# Přepis: Černobílá cesta

## Popis

Co vše vás může potkat, když se rozhodnete odejít z Česka a vydáte se žít do lůna Afriky? Stojí hledání kořenů a identity vůbec za to? Nejen o černobílé rozpolcenosti bude v Brain & Breakfast hovořit český spisovatel, podnikatel, právník a nigerijský kmenový král, Obonete S. Ubam.



Kdo je Obonete S. Ubam?



Obonete S. Ubam je český spisovatel, podnikatel, právník a nigerijský kmenový král. Působil na oddělení zahraničních styků Ministerstva obrany, kde pracoval jako protokolární tlumočník kabinetu ministra a poradce Hlavního inspektora ochrany lidských práv v rezortu obrany. Stal se spoluzakladatelem a předsedou Ligy etnických menšin ČR. V Nigérii převzal na několik let vedení rodinné firmy a správu fondu nemovitostí. V současné době žije ve Španělsku. Napsal několik knih, například oceněný titul Náš černobílý svět.

## Přepis

**[00:00:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:00:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:39]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:45]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:51]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:01:57]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:09]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:15]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:21]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:27]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:39]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:45]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:51]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:02:57]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:09]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:15]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:21]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:27]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:39]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:45]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:51]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:03:57]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:09]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:15]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:21]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:27]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:39]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:45]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:51]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:04:57]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:09]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:15]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:21]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:27]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:39]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:45]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:51]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:05:57]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:09]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:15]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:21]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:27]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:39]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:45]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:51]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:06:57]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:09]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:15]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:21]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:27]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:39]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:45]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:51]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:07:57]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:09]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:15]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:21]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:27]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:39]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:45]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:51]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:08:57]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:03]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:06]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:09]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:12]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:15]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:18]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:21]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:24]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:27]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:30]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:33]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:36]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:39]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:42]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:45]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:48]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:51]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:54]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:09:57]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:10:00]** www.hradeckesluzby.cz

