# Přepis: O životě, planetě, našich limitech a změnách

## Popis

S využitím svých bohatých zkušeností 25 let polárníka, cestujícího režiséra a spisovatele náš host představí, jak se vyrovnávat s nejistotou, nacházet smysl v každodenním životě a čelit výzvám spojeným s klimatickými změnami i technologickým pokrokem. 



Kdo je Petr Horký



Petr Horký je český režisér, spisovatel a polárník, jehož život je spojen s cestováním a objevováním nejen odlehlých koutů světa, ale také hlubších souvislostí našeho bytí. Po studiích učitelství a kariéře televizního moderátora se vystudoval filmovou režii a nakonec získal PhD na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Cestování, které ho přivedlo na místa jako Antarktida, Grónsko či Himálaj, objevil potopené lodě na Maledivách, došel na severní i jižní pól, přešel Grónsko na lyžích atd .Jeho dokumentární filmy, jako například Století Miroslava Zikmunda (nominace na Českého lva) nebo Civilizace: Dobrá zpráva o konci světa (momentálně v distribuci v 58 zemích světa), rezonují nejen úctou k přírodě a historii, ale také odvahou klást otázky o současném světě a naší roli v něm. Petr je také autorem třinácti knih, ve kterých sdílí své postřehy, příběhy a filozofii, která se opírá o respekt k lidem, přírodě a hodnotám. Svým přístupem k životu a prací je inspirací pro všechny, kteří hledají rovnováhu mezi výkonem, lidskostí a smysluplným životem.

