# Přepis: Vesmír pod našima nohama

## Popis

Můžeme na ni nahlížet také jako na důležitý přírodní cyklus, který propojuje organismy s živinami a energií.



Kdo je Ladislav Miko



Ladislav Miko je přírodovědec a odborník v oblasti ochrany životního prostředí. Zařadil se mezi nejvýše postavené Čechy v administrativě Evropské unie. V letech 2011 až 2017 působil jako zástupce ředitele Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele. V roce 2018 byl jmenován vedoucím Zastoupení Evropské komise na Slovensku.

## Přepis

**[00:00:00]** www.hradeckralove.org

**[00:00:30]** www.hradeckralove.org

**[00:01:00]** www.hradeckralove.org

**[00:01:30]** www.hradeckralove.org

**[00:02:00]** www.hradeckralove.org

**[00:02:30]** www.hradeckralove.org

**[00:02:34]** www.hradeckralove.org

**[00:02:38]** www.hradeckralove.org

**[00:02:42]** www.hradeckralove.org

**[00:02:46]** www.hradeckralove.org

**[00:02:50]** www.hradeckralove.org

**[00:02:54]** www.hradeckralove.org

**[00:02:58]** www.hradeckralove.org

**[00:03:02]** www.hradeckralove.org

**[00:03:06]** www.hradeckralove.org

**[00:03:10]** www.hradeckralove.org

**[00:03:14]** www.hradeckralove.org

**[00:03:18]** www.hradeckralove.org

**[00:03:22]** www.hradeckralove.org

**[00:03:26]** www.hradeckralove.org

**[00:03:30]** www.hradeckralove.org

**[00:03:34]** www.hradeckralove.org

**[00:03:38]** www.hradeckralove.org

**[00:03:42]** www.hradeckralove.org

**[00:03:46]** www.hradeckralove.org

**[00:03:50]** www.hradeckralove.org

**[00:03:54]** www.hradeckralove.org

**[00:03:58]** www.hradeckralove.org

**[00:04:02]** www.hradeckralove.org

**[00:04:06]** www.hradeckralove.org

**[00:04:10]** www.hradeckralove.org

**[00:04:14]** www.hradeckralove.org

**[00:04:18]** www.hradeckralove.org

**[00:04:22]** www.hradeckralove.org

**[00:04:26]** www.hradeckralove.org

**[00:04:30]** www.hradeckralove.org

**[00:04:34]** www.hradeckralove.org

**[00:04:38]** www.hradeckralove.org

**[00:04:42]** www.hradeckralove.org

**[00:04:46]** www.hradeckralove.org

**[00:04:50]** www.hradeckralove.org

**[00:04:54]** www.hradeckralove.org

**[00:04:58]** www.hradeckralove.org

**[00:05:02]** www.hradeckralove.org

**[00:05:06]** www.hradeckralove.org

**[00:05:10]** www.hradeckralove.org

**[00:05:14]** www.hradeckralove.org

**[00:05:18]** www.hradeckralove.org

**[00:05:22]** www.hradeckralove.org

**[00:05:26]** www.hradeckralove.org

**[00:05:30]** www.hradeckralove.org

**[00:05:34]** www.hradeckralove.org

**[00:05:38]** www.hradeckralove.org

**[00:05:42]** www.hradeckralove.org

**[00:05:46]** www.hradeckralove.org

**[00:05:50]** www.hradeckralove.org

**[00:05:54]** www.hradeckralove.org

**[00:05:58]** www.hradeckralove.org

**[00:06:02]** www.hradeckralove.org

**[00:06:06]** www.hradeckralove.org

**[00:06:10]** www.hradeckralove.org

**[00:06:14]** www.hradeckralove.org

**[00:06:18]** www.hradeckralove.org

**[00:06:22]** www.hradeckralove.org

**[00:06:26]** www.hradeckralove.org

**[00:06:30]** www.hradeckralove.org

**[00:06:34]** www.hradeckralove.org

**[00:06:38]** www.hradeckralove.org

**[00:06:42]** www.hradeckralove.org

**[00:06:46]** www.hradeckralove.org

**[00:06:50]** www.hradeckralove.org

**[00:06:54]** www.hradeckralove.org

**[00:06:58]** www.hradeckralove.org

**[00:07:02]** www.hradeckralove.org

**[00:07:06]** www.hradeckralove.org

**[00:07:10]** www.hradeckralove.org

**[00:07:14]** www.hradeckralove.org

**[00:07:18]** www.hradeckralove.org

**[00:07:22]** www.hradeckralove.org

**[00:07:26]** www.hradeckralove.org

**[00:07:30]** www.hradeckralove.org

**[00:07:34]** www.hradeckralove.org

**[00:07:38]** www.hradeckralove.org

**[00:07:42]** www.hradeckralove.org

**[00:07:46]** www.hradeckralove.org

**[00:07:50]** www.hradeckralove.org

**[00:07:54]** www.hradeckralove.org

**[00:07:58]** www.hradeckralove.org

**[00:08:02]** www.hradeckralove.org

**[00:08:06]** www.hradeckralove.org

**[00:08:10]** www.hradeckralove.org

**[00:08:14]** www.hradeckralove.org

**[00:08:18]** www.hradeckralove.org

**[00:08:22]** www.hradeckralove.org

**[00:08:26]** www.hradeckralove.org

**[00:08:30]** www.hradeckralove.org

**[00:08:34]** www.hradeckralove.org

**[00:08:38]** www.hradeckralove.org

**[00:08:42]** www.hradeckralove.org

**[00:08:46]** www.hradeckralove.org

**[00:08:50]** www.hradeckralove.org

**[00:08:54]** www.hradeckralove.org

**[00:08:58]** www.hradeckralove.org

**[00:09:02]** www.hradeckralove.org

**[00:09:06]** www.hradeckralove.org

**[00:09:10]** www.hradeckralove.org

**[00:09:14]** www.hradeckralove.org

**[00:09:18]** www.hradeckralove.org

**[00:09:22]** www.hradeckralove.org

**[00:09:26]** www.hradeckralove.org

**[00:09:30]** www.hradeckralove.org

**[00:09:34]** www.hradeckralove.org

**[00:09:38]** www.hradeckralove.org

**[00:09:42]** www.hradeckralove.org

**[00:09:46]** www.hradeckralove.org

**[00:09:50]** www.hradeckralove.org

**[00:09:54]** www.hradeckralove.org

**[00:09:58]** www.hradeckralove.org

**[00:10:00]** tak by jsme postupně všechny živiny dostupné a to CO2 až do úrovně účinností té fotosyntezy

**[00:10:06]** přeměnili na nějakou mrtvou organickou hmotu a byl by konec.

**[00:10:10]** Potom by to skolabovalo a všechno by spadlo.

**[00:10:13]** Ale neděje se tak. Stovky milionů let se tak neděje.

**[00:10:16]** A to je proto, že ta mrtvá organická hmota obsahuje v sobě spoustu energie v těch vazbách,

**[00:10:21]** které vytvořili rostliny, a když život na Země Kouly najde nějaký zdroj energie,

**[00:10:28]** tak ho nenechá jen tak ležet ladem.

**[00:10:31]** Takže se přizpůsobila celá jedna obrovská skupina organismů,

**[00:10:34]** které čerpají svoji energii a taky materiál na stavbu svých těl právě z mrtvé organické hmoty

**[00:10:41]** v procesu, kterému se říká dekompozice a nebo rozklad.

**[00:10:45]** Takže my se budeme bavit o tom, co jsou ty aktéři a hráči,

**[00:10:51]** kteří zabezpečují přírodě to, že se ten materiál nehromadí, ale že se rozkládá.

**[00:10:56]** A v podstatě můžeme říct, že jsou tam takové tři velké skupiny organismů.

**[00:11:03]** Jak vidíte, bakterie, houby a pak to, čemu já říkám breberky,

**[00:11:08]** těch je strašně moc a různých, to si za chvilku ukážeme.

**[00:11:11]** A to, na čem oni pracují, nebo co vzniká v tom procesu,

**[00:11:15]** kromě toho, že se rozkládá ta organická hmota a zpátky se uvolňují tež živiny,

**[00:11:19]** do hovzduší uniká zpátky CO2 a ty žluté šipky znazorňujou,

**[00:11:24]** to taky uniká CO2, protože ty zvířata a bakterie a houby dýchají

**[00:11:29]** a spotřebovávají energii a v podstatě to dělají tak,

**[00:11:32]** že nakonec vzniká CO2.

**[00:11:35]** Ale to, co vzniká jako takový zajímavý vedlejší produkt,

**[00:11:39]** jenom se zdráhám říct vedlejší, je půdní struktura, půdní agregáty a humus.

**[00:11:45]** Tak se pojďme podívat teď na ty aktéry.

**[00:11:49]** To nejzákladnější, nejpodstatnější a nejdůležitější je nejméně vidět.

**[00:11:54]** To tak bývá velmi často.

**[00:11:57]** A tadyhle je to takzvaná půdní mikroflóra,

**[00:12:00]** i když ani jedny, ani druhy už dneska nemají s kytkama nic společného,

**[00:12:03]** takže ten název mikroflóra je historický, už to s florou nic nemá.

**[00:12:07]** A jsou to houby a baktérie, to jsou dělníci rozkladu,

**[00:12:11]** to jsou ty organismy, které v půdě rozloží až na ty prvočinitelé

**[00:12:17]** tu organickou látku a mají v tom nejdůležitější funkci.

**[00:12:21]** Bez nich by to nešlo.

**[00:12:24]** Pak tam máme spoustu zvířat, který by normální člověk,

**[00:12:29]** dokonce i biolog, hledal především ve vodě.

**[00:12:33]** Málo kdo tuší, že půdní svět není suchý svět,

**[00:12:37]** jako ve smyslu organismů.

**[00:12:40]** V půdě je poměrně hodně vody, jednak v takových těch prostůrkách

**[00:12:44]** mezi těmi částečkama půdy.

**[00:12:46]** Ale především na povrchu půdních částic je tenouký vodní film,

**[00:12:51]** který je tam téměř vždy, dokonce i když je úplně sucho,

**[00:12:54]** tak ta úplně nejtenčí vrstva tam zůstává.

**[00:12:57]** A v této tenké vrstvě a pak v těch lakůnkách a tak dále

**[00:13:00]** žije celá řada organismů, v podstatě vodních.

**[00:13:03]** Takže my můžeme študovat v půdě, ku podivu ji vodní organismy.

**[00:13:06]** Jsou to většinou mikroorganizmy, jako vidíme tady.

**[00:13:09]** Nějaký prvocí, hlístice.

**[00:13:13]** Vlevo nahoře je vířník, hrozně zajímavé zvířátko,

**[00:13:16]** které loví baktérie a taky detrit.

**[00:13:19]** A vlevo dole je želvuška.

**[00:13:22]** To je zase na velkou přednášku, co želvušky dovedou.

**[00:13:25]** Ti, kdo trošku víte něco o půdě, tak víte, že želvuška je prostě hero,

**[00:13:29]** který zvládne cestu na Márs a nepotřebuje skafandra,

**[00:13:33]** ale o tom si budeme povídat někdy jindy.

**[00:13:37]** Pak máme větší zvířata, ty už nejsou ve vodě.

**[00:13:40]** Ty prolejzají jaksi půdní prostůrky, nemůjí si sami vyhrabat cestu,

**[00:13:45]** takže musí jen tudy mám, kam se vejdou.

**[00:13:48]** A ty mají tak většinou zhruba od desetiny milimetru až do jednoho milimetru.

**[00:13:52]** Těm se říká mezofauna, ve smě jsou to zvířata.

**[00:13:56]** A tadyhle vidíte takovou plejádu půdních roztočů.

**[00:14:00]** To jsou zvířata, které studuju já.

**[00:14:03]** Jsou ty mý prezentaci reprezentované trošku více,

**[00:14:08]** protože se s nima zabývám a protože jejich svět je úžasný.

**[00:14:13]** Ale nejsou tam sami v té půdě, v této velikosti,

**[00:14:17]** že ještě je spousta dalších zvířatek.

**[00:14:20]** Tady vidíte třeba ta spodní diagonála jsou chvostoskoci,

**[00:14:24]** uprostřed nahoře stonoženka, vlevo nahoře drobnuška.

**[00:14:28]** O drobnušce řeknu jenom, že jeden z půdních organizmů,

**[00:14:32]** se můžete naučit rozpoznávat i vy.

**[00:14:35]** Jednoduše, nepotřebujete žádný studia.

**[00:14:38]** Jediné půdně zvířátko v velikosti půl milimetru,

**[00:14:41]** které má rozvětvená tykadla, takže všecko ostatní,

**[00:14:44]** buď tykadla nevidíte, nebo jsou to prostě rovný antenky.

**[00:14:48]** Toto stomákový je takovej, já nevím, na losa se to podová nejbliž.

**[00:14:53]** Prostě rozvětvený tykadla, tak to jsou drobnušky.

**[00:14:58]** Všimněte si u těch chvostoskoků, vlevo dole je chvostoskok,

**[00:15:03]** který žije na půdním povrchu, takže je zbarvnej,

**[00:15:07]** má dlouhý nohy, dlouhý tykadla, má oči,

**[00:15:10]** kdyby jsme se podívali blíž, tak je taky chlupatý.

**[00:15:13]** To vpravo nahoře je zvířátko, které je asi tak desetkrát menší,

**[00:15:16]** než to vlevo. Žije v hloubce půdního profilu.

**[00:15:20]** Když jste ve tmě, v půdě, 30 centimetrů v hloubce

**[00:15:24]** a v životě nevylezete ven, tak je fakt zbytečný investovat do nějakého zbarvení.

**[00:15:29]** Protože to je úplně k ničemu. Oči jsou vám na nic.

**[00:15:32]** Dlouhý tykadla vám překáží. Takže ty zvířata vypadají úplně jinak,

**[00:15:36]** jsou adaptovány na to půdní prostředí.

**[00:15:40]** Samozřejmě, že v této velikosti se v půdě nacházejí také dravci.

**[00:15:44]** Tohle jsou všechno draví roztoči, oni napadají, ty ostatní,

**[00:15:48]** je to taková zdravotní policie, nechytají ty úplně nejzdravější jedince.

**[00:15:53]** Chytají spíš takový ty polochromy, na co už chcípají.

**[00:15:56]** Ale o to je to důležitější. Kdybychom měli čas, tak bychom si ukázali

**[00:16:01]** na tom vpravo nahoře je to trošku vidět, jak tam dopředuční ten hrod,

**[00:16:05]** to je chelicera. Oni mají obrovské zbraně, nechtěli byste to potkat,

**[00:16:09]** kdyby to mělo 2 metry velikost. A všimněte si, že všichni mají poměrně

**[00:16:15]** buď to silné a dlouhé nohy. Což je samozřejmě dáno tím,

**[00:16:20]** že oni musí být rychlejší než ta kořist a musí se rychle přemístěvat,

**[00:16:24]** aby našli ty jedince, které potom můžou konzumovat.

**[00:16:27]** Takže dravý roztočí. No a pak jsou v půdě zvířata,

**[00:16:32]** který už můžeme vidět pouhým okem. To znamená to, čemu se říká makrofauna.