**[00:10:00]** stále normálně, v Severo-Moravském Bruntále.

**[00:10:04]** Chodil jsem do fletnového souboru, hrál jsem basketbal,

**[00:10:08]** byl jsem v tanečních, byl jsem normální žák, pak jsem byl středoškolák.

**[00:10:13]** Jaksi s tou výjimkou, že…

**[00:10:17]** Pardon, když jsem byl po prvním ročníku na gymnáziu,

**[00:10:21]** mi táta poslal letenku a nigerijský pás

**[00:10:27]** a já jsem za ním odcestoval do Nigeria.

**[00:10:29]** A to byla ne úplně plánovaná,

**[00:10:33]** ale jako první dobrodružná cesta,

**[00:10:37]** protože já jsem za ním do té Nigeria přijel

**[00:10:40]** a byl jsem ve čtrnácti letech na tom letišti,

**[00:10:46]** půlnočním, v Lagosu, který měl deset milionů lidí

**[00:10:49]** a mě na tom letišti nikdo nečekal,

**[00:10:50]** protože táta vůbec netušil, že já jsem dorazil.

**[00:10:54]** To znamená, že to je jakoby dlouhá peripetie,

**[00:10:56]** než já jsem jakoby procestoval tu Nigeria

**[00:10:59]** a po několika dnech jsem se k němu dostal,

**[00:11:03]** s tím, že za těch několik dní už jsem se naučil

**[00:11:04]** i základní fráze anglicky jako Hello, how are you?

**[00:11:07]** Takže to opravdu bylo…

**[00:11:11]** Byla to taková jako výživná část toho mého příběhu

**[00:11:16]** a myslím si, že tam přišel první zlom,

**[00:11:21]** kdy já jsem začal uvažovat,

**[00:11:24]** jak si v té době na patnáctiletého chlapce trošičku více ve 3D.

**[00:11:29]** Protože ta Nigeria pro mě, nejenom ta první noc,

**[00:11:32]** ale vůbec ten příjezd pro mě znamenal dost velký kulturní šok.

**[00:11:36]** A zároveň jsem se tam dozvěděl, že můj táta,

**[00:11:40]** o kterém jsem si myslel, že i po těch patnácti letech truchlí po mamince,

**[00:11:46]** tak netruchlil až tak účinně.

**[00:11:49]** Měl už dvě manželky

**[00:11:51]** a důvod, proč byl poligamní, nebo mohl být poligamní, byl ten,

**[00:11:56]** že se z něho stal kmenový král

**[00:12:01]** vlastně v rámci svojí komunity.

**[00:12:04]** No a pro mě tohleto samoosoby byl další velký šok

**[00:12:09]** a ten úplně největší přišel, když o pár měsíců později

**[00:12:13]** táta mi zbalil fidlátka a poslal mě teda do nigérské kadetní školy,

**[00:12:19]** kde jsem absolvoval několika měsíční jakoby výuku.

**[00:12:23]** No a,

**[00:12:25]** abych řekl pravdu, byla to zkušenost,

**[00:12:29]** ze které jsem se později, pak už zpátky vlastně v Bruntále na gymnáziu,

**[00:12:34]** dával nějakým způsobem relativně dlouho dohromady, protože,

**[00:12:38]** když to řeknu zkráceně, neměli jsme pitnou vodu,

**[00:12:42]** neměli jsme elektřinu,

**[00:12:45]** dostávali jsme velmi málo najíst,

**[00:12:47]** ale za to jsme dostávali hodně teda přes zára Rákovskou,

**[00:12:52]** takže byla to zkušenost, o které si myslím, že z toho klučíka

**[00:12:56]** udělala mladého muže.

**[00:12:58]** No a když jsem se potom vrátil,

**[00:13:00]** tak ta zkušenost se mi pochopitelně hodila

**[00:13:03]** a de facto stal jsem se prvním afročeským vojákem

**[00:13:10]** vlastně v historii armády České republiky.

**[00:13:13]** I když se teda přiznám, že to nebylo záměrem,

**[00:13:16]** já jsem se pochopitelně, starší ročníky, co jsou tady mezi námi,

**[00:13:19]** tak ví, jak se bojovalo o modrou knížku a jak se bojovalo o odklady.

**[00:13:24]** No a tak já jsem taky sedna tě bojoval,

**[00:13:27]** až teda do doby, než jsem přišel na vojenskou zprávu

**[00:13:30]** a tam mi nějaký kapitán řekl, větě, co?

**[00:13:33]** Do vidění a v apríle.

**[00:13:35]** No a v apríle jsem teda narukoval,

**[00:13:38]** ale měl jsem to štěstí samozřejmě,

**[00:13:41]** že jednak už jsem měl nějaké vojenské návyky

**[00:13:43]** a jak sami vidíte, tak v uniformě a zeleném baretu

**[00:13:47]** jsem vypadal jako americký voják.

**[00:13:49]** Což v té době, když jsme měli těsně před vstupem do NATO,

**[00:13:53]** byla obrovitánská výhoda.

**[00:13:55]** Takže mně se v tu chvíli,

**[00:13:57]** především kvůli tomu vzhledu a díky tomu,

**[00:14:00]** že jsem nějakým způsobem se v Nigerii naučil anglicky,

**[00:14:04]** tak se mi udála vojenská kariéra.

**[00:14:07]** Mě z nějakého základního výcviku

**[00:14:09]** poslali na vojenskou akadémii ve Viškově,

**[00:14:11]** kde jsem teda učil angličtinu po nějaké době,

**[00:14:15]** pak jsem překládal,

**[00:14:16]** pak jsem se stal jakoby vrchním praporčíkem.

**[00:14:18]** No a nakonec jsem dostal nabídku, která se neodmítá

**[00:14:22]** a tou bylo opustit Moravu a být převlen do Prahy

**[00:14:26]** a začít pracovat v rámci ministerstva obrany.

**[00:14:29]** Pochopitelně, že tu nabídku jsem neodmítl,

**[00:14:31]** i když teda stát se vojákem z povolání

**[00:14:35]** nebo vojákem v další službě rozhodně nebyl můj sen.

**[00:14:38]** A trošku se to bylo s tím postem každého kluka,

**[00:14:42]** který na vojně byl, že prostě kdo to nakonec podepsal,

**[00:14:45]** tak ono se říkalo, kdo to nezažil, nepochopí

**[00:14:49]** a kdo to nepochopil, ten to podepsal.

**[00:14:51]** No a já jsem měl pocit, že jsem to pochopil,

**[00:14:53]** nicméně jsem to podepsal,

**[00:14:55]** ale díky tomu jsem potom vlastně po ukončení

**[00:14:57]** té profesionální služby měl možnost

**[00:14:59]** založit lidskoprávní organizaci Liga etnických menšin.

**[00:15:04]** Na té fotce dole je to naše úvodní tisková konference.

**[00:15:08]** Ten veliký pán vedle mě, to je kamarád,

**[00:15:12]** který byl místopředsedou té organizace.

**[00:15:15]** No a nám se určitým způsobem v té době dařilo

**[00:15:20]** jakoby vznést intoleranci a ksenofobii

**[00:15:26]** v tehdejší české spoločnosti jako nějaké zásadní téma.

**[00:15:30]** Velmi úžasně jsme spolupracovali s úřadem vlády,

**[00:15:33]** spolupracovali jsme s vládním zmotněncem

**[00:15:36]** a možná asi někteří z vás ty starší ročníky

**[00:15:39]** pamatují mediální kampaně proti rasismu,

**[00:15:43]** které byly v České republice po roce 2000,

**[00:15:47]** billboardové kampaně a spoty v televizi,

**[00:15:50]** tak za některými z těch kampaní jsme stály my.

**[00:15:54]** No a tady teda uvádím první důkaz toho,

**[00:15:58]** proč ta cesta je černobílá,

**[00:16:00]** protože ne každému se přihodí být nejdřív vojákem z povolání

**[00:16:03]** a potom lidskoprávním aktivistou.

**[00:16:05]** A to všechno v podstatě v jednom týdnu,

**[00:16:07]** když skončíte v jedné práci a začnete ve druhé.

**[00:16:10]** No a zároveň bych řekl,

**[00:16:14]** že tady nějakým způsobem

**[00:16:17]** končí normálnost mého života

**[00:16:20]** z pohledu běžného smrtelníka.

**[00:16:22]** Samozřejmě, že zkušenosti, které jsem vám popsal,

**[00:16:26]** teď tady, tak věřím tomu,

**[00:16:28]** že většina z vás by mohla sedět na mé místě

**[00:16:30]** a popisovat ty té zkušenosti,

**[00:16:32]** protože každému se pochopitelně

**[00:16:35]** stanou věci, které jsou přesným nějakým opozitu,

**[00:16:39]** stanou se jim věci, které vás nutí

**[00:16:44]** reagovat nějakou změnou, nějakým seberozvojem.

**[00:16:49]** Ale já mám pocit, že s tím dalším slajdem přichází něco,

**[00:16:53]** co není úplně běžné

**[00:16:57]** a co si myslím, že mě nějakým způsobem dnes zavedlo k vám.

**[00:17:02]** Takže někdy v té době

**[00:17:06]** můj táta, tedy skutečný africký král,

**[00:17:10]** nevím, jestli jste si takhle představovali afrického krále,

**[00:17:15]** no tak bohužel dostal rakovinu a zemřel.

**[00:17:19]** No a já jsem si kráčel někde Týnskou ulicí,

**[00:17:22]** když mě zavolali z Nigeria a doslova mi řekli,

**[00:17:26]** princi, váš otec zemřel.

**[00:17:29]** A teď já jsem byl v nějakých 28 letech postavený do situace,

**[00:17:34]** kdy jsem jaksi nejstarším synem svého otce,

**[00:17:38]** což znamená, že jaksi jeho umrtím,

**[00:17:43]** já přebírám zodpovědnost za jednak celou jeho rodinu,

**[00:17:47]** za celé v úvozovkách jeho území

**[00:17:50]** a zároveň bych měl nějakým způsobem usednout na ten trůn,

**[00:17:54]** který se po něm uvolnil.

**[00:17:55]** Což pochopitelně asi se mnou budete souhlasit,

**[00:17:59]** že když jdete k Týnskou ulicí a tohle vám někdo řekne ve čtvrtek odpoledne,

**[00:18:03]** tak je to smutná zpráva, ale to jako, jo, rozumíme si,

**[00:18:11]** tohle se opravdu stává v halivudských filmech

**[00:18:14]** a v mnohých hrách Eddie Murphy, jo, to prostě ne.

**[00:18:17]** Ale já jsem taková dobrodružná povaha, tak hádejte, co jsem udělal.

**[00:18:24]** Já jsem do té Afriky odjel a myslel jsem si,

**[00:18:28]** byl jsem tím strašně přemotivovaný,

**[00:18:33]** že teda je mi těch osma nebo devěta dvacet

**[00:18:37]** a že mám ty malé sourozence a teď jako, že to tam celý spasím, jo,

**[00:18:42]** to je taková ta lehká, ale nevinná a nešpatně míněná

**[00:18:51]** arogance bílého muže, jo, nebo Evropana,

**[00:18:55]** nebo příslušníka západní kultury,

**[00:18:57]** který přijede do země třetího světa, do nějaké banánové republiky

**[00:19:03]** a teď jim tam všem poradí, jak to mají udělat.

**[00:19:05]** Takže samozřejmě s tímhletím přesvědčením já jsem tam dorazil,

**[00:19:09]** no a oni si mě tam obrazně řečeno takhle jako oblídli

**[00:19:15]** a tak jako na mě koukali, opravdu, opravdu, ty chceš být náš novej šef?

**[00:19:20]** No a já jsem si myslel, že to všechno je v pořádku,

**[00:19:22]** že to všechno dobře dopadne, ale nedopadlo to úplně nejlépe,

**[00:19:28]** jenom krátce, jo, dostal jsem se do situací,

**[00:19:32]** který do dneška nedokážu opravdu,

**[00:19:36]** jakoby důvěryhodně nebo přesvědčivě vysvětlit lidem,

**[00:19:42]** kteří je neprožili. Ocitl jsem se v situacích,

**[00:19:45]** kdy třeba před bratry svého otce, před mými strýci,

**[00:19:52]** já jsem si musel schovávat jídlo a zamykat kuchyň,

**[00:19:56]** aby náhodou mě neotrávili a zažil jsem si tam.

**[00:20:00]** tam několik přestřelek a zažil jsem si tam prostě zdravotní stav,

**[00:20:06]** který už hraničil s druhou stranou. Mám tím na mysli,

**[00:20:12]** asi víte, že malárie není úplně to nejlepší pro lidský organizmus.

**[00:20:16]** Určitě víte, že břišní tyfus už vůbec ne a když dostanete tyhle

**[00:20:21]** dvě nemoci najednou a k tomu ještě dostanete zánět jater,

**[00:20:27]** a jste pět, šest tisíc kilometrů daleko od místa, kterýho znáte,

**[00:20:33]** v místě, který není na Google mapách a vám na ten zánět doporučí,

**[00:20:39]** abyste se napili palmovýho oleje, tak člověku tak nějak dojde,

**[00:20:44]** že tohle už je možná všechno, že tady ten příběh asi končí.