## Přepis

**[00:00:00]** Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com

**[00:00:28]** Dobré ráno. Dobré ráno vám všem,

**[00:00:31]** kteří jste vážili cestu tady do Magenta Experience Center.

**[00:00:35]** Dobré ráno vám všem, kteří se na nás díváte přímým přenosem.

**[00:00:39]** Zdravím, vždycky si musím tak jako vybrat tu jednu oblast,

**[00:00:42]** tak dneska speciálně pozdravím všechny do knihoven

**[00:00:45]** a speciálně třeba do knihovny v Opavě.

**[00:00:48]** Tam zdravím, protože tam máme spusty fanoušků.

**[00:00:51]** Ne, zdravím i do firy, do coworkingových center a do škol.

**[00:00:54]** Jsem rád, že se na nás díváte

**[00:00:56]** a že pořád s námi jste i tu dvanáctou sezonu,

**[00:00:59]** kterou vlastně tou dnešní snídaní a rokem 2025 otevíráme.

**[00:01:03]** Snídaně Brain and Breakfast by tady nebyly,

**[00:01:07]** kdybychom neměli partiáky.

**[00:01:09]** Jedním z nich je Magenta Experience Center,

**[00:01:12]** které moc děkujeme za tady tohleto krásné místo.

**[00:01:15]** Pak je to Frutissimo, kde, když tady přijdete,

**[00:01:19]** tak si můžete dát parádní snídaní a můžete ochutnat.

**[00:01:23]** Je to taky slajdu, což je vlastně funkcionalita,

**[00:01:28]** kterou budete za chviličku používat.

**[00:01:30]** A toto všechno by se nedělo nebýt sítě Red Button,

**[00:01:35]** která si bere dovínku, že chce kultivovat společnost

**[00:01:38]** právě zkaz firmy a podnikatelské prostředí.

**[00:01:40]** A pokud se na nás díváte, ať už ze záznamu nebo přímým přenosem,

**[00:01:43]** tak se vám tam občas objeví tenhleten QR kód

**[00:01:46]** a ten vás zavede do newsletteru téhlete sítě.

**[00:01:49]** Ten newsletter se jmenuje Shortcut

**[00:01:51]** a myslím, že vám neuteče nic zajímavého z toho,

**[00:01:55]** co v rámci sítě ti jednotlivý členové a členky dělají.

**[00:01:59]** Takže děkujeme.

**[00:02:01]** Jak jsem říkal, a množství z vás už to ví,

**[00:02:04]** tak je to interaktivní snídaně.

**[00:02:07]** Proto se budete moci ptát.

**[00:02:10]** Takže si prosím nažhavte vaše mobilní telefony

**[00:02:15]** a podívejte se na tady tenhleten QR kód,

**[00:02:18]** ten si můžete sejmout,

**[00:02:19]** nebo když se na nás díváte přímým přenosem,

**[00:02:22]** tak tady pod tím přenosem máte přímo okinku slajdu,

**[00:02:25]** kde se budete moci zeptat.

**[00:02:31]** Tak, tohleto je otázka interaktivity.

**[00:02:35]** Já už tam pustím první dotaz

**[00:02:38]** a to je to, jestli jste na snídaní poprvé nebo ne,

**[00:02:42]** aby jsme si vlastně vyskoušeli signál,

**[00:02:47]** jestli to funguje.

**[00:02:48]** Takže jestli jste tam napříjmu.

**[00:02:51]** Já už vidím, že se hlasuje,

**[00:02:53]** takže aspoň jeden člověk se na nás dívá,

**[00:02:56]** což je dobrá zpráva.

**[00:02:58]** Věřím, že se nás bude dívat malinko, malinko víc.

**[00:03:02]** Mě ty výsledky vždycky tak nějak baví

**[00:03:05]** a baví mě přesně, když se objeví tenhleten.

**[00:03:08]** To znamená, že víc lidí na snídaní nebylo.

**[00:03:10]** To znamená, že se ta naše bublina rozšiřuje

**[00:03:13]** a to je něco, co mě hrozně baví.

**[00:03:15]** Samozřejmě apeluju na vás,

**[00:03:17]** pokud se vám tato snídaně líbí

**[00:03:19]** nebo jste nějakou zaznamenali z poslední doby,

**[00:03:23]** tak mě vždycky s tříměsíčním spožněním zveřejňujeme.

**[00:03:26]** Máme je v archivu, takže můžete veselé šířit.

**[00:03:29]** Protože jsem dostal nějakým způsobem informace,

**[00:03:35]** že ta prezentace bude dneska malinko další,

**[00:03:38]** tak přeskočím všechno ostatní

**[00:03:41]** a zkusím se dostat hned k našemu hostu.

**[00:03:45]** Já mám obrovskou radost,

**[00:03:47]** že mezi nás dorazil člověk,

**[00:03:49]** který pro mě splňuje tři základní předpoklady.

**[00:03:52]** Petře, já vás tady vítám.

**[00:03:54]** Dobrý den.

**[00:03:56]** Moc díky.

**[00:04:01]** Ty tři jsou.

**[00:04:03]** Petr toho hodně viděl a zažil.

**[00:04:05]** To je, myslím si, jeden dobrý předpoklad.

**[00:04:08]** Potkal se s mnoha zajímavýma lidma,

**[00:04:10]** což je pro mě jako druhá známka toho.

**[00:04:14]** Ale ta třetí, ta nejdůležitější,

**[00:04:16]** že Petr umí parádně vyprávět příběhy.

**[00:04:19]** Tak možná, že na nějaký jeden příběh

**[00:04:22]** by vás dneska tady pozval.

**[00:04:24]** My jsme ho nazvali o životě planeti

**[00:04:26]** a našich limitech a změnách.

**[00:04:28]** Petře, tady máte žezlo.

**[00:04:29]** Já se budu těšit na tu přednášku.

**[00:04:31]** Děkuju.

**[00:04:32]** Děkuju pěkně.

**[00:04:33]** Dobrý den.

**[00:04:34]** Já vás všechny zdravím.

**[00:04:35]** Co mám chci s vámi sdílet,

**[00:04:37]** to je vlastně velmi zvláštní situace,

**[00:04:39]** protože máme velmi rád snídaně.

**[00:04:43]** Mám rád snídaně, u které si čtu,

**[00:04:45]** u které něco řeším

**[00:04:46]** a jsem schopen sedět klidně hodinu,

**[00:04:48]** dvě hodiny u snídaně,

**[00:04:49]** což některé mé přátele nebo známe uvádí

**[00:04:52]** v stavi blízké šílenství.

**[00:04:55]** A tak jsem šel nasnídat.

**[00:04:57]** Před chvilkou jsem něco snědl.

**[00:04:58]** Ale ta situace je velmi zvláštní,

**[00:05:00]** protože vlastně já jsem uprostřed

**[00:05:02]** takového docela velkého prázdného prostoru.

**[00:05:04]** Za třeba pět metrů ode mě

**[00:05:06]** jsou diváci a divačky.

**[00:05:08]** Dobrý den.

**[00:05:09]** Zdravím se moc rád, že tu jste.

**[00:05:10]** A jste pro mě moc důležitý,

**[00:05:11]** že z vás cítím jako nějakou,

**[00:05:13]** nebo doufám, že z vás budu cítit

**[00:05:15]** nějakou zpětnou vazbu na to,

**[00:05:16]** co budu říkat.

**[00:05:17]** A teď vím, že po celé republice

**[00:05:20]** v knihovnách a ve firmách

**[00:05:23]** a v dalších prostorech

**[00:05:24]** jsou lidé, kteří se na to dívají.

**[00:05:25]** To vím, protože mi už uplynulý týden

**[00:05:27]** píšou lidi různě z republiky

**[00:05:29]** a říkají, je, vy budete u nás v knihovně.

**[00:05:31]** A já říkám, ano, ale virtuálně.

**[00:05:33]** Vím, že tam jste, tak já vás zdravím i tam.

**[00:05:35]** A tak vlastně člověk se snaží naladit na to,

**[00:05:37]** že mám lidi tady, ale daleko,

**[00:05:40]** že mám vás ještě úplně strašně daleko

**[00:05:42]** a že mám nějaké myšlenky,

**[00:05:44]** které vám chci sdělit.

**[00:05:45]** Tak já s tím začnu,

**[00:05:46]** protože můžu prozradit hned na začátku,

**[00:05:48]** ať tady nemáme nějaká tajemství,

**[00:05:50]** že ten zvláštní způsob,

**[00:05:52]** jak se Honza Mašek dozvěděl,

**[00:05:53]** že ta dnešní prezentace bude delší,

**[00:05:55]** tak ten zvláštní způsob byl ten,

**[00:06:03]** projdu a myslím, že to nějak bude.

**[00:06:07]** Výtěžnost.

**[00:06:08]** Chtěl bych říct jednu důležitou věc,

**[00:06:11]** že já mám rána většinou strašně rychlá

**[00:06:14]** a plná akce.

**[00:06:16]** A myslím si, že to tak má většina z vás.

**[00:06:18]** Tak jsem si říkal,

**[00:06:19]** že bych jako první jenom tak dal pár obrázků,

**[00:06:21]** abychom se naladili,

**[00:06:22]** abychom si řekli, jak to bude,

**[00:06:24]** jaké to bude.

**[00:06:25]** Tak jsem tady vybral fotku z mustangu

**[00:06:28]** z chrámu buddhistického,

**[00:06:29]** kde s východem slunce se modlili mnější.

**[00:06:32]** Ten buddhismus je na západě teď populární,

**[00:06:35]** tak se můžeme sklíněvat a ladit na to.

**[00:06:37]** Takhle se tam ráno modlilo

**[00:06:39]** a takhle se tam říkaly všechny ty mantry dokola.

**[00:06:42]** Tak člověk se tam začal sklíněvat

**[00:06:44]** a byl tam kosa jako blázen.

**[00:06:46]** Tohle je právě z mustangu.

**[00:06:48]** Tam se občas nabízí naprosto neuvěřitelné pohledy,

**[00:06:51]** kdy se ta krajina skládá dohromady.

**[00:06:53]** A já věřím, že tímhletím se tak začneme

**[00:06:56]** společně potkávat v nějaké jiné náladě.

**[00:06:59]** Tohleto je teďka z listopadu, z Nepálu,

**[00:07:02]** výhled z hory Gokyory na Everest.

**[00:07:07]** Zhruba nad Everestem je akorát ten měsíc vycházející.

**[00:07:10]** To se krásně potkalo,

**[00:07:12]** že vlastně zapadalo slunce

**[00:07:14]** a svítilo na ty osmitisícové vrcholky

**[00:07:16]** a do toho už všude jinde byla tma

**[00:07:18]** a vyšel měsíc takto na nádhernou atmosféru.

**[00:07:20]** Amadablam a předtím takový krásnej domeček.

**[00:07:23]** To jsem si říkal, to je vnitřní konflikt.

**[00:07:26]** Jestli bych tam chtěl bydlet nebo ne,

**[00:07:28]** v tom domě bude sichravo a kosa,

**[00:07:30]** ale místo je neskutečně krásné.

**[00:07:32]** Tohleto je Kundupík, 4,5 tisíce metrů.

**[00:07:36]** Co tam dělal ten jak?

**[00:07:38]** Přišel se taky rozhlédnout, evidentně prostě.

**[00:07:41]** Moje milovaná Antarktida.

**[00:07:43]** To je foceno kousíček od České polární stanice

**[00:07:45]** Johana Gregora Mendla na ostrově Jamesa Rosse.

**[00:07:48]** Ten strhující kopec je Bibi Point

**[00:07:51]** a takhle neskutečné červánky

**[00:07:53]** nebo takhle neskutečné světlo

**[00:07:55]** tam umí udělat vycházející slunce.

**[00:07:57]** To je úplně zážitek na celý život to vidět.

**[00:08:01]** Je to maličko odbarvené.

**[00:08:03]** Mně pár lidí říkalo, že jsem to v nějakém

**[00:08:05]** finálním programu musel hodně oroštovat.

**[00:08:07]** Já jsem říkal, naopak to je odbarvené,

**[00:08:09]** aby to bylo jako uvěřitelné.

**[00:08:11]** Tohle je vnitřní Antarktida, ledové pole,

**[00:08:13]** kousek od stanice Union Glacier,

**[00:08:15]** která je uvnitř v centru Antarkty,

**[00:08:17]** nebo téměř v centru Antarkty.

**[00:08:20]** Odtud se vyráží veškerá expediční logistika.

**[00:08:23]** Mně tam přišly úžasné ty tři paprsky

**[00:08:25]** a ty tři pidiš víc i malít.

**[00:08:27]** Až mně přijde náboženská tématika,

**[00:08:29]** že to je prostě...

**[00:08:31]** A všude kolem vás je led.

**[00:08:33]** Tři tisíce metrů mocný.

**[00:08:35]** Tři kilometry ledu je pod vámi, když tam jste.

**[00:08:37]** A pod tím je normálně pevnina.

**[00:08:39]** Na jižním polu jsem neodelal,

**[00:08:41]** abych se tam nepůjčil snowbike,

**[00:08:43]** protože tam se zbíhají všechná časová pásma.

**[00:08:45]** Takže když objedete na koleji jižní pol,

**[00:08:47]** tak jste projeli všemi časovými pásmi světa.

**[00:08:49]** A jste o den starší nebo o den mladší.

**[00:08:55]** To mně přijde jako nejdivočejší krajina nejblíž Evropě.

**[00:08:57]** To je kousíček a je tam prostě nádherně.

**[00:08:59]** A teď už se pomalu dostávám k tomu tématu,

**[00:09:01]** o kterém tady dneska budu nějak povídat.

**[00:09:03]** Tohle je vyfoceno v Itálii,

**[00:09:05]** v Tirolských Alpách,

**[00:09:07]** při výstupu na kopec,

**[00:09:09]** který je hned naproti Trečime.

**[00:09:11]** Nespomenu si, jak se jmenuje.

**[00:09:13]** Ale vedle nás najednou se takhle protrhla mlha.

**[00:09:15]** Tam zase tři pidiš víc.

**[00:09:17]** Říkám si, že to jsou chvíle,

**[00:09:19]** kdy člověk ty limity potká

**[00:09:21]** a když je tím pidiš víkem,

**[00:09:23]** nebo když je tím, kdo tohleto fotí,

**[00:09:25]** tak si uvědomí tu svoji nicotnost.

**[00:09:27]** A teď to nemyslím nějak pateticky,

**[00:09:29]** teď to myslím jednoduše,

**[00:09:31]** že to tak prostě je,

**[00:09:33]** že si fakt řeším základní světoborné

**[00:09:35]** a klíčové otázky,

**[00:09:37]** související s chodem země, koule a lidstva.

**[00:09:39]** Ale ve chvíli, kdy si uvědomím tady tohleto,

**[00:09:41]** tak si můžu říct, že vlastně jsem fakt pidiš vík,

**[00:09:43]** který svým významem tady, až nebudu,

**[00:09:45]** tak se jako nic tak dramatického vlastně nestane.

**[00:09:47]** A vedle toho jsou chvíle,

**[00:09:49]** kdy zase člověk se řekne

**[00:09:51]** nejdůležitější člověk na světě jsem já.

**[00:09:53]** Kdy jak on dává svoje světlo,

**[00:09:55]** zasvítí a vytvoří.

**[00:09:57]** A když je to tak,

**[00:09:59]** když je to tak,

**[00:10:01]** když je to tak,

**[00:10:03]** když je to tak,

**[00:10:05]** když je to tak,

**[00:10:07]** když je to tak,

**[00:10:09]** když je to tak,

**[00:10:00]** a vy si řeknete, že všechno to má smysl, jsem na správném místě, jsem správný člověk.

**[00:10:05]** A toto jsou, podle mě, hranice, tohleto jsou místa, ve kterých se potkáváme se skutečnými limity.

**[00:10:11]** Když se mě lidi zeptají na limity, a tohleto je fotka z přechodu Gronska, to jsem já,

**[00:10:16]** v jeden den, po ránu, měli jsme nějakých minus 35 a hodně fůkalo, tak prostě to namrzalo, to všechno, i ten obličej.

**[00:10:24]** Tak když se mě lidi ptají na limity, tak většinou očekávají, že budu vyprávit o takových těch věcech,

**[00:10:29]** musíte zabrát a najdete v sobě sílu, a když nemůžeš, tak ještě 30% síly v sobě máš.

**[00:10:34]** Já si myslím, že tímhle směrem se člověk k limitům doopravdy nedostane.

**[00:10:40]** Nebo se dostane k limitům, které se těžko překonávají, které se těžko přechází.

**[00:10:44]** A jenom se zatnout a jenom jít kupředu, nemusí být vždycky radost.

**[00:10:52]** Tam vlastně člověk může si ublížit, může překonávat věci, který naopak má řešit, nebo kterým má ustoupit.

**[00:10:58]** Já si myslím, že skutečné limity máme úplně jindé.

**[00:11:02]** A ty se potom propisují do těch limitů právě výkonnosti, efektivity, slávy, úspěchu nebo intimity, tichosti.