**[00:16:38]** U těhle zvířat už jsou některá, která si umí aktivně vyrývat chodbičky,

**[00:16:43]** že jsou závislá na tom, co v té půdě žije. A takový nejznámější zvířatko,

**[00:16:48]** samozřejmě dokonce i ti, co máte zahrádky a kompost, tak určitě pracujete s žížalama,

**[00:16:54]** víte, jak jsou důležité vermy, komposty a tak dále.

**[00:16:57]** Ale patří tam spousta dalších. Můžou to být brouci, mnohonošky, stínky, svinky.

**[00:17:04]** Tady zájemce odkazují na studium mnohonožek. České mnohonošky se děli do několika skupin,

**[00:17:12]** které mají půvabné české názvy, které trošku vystihují jejich charakteristiky.

**[00:17:18]** Jmenujou se chlupule, hrbule, plochule, svinule.

**[00:17:22]** Čili z toho je dost jasné, jak asi vypadají ty jednotlivé skupiny.

**[00:17:26]** Svinuli máte tady uprostřed na obrázku.

**[00:17:29]** Tak a než se pustíme dál, tak mám první otázku pro vás všechny.

**[00:17:33]** Doufám, že jste na slajdu. Koukám, že čas mi teda letí rychle.

**[00:17:37]** Zkuste si typnout, jak dlouha je nejdelší žížala na světě.

**[00:17:41]** Máte tady několik možností.

**[00:17:43]** Tam mělo být 60 cm, to je jedno.

**[00:17:48]** 80 cm, 90 cm, 150 cm nebo přes 3 metry.

**[00:17:52]** Tak si to zkuste odhadnout, co si myslíte.

**[00:17:58]** Já vám napovím, že ty největší žížaly žijí v tropických půdách.

**[00:18:04]** Já jsem se teď vrátil z Amazonie a z jednoho jsem se tam vychotěl,

**[00:18:08]** protože je to zážitek potkat dlouhou žížalu.

**[00:18:12]** Ty místní rybáry říkaly to, když chytíš, tak máš na týden vystaráno.

**[00:18:18]** Takže se podívejme, jak jsme typovali.

**[00:18:24]** Jak dlouho to necháváme? Ještě to běží.

**[00:18:27]** Ještě chvíličku to běží.

**[00:18:30]** Mimochodem tady v té škále by se už nestratila ani nejdelší žížala,

**[00:18:36]** která žije na území České republiky. Je to jenom tak na okraj.

**[00:18:40]** Už máme výsledky. Výborně, 150 centimetrů.

**[00:18:46]** Správna odpověď je ta poslední, přes 3 metry.

**[00:18:53]** Já jsem měl teď v rukách v amazonském pralese žížalu,

**[00:18:57]** která měla vydatně přes 2, tak 2,5.

**[00:19:01]** Ona se to blbě měří. Jak to chytíte do ruky, tak ona se vytáhne.

**[00:19:05]** Takže je to opravdu hodně dlouhé zvíře,

**[00:19:09]** ale skutečně ty největší žížaly můžou mít až přes 3 metry.

**[00:19:13]** Jsou tlustý asi takhle jako můj palec, nebo ještě víc.

**[00:19:16]** A je to takový hodně dlouhej salám.

**[00:19:19]** Zajímavé je, že indiáni mi říkali, musíš ji chytit rychle,

**[00:19:22]** protože jinak ti rychle zaleze do půdy.

**[00:19:25]** No, zas tak rychle to není, musím říct.

**[00:19:29]** Jsem to celá zvlád. Tak pojďme dál.

**[00:19:32]** Kromě zvířat, které vlastně v té půdě jsou velké,

**[00:19:36]** volným okem viditelné a žerou hlavně ten organický odpad,

**[00:19:40]** který tam najdou, tak jsou tam taky samozřejmě dravci

**[00:19:44]** v této velikostní kategorii.

**[00:19:47]** Tady máte nějakou ukázku, ty jsou velice různorodný,

**[00:19:50]** stonošky, brouci, pavouci.

**[00:19:53]** Velmi významní půdní dravci jsou v sociálním hmyzu mravenci,

**[00:19:58]** kteří dokážou zaučít.

**[00:20:00]** určitých okolností opanovat v podstatě ten ekosystém a jsou tam dominantní.

**[00:20:05]** Tak a když to vezmeme takhle všecko dohromady a dáme si to jako na jeden obrázek,

**[00:20:11]** tohle je možná desetina nebo ještě míň snímku, které jsem udělal

**[00:20:17]** na základě několika vzorků půdy,

**[00:20:20]** tak jedna věc, které si musíme všimnout je, že půda je extrémně bohatá na život

**[00:20:26]** a na životní formy, že tam žijí prostě velké množství jak druhů,

**[00:20:32]** tak jedinců těch půdních organismů a že v podstatě je to zdrojem neskutečné biodiverzity.

**[00:20:39]** Já s oblibou říkám, když vás budou učit ve škole nejpestřejší druhově,

**[00:20:45]** nejpestřejší ekosystém, tak se většinou zmiňuje koralový útes,

**[00:20:49]** jakože tam je nejvíc druhu na nejmenší ploše,

**[00:20:52]** tak jako některé naše nejlepší místa v půdě v České republice

**[00:20:57]** klidně, bez problému můžou soutěžit s koralovým útesem,

**[00:21:02]** co se týče počtu druhů, které na stejné ploše v té půdě žijí.

**[00:21:07]** Takže myslím si, že bychom mohli trošku přepsat učebnice a říkat,

**[00:21:13]** že druhově nejpestřejší je zdravá půda, ale za chvilku si ukážeme,

**[00:21:18]** že ten problém je, jestli ta půda opravdu zdravá je.

**[00:21:22]** A hned rychle v rychlem sledu vám dám druhou otázku,

**[00:21:27]** bavili jsme se, připomenu, že hlavní hráči jsou houby, bakterie a breberky,

**[00:21:33]** to tam je všecko ostatní,

**[00:21:35]** typněte si, kolik druhů breberek žije v našich půdách.

**[00:21:41]** Říkal jsem vám, že to je velmi druhově bohaté,

**[00:21:43]** bavíme se o území České republiky,

**[00:21:46]** pojďme si typnout, kolik druhů v našich půdách žije.

**[00:21:51]** Zkuste si typnout.

**[00:21:54]** Já jsem to už i žalil trošku, možná vás nevnadíl,

**[00:21:58]** jak tak koukám na to hlasování.

**[00:22:06]** Tak narůstá nám počet zúčastněných,

**[00:22:10]** nikdo nevěří, že by bylo jenom 500,

**[00:22:14]** nebo skoro nikdo, pardon, omlouvám se, třem procentům,

**[00:22:18]** který to takhle typují.

**[00:22:24]** Tak ještě chvilku počkáme.

**[00:22:31]** Výborně, tak to by jsme mohli vzít jako nějaký výsledek.

**[00:22:37]** Správná odpověď je tentokrát asi 1000 až 1500,

**[00:22:42]** ale je tam jedno ale.

**[00:22:44]** To ale je v tom, že my ještě strašnou spoustu druhů,

**[00:22:48]** které žijou i v našich půdách, neznáme.

**[00:22:51]** Takže já mluvím o těch, které jsou popsané a zajevidované,

**[00:22:54]** o kterých víme a že jsou výskytem v České republice.

**[00:22:58]** Jinak platí, že třeba jenom těch roztočů, co studuju já,

**[00:23:01]** tu jednu malou skupinu těch pancířníků,

**[00:23:04]** je na světě víc než 10 000 popsaných druhů

**[00:23:06]** a každý rok přibývají desítky a stovky dalších.

**[00:23:10]** Teprve teď se to začíná pořádně studovat.

**[00:23:13]** A že celkově ten odhad všech druhů breberek na planetě

**[00:23:18]** bude v vysoce přes 100 000.

**[00:23:21]** To podstatné, co chci říct, je,

**[00:23:24]** ale když započteme houby a bakterie a všechny jejich druhovou rozmanitost,

**[00:23:29]** tak platí, že když se postavíte v lesní půdě,

**[00:23:32]** řekněme, vidím tady Novohradské hory,

**[00:23:35]** tak v žofinském pralese nebo na Boubíně

**[00:23:39]** nebo někde v Beskydech, v dobrém lese,

**[00:23:42]** s Míšenem se postavíte do lesa,

**[00:23:45]** tak pod vašimi nohama,

**[00:23:47]** vesmír pod našimi nohama, pod vašimi nohama,

**[00:23:50]** je víc druhů, organizmů, druhů,

**[00:23:55]** než je všech obratlovců, to znamená ryb,

**[00:23:59]** obojživelníků, plazu, ptáků a savců, žijících ve Evropě.

**[00:24:04]** A je tam víc jedinců, kousků, živočichů a mikroflóry,

**[00:24:11]** než žijí lidi na naší planete.

**[00:24:14]** To znamená, jsme v počtech miliard a výše.

**[00:24:17]** Jenom pod těmi vašimi nohama.

**[00:24:21]** Že jsou to neskutečná čísla, neskutečná pestrost,

**[00:24:24]** neskutečné bohatství.

**[00:24:26]** Jenom žížal může být na hektár běžně třeba tři tuny.

**[00:24:30]** A byste měli představu.

**[00:24:31]** Takže záleží na tom, kde jsme a jak ta půda vypadá,

**[00:24:35]** ale opravdu ta půda, když to něco je,

**[00:24:40]** tak rozhodně to není substrát, ale je to živoucí organizmus.

**[00:24:45]** To si prosím pamatujme, to je možná první a nejdůležitější.

**[00:24:48]** Je to hrozně živé, plné života,

**[00:24:51]** pokud tím člověk určitým způsobem nenakláda.

**[00:24:55]** Já vlastně předpokládám, že nás tady sledují i zástupci biznisu,

**[00:25:00]** tak jsem si dovolil udělat v podstatě jako schémátko,

**[00:25:04]** že bychom tu půdu mohli vnímat jako takovou drobnou firmu,

**[00:25:07]** velice šikovnou, které budeme říkat jivá půda and company.

**[00:25:12]** A tady máme teda nejznámější představitele,

**[00:25:16]** kteří jsou klíčoví v tom systému.

**[00:25:19]** A když se podíváme na to, co vlastně ta firma dělá,

**[00:25:22]** tak ten hlavní výrobní program je úrodná půda,

**[00:25:25]** zdravá půda, plná života.

**[00:25:28]** A na vstupech je materiál a energie.

**[00:25:31]** Tak ten materiál i energie obojí, už jsem říkal,

**[00:25:34]** je v té mrtvé organické hmotě.

**[00:25:36]** Ale ta firma ještě nakupuje u živých rostlin její produkty.

**[00:25:41]** To znamená, že živé rostliny vyrábějí nějaké látky energeticky bohaté,

**[00:25:45]** zejména cukry a další aminokyseliny a tak dále.

**[00:25:49]** Ty kitky to tlačí kořenama do té půdy.

**[00:25:52]** Ukážeme si, proč to dělají.

**[00:25:53]** Proč někdo, když něco vyrábí, tak s tím takhle šrádá.

**[00:25:57]** A ty půdní breberky si pro to šahají,

**[00:26:00]** protože to je skvělý zdroj energie.

**[00:26:01]** Takže jednak mají zadarmo opat a jednak nakupujou u rostlinných kořenů.

**[00:26:07]** Když se podíváme na tu strukturu nebo organizační strukturu

**[00:26:11]** téhotoho podniku, tak tam máme inženýry.

**[00:26:13]** To znamená, to jsou organismy, které mají na starosti výstavu sítí,

**[00:26:18]** dispatching, distribucí zdrojů.

**[00:26:22]** Pak jsou tam zvířata, který mají na starosti logistiku,

**[00:26:26]** zejména co se týče těžké techniky,

**[00:26:29]** to znamená hrabání, posouvání, přesouvání věc,

**[00:26:32]** věcí něco jako náchladní auta, buldozery a bagry.

**[00:26:36]** Pak máme lehkou techniku, to znamená rozdrobování,

**[00:26:40]** stříhání, distribuce, obalování a tak dále,

**[00:26:44]** míchání s půdou, to je ta další divize s lehkou technikou,

**[00:26:50]** to je ta půdní mezofauna.

**[00:26:51]** No a nakonec jsou to samozřejmě všude, v každém podniku,

**[00:26:54]** musí být dělnici a musí jich být nejvíc.

**[00:26:56]** A to jsou dělnici, kteří mají na starosti recyklaci a výrobu

**[00:27:02]** a to jsou právě ty bakterie a houby.

**[00:27:04]** Zajímavé je, že v tomto podniku,

**[00:27:06]** samozřejmě tam musí být regulace, aby někdo neulít

**[00:27:10]** a nebyl nějak přes příliš, nech se nerozmnožil

**[00:27:15]** na úkor ostatních, tak je tam samozřejmě složka regulace,

**[00:27:19]** což jsou všechny ty dravé druhy.

**[00:27:21]** Zajímavé je, že v tomto podniku se neplatí mzda.

**[00:27:24]** Ale zajímavé je, že v tomto podniku mzda přichází

**[00:27:27]** jaksi s množstvím práce sama.

**[00:27:29]** Čím více ty organismy makají, tím více získají materiálu a energie,

**[00:27:34]** to znamená je v jejich vlastním, jako kdyby byli sami akcionáři toho podniku.

**[00:27:39]** To znamená, čím více makají, tím více dostanou,

**[00:27:43]** takže není třeba je moc popohánět a opravdu se snaží.

**[00:27:47]** Občas do toho podniku vstupují mnější vlivy

**[00:27:50]** a potom se stane to, že ten podnik může kolabovat.

**[00:27:55]** No a hlavní výstupy nebo produkty a komponenty,

**[00:27:59]** které v tom systému vznikají, jsou tady na tom

**[00:28:02]** a oni mají ještě nějakou návaznost.

**[00:28:04]** Tak to první, co je, je, že se uvolňujou živiny pro rostliny.

**[00:28:09]** Ale je zajímavé, že ta organická hmota, většinou, když mluvíme o rozkladu,

**[00:28:13]** tak si lidi myslí, že se musí rozložit jako úplně všecko do mrtě na ty živiny,

**[00:28:17]** na to CO2, energii a nic nezbyde.

**[00:28:22]** Ale tak to není.

**[00:28:23]** Určitá malá část té organické hmoty se zachová v té půdě.

**[00:28:29]** Představte si to tak, že vlastně, jako by ta složitá molekula organická,

**[00:28:33]** do toho vlítnou ty dělnici a ty ostatní,

**[00:28:35]** různě to připravějí, nastříhají

**[00:28:37]** a oni to nasekají enzymama na krátké kousky

**[00:28:40]** a ty krátké kousky potom chytají dalšíma enzymama

**[00:28:43]** a zastorost jako by stříhají na menší a menší

**[00:28:45]** a na konci jsou ty uvolněné živiny.