**[00:20:49]** No a to byl ten moment, kdy já ze svého pohledu jsem tak nějak,

**[00:20:57]** dneska už to jako parafrázuju, říkám, že jsem našel Boha,

**[00:21:02]** protože je to oblíbené kliše, které se objevuje v jednom kuse v různých

**[00:21:07]** příručkách seberozvoje, že někdo najde nějakou spiritualitu,

**[00:21:11]** ale já jsem tak nápadně v situaci, kdy jsem opravdu měl pocit,

**[00:21:15]** že už se z té Afriky nevrátím a opravdu jsem našel nějakou víru v něco,

**[00:21:24]** čemu jsem věřil, že mi ten život zachrání.

**[00:21:27]** A to něco mi ten život zachránilo, no a když teda ten kmen viděl,

**[00:21:35]** že oproti všem očekáváním se jim nepodařilo mě vyštípat hned první

**[00:21:41]** nebo druhý rok, tak po třech letech seznali, že teda jsem dosáhl úrovně,

**[00:21:49]** kdy bych možná mohl nahradit toho svého otce.

**[00:21:53]** No a, pardon, tady je vlastně, přeskočil jsem jeden slide,

**[00:21:58]** to jsou fotky z tátova pořbu.

**[00:22:02]** No a de facto po třech, po čtyřech letech, abych navázal tam,

**[00:22:05]** kde jsem přestal, mě teda korunovali králem.

**[00:22:09]** A co k tomu říct, opravdu to existuje, vážně se to stalo.

**[00:22:17]** A pochopitelně, protože měl jsem problémy s tím,

**[00:22:21]** že pokaždé, když jsem se vracel do Česka,

**[00:22:24]** tak jsem se svým kamarádům snažil jako vysvětlit ten příběh

**[00:22:29]** a čím víc jsem o něm mluvil, tím víc si mysleli, že jsem se zbláznil.

**[00:22:33]** Takže jsem si vlastně sednul a začal jsem o tom příběhu psát.

**[00:22:41]** No a z něj teda vznikla knížka 7 let v Africe,

**[00:22:45]** kterou jsem po pěti letech psaní předal nakladatelství Prostor.

**[00:22:51]** No a stalo se mi něco, co jsem považoval za zázrak.

**[00:22:58]** Nikdy bych nevěřil tomu, že ten příběh bude ochoten někdo vydat,

**[00:23:02]** že bude ochoten ten příběh dát mu nějaký promo,

**[00:23:07]** ale stalo se tak a já jsem měl to štěstí vlastně,

**[00:23:10]** že jsem s tohletou knížkou jednak, nechci říct soutěžil,

**[00:23:15]** ale prostě byl jsem vybrán do, nebo ta knížka byla vybrána

**[00:23:20]** do Velkého knižního čtvrtku v roce 2019,

**[00:23:24]** no a stal se z ní potom bestseller.

**[00:23:29]** Takže to pro mě bylo nějakým způsobem velké zadosti učení,

**[00:23:33]** protože jsem byl schopen ten příběh nějak převyprávit tak,

**[00:23:38]** aby byl srozumitelný a aby třeba někoho bavil

**[00:23:44]** a nechci říct, jako inspiroval,

**[00:23:47]** protože jediná inspirace, která v tom příběhu asi je,

**[00:23:51]** tak je prostě přežití za jakoukoliv cenu.

**[00:23:54]** Ale měl jsem tohleto štěstí a tohleto požehnání,

**[00:23:58]** že ta knížka se stala úspěšnou,

**[00:24:00]** to znamená, že jsem potom ještě trošičku dál psal.

**[00:24:03]** Jasně, tady je ta fáze, kdy se knížka stává úspěšnou,

**[00:24:07]** kdy já jsem z toho ještě neměl rozum,

**[00:24:10]** ale objevoval jsem se tam a táhle

**[00:24:13]** a z toho důvodu jsem se vás ptal, jestli náhodou

**[00:24:15]** někdo to nezaznamenal, abych se neopakoval.

**[00:24:18]** No a když už jsem byl, jak se říká, v tom laufu a přišel covid,

**[00:24:22]** tak jsem ještě psal trošičku dál,

**[00:24:24]** takže jsem vydal knihu Náš černobílý svět,

**[00:24:27]** která má potitul České rozhovory o afrických kořenech a splněných snech.

**[00:24:31]** Je to taková z mého pohledu inspirativní kniha

**[00:24:35]** o sudech deseti nejznámějších nebo nejvýraznějších Afročechů,

**[00:24:40]** kteří v České republice jaksi působí.

**[00:24:45]** Je tam životní příběh Reje Korantenga,

**[00:24:48]** Jemiho, Zuzany Tvaruškové,

**[00:24:51]** Téa Gebre Selassieho, Leilia Basové, Moniky Bentabetové.

**[00:24:55]** A jsou to příběhy, které mají několik společných jmenovatelů.

**[00:24:59]** Tím prvním z nich je, že většina z těch osobností

**[00:25:03]** vlastně vstoupila do života s nějakým výrazným společenským handicapem.

**[00:25:09]** Najdete tam opravdu jako srdce lidní historiky o tom,

**[00:25:13]** jak Jemi, když mu bylo čtrnáct let, tak žil s maminkou a s otčímem,

**[00:25:18]** který byl násilník a alkoholik a mu chtěl zpáchat sebevraždu

**[00:25:22]** a byl z toho neustále nemocnej.

**[00:25:25]** A pak jako střih a záběr, o 20 let později,

**[00:25:28]** on je prohlášen jedním z 25 nejvlivnějších Čechů

**[00:25:32]** a cestuje po světě s Kanye Westem a dělá choreografii

**[00:25:36]** k Saturday Night Live, k MTV Music Awards

**[00:25:40]** a teď tuším nedávno dostal stříbrnou medaily

**[00:25:44]** prezidenta předsedy Senátu a dokonce je možné,

**[00:25:48]** že se stane v rámci nějaké platformy Moonshot,

**[00:25:51]** že se stane prvním Čechem, který poletí k měsíci.

**[00:25:55]** Kluk z Liberce, který prostě má tenhle příběh.

**[00:25:58]** Je tam Monika Bentabetová, která dneska je

**[00:26:02]** koučka, řekl bych, evropské úrovně.

**[00:26:05]** Má několik bestsellerů v několika jazycích,

**[00:26:08]** má klienty na koučink a na numerologii po celém světě

**[00:26:12]** a tahle ta holčička pochází se sociální rodiny

**[00:26:16]** někde v Lisicích, kde otec byl alkoholik.

**[00:26:20]** V minus osmi v prosinci neměli topení,

**[00:26:23]** protože měli rozpadlý dům, to znamená,

**[00:26:26]** že spaly v zimních bundách a její rodiči její celý život

**[00:26:30]** připravovali na povolání dojíčky krav,

**[00:26:33]** protože oni pracovali v krajině.

**[00:26:35]** A to je paní, která dneska lítá mezi Curychem, Milánem, Malagou, Prahou.

**[00:26:41]** A ten příběh, který tihleti lidi mají,

**[00:26:44]** těch minus deset na těch plus deset,

**[00:26:47]** já věřím tomu, nebo jsem přesvědčený o tom,

**[00:26:50]** že alespoň pro mě a věřím teda i pro pár čtenářů,

**[00:26:54]** že to je inspirativní.

**[00:26:57]** A v podstatě, protože ta první kniha se dočkala jistého úspěchu,

**[00:27:04]** tak jak přišla ta pandemie, tak nemohli jsme vycházet.

**[00:27:09]** To znamená, že já jsem se na půl roku zamknul doma

**[00:27:13]** a to, co mi zbylo z angličtiny, jsem vložil do překladu této knížky.

**[00:27:18]** A podařilo se mi sehnat nakladatele v Londýně

**[00:27:23]** a knížka Z trnů Medva Frice by měla vycházet celosvětově

**[00:27:27]** někdy koncem letošního roku,

**[00:27:31]** případně začátkem toho příštího.

**[00:27:34]** No a samozřejmě protože literatura je především hobby

**[00:27:39]** a je to velmi neziskové hobby,

**[00:27:42]** tak proto, abychom tu knížku do světa poslali s nějakou grácí,

**[00:27:46]** s nějakým malým PR, aby nezapadla mezi tu obrovskou kupou knížek,

**[00:27:53]** které každý den vycházejí.

**[00:27:55]** Za tu dobu, co já tady mluvím, to je asi 30 minut,

**[00:27:58]** tak vyšlo 6 knížek někde na světě.

**[00:28:01]** Takže z toho důvodu jsme připravili takovou malou crowdfundingovou kampaň

**[00:28:07]** a já využiju téhleté příležitosti, abych se o ní zmínil.

**[00:28:12]** Máme ji na internetové platformě hithit.com,

**[00:28:15]** což tedy je česká platforma.

**[00:28:18]** No a je to jeden z lídrů, takže samozřejmě pokud je mezi námi někdo,

**[00:28:23]** kdo by chtěl podpořit českou literaturu,

**[00:28:27]** jako my v tom světě ukázali, že tady umíme občas napsat něco,

**[00:28:30]** co se může líbit třeba v New Yorku nebo v Sydney,

**[00:28:33]** tak se na tu platformičku podívejte

**[00:28:37]** a můžete nám poslat nějakou 100 korunu nebo 1000 korunu.

**[00:28:42]** Tak, já vám děkuju za pozornost

**[00:28:44]** a asi se přesuneme k té další části.

**[00:28:47]** Super.

**[00:28:48]** Toď vše, přátelé. Děkuju.

**[00:28:50]** Tak, já věřím, že máme teďka připravené pole

**[00:29:02]** ke spoustě možným cestám a ke spoustě dotazům,

**[00:29:06]** takže toho určitě využijte.

**[00:29:08]** Já jsem vlastně přemýšlel nad tím, kde začít,

**[00:29:12]** v jaké to je rovině a když jsem tu snídani vlastně uváděl

**[00:29:16]** a ještě jsem nevěděl, že se takhle budeme bavit,

**[00:29:19]** když je to hrozně hezké se vlastně podívat na nás na Čechy

**[00:29:22]** jako do hřicadla.

**[00:29:23]** Vy máte vlastně ten odstup, prožil jste si toho,

**[00:29:26]** jste Čech a tak dále, ale přesto máte možnost vlastně vidět věci,

**[00:29:31]** které my, kteří vlastně jsou většinou v té společnosti,

**[00:29:35]** vidět prostě a jednoduše nemůžeme.

**[00:29:37]** A když se na nás takhle podíváte, co vidíte?

**[00:29:43]** No, vy jste mi položil dotaz, na který odpovím,

**[00:29:47]** tak možná na posledy veřejně vystoupím, ale víte co?

**[00:29:52]** Tak jdeme dál.

**[00:29:53]** Ne, ne, ne, to samozřejmě byl vtípek, kterým jsem to chtěl předeslat,

**[00:29:58]** protože...

**[00:30:00]** například jedna z věcí, který já si myslím, že je jich až škoda,

**[00:30:08]** tak je to, jakým způsobem nesmírně inteligentní, nesmírně schopní Češi

**[00:30:17]** se jakoby prezentují. Já mám pocit, že pokaždé, když sem přijedu,

**[00:30:25]** tak vidím lidi, kteří objevujou úžasné věci, se kterými jsou schopni uspět ve světě,

**[00:30:32]** ale trošičku mi tam chybí taková ta průraznost, takový to americký,

**[00:30:41]** že i když na to nemám, tak mám pocit, že na to mám a tím, že mám pocit,

**[00:30:45]** že na to mám, tak se prostě prodám. Z nějakého profesního úhlu to vnímám takhle,

**[00:30:53]** protože potkávám spoustu Čechů, kteří dokážou opravdu zahambit kdekoho,

**[00:31:00]** ale myslím si, že se málo prodávají a že je tady mezi námi nějakým způsobem

**[00:31:09]** jako pořád zakořeněná taková, ne pokora, ale falešná skromnost.

**[00:31:18]** Že i důležitý momentům je předávání, nevím, vyznamenání u prezidenta,

**[00:31:26]** takže tam umíme přijít prostě v kroksech a v mykině.

**[00:31:31]** A že abychom byli třeba popletní té falešné skromnosti,

**[00:31:42]** tak třeba něco nepřevezmeme, nebo něčemu nedáme ten význam.

**[00:31:46]** A já mám pocit, že to jakoby zasahuje, doufám, že to zasahuje

**[00:31:52]** jako poslední generaci tu moji a že vlastně naše děti,

**[00:31:56]** který už nevyrůstali v tom prostředí, kdy bylo potřeba být co nejvíc šedý,

**[00:32:02]** kdy bylo potřeba mít co nejstejnější škodovku jako soused,

**[00:32:08]** kdy bylo potřeba mít doma stejný mlínek na kafé, stejnou televizi a stejnou sedačku,

**[00:32:14]** tak já doufám, že z naší generací to vymře a že naše děti,

**[00:32:18]** který prostě už mají možnost cestovat do světa,

**[00:32:21]** který se v tom světě naučí se procesovat, takže to Česko posunou někam úplně jinam.

**[00:32:28]** Zase o úroveň dál.

**[00:32:32]** Děkuju.

**[00:32:34]** Ok.

**[00:32:36]** Myslím, že když se tady podívám kolem nás, tady do barevné místnosti,

**[00:32:44]** která je přívětivá, mám pocit, že jsme přeci jen v Praze,

**[00:32:51]** tak je to malinko jiné než v Rýmařově nebo v Bruntále. Co s tím?