**[00:11:10]** A že to jsou témata, o kterých bych chtěl hovořit a které si myslím, že se právě klíčovým způsobem

**[00:11:16]** s nimi můžu setkat, třeba když jsem na nějaké polární výpravy.

**[00:11:19]** Já vlastně už vám nic jinýho dneska neřeknu, než je tady toto, jenom to nějakým způsobem budu rozvádět.

**[00:11:25]** Když vím, kdo jsem, to znamená, když moje osobnost nějakým způsobem drží pohromadě,

**[00:11:33]** to jsou vlastně čtyři, pět nejtěžších otázek, jakým ve svým životě všichni čelíme.

**[00:11:39]** Kdo jsem? Na to neexistuje univerzální odpověď a i kdybych na to teď přišel,

**[00:11:44]** tak prostě celý zbyteč života se to stejně furt mění a vyvíjí.

**[00:11:47]** Na to nikdy není definitivní odpověď.

**[00:11:49]** Proč jsem tam, kde jsem? To znamená, vím, o co mi jde, vím, kam chci dojít, znám svůj cíl.

**[00:11:55]** Další, jako jedna z nejtěžších otázek.

**[00:11:57]** Čím jsem užitečný? K čemu tady teda jsem?

**[00:12:00]** To znamená nějaké vědomí smyslu. Další obrovská věc.

**[00:12:03]** Když jsme ve Velké Británii dělali průzkumy mezi zaměstnanci,

**[00:12:07]** a to si jenom tak jako můžeme dát takovou jako nultou hru dneška,

**[00:12:11]** tak tohle bude třetí, jenom si tak zamyslete a řekněte si,

**[00:12:14]** v čem je moje práce a moje zaměstnání zásadní a přínosné pro moji společnost,

**[00:12:19]** mé přátelé a tento svět.

**[00:12:21]** A když tenhle průzkum udělali ve Velké Británii, tak jim asi 70% lidí řeklo,

**[00:12:25]** že ten smysl tam nevídí.

**[00:12:27]** Že vůbec neví, k čemu to je.

**[00:12:29]** To je limit jako prase.

**[00:12:31]** To je těžko se tam rozvíjet a posouvat.

**[00:12:33]** Čím jsem užitečný? K čemu tady jsem?

**[00:12:36]** A konec, co chci.

**[00:12:38]** Co doopravdy chci.

**[00:12:40]** Ano, chci, aby se všichni měli rádi.

**[00:12:42]** Chci, aby lidé nelhali.

**[00:12:44]** Chci, aby politici byli ti nejlepší z nás,

**[00:12:46]** kteří svět povedou k lepším získům prdlajs.

**[00:12:48]** Máme v sobě úplně jiný sny.

**[00:12:50]** Úplně jiný přání.

**[00:12:52]** Tam se potkávám s tím.

**[00:12:54]** Chci, aby sousedovi chcípla koza.

**[00:12:56]** Tam se potkávám skutečně se sebou.

**[00:12:59]** Všechno to dělám z jiného důvodu.

**[00:13:01]** Navenek se to nějak tváří.

**[00:13:03]** Ale já chci, aby mi lidi něco řekli.

**[00:13:05]** Chci moc.

**[00:13:07]** Tam je zase obrovská džungle velkých témat,

**[00:13:09]** které obelháváme sami sebe.

**[00:13:11]** A dostat se k tomu, abych řekl, co já vlastně doopravdy chci.

**[00:13:14]** To taky není sranda.

**[00:13:16]** A tyhle čtyři parametry definují, kde jsou naše limity.

**[00:13:19]** A tam úplně stejným způsobem.

**[00:13:21]** Tam měli limity Steve Jobs.

**[00:13:23]** Vím to bezpečně, protože jsem si o tom povídal

**[00:13:25]** s jeho osobním koučem.

**[00:13:27]** Tam mají limity olimpíští sportovci.

**[00:13:32]** A bavili jsme se, tohleto jsou ty místa, které se posouvají.

**[00:13:35]** A které se pak propíšou do toho,

**[00:13:37]** jakým způsobem my se objevujeme v celém svým okolním světě.

**[00:13:41]** Mezi lidmi, v prostoru, v čase.

**[00:13:43]** Dneska jsem to naplánoval tak,

**[00:13:45]** abych zase nesklamal ty,

**[00:13:47]** kteří očekávali něco cestopisného

**[00:13:49]** nebo něco ze světa.

**[00:13:51]** Že jsem vybral fotky z mých cest.

**[00:13:53]** Takže já vás vezmu na výlet.

**[00:13:55]** Nebo na výlety.

**[00:13:57]** A bude to taky povídání o tom,

**[00:13:59]** co si já myslím,

**[00:14:01]** co se mě děje v hlavě.

**[00:14:03]** Takže já vás pozvu taky sem.

**[00:14:05]** Pozvu vás do svého srdce nebo do své duše.

**[00:14:07]** Takže budou to fotky z mých cest

**[00:14:09]** a projdeme se mým světem a projdeme se mými obory.

**[00:14:11]** Tak to první.

**[00:14:13]** Patřím sem.

**[00:14:15]** Když si teďka všichni řekneme...

**[00:14:17]** Teď, zrovna teď, v tuto chvíli,

**[00:14:19]** tam, kde teď jsem, je to správně, že jsem tady.

**[00:14:21]** Patřím sem, je to správně.

**[00:14:23]** Jsem rád, že jsem tam, kde jsem.

**[00:14:25]** Chci tady být.

**[00:14:27]** Všechno, co jsem odmítl

**[00:14:29]** a mohl jsem dělat jiného

**[00:14:31]** a místo toho jsem tady.

**[00:14:33]** Nekonečně mnoho věcí, co jste mohli dělat jiných

**[00:14:35]** a teď sledujete mě.

**[00:14:37]** Stojí vám to za to?

**[00:14:39]** A to se dá samozřejmě vztáhnout mnohem ještě širším způsobem

**[00:14:41]** ve vašem životě, ve vašem zaměstnání,

**[00:14:43]** s lidmi, se kterými žijete, se kterými se potkáváte.

**[00:14:45]** Obstojí tyhle čtyři otázky.

**[00:14:47]** To je strašná spousta z nás

**[00:14:49]** před těma otázkama zdrhá.

**[00:14:51]** Víme na ně kategorické ne,

**[00:14:53]** ale abychom si ho nemuseli přiznat,

**[00:14:55]** tak se zavalíme spoustou práce, úkolama,

**[00:14:57]** povinnostmi a všim možným,

**[00:14:59]** aby to tak nebylo.

**[00:15:01]** Ono se to krásně vyjevuje, když já někde,

**[00:15:03]** mám kamarády, oni vědí, že jezdím do polárních krajů

**[00:15:05]** nebo mám přednášku o poláru,

**[00:15:07]** tak se často stane, že za mnou někdo přijde

**[00:15:09]** po přednášce a řekne, pane Horký,

**[00:15:11]** proč vy tam do té hruzy pro boha jezdíte?

**[00:15:13]** A mě v jednu chvíli došlo,

**[00:15:16]** jen tak pro zajímavost v té fotce,

**[00:15:18]** vlevo je človíček, vidíte ho tam.

**[00:15:20]** On to krásně propočně ukáže,

**[00:15:22]** jak velké jsou ty nabáté hromady sněhu.

**[00:15:24]** Ve chvíli si uvědomíme, že tam je člověk.

**[00:15:26]** Tak mně došla jedna obrovská věc,

**[00:15:28]** že já tam jsem a chci tam být.

**[00:15:30]** A jsem tam rád.

**[00:15:32]** A vedle toho strašná spousta lidí

**[00:15:34]** je doma v teplé,

**[00:15:36]** ale vůbec by tam být nechtěli.

**[00:15:38]** Nebo v práci. Nechtěli by tam být s těma lidma.

**[00:15:40]** Nechtěli by tam být s těmi úkoly.

**[00:15:42]** Nechtěli by tam být s těmi hodnotami,

**[00:15:44]** které musí nějakým způsobem akceptovat a budovat a tvořit.

**[00:15:46]** A mě je najednou v tom poláru,

**[00:15:48]** který na venek vypadá tak, jak je šíleně nehostíný,

**[00:15:50]** jak je strašný, mě je tam krásně,

**[00:15:52]** já jsem tam šťastnej.

**[00:15:54]** A neměnil bych se strašnou spoustou lidí,

**[00:15:56]** kteří jsou krásně v teplíčku,

**[00:15:58]** sídlem doma, nebo v práci,

**[00:16:00]** nebo někde jinde.

**[00:16:02]** Ale jsou vlastně v strašlivém pekle,

**[00:16:04]** služovaní úzkostma, strachama,

**[00:16:06]** že se znovu pohádají,

**[00:16:08]** že je vyhodí z práce, že jim sníží plat,

**[00:16:10]** že nesplní plán, že něco nestihnou.

**[00:16:12]** A teď já nejsem tady touhle řečí

**[00:16:14]** proti zaměstnaneckému systému,

**[00:16:16]** nejsem proti korporátům,

**[00:16:18]** ale jsem proti tomu,

**[00:16:20]** aby člověk dělal něco, co nenávidí,

**[00:16:22]** aby žil v prostředí, který se mu hnusí,

**[00:16:24]** aby byl s lidmi, který nemá rád.

**[00:16:26]** A to jsou najednou limity jako kráva.

**[00:16:28]** To jsou těžké věci, strašně komplikované.

**[00:16:30]** A znovu, patřím sem, jsem tady rád,

**[00:16:32]** chci tady být, stojí mi to za to.

**[00:16:34]** A v tu chvíli si myslím,

**[00:16:36]** že jsme všichni polárníci.

**[00:16:38]** Každej z nás jsme na nějaké vlastní

**[00:16:40]** polární výpravě.

**[00:16:42]** Jsem přesvědčenej,

**[00:16:44]** že já si osobně fakt myslím,

**[00:16:46]** že nikdo nežije život na půlplynu.

**[00:16:48]** Že by jsi říkal, to je jedno.

**[00:16:50]** Že prostě úplně všichni

**[00:16:52]** se snažíme to skoulet

**[00:16:54]** co nejlíp se svým životem

**[00:16:56]** a se sebou

**[00:16:58]** a se světem.

**[00:17:00]** A různě jsme úspěšní,

**[00:17:02]** různě se nám to daří. Já taky nemám

**[00:17:04]** všechny svoje výpravy úspěšné,

**[00:17:06]** všechny svoje výpravy povedené.

**[00:17:08]** Taky neplatí, že bych všude došel ke svému cíli,

**[00:17:10]** který jsem si na začátku vytýčil. Vždycky mě to někam posune.

**[00:17:12]** Takže si myslím, že každej máme

**[00:17:14]** svůj polár, každej jsme na vlastní expedici.

**[00:17:16]** Jenom není nutné, aby kolem toho

**[00:17:18]** fyzicky byly vidět kusy studenýho ledu,

**[00:17:20]** který nás může třeba zabít.

**[00:17:22]** Abych to dramatizoval.

**[00:17:24]** Ale ty věci jsou skryté.

**[00:17:26]** Jsou skryté v animozitách,

**[00:17:28]** v nespokojenosti, v nenávistí, ve zlobě, v hátkách.

**[00:17:30]** A tak se dostáváme

**[00:17:32]** limitně k té otázce, kdo teda jsem.

**[00:17:34]** Kdo? Korucinál. Já jsem.

**[00:17:36]** Poprvé to člověk řeší.

**[00:17:38]** Naše Evička

**[00:17:40]** to řešila, když jí bylo pět let.

**[00:17:42]** Kdo je já, tati?

**[00:17:44]** Kdo je já, když je ve mně já?

**[00:17:46]** Já se cítím já? Já jsem, když si šáhnu na ruku?

**[00:17:48]** Nebo já jsem, já si připadám,

**[00:17:50]** že já jsem víc já vevnitř.

**[00:17:52]** Super, úžasný.

**[00:17:54]** A řešíme to v nějakých okamžicích svýho života

**[00:17:56]** úplně všichni.

**[00:17:58]** A já to mám aspoň tak,

**[00:18:00]** abych přišel na to, kdo jsem.

**[00:18:02]** Aspoň trochu. Já jsem na začátku řekl,

**[00:18:04]** že na to člověk nikdy nepřijde úplně.

**[00:18:06]** Tak se musím zastavit.

**[00:18:08]** A neznamená to zastavit,

**[00:18:10]** jako že stojím a nic.

**[00:18:12]** Ale znamená to samozřejmě,

**[00:18:14]** že třeba vyrazím na tu polární cestu.

**[00:18:16]** Všechno, co se děje tady,

**[00:18:18]** tím jsem v Evropě, doma,

**[00:18:20]** a jsem v úplně jiném světě,

**[00:18:22]** v jiných časoprostorových podmínkách.

**[00:18:24]** A ono se to ve mně spustí.

**[00:18:26]** Ono to začne najednou nějak vevnitř fungovat.

**[00:18:28]** A já si vybavuju nějaký bolestivý situace,

**[00:18:30]** radostní situace.

**[00:18:32]** A tím vlastně zjišťuju a poznávám, co jsem já.

**[00:18:34]** Když se stane průšvih,

**[00:18:36]** když najednou se reálně bojím o život,

**[00:18:38]** tak v tu chvíli se zachovám tak,

**[00:18:40]** jak doopravdy jsem.

**[00:18:42]** Vždy bych z hořícího vlaku

**[00:18:44]** nejdříve zachraňoval ženy a děti.

**[00:18:46]** Dokud jsem v tom hořícím vlaku nebyl

**[00:18:48]** a nezačal jsem je zachraňovat,

**[00:18:50]** tak to nevím.

**[00:18:52]** Všichni máme nějaké hodnoty a principy,

**[00:18:54]** ale v nějakých konkrétních situacích

**[00:18:56]** se nějak zachováme a tam zjišťujeme,

**[00:18:58]** co jsme zač.

**[00:19:00]** A já si myslím, že to je hrozně důležitá otázka,

**[00:19:02]** že stojí za to, se někdy nějak zastavit.

**[00:19:04]** To znamená opravdu si dopřát ten čas,

**[00:19:06]** abych si řekl, kdo teda jsem.

**[00:19:08]** Toto je fotka, já ji občas posílám,

**[00:19:10]** když mi řeknou pane Horký, budete mít přednášku,

**[00:19:12]** pošlete nám fotku, my bychom chtěli

**[00:19:14]** vás tam ukázat, tak já to pošlu

**[00:19:16]** a oni zpátky dejí takovýho smilíka,

**[00:19:18]** jako prosím vás něco, kde jste vy.

**[00:19:20]** A já mám tuhle svoji fotku strašně rád.

**[00:19:22]** Toto jsem já. To jsem já úplně šťastnej.

**[00:19:24]** To jsem já šťastnej, když jsem pochodoval

**[00:19:26]** k severnímu polu. Udělal jsem strašnou chybu,

**[00:19:28]** to, že mám ty dva rampouchy u nosu,

**[00:19:30]** to byla moje velká školácká chyba,

**[00:19:32]** už se mi to nikdy nestalo, protože mě to speklo,

**[00:19:34]** pusu dohromady a nemohl jsem jíst ani pít celý den.

**[00:19:36]** Ale to je jedno, já jsem v tu chvíli byl

**[00:19:38]** strašně šťastnej, že jsem byl v těch

**[00:19:40]** brazivých podmínkách a že jsem dokázal

**[00:19:42]** to všechno, co mě tam nakonec dostalo.

**[00:19:44]** Takže toto jsem já. Toto je jedna

**[00:19:46]** z hodně důležitých tváří mě, jaký jsem.

**[00:19:48]** Tahle fotka je z ekvádorské

**[00:19:50]** Amazonie, tenhle chlapík

**[00:19:52]** už umřel, jmenoval se

**[00:19:54]** Minihua a je z kmené

**[00:19:56]** Naváorany a tam se

**[00:19:58]** při

**[00:20:00]** iniciačním rituálu, každý nový, dospělý muž přihlásí k odpovědnosti za celý svět.

**[00:20:07]** To je taky, kdo jsem. Ve chvíli, když si kdokoliv z nás, ženy i muži, tam je to teda genderově ještě zastaralé,

**[00:20:13]** ale v našem světě si opravdu myslím, že jsme na tom úplně stejně, chlapě i ženský.

**[00:20:18]** Když si řeknu, že jsem zodpovědný, zodpovědná za celý svět, tak to najednou úplně změní principního fungování.