**[00:28:47]** Jenomže, jak jsou ty krátké kousky v tom prvním kroku, druhém,

**[00:28:51]** jak si volné, tak oni mají, jak si chemicky, bych řekl, lepivé konce.

**[00:28:58]** Takže část těchto částečně rozložených molekul

**[00:29:03]** chemicky spolureaguje a vytváří poměrně stabilní sloučeniny,

**[00:29:07]** kterým říkáme humusové látky.

**[00:29:09]** A v té běžné výbavě moc enzymů ty půdní dělnici nemají.

**[00:29:14]** Oni to umí, ale stojí to hodně práce a tak, tak radši to nedělají.

**[00:29:18]** Oni si jedou, dokud mají ten materiál, tu mrtvoorganickou hmotu.

**[00:29:22]** Takže se nám v půdě ukládá produkt, v podstatě syntézi

**[00:29:27]** z toho rozloženého materiálu, který vytváří ten černý humus,

**[00:29:32]** co známe v půdě.

**[00:29:33]** Chemicky je to velmi složité, nepůjdu do toho.

**[00:29:36]** Díky tomuhle humusu a činnosti organizmu, to si ještě ukážeme,

**[00:29:40]** vznikají v půdě takové zhluky, kterým se říká půdní agregáty

**[00:29:45]** a ty půdní agregáty jsou hlavní součásti toho, čemu říkáme

**[00:29:49]** půdní struktura, že tohle jsou ty produkty firmy

**[00:29:52]** půdní breberky and company.

**[00:29:56]** Zásadní věc pro naše přežití, ať to tak nevypadá, tak...

**[00:30:00]** tak bez toho bychom nefungovali.

**[00:30:01]** Tak, tady je zjednodušeně hodně, i když to vypadá složitě,

**[00:30:05]** jak ten systém funguje.

**[00:30:07]** A to jsou ty žluté nebo oranžové šipky.

**[00:30:09]** V podstatě roztlina produkuje organickou hmotu s využitím živin,

**[00:30:15]** jak jsme si říkali, sluníčka CO2 z ovzduší

**[00:30:18]** a když tu produkci tad někam jde,

**[00:30:22]** buď jde do jiného ekosystemu, se žere to kráva, nebo králík, nebo kobelka,

**[00:30:27]** a nebo to odumře a zůstane to v podobě mrtvé organické hmoty,

**[00:30:31]** ať už je to kořen nebo listí, většinou blízko povrchu nebo na povrchu půdy.

**[00:30:36]** Do toho nastupuje půdní fauna, čili ty moje breberky,

**[00:30:40]** a houby a baktérie, a tam, co máte to divné slovo exudaty,

**[00:30:45]** to jsou kořenové výlučky, které roztliny těma kořenama pouští do toho prostředí

**[00:30:50]** a tam si ty houby a baktérie šahají pro energii.

**[00:30:52]** To je jako energetický drink.

**[00:30:55]** Ukážeme si, proč je to důležité, že to taky tak dělá ještě.

**[00:30:59]** No a v tom procesu v podstatě ta půdní fauna to předpřipraví,

**[00:31:03]** ty houby a baktérie to jednak rozloží, ale jednak současně,

**[00:31:07]** to znamená zpátky na živiny, ale jednak současně, jak jsem řekl,

**[00:31:10]** vyrábí ten humus a půdní strukturu.

**[00:31:12]** A humus a půdní strukturu, až si to přeložíte,

**[00:31:15]** tak je v podstatě uhlík a nějaká prostorová záležitost.

**[00:31:20]** To znamená, ten systém za normální okolností

**[00:31:24]** ukládá do půdy určitou část toho, co dostává

**[00:31:28]** v podobě nějakého trvalejšího uhlíku, toho humusu.

**[00:31:32]** Budeme tomu říkat třeba půdní uhlí, si to představme jako uhlí.

**[00:31:36]** Tak se tam ukládá a dostává to tam.

**[00:31:39]** A ta struktura, která vznikne, umožňuje v podstatě zadržovat vodu

**[00:31:44]** a udržet tam ty živiny pro ty rosliny, což ještě ukážeme, jak.

**[00:31:48]** Já jsem tam namaloval už tady, i když se k tomu teprve dostane,

**[00:31:52]** co se děje, když tam jako lízneme třeba na to pole hnojiva,

**[00:31:56]** minerální, umělá. Tady mám NPK, nejčastěji používané hnojivo.

**[00:32:02]** Všimněte si tu modrou šipku. Kytka dostane, co potřebuje.

**[00:32:06]** Ale všichni ostatní přijdou zkrátka.

**[00:32:10]** Minerální hnojivo nemá organické vazby, to je fosfát,

**[00:32:14]** dusík, draslík, anorganické, minerální, proto se to jmenuje minerální.

**[00:32:18]** Není tam žádná využitelná energie, čili my uděláme zkrátku,

**[00:32:23]** navalíme to ty kytce, ta roste a celý ten půdní systém

**[00:32:27]** je jako odepsanej. Nedostane žádnou energii. To je důležité.

**[00:32:33]** Teď si něco řekneme o velmi složité věci,

**[00:32:37]** kterou se pokusím jednoduše vysvětlit.

**[00:32:42]** Já říkám, že k čemu vlastně v půdě jsou ty stovky a tisíce druhů,

**[00:32:47]** když vlastně těch funkcí, když je tady popisujeme, je třeba deset,

**[00:32:51]** nebo i kdyby jich bylo dvacet, co mají zajišťovat.

**[00:32:55]** Na co tam máme ty stovky, tisíce druhů na každém místě?

**[00:32:59]** Tam je důležité vědět, že čím více druhů máme, tím je větší šance,

**[00:33:05]** že ten systém bude fungovat v různých podmínkách.

**[00:33:08]** Máme se tomu funkční redundance, tomu, že několik z organizmu

**[00:33:12]** zajišťuje úplně stejnou funkci. A já tomu říkám pojišťovna štěstí.

**[00:33:18]** Protože to funguje tak, na tom grafu vlevo vidíte takové obdelníčky.

**[00:33:22]** To jsou jednotlivé druhy třeba těch roztočů, ale můžou to být baktérie,

**[00:33:26]** můžou to být houby, může to být cokoliv.

**[00:33:29]** Jsou to druhy, které zabezpečují tu jednu jedinou funkci.

**[00:33:33]** Třeba v tomhle případě rozdrobování toho organického opadu.

**[00:33:37]** A ten obdelníček na té spodní ose ukazuje toleranci toho druhu

**[00:33:42]** k podmínkám toho prostředí. Můžeme si dole říct, že bude teplota

**[00:33:46]** nebo vlhkost. Tak ten druh F má široké rozpětí, může být ve velmi suchém

**[00:33:51]** i v relativně vlhkém prostředí, zatímco ten druh E je vyloženě

**[00:33:56]** jenom vlhkomilný a druh B je vyloženě jenom suchomilný.

**[00:34:00]** A teď všichni dělají to samý. A ten rozsah normálních podmínek,

**[00:34:04]** který je na vašem poli nebo na vaší zahrádce, je někde v tom zeleném sloupečku.

**[00:34:08]** Když tam přijdete a strčíte nám sondu, tak tam najdete druhý A, B, C, D,

**[00:34:14]** velmi vznácně E, F, hojně G, H tam nebude.

**[00:34:19]** A tak si řeknete, k čemu to tady je, když by to fungovalo s jedním v pohodě.

**[00:34:23]** No ale vtip je v tom, že přijde letošní rok a v únoru a v březnu

**[00:34:29]** máte na jedno jakoby 25 stupňů a celé se to šíbne někam jinam.

**[00:34:35]** A spousta těch druhů, které v tom normálním rozmezi podmínek může fungovat,

**[00:34:39]** tak je na jedno out. Nemůžou fungovat.

**[00:34:42]** A díky bohu máme ty druhy, které mají tu toleranci pro ty jiné podmínky

**[00:34:47]** a ty to zabezpečí. Tenhle efekt zabezpečuje, že ta naše půda

**[00:34:52]** vlastně funguje v širokém rozmezi dokonce, když ji ničíme,

**[00:34:56]** když do ní fakt jako děláme hrozný věci, vždycky se zatím ještě najde

**[00:35:01]** většinou nějaký druh, který tu funkci, kterou tam potřebujeme, zabezpečí.

**[00:35:06]** Má to dvě výhody, nebo řekněme dva aspekty, jeden výhodný, jeden nevýhodný.

**[00:35:11]** Ten výhodný je v tom, že přesto všechno, co té půdě děláme,

**[00:35:16]** tak ona ještě víceméně funguje.

**[00:35:19]** Jenomže současně to maskuje do jisté míry její skutečný stav.

**[00:35:23]** My, když se nepodíváme, kolik tam těch druhů je, tak nevíme,

**[00:35:27]** jestli to táhne, prostě tu kliku točí už ten poslední druh,

**[00:35:31]** který mu takhle teče pod prostě a už jakoby fakt má na málé.

**[00:35:35]** Anebo jestli jich tam je ještě deset, který to tak nějak se o to podělejí.

**[00:35:40]** Takže vlastně my můžeme být na řadě míst, i když to na venek

**[00:35:44]** jakoby funguje, tak můžeme být jediný krůček od kolapsu toho systému.

**[00:35:49]** A bez toho, aby jsme se podívali, co v té půdě žije,

**[00:35:52]** tak je velmi těžké vědět, jaký je opravdový stav.

**[00:35:56]** Na těch schématech to máte namalováno.

**[00:35:58]** To úplně vpravo je, když dáváme hnojivo rovnou roztlině.

**[00:36:01]** Tak tam nemáme žádný prostor pro to.

**[00:36:06]** Ale buď to tam dáme, nebo to tam nedáme.

**[00:36:08]** Kytka prostě nemá a končí. To je hydroponie.

**[00:36:12]** To, co je vlevo, je přirozený systém.

**[00:36:14]** Tam každé úrovni, červení jsou ty regulatory,

**[00:36:17]** v každé úrovni je několik možností, kudy má se ta organická hmota,

**[00:36:21]** ten materiál a nakonec ty živiny dostanou do roztliny.

**[00:36:24]** A když něco z toho vypadne, tak tam furt nějaká cesta zbyde.

**[00:36:28]** To uprostřed jsou zjednodušené podmínky třeba na našich intenzivních polích,

**[00:36:32]** kde už máme několik málo organismů na každém stupni.

**[00:36:36]** Většinou teda u těch bakterií je to ještě relativně dobré,

**[00:36:39]** protože jsou hodně přizpůsobivý,

**[00:36:41]** ale vlastně to riziko toho kolapsu je tam mnohem větší.

**[00:36:45]** A teďka začíná to být složité.

**[00:36:48]** Ale ten půdní systém prostě je složitý.

**[00:36:51]** Tady si jenom chceme říct,

**[00:36:54]** že když mluvíme o toku té organické hmoty a těch živin,

**[00:36:58]** tak mluvíme o nějakém protekání energie,

**[00:37:01]** která byla v té mrtvé organické hmotě.

**[00:37:04]** V zásadě ta energie teče v tom půdním systému třema cestama,

**[00:37:09]** třema kanály se říkají.

**[00:37:11]** Bakteriální, houbové a kořenové.

**[00:37:13]** No a teďka to podstatné je, a tady si vysvětlíme,

**[00:37:16]** proč ta kytka valí ty živiny do těch kořenů a do té půdy.

**[00:37:20]** Proč si to nenechá, když to vyrobí?

**[00:37:22]** Představte si, že máte firmu, něco vyrábíte,

**[00:37:24]** a pak vylezete na ulici a budete to rozdávat.

**[00:37:27]** Nedává to moc smysl.

**[00:37:29]** Ale v půdě to smysl dává.

**[00:37:31]** Ten vtip je totiž v tom,

**[00:37:33]** že ta kytka potřebuje od těch bakterií a od těch hůb,

**[00:37:37]** aby dodávaly živiny, vodu, minerální látky atd.

**[00:37:41]** A ty bakterie to dělají tam, kde jsou.

**[00:37:44]** Ty hůby to dělají tam, kde jsou.

**[00:37:46]** Oni to dělají, protože to dělají pro sebe.

**[00:37:48]** Oni potřebují pro sebe tu energii.

**[00:37:50]** Jenomže, když máte někde levný zdroj energie,

**[00:37:54]** tak i tyhle ctítvorové uvažují

**[00:37:58]** a nebudou makat tvrdě někde na nějakým rozbíjení,

**[00:38:01]** nějaké těžké celulózy,

**[00:38:03]** když můžou část energie pokrýt cukrem.

**[00:38:08]** Radši si dáte, já nevím, med než piliny k snídaní.

**[00:38:14]** To asi každý chápe.

**[00:38:16]** Takže ty bakterie koukají, kde mají dobrou levnou energii.

**[00:38:20]** A ta kytka to ví.

**[00:38:22]** Takže ona jim tam valí cukr.

**[00:38:24]** To je ta nejrychlejší, nejlepší, nejsladší energie.

**[00:38:27]** A ty bakterie si říkají,

**[00:38:29]** tak nebudu se trápit tamhle někde v půdě, kde to nemám.

**[00:38:33]** A jde k tomu koření, kde ten cukr je.

**[00:38:35]** A tam se rozhrůstají ty jejich populace, stejně tak houby.

**[00:38:39]** No a tam rozkládají tu mrtvou organickou hmotu.

**[00:38:42]** A ta kytka hned v zápětí za to dostává ty minerální látky,

**[00:38:46]** ty živiny, které potřebuje.

**[00:38:48]** To znamená, oni si takhle jako by platějí.

**[00:38:50]** Kytka platí cukrem, bakterie platí živinama.

**[00:38:54]** A takhle to krásně funguje.

**[00:38:56]** Je to strašně důležitý zdroj energie.

**[00:38:58]** A teď ještě rozdíl mezi houbama a bakteriem.

**[00:39:01]** A ty bakterie mají radši jako by stálejší vlhkost,

**[00:39:04]** takže jsou v těch podmínkách spíš hloub špůdě.

**[00:39:07]** A kde je relativně ta vlhkost.

**[00:39:09]** Není v tak velkých amplitudách.

**[00:39:13]** Zatímco u těch hub, ty mají vlákna.

**[00:39:16]** Největší houbový organizmus může mít pod houby několik hektarů.

**[00:39:19]** Slyšeli jste to? Třeba Václavka.

**[00:39:21]** Či několik tun. Rozhodně není veleryba největší organizmus na naší planete.

**[00:39:26]** Pravděpodobně to bude nějaká houba,

**[00:39:28]** která bude mít prostě několik, možná i desitky tun

**[00:39:32]** a bude prostě na 4 hektarech někde nebo ještě víc.