**[00:32:58]** Takhle, já si myslím, že není tajemstvím, že Praha vždycky byla trošičku někde jinde

**[00:33:05]** než zbytek republiky. Já se přiznám, že já když jsem v Praze žil,

**[00:33:14]** tak jsem ji nesmírně miloval, protože byla v porovnání s tím,

**[00:33:18]** co jsem zažíval na Severní Moravě, tak pro mě byla nesmírně otevřená.

**[00:33:23]** Už v té době byla nějak kosmopolitní a vlastně koncem devadesátek

**[00:33:27]** měla úžasnou atmosféru, měla strašný fluidum, obrovskou auru všeho nového.

**[00:33:35]** Jenomže po sedmi letech, které jsem potom strávil v Africe,

**[00:33:39]** už jsem se na druhou stranu nemohl vrátit, protože za těch sedm let

**[00:33:45]** tady došlo k nějakému kvantovýmu skoku v rozvoji, vůči profesionalitě,

**[00:33:52]** vůči tomu, k čemu nás naváděla ta nová doba.

**[00:33:58]** Protože my jsme po pádu železné opony, vlastně po listopadu,

**[00:34:04]** měli velice krátkou dobu na to, abychom jako socioekonomicky rozvrstvili společnost.

**[00:34:11]** To znamená, že bylo potřeba za jednu generaci vybudovat nějaký majetek

**[00:34:21]** a rozvrstvit společnost.

**[00:34:23]** A nás to zasáhlo tím, že do nás byl implantovaný extrémní materialismus.

**[00:34:32]** A ten si myslím, že opravdu přetrval až do doby před dvěma a třema lety.

**[00:34:42]** A teď, když přijedu do Prahy, tak si všímám,

**[00:34:46]** že každý, kdo chtěl být úspěšný, tak ten dům už má.

**[00:34:51]** Už má to první auto, druhý auto. Už byl tam a tam a tam a tam.

**[00:34:55]** Už si jakoby splnil. A teď cítím takové velké otevření toho,

**[00:35:01]** že mý vrstevníci najednou začínají vnímat, že by chtěli ještě něco dál.

**[00:35:10]** Že opravdu ta fáze toho materiálního uspokojení tam proběhla.

**[00:35:17]** Já si myslím, že ta generace svoji úlohu splnila.

**[00:35:21]** Vytvořila určitý blahobyt.

**[00:35:23]** No a teď já vnímám takovou větší otevřenost různým dalším věcem.

**[00:35:30]** Nechci říct spiritualitě, ale věcem, který člověk potřebuje vedle toho materiálna.

**[00:35:36]** A myslím si, že to zároveň přitahuje jiný druh cizinců, než ten, který tady byl předtím.

**[00:35:42]** A mě to hodně připomíná druh cizinců, kteří tady byli koncem 90. let.

**[00:35:47]** Takže z Prahy samozřejmě vzniká nádherné kosmopolitní město,

**[00:35:52]** kde člověka v centru překvapí, že vůbec slyší češtinu.

**[00:35:56]** A pochopitelně tenhle ten úžasný příklad toho,

**[00:36:00]** že nějaké evoluce jednoho města nebo evoluce společnosti jednoho města

**[00:36:06]** není úplně přenosný do těch menších míst, ze kterých třeba my dva pocházíme.

**[00:36:12]** Takže pochopitelně člověku je někdy až smutno, když vidí,

**[00:36:21]** že ty šance, který samozřejmě nabízí to hlavní město,

**[00:36:27]** tak ty ostatní menší obce, že je nedostávají a že to nový

**[00:36:34]** a řekl bych, že to lepší v životě se tam dostává poměrně velmi pomalu.

**[00:36:41]** Vy jste to nazval v mnoha rozhovorech, které jsem si dělal rešerži,

**[00:36:46]** vlastně handicapem. Já jsem si vždycky, nebo když jsem si to slovo

**[00:36:53]** nějakým způsobem v té hlavě se mi vynožilo, tak já pořád ten handicap v ní mám

**[00:36:58]** malinko jinak než ten váš kontext, ty tmavé barvy kůže a tak dál.

**[00:37:02]** Ale přesto mi to vlastně hrozně zarezonovalo. Tak co je to za handicap?

**[00:37:08]** O jakém handicapu přesně mluvíme?

**[00:37:11]** No tmavá barva kůže.

**[00:37:14]** No takhle, pochopitelně, že když si Václav Havel napsal takovou větu,

**[00:37:22]** že když je nějaký člověk dlouhodobě vystaven nějaké formě útlaku,

**[00:37:29]** tak se potom uzavře do jakéhosi sebezboštění, což je teda přirozený proces.

**[00:37:35]** Já bych nerad působil tímhle tím způsobem a zároveň bych takhle nerad mluvil

**[00:37:41]** za lidi, kteří vnímají to, že mají nějaký vizuální handicap.

**[00:37:46]** Já bych to rád uvedl na pravou míru. Ano, my co jsme vyrůstali v 70. a 80. letech,

**[00:37:53]** užili jsme si svoje. Nebylo to jednoduché, ale samozřejmě třeba to nebylo jednoduché

**[00:38:00]** pro vás, protože vy máte brýle, třeba to nebylo jednoduché pro vás,

**[00:38:04]** protože jste moc vysoký nebo moc nízký, anebo jestli někdo má pyhy,

**[00:38:09]** tak stát se jaksi obětí ve svém příběhu je velice jednoduché.

**[00:38:16]** A já si myslím, že to, že jsme do toho života vstoupili s nějakým handicapem,

**[00:38:24]** jsme ale měli šanci během života vykompenzovat, protože se nám podařilo

**[00:38:29]** získat příležitosti, které bychom třeba jinak nezískali.

**[00:38:33]** To je třeba případ Reje Korantenga, který samozřejmě je extrémně

**[00:38:38]** profesionální, ve svým povolání je řekl bych, že až nedostižný,

**[00:38:45]** v dnešní době je to nejdéle sloužitící moderátor na českých televizích,

**[00:38:50]** takže profesně ten svůj job má opravdu dobře zvládnutý,

**[00:38:56]** lidé ho mají rádi, ale kdyby nebyl Afročech, možná by nedostal

**[00:39:01]** tuhletu příležitost. Totež Lejla Abasová, která je taky moderátorka,

**[00:39:08]** která v podstatě má podobnou trajektorii jako on,

**[00:39:13]** velmi profesionální, báječně zvládnutou má to řemeslo,

**[00:39:19]** ale myslím si, že kdyby třeba nebyla tmavší, tak by v té konkurenci

**[00:39:24]** těch ostatních kandidátů na tuhletu práci nemusela úspět.

**[00:39:29]** To znamená, že moje životní zkušenost je taková, že nemáme právo

**[00:39:34]** se na tohleto už v dnešní době stěžovat a já se na to dávám velký pozor,

**[00:39:39]** protože věříme-li v nějakou životní karmu nebo v nějakou rovnováhu života,

**[00:39:47]** tak já jsem přesečený o tom, že to, co vám někde uberou, tak vám někde přidají.

**[00:39:53]** Ano, my jsme nějakým způsobem, promiňte, měli ubráno,

**[00:39:59]** což je ten srdceryvný příběh.

**[00:40:00]** o tom, že moji maminku sledovala STB a pak už se s otcem nikdy nesetkali,

**[00:40:04]** ale na druhou stranu já jsem taky dostal příležitosti,

**[00:40:07]** které jsem jinak dostat nemusel.

**[00:40:10]** Jasně, za rok armády jsem pracoval,

**[00:40:13]** nebo služby v armádě jsem pracoval v kabinetu ministra obrany,

**[00:40:16]** ne proto, že bych byl super výjimečnej v tom, co dělám,

**[00:40:19]** ale proto, že jsem vypadal tak, jak si v té době představovali,

**[00:40:22]** že by měl vypadat voják NATO.

**[00:40:26]** Takže jasně, tady mínus, tady plus.

**[00:40:31]** Mně vlastně přijde, že...

**[00:40:35]** Děkuji.

**[00:40:37]** Nebyla to ironie.

**[00:40:39]** Mně vlastně přijde, že vy častokrát

**[00:40:42]** ty věci, které byste zažil,

**[00:40:44]** tak vlastně tak jako přejdete.

**[00:40:47]** Tak já bych se zkusil vrátit zpátky do té kadecké školy v té Africe,

**[00:40:53]** protože teďka jsem vlastně,

**[00:40:56]** protože jsem to nezažil a nemám pyhy a nebo brýle a tak dál.

**[00:41:01]** Hrál jsem normálně fotbal s kamarádama, nebyl jsem vyčlený a tak dál.

**[00:41:04]** Takže tam jsem to od sebá se nedostal, ale přeci jen.

**[00:41:08]** Vy jste říkal, že když jste do té Afriky odjel,

**[00:41:12]** tak to prostě jako logicky byl střed kultůr.

**[00:41:14]** Z toho rozhovoru, které jsem poslouchal, jsem si vzal,

**[00:41:19]** že jste se těšil na to, že tam jsou pomeranče

**[00:41:22]** a že budete prostě jezdit na safari

**[00:41:25]** a že to prostě všechno bude jako velká pohoda.

**[00:41:27]** A pak jste se dostal někde do místa,

**[00:41:29]** kde by možná asi nikdo z nás vlastně nevydržel.

**[00:41:33]** A to se všichni pokorují tak, jak to tady je.

**[00:41:36]** A mám jako husí kůži, když o tom jenom mluvím.

**[00:41:38]** Tak co se tam vlastně odehrávalo?

**[00:41:41]** A jak se vlastně stalo to, že z chlapce se stal mladý můž?

**[00:41:44]** Víte co, já teď úplně nevím,

**[00:41:52]** jestli se vydávat cestou nějakých podrobností

**[00:41:57]** anebo spíš o tom mluvit s nějakým filozofickým náhledem.

**[00:42:03]** Já vám zkusím říct, kam smržu.

**[00:42:06]** Já bych chtěl popsat, kdyby velmi barvitě,

**[00:42:12]** tunigary jako takovou a vlastně všechno, co s ní souvisí.

**[00:42:15]** To znamená, začal bych třeba tady,

**[00:42:16]** pak bych se třeba dotkl toho, jakým způsobem vůbec ta země funguje,

**[00:42:20]** že tam není stát.

**[00:42:21]** Pak bych se chtěl i dotknout toho náboženství

**[00:42:24]** a toho, co byste tam zažil, zlejskaté spirituality

**[00:42:26]** a že jste věřili těm věcem a tak dále.

**[00:42:29]** Máme čas, mnoho verstev na tě popsat tunigary jako takovou.

**[00:42:36]** Co je vlastně tam normální?

**[00:42:38]** To jsem se možná mohl věnovat té otáze předtím,

**[00:42:40]** protože tahle je opravdu komplikovaná.

**[00:42:43]** Stručně popište Nigérii několika věcí.

**[00:42:45]** Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne,

**[00:43:15]** A to takhle vykolíkujete, nakreslíte na mapě, a těm lidem, co tam žijou, tak řeknete, a vy jste teď jeden národ, a tyhle lidé spolu nemají společného nic,

**[00:43:31]** nemají společný jazyk, nemají společnou kulturu, nemají společnou historii, která by byla delší než 130 let.

**[00:43:41]** No a když vytvoříte tohleto soustátí, ve kterým vy ještě nějakým způsobem jako britské impérium třeba vládnete, tu zem nějakým způsobem vykořistujete,

**[00:43:55]** tak jako dosáhnete toho, že jste vytvořili nějaký stát, který ale je relativně mladý a po nějakém osamostatnění ten stát si musí projít všemi svými dětskými nemocemi.

**[00:44:15]** A mezi dětské nemoci států patří především občanská válka, korupce, zmanipulované volby, populismus, všechna ty nej, která jsme si zažívali v Evropě, dejme tomu po konci první světové války,

**[00:44:34]** když třeba pro Československu se tenkrát rozpadlo Rakousko-Uhersko a ten mír a vznikání nových států trvalo jenom nějakou chvíli, pak přišla velká krize, přišel v uvozovkách Hladomor,

**[00:44:51]** to vyústilo v bolševické revoluce na východě, ve fašistické převraty na západě a o 20 let později jsme měli další válku.

**[00:45:00]** No a ta nejenom Nigeria, ale vlastně Afrika si prochází tím samým, dejme tomu posledních 50 let, od té doby, co ta koloniální zpráva se rozpustila v dějinách.

**[00:45:15]** No a jediný rozdíl je ten, že dnes o tom máme každodenně zprávy a dnes o tom víme a nejsme v situaci, kdybychom se třeba o holokaustu dozvídali až po 6 letech války z nějakých černobílých filmů.

**[00:45:31]** Dnes to vidíme každý den, ale je zajímavé, že tomu vynoujeme mnohem méně pozornosti, protože já si myslím, že Afrika ze všech ostatních kontinentů je nejvíce marginalizovaná,

**[00:45:47]** už jenom tím, že se o Africe mluví jako o Africe. Nemluví se o Ázii, mluví se o Číně a mluví se o Koreji a mluví se o Japonsku.