**[00:20:24]** A najednou jsem jeden ze strážců světa. Fajn, ok. Úplně v pohodě.

**[00:20:28]** Můžu být strážcem světa někde v pohraničním městečku, který má třicet obyvatel.

**[00:20:32]** Bude bez problému. A budu mít co dělat celý život.

**[00:20:35]** Ve chvíli, kdy to vím, tak je to veliký.

**[00:20:38]** Dnešní době je ten svět plný různého učení. Můžete být kýmkoliv.

**[00:20:42]** Posuňte hranice, odhodlejte se, rozhodněte se a stanete se kýmkoliv, zlepšíte se v čemkoliv.

**[00:20:48]** Karol Dveková napsala úžasnou knížku, slavnou knížku, právě o tom, jaký v sobě máme všichni potenciál.

**[00:20:54]** Já osobně si nemyslím, že můžeme být úplně kýmkoliv.

**[00:20:58]** Proto tam mám ty obrázky, to nejsou moje fotky, to jste poznali samozřejmě ze Simpsonů,

**[00:21:03]** tady těch jako děsivých kreatůr. Já si myslím, že je snadné ze sebe něco takového vytvořit.

**[00:21:08]** A silou vůle, rozhodnutím, tvrdostí, disciplínou, ze sebe něco takového každý z nás může vytvořit.

**[00:21:14]** Úplně bez problému. A jsem si jistý, že pár takových lidí znáte.

**[00:21:18]** Oni na venek takhle úplně nevypadají, ale když na chmělí poznáte trochu víc,

**[00:21:22]** tak každý z těch jich zubatých obličejů jste potkali.

**[00:21:26]** Vám bych mohl vyjmenovat několik men, kolik takových lidí znám.

**[00:21:30]** Myslím si, že člověk může se svým rozhodnutím a odhodláním stát průměrným kýmkoliv.

**[00:21:40]** Že opravdu kdybych se já rozhodl, že budu tenista, tak to teda nebude žádný zázrak.

**[00:21:47]** Ale jak průměrně do té rakety plácat. Budu naučit se, jak se s tím zachází, jak se všechno má dělat.

**[00:21:52]** Když se člověk opravdu rozhodne, tak může dosáhnout minimálně průměrných výsledků.

**[00:21:58]** Ale abych, mám-li tu ambici, v něčem byl opravdu lepší, opravdu výjimečně dobrý,

**[00:22:05]** abych se v něčem třeba prosadil, tak pak jsem neodbitně postavený čelem k té otázce, kdo tedy jsem.

**[00:22:11]** Kdo teda jsem?

**[00:22:13]** Mně se velmi líbí to, co řekla Anička Hogenová, když jsme točili velký webinář pro portál Socrato.cz,

**[00:22:20]** kdy ona říkala, není snadné říct, kdo skutečně jsem, ale dá se dohledat, kým nemohu nebýt.

**[00:22:28]** Jan Patočka tomu říkal, jako vyhmatávání se.

**[00:22:31]** Že já postupně můžu zjišťovat, když tohleto ze svého života odstraním, potlačím, tak se trápím.

**[00:22:36]** Tak to nejsem celý já.

**[00:22:38]** Takže aha, tím já nemohu nebýt.

**[00:22:40]** To tam u sebe můžu jako držet, tímhle potřebuju nějakým způsobem být.

**[00:22:46]** A může to být charakterové jist, může to být způsob života, můžou to být hodnoty, můžou to být činnosti.

**[00:22:52]** A tam si myslím někde, to začíná, a tam se každej z nás může dobrat k nějakému pevnému bodu,

**[00:23:02]** tohle je fotka z Bosny a Hercegoviny, z horolezeckého festivalu, kdy jsme tam natáčeli s Adamem Ondrou.

**[00:23:07]** Mně se to hrozně líbí jako metafora toho, jak všichni žijeme.

**[00:23:10]** Kráčíme od někud někam, máme pocit, že jsme napojení i na ten začátek a konec.

**[00:23:14]** A jsme, ale že by nás to nějak pevně drželo, to není.

**[00:23:17]** A ještě u toho všeho musíme ubalancovat to všechno, co jsme.

**[00:23:20]** A každým dalším krokem si to pod sebou rozhýbeme.

**[00:23:23]** A ono se to s náma jako kolíbé.

**[00:23:25]** A my stejně víme, že neexistuje jiné cesty, než buď spadnu nebo dojdu dopředu.

**[00:23:29]** Prostě zase můžete cokoliv.

**[00:23:31]** Ne, v téhle situaci, a všichni žijeme v téhle situaci, to není, že můžu cokoliv.

**[00:23:36]** Já tam musím dojít.

**[00:23:38]** Pokud tady nechci dokonce vyset zavěšený za pojistný lano na skoubě,

**[00:23:42]** tak prostě to musím dořešit. A takhle to jsou naše životy.

**[00:23:44]** Ať děláme, co děláme, my to až k té smrti nějak dopytlíkovat musíme.

**[00:23:48]** To mně přijde jako, že je veliká věc.

**[00:23:52]** Tohleto jsem fotil, když jsme s Vaškem Sůrou šli jako první na světě přes zamrzlé jezero

**[00:23:56]** Chuvzgul v Mongolsku a přijde mi to jako nádherná ukázka toho,

**[00:24:00]** jak si člověk může na tom poláru užít samoty.

**[00:24:03]** A to je užít anebo vytrpět.

**[00:24:06]** Jsou lidi, kteří nedokážou být se sebou sami.

**[00:24:09]** Tam někde zase potkávám, kým jsem a kým nejsem.

**[00:24:12]** Tak jsem asi fakt na útěku, když nedokážu být sám se sebou.

**[00:24:15]** Znal jsem si Preet Chandi, což je Britka s indickými kořeny.

**[00:24:20]** Ona je první indická žena, která došla na Jižní pol.

**[00:24:25]** A protože je to neskutečně hustá baba, tak jako první žena na světě

**[00:24:29]** a nejrychlejí žena na světě přešla Antarktidu,

**[00:24:32]** nejrychleji došla od moře na Jižní pol.

**[00:24:35]** A v současné době, kdy už to klimaticky není vlastně možné,

**[00:24:38]** se chystá jít z Kanady na Severní pol,

**[00:24:42]** což znamená, že podstatnou část té cesty bude plavat.

**[00:24:45]** A je to hubený, krásný, sympatický děvče, se kterým je strašná sranda.

**[00:24:50]** Je to prostě naprosto v pohodě, příjemná holka.

**[00:24:52]** A chodí solo.

**[00:24:54]** A když jsem se jí ptal, jak to dává, sama se sebou všechny ty situace,

**[00:24:58]** ona se takhle zasmála a řekla, já jsem sama sobě dobrý společník.

**[00:25:01]** To je v pohodě.

**[00:25:03]** To je super věta. Jsem sám sobě dobrý společník.

**[00:25:06]** To není sranda si potvrdit.

**[00:25:09]** Představl, že bych teďka najednou měl být prostě půl dne někde úplně sám,

**[00:25:14]** bylo by to super, byl bych rád, že jsem sám se sebou.

**[00:25:17]** Jo, koho bych potkal, jaký by byl.

**[00:25:19]** Já mám takovou malou hru, aby vás třeba, kdyby vás náhodou nebavili moje fotky

**[00:25:24]** a to, co povídám, což samozřejmě nevěřím, ale kdyby náhodu,

**[00:25:28]** tak jsem si říkal, že ta hra by to mohla vždycky nějak občerstvit.

**[00:25:31]** Tak první hra, můžete si to psát.

**[00:25:33]** Zrovna tohleto je dobré, když si člověk píše,

**[00:25:35]** ale dá se to i nějak jako zpracovat jenom v hlavě.

**[00:25:38]** Vidím, že někteří se natahujete pro něco, tak já chviličku počkám,

**[00:25:42]** než si to vezmete.

**[00:25:43]** Já budu mít takové tři otázky, tři témata, je to hrozně jednoduché

**[00:25:47]** a jenom si tak zkusíme, co to s náma udělá, jakým způsobem nás to promění.

**[00:25:51]** Tak, první otázka.

**[00:25:52]** Napište pět věcí, proč to je dobře.

**[00:25:54]** To je pro někoho nepřekonatelně těžký úkol.

**[00:25:57]** Už tady vidím několik lidí v mažentě vrtí, že to jako neřekne.

**[00:26:01]** Tak se zakousněte.

**[00:26:03]** Nikomu to neříkejte, tak to ani nepíšte, pokud se stydíte,

**[00:26:06]** ale řekněte si sami v duchu pět, nemíň, fakt nemíň,

**[00:26:10]** pět věcí, ve kterých jste dobrzí.

**[00:26:12]** Já vám dám chvilku čas.

**[00:26:14]** Počítejte to, zkuste to a buďte k sobě,

**[00:26:17]** pušťte k sobě spokojenost se sebou.

**[00:26:21]** Teďka chvilku si dopřejte ten v uvozovkách hřích,

**[00:26:25]** že budete spokojeni. Pět věcí, proč jste dobrzí.

**[00:26:29]** Můžu dál?

**[00:26:33]** Teď tam nad to napište nějaké jméno.

**[00:26:37]** Někoho nejlepším, úplně cizího, někoho, koho neznáte. Pepík.

**[00:26:40]** Pepík dvojtečka a pod ním budou napsané těch pět věcí,

**[00:26:43]** které jsou dobré.

**[00:26:45]** Máte tam nad tím napsané jméno.

**[00:26:48]** A teď si přečtěte, jaký je Pepík.

**[00:26:51]** Vás se to vůbec netýká.

**[00:26:53]** Pepík umí těchto pět věcí.

**[00:26:55]** Co to s váma provede? Pepík je šikovnej, ne?

**[00:26:57]** Pepík bude asi docela fajn.

**[00:26:59]** To je co?

**[00:27:01]** Hrozně často sami sobě nadáváme za to, jak jsme pitomí.

**[00:27:06]** A to, co umíme, považujeme za úplně v obyčejnou věc.

**[00:27:09]** A když ji promítneme někomu cizímu, koho neznáme,

**[00:27:12]** tak řekneme, že to nebude špatný člověk, s ním bych se asi dohodl.

**[00:27:15]** Nebo to je dobré, že to ten člověk umí.

**[00:27:17]** Tohle si vážím v této vlastnosti.

**[00:27:19]** A co jste vy?

**[00:27:21]** Je to triviální, přiblblá, jednoduchá hra.

**[00:27:23]** A jenom ten obrát té perspektivy udělá strašně moc.

**[00:27:26]** Hromada z nás má způsoby nějaké vnitřní kritiky,

**[00:27:29]** kteří jsou nemilosrdní.

**[00:27:31]** A to je samozřejmě téma úplně samo o sobě.

**[00:27:33]** Slyším hlasy.

**[00:27:35]** Tohle mě fotila Evička nebo Lucinka,

**[00:27:37]** když jsme byli v muzeu iluzí.

**[00:27:40]** A známe to všichni.

**[00:27:42]** Hádáme se v hlavě sami se sebou.

**[00:27:45]** Já jsem pytl mi, měl jsem to udělat a já jsem to neudělal.

**[00:27:47]** Proč jsem nešel dřív?

**[00:27:49]** Kdybych stal dřív, tak bych to stihl.

**[00:27:51]** Nebo co mám dělat? Já bych radši toto.

**[00:27:53]** Ale teď já bych měl toto.

**[00:27:55]** Jak to? To je přeci divný, ne?

**[00:27:57]** Tak já jsem já, mám to v sobě

**[00:27:59]** a přitom já sám se sebou můžu mít nejasno.

**[00:28:01]** Tak jsem jako magor,

**[00:28:03]** že se se sebou nedohodnu.

**[00:28:05]** Ale to je ještě zamotanější.

**[00:28:07]** Ty hlasy neřídíme rozumem.

**[00:28:09]** To se tam sepne samo.

**[00:28:11]** Celý veliký téma.

**[00:28:13]** Řešení nechtěných myšlenek.

**[00:28:15]** To se v nás cosi sepne

**[00:28:17]** a já si myslím věci, které si nechci myslet.

**[00:28:19]** Ať už to je jako, že to je neetické

**[00:28:21]** nebo že o tom nechci přemýšlet, že to chci zapalšit.

**[00:28:23]** Stejně to tam je.

**[00:28:25]** A ještě jako by to furt nestačilo,

**[00:28:27]** ty hlasy si navzájem můžou odporovat.

**[00:28:29]** Tak to už si pak švěříká, tak já jsem úplně magor,

**[00:28:31]** já jsem vůl, já vůbec nevím, co mám dělat.

**[00:28:33]** Napadá mě tohle, tohle, tohle, tohle.

**[00:28:35]** Proti sobě, půlka z toho je neslušná,

**[00:28:37]** druhá půlka je neetická.

**[00:28:39]** Tak co mám dělat, jak mám se sebou žít.

**[00:28:41]** Je to i jako na druhou stranu

**[00:28:43]** propojený, nebo na druhou stranu,

**[00:28:45]** je to, ještě to zahustím,

**[00:28:47]** je to v nás propojený tak,

**[00:28:49]** že asi se všichni zhodneme,

**[00:28:51]** že je nepěkné zabíjet zvířata.

**[00:28:53]** Asi se všichni zhodneme, že je strašné,

**[00:28:55]** když jsou bolestivě

**[00:28:57]** a složitě zabíjený na jatkách

**[00:28:59]** a trápený v těch chovech.

**[00:29:01]** Většina z nás chce jíst maso.

**[00:29:03]** Kurník. Hromada z nás nechce kouřit,

**[00:29:05]** ale stejně si zapálí cigo.

**[00:29:07]** A teď si nadává, ale prostě hulí.

**[00:29:09]** Tlustí chtějí být hubení.

**[00:29:11]** A ví, ty znalosti tady všude jsou.

**[00:29:13]** Nemůžeme říct, nevím, co mám dělat.

**[00:29:15]** Jestli něco je jako prokletí dnešní doby,

**[00:29:17]** takže si všude můžu dohledat,

**[00:29:19]** co mám udělat.