**[00:39:35]** A ty vlákna, když v daném místě voda není,

**[00:39:39]** tak má potruby, tak si ho přitáhne ta houba z místa, kde je.

**[00:39:43]** Pro ty rostliny je to důležité, protože oni vstupují do interakcí.

**[00:39:47]** Takže s bakteriema, ona je pustí do svého kořene,

**[00:39:51]** ty tam vytvoří takzvané kořenové hlízky

**[00:39:54]** a ta bakterie jim chytá vzdušný dusí, když je ho málo v půdě.

**[00:39:58]** To umí teda kytat.

**[00:40:00]** květky bobovité, taky se říká motylo, květek, krásnější starý název.

**[00:40:07]** Uhubě to tak, že dodávají hlavně minerály, nejdůležitější jsou asi fosfáty z velké vzdálenosti

**[00:40:14]** a zase mají vztah s tím kořenem, že do něho vlezou nebo ho opletou, říká se tomu mikoryza

**[00:40:20]** a vlastně oni propojují ten svět půdy do mnohem větší šíří, že dodávají vodu, dodávají živiny,

**[00:40:26]** které samozřejmě mají za to oni za odměnu ten zdroj energie.

**[00:40:30]** A zase bychom si mohli povědat v jiné přednášce o tom, že ta houba i ta kytka vstupuje do těch interakcí

**[00:40:37]** každá s více těma partnerama. Není, nemá jednu houbu jako.

**[00:40:41]** Má jich několik a ta houba má taky několik kytek.

**[00:40:45]** Takže to, co v lese vzniká, třeba nebo někde na přírodní půdě, je propojenost různých rostlin

**[00:40:51]** přes ta houbová vlákna. A ta houbová vlákna fungují po spádu koncentrací určitých látek.

**[00:41:00]** Takže jakmile máte někde rozdíly, tak vzniká prostě je, kdež je někde něčeho hodně a někde něčeho málo

**[00:41:08]** a mezi tím je trubka, co se tak asi děje. Já to hrozně mechanizuju.

**[00:41:13]** Teď by mě odborníci hodně zbyli ve skutečnosti, to není žádná trubka, je to složitý proces.

**[00:41:18]** Ale každopádně po tom koncentračním spádu se ta látka šíří.

**[00:41:22]** Takže máme něco, čemu můžeme říkat, pan Wolleben tomu říká lesně, internet.

**[00:41:29]** A když máte třeba strom, který napadne škůdce, on se začne bránit tomu škůdci,

**[00:41:34]** začne produkovat nějaké látky, ale ty látky zaznamená ta mykorýza,

**[00:41:38]** protože jich je v tom stromu víc, než těch, které nejsou napadené.

**[00:41:42]** Začne se to šířit a okolité stromy dostanou signál od toho nemocného,

**[00:41:47]** něco mě žere. Takže oni začnou produkovat ty obranné látky,

**[00:41:51]** ještě než jsou napadené, protože po internetu přišel signál,

**[00:41:55]** braň se. Zajímavý je, že to není internet typu,

**[00:42:00]** jakože by to byl jenom drát, protože ta houba ještě o tom rozhoduje.

**[00:42:04]** Ona ještě říká, kam to pošle a kam to nepošle a co si z toho vezme sama.

**[00:42:08]** Je to mnohem složitější, je to chemický, biochemický,

**[00:42:11]** ale je to fascinující a jenom to říká, proč není dobré,

**[00:42:15]** například, když jsme v přírodním lese,

**[00:42:19]** teď nechci rozebírat tu diskusi hospodářských lesů,

**[00:42:23]** ale když jsme v přírodním lese a napadne nám brouk,

**[00:42:27]** třeba smrka nějaký a my to zjistíme někde trošku,

**[00:42:31]** tak máme tendenci ten strom hned fiknout a odvést.

**[00:42:36]** Jakoby jo, nerozmnoží se nám na tom brouk

**[00:42:40]** a nenaletí nám dookolí, ale ten strom nestihne dát signál

**[00:42:44]** těm ostatním, takže když tam máme nějaký vnější zdroj,

**[00:42:47]** ten nákazík, která tam nalítává tak jako tak,

**[00:42:50]** my nevarujeme ty ostatní stromy, že se mají připravit

**[00:42:54]** a postupně je vykácíme teda všechny.

**[00:42:57]** Zatímco když ten přirozený systém funguje,

**[00:43:00]** tak chvilku to jako vyjde, protože je tak trošku to jako požár,

**[00:43:04]** ale pak najednou už ta síla té připravenosti toho lesa

**[00:43:08]** je taková, že se spolu s vnějšíma podmínkama samozřejmě

**[00:43:12]** může vlastně to napadení zastavit a ten les hlavně se může obnovit.

**[00:43:16]** Takže velmi důležitá věc.

**[00:43:18]** Další zajímavý proces, který se děje při tom rozkladu,

**[00:43:22]** já jsem ho nazval mikrobiální gambit.

**[00:43:24]** Kdo tu hraje v šachy, to nemám jako otázku,

**[00:43:26]** ale tak pár lidí víte, co je gambit.

**[00:43:29]** Gambit je, když obětuju třeba dámu, to je dámský gambit.

**[00:43:32]** Já obětuju dámu, což je nejsilnější figura

**[00:43:35]** a v zásadě by to znamenalo, že jsem prohrál.

**[00:43:39]** Jenomže jsou herní varianty, kdy obětí dámi

**[00:43:42]** já můžu vlastně vyhrát celý zápas.

**[00:43:45]** Čili já obětuji něco velmi cenného, abych získal.

**[00:43:49]** A to přesně dělají bakterie a houby, oni obětujou sebe sama.

**[00:43:53]** Oni se nechají sežrat. Co to je za logiku?

**[00:43:56]** Necháte se sežrat, abyste vyhráli souboj.

**[00:43:59]** Ale vtip je v tom, že oni vlastně porůstají

**[00:44:02]** tu mrtvou organickou hmotu, ten zelenej čtvareček je výřez

**[00:44:05]** nějakého mrtvého listu a do toho narůstají

**[00:44:08]** ty houby a ty bakterie a oni můžou narůstat jenom vlastně

**[00:44:11]** na ty povrchy, které mají k dispozici.

**[00:44:14]** Ty povrchy mají nějakou plochu, oni to porostou

**[00:44:17]** a spadla kléc dál, už se nemůžou rozmnožovat,

**[00:44:20]** nemůže jich být víc. Ale do toho přijdou breberky

**[00:44:23]** a oni žerou rády právě ty houby a ty bakterie.

**[00:44:28]** Jenomže, já nevím, kdo z vás,

**[00:44:33]** víte co je knekebrot, že jo? A už jste si někdy namazali

**[00:44:37]** třeba knekebrot jenom marmeládou nebo jenom medem.

**[00:44:41]** Zkuste to někdy a pak zkuste jíst z toho jenom ten med.

**[00:44:47]** To nejde. On se vsákne, drží to na tom,

**[00:44:51]** prostě to tam, jestli chcete med, tak musíte s knekebrotem,

**[00:44:54]** musíte to žejkat celý. A to se mi platí i v té půdě.

**[00:44:59]** Tam jsou houby a bakterie, tam přijdou ty roztoči a všichni ty breberky

**[00:45:03]** a chtějí ty bakterie a ty houby žrát, ale oni si je neumí odseparovat,

**[00:45:07]** tak jim nezbývá nic jinýho, než si krájet i tu mrtvou organickou hmotu.

**[00:45:11]** Takže jim nadrobují, žerou to všechno,

**[00:45:14]** ale tím vlastně dělají to, co vidíte na ty kostce vpravo,

**[00:45:17]** že ta kostka původně má nějaký povrch,

**[00:45:20]** ale tím, že se to nařeže na drobné kousky,

**[00:45:24]** tak se ten povrch násobně zvětší.

**[00:45:28]** Takže pár bakterií sice bylo sežráno,

**[00:45:31]** ale najednou mají třeba 6x tolik povrchu k dispozici

**[00:45:35]** a ty jejich populace se můžou rozrůst, to samý houby atd.

**[00:45:39]** Výrazně zvyšuje dostupnost toho substrátu,

**[00:45:43]** tím se zvyšuje mimochodem i rychlost toho rozkladu,

**[00:45:46]** což je dobře zase pro ty kytky, ale současně vlastně ty populace,

**[00:45:50]** huba bakterii, vyhrajou tím, že se nechali sežrat.

**[00:45:53]** Takže proto mikrobiální gambit.

**[00:45:56]** No a teď jsme u toho nejpodstatnějšího.

**[00:45:59]** To, co je podle mě v půdě nejdůležitější, je dobrá, zdravá půdní struktura.

**[00:46:04]** A teď, jak ta struktura vzniká, tak máme ten mrtvý opad,

**[00:46:08]** breberky to nakrájejí, nafragmentujou,

**[00:46:12]** bakteria huby to začnou rozkládat, vznikají humusové látky

**[00:46:15]** a oni, jak žijí, tak ještě kromě toho produkují různé produkty.

**[00:46:19]** Můžeme tomu říkat blemci, můžeme tomu říkat slizi,

**[00:46:23]** můžeme tomu říkat já nevím jak.

**[00:46:26]** Má to svoje samozřejmě odborné názvy.

**[00:46:29]** V zásadě to nejznámější slovo z poslední doby, z vědy, se nazývá glomalin,

**[00:46:34]** což je produkt některých druhů hub.

**[00:46:37]** A oni fungují jako docela dokonalé lepidlo.

**[00:46:41]** Vy si představte, že máte ty půdní částice drobné jílové, částice písek

**[00:46:45]** a teď najednou tam je nějaký takový, jak já vím, k čemu bych to přirovnal,

**[00:46:49]** disperzní lepidlo a všecko se to tam splácá dohromady a hezky to drží.

**[00:46:55]** A ještě, aby to nebylo dost, tak kromě toho, že se to takhle lepí s těma bakteriem

**[00:47:02]** a houbama, tak ty houby mají vláknitou strukturu a ty to ještě pěkně prorostou,

**[00:47:06]** takže to takhle omotají do takového košíčku.

**[00:47:10]** A to, co vznikne, to se nazývá půdní agregát.

**[00:47:14]** A ten půdní agregát docela dobře drží.

**[00:47:16]** Když máte zdravou půdu a dáte si ji takhle do cedníku jako čajovýho

**[00:47:20]** a budete to přelejívat pozvolná vodou,

**[00:47:26]** tak vám vlastně bude protékat téměř čirá voda.

**[00:47:29]** Když budete mít půdu, která má rozbitou půdní strukturu a uděláte to samé,

**[00:47:34]** tak když to uděláte, tak to, co vám proteče, bude zakalená voda

**[00:47:37]** a ta půda vám z toho sítka zmizí neúplně.

**[00:47:40]** Takhle poznáte, jestli má půda opravdu dobrou strukturu.

**[00:47:44]** Dobrá struktura znamená, že vznikají půdní agregáty.

**[00:47:48]** A teď si řekneme, proč je vlastně ta půdní struktura tak strašně důležitá.

**[00:47:52]** Mně to strašně běží čas.

**[00:47:54]** Tohle je pohled elektronovým skenovacím mikroskopem

**[00:47:57]** do takového půdního agregátu.

**[00:47:59]** Všimněte si, to se ani nedá popsat, jak je to strašně složitý prostor.

**[00:48:03]** Má to prostě vlákna, lamely, prostory nejrůznějších tvarů,

**[00:48:09]** větší, menší, štěrbiny.

**[00:48:13]** Když máte velikost, že jste na tomhle obrázku třeba tisícina

**[00:48:18]** nebo setina tyhle plochy a máte se v tom pohybovat,

**[00:48:23]** tak jste v strašně divoký krajině.

**[00:48:26]** Najít kamaráda může být docela problém,

**[00:48:29]** protože je to prostě strašně složité.

**[00:48:32]** Základem nicméně půdní struktury jsou ty minerální látky,

**[00:48:36]** co tam jsou, ta hlína a písek.

**[00:48:38]** A tam jsou důležité jílové minerály.

**[00:48:40]** Ty mají vrstev na tou strukturu.

**[00:48:42]** A oni mají vlastně jako místa, kde se můžou chemicky vázat

**[00:48:46]** ty molekuly, ty jonty, živin, těch minerálních látek,

**[00:48:49]** co si bere kytka.

**[00:48:51]** To jsou ty prázdný místa, co tam jsou schematicky namalované.

**[00:48:54]** V tom vysí třeba vápník nebo prostě, já nevím,

**[00:48:58]** dusična, nový jonty a tak.

**[00:49:01]** A ta rostlina, když to potřebuje, tak buď si to bere z rostoku,

**[00:49:05]** rozpuštěný z půdy, ale ona si umí výměnou taky šáhnout

**[00:49:09]** do těch látek minerálních,

**[00:49:13]** že si je vymění za vodíkový proton, chemicky.

**[00:49:16]** Takže tam hodí protona a vezme si to, co potřebuje.

**[00:49:19]** Další obchod.

**[00:49:21]** Takže obchoduje i s hlínou, i s jílovým minerálem.

**[00:49:24]** No ale ten počet těch vazebných míst je nějaký a je omezený.

**[00:49:28]** A jak vidíte, chytá to jenom jeden typ molekul,

**[00:49:34]** což jsou kationty.

**[00:49:36]** Ale když do toho přijde organická molekula, nějaká humusová látka,

**[00:49:41]** tak ta má těch vazebných míst mnohem víc.

**[00:49:43]** Je taková košata, pomotaná.

**[00:49:46]** Může vázat v mnohem větší množství těch minerálních jontů.

**[00:49:52]** A kromě kationtů umí i anionty.

**[00:49:54]** To znamená, když tady přijdou živiny do té půdy,

**[00:49:58]** třeba i když je tam nalejete s tím NPK.

**[00:50:00]** tak máte dvě možnosti. Buď to tam zůstane jen v půdním roztoku a něco se nachytá na jilové minerály,

**[00:50:06]** podle toho, kolik jich tam je a jak jsou saturovaný,

**[00:50:09]** anebo tam máte hodně humusu a vlastně do ty spižírny, kde jsou ty háky, tak se navěší ty živiny a drží tam.

**[00:50:16]** Takže když přijde slejvák, tak když je to v roztoku, tak ten slejvák to vezme i s tím roztokem a odnese nám to pryč.

**[00:50:23]** Skončí nám to v rybníku, který nám potom kvete, protože tam jsou ty živiny, známe to všichni z naší krajiny.

**[00:50:29]** To znamená, že půdní struktura asi není v pořádku.

**[00:50:32]** Zatímco když to tam je, tak tam zůstanou, že jsou chemicky vázány, ta voda proteče,

**[00:50:38]** ale tohle je tam chemicky navázáno, zůstane to v místě a ta kytka si pro to šáhne, když to bude potřebovat.