**[00:45:56]** Ale o Africe se mluví jako o Africe a jsou mezi námi lidé, mnoho z nich žije třeba ve Spolených státech, kteří si myslí, že Afrika je jedna země.

**[00:46:04]** A tam narazíte na naprosto nepopsatelný rozdíly. Vy tam narazíte na technologii z 21. století a zároveň u toho pomyslného stolu s vámi sedí nějaká tradice,

**[00:46:22]** která je z toho nejhlubšího středověku. Ale opravdu tradice, co třeba ženská obřízka a je rok 2022.

**[00:46:33]** A je to seriózní problém. Je to věc, která existuje a která je tmářskou tradicí. A není to jediná.

**[00:46:43]** Vy jste se zmínili o tom spiritualismu, tak já pochopitelně jsem na to narazil v Nigeria, ale nejenom v tom, když jsem v uvozovkách hledal Boha.

**[00:46:54]** Zároveň jsem měl šanci konfrontovat se se spiritualitivo na druhé straně, což bylo Voodoo, které je v Karibiku,

**[00:47:07]** tak vzniklo ze západu afrického Juju. A opravdu v roce 2022 to Juju a uvažování v rámci Juju hraje, dejme tomu,

**[00:47:18]** 30% úlohu v rozhodovacím procesu každého člověka. Takže vy třeba, jestli chcete udělat nějaký profesní krok,

**[00:47:29]** chcete udělat investici, nebo chcete se rozhodnout pro studium něčeho, tak vy seriózně, kromě toho, že si uděláte rešerše,

**[00:47:39]** tak zároveň, ale prostě si musíte, třeba se sejdete se šamanem, který nějakým způsobem vám to buď posvětí,

**[00:47:49]** nebo provede nějaký rituál. A já samozřejmě, protože jsem z Česka, které je ve směs velmi ateistické,

**[00:47:59]** tak mně tohle přišlo jako velmi vtipné, když jsem do té Afriky přišel.

**[00:48:05]** Jasně, nesmí se dělat tohleto a nesmí se jíst želvý polívka a tohle a támhleto, ale po těch několika letech,

**[00:48:12]** který jsem tam strávil, když jsem tam viděl efekty toho džu džu a toho vůdu, tak mi došla jedna věc,

**[00:48:26]** že když vaše okolí bere něco jako fakt a protože to bere jako fakt, tak jakákoliv věc má nějaké reálné důsledky,

**[00:48:39]** tak když se udělá jako zpětný engineering té myšlenky, tak tím pádem ta věc musí být taky reálná.

**[00:48:48]** To znamená, že ať tady dnes sedíme a bavíme se na kameru a v hypermoderním centru,

**[00:48:58]** tak já tak pořád trošičku věřím na džu džu. A jsou věci, které bych neudělal

**[00:49:06]** a třeba trošku mě trápilo a teď to jakoby zlehčím to, že jste mi tady nalili vodu a já jsem nevěděl odkud je