**[00:29:21]** Takže kdo chlastá a chce nechlastat,

**[00:29:23]** dejte mi deset minut, ukážu vám deset návodů,

**[00:29:25]** jak se toho zbavíte.

**[00:29:31]** A vy to víte sami.

**[00:29:33]** Ale neděje se to. Krucinálně.

**[00:29:35]** Všichni chceme umět jiné jazyky,

**[00:29:37]** nějakou dovednost.

**[00:29:39]** Proč to není?

**[00:29:41]** Na jedné úrovni slavné je

**[00:29:43]** Toltejkové, jiho američtí.

**[00:29:45]** Říkají, že v hlavě máme mitote.

**[00:29:47]** Obrovský zmatek.

**[00:29:49]** Mitote španělsky znamená mejdan.

**[00:29:51]** A už to zlepšuje tu situaci,

**[00:29:53]** že ve chvíli, kdy jsem sám se sebou

**[00:29:55]** v nějakém konfliktu si řeknu,

**[00:29:57]** ty vole, já mám v hlavě mejdan.

**[00:29:59]** A já jsem si řeknu, že já mám v hlavě mejdan.

**[00:30:00]** mám v hlavě Mejdan a to zní tak jako mnohem líp.

**[00:30:02]** Zajímavě se k tomu postavil

**[00:30:04]** americký

**[00:30:06]** psycholog Leon Festinger,

**[00:30:08]** který

**[00:30:10]** přinesl termín kognitivní

**[00:30:12]** disonance. To je přesně tahle situace.

**[00:30:14]** Něco dělám

**[00:30:16]** a já to dělat nechci. Jím maso, ale nechci

**[00:30:18]** zabíjet zvířata. Jsem v kognitivní

**[00:30:20]** disonanci. Něco vím

**[00:30:22]** a nejde to dohromady s tím, jak vlastně žiju.

**[00:30:24]** A co když jsme v kognitivní disonanci

**[00:30:26]** se svojí prací?

**[00:30:28]** Co když mě živí něco, co mě nepřipadá,

**[00:30:30]** že je správné?

**[00:30:32]** Co když vlastně podstatou mýho živobytí

**[00:30:34]** je, že se podílím na něčem, co je

**[00:30:36]** hrozné? Dělám ve fabrice, když jdu

**[00:30:38]** na parkoviště, vidím, jak tohle je z plašky

**[00:30:40]** prostě jedovatý do řeky.

**[00:30:42]** Já to vím, štve mě to

**[00:30:44]** a prostě tak něco dělat musím.

**[00:30:48]** Co když vyrábím cigarety?

**[00:30:50]** Co když dělám energetické

**[00:30:52]** drinky, které nabízím, aby si to mladý děcka

**[00:30:54]** koupovali, kterým to škodí, anebo aby si to lidi

**[00:30:56]** kupovali v barech a kombinovali to s alkoholem,

**[00:30:58]** což těm lidem ubližuje.

**[00:31:00]** To je mraky věcí, ve kterých se člověk

**[00:31:02]** ocitne v kognitivní disonanci

**[00:31:04]** v mnohem hlouběji, než, jak jsem

**[00:31:06]** zmiňoval předtím, kdy to je opravdu existenciální

**[00:31:08]** hluboká otázka.

**[00:31:10]** Abychom, to je ten spodní řádek,

**[00:31:12]** abychom se zbavili k kognitivní

**[00:31:14]** disonance, tak máme dva postupy.

**[00:31:16]** To nám pan Festinger tady nechal.

**[00:31:18]** My buď můžeme změnit postoj,

**[00:31:20]** ale klidně ty zvířata zabíjejte.

**[00:31:22]** Já je rád spapám.

**[00:31:24]** Otovo a jsem vlastně v souladu.

**[00:31:26]** Anebo změním svoje jednání.

**[00:31:28]** Nebudu jíst maso z etických důvodů.

**[00:31:30]** Mě tak strašně vadí, že by někdo

**[00:31:32]** zabíjel zvířata, že jsem spokojný vegetariana.

**[00:31:34]** Dělá mi to radost.

**[00:31:36]** Oba ty kroky jsou nesnadné.

**[00:31:38]** Změnit i postoj nebo jednání,

**[00:31:40]** ani jedno není snadné, proto

**[00:31:42]** hromada z nás zůstává v tom stavu

**[00:31:45]** Je velice zajímavé, jak některé obchodní firmy,

**[00:31:47]** které dělají nezdravé věci nebo přímo škodlivé věci,

**[00:31:49]** jak to řeší se svými zaměstnanci.

**[00:31:51]** Tam je na to taková klasická poučka.

**[00:31:53]** Pozor, jsem já snad velký brater,

**[00:31:55]** abych rozhodoval o životech mých klientů.

**[00:31:57]** Jsou to soudní lidé,

**[00:31:59]** oni se rozhodnou sami.

**[00:32:01]** Já jim poskytuji servis

**[00:32:03]** a oni si nemusí koupit naše cigarety

**[00:32:05]** ani náš alkohol.

**[00:32:07]** Je to jejich volba,

**[00:32:09]** nebo hrát na našich hracích automatech.

**[00:32:11]** Mám hernu a ti lidi nemusí být závislí

**[00:32:13]** na hracích automatech.

**[00:32:15]** Já se o sobě nebudu tvrdit,

**[00:32:17]** že jim zakážu hrát na hracích automatech

**[00:32:19]** a poškodím je tím,

**[00:32:21]** že bych svoji hernu zavřel.

**[00:32:23]** Změnil jsem postoj,

**[00:32:25]** kognitivní dizonance je fuč,

**[00:32:27]** já si myslím, že za to všichni můžou sami.

**[00:32:29]** Můžu být drogovej dealer,

**[00:32:31]** ty lidi nenutím, já jim k tomu drogu nepíchám,

**[00:32:33]** že si to můžu sami koupit.

**[00:32:35]** Nechci teď říkat, že každej,

**[00:32:37]** že je dobrý u sebe ty kognitivní dizonance rozeznat

**[00:32:40]** a říct se, jo, s touhle kognitivní dizonancí

**[00:32:42]** budu i nadále žít, stojí mi to za to,

**[00:32:44]** anebo změním postoj, nebo změním jednání.

**[00:32:46]** Zjednoduší se život,

**[00:32:48]** uvolní se obrovské množství mentální energie,

**[00:32:51]** které můžete vrhnout kamkoliv nám

**[00:32:53]** a výrazně posunout limity v něčem,

**[00:32:55]** v čem chcete být lepší.

**[00:32:57]** Budete mít z čeho brát.

**[00:32:59]** Jak jsem říkal, já si myslím,

**[00:33:01]** že všichni jdeme svoji polární cestu,

**[00:33:03]** která je šílený žrout energie,

**[00:33:05]** tak mi zbude obrovský mentální energetický kapitál

**[00:33:08]** na to, abych se v něčem zlepšil.

**[00:33:10]** A toto je třeba jeden z důležitých momentů,

**[00:33:12]** kde se člověk může posunout.

**[00:33:14]** Já jsem jednou školil mluvčí jedné

**[00:33:17]** globální cigaretové firmy

**[00:33:20]** a ona, výborně verbálně vybavená,

**[00:33:23]** extrovertní dáma,

**[00:33:25]** nebyla schopná,

**[00:33:27]** kdyby se měla vzpomínat

**[00:33:29]** přesvědčivě mluvit

**[00:33:31]** na veřejném setkání s lidmi.

**[00:33:33]** Tak jsem se s ní dal do řeči,

**[00:33:35]** řekl jsem všichni ven,

**[00:33:37]** budeme se bavit sami

**[00:33:39]** a zjistili jsme, že ona má sama vnitřní konflikt.

**[00:33:41]** Ona mi řekla, já prodávám smart.

**[00:33:43]** To byl tak moment.

**[00:33:45]** Jestli s tímhle žijete?

**[00:33:47]** Já si představu, že dobrý, spokojnej zaměstnanec cigaretové firmy je kuřák.

**[00:33:50]** Tomu to sedí, tam je to úplně v pohodě

**[00:33:52]** a jestliže ta paní mi řekla tohle,

**[00:33:54]** tak jsem říkal, tak to musíme udělat jinak.

**[00:33:56]** To musí přepsat tak,

**[00:33:58]** že vy nemusíte říkat,

**[00:34:00]** přišla jsem vám prodat smart,

**[00:34:02]** ale v té řeči musí být takový věci,

**[00:34:04]** se kterýma jste v souladu.

**[00:34:06]** My jsme za 10 minut přepsali ten text

**[00:34:08]** a za 15 minut ta paní hovořila naprosto dokonale.

**[00:34:10]** Já jsem tam byl zastrašenýho frajera,

**[00:34:12]** protože přišli ti manažeři a říkali,

**[00:34:14]** co jste s ní udělal.

**[00:34:16]** My to tady den trénujeme

**[00:34:18]** a teď je takhle skvělá.

**[00:34:20]** Já jsem s ní neudělal nic,

**[00:34:22]** ona se vlastně jednou změnila text,

**[00:34:24]** ale takovéhle blbiny, takovéhle triviální věci,

**[00:34:26]** člověku uvolní obrovské množství energie,

**[00:34:28]** aby mohl v něčem zafungovat.

**[00:34:30]** A brzdíme si to sami nějakým způsobem.

**[00:34:32]** Doporučuji. Doporučuji se do toho pouštět

**[00:34:34]** znovu to téma. Proč jezdím do té hrůzy?

**[00:34:36]** Protože já jsem tam šťastný.

**[00:34:38]** Proč vy žijete tu hrůzu?

**[00:34:40]** Každej to máme jinak a tím nemyslím,

**[00:34:42]** že všichni žijete hrůzu.

**[00:34:44]** To není obvinění, to je jenom výzva.

**[00:34:46]** Já samozřejmě v sobě máme nějaký hrůzy

**[00:34:48]** a nějaký peklíčka a je na nás,

**[00:34:50]** jak se s tím popasujeme.

**[00:34:52]** Identita, integrita.

**[00:34:54]** Dvě slova, mě na tom moc baví.

**[00:34:56]** Identity, integrity, když to je anglicky,

**[00:34:58]** tak to je I, I, já, já.

**[00:35:00]** Taková krásná věc.

**[00:35:02]** Identita a integrita,

**[00:35:04]** dvakrát já. Jaký jsem? Kým jsem?

**[00:35:06]** A kam jdu?

**[00:35:08]** Co teda? Kam mířím?

**[00:35:10]** O co mi jde?

**[00:35:12]** Mně přijde, že to nádherně ilustrují dvě následující fotky.

**[00:35:14]** To je Egypt, Gýza.

**[00:35:16]** Stojím, za zády mám pyramidu

**[00:35:18]** a dívám se na Káhiru.

**[00:35:20]** To je mix historie,

**[00:35:22]** středověk,

**[00:35:24]** moderní megapole, Káhira.

**[00:35:26]** A je tam prostě cesta prostorem

**[00:35:28]** i časem neuvěřitelnýho formátu.

**[00:35:30]** A nebo druhá fotka.

**[00:35:32]** Když přijíždíte k pyramidám

**[00:35:34]** a jdete Káhiru, tak takhle to vypadá.

**[00:35:36]** Hromada lidí vůbec neví,

**[00:35:38]** že ty pyramidy jsou prostě ve městě.

**[00:35:40]** A zase, tak kam já mířím?

**[00:35:42]** Mířím tou džunglí ven

**[00:35:44]** nebo z té džungly zpátky,

**[00:35:46]** z historie ke svému světu

**[00:35:48]** nebo ze svého světa někam k minulosti?

**[00:35:50]** Co je vlastně moje cesta?

**[00:35:52]** Tímhletím nás všechny chci uklidnit i sebe.

**[00:35:56]** Já si myslím,

**[00:35:58]** že na planetě není člověk,

**[00:36:00]** který by přesně věděl, kam míří

**[00:36:02]** a takhle tam rovně šel.

**[00:36:04]** Jsem přesvědčen, že to je tak,

**[00:36:06]** že máme prostě různě klikatý svět,

**[00:36:10]** kde se rozhodujeme

**[00:36:12]** vždycky tady a teď

**[00:36:14]** a ono to až za náma maluje tu cestu.

**[00:36:16]** A myslím si, že za sebou tu cestu

**[00:36:18]** máme klikatou a v dobrým případě

**[00:36:21]** to vůbec jako aspoň někam vede.

**[00:36:24]** V lepším případě to dokonce třeba stoupá,

**[00:36:26]** jako tadyhle v Norsku

**[00:36:29]** na té trollý trase,

**[00:36:31]** kde jsem si to fotil.

**[00:36:33]** Ale my jako mlhavě tušíme,

**[00:36:36]** kam chceme dojít a až když tam dojdeme,

**[00:36:38]** to je koneckonců slavný Jobsův projev

**[00:36:40]** na Stanfordu ke studentům,

**[00:36:42]** kde říkal, teď se vám zdá,

**[00:36:44]** že celý příběh Apple

**[00:36:46]** byl od začátku jednoznačný cíl,

**[00:36:48]** kterého jsem chtěl dosáhnout.

**[00:36:50]** Tu představu jsem měl,

**[00:36:52]** ale když se otočím zpátky na každém z těch rozcestí,

**[00:36:54]** když jsem se rozhodoval,

**[00:36:56]** jsem se hrozně bál, že to tím celý pohřbím,

**[00:36:58]** že to skončí špatně, že se mi to nepovede.

**[00:37:00]** Takhle žijeme úplně všichni.

**[00:37:02]** Takže není to o tom,

**[00:37:04]** že vy musíte být koneckonců známy

**[00:37:06]** mraky příběhů světově prostředních osobností,

**[00:37:08]** který normálně sami o sebe řeknou.

**[00:37:10]** Víte, já jsem netušil, že to takhle dopadne.

**[00:37:12]** Já jsem vůbec nevěděl, že mě to to potká.

**[00:37:14]** Koneckonců za chvíli budu mluvit o jedné paní,

**[00:37:16]** která je toho úplně jako nádhernou ukázkou.

**[00:37:18]** Ono je dobré si taky uvědomit,

**[00:37:20]** že když máme nějaké příliš vznosné

**[00:37:22]** a veliké cíle,

**[00:37:24]** tak oni se můžou v průběhu toho života

**[00:37:26]** úplně změnit a úplně přeskládat.