**[00:50:43]** Nemusí to dělat zrovna, když to tam dodáme v tom vodním roztoku.

**[00:50:47]** Takže velmi důležité.

**[00:50:50]** A než se podíváme na další slajd, tak mám poslední otázku pro vás,

**[00:50:54]** a ten čas si potom ale vyberu, protože mi to strašně letí.

**[00:50:58]** Zkuste si typnout, když mluvíme o té rostlinné produkci,

**[00:51:03]** kterou potom ty půdní organismy přeměňují zpátky a vyrábejí z ní,

**[00:51:08]** okromně živin, tu půdní strukturu, tak potřebují tu organickou hmotu.

**[00:51:12]** Ale když vezmeme celkovou rostlinnou produkci, v České republice konkrétně,

**[00:51:16]** kolik z toho si asi přisvojuje člověk?

**[00:51:19]** A máte tam možnosti do 20%, do 40%, do 50% nebo přes 50%?

**[00:51:27]** Nevím, jestli ti, co z vás se o to zajímají, tak určitě si někde už mohli přečíst.

**[00:51:32]** Jedna taková studie byla zpracována, takže máme to doloženo a vypočteno.

**[00:51:37]** Ale máme to teda pro nadzemní biomaso, aby byl přesný.

**[00:51:48]** Tak, vidím, jak se to vyvíjí.

**[00:51:51]** Soutěží dva extrémy o vítězství,

**[00:51:54]** buď to do 20% nebo přes 50%, to bude zajímavé.

**[00:52:00]** Představte si, že z toho všeho, co se tady vyprodukuje,

**[00:52:03]** co vyroste v lese, co vyroste na poli, co vyroste na mezi,

**[00:52:07]** z toho všeho, kolik si...

**[00:52:10]** Ono se tomu správně říká appropriace primární produkce,

**[00:52:14]** takové divné, samé cizí slovo.

**[00:52:17]** Ale prostě lidsky řečeno, co si vezme člověk a nějak to využije pro svoje potřeby.

**[00:52:24]** Tak, já myslím, že vzhledem k tomu, že čas mi letí,

**[00:52:28]** tak já to tady střihnu a podívám se, jak to dopadlo.

**[00:52:32]** Tak zvítězilo do 20%.

**[00:52:35]** Tak do 20% to není.

**[00:52:38]** Do 20% je to třeba v místech, kde lidi ještě žijou,

**[00:52:45]** v té přírodě, tak třeba v té Amazonii nebo v j.v. Ázii,

**[00:52:50]** kde ještě nejsou olejové palmy místo lesa,

**[00:52:56]** tak dále je to do 20%.

**[00:52:59]** V celé Evropě a u nás to není jinak,

**[00:53:02]** se to pohybuje v hodnotách kolem 40, 45 a více procent.

**[00:53:10]** Podle té studie u nás je to přes 50%.

**[00:53:13]** Jinými slovy, polovinu nebo přes polovinu toho,

**[00:53:18]** co příroda vyprodukuje, si vezme člověk.

**[00:53:21]** Ale proč to říkám? Říkám to proto,

**[00:53:24]** že pro všechny ostatní organismy, nejenom ty půdní,

**[00:53:27]** pro všechny ostatní organismy proti tomu původnímu stavu

**[00:53:31]** necháváme k dispozici jenom polovinu energie,

**[00:53:35]** kterou ten systém předtím měl.

**[00:53:37]** To si málo kdo uvědomí. To není jenom o tom, že si to vezmu.

**[00:53:40]** To je o tom, že to obsahuje tu energii.

**[00:53:42]** A já tu energii většinou spálím. My jako lidi to spálíme,

**[00:53:45]** uděláme si z toho teplo a CO2, obojí máme moc rádi.

**[00:53:49]** A pro ty organismy toho zbývá půlka.

**[00:53:52]** Tady máte, to je ze starších českých prací, taková sumarizace.

**[00:53:58]** Když vezmeme les jako 100%, tak tady máte kolik gramů

**[00:54:02]** na metr čtvereční se vytvoří nadzemí, podzemí za rok.

**[00:54:05]** A je to hrubý průměr, hrozně to kolíše.

**[00:54:08]** Ale řekněme, nadzemí je to nějaký kilo

**[00:54:11]** a podzemí nějakého přes půl kila za normálních podmínek.

**[00:54:15]** Když z toho uděláme louku, tak máme nadzemí mnohem míň,

**[00:54:19]** ale podzemí, překvápko, skoro stejně jako v tom lese.

**[00:54:23]** To znamená, že přirozená louka má bohatý kořenový systém

**[00:54:26]** a vlastně ta většina té biomasy je podzemí.

**[00:54:29]** No a pak uděláme pole. Na tom poli zvýšíme produkci nadzemí,

**[00:54:34]** protože obilí ho vyšlechtíme a tak dále,

**[00:54:37]** tak nám to zdvojná sobí proti těm loukám.

**[00:54:40]** Nicméně podzemí není skoro nic. Víte, proč?

**[00:54:43]** Na to jsem se mohl zeptat. Já vám to tak odpovím,

**[00:54:46]** protože nemám čas. Protože my ty živiny, ty kytce,

**[00:54:50]** valíme prostě proudem. A ona, když má nadbytek,

**[00:54:54]** tak nemá žádný důvod investovat do budování toho kořene.

**[00:54:59]** Proč by to dělala, když jí stačí ten malej kořínek,

**[00:55:02]** aby teda úplně nespadla. Aby si vzala to, co potřebuje.

**[00:55:06]** A navíc, my v té půdě necháme tak tři až pět měsíců

**[00:55:10]** z té sezóny. Ani nedvanáct. Když si vezmete třeba

**[00:55:13]** jarní obiloviny, tak někdy v březnu se to zaseje

**[00:55:16]** a v srpnu to jde pryč. Takže to nevyvine

**[00:55:20]** ten velký kořenovej systém. Takže my najednou,

**[00:55:23]** když to vezmeme všecko a ještě z té nadzemní produkce,

**[00:55:26]** jsme si řekli, prakticky všechno odvezeme.

**[00:55:29]** Když jsme odvezli obilí a pak jsme s hnojem ten zbytek

**[00:55:32]** vrátili zpátky, dneska si už bereme i tu slámu,

**[00:55:35]** aby jsme si vyrobili energii nebo teplo nebo něco

**[00:55:38]** a zůstává tam, prosím pěkně, dneska na intenzivním poli,

**[00:55:42]** já jsem dělal nějaké propočty, pět až deset původní produkce

**[00:55:46]** energie a biomasy, která tam kdysi byla na tom místě,

**[00:55:50]** tak jenom pět až deset procent zůstane na tom místě.

**[00:55:54]** No tak potom jakoby melte tam dole ty dělníci, že jo.

**[00:55:57]** Oni si berou z toho, co tam zůstane.

**[00:56:01]** A že nekecám, to je, to můžete vidět tady na tomhle obrázku,

**[00:56:05]** to jsou dvě mapy. Na levé straně intenzita zemědělství,

**[00:56:09]** na pravé straně je obsah organického uhlíku v půdě.

**[00:56:12]** A to, co vidíme, je, že tam, kde je nejintenzivnější zemědělství,

**[00:56:16]** mimochodem exkurze zpátky pět tisíc let,

**[00:56:19]** kde si lidé začali dělat svoje pole,

**[00:56:23]** když začala neolitická revoluce a začali jsme

**[00:56:26]** být zemědělci. Určitě ne na kameni týchhle neúrodných půdách.

**[00:56:30]** Bylo to v Aluvích, kolem řek na místech, kde byla nejúrodnější půda,

**[00:56:34]** kde to nejlíp rostlo. To bylo na půdě, kde bylo

**[00:56:38]** nejvíc organického uhlíku. To je to podstatné, nejvíc humusů.

**[00:56:42]** Když se podíváte na tu mapu vpravo, tak teď vidíte,

**[00:56:45]** že tam, kde máme nejintenzivnější zemědělství,

**[00:56:48]** tak je ta barva žluta nejsvětlejší.

**[00:56:51]** Takže tamtoho organického uhlíku není nejvíc,

**[00:56:54]** ale pomalu, kromě pouští a některých dalších míst,

**[00:56:57]** nejmíně. My jsme za těch pět tisíc let,

**[00:57:00]** ale hlavně jsme to zvládli za poslední zhruba 80 roků,

**[00:57:03]** co máme intenzivní zemědělství a minerální hnojení.

**[00:57:07]** Vypínáme ten přirozený cyklus tvorby a ukladání uhlíku

**[00:57:11]** a žereme vlastně ten uhlík, co v té půdě je.

**[00:57:15]** A my jsme snížili ten celkový obsah uhlíku

**[00:57:18]** v těch nejintenzivněji obdělávaných půdách zhruba

**[00:57:21]** o 30, 40, někde až 50 %.

**[00:57:25]** To znamená, ty půdy měly původně 4,5, 5, 6 %

**[00:57:29]** organického uhlíku. Dneska ty kvalitní půdy

**[00:57:33]** mají tak 2,5 až 3 %. Výjimečně 4 %.

**[00:57:37]** Myslím, že na Hané se ještě najde místo, kde bychom našli 4 %

**[00:57:40]** nebo mírně přes 4 % organiky v půdě.

**[00:57:44]** Takže tam, kde hospodaříme intenzivně pro nás,

**[00:57:48]** bereme půlku a z půdy vlastně to čerpáme ven.

**[00:57:52]** Takhle to potom vypadá, to horní schéma.

**[00:57:55]** Dole to, jak se to vyvíjelo prostě v krajině

**[00:57:58]** a nahoře vidíte, původně to Ačko je energie,

**[00:58:01]** zůstavala celá v tom ekosystému, točilo se to,

**[00:58:04]** člověk byl součástí toho přirozeného ekosystému

**[00:58:07]** a zase tam zůstával, když všechny jeho exkrementy,

**[00:58:11]** produkty i těla tam zůstávaly, točilo se to v tom systému,

**[00:58:15]** čili všechno bylo v rámci ekosystému.

**[00:58:17]** Pak přišla neolitická revoluce, Bčko, to červené je to,

**[00:58:20]** co jsme si začali přisvojovat.

**[00:58:22]** Ta produkce se snížila, protože z lesu jsme udělali pole,

**[00:58:26]** celková produkce, ale nebylo to tak dramatický,

**[00:58:30]** ale už jsme si určitou část z toho odebírali, stále větší.

**[00:58:34]** No a dneska jsme v tom Cčku, dneska jsme zvedli tu naši

**[00:58:37]** zpotřebu až na těch 50% nebo 40%

**[00:58:41]** a celkovou produkci jsme mírně zvýšili, pozor,

**[00:58:45]** protože jsme chytrý a máme nové odrúdy a umíme napěstovat kukuřici

**[00:58:51]** a nohem víc, takže celková produkce nám mírně narostla,

**[00:58:56]** ale náš podíl na tom je těch 50% nebo 40%, to je to červený.

**[00:59:02]** Ještě nějakou dobu můžeme zvyšovat to,

**[00:59:07]** co si budeme odebírat z toho systému.

**[00:59:10]** Jenomže ta celková produkce, ze vzhledem k tomu,

**[00:59:13]** že už ten tok energie do těch, co ji zabezpečují,

**[00:59:16]** se bude snižovat, protože my ji sežereme.

**[00:59:19]** A hned vám vysvětlím, času už nemám, ale musím to říct.

**[00:59:22]** Většina lidí řekne, no a když to vracíme, tak to projde

**[00:59:25]** našima žaludkama a chalupama a já nevím čím,

**[00:59:29]** ale když si to tak bylo. Byla chlebská mrva, bylo hnojiště,

**[00:59:33]** to se všechno dávalo zpátky, ale dneska.

**[00:59:36]** Z plaškové vody nemůžou jít zpátky do systému. Proč?

**[00:59:40]** Obsahují oestrogeny, těžké kovy, spoustu dalších látek,

**[00:59:44]** takže ty jdou do čistírny odpadní vod,

**[00:59:47]** tam tím nakrmíme určité bakterie, ti na tom vydělávají,

**[00:59:51]** namnoží se a pak máme tu bakteriální hmotu

**[00:59:55]** a tu bychom zase mohli jich s kalama dávat na poleno,

**[00:59:58]** ale furt jsou tam ty oestrogeny, těžké kovy.

**[01:00:00]** a tak dále, takže co s tím uděláme? Vezmeme to za energetické využití, takže se to hodí do PC,

**[01:00:07]** spálí se to, vyrobíme energii, ale já říkám, vyrobíme CO2 a teplo.

**[01:00:13]** To jsou dvě věci, které nám už začínají trošku dělat problém.

**[01:00:18]** A důležité je si uvědomit, že dneska už je víc než 50% lidské populace žije v městských aglomeracích.

**[01:00:28]** To znamená, dneska už víc než polovina lidí funguje na tom systému,

**[01:00:32]** že to prochází prostě tím lidským systémem a do vzduchu v podobě tepla a CO2,

**[01:00:39]** stále víc a víc, to znamená stále míň a míň se vrací do té přírody.

**[01:00:43]** Kde žijou ještě na vesnici, někde tam, já nevím, v Barmině nebo tam, kde mě nenapadá,

**[01:00:51]** tak tam se to ještě točí trošku. Ale u nás, když řeknete zemědělci,

**[01:00:55]** proč nedává organikon, řeknete, já vím, že bych to potřeboval, ale kde to mám brát?

**[01:00:59]** My nemáme živočišnou výrobu, my nemáme vlastně chlébskou mrvu,

**[01:01:03]** já vlastně nemám to, kde se brát.

**[01:01:05]** Teďka se začíná pracovat samozřejmě s dalšíma řešeníma.

**[01:01:09]** No a co se děje s tím půdním agregatem?

**[01:01:11]** Když nedodáme tu mrtvou organickou hmotu, ty všichni živí tam jsou,

**[01:01:15]** a teď si představte to pole, na tom poli my to furt oráme,

**[01:01:20]** a předtím orali, aby se dostával do toho systému,

**[01:01:24]** jednak, aby se zaurala ta organická hmota dovnitř,

**[01:01:27]** a jednak, aby se nám dostal kyslík,

**[01:01:29]** protože ten zrychluje ty rozkladné procesy a to uvolňování těch živin.

**[01:01:33]** No a my tam teďka ale nedodáme tu organickou hmotu a jenom to poráme.

**[01:01:37]** Co se stane?

**[01:01:38]** My dodáme kyslík, zrychlíme ten mikrobiální rozklad

**[01:01:43]** a ty mikroby nedostanou tu mrtvou organickou hmotu,

**[01:01:46]** nebo jenom 5 až 10%, jak jsme si řekli.

**[01:01:48]** A oni bez těch nechtějí chcipnout.

**[01:01:51]** Takže si říkají, no tak, co nám zbývá,

**[01:01:54]** tak jako ten lehký přísun materiálu a energie není,

**[01:02:02]** nedá se nic dělat, zapneme jiný enzymy,

**[01:02:05]** bo je to tvrdší makačka,

**[01:02:07]** ale vezmeme si, co jsme rvali do ty spíže tady tisíc let

**[01:02:10]** a vrhnou se na ten humus, na tu organickou hmotu,

**[01:02:14]** co v té půdě je uložena, na to uhlí

**[01:02:17]** a začnou rozkládat ty humusové látky.

**[01:02:20]** Oni je teda, aby jsme si rozuměli, rozkladají i v té zdravé půdě,

**[01:02:25]** ale to, co uloží, je vždycky vyšší, než to, co z těch zásob rozloží,

**[01:02:29]** takže tam stále přibývá.

**[01:02:31]** Zatímco my, když nedodáme tu organickou hmotu,

**[01:02:34]** tak tohle nepřibývá a to málo, co rozkladali,

**[01:02:37]** se ještě trošku jako by navýší

**[01:02:39]** a najednou se začne vyžírat ta organická hmota,

**[01:02:42]** proto máme polovinu na těch intenzivních polích,

**[01:02:45]** to je tam, kde jsme místo organické hmoty sypali minerální živiny především,

**[01:02:50]** tam není energie, tak oni se vrhnou na tu organiku

**[01:02:54]** a ten agregát se rozpadne.

**[01:02:56]** Ten agregát se rozpadne, protože to, co ho drží dohromady,

**[01:03:00]** jednak je míň těch mikroorganismů, nejsou v dobré pohodě,

**[01:03:03]** nemají čas dělat nějaké slizi příliš,

**[01:03:06]** dělají, aby přežili a rozkládají organickou hmotu.

