať má to zastoupení v parlamentu, ať ho má ve vládě,

**[01:24:11]** ať ho má v těch stranách, ať teda jde tým příkladem.

**[01:24:15]** A já jsem na té konferenci říkala, já nevím, jestli potřebujete,

**[01:24:19]** vy dáme nějakou zvláštní podporu, protože podívejte se, kolik vás tady je.

**[01:24:23]** Plnej sál a všechny jste úspěšní, takže ten, kdo chce, tak se prosadí.

**[01:24:27]** Ano, jsou obory, kde musí být žena daleko lepší než chlap,

**[01:24:33]** aby tu pozici získala. Ale věřím, že kdyby se chtěl chlap stát

**[01:24:37]** čelem kosmetické firmy, tak bude muset být lepší zase než ti ženský,

**[01:24:41]** aby to dostali. Takže já tohleto hraní, ano, je to pravda v tom odměňování.

**[01:24:47]** Ale nemůžeme si trošku za to sami?

**[01:24:51]** Já jsem vám právě ukázala příklad, že možná, kdybych se fackovala

**[01:24:55]** o každou mzdu, možná jsem byla dneska někde jinde.

**[01:24:59]** Já jsem to prostě jenom nedělala, takže možná i ta...

**[01:25:02]** Jako nemám cenu pořád brečet, ale jde si taky o to říct,

**[01:25:06]** jestli člověk pro to všechno udělá. Já to prostě rozdělování nemám.

**[01:25:11]** Já jsem slyšela teorie, že já si každopádně myslím,

**[01:25:14]** že je dobrý, když v každém vedení je nějaká žena,

**[01:25:18]** protože to je jedna z věcí z těch diverzit. Říká se,

**[01:25:21]** že má být žena jedna nebo tři. Když jsem se ptala proč,

**[01:25:27]** tak myslím, že to byla Rostě Gordonsmith, která říká,

**[01:25:31]** když budou dvě, tak budou soupeřit a bude to hrozný.

**[01:25:34]** A vidíte, o chlapech to nikdo neříká, takže měli by tam

**[01:25:38]** prostě v tom týmu bejt, ale je spousta těch žen,

**[01:25:41]** který o to nestojí, protože to nejvyšší patro

**[01:25:44]** už není o té práci, to je už jen o politice.

**[01:25:48]** A teď není důležité, jestli ta politika, která je samozřejmě

**[01:25:51]** v těch firmách, jestli to je s prostý slovo, ono kolikrát ne,

**[01:25:54]** protože ono se to bez té politiky prostě neobejde,

**[01:25:57]** takže ona může být svým způsobem i pozitivní, ale je tam.

**[01:26:00]** A je spoustu žen, která prostě má rodinu, má ráda svou práci

**[01:26:04]** a má k tomu ještě dělat politiku, to radši zůstane na tom

**[01:26:07]** middle managementu. Nejsem za stánce prostě, žádný jich kvot ani.

**[01:26:12]** Děkuji. A pak bych se vlastně ještě chtěl vrátit

**[01:26:15]** k tomu samotnému názvu té přednášky.

**[01:26:18]** Co byste vlastně nějakým, co jsem poradila, nevím,

**[01:26:22]** tomu zkušenějším, jako na tady tomhletom světě,

**[01:26:25]** který se prostě zrychluje a jede dopředu?

**[01:26:28]** Hele, u mě se ten život jakoby otočil a to, co je potřeba asi říct,

**[01:26:33]** aby bylo fér, je, že jsem to neplánovala a že to nebylo úplně dobrovolné.

**[01:26:37]** Ale já dokonce prostě jsem se smála takovým těm článkům

**[01:26:43]** nebo časopisům, že Marian, když přišlo na trh,

**[01:26:46]** život začíná ve 40. Pak někdo napsal knížku,

**[01:26:49]** že život začíná po 50. Já jsem z toho měla prostě srandu,

**[01:26:52]** ale já dneska vím, že to klišé není.

**[01:26:55]** A teď je otázka, jestli vás nakopne něco zvenčí, jako mě,

**[01:26:59]** že mě to vlastně donutilo.