**[00:37:28]** Ono se může krásně stát,

**[00:37:30]** že my si na jednou v jednu chvíli

**[00:37:32]** prostě řekneme,

**[00:37:34]** teď to je úplná volovina.

**[00:37:36]** Teď to, o co mi jde nebo o co já tady usiluju,

**[00:37:38]** to je k ničemu.

**[00:37:40]** A zase, lepší si to přiznat

**[00:37:42]** v 50. v 60. v 70. letech,

**[00:37:44]** než na smrtelné posteli.

**[00:37:46]** Na smrtelné posteli k sobě asi budeme upřímní,

**[00:37:48]** ale to je dost pozdě na to něco napravit.

**[00:37:50]** Ale furt ještě kdykoliv během toho života

**[00:37:52]** já můžu udělat to,

**[00:37:54]** že se zastavím a řeknu si,

**[00:37:56]** chci to, jsem tady rád,

**[00:37:58]** jsem tu spokojený, moje cesta tam,

**[00:38:00]** kam míří, cíl, který jsem si stanovil,

**[00:38:02]** fakt to má tu hodnotu,

**[00:38:04]** jakou tomu obětuji,

**[00:38:06]** protože já tomu obětuji,

**[00:38:08]** když ne nic většího,

**[00:38:10]** tak prostě čas svého života.

**[00:38:12]** A to jsou takové ty momenty,

**[00:38:14]** ono se od toho dá snadnou utéct,

**[00:38:16]** ale když si člověk sám sobě

**[00:38:18]** řekne,

**[00:38:20]** jak to je s hodnotou toho našeho života,

**[00:38:22]** tak když si to říkáme,

**[00:38:24]** my jsme v nemocnici,

**[00:38:26]** já bych udělal cokoliv,

**[00:38:28]** abych tady už nemusel důlej týden,

**[00:38:30]** pátej týden ležet,

**[00:38:32]** jak rád bych uklízel,

**[00:38:34]** bohádal se s někým v práci,

**[00:38:36]** než tady jak pitomec ležet.

**[00:38:38]** Tam najednou se potkáme

**[00:38:40]** s matérií času svýho života.

**[00:38:42]** Samozřejmě nás to čeká,

**[00:38:44]** když jsme v dlouhých čekáních

**[00:38:46]** na letištích, v tramvajích,

**[00:38:48]** na zastávkách,

**[00:38:50]** které můžeme dohat,

**[00:38:52]** že to je, když člověk umírá.

**[00:38:54]** Pokud mu život dopřeje

**[00:38:56]** postupné umírání,

**[00:38:58]** nebo aspoň umírání v klidu,

**[00:39:00]** třeba dokonce v krhu svých blízkých,

**[00:39:02]** tak tam si myslím,

**[00:39:04]** že člověk nemilosedně je vystavený tomu,

**[00:39:06]** že si řekne,

**[00:39:08]** to, co jsem v různých fázích svýho života dělal,

**[00:39:10]** stálo to za ten čas, který jsem tomu obětoval.

**[00:39:12]** Kdyby mi teď dali den navíc,

**[00:39:14]** co z těch věcí, které jsem nedělal,

**[00:39:16]** to by mělo být třeba

**[00:39:18]** největší, největší,

**[00:39:20]** největší, největší,

**[00:39:22]** největší, největší,

**[00:39:24]** největší, největší,

**[00:39:26]** největší, největší,

**[00:39:28]** největší, největší,

**[00:39:30]** největší,

**[00:39:32]** největší,

**[00:39:34]** největší,

**[00:39:36]** největší,

**[00:39:38]** největší,

**[00:39:40]** největší,

**[00:39:42]** největší,

**[00:39:44]** největší,

**[00:39:46]** největší,

**[00:39:48]** největší,

**[00:39:50]** největší,

**[00:39:52]** největší.

**[00:40:00]** že tohleto se asi jenom takhle z hlavy uhrát nedá,

**[00:40:03]** ale taky vám to něco dá, pokud se vám nechce prostě nic psát nebo poznamenávat.

**[00:40:07]** Tak si jenom tak můžete říct, s kým byste si přáli se udobřit.

**[00:40:10]** A teď je jedno jak.

**[00:40:12]** Že byste si přáli, aby ten člověk za váma přišel a řekl by,

**[00:40:15]** hele, mě to mrzí, já chci zase, abychom byli kámoši nebo přátelé.

**[00:40:18]** A nebo za kým byste vy chtěli přijít.

**[00:40:21]** Třeba takovýho nikoho nemáte, třeba máte tu kliku,

**[00:40:24]** se všema máte čistý stůl, ale možná vás někdo napadne.

**[00:40:27]** Napište si tamto jméno.

**[00:40:29]** Nebo jména těch lidí může být klidně víc.

**[00:40:32]** Teď si představte, že máte spoustu času.

**[00:40:35]** Já věřím, že pokud se díváte na tuhletu snídani,

**[00:40:38]** tak si říkáte, no teď mám čas, proto tady můžu teďka dopoledne sedět v pracovní době.

**[00:40:42]** Ale kdybych vám teď řekl, máte měsíc třeba, nebo rok času,

**[00:40:48]** nic nemusíte, všechno platím, buďte v pohodě,

**[00:40:50]** vyberte si cokoliv, co byste dělali.

**[00:40:53]** Tak dobře, tři dny.

**[00:40:55]** Kdybyste měli teď tři dny, ať jsme ve nějakém reálném kontextu,

**[00:40:58]** co byste dělali? Úplně cokoliv.

**[00:41:00]** Můžete si tam pozvat kohokoliv, vymyslet, jak to chcete.

**[00:41:03]** Činnost, celý život si myslíte, že byste chtěli malovat,

**[00:41:05]** nikdy jste nesebrali odvahu, tak řeknete, já bych tři dny zkusil malovat.

**[00:41:08]** Jej, tohleto byly čmáranice.

**[00:41:10]** Ale půjďte to tam úplně nezávazně, co byste dělali,

**[00:41:14]** kdybyste měli hodně času.

**[00:41:16]** A teď si představte, že si můžete úplně vybrat cokoliv.

**[00:41:19]** Takový to chci být kosmonaut nebo indián.

**[00:41:21]** Tak teď to tam půjďte.

**[00:41:23]** Já bych chtěla být slavná modelka.

**[00:41:25]** Aro, ne vůbec, naopak.

**[00:41:27]** K čertu s modelkou, to když mě bylo 14 dolžná, teď už vůbec.

**[00:41:30]** Já bych chtěla, jo, já bych chtěla vařit.

**[00:41:32]** Nebo chlapy, to samé.

**[00:41:34]** Sáhněte si, kdybyste mohli všechno vypnout a třeba ty tři dny

**[00:41:38]** být úplně jako kdokoliv.

**[00:41:40]** Chtěl bych být Leonardo DiCaprio.

**[00:41:42]** Jo, klidně, opuste tam fakt cokoliv.

**[00:41:44]** Máte to tam.

**[00:41:46]** Teďka takový jako těžší.

**[00:41:48]** Jaký emoce neumíte vyjádřit?

**[00:41:50]** Na to jsme experti, my chlapy.

**[00:41:52]** Neumím vyjádřit strach.

**[00:41:54]** Neumím vyjádřit zranění, bolest.

**[00:41:56]** Neumím vyjádřit, že nevím.

**[00:41:58]** To je takový chlapský, klasický uholek.

**[00:42:00]** Tam bych se taky šáhl,

**[00:42:02]** ale tam bude taky i z věcí, který se dámy bojí vyjádřit.

**[00:42:05]** Tak se tak řekněte, jaká je pro vás nejtěžší emoce,

**[00:42:08]** kterou byste měli vyjádřit.

**[00:42:10]** A je jedno, že ve vás všechno křičí,

**[00:42:12]** že to se přece ani neříká, to se ani neukazuje.

**[00:42:14]** Jenom si řekněte, co to je.

**[00:42:16]** A ono jich asi přijde několik.

**[00:42:18]** Zkuste vybrat jednu.

**[00:42:20]** A poslední, jako proti tomu,

**[00:42:22]** aby jsme neskončili v křeči.

**[00:42:24]** Kdy jste úplně uvolnění a vůbec se nekontrolujete?

**[00:42:27]** A, tehdy na Mejdanu, to bylo super.

**[00:42:29]** To jsem úplně vypnul, tyjo.

**[00:42:31]** Nebo když jsme s rodinou tenkrát měli oheň,

**[00:42:33]** pekli jsme busty na jednou z ničeho nic,

**[00:42:35]** jsem měl pocit úplně pohody a míru.

**[00:42:37]** Tak zkuste si takovou nějakou situaci vybavit.

**[00:42:40]** A pokud těch situací je víc,

**[00:42:42]** co tam je společný jmenovatel?

**[00:42:44]** Kdy se stane, že se fakt úplně uvolníte?

**[00:42:47]** Ty vole, nesmí tam být otec, jako.

**[00:42:49]** Taky jako v Braky může být prostě já kdekoli,

**[00:42:52]** ale nesmí tam být tenhle člověk.

**[00:42:54]** A pak je to v pohodě.

**[00:42:56]** Jo, taky. Jo, úplně v klidu.

**[00:42:58]** To je dobrý, mě se líbí, jak jsme se tady někteří rozesmáli.

**[00:43:00]** To je dobrý.

**[00:43:02]** Takže nemusí to být jenom, co tam chci,

**[00:43:04]** může to být i, co tam nechci.

**[00:43:06]** Jako, hotovo.

**[00:43:08]** A to mě těší, že vás to rozesmál.

**[00:43:12]** Já jsem tam na tu cedulku,

**[00:43:14]** která zakazovala vstup,

**[00:43:16]** dal jinou cedulku.

**[00:43:18]** A to má jako dva významy.

**[00:43:21]** Jedna věc je přímo k té hře,

**[00:43:23]** kterou jsme teď hráli.

**[00:43:25]** Já jsem se vás vlastně ptal na pět věcí,

**[00:43:27]** které souvisejí s tím,

**[00:43:29]** co lidé nejčastěji vyjadřují,

**[00:43:31]** že ve svém životě zanedbali,

**[00:43:33]** říkají to, když umírají.

**[00:43:35]** Je paní Bronnie Ware,

**[00:43:37]** ta je tam právě dole napsaná,

**[00:43:39]** která pracovala,

**[00:43:41]** nebo možná ještě stále pracuje,

**[00:43:43]** jako pečovatelka v hospicu pro umírající lidi

**[00:43:46]** a povídala si s těma lidma,

**[00:43:48]** kteří tam jsou už,

**[00:43:50]** prostě to je poslední stanice,

**[00:43:52]** odsaď se už jezdí jenom prostě do penálu

**[00:43:54]** nebo do spalovny.

**[00:43:56]** A lidi nejčastěji litují toho,

**[00:43:58]** že příliš tvrdě pracují,

**[00:44:00]** že nemají odvahu žít vlastní život,

**[00:44:02]** že nemají odvahu vyjádřit svoje pocity,

**[00:44:04]** že přišli o vztahy s lidmi,

**[00:44:06]** kterými chtěli mít,

**[00:44:08]** se kterýma se chtěli potkávat

**[00:44:10]** a že sami sobě nedovolili být šťastní.

**[00:44:12]** To je hrozně divný, co?

**[00:44:14]** Že sami sobě být šťastní.

**[00:44:16]** Máme pocit úkolů, povinností, něco se jako musí

**[00:44:18]** a to, že budu potom šťastnej

**[00:44:20]** nebo dokonce, že to je jako nectnost být šťastnej.

**[00:44:22]** Toho nejvíc litují lidi, když umírají.

**[00:44:24]** Teďka při té hře jsme si na to tak jako

**[00:44:26]** legračně trošku šáhli

**[00:44:28]** a ta výhoda je, že je docela pravděpodobné,

**[00:44:30]** že většina z nás má před sebou

**[00:44:32]** ještě docela hodně let

**[00:44:34]** nebo aspoň týdnu,

**[00:44:36]** nechci nic zakřiknout,

**[00:44:38]** života, kdy aspoň

**[00:44:40]** můžeme zkusit s těma pětí věcma něco udělat.

**[00:44:42]** Každopádně asi nejsme na smrtelné posteli,

**[00:44:44]** když jste dostatečně lucidní

**[00:44:46]** a kognitivně vybavení,

**[00:44:48]** abyste mohli se účastnit této

**[00:44:50]** jako radní události a této akce.

**[00:44:52]** Takže to je obrovský dár

**[00:44:54]** v tom, co můžu zkusit

**[00:44:56]** a kde najednou vidím ty hodnoty,

**[00:44:58]** které spousta lidí spatřuje

**[00:45:00]** jako klíčové, když umírá.

**[00:45:02]** A ta paní Broný Wér, to je právě ten příběh

**[00:45:04]** té klikaté cesty, kdy člověk vůbec neví,

**[00:45:06]** kde skončí, to je, myslím,

**[00:45:08]** že ona je australanka, měla období,

**[00:45:10]** kdy byla jako muzikantka, folková hráčka,

**[00:45:12]** moc to jako nefungovalo,

**[00:45:14]** prošla různými zaměstnáními, až jí to tak jako

**[00:45:16]** zaválo do toho hospicu, to si řeknete,

**[00:45:18]** tak to je taky konečná, ty vole, co děláš?

**[00:45:20]** Pomáhám umírajícím.

**[00:45:22]** V tom můžete vidět jenom úplně konečná

**[00:45:24]** a nebo naopak, ty vole, to je veliký poslání.

**[00:45:26]** To je veliká věc.