**[01:03:09]** Zjednodušují.

**[01:03:11]** Tím se uvolní ty jednotlivé částice minerální té půdy,

**[01:03:15]** jak ten písek, tak ty jílové minerály

**[01:03:18]** a v podstatě my to ještě tou orbou podporujeme.

**[01:03:22]** A co se teď děje?

**[01:03:24]** To první je, že nám vlastně říkali jsme si,

**[01:03:27]** že ta půdní struktura jsou ty háčky, na kterých vysy ty živiny.

**[01:03:31]** A teďka jsme je rozkopali z pyžírnu.

**[01:03:34]** Není kam pověsit ty živiny,

**[01:03:37]** nebo jenom na těch troskách sem tam něco.

**[01:03:40]** Takže ztrácíme ty živiny.

**[01:03:42]** Všimněte si ten graf vpravo.

**[01:03:44]** Ten ukazuje, jak se zvyšili úrody,

**[01:03:46]** když se začali používat minerální hnojiva,

**[01:03:48]** v tomhle případě dusík.

**[01:03:50]** A potom v průběhu let, od roku 60 do roku 2000,

**[01:03:53]** jak to při stejných dávkách začalo padat.

**[01:03:57]** To je jasný důkaz toho,

**[01:03:59]** že ať tam dáváme stejně těch živin,

**[01:04:01]** tak oni se nedostanou k těm chytkám,

**[01:04:03]** protože tam není ta struktura.

**[01:04:05]** Oni tam nevysej a ta voda je vypláchne.

**[01:04:07]** Dneska už se hnojí třeba i čtyřikrát za rok v malých dávkách,

**[01:04:10]** nebo ta kapénková závlaha, to jste viděli,

**[01:04:12]** jsme hrozně sofistikovaní.

**[01:04:14]** Místo, aby nám to tam držela přirozena půdní struktura,

**[01:04:16]** tak to tam dáváme jenom po těch kapkách,

**[01:04:18]** co si stihne ta chytka vzít,

**[01:04:20]** protože to tam jinak nezůstane.

**[01:04:22]** To je všechno ale energie a peníze,

**[01:04:24]** to si uvědomujeme.

**[01:04:25]** Takže první věc je, že ztrácíme živiny.

**[01:04:29]** Druhá věc je, že když máte dobře strukturovanou půdu,

**[01:04:32]** to je ta vlevo, to žluté je organická hmota,

**[01:04:34]** a vpravo je ta degradovaná,

**[01:04:36]** tak jednak ty oranžový tečky, ty živiny tam nejsou.

**[01:04:39]** A teď jsem zvědavý, jak to bude fungovat.

**[01:04:42]** Jednak když do toho spadne stejné množství vody,

**[01:04:44]** tak se stane toto.

**[01:04:47]** To znamená, v té dobré struktuře

**[01:04:49]** se vám velké množství vody zachytí

**[01:04:51]** a ta voda proteká pomalej s tím systémem.

**[01:04:53]** V té špatné struktuře se zachytí mnohem méně vody

**[01:04:56]** a ta voda valí pryč.

**[01:04:58]** Pak máte různé bleskové původně

**[01:05:02]** a to je půdní struktura.

**[01:05:04]** Především, nejenom.

**[01:05:06]** Také vegetace a tak dále.

**[01:05:08]** Čili mění to kapacitu půdy držet vodu,

**[01:05:14]** což je docela zásadní,

**[01:05:16]** a současně to ovlivňuje i jiné ekosystemy.

**[01:05:18]** Mluvil jsem o těch hribnicích.

**[01:05:20]** Už budu velmi rychlej.

**[01:05:23]** Co se děje s těma uvolněnýma částicema půdníma,

**[01:05:28]** těch minerálních látek?

**[01:05:30]** Oni jsou najednou nejsovázané v té půdní struktuře

**[01:05:34]** a teď, jak do toho prší a teče voda,

**[01:05:37]** tak oni migrují tím půdním profilem.

**[01:05:40]** Většinou teda trošku dolů.

**[01:05:42]** Jakoby se prosejvají dolů

**[01:05:44]** a většinou se dostanou na to rozhraní té ornice a podorničí,

**[01:05:49]** anebo případně půdních profilů jindé, mimo pole,

**[01:05:53]** a začnou se na tom podorničí, na té vrstvě, ukládat.

**[01:05:57]** A teďka jíl, jílové minerály.

**[01:06:00]** Teď si představte, že stále nám tam vzniká silnější a silnější vrstva jílových minerálu

**[01:06:05]** a vyrobíte v tom podorničí něco, já tomu říkám, Vicks-Lyvantovej ubrus.

**[01:06:10]** Normálně, jako kdybyste tam dali jegelitovou deku

**[01:06:13]** a na to nasypali tu půdu. Co se stane?

**[01:06:16]** Jakoby na první pohled, když budete mít dobře rozložené srážky

**[01:06:20]** a budete dobře hnojit, tak to nezaznamenáte.

**[01:06:23]** Když vzniknete do té půdy, tak ta sonda vám vjede takhle hluboko

**[01:06:26]** a pak už to nedáte. Je to zhutněný.

**[01:06:29]** Ale to nejpodstatnější je, že když přijde srážka,

**[01:06:32]** a teďka jsou ty srážky extrémnější, tak ona nasytí těch vrchních 30 cm

**[01:06:37]** a pak narazí na Vicks-Lyvant. Nemůže dál do hloubky,

**[01:06:41]** takže on vlastně vytvoří té vanu a v té vaně se naplňuje voda.

**[01:06:45]** A v momentě, kdy je ten profil zvodněný víc,

**[01:06:49]** tak každá další voda začne tu půdu unášet.

**[01:06:52]** A vy vytvoříte prostor pro vodní erozi.

**[01:06:56]** Ohromnej. A ten vtip je, že v minulosti vodní eroze taky byla.

**[01:07:00]** Ale to bylo, my jsme se ještě učili na vysoké škole,

**[01:07:04]** že ta eroze je funkcí sklonu a délky svahu.

**[01:07:07]** Možná ještě dodnes někteří o vaší praxi takhle počítáte.

**[01:07:11]** Ale realita je taková, že dneska sledujete na mnoha místech,

**[01:07:16]** zajděte si na Moravu po velké srážce,

**[01:07:19]** že je to polie v podstatě rovné, nebo téměř rovné.

**[01:07:22]** Skoro tam není sklon a na konci máte ty hromady toho bahna,

**[01:07:26]** co natekly do dědiny. No proč?

**[01:07:29]** Protože tam máme slajvantový ubrůz a když to tam nalejete,

**[01:07:32]** tak ta voda neudělá kopec. Ona někam musí.

**[01:07:35]** A ona bere tu půdu a prostě ji odplavě. Stačí úplně minimální sklon.

**[01:07:39]** Takže takové to uvažování, že tady není svach,

**[01:07:42]** tak nemusíme dělat protierozní opatření, zapomeňme na to.

**[01:07:45]** Toto je velmi důležité. Půdní struktura nám může

**[01:07:48]** způsobit problém i skoro na rovině. A když je to úplná rovina,

**[01:07:51]** to je to nahoře, tak tam jsou místa, takové říká se jenom mikrodeprese.

**[01:07:55]** Je to velmi málo proláklé, to znamená třeba 5 cm

**[01:07:59]** proti zbytku toho povrchu. Ale co se tam děje?

**[01:08:03]** Tam se děje to, že ta voda se soustředuje do toho místa,

**[01:08:07]** které je mírně proláklé a v podstatě nejsou tam

**[01:08:13]** ty půdní pory, kterými by stékala do hloubky profilu,

**[01:08:18]** protože ten je nasycený, ale může vzlínat i mezi těma

**[01:08:22]** jilovýma minerálama takzvanou kapilaritou.

**[01:08:25]** A kapilarita je zajímavá, to znáte, když se dělá krevní obraz.

**[01:08:28]** Máte kapku krve a ono to tam naleze proti gravitaci.

**[01:08:32]** Takže ta kapilarita dělá v půdě to, že v hloubce se rozpouštějí

**[01:08:37]** minerální látky soli většinou z té podložní horniny

**[01:08:41]** a tou kapilaritou se to dostává na povrch.

**[01:08:44]** A to bývá většinou na nižinných půdách, třeba na Jižní Morav je u nás.

**[01:08:48]** A tam se vlastně bývá teplejc, takže na povrchu se ta voda odpaří

**[01:08:54]** a ty soli, co v tom byly rozpuštěny, se vysrážejí na povrchu půdy.

**[01:08:59]** A dochází k takzvanému zasolení půdu a když máte zasolenou půdu,

**[01:09:03]** tak už vám na tom nikdy nic neporoste.

**[01:09:05]** Takže to je efekt i na úplný rovině, který by neměl zůstat zapomenut.

**[01:09:10]** No a samozřejmě, když zničíte tu základnu z poloviny,

**[01:09:13]** tady to je naznačeno, tak ta potravní pyramida,

**[01:09:15]** čili ta pestrost všech těch druhů, co tam můžou žít na tom území,

**[01:09:19]** nezůstane poloviční, protože je to pyramida.

**[01:09:22]** To znamená, že máme poloviční základnu, ale to znamená,

**[01:09:25]** že ten celkovej objem je čtvrtinovej nebo ještě menší.

**[01:09:29]** Což mimochodem trošku snad, když si domyslíte, vysvětluje,

**[01:09:33]** že nám třeba v intenzivní zemědělské krajině mizí

**[01:09:36]** nejenom ty druhy, co byly vzácné a specializované,

**[01:09:39]** ale oni nám tam mizí i ty úplně běžné druhy,

**[01:09:42]** co tolerují ten systém, protože ta energetická základna

**[01:09:47]** je zásadně důležitá.

**[01:09:49]** Když to zrník předtím padalo z těch vleček a tak,

**[01:09:52]** tak tam nějaká energie zůstávala.

**[01:09:54]** Ale když to dneska velmi efektivně odvezeme,

**[01:09:57]** tak už tam není ten základ, na kterém by mohly ty ostatní.

**[01:10:00]** a je toho stále míň.

**[01:10:02]** No a teď už jenom sumář.

**[01:10:04]** Toto je zdravá půda.

**[01:10:06]** Ve zdravé půdě breberky a bakterie

**[01:10:08]** rozkladají, vytvářejí humus,

**[01:10:10]** půdní strukturu uvolňují minerální živiny,

**[01:10:12]** zadržují vodu.

**[01:10:14]** A protože část té

**[01:10:16]** organické moty zůstane v půdě,

**[01:10:18]** tak tím prodýcháním tohodle

**[01:10:20]** systému se uvolní méně CO2,

**[01:10:22]** než to se dostane do půdy.

**[01:10:24]** Výsledek je, že půda nám

**[01:10:26]** akumuluje uhlík.

**[01:10:28]** To je to, co teď strašně potřebujeme

**[01:10:30]** kvůli klimatické změně.

**[01:10:32]** A teď do toho přijde

**[01:10:34]** polnohospodár

**[01:10:36]** a začne tam valit minerální hnojiva

**[01:10:38]** a nedá tam dost té organiky.

**[01:10:40]** Co se stane? Rostliny rostou,

**[01:10:42]** to je v pohodě,

**[01:10:44]** ale breberky se dostávají do úpadku,

**[01:10:46]** ta naše firma,

**[01:10:48]** a hledají, kde by se hnaly nějaké zdroje,

**[01:10:50]** vrhnou se na to uhlík,

**[01:10:52]** to znamená ten humus,

**[01:10:54]** začnou ho rozkládat.

**[01:10:56]** Co se do systému dostává?

**[01:10:58]** Z organického hmotu se stenčí,

**[01:11:00]** protože tam nedodáme, je toho málo.

**[01:11:02]** To, co se rozloží, se zvětší

**[01:11:04]** z těch zásob, které tam dlouhodobě byly.

**[01:11:06]** Spálíme to uhlík

**[01:11:08]** a začne se uvolňovat více CO2

**[01:11:10]** z půdy, než kolik se tam ukládá.

**[01:11:12]** A místo v té zásobníku se půda stává

**[01:11:14]** zdrojem CO2.

**[01:11:16]** To se teď děje v České republice

**[01:11:18]** na většině zemědělských a bohužel

**[01:11:20]** i lesních půd.

**[01:11:22]** Poslední tři roky, po té, co jsme vykráceli

**[01:11:24]** ty lesy po kůrovci,

**[01:11:26]** tak dostalo se do toho

**[01:11:28]** sluníčko, zrychlili se ty procesy

**[01:11:30]** a místo,

**[01:11:32]** aby jsme si odpočítávali

**[01:11:34]** za ty povolenky

**[01:11:36]** za lesy

**[01:11:38]** ty platby, co musí Česká republika

**[01:11:40]** platit, tak teďka platíme.

**[01:11:42]** Myslím, že to byly nějaké dvě až čtyři miliardy,

**[01:11:44]** který zaplatíme navíc,

**[01:11:46]** protože nám to nevezme

**[01:11:48]** ten systém, který to může

**[01:11:50]** pomáhat ještě mnohem víc,

**[01:11:52]** kdyby jsme to dělali chytře.

**[01:11:54]** Tohle už je jenom takový sumář,

**[01:11:56]** který říká, že když to máme

**[01:11:58]** v tom akumulačním režimu, to je nad tím žlutým diskem.

**[01:12:00]** Tam je to 50-50,

**[01:12:02]** co se rozloží a co

**[01:12:04]** vstoupí do půdy. Když jsme nad tím,

**[01:12:06]** tak jsme udržitelní, jsme v pořádku,

**[01:12:08]** akumulujeme, pomáhá nám to

**[01:12:10]** s klimatem, živinama, vodou,

**[01:12:12]** se vším. A když jsme pod tím,

**[01:12:14]** tak ten deficit, který tam není, musíme

**[01:12:16]** doplňovat. Musíme doplňovat vodu, závlahama,

**[01:12:18]** živiny, že hnojíme.

**[01:12:20]** Musíme chytat tu půdu proti

**[01:12:22]** erozi, protože nám jinak... Atd.

**[01:12:24]** Či musíme vstupovat s naší dalšou

**[01:12:26]** jinou energií, kterou musí dodat

**[01:12:28]** člověk. A to stojí peníze

**[01:12:30]** a energií, která není jednoduchá.

**[01:12:32]** Blbý je, že my nevíme

**[01:12:34]** ve většině ekosystemu, kde

**[01:12:36]** leží ten žlutej disk.

**[01:12:38]** My víme, co je určitě špatně

**[01:12:40]** a víme, co je evidentně dobře,

**[01:12:42]** ale kde to je vybalancované,

**[01:12:44]** čili co si až můžeme dovolit

**[01:12:46]** odvést z toho systému,

**[01:12:48]** to ještě nemáme dostatečně dobře

**[01:12:50]** prostudováno, proto o tom mluvím.

**[01:12:52]** A poslední

**[01:12:54]** otázka je, dobře, tak

**[01:12:56]** už jsme pochopili, že třeba

**[01:12:58]** vrátit do systému organickou hmotu,

**[01:13:00]** no ale ona tam nebude fungovat,

**[01:13:02]** když tam nebudou ty breberky.

**[01:13:04]** A když tam nebyla, tak oni jich cípali

**[01:13:06]** většinou. Tak jak je dostat zpátky?

**[01:13:08]** Já jsem dělal

**[01:13:10]** takové pokusy a zjišťoval jsem,

**[01:13:12]** jak to dají sami, že by tam šli pěšky.

**[01:13:14]** A když si představte roztoče, ten má půl

**[01:13:16]** milimetru a teďka jako by maká,

**[01:13:18]** že jeho celý život,

**[01:13:20]** tři měsíce nebo čtyři žije a

**[01:13:22]** nikdy to neudělá, ale kdyby makal,

**[01:13:24]** celý život šel jedním směrem, tady by byla

**[01:13:26]** dobrá otázka, byste si mohli typnout,

**[01:13:28]** ale nemáme na to čas.

**[01:13:30]** Tak on když

**[01:13:32]** zdrhá před nepřítelem, to je největší úprk,

**[01:13:34]** co dokážou,

**[01:13:36]** tak ty největší druhy, co mají milimeter,

**[01:13:38]** dokážou v tom úprku

**[01:13:40]** nějakou dobu zvládnout

**[01:13:42]** až tři metry za hodinu.