**[00:49:13]** a že jsem pak jako odešel a vrátil jsem se a to je úplně jako, to je red line, to nesmíte,

**[00:49:19]** to tam opravdu jako nemůžete, ale jasně, zní to nějakým způsobem vtipně,

**[00:49:24]** ale abych to zhrnul, tak ty rozdíly jsou tak obrovský, že člověk asi nemá dost času na to,

**[00:49:33]** aby je popsal takhle, jenom když si povídáme. To znamená, že kdyby někdo z vás,

**[00:49:38]** teď to využiju pro malou komerční chvílku, kdyby někdo z vás chtěl vědět více o rozdílech,

**[00:49:43]** se kterými se může setkat v Nigeria, tak zkuste kníhu 72 Frice.

**[00:49:48]** Nigeria je federativní republika, ve které vlastně nefunguje stát jako státní aparat.

**[00:50:00]** A co to vlastně znamená, když třeba se stáhne policie a vlastně neexistuje?

**[00:50:07]** No takhle, kdyby to nebylo tak tragické, tak je to v podstatě vtipné.

**[00:50:11]** Protože v Nigeria se platí velmi malé daně,

**[00:50:16]** ale protože vy neplatíte téměř žádné daně, tak vám stát neposkytuje téměř žádné služby.

**[00:50:22]** To znamená, že se tam každý jede tak nějak na sebe.

**[00:50:26]** No a ten stát žije především z příjmu z ropy a z jiného nerostného bohatství.

**[00:50:31]** A z čeho žijou ti lidé? Těžko říct pro ten stát.

**[00:50:36]** A zajímavé je, možná je to ten fenomén starých zlatých časů,

**[00:50:43]** ale ta starší generace s láskou vzpomíná na dobu kolonizace,

**[00:50:48]** kdy věci měly řád a silnice se opravovaly.

**[00:50:52]** Teda jako v té kolonizované zemi, zatímco v zemi kolonizátorské se odřezávají sochy

**[00:50:59]** a sype se popyl na hlavu za to, co se tam stalo,

**[00:51:03]** co ti kolonizovaní dneska na to s radostí vzpomínají.

**[00:51:07]** Ale samozřejmě Nigeria, protože je to obrovský stát,

**[00:51:11]** je to sedma nejdůležitější země na světě,

**[00:51:14]** během 10-15 let se očekává, že bude mít čtvrt miliardy obyvatel,

**[00:51:19]** tak ta možnost řízení, ta governabilita je tam pochopitelně menší.

**[00:51:25]** To znamená, že tam ještě vykukují takové různé tendence.

**[00:51:30]** Na severu Nigeria vlastně vznikl Boko Haram,

**[00:51:33]** který tam začal takovou nepřibliž publikovanou občanskou válku,

**[00:51:38]** která běží přes 10 let a má 50, možná 60 tisíc obětí.

**[00:51:42]** Rozšířila se už i do okolných států a to je na severu.

**[00:51:46]** Zatímco na jihu, vlastně v oblasti, ze které pochází moje rodina,

**[00:51:50]** tam jsou zase takové milice, takové bojůvky,

**[00:51:54]** které se nějakým způsobem snaží získat podíl na těžbě ropy.

**[00:51:59]** To znamená, že kamkoliv vlastně vy se dostanete, tak hrozí nějaké nebezpečí.

**[00:52:05]** No a vlastně přímo místo, ze kterého teda pochází moje rodina,

**[00:52:08]** tak my jsme tam, v úzovkách my, jsme tam specializovaní na únosy,

**[00:52:12]** takže u nás se zase jakoby hodně unáší.

**[00:52:15]** A vy jste teda zmínil to, že zmizí policie.

**[00:52:18]** To není tak starý příběh, to se stalo letos na jaře, nebo loni na podzim.

**[00:52:24]** Jedna z těch bojůvek v podstatě vyhlásila válku o zbrojeným silám,

**[00:52:29]** to znamená, že začala útočit na policejní a vojenské checkpointy,

**[00:52:34]** potom na policejní stanice.

**[00:52:37]** No a během pár týdnů prostě armáda i policie se stáhla

**[00:52:43]** a prostě ten stát opravdu žil několik měsíců bez policie.

**[00:52:49]** To není nic zvláštního, když se k vám někdo dobívá,

**[00:52:55]** nebo máte nějaký problém v Nigeria, zavoláte na policii, oni nepřijedou.

**[00:52:59]** To patří do toho balíčku, málo daní, málo služeb.

**[00:53:04]** Ale když třeba ta policie opravdu na tři měsíce zmizí,

**[00:53:09]** tak je to dost zásadní problém.

**[00:53:12]** A teď ještě, abych to zpátky vložil do té matrice

**[00:53:19]** toho černobílého světa, tak tohleto se děje na jednom místě

**[00:53:23]** a souběžně na jiném místě se uzavírají obrovitánský

**[00:53:27]** developerský kontrakty na půdu prostě ve městě,

**[00:53:32]** který je pár set kilometrů dál a je v podstatě ta půda,

**[00:53:36]** nebo ty parcely jsou dražší než na Manhattanu v New Yorku

**[00:53:40]** a staví se tam obrovitánský moderní centra,

**[00:53:43]** ve kterých technologie je snad z dva 20. století.

**[00:53:48]** A tohleto vedle sebe žije souběžně a věřte mi,

**[00:53:52]** že není jednoduché to nejenom vysvětlit,

**[00:53:56]** ale v podstatě ani pochopit.

**[00:54:00]** Mně se to úplně teda docela nepovedlo

**[00:54:04]** a člověku to vybuduje takovou jako dvojakost,

**[00:54:08]** takovou ambivalenci vnitřní.

**[00:54:10]** A když jsem se nad tím zamýšlel v tomhletom kontextu

**[00:54:14]** právě toho krále, toho, jakým způsobem

**[00:54:18]** vy tu Nigeria popisujete, tak mně to přišlo,

**[00:54:22]** že to je ten středověk, kdy člověk se musí bránit,

**[00:54:28]** je tam jako kdyby sám za sebe.

**[00:54:31]** I to království tam vlastně jak kdyby je.

**[00:54:35]** Vlastně jsem přemýšlel nad tím, jestli ta kadecká škola,

**[00:54:38]** nebo kadeční škola, jestli to vlastně nebyla pro vás

**[00:54:43]** ta nejlepší možná investice, abyste tam přežil.

**[00:54:46]** Co si o tom takhle zpětně myslíte?

**[00:54:49]** Jednoznačně, samozřejmě, tenkrát jsem to takhle nevnímal,

**[00:54:54]** obozvlášť, když jsme měli kýdlu jenom fazole

**[00:54:58]** a dostávali jsme teda těma dudkama pře záda.

**[00:55:03]** Ale já si vzpomínám na to, když mě tam v těch patnácti letech

**[00:55:09]** táta odvezl a my jsme tenkrát spolu mluvili rusky

**[00:55:13]** a já jsem mu řekl, že mě tam nemůže nechat,

**[00:55:17]** protože vycházím z toho, že tu knížku jste nečetli.

**[00:55:20]** První moment, když jsem přišel do té kadecké školy,

**[00:55:23]** tak jsem otevřel se brána, tam byl takový atrium

**[00:55:26]** a tam leželo asi 30 kluků, kteří dostávali takovýma

**[00:55:30]** jako rákoskama a bytčíkama pře záda

**[00:55:33]** a pro mě to byl obrovský šok a otec mi na tenkrát řekl rusky,

**[00:55:38]** že nám všem si čas náda němnožka stradať.

**[00:55:42]** A s tím mě tam takhle vyslal, ale on věděl,

**[00:55:47]** že jednohodne on nebude a jednohodne já bych měl

**[00:55:52]** jako zaujmout místo na tom jeho trůnu,

**[00:55:57]** proto abych převzal nějakou zupovednost,

**[00:56:00]** abych poskytoval nějakou ochranu té rodině

**[00:56:03]** a abych třeba jim pomohl, protože moji sourozenci

**[00:56:06]** měli kolem 10-12 let, když on zemřel někteří,

**[00:56:09]** takže abych unesl to, abych se nesesypal z toho,

**[00:56:14]** že budu na nějakou dobu nějakým mostem,

**[00:56:18]** tak on prostě věděl, že abych tohle mohl zvládnout,

**[00:56:24]** tak na to potřebuju koule.

**[00:56:27]** A ty jsem samozřejmě do té doby neměl

**[00:56:30]** a po té kadejtní škole jsem je taky neměl,

**[00:56:34]** protože jsem z toho byl docela zlomený,

**[00:56:37]** ale časem, jak člověk zpracovává ten zážitek,

**[00:56:41]** tak mu dochází, že limity, o kterých si myslel, že má,

**[00:56:45]** tak je má někde úplně jinde.

**[00:56:48]** A to, že vám nějaká zkušenost posune frustrační toleranci

**[00:56:52]** o míly dál, to je strašně důležité.

**[00:56:57]** Ta mentalita, známe to z filmu o Rokim,

**[00:57:05]** není konec, dokud není konec.

**[00:57:08]** A dneska s tomu všichni smějeme,

**[00:57:10]** protože je to film z roku 75, ale je to pravda.

**[00:57:14]** Posunutí té frustrační tolerance v podstatě znamená to,

**[00:57:18]** že člověk uvěří, že opravdu není konec, dokud není konec.

**[00:57:22]** A bez té kadeční školy bych to asi nedal.

**[00:57:27]** Teď se mi tam objevuje vlastně ta druhá linka,

**[00:57:30]** kterou jsem nevěděl, jestli vůbec chci tady začít,

**[00:57:33]** ale přesto ji řeknu. A to je ta konfrontace

**[00:57:36]** vlastně s tou naší západní civilizací

**[00:57:39]** a s tou naší západní kulturou,

**[00:57:42]** která se i děje vlastně teď v kontextu dnešní doby.

**[00:57:45]** Nás něco se valí, sice je to ještě dostatečně v dálce,

**[00:57:49]** ale my jsme přeci jenom už ti pohodlní.

**[00:57:52]** A vlastně, jestli vůbec,

**[00:57:55]** i vy jste to zmínil,

**[00:57:58]** přicházíme vlastně do těch světů,

**[00:58:01]** my vám tady jdeme ukázat, jak se to má dělat

**[00:58:04]** a vlastně nás to dost může přejet.

**[00:58:07]** Tak co si o tom vlastně myslíte?

**[00:58:10]** Já popíšu jednu osobní zkušenost.

**[00:58:18]** Kterou se možná vrátíme i k tomu,

**[00:58:21]** o čem jsme se vlastně ve vztahu k Nigérii bavili.

**[00:58:25]** V Nigérii je zhruba 50% obyvatelstva,

**[00:58:30]** které žije bez elektrické energie

**[00:58:33]** a pod hranicí chudoby,

**[00:58:36]** vlastně už na té počáteční hranici bídy.

**[00:58:39]** A když se řekne 50%,

**[00:58:42]** tak je to nějaké procento.

**[00:58:46]** Ale těch 50% je přes 100 milionů lidí.

**[00:58:49]** A vy tam každý den vidíte ten boj o to přežití.

**[00:58:54]** Vy tam vidíte rodiny,

**[00:58:57]** které řeší, jestli budou mít dvě jídla denně

**[00:59:04]** a nebo jedno jídlo denně.

**[00:59:07]** A já se velmi často setkávám s argumentem,

**[00:59:10]** který má nějaký vztah migrační vlně a podobně

**[00:59:14]** a často zaznívá, proč oni mají tolik dětí,

**[00:59:18]** když je pak nedokážou uživit.

**[00:59:20]** To se dá velice jednoduše vysvětlit.

**[00:59:22]** V zemi, ve které není sociální systém,

**[00:59:25]** vaše jediná sociální pojistka,

**[00:59:28]** vaše jediná penze, vaše jediná péče,

**[00:59:31]** až nebudete moct, jsou vaše děti,

**[00:59:34]** nebo potažmo ty, které se dožijí dospělosti.

**[00:59:38]** To je ekonomický model.

**[00:59:41]** No a vy žijete v tomhle tom

**[00:59:44]** a vidíte rodiny, které prostě žijí v podmínkách,

**[00:59:48]** které jsou nepopsatelné.

**[00:59:51]** Pak sednete na letadlo, přistanete tady,

**[00:59:55]** sejdete se s kamarádem

**[00:59:58]** a zavřednete dům.

**[01:00:00]** do dvacetiminutové debaty o tom, jestli cappuccino nebo frappuccino.

**[01:00:05]** A myslím si, že jeden lidský mozek je příliš malý na to,

**[01:00:11]** aby tohle to jako v sobě pojmul, nebo alespoň ten můj to úplně nepojmul,

**[01:00:16]** mně se to nepodařilo. A myslím si, že ta konfrontace těch světů,

**[01:00:23]** že ze všeho nejtěžší bude mít najít nějakou společnou komunikační platformu.