**[00:45:28]** A ona to tam našla, tu velikou věc,

**[00:45:36]** která je taková věc,

**[00:45:38]** která je taková věc,

**[00:45:40]** která je taková věc,

**[00:45:42]** která je taková věc,

**[00:45:44]** která je taková věc,

**[00:45:46]** která je taková věc,

**[00:45:48]** která je taková věc,

**[00:45:50]** která je taková věc,

**[00:45:52]** která je taková věc,

**[00:45:54]** která je taková věc,

**[00:45:56]** která je taková věc,

**[00:45:58]** která je taková věc,

**[00:46:00]** která je taková věc,

**[00:46:02]** která je taková věc,

**[00:46:04]** která je taková věc,

**[00:46:06]** která je taková věc,

**[00:46:08]** která je taková věc,

**[00:46:10]** která je taková věc,

**[00:46:12]** která je taková věc,

**[00:46:14]** která je taková věc,

**[00:46:16]** která je taková věc,

**[00:46:18]** která je taková věc,

**[00:46:20]** která je taková věc,

**[00:46:22]** která je taková věc,

**[00:46:24]** která je taková věc,

**[00:46:26]** která je taková věc,

**[00:46:28]** která je taková věc,

**[00:46:30]** která je taková věc,

**[00:46:32]** která je taková věc,

**[00:46:34]** která je taková věc,

**[00:46:36]** která je taková věc,

**[00:46:38]** která je taková věc,

**[00:46:40]** která je taková věc,

**[00:46:42]** která je taková věc,

**[00:46:44]** která je taková věc,

**[00:46:46]** která je taková věc,

**[00:46:48]** která je taková věc,

**[00:46:50]** která je taková věc,

**[00:46:52]** která je taková věc,

**[00:46:54]** která je taková věc,

**[00:46:56]** která je taková věc,

**[00:46:58]** která je taková věc,

**[00:47:00]** která je taková věc,

**[00:47:02]** která je taková věc,

**[00:47:04]** která je taková věc,

**[00:47:06]** která je taková věc,

**[00:47:08]** která je taková věc,

**[00:47:10]** která je taková věc,

**[00:47:12]** která je taková věc,

**[00:47:14]** která je taková věc,

**[00:47:16]** která je taková věc,

**[00:47:18]** která je taková věc,

**[00:47:20]** která je taková věc,

**[00:47:22]** která je taková věc,

**[00:47:24]** která je taková věc,

**[00:47:26]** která je taková věc,

**[00:47:28]** která je taková věc,

**[00:47:30]** která je taková věc,

**[00:47:32]** která je taková věc,

**[00:47:34]** která je taková věc,

**[00:47:36]** která je taková věc,

**[00:47:38]** která je taková věc,

**[00:47:40]** která je taková věc,

**[00:47:42]** která je taková věc,

**[00:47:44]** která je taková věc,

**[00:47:46]** která je taková věc,

**[00:47:48]** která je taková věc,

**[00:47:50]** která je taková věc,

**[00:47:52]** která je taková věc,

**[00:47:54]** která je taková věc,

**[00:47:56]** která je taková věc,

**[00:47:58]** která je taková věc,

**[00:48:00]** která je taková věc,

**[00:48:02]** která je taková věc,

**[00:48:04]** která je taková věc,

**[00:48:06]** která je taková věc,

**[00:48:08]** která je taková věc,

**[00:48:10]** která je taková věc,

**[00:48:12]** která je taková věc,

**[00:48:14]** která je taková věc,

**[00:48:16]** která je taková věc,

**[00:48:18]** která je taková věc,

**[00:48:20]** která je taková věc,

**[00:48:22]** která je taková věc,

**[00:48:24]** která je taková věc,

**[00:48:26]** která je taková věc,

**[00:48:28]** která je taková věc,

**[00:48:30]** která je taková věc,

**[00:48:32]** která je taková věc,

**[00:48:34]** která je taková věc,

**[00:48:36]** která je taková věc,

**[00:48:38]** která je taková věc,

**[00:48:40]** která je taková věc,

**[00:48:42]** která je taková věc,

**[00:48:44]** která je taková věc,

**[00:48:46]** která je taková věc,

**[00:48:48]** která je taková věc,

**[00:48:50]** která je taková věc,

**[00:48:52]** která je taková věc,

**[00:48:54]** která je taková věc,

**[00:48:56]** která je taková věc,

**[00:48:58]** která je taková věc,

**[00:49:00]** která je taková věc,

**[00:49:02]** která je taková věc,

**[00:49:04]** která je taková věc,

**[00:49:06]** která je taková věc,

**[00:49:08]** která je taková věc,

**[00:49:10]** která je taková věc,

**[00:49:12]** která je taková věc,

**[00:49:14]** která je taková věc,

**[00:49:16]** která je taková věc,

**[00:49:18]** která je taková věc,

**[00:49:20]** která je taková věc,

**[00:49:22]** která je taková věc,

**[00:49:24]** která je taková věc,

**[00:49:26]** která je taková věc,

**[00:49:28]** která je taková věc,

**[00:49:30]** která je taková věc,

**[00:49:32]** která je taková věc,

**[00:49:34]** která je taková věc,

**[00:49:36]** která je taková věc,

**[00:49:38]** která je taková věc,

**[00:49:40]** která je taková věc,

**[00:49:42]** která je taková věc,

**[00:49:44]** která je taková věc,

**[00:49:46]** která je taková věc,

**[00:49:48]** která je taková věc,

**[00:49:50]** která je taková věc,

**[00:49:52]** která je taková věc,

**[00:49:54]** která je taková věc,

**[00:49:56]** která je taková věc.

**[00:50:00]** Jestli vím, že po ní jdu já, vím, tuším, kdo jsem, nebo aspoň tuším, kým nemohu nebýt,

**[00:50:07]** tak v tu chvíli, že je klikatá, ok, uvidíme, jak to bude ještě zamotaný dál,

**[00:50:12]** třeba to bude ještě víc zamotaný, kdo ví.

**[00:50:14]** A kdyby ani toto nestačilo, tak přijde mi tahle fotka jako docela pěkný příběh

**[00:50:20]** nebo pěkná připomínka, je to Pashupatinath, chrám v Kathmandu.

**[00:50:25]** Tam na té hořící hranici se právě pálí tělo mrtvého člověka

**[00:50:32]** a až to dohoří, tak se to smete do té řeky a to odnese pryč.

**[00:50:36]** A to není hamba, to není zlý, to není špatná zpráva, to tak je.

**[00:50:40]** V Bibli se to taky píše praxia, praxe obrátíš, tam je to patetický,

**[00:50:44]** tady to člověk vidí a ten zážitek to vidět je docela dobrý.

**[00:50:47]** A i ta opička mě u toho přijde parádní, že člověk si najednou ten kontext zase dá dohromady.

**[00:50:52]** Ty dvě fotky, tři pidiž víc na hraně skály v té gigantické přírodě

**[00:50:58]** anebo ta jedna úžasná postava nasvícená tím sluncem na špičce toho vrcholku.

**[00:51:03]** To i to, oboje.

**[00:51:05]** Oboje tam patří, obojí je v pořádku.

**[00:51:07]** Tak dobrý, tak jsme si vyřešili, kdo jsme, jak to je teď s tím, co bych doopravdy chtěl.

**[00:51:18]** Já jsem napsal text, který se moje plnici sny je pitomost.

**[00:51:21]** Mám ho na svém blogu.

**[00:51:23]** Vyvolává diskuze poměrně v extrémních poloch.

**[00:51:27]** Buď je to osočení, co to je za blbost, vy, který si celý život jenom plníte svoje sny nám,

**[00:51:32]** tady budete kázat, že by to mělo skončit,

**[00:51:35]** anebo naopak děkujeme moc, protože s váma souhlasíme, takhle to je.

**[00:51:39]** Je důležité, já nejsem proti snům.

**[00:51:42]** Nejsem proti tomu, aby si člověk nějaký sen splnil.

**[00:51:45]** Naopak, to je obrovský motor, obrovská energie,

**[00:51:49]** obrovská potrava pro celé bytí plnit něco, po čem strašně toužím.

**[00:51:54]** Z čeho je mi ale nablítí, tak z toho, když má člověk bucket list, kde je 50 věcí.

**[00:51:59]** To jsou moje sny a ty si během života všechny splním.

**[00:52:01]** A teď jede a očkrtává a v půlce zjistí, že to vůbec nepřináší spokojenost a ani radost.

**[00:52:06]** Že to není ono.

**[00:52:07]** To je takový ten vnitřní konflikt Cassanovi.

**[00:52:12]** Tak už zbalil 50 nejkrásnějších žen všeroko daleko,

**[00:52:16]** dalších 50 má vybraných, ale zjistil, že vlastně z toho nemá radost.

**[00:52:20]** Kurvík, co teď?

**[00:52:21]** Tak něco je blbě.

**[00:52:23]** Kognitivní disonance, postoj, jednání, dá se s tím nějak pracovat.

**[00:52:28]** Myslím si, že je dobré nepřežrat se u švédského stolu bohatého života současnosti,

**[00:52:36]** bez ohledu na to, jak kdo z nás máme nebo máte těžký životy.

**[00:52:40]** Nechci zjednodušovat prostě zátěž, kterou musíte nést.

**[00:52:43]** Ale furt máme možnost nějak volit, nějak si vybírat

**[00:52:46]** a žít s tím, že je tady 30 snů, všechny bych je chtěl a všechny je nestihnu,

**[00:52:50]** tak je to naprd, to je ale život pitomej.

**[00:52:52]** Ne, vybrat sny, které zůstanou do smrti v krajině nesplněných,

**[00:52:56]** vybrat si pár snů, které řeknu, že aspoň se o to pokusím.

**[00:53:00]** Uvidíme, ale zkusím to.

**[00:53:02]** A vybrat sny, které tak nějak prostě něco se s nima stane.

**[00:53:05]** Myslím si, že je pitomost opřít svůj život o to, abych si plnil ty sny.

**[00:53:10]** Myslím si, že tam někde prochází taková tenká linie,

**[00:53:14]** která odlišuje ty tři dvojice slov, které tam mám, bytí a dělání.

**[00:53:18]** Jako někým jsem, takže to, že jsem někým, se projevuje v tom,

**[00:53:25]** že jsem rád, že vám tady můžu povídat, že jezdím po světě,

**[00:53:28]** že točím filmy, že píšu knížky a nevím, co všechno ještě.

**[00:53:30]** Anebo to dělám proto, abych se někam dostal.

**[00:53:34]** Takže teď mě to sice moc nebaví, ale kdo ví, třeba z toho vykouknu nějaký kšeft.

**[00:53:37]** Nebo teď tady nechci být na té cestě, ale jestli ten kopec vcelej vylezu,

**[00:53:42]** tak se vrátím a všem budu říkat, že jsem vylezl ten kopec

**[00:53:45]** a budu vlastně konečně bourák.

**[00:53:46]** Mít v tom jasno.

**[00:53:48]** Spíš něco dělám, abych pak něco mohl říkat,

**[00:53:51]** ale teď mě to teda strašně prudí.

**[00:53:53]** Anebo jí sem.

**[00:53:55]** A už teď, i když to ještě nemá třeba výsledky,

**[00:53:57]** si řeknu, jo, fajn, dobrý.

**[00:53:59]** Mně se v tomhle strašně líbí Jágr.

**[00:54:01]** Já jsem ho v životě nepotkal.

**[00:54:03]** Kde jsem byl a on měl autogram Járu, tak jsem ho viděl, že žije.

**[00:54:05]** A skutečně existuje.

**[00:54:07]** A jako nikdy jsme se nebavili, ale mně přijde,

**[00:54:09]** že on úžasným způsobem prostě přerostl hranice sportu jménem hokej,

**[00:54:14]** tím, že ukázal, jak strašně moc ho miluje.

**[00:54:16]** Jestliže prostě přijede světová legenda a eso z NHL

**[00:54:20]** a začne hrát v kladně, nebo na kladně,

**[00:54:23]** tak to prostě znamená, že bez toho hokej nemůže být.

**[00:54:26]** A vůbec to není hamba, veterán, ty vole,

**[00:54:29]** tam se prostě motá, tam čudlá nějakej malej hokej.

**[00:54:32]** Perlajs, to je úžasnej, obdivuhodnej chlap, který to miluje

**[00:54:35]** a který furt je tím, kým je.

**[00:54:37]** A najednou to poselství mně přijde, že je fantastický a nádherný.

**[00:54:41]** Potěšení, spokojenost.

**[00:54:43]** Co je potěšení?

**[00:54:44]** Potěšení je, že se teďka napiju tady leté.

**[00:54:48]** Je úplně super, freš, já vám hrozně rád.

**[00:54:50]** Jako ovocný šťáhy, promiňte, ještě.

**[00:54:52]** Báječný.

**[00:54:54]** Ale z toho spokojený život nepostavím.

**[00:54:57]** A je spousta věcí, které nabízí potěšení.

**[00:54:59]** Fajn, nic proti ním,

**[00:55:01]** ale něco jiného přináší spokojenost.

**[00:55:03]** Že každý den vypiju deset těchto lahviček,

**[00:55:05]** to by způsobilo něco úplně jiného,

**[00:55:07]** než moje životní spokojenost.

**[00:55:09]** Takže je dobré si takhle i říct,

**[00:55:11]** jako jasně, dopsávám si potěšení,

**[00:55:13]** ale vím, že na tom potěšení,

**[00:55:15]** ani na spoustě potěšeních,

**[00:55:17]** nestojí moje spokojenost v životě.

**[00:55:19]** Tak to nějak budu porovnávat.