**[01:13:46]** Když se podíváte na pokusy, které

**[01:13:48]** v reálném světě zjišťují,

**[01:13:50]** jak daleko se dostanou třeba z místa, kde žijou,

**[01:13:52]** v nějakém remísku,

**[01:13:54]** do toho pohle nehostinného,

**[01:13:56]** tak zaprvé oni tam vůbec

**[01:13:58]** nelezou, dokud je to nehostinné.

**[01:14:00]** Proč by tam lezli? Tady mají žrádlo

**[01:14:02]** a všecko, vodu, a tam je sucho

**[01:14:04]** a není co žrát, tak tam nelezou.

**[01:14:06]** Když to zlepšíme, že tam dáme tu organiku

**[01:14:08]** a tak dále, tak tam začnou pomaloučku lézt,

**[01:14:10]** když už se jim to vyplatí,

**[01:14:12]** ale v zásadě

**[01:14:14]** nikdy za tu sezonu

**[01:14:16]** vlastníma silama a nějakým

**[01:14:18]** jakoby posouváním s tím

**[01:14:20]** organickým detritem a tak dále

**[01:14:22]** nedají než několik desítek metrů.

**[01:14:24]** Moje vysvětky

**[01:14:26]** v našich podmínkách ukazujou

**[01:14:28]** na nějakých 20, 25 metrů,

**[01:14:30]** možná 30, takže jedno pravidlo

**[01:14:32]** pro ty, co budou pracovat v krajině

**[01:14:34]** a chtějí oživit

**[01:14:36]** zemědělskou intenzivní krajinu,

**[01:14:38]** zajistěme, aby žádné místo

**[01:14:40]** na žádném poli nebylo

**[01:14:42]** dál od toho okraje, který funguje

**[01:14:44]** a žije, než těch 30 metrů.

**[01:14:46]** Čili nejvyšší šířka toho honu

**[01:14:48]** 60 metrů, lépe 50,

**[01:14:50]** a tak dále. Velmi jednoduché pravidlo,

**[01:14:52]** s tímhle to může fungovat.

**[01:14:54]** Pomůžou nám s tím totiž

**[01:14:56]** ty škůci,

**[01:14:58]** co chceme zničit, protože oni

**[01:15:00]** sami tam nedojdou těch 30 metrů,

**[01:15:02]** ale oni je vozí myši ve své srsti.

**[01:15:04]** Ty polní hraboši

**[01:15:06]** a další hlodavci

**[01:15:08]** ve svých hnízdech mají výstelku,

**[01:15:10]** tam je právě brtva organická mota,

**[01:15:12]** tam jsou ty roztoči, oni jim nalezou do srsti

**[01:15:14]** a oni jak lezou, tak právě

**[01:15:16]** těch 50 metrů je takový normální

**[01:15:18]** rádius z toho hnízda, takže oni

**[01:15:20]** to roznášejí prostě pod tom poli

**[01:15:22]** v té své srsti, takže nějaký počet.

**[01:15:24]** Umí to i ptáci v peři, ale

**[01:15:26]** těch je strašně málo a umí to i vítr

**[01:15:28]** a tohle je úplně minimum.

**[01:15:30]** Já jsem našel roztoče, který žije výhradně

**[01:15:32]** v alpinských podmínkách nad hranici lesa

**[01:15:34]** na východoslovenské nížině

**[01:15:36]** u Trebišova a žil.

**[01:15:38]** To znamená, musel se tam dostat

**[01:15:40]** s větrem a nejbližší

**[01:15:42]** alpinské bezlesy je zhruba

**[01:15:44]** 100 kilometrů, buď Králova hola

**[01:15:46]** nebo ukrajinské Karpaty

**[01:15:48]** jedno z toho podle větru.

**[01:15:50]** To znamená, že i touhle cestou

**[01:15:52]** se můžou šířit, ale to jsou desítky,

**[01:15:54]** stovky let, než to osídlí něco,

**[01:15:56]** takže musíme zabezpečit

**[01:15:58]** ty první dvě možnosti.

**[01:16:00]** No a to znamená, že to velké pole,

**[01:16:02]** když bude mít 2x2 kilometry,

**[01:16:04]** tak za tu sezonu, ve který to zase

**[01:16:06]** na konci znova poničíme,

**[01:16:08]** tak to zvládnou těch 50 metrů

**[01:16:10]** po obodu a do toho prostředka

**[01:16:12]** se nikdy pořádně nedostanou.

**[01:16:14]** To znamená, když tu krajinu rozčleníme tak,

**[01:16:16]** aby ta šířka nebyla větší

**[01:16:18]** než těch 50-60 metrů,

**[01:16:20]** tak máme šanci to oživit

**[01:16:22]** mnohem lépe, neříkám, že ideálně,

**[01:16:24]** že ta půda bude fungovat líp.

**[01:16:26]** A to znamená, že to nebude pomáhat

**[01:16:28]** jaksi jenom půdní fauně,

**[01:16:30]** samozřejmě to pomáhá opilovačům,

**[01:16:32]** další biodiverzitě ptákům, motýlům

**[01:16:34]** atd. nad zemi.

**[01:16:36]** Ale já jenom říkám, že to pomáhá i těm půdním

**[01:16:38]** a to zásadně a ty vzdálenosti.

**[01:16:40]** No a tady jsou nějaké možnosti,

**[01:16:42]** co můžeme udělat, ale to nechám na diskusii.

**[01:16:44]** A poslední obrázek je o tom,

**[01:16:46]** jak dlouho to bude trvat,

**[01:16:48]** když to budeme dělat správně,

**[01:16:50]** zkazili,

**[01:16:52]** dostaneme do nějaké

**[01:16:54]** přijatelné podoby.

**[01:16:56]** A nejdelší pokusy se dělají

**[01:16:58]** v Rothamstedu,

**[01:17:00]** to je v Británii, tam už nějakých 170 let

**[01:17:02]** zkoušejí různé hnojení

**[01:17:04]** a různé systémy péče o půdu.

**[01:17:06]** A v zásadě jim vyšlo to,

**[01:17:08]** že podle toho, jak dlouho to ničíme,

**[01:17:10]** tak stejnej čas potřebujeme,

**[01:17:12]** když použijeme tu nejefektivnější metodu,

**[01:17:14]** čili intenzivní dodávaní

**[01:17:16]** organické hmoty a nemusí to být jenom hnůj,

**[01:17:18]** můžou to být meziplodiny,

**[01:17:20]** můžou to být prostě jiné možnosti,

**[01:17:22]** kompost a tak dále,

**[01:17:24]** tak to vyjde zhruba jednak jedny.

**[01:17:26]** Což bohužel pro dnešního zemědělce

**[01:17:28]** není velká motivace.

**[01:17:30]** Když mu řeknu, tak teď budeš dělat všechno správně,

**[01:17:32]** bude tě to něco stát,

**[01:17:34]** je to více úsilí, více práce

**[01:17:36]** a za 70 let to bude v pořádku,

**[01:17:38]** tak se do toho jakoby moc nechce.

**[01:17:40]** Ale dobrá zpráva je,

**[01:17:42]** všimněte si tu křivku

**[01:17:44]** toho nápisu Manure addition.

**[01:17:46]** Ta křivka není takhle prolákla,

**[01:17:48]** jak to klesalo, ale je naopak asymptotická.

**[01:17:50]** To znamená, v prvních letech

**[01:17:52]** se to zlepšuje

**[01:17:54]** dramaticky nejrychleji.

**[01:17:56]** To je naše naděje. V tomhle to spočívá.

**[01:17:58]** To znamená,

**[01:18:00]** že za prvních pět až deset let

**[01:18:02]** my můžeme zásadně zlepšit

**[01:18:04]** tu situaci na tom poli a pak už to bude trvat

**[01:18:06]** dlouho, než se dostaneme na původní hodnoty.

**[01:18:08]** Ale my se můžeme dostat na

**[01:18:10]** 70-80 % a to úplně

**[01:18:12]** zásadně změní schopnost

**[01:18:14]** toho systému fungovat, takže to má smysl.

**[01:18:16]** Potřebujeme přejít

**[01:18:18]** na regenerativní zemědělství,

**[01:18:20]** vydržet pět let, nebo to zadotovat

**[01:18:22]** nebo podpořit a můžou

**[01:18:24]** ty systémy začít přijatelně

**[01:18:26]** fungovat, například v tom, že budou

**[01:18:28]** ukládat uhlík místo toho,

**[01:18:30]** aby ho uvolňovali. A myslím, že

**[01:18:32]** tady končím s voláním

**[01:18:34]** nakrmte půdu organickou hmotou a pečujte

**[01:18:36]** okrajinu, pak to všechno bude fungovat

**[01:18:38]** a já vám děkuju za pozornost.

**[01:18:40]** Moc děkuju

**[01:18:42]** za tu přednášku.

**[01:18:44]** Já vždycky, když vás poslouchám,

**[01:18:46]** tak jako přemýšlím, že kdyby

**[01:18:48]** takhle mluvili učitelé

**[01:18:50]** na základních školách, tak prostě

**[01:18:52]** myslím si, že nemáme vůbec žadný problém,

**[01:18:54]** protože to, myslím, všichni pochopí.

**[01:18:56]** Já bych se přesto vrátil

**[01:18:58]** k tomu slajdu, který

**[01:19:00]** můžeme vytvořit.

**[01:19:02]** Můžeme vytvořit

**[01:19:04]** služby, které

**[01:19:06]** můžeme vytvořit.

**[01:19:08]** Já bych se přesto vrátil k tomu slajdu,

**[01:19:10]** kde tam máte, co můžu udělat

**[01:19:12]** jako stát, zemědělec a jednotlivec

**[01:19:14]** a klidně to pojďme

**[01:19:16]** pomalinku projít, protože mám pocit, že i některé dotazy

**[01:19:18]** směřují tady tímhletím smerem.

**[01:19:20]** V zásadě

**[01:19:22]** to důležité je, že přestaňme

**[01:19:24]** ignorovat tu půdu jako takovou.

**[01:19:26]** My v zemědělských systémech

**[01:19:28]** jsme se soustředili výrazně

**[01:19:30]** a má to svoji logiku, já to nekritizuju,

**[01:19:32]** protože výživa lidstva,

**[01:19:34]** které stále roste, je zásadní.

**[01:19:38]** Jak zvýšit maximálně produkci.

**[01:19:40]** A zdálo se, že to všechno

**[01:19:42]** strašně funguje, když jako ty

**[01:19:44]** průmyslová hnojiva začala fungovat,

**[01:19:46]** tak najednou nám to dramatit,

**[01:19:48]** ta křívka produkce byla desetiletí

**[01:19:50]** takhle a nějak v tom

**[01:19:52]** roce 1945,

**[01:19:54]** 58, 50

**[01:19:56]** to úplně se zalomilo a začalo to takhle

**[01:19:58]** růst.

**[01:20:00]** říkali jsme, máme to vyřešený, ale po těch pár desetiletích jsme začali zjišťovat,

**[01:20:05]** že musíme hnojit stále více a víc, máme stále více problémů, stále více eroze

**[01:20:10]** a přišli jsme na to, že produktem toho pole není jenom ta biomasa a to naše jídlo,

**[01:20:17]** ale produktem toho pole je taky půdní struktura a půda samotná.

**[01:20:22]** A to jsme až do posledné dělali. Čili v jednou větu bych řekl,

**[01:20:26]** vezmíme si toto jako cíl, abychom pěstovali zdravou půdu, kromě těch rostlin

**[01:20:31]** a pak z toho vyplynou některé další věci, musíme na to mít legislativu,

**[01:20:35]** dneska se některé věci dělat nedají, protože je to protizákonné,

**[01:20:40]** dneska se některé věci dělat nevyplatí, protože když dotujete zemědělskou produkci,

**[01:20:48]** to znamená ty kitky, není žádná incentiva, abych se snažil pěstovat tu půdu,

**[01:20:54]** protože čím víc z ní vydojím, čím mám menší náklady a dostanu dotace a výnosy,

**[01:20:59]** tak tam jsou samozřejmě zemědělci, který jsou na svém a uvažují tak,

**[01:21:04]** že za deset let už tam nebudou mít nic. Na Vyškovsku jsou kusy, pole,

**[01:21:08]** já jsem je filmoval, kde už se dneska na těch úrodných půdách kdysi

**[01:21:13]** nevyplatí ani za sed, to nechávají zemědělci holé, už to tam prostě je pase.

**[01:21:19]** To není nějaká vymyšlená hrozba, to je úplně reálná věc.

**[01:21:24]** To je jedna věc. Jako zemědělec musím dbát na to, abych minimalizoval ty vstupy,

**[01:21:29]** které zhoršují půdní strukturu a abych pomáhal těm, které zlepšují.

**[01:21:33]** To, co bych řekl je ideál, ideál, ne každý to dokáže nebo může.

**[01:21:37]** Neorát, zabezpečit, aby ta půda byla stále pokryta nějakýma rostlinama,

**[01:21:42]** to znamená po plodinách, mezi plodiny a pokud budou ty mezi plodiny i plodiny,

**[01:21:47]** co nejpestřejší, protože jsme si ještě neřekli ty kořenové výlučky,

**[01:21:51]** které živí teda ty bakterie, kdyby jsme tam i nedali ten hnovy,

**[01:21:55]** tak jsou jakoby rozvrstvený, zaprvé mají různou kvalitu

**[01:21:59]** a jsou rozvrstvený v čase různě podle druhů rostliny.

**[01:22:03]** Čili když já mám pětidruhový nebo sedmidruhový nebo desetidruhový směsi

**[01:22:07]** mezi plodinách, to je stejné jak kvetení provčely.

**[01:22:11]** Tak to pokrývám v mnohem delší sezóně, když tam mám jeden druh,

**[01:22:14]** tak mám vlastně ten intervál kratší.

**[01:22:16]** No a samozřejmě můžeme přispět i my všichni zaprvé

**[01:22:20]** myslet na to, aby se organická hmota mohla vůbec vracet

**[01:22:24]** a tam jsou dvě věci. Jedna je prosím pěkně v Evropě

**[01:22:28]** 35 až 40 % potravin, co se vyrobí, tak se nespotřebuje.

**[01:22:32]** Že my všechny ty peníze do toho navalíme, vyrobíme jídlo

**[01:22:36]** a pak se to prostě vyhodí.

**[01:22:40]** Dokonce se to někdy nedá ani použít jako hnojivo,

**[01:22:43]** protože je to v obalech, ty obaly prostě příliš pracné

**[01:22:46]** jakoby roztrhá třeba tyčinky Mars nebo nevím jaké.

**[01:22:49]** Neměl bych to jmenovat.

**[01:22:51]** Tak to by musel někdo sedět a každou tu jednu

**[01:22:55]** jakoby roztrhnout a vyndat, aby se to dalo pomlet

**[01:22:58]** a hodit někam na pole.

**[01:23:00]** Jinak to rozmašírujete v stroji a budete to házet na pole

**[01:23:03]** s tím plastem.

**[01:23:05]** Čiže máme velký problém prostě jak to, co se nespotřebuje

**[01:23:08]** aspoň vracet do toho systému.

**[01:23:10]** Znamená, sami by jsme měli uvažovat nad tím,

**[01:23:12]** kolik toho koupíme versus potřebujeme.

**[01:23:15]** To je důležité.

**[01:23:16]** A potom samozřejmě, jakoby když tohle vím,

**[01:23:19]** tak můžu přizpůsobit to svoje chování tomu,

**[01:23:21]** abych nevytvářel ten problém, ale abych ho zmenšoval.

**[01:23:24]** Marek se ptá.

**[01:23:26]** Tak asi odpovídáme.

**[01:23:28]** Co by se stalo, kdybych koupil pole se záměrem

**[01:23:30]** udělat z něj hlouku les?

**[01:23:32]** Dojde k přirozené obnově

**[01:23:35]** a dá se odhadnout, jak dlouho bude trvat.

**[01:23:37]** Je to těch deset let?

**[01:23:39]** Ano. Když tam jen uděláte hlouku

**[01:23:42]** a nebudete tomu pomáhat,

**[01:23:44]** tak to za deset let nebude.

**[01:23:46]** My máme dneska velmi dobré zkušenosti.

**[01:23:48]** Odkazuju na kolegy

**[01:23:50]** například v chráněné krajine oblasti Bílé Karpaty,

**[01:23:53]** kde se obnovují bělokarpatské hlouky.

**[01:23:55]** A ono se to zkoušelo jenom nechat.

**[01:23:57]** Že se zrušilo pole a nechalo se to.