**[01:00:31]** Protože když my v Evropě řekneme A a někdo z této části země řekne,

**[01:00:37]** z světa řekne A, tak je to naprosto jiné A.

**[01:00:41]** Každý si zatím představujeme něco úplně jiného a myslím si,

**[01:00:46]** že to nejzásadnější prostě bude najít nějaký společný komunikační kanál,

**[01:00:51]** protože jinak zase vytváříme situaci, kdy my tam přijedeme,

**[01:00:55]** ruce v kapsách, takhle tam pošleme nějakou technologii,

**[01:01:00]** spasíme z našich očích tu situaci, něco posuneme vůči, dejme tomu,

**[01:01:09]** stupni nějakého rozvoje o skokově o 100 let dál a pak odejdeme.

**[01:01:15]** Jenomže ten skokový rozdíl těch 100 let, ten se musí odžít, to se musí srovnat.

**[01:01:21]** A tam znova přicházejí ty dětské nemoci a tam znova přicházejí ty problémy

**[01:01:25]** a tam přichází ten velký otázník, proč jako západní demokracie třeba nefunguje v Africe

**[01:01:31]** nebo nefunguje na Blízkém východě.

**[01:01:34]** Protože mentalita, kultura, historie a všeobecné vnímání světa těchto lidí

**[01:01:41]** pochází úplně odinut a pochází z místa, o kterém my nic nevíme.

**[01:01:48]** Ten jeden z důvodů, proč jsem vás pozval na tuhletu snídaně, je, že mám pocit,

**[01:01:52]** že vy tu komunikační linku jste aspoň trošku našel, tím, že jste tam král,

**[01:01:57]** že vás přijali. Tak jak se vám to povedlo?

**[01:02:02]** Já jsem původně věřil, že se mi tam podaří spojit ten svůj příběh,

**[01:02:08]** který byl o to Afro-Češství. Podařilo se mi hlavně to,

**[01:02:13]** že jsem se v Česku stál Čechem a v Nigérii nigérícem

**[01:02:17]** a žiju tenhle schizofrenický život.

**[01:02:24]** Tady se bavíme takhle, ale já odtud odejdu a budu volat do Nigérie

**[01:02:29]** třeba svýmu zprávci a na těch 20 minut, co si budeme povídat,

**[01:02:35]** tak já budu ten nigérijský kmenový náčelní král.

**[01:02:40]** A jaký budete?

**[01:02:42]** Samozřejmě přísný a spravedlivý.

**[01:02:48]** Ale rád bych byl přísný a spravedlivý.

**[01:02:54]** Taková informace trošičku ze zákulisí.

**[01:02:59]** Když ve 33 letech vás koronují králem,

**[01:03:04]** tak je to dost velká zátěž na ego.

**[01:03:11]** Takže než si na to zvyknete, že to celé není jenom o vás,

**[01:03:16]** že nejste středoborem světa, než proplujete celým tím egodromem,

**[01:03:23]** tak to zabere nějakou chvíli.

**[01:03:27]** A pak máte možná šanci stát se moudrým a spravedlivým.

**[01:03:33]** Takže nemyslím si, že v mém věku už se můžu pyšnit nějakou moudrostí,

**[01:03:39]** ale rád bych věřil tomu, že jsem tak nějak poznal,

**[01:03:44]** co je správně, špatně, v čem já můžu být nápomocný něčemu

**[01:03:50]** a pochopitelně věci, o kterých dřív jsem si myslel, že byly správně,

**[01:03:56]** tak prismatem dnešního nějakého mýho věku už to vnímám,

**[01:04:02]** že zaplať pámu, že to nedopadlo ještě hůř.

**[01:04:06]** Ale zpočátku člověk si myslí, že to je celé o něm.

**[01:04:14]** A i ten mýtus z těch pohádek, tak jak ho známe,

**[01:04:18]** je postavený na tomhle, ale je to úplně naopak.

**[01:04:22]** A velmi dobře jsme to mohli vidět teď jaksi na podstách,

**[01:04:27]** kterých se dostalo Královně Alžbětě,

**[01:04:32]** protože ona tu práci, ten úkol, to poselství dotáhla ad absurdum.

**[01:04:39]** A krásně se na tom ukázalo, že to je hlavně o tom,

**[01:04:43]** že to je skutečně o té službě.

**[01:04:47]** Že ta funkce je taková, že vy musíte těm lidem,

**[01:04:51]** kteří jsou kolem vás, že musíte vzdávat nějaký směr,

**[01:04:55]** nějakou jistotu a nikdy nezaváhat, když je potřeba

**[01:04:59]** se nějakým způsobem pro ty, které vedete, třeba obětovat.

**[01:05:08]** Já si tuhle tu otázku, kterou na vás mám, hodně užiju,

**[01:05:12]** protože už ji asi nikdy v životě nepoložím.

**[01:05:16]** Co to je vlastně, jaká je práce krále?

**[01:05:23]** Tak zase se nepřetrhneme.

**[01:05:29]** Ale vážně, no vy jste především,

**[01:05:34]** především je to, vy jste jako symbol

**[01:05:38]** a nesmírně důležité je, že každá komunita,

**[01:05:45]** každý jakýkoliv větší společenství potřebuje někoho,

**[01:05:49]** kdo bude určovat pravidla.

**[01:05:53]** A já jsem tohleto strašně viděl na příběhu mojí rodiny,

**[01:05:58]** když zemřel táta, tak po něm zůstalo obrovitánské prázdno

**[01:06:04]** a on tím, že byl ten král

**[01:06:08]** a zároveň civilním povoláním byl policejní generál,

**[01:06:13]** tak měl obrovskou autoritu.

**[01:06:16]** A jakmile prostě nebyl, tak celá ta naše,

**[01:06:20]** jak úzká, tak širší rodina se úplně implodovalo,

**[01:06:24]** úplně se zhroutila.

**[01:06:27]** A já jsem na tom poznal,

**[01:06:32]** že v každém takovémhle společenství musí být někdo,

**[01:06:37]** kdo nemusí být a možná by ani neměl být příliš populární,

**[01:06:43]** protože snahá chtít být milovaný a oblíbený

**[01:06:47]** versus chtít být respektovaný až obávaný,

**[01:06:51]** tak praktičtější proto, abyste mohl být jakýmkoliv přínosem

**[01:06:57]** pro ty lidi, vůči kterým jste v tomhletom

**[01:07:02]** v úazovkách mocenským postavení, tak oni potřebují to druhé.

**[01:07:06]** Protože dokud je všechno v pořádku,

**[01:07:10]** tak vy nejste důležitý. Ale jakmile ty věci přestanou fungovat,

**[01:07:14]** tak vy musíte mít vybudovanou autoritu dostatečně silnou na to,

**[01:07:18]** abyste do toho mohl zasáhnout a zabránit tomu nejhoršímu

**[01:07:22]** a aby ty strany vás nějakým způsobem respektovaly.

**[01:07:25]** Takže nevím, jestli na tohle jsem odpověděl.

**[01:07:29]** Pochopitelně, že mě když teda odeznělo takovýto základ,

**[01:07:34]** johoho, já jsem král, tak jsem si začal číst knížky,

**[01:07:39]** které třeba by mě na to mohly trošičku připravit

**[01:07:43]** a narazil jsem na citát od Marka Aurelia v Hovorech k sobě,

**[01:07:53]** kde on píše, že činit dobro a sklízet hanu, toť úděl královský.

**[01:08:01]** A je to přesně ono, že ta popularita je natolik vrtkavá,

**[01:08:07]** že pro vás vlastně není důležitá a vy potřebujete se řídit

**[01:08:11]** třeba nějakým svým svědomím a snažit se posunout ty svoje lidi dál

**[01:08:17]** a zároveň být nějaká jich záštita.

**[01:08:20]** Čímž netvrdím, že se mi tohle všechno podařilo,

**[01:08:23]** ale je to něco, k čemu vzlížím.

**[01:08:26]** Je to místo, kde bych sám sebe rád za nějakou dobu viděl,

**[01:08:31]** až budu vědět, že jsem k tomu dospěl,

**[01:08:34]** co se týče nějaké životní moudrosti, co se týče nějaké vyzrálosti.

**[01:08:39]** Pořád vidím velký rezervy, takže pracuju na sobě.

**[01:08:44]** Už tady je spousta otázek.

**[01:08:48]** Hodně se jich právě týká toho vašeho titulu.

**[01:08:51]** To znám, vy jste stále nigérským králem.

**[01:08:54]** Já nejsem, ano, takhle, nejsem.

**[01:09:01]** Ono teď, jasně, aby ta otázka nevedla k tomu,

**[01:09:05]** takže předtím, než jste byl králem, jste byl nigérským princem

**[01:09:08]** a já se pak začnu umlouvat za ty e-maily a takhle.

**[01:09:12]** Ano, ten titul, který jsem získal, ten teda je doživotní,

**[01:09:17]** ale rád bych uvedl na pravou míru, že nejsem králem celé Nigeria.

**[01:09:21]** Protože v každém nigérském městě je několik velmožů,

**[01:09:26]** náčelníků a králu a v podstatě vychází to z toho,

**[01:09:32]** že předtím, než se Nigeria stala federativní republikou,

**[01:09:36]** tak jediná mocenská struktura, kterou měla, byly tradiční vládcové.

**[01:09:40]** A to znamená, že tak, jak je to u jakékoliv organizace vojenské

**[01:09:45]** nebo korporátní, menší jednotka má někoho, kdo ji vede

**[01:09:50]** a větší jednotka se skládá z několika menších jednotek,

**[01:09:54]** které někdo vede a je tam prostě pyramidová struktura.

**[01:09:57]** To znamená, že já stojím na nějakém místě té pyramidy.

**[01:10:00]** Tady je vlastně otázka, kolik máte poddaných a jak je to území velké, které správujete?

**[01:10:08]** V podstatě jedná se o nějaké rodové državy a já vždycky, když tuto otázku dostanu,

**[01:10:19]** protože není to poprvé, tak se odkazuju třeba na knížete Švartzeberka,

**[01:10:25]** aby to bylo tak nějak vybavitelné, tak on samozřejmě v 21. století už poddané nemá,

**[01:10:32]** ale dejme tomu má svůj pivovar a má svoje lesy a má svoje rybníky

**[01:10:37]** a tam má nějaké správce a nějaké zaměstnance a nějaké nájemníky,

**[01:10:42]** kteří dneska platí nájem a dřív platili třeba nějaký desátek nebo robotovali.

**[01:10:48]** Takže jo, úplně ta středověká představa už se nedá na to aplikovat

**[01:10:56]** a já nevím, je to v rámci stovek nějakých.

**[01:11:05]** Kolik máte dětí?

**[01:11:11]** Další otázka?

**[01:11:13]** Jestli udržujete nějaké zvyky nigérské tradice i zde v České republice,

**[01:11:19]** jestli ovlivňují vaše africké kořeny třeba i nějaké koníčky, které máte?

**[01:11:26]** Já si myslím, že ano a chtěl bych říct jednoznačně, ale nemůžu si teď zrovna vybavit,

**[01:11:34]** protože s tím, jak to člověk, jak to vlastně má už zažité, jak je to jeho součást,

**[01:11:40]** tak teď možná se mi nepodaří to v hlavě oddělit na to, co je české a co je nigérské,

**[01:11:46]** ale tím, že dneska máme technologie, které nám umožňují v jakýmkoliv momentě

**[01:11:54]** prostě mluvit naživo a vidět se naživo s kýmkoliv na téhle planetě,

**[01:11:59]** tak já v podstatě pořád ten nigérský život žiju.

**[01:12:03]** To znamená, že když jsem ve styku s tou svojí nigérskou částí

**[01:12:09]** a s tím svým nigérským dědictvím a s mýma nigérskýma lidma,

**[01:12:15]** tak jednám jako nigérěc, mluvím s tím jazykem, který se tam používá

**[01:12:23]** a dělám nigérské věci.

**[01:12:26]** Tady je otázka na to, jakým jazykem tam mluvíte, protože tam oficiálně angliština mám pocit,

**[01:12:32]** ale určitě tam bude spousty různých kmenových řečí,

**[01:12:36]** takže jste se asi museli naučit, nebo už jste uměli?

**[01:12:40]** Víte co, já jsem si myslel, že se tam v pohodě domluvím s angličtinou,

**[01:12:45]** obzvlášť se silným americkým přízvukem, který jsem v devadesátkách chytil ze CNN a MTV,

**[01:12:51]** a že to bude opravdu cool, ale nedomluvil jsem se s nikým

**[01:12:56]** a začal jsem se teda učit, je to místní žargon, který je ale vlastní celé západní Africe,

**[01:13:04]** jmenuje se pidgin a je to směs angličtiny s takovou, řekl bych až,

**[01:13:11]** jako rostomilou výslovností plus nějaký domorodý slova

**[01:13:17]** a pochopitelně gramatika je tam nějak trošičku,

**[01:13:20]** takže vzdáleně si to podobá třeba jamajské angličtině.