**[01:27:01]** A nebo jestli to člověk jako si sám naplánuje.

**[01:27:05]** Ona, ta doba, sice je jakoby rychlejší,

**[01:27:09]** není to tak jednoduchý, ale my máme ten život trošku delší.

**[01:27:13]** Dneska člověk se těžko toho důchodu dožije,

**[01:27:15]** protože za normálních okolností já už bych v něm byla dávno,

**[01:27:19]** protože mám dvě děti a už bych od 55. si válela někde šumky,

**[01:27:23]** asi bych se z toho zbláznila.

**[01:27:25]** Takže nevím, je to o to chtít a nebát se toho,

**[01:27:31]** že prostě bude vedle mě někdo, kdo je o polovinu mladší

**[01:27:35]** a bude dobrý nebo lepší.

**[01:27:37]** Já si myslím, že odvaha vrátit do svýho týmu lidi,

**[01:27:40]** který potenciálně vy už vidíte, že by vás mohly přeskočit,

**[01:27:44]** je hrozně důležitá.

**[01:27:46]** Vy to musíte udělat, protože vám jde o výsledek toho celku

**[01:27:50]** a konec konců taky o nějaké plánování,

**[01:27:52]** že vás taky musí jednou někdo nahradit.

**[01:27:56]** Nevzávat to. Prostě si myslím, že to je to celé.

**[01:28:00]** Tak já vám moc raděkuju. Díky.

**[01:28:03]** Tak to byla Jitka Dvořáková. Díky.

**[01:28:05]** Hezky den.

**[01:28:08]** Tak.

**[01:28:11]** Člověk mě se klíčku.

**[01:28:14]** Ježíš, moc děkuju. To je krásné. Díky.

**[01:28:17]** Tak, já si ještě na chviličku sednu a poprosím vás,

**[01:28:21]** přeplysme, protože to i dneska bylo o zpětné vazbě,

**[01:28:25]** takže vás o ní poprosíme. Dejte nám, jestli se vám líbilo,

**[01:28:29]** pět hvězdiček, jedna hvězdička je, že to nešlo klidně

**[01:28:33]** tady pod tímto přenosem nebo v aplikaci slajdu,

**[01:28:36]** jak jste hlasovali, tak já bych vás chtěl nabádat.

**[01:28:42]** Pokud jste někde ve firmě nebo jste někde s nějakými přáteli

**[01:28:46]** nebo v knihovně, určitě si sedněte a zkuste si to nechat doznít.

**[01:28:49]** Máme nějaký formulář, kde jsou nějaké aha momenty,

**[01:28:52]** které si můžete vyplnit a taky připomínám,

**[01:28:55]** že 4.11. odpoledne na Edu, na kterou se možná teď díváte,

**[01:29:01]** bude diskuze, kde bude právě Jitka, já a ještě pár dalších

**[01:29:05]** třeba tady Maruška a budeme si o tomhletom povídat.

**[01:29:09]** Je to takové zažití, proto jsme to nazvali jako

**[01:29:11]** Brain and Breakfast Digestive, takže tohleto je diskuze,

**[01:29:17]** na kterou vás zvu. Red Button, mimo jiné,

**[01:29:20]** mimo Brain and Breakfast a Edu, dělá i třeba knížku měsíce.

**[01:29:24]** Knižka měsíce listopadu je Kam zmizel můj sír,

**[01:29:27]** která je o změnách a moc ji doporučujeme,

**[01:29:30]** vybral ji Radegajdušek, takže tohleto je nová knížka měsíce.

**[01:29:34]** Pokud vás baví Edu, tak určitě sledujte i další pořady,

**[01:29:38]** které se na vás chystají a příště se sejdeme

**[01:29:41]** 25.11., hostem bude Gabriela Končitíková

**[01:29:46]** a budeme si povídat o Tomáši Baťovi,

**[01:29:49]** takže 25.11. další Brain and Breakfast,

**[01:29:52]** srděčně vás zvu. Bude tam i trochu překvapení,

**[01:29:55]** protože oslavíme jednoho roku Red Button Edu.

**[01:29:59]** Takže vám děkuji.

**[01:30:00]** dneska, že jste přišli, děkuji, že jste se dívali,

**[01:30:02]** mějte se krásně a 25. na viděnou, ahoj.