**[01:24:00]** A nebo se tomu pomáha, že se tam vysevají

**[01:24:02]** místní, travní a kytičkové směsi atd.

**[01:24:05]** A je to obrovský rozdíl.

**[01:24:07]** Když tam nalítá jenom ty jílky

**[01:24:09]** a nějaké takové plevele nebo rychlé agresivní druhy,

**[01:24:14]** tak to trvá strašně dlouho,

**[01:24:16]** než se to dostane do té podobité hlouky.

**[01:24:18]** Když tomu trošku pomůžu,

**[01:24:19]** tak ten kořenový systém a všechno

**[01:24:21]** začne vypadat jinak v kratší době.

**[01:24:23]** Ale furt jsme někde na úrovni toho desetiletí.

**[01:24:26]** Les tomu pomůže rychleji,

**[01:24:28]** ve smyslu ale zase, že vyrobit les není tak jednoduché,

**[01:24:31]** protože ty lesní druhy se tam musí nějak dostat.

**[01:24:34]** A vy musíte být nějaké napojení někde

**[01:24:36]** na nějaký remízek nebo něco, kde jsou dřeviny.

**[01:24:39]** Nejde to jako uprostřed někde pod pálavou,

**[01:24:42]** uprostřed pole, vysázet les

**[01:24:44]** a doufat, že to bude jakoby kvalitní les za deset let.

**[01:24:49]** Lukáš, asi Horčička,

**[01:24:51]** zdravíme do Service Ballu,

**[01:24:52]** se ptá, jaký názor na Český národní sport na houbaření.

**[01:24:56]** Nebývá to už dnes v rozsahu,

**[01:24:58]** kdyby to ničelo ekosystém?

**[01:25:01]** Já si myslím, že to není ten problém.

**[01:25:05]** Ono to ničí spíš jako,

**[01:25:08]** že příliš mnoho lidí jezdí autem do lesa

**[01:25:11]** a dupe tam a dělá tam binec,

**[01:25:13]** jako to asi vadí.

**[01:25:15]** Ale to, že sbíráme ty houby,

**[01:25:17]** to jsou konec koncu jenom plodnice.

**[01:25:19]** To pod houbí tam zůstává

**[01:25:21]** a to je to podstatné.

**[01:25:23]** Takže já bych se nebál houbaření.

**[01:25:25]** Ale na druhou stranu znám případy.

**[01:25:28]** Italové jsou velký houbaři,

**[01:25:30]** to znáte italskou gastronomii.

**[01:25:33]** A třeba za mnou byli rakouskí politici

**[01:25:36]** s tím, že chtějí zakázat Italům,

**[01:25:38]** aby u nich sbírali houby,

**[01:25:40]** protože to úplně vyzbírají.

**[01:25:42]** Jenomže v Evropě nemůžete dát na základě národnosti

**[01:25:44]** nějaký zákaz, tak jsme řešili,

**[01:25:46]** jak to udělat, aby tam vůbec něco zůstalo

**[01:25:48]** pro ty místní.

**[01:25:50]** A to je zase na jinou přednášku.

**[01:25:52]** Ale někdy se to dá vyzbírat.

**[01:25:54]** Do obliby se dostávají obaly,

**[01:25:56]** stavební materiály z podhoubí,

**[01:25:58]** z mycelia. Existují nějaké nevýhody

**[01:26:00]** takových produktů? Jak vidíte budoucnost

**[01:26:02]** takových aplikací?

**[01:26:04]** Nevím o těch nevýhodách.

**[01:26:06]** Pokud tam není nějaká chemie,

**[01:26:08]** myslím si, že to je docela chytrý,

**[01:26:10]** prostě to dělat něco, co pak ta půda se žere.

**[01:26:12]** Ale je třeba si uvědomit, že ty houby samy,

**[01:26:14]** oni mají vlastně ve svých buněčných stěnách

**[01:26:16]** mají chytin.

**[01:26:18]** To je stejné jak brouci.

**[01:26:20]** To není lehce rozložitelné.

**[01:26:22]** Je to rozložitelné.

**[01:26:24]** Houby, který to umí rozkládat,

**[01:26:26]** je jako jen určité množství.

**[01:26:28]** Neumí to každej.

**[01:26:30]** Já jsem se tady dostal

**[01:26:32]** na to,

**[01:26:34]** jestli vlastně

**[01:26:36]** tím tradičním zemědělstvím

**[01:26:38]** se dá pokryt

**[01:26:40]** ta zpotřeba globální,

**[01:26:42]** která pořád roste.

**[01:26:44]** To je velká otázka.

**[01:26:46]** Já si myslím,

**[01:26:48]** že ano,

**[01:26:50]** čárka ale.

**[01:26:52]** Ale spočívá v několika věcech.

**[01:26:54]** Podívejte se, co dneska nejvíc

**[01:26:56]** proti čemu protestují naši zemědělci.

**[01:26:58]** Tak to první je,

**[01:27:00]** že jsou ekonomicky v červených číslech.

**[01:27:02]** Když se podíváme malinko dohloubky,

**[01:27:04]** neumíme prodat svou produkci.

**[01:27:06]** Když se podíváme ještě víc dohloubky,

**[01:27:08]** proč neumíme prodat produkci?

**[01:27:10]** Když jsme měli hlad, tak to prodáme.

**[01:27:12]** Ale my toho máme nadbytek.

**[01:27:14]** My produkujeme obrovské nadbytky

**[01:27:16]** a naše šance je,

**[01:27:18]** že to narveme někam,

**[01:27:20]** kde toho nemají dost.

**[01:27:22]** Či je to, pošleme to do Afriky nebo do Azie

**[01:27:24]** nebo někam do rozvojového světa.

**[01:27:26]** No a protože to ale funguje tak,

**[01:27:28]** že my máme nějaké fondy,

**[01:27:30]** které to vykupujou od těch zemědělců

**[01:27:32]** a pak se to posílají jako rozvojová pomoc,

**[01:27:34]** de facto jakoby zadarmo,

**[01:27:36]** tak kromě toho, že si to tam přisvojujou

**[01:27:38]** někteří mocní a nikto nedostanou,

**[01:27:40]** to pominíme,

**[01:27:42]** ale v zásadě platí, že oni dostávají

**[01:27:44]** tu naši nadprodukci.

**[01:27:46]** Ona už byla zaplacena z těch prostředků

**[01:27:48]** a nějakých záložních fondů

**[01:27:50]** a oni dostávají ty produkty

**[01:27:52]** za cenu, za kterou nejsou schopni

**[01:27:54]** konkurovat vlastní produkci.

**[01:27:56]** Takže vlastně paradoxně

**[01:27:58]** my tou pomoci způsobujeme,

**[01:28:00]** že jim se nevyplatí

**[01:28:02]** tam začít pěstovat

**[01:28:04]** nějak intenzivněji tu jejich vlastní produkci,

**[01:28:06]** poněvadž zkrachujou.

**[01:28:08]** A není jednoduchý

**[01:28:10]** jako východisko z toho,

**[01:28:12]** jako říct, že jim to tam nedáme,

**[01:28:14]** to taky není dobře, když máme nadprodukci,

**[01:28:16]** které vlastně jim tam dáme,

**[01:28:18]** tak nikdy nebudou, vlastně nedáme jim tu udici

**[01:28:20]** a furt jim tam ládujeme ty ryby.

**[01:28:22]** Čili je skutečně

**[01:28:24]** tohle velmi složitý strukturální problém,

**[01:28:26]** ale obecně,

**[01:28:28]** když si vezmeme, že světová populace

**[01:28:30]** zhruba 35%

**[01:28:32]** vyrobených potravin vyhodí,

**[01:28:34]** plus další statistická data,

**[01:28:36]** která už deset let říkají,

**[01:28:38]** že procento obezných lidí na Země Kouly

**[01:28:40]** je vyšší než

**[01:28:42]** procento hladujících lidí,

**[01:28:44]** takovo, že pravděpodobně máme spíš problém

**[01:28:46]** s distribucí a ne s výrobou potravin.

**[01:28:50]** Já přemýšlím,

**[01:28:52]** my jsme vedli s Jozefem Dvořáčkem

**[01:28:54]** ze Zonentoru, člověkem, kterého

**[01:28:56]** mám hrozně rád a taky zdravím do Zonentoru,

**[01:28:58]** kde se na nás dívá hodně lidí,

**[01:29:00]** tak jsme vlastně

**[01:29:02]** diskutovali o takových

**[01:29:04]** těch inovacích

**[01:29:06]** v zemědělství, těch nových sklenicích,

**[01:29:08]** hydroponých a tak dále,

**[01:29:10]** versus vlastně to zemědělství,

**[01:29:12]** které je vertikální farmy a tady tyhle ty věci.

**[01:29:14]** Já vlastně přemýšlím,

**[01:29:16]** jestli to teďka v poslední minutě otvírat,

**[01:29:18]** anebo jestli by to mohlo sloužit jako týzr

**[01:29:20]** potom pro diskuzi, kterou společně

**[01:29:22]** ještě budeme mít. Co říkáte?

**[01:29:24]** Já rozhodně rád přijdu to diskutovat jednou větou

**[01:29:26]** a jenom řeknu, to si zkusme uvědomit,

**[01:29:28]** člověk je strašně chytrej

**[01:29:30]** tvor a dokáže vymyslet úžasné věci.

**[01:29:32]** Ale ty úžasné věci,

**[01:29:34]** kdyby jsme směřovali

**[01:29:36]** do řešení příčin

**[01:29:38]** a ne do řešení následků,

**[01:29:40]** tak by to bylo super.

**[01:29:42]** Ale my většinou necháme udělat ten průser

**[01:29:44]** a pak ten průser řešíme

**[01:29:46]** tou inovací.

**[01:29:48]** Zkusme ten průser předejít

**[01:29:50]** tou inovací místo tohodle.

**[01:29:52]** Například precizní zemědělství.

**[01:29:54]** My můžeme použít precizní zemědělství

**[01:29:56]** cestou regenerativního zemědělství

**[01:29:58]** anebo cestou nápravy toho,

**[01:30:00]** co nám dělá to intenzivní.

**[01:30:02]** A teď se nedá říct, že

**[01:30:04]** precizní zemědělství je špatně.

**[01:30:09]** Naopak, je to úžasný.

**[01:30:11]** Ale jde o to, jestli ho použiju tak,

**[01:30:13]** to znamená restartuju tu půdu,

**[01:30:15]** anebo ho použiju tak,

**[01:30:17]** že to nechám prostě v tom strašným stavu

**[01:30:19]** a budu řešit ty následky.

**[01:30:21]** Tak to bych nechal v hlavách znít,

**[01:30:23]** aby jsme hledali řešení příčin,

**[01:30:25]** a ne následku.

**[01:30:27]** Tak já teda moc děkuju za skvělé povídání.

**[01:30:29]** Ještě jednou díky.

**[01:30:31]** Děkujeme.

**[01:30:33]** Děkujeme.

**[01:30:40]** Byla to úžasná přednáška.

**[01:30:43]** Budeme rádi za jakoukoliv spytnou vazbu,

**[01:30:45]** kterou nám dáte.

**[01:30:47]** Myslím si, že tam zase

**[01:30:49]** už nabíhá pět hvězdiček.

**[01:30:51]** Ano, bylo to přínosné,

**[01:30:53]** klasicky.

**[01:30:55]** Když byste nám tam doplnili

**[01:30:57]** i to jedno slovo, které vás v souvislosti

**[01:30:59]** s tou přednáškou napadlo,

**[01:31:01]** nebo se vám nějakým způsobem zvědomilo,

**[01:31:03]** budeme za to moc rádi.

**[01:31:05]** Takže díky za to hodnocení.

**[01:31:07]** A tak.

**[01:31:09]** My tak nějak

**[01:31:11]** vždycky

**[01:31:13]** tou inspirací nechceme skončit.

**[01:31:15]** Je dobré, když se nám něco

**[01:31:17]** z toho uloží a to, co

**[01:31:19]** a jak by se nám to mohlo uložit

**[01:31:21]** lépe a efektivněji, z hlediska vzdělávání a učení,

**[01:31:23]** je, že si s někým o tom popovídáme.

**[01:31:25]** Takže pokud jste teďka u vás

**[01:31:27]** ve firmě, nebo

**[01:31:29]** prostě se na to díváte s někým,

**[01:31:31]** určitě si udělejte takové kolečko,

**[01:31:33]** nějakou reflexi, kde si aspoň řeknete,

**[01:31:35]** co jste se dozvěděl nového, co jste nevěděli,

**[01:31:37]** co vás překvapilo, nebo s čímži vám

**[01:31:39]** nesouhlasíte. I tohleto je fajn.

**[01:31:41]** My

**[01:31:43]** to kolečko děláme

**[01:31:45]** standardně. Říkáme mu

**[01:31:47]** Brain Awareness Digestive.

**[01:31:49]** A společně s Ladislavem

**[01:31:51]** se moc a moc těším

**[01:31:53]** 26.4. od 8.00 ráno.

**[01:31:55]** Pardon, nebude to v 8.00,

**[01:31:57]** bude to ve 14.00. To ještě změně,

**[01:31:59]** bude to ve 14.00 hodin.

**[01:32:01]** No a já určitě pozvu

**[01:32:03]** Vojtu Malinu z Cleverfarm

**[01:32:05]** ohledně precízního zemědělství. Zkusím pozvat

**[01:32:07]** Josefa Dvořáčka právě z firmy

**[01:32:09]** Zonentor, aby jsme měli ty diskuze

**[01:32:11]** dostatečně pestré. Přijde i

**[01:32:13]** Ondraž Přiběra, Sonia Onášová.

**[01:32:15]** Takže si myslím, že to bude stát za to.

**[01:32:17]** Takže pokud chcete, sledujte nás, ať už

**[01:32:21]** nebo sledujte prostě Red Button Edu.

**[01:32:23]** Těch projektů, které pod

**[01:32:25]** držtínkem Red Button děláme, je celá řada.

**[01:32:27]** Je to třeba knížka měsíce.

**[01:32:29]** Takže tady jsou knížky

**[01:32:31]** na březen a duben.

**[01:32:33]** No a, jak jsem říkal,

**[01:32:35]** děláme toho hrozně moc.

**[01:32:37]** Třeba v komunitě údržitelnosti,

**[01:32:39]** kde se potkávají experti z jednotlivých firm

**[01:32:41]** a diskutují a dělají, sdílejí

**[01:32:43]** best practices, kteří

**[01:32:45]** shodou okolností na tom digestivu

**[01:32:47]** asi budou taky.

**[01:32:49]** No a, nezbývá to

**[01:32:51]** vzít z rychlíku, v květnu

**[01:32:53]** bude

**[01:32:55]** hostem Brain and Breakfast Květa.

**[01:32:57]** Květa Mostra.

**[01:32:59]** Kdo Květu nezná,

**[01:33:01]** tak je to, bych řekl,

**[01:33:03]** asi jedna z největších podnikatelek,

**[01:33:05]** nejli největší v České republice,

**[01:33:07]** říká se ji první dáma

**[01:33:09]** startupové scény.

**[01:33:11]** Květa nám povykládá její příběh

**[01:33:13]** a ten pod titul

**[01:33:15]** Te snídaně se jmenuje

**[01:33:17]** Jak se staví sen.

**[01:33:19]** Takže pokud vás zajímá

**[01:33:21]** jak se staví firma, firmní kultura,

**[01:33:23]** Rolary Lidl a vůbec

**[01:33:25]** všechny tady tyhlety věci

**[01:33:27]** a tak 23.5.

**[01:33:29]** od 8.30. se s váma budu

**[01:33:31]** těšit na viděnou. Mějte se hezky,

**[01:33:33]** díky. Ještě šance říct jednu větu?

**[01:33:35]** Určitě. Dvě, zaprvé

**[01:33:37]** opravdu je ostrá, stojí to za to.

**[01:33:39]** Ale to,

**[01:33:41]** co jsem chtěl říct je, koho by zajímalo

**[01:33:43]** něco víc ještě, tak

**[01:33:45]** na Youtubeu jsou dva filmy, které jsem

**[01:33:47]** k té problematice s přáteli natočil.

**[01:33:49]** Jeden se jmenuje

**[01:33:51]** Geoderma živý pláž

**[01:33:53]** planety Země a druhý se jmenuje

**[01:33:55]** Nech půjdu žít.

**[01:33:57]** Obojí jsou zadarmo a jsou tam

**[01:33:59]** anglicky i česky v různých

**[01:34:01]** variacích, tak jsou to

**[01:34:03]** 26 minutové dokumenty, pokud

**[01:34:05]** vás to zaujalo. Super, my rozhodně dáme

**[01:34:07]** jako materiály k dispozici.

**[01:34:09]** Takže ještě jednou díky, mějte se hezky,

**[01:34:11]** hezký den, přeju nashledanou a ahoj.

**[01:34:13]** Děkujeme.