**[01:13:24]** No a to bylo všechno, protože v Nigérii je několik stovek kmenů

**[01:13:30]** a mají několik stovek jazyků plus ještě nějaká podná řečí,

**[01:13:35]** takže třeba u nás se mluví jazykem Anang,

**[01:13:40]** ale ve vedlejším městě, odkud pochází třeba jeden z mých kmenových zaměstnanců,

**[01:13:46]** tak tam už se mluví jazykem Ibibio

**[01:13:49]** a ty jazyky jsou si trošku podobné, jako čeština nebo polština,

**[01:13:55]** ale v další vesnici nebo v dalším městě o 50 kilometrů dál

**[01:14:00]** už se mluví jazykem Efik.

**[01:14:02]** To znamená, že prostě pro celou Nigérii bylo řešení zavedení

**[01:14:09]** té zkomolené formy angličtiny, čili toho pidžinu.

**[01:14:13]** Vy teďka žijete ve Španělsku, v Italii, tak nějak asi si s tomu rozumíte.

**[01:14:20]** Jak často se tam vracíte, jestli vůbec do Nigérie?

**[01:14:24]** No, poslední dobou, díky pandemii, vychází mi to jednou za pár let.

**[01:14:29]** To víte, v Evropě se prostě žije líp.

**[01:14:39]** Takže jasně, rád se tam vracím za rodinou.

**[01:14:44]** Samozřejmě musím dohlížet nějakým způsobem na ty svoje povinnosti,

**[01:14:47]** ale není to, celá upřímně řečeno, moje nejoblíbenější místo.

**[01:14:54]** A to, když se podíváte na základní zprávy, tak asi víte,

**[01:14:57]** že prostě Nigérie je potažno celá západní Afrika,

**[01:15:02]** snad kromě Ghany, jakože to není nějaký honeymoon spot,

**[01:15:06]** kde byste mohl normálně fungovat bez toho,

**[01:15:12]** že byste měl oči i na druhé straně hlavy.

**[01:15:15]** A s příbývajícím věkem se méně vkřečí.

**[01:15:21]** Takže opravdu je to tak, že tam máte prostě strach, obavy o svůj život,

**[01:15:25]** jak jste říkal, únosy, a toto je asi běžná realita,

**[01:15:28]** která tam, když tam přijdete, tak se to děje.

**[01:15:37]** Ne teda všude. Jsou části Nigérie, které jsou nebezpečnější.

**[01:15:41]** Já bohužel pocházím z části, která dřív byla bezpečná,

**[01:15:45]** dnes už tak bezpečná není.

**[01:15:48]** Já jsem kdyžsi v nějakém rozhovoru, který jsme máma dělali,

**[01:15:52]** jsem nějakým způsobem ještě zaslechl to, jak vy konzumujete vlastně zprávy.

**[01:15:57]** A jak se vlastně díváte na nějakou situaci,

**[01:16:01]** nebo na nějaké věci, které se vlastně dějou tady v našem kontextu.

**[01:16:05]** Zkuste nám trošku přiblížit i tady tohleto.

**[01:16:08]** A zase se vracím zpátky k tomu českému zrcadlu, kterým jsem začal.

**[01:16:12]** A to je, jak my si říkáme, no to je prostě nejhorší věc,

**[01:16:16]** co se může stát. Jak to máte vy?

**[01:16:20]** No tak jsem od přírody zvídavý a rád si udělám čas sám na sebe

**[01:16:25]** a se uraní kávy, takže prostě sleduju jednak česká spravodajství,

**[01:16:30]** sleduju to, co se děje v Nigérii, prostřednictví nigérských spravodajství.

**[01:16:34]** Žiju ve Španělsku hlavně, takže sleduju i španělské spravodajství.

**[01:16:39]** A zpočátku to byl koníček, ale pak jsem najednou zjistil,

**[01:16:43]** že některé zásadní události v jiné zemi neexistují.

**[01:16:50]** A teď uvedu příklad. Sleduju české zprávy a nepodařilo se mi tam třeba

**[01:16:56]** objevit to, co plní španělské zprávy poslední 14 dní,

**[01:17:00]** což je hurikán Ajen, který naprosto zdevastoval Louisianu a Floridu.

**[01:17:13]** A nevím, jestli to tady zaznělo, ale já jsem to vůbec nedohledal.

**[01:17:17]** Tam to prostě byla správa, která byla absolutní bomba.

**[01:17:22]** A zároveň jsem si všiml, že to, co se denně pokrývalo spravodajsky

**[01:17:27]** třeba z Venezuely, tak tady se tady jako nezaznělo vůbec.

**[01:17:33]** No a třeba když v Nigerii došlo k nějakému terroristickému útoku,

**[01:17:41]** při kterém zahynulo 300-350 lidí, tak zase v ostatních západních zemích

**[01:17:49]** ta správa byla nahrazena tím, že došlo k dopravní nehodě,

**[01:17:55]** kde všichni vyvázeli bez ranění.

**[01:17:57]** To znamená, že vás takovéto 3D sledování dostane do relativity

**[01:18:05]** té dané reality, kterou my žijeme.

**[01:18:09]** Protože pak se začínáte klást otázky a co teda jako je, co jako není.

**[01:18:15]** Celá Evropa se strašlivě teď obává o energetické krize,

**[01:18:19]** ale přijde mi, že ze všeho nejvíce se Evropa energetické krize obává v Česku,

**[01:18:25]** protože ve Španělsku se jí neobává skoro nikdo.

**[01:18:28]** V Itálii, která je závislá na ruským plynu stejně jako my.

**[01:18:33]** Není, jsou tam Alpy, takže zastatkový teplo tam není.

**[01:18:37]** A přijde mi, že třeba některý témata, ze kterých konkrétně my jako Češi

**[01:18:45]** se rozklepeme existenčně a máme z nich obavy,

**[01:18:51]** takže z těchto témat si na jiných místech nedělají tak těžkou hlavu

**[01:18:56]** a naopak prostě jsou pro ně prioritní jiné věci,

**[01:19:00]** které my jenom jako jednoduše smeteme ze stolu.

**[01:19:04]** A dalším takovým příkladem, a myslím si, že teď to bude trošičku kontroverzní,

**[01:19:10]** tak dalším tímhletím příkladem byla třeba migrační krize,

**[01:19:15]** kdy já jsem se teda na vlastní oči přesvědčil o tom,

**[01:19:19]** že ti migranti žijou hlavně v televizi.

**[01:19:23]** Protože podle zpráv tam, kde já bydlím,

**[01:19:26]** tam denně má přistávat několik gumových člunů z migranti,

**[01:19:30]** posledních třeba šest nebo sedm let, ale já jsem ještě žádného nepotkal.

**[01:19:35]** Takže prostě dostáváme se do fáze a řekl bych,

**[01:19:41]** že v ní už nějakou, a nechci říct hodnou dobu,

**[01:19:44]** ale nějakou dobu už v ní jsem, kdy ta mediální realita

**[01:19:48]** se naprosto liší od té skutečné reality

**[01:19:53]** a myslím si, že by nám prospělo jenom se znova podívat na to,

**[01:19:57]** že jedna plus jedna jsou dvě a ne jakýkoliv jiný.

**[01:20:00]** číslo a prostě používat zdravej selský rozum a nenechat se natolik manipulovat do scenářů,

**[01:20:10]** který někdo chce, abychom za něj a pro něj žili.

**[01:20:14]** Za to díky, tam jsem přesně směřoval tu otázku. Já už k závěru, krásná otázka, škoda, že je to anonim,

**[01:20:26]** jinak bych za ní moc poděkoval. Co pro vás znamenají kořeny identita člověka a co pro vás znamená domu, Obonete?

**[01:20:36]** Víte co, já si myslím, že identita znamená všechno, protože vy nemůžete nikým být, když nevíte,

**[01:20:48]** kým jste. A teď opravdu, jako vážně, pro mě ta moje cesta do Afriky byla především cestou za nalezením vlastní

**[01:21:03]** identity a nalezením vlastních kořenů. Nakonec teda nejenom, že ty kořeny jsem tam našel, ale zůstal jsem tam tak dlouho,

**[01:21:13]** že jsem tam vlastně kořeny i zapustil. A přesto všechno, o čem jsme se bavili, co samozřejmě může vyznívat až jako

**[01:21:22]** senzacechtivě a bulvárně, tak pro mě tohle to byla nejdůležitější cesta mýho života, protože jsem tam našel tu část,

**[01:21:34]** která mi chybila. Ať chcete nebo ne, jedna z nevýhod toho, když pocházíte z genu dvou raz, tak je to, že vy si v sobě nesete tu genovou

**[01:21:46]** zkušenost, nebo v genech si nesete tu zkušenost vašich předků. A když žijete v prostředí, které uspokuje jenom jednu část té vaší osobnosti,

**[01:22:00]** tak jste pořád jako byste měli jenom jednu ruku a jednu nohu, než jste pořád jenom na půl. A i teda za cenu, kterou já jsem třeba za to zaplatil

**[01:22:13]** emočně a mentálně, za to, co z dnešního pohledu vnímám jako vypětí v té Africe, tak pořád mi to stálo za to, protože jsem měl šanci stát se

**[01:22:24]** jako by z toho polovičního jablka jedním celým. A myslím si, že do smrti za to budu vděčnej, že jsem prostě na to přišel, že to vím, že banalita jako

**[01:22:40]** támhleta palma, tak tu zasadil můj děda a můj stříc na ní, já nevím, sklízel z ní třeba kokosy, ale že prostě najdete i druhou část toho příběhu k nezaplacení.

**[01:22:58]** Já vám děkuju, Honete. Díky moc za takové krásné povídání.

**[01:23:02]** Já děkuju vám a děkuju vám, že jste přišli.

**[01:23:11]** Já zkusím využít, protože jsme skončili malinko dřív, abyste si dneska obzvážt sedli v nějakém úzkém kruhu nebo širším kruhu

**[01:23:23]** a zkusili ty věci, o kterých jsme se dneska tady bavili a kterých jsme se dotkli, abyste to zkusili nějakým způsobem prodiskutovat.

**[01:23:33]** Budeme moc rádi za jakoukoliv zpětnou vazbu, kterou nám dáte.

**[01:23:37]** Jestli se vám dneska to povídání líbilo, když i napíšete třeba, čím ta snídaně pro vás byla zajímavá, tak to hodně ocením.

**[01:23:48]** Moc díky předem. Já, jak jsem říkal, zkuste se zamyslet, zkuste se zastavit, máme dost času.

**[01:23:58]** Mě to moc pomohlo, jednak tady tenhleten příběh a jednak, když jsem si to celé studoval a otevřelo mi to mnoho otázek,

**[01:24:06]** tak věřím tomu, že to může otevřít i některé otázky vaše.

**[01:24:11]** My se samozřejmě s Brain'em Breakfast dostaneme i do následné diskuze, která se jmenuje Digestive, je to na zažití,

**[01:24:20]** a bude třetího jedenáctý. Já se snažím sehnat všechny možné hosty, Jemi bohužel nemůže, ale pozdravuje vás moc a vás taky,

**[01:24:31]** ale bude Klára Laurenčíková a bude pár dalších. Pokud byste si s náma chtěli pohovořit a probrat tohleto do většího detailu,

**[01:24:40]** tak třetího jedenáctý od půl druhé budete mít možnost na platformě Red Button Edu.

**[01:24:46]** Red Button pokračuje i dál s projektem knížky měsíce, kdy na listopad máme knihu Konec stárnutí,

**[01:24:53]** dokonce na ní je odmelvila vypsaná nějaká 30% sleva na ten daný měsíc, takže ujíplnějte na rbkniha.cz.

**[01:25:02]** No a samozřejmě buďte věrni Red Button Edu, protože ty věci a akce a diskuzí je tam celá řada.

**[01:25:15]** Já bych chtěl vás pozvat na předpostadní snídaní tohoto roku.

**[01:25:22]** Tu snídaní bude nás provázet Jan Habel, pan docent Jan Habel a bude o Janu Amosy Komenském a bude hlavně o charakteru.

**[01:25:34]** Jan Amos Komenský říká, že člověk učený a nemravný jest břemenem země.

**[01:25:40]** A my se budeme bavit o charakteru a o tom, co učitel národů nám dal do výnku, aby jsme na to nezapomínali.

**[01:25:48]** Takže pokud vás zajíma tenhle další odkaz, 14.11. od 8.30. buď to tady v Magentě,

**[01:25:57]** anebo kdekoliv skrz platformu Red Button Edu.

**[01:26:00]** Já ještě jednou obhodnete děkuju moc vám, děkuju vám, že jste si udělali čas.

**[01:26:04]** Mějte se krásně, naschledanou a ahoj.

**[01:26:10]** www.arkance-systems.cz