**[00:55:21]** Tahle ta věc mě trochu baví,

**[00:55:23]** trochu se na ní musím učit něco,

**[00:55:25]** co zase tak od vás není,

**[00:55:27]** ale vím, že když to budu umět,

**[00:55:29]** tak budu pocitovat mnohem větší spokojenost

**[00:55:31]** ve svým životě, tak to přetrpím,

**[00:55:33]** vydám se tím směrem.

**[00:55:35]** A to samé obstarávání a tvorba.

**[00:55:37]** Všichni máme v životě tolik úkolů a povinností,

**[00:55:39]** že bychom velmi jednoduše

**[00:55:41]** nedělali nic jiného,

**[00:55:43]** než celý život dělali jen úkoly a povinnosti.

**[00:55:45]** To je to obstarávání.

**[00:55:47]** A je dobré mít i prostor pro tvorbu.

**[00:55:49]** Když si řeknu ne,

**[00:55:52]** ale teďka něco udělám,

**[00:55:54]** teď něco fakt chci a já se tomu budu věnovat.

**[00:55:56]** Nebo i obstarávám,

**[00:55:58]** tak jasně děti něco musí jíst,

**[00:56:00]** hypotéka se musí někdy zaplatit,

**[00:56:02]** asi kdybych najednou přestal chodit do práce,

**[00:56:04]** tak mi taky po nějaké době řeknou,

**[00:56:06]** pane Hortí, takhle ne.

**[00:56:08]** Je nějaká část obstarávání,

**[00:56:10]** která v mém životě vždycky bude přítomná

**[00:56:12]** a je dobré s tím obstaráváním

**[00:56:14]** alespoň jako hrát souboj nebo

**[00:56:16]** aspoň plichtu na to,

**[00:56:18]** že to dává smysl,

**[00:56:20]** že to chci, že si to takhle přeji

**[00:56:22]** a vedle toho, abych mohl ten svůj život taky tvořit.

**[00:56:24]** A tvořím ho tím,

**[00:56:26]** s kým se potkám, co dělám,

**[00:56:28]** jak trávím čas,

**[00:56:30]** že někdy přemýšlím,

**[00:56:32]** že se někdy zastavím.

**[00:56:34]** A je dobré mít tam oboje.

**[00:56:36]** Není úplně nic strašnějšího,

**[00:56:38]** než když se člověk řekne,

**[00:56:40]** když budu mít konečně auto za 3 miliony,

**[00:56:42]** tak konečně si mě budou všichni vážit.

**[00:56:44]** Tak teď dělám práci, kterou nenávidí,

**[00:56:46]** utratím za něho všechny ty prachy

**[00:56:48]** a můj život se vůbec nezmění.

**[00:56:50]** Tak to je úplný peklo,

**[00:56:52]** to je úplně nejstrašnější.

**[00:56:54]** Ono je hezky vidět tady v těch materiálních věcech,

**[00:56:56]** ale samozřejmě a mnohem víc

**[00:56:58]** a zásadnějším způsobem se to odráží

**[00:57:00]** v tom našem vnitřním světě,

**[00:57:02]** v tom, kým jako jsme

**[00:57:04]** a kde se nám to obstarávání přeleje

**[00:57:06]** i do té tvorby.

**[00:57:08]** Je dobré mít tam oboje a pracovat s tím.

**[00:57:10]** Tady ta fotka je z Kolumba,

**[00:57:12]** když jsem si říkal,

**[00:57:14]** že je to zamotané,

**[00:57:16]** je to držená,

**[00:57:18]** ale je to do nebe.

**[00:57:20]** A z té tmy mezi těma barákama

**[00:57:22]** člověk vyleze najednou

**[00:57:24]** a rozhlíne se na přístav,

**[00:57:26]** který je v Kolumbu.

**[00:57:28]** Tak nějak si myslím,

**[00:57:30]** že to je,

**[00:57:32]** tak nějak si myslím,

**[00:57:34]** že to funguje.

**[00:57:36]** Hrozně nebezpečný

**[00:57:38]** u všech těchto mudroslovných věcí,

**[00:57:40]** ale to byla moje představa,

**[00:57:42]** když jsem šel na severní pol.

**[00:57:44]** Takhle to bude.

**[00:57:46]** Až tam dojdu, takhle to bude.

**[00:57:48]** Pak jsem si tu fotku taky udělal,

**[00:57:50]** ale vypadalo to takhle.

**[00:57:52]** To nenaplánujete, není to možné.

**[00:57:54]** Všichni ti lidi, co jsou,

**[00:57:56]** to jsou prosím Italové,

**[00:57:58]** kteří si zaplatili zájezd na pol a zpátky

**[00:58:00]** a přiletěli tam přesně ve chvíli,

**[00:58:02]** kdy jsme tam přicházeli.

**[00:58:04]** Takže žádná kontemplace,

**[00:58:06]** žádné uvědomění si,

**[00:58:08]** když je ta s úplně jinýma myšlenkama,

**[00:58:10]** kteří tam běhají, fotí se, žduchají do vás,

**[00:58:12]** pak odletí a vy tam stojíte a říkáte si tak,

**[00:58:14]** kvůli tomu jsem to všechno dělal.

**[00:58:18]** A je tam dobrý,

**[00:58:20]** když si člověk

**[00:58:22]** sám v sobě je schopen

**[00:58:24]** pak říct, ano,

**[00:58:26]** kvůli tomu jsem to všechno dělal.

**[00:58:28]** To je dost dobrý,

**[00:58:30]** protože tohle je přesně ta situace,

**[00:58:32]** kdy si můžu říct, no tak to jsem úplný vůl.

**[00:58:34]** Co tady dělám?

**[00:58:36]** Je mi tady zima.

**[00:58:38]** A je to blízko, samozřejmě,

**[00:58:40]** to je vždycky blízko tady tyhle věci.

**[00:58:42]** Já si ještě k té fotce vrátím,

**[00:58:44]** že ona má ještě jeden aspekt.

**[00:58:46]** Na severním pólu tím,

**[00:58:48]** že ten led se neustále pohybuje,

**[00:58:50]** tak tam fakt není ani razítko.

**[00:58:52]** Tam není prostě ani výpravčí,

**[00:58:54]** který by vám poplácal po rameně a dal razítko.

**[00:58:56]** Péťa, horký, došel na severní pól.

**[00:58:58]** Jak říkal Frištenský, že tam je prd,

**[00:59:00]** tam je opravdu prd.

**[00:59:02]** Vy prostě jdete po ledu,

**[00:59:04]** a GPSka ukáže, že jste na severním pólu.

**[00:59:06]** To se změní ve vaší hlavě,

**[00:59:08]** ne v té krajině.

**[00:59:10]** A tak stejně,

**[00:59:12]** když bych tam zakryl ten nápis North Pole,

**[00:59:14]** tak si někdo řekne,

**[00:59:16]** co se tam ten nádiva naparuje někde na poli.

**[00:59:18]** Ale když tam dáme tu cedulku,

**[00:59:20]** tak ty vole, to je dobrý.

**[00:59:22]** Takhle to tam vypadá,

**[00:59:24]** to jsem netušil, to je slušný.

**[00:59:26]** Mentální hra, co to s náma dělá,

**[00:59:28]** a jenom na co jsme

**[00:59:30]** kulturníma konceptama zvyklí,

**[00:59:32]** že tomu dáváme nějakou hodnotu.

**[00:59:34]** Severní pól to asi není úplně saranda,

**[00:59:36]** tak to je slušný.

**[00:59:38]** Zase zakryl, kretén na poli.

**[00:59:40]** Je to výborný takhle se umět i na sebe podívat

**[00:59:42]** z hlediska svých nějakých úspěchů.

**[00:59:44]** Já jsem tak dobrý rybář,

**[00:59:46]** že jsem chytil úplně největší štiku

**[00:59:48]** v jihomorazském kraji.

**[00:59:50]** No dobrý, no.

**[00:59:52]** Ale je to úctyhodné,

**[00:59:54]** a jenom odborník dokáže ocenit,

**[00:59:56]** jak to je velký výkon.

**[00:59:58]** A pro spoustu lidí to je úplně jako ukradený.

**[01:00:00]** variabilitu tam jako pustit. Takže tady tohleto moje přijítí na severní pól považuji za jeden z obrovských darů mého života,

**[01:00:07]** který jsem dostal. A je dobré nevázat si to na ty aspirace, na to očekávání, co bych já si zasloužil,

**[01:00:14]** co bych já měl mít. Taková ta citovaná holčičí věta. Ale já jsem myslela, jo, ne, žiju toto, děje se mi toto

**[01:00:21]** a teď je na mě, jak si s tím poradím. Neže já jsem si jako myslel teda, že to bude úplně jiný,

**[01:00:26]** že tam přijdu, bude svítit sluníčko a já tam budu sám a uvědomím si, jak to je veliký,

**[01:00:30]** že jsem došel na severní pól a tam jsou ti pitomci z Itálie, kteří to úplně celý zkazili.

**[01:00:35]** Ne, prostě takhle to žiju, takhle se to stalo, fajn a teď je na mě, co si z toho vytáhnu,

**[01:00:39]** co si z toho vyberu a jak se s tím popasuju. Toto je fotka, jo, krásně spokojená fotka,

**[01:00:44]** rádherná. Sedím zase kmen Vaurany, Amazonie a krásně si povídám s místní domorodkou.

**[01:00:50]** No jo, do té doby, než si uvědomím kontext. To je paní, které členové toho kmene zabili syna.

**[01:00:55]** A my si povídáme o tom, jak na toho kluka vzpomíná a jestli by si přála pomstu

**[01:01:01]** a jestli by chtěla zabít členy svýho vlastního kmene. To je hrozně těžké, že?

**[01:01:05]** Najednou ta fotka působí úplně jinak. Najednou koukáte na jiný rysy v tváři té paní,

**[01:01:11]** najednou ten úsměv vnímáte úplně odlišně, najednou se podíváte do mých očí,

**[01:01:15]** když se otočím a vidíte tam jinej vzkaz, než jste viděli předtím.

**[01:01:18]** Ten kontext, to, co doopravdy žijeme, je něco úplně jiného, než ten obrázek,

**[01:01:23]** který to nabízí zvenku. Když si toto uvědomím, když se vykašlu na obrázky zvenku,

**[01:01:28]** ale budu řešit kontext a to, co se vevnitř děje, tak to mnohem líb zvládnu.

**[01:01:32]** Proč žiju? Proč tady jsem? Co chci? Chci se za něco pomstit?

**[01:01:36]** Chci žít jako život? Chci se na všechno vykašlat a žít si po svým?

**[01:01:42]** Chci mít moc? Chci mít vliv na ostatní lidi? To je to, co chci?

**[01:01:46]** Nebo chci se obhájit? To má strašná spousta lidí.

**[01:01:50]** Chce před ostatními obhájit svoje právo na život.

**[01:01:53]** Chtějí být užiteční, platní, pomoct jiným, prokázat se,

**[01:01:57]** být za něco pochválení, být ocenění a tím si řeknout,

**[01:02:01]** tak jo, tak asi je to dobře, že na tom světě jsem.

**[01:02:04]** Jsou normálně jako metodologické postupy, jak když pracujete se zaměstnancem

**[01:02:08]** nebo s někým, s kým zavíráte slovu a najímáte ho na něco,

**[01:02:11]** že jsou lidi, kteří potřebují prachy.

**[01:02:14]** Můžete mu celou dobu nadávat, urážet ho, ponižovat, když ho zaplatíte,

**[01:02:17]** bude spokojený. Jsou lidi, kteří potřebují pochválu.

**[01:02:20]** Když mu dáte na konci 100 korun, ale celou dobu budete říkat,

**[01:02:23]** ještěže tady seš, to je skvělý, že máme takového člověka,

**[01:02:26]** to je výborný, to je energie a práce, co děláš.

**[01:02:29]** Až bez tebe by jsme byli v pytli, ten člověk bude tak šťastnej,

**[01:02:32]** že už pak nebude potřebovat vůbec být zaplacenej.

**[01:02:35]** Neříkám, že to máte takhle dělat a zneužívat lidi,

**[01:02:38]** ale je dobrý to poznat o sobě, popřemýšlet si, co já chci.

**[01:02:41]** Není to náhodou tak, že já celý život, když mě od malička,

**[01:02:44]** jako malýho kluka, doma furt sekírovali a nadávali,

**[01:02:47]** a že jsem k ničemu a že jsem blbej, co když celý zbytek svýho života

**[01:02:50]** jenom se snažím být užitečnej a doufám, že někdo ve mně

**[01:02:59]** Nepřipadám si jako sekírované dítě, ale hromada z nás má v sobě někde něco skřípnutý

**[01:03:03]** a má potřebu, a celý život je žené, potřeba vlastně obhájit svoje právo na život.

**[01:03:08]** To rozhodli jiní, že jsem se narodil.

**[01:03:11]** To jsem nerozhodl já, tak to nemusím obhajovat.

**[01:03:14]** To se hezky řekne, těžko žije. Já si nemyslím, že tím by to bylo vyřešené.

**[01:03:17]** Jenom to téma chci zviditelnit.

**[01:03:20]** Co je můj cíl? Spojovat lidi? Vytvářet cesty?

**[01:03:23]** A to je i otázka často na mě.

**[01:03:26]** Lidi mě řeknou, pane Horký, prosím vás, co vy vlastně jste?

**[01:03:29]** Jako jak, co jsem?

**[01:03:32]** No tak jezdíte na ty cesty, točíte filmy, děláte něco.

**[01:03:35]** Fakt jsem jako řešil, že jsem si sepsal, co teda jsem.

**[01:03:38]** Takže jsem putoval, došel jsem na ty póly, přišel jsem v Groncku,

**[01:03:41]** točil jsem se žraloukama, blablabla, natočil jsem nějaký filmy.

**[01:03:44]** Století Miroslava Zichmunda byl nominovaný na Český holva.

**[01:03:47]** Potkal jsem slavný lidi, točil jsem s Messnerem, Heyerdálem, Clarkem a dalšíma.

**[01:03:52]** Tak fajn, tak jsem toto já.

**[01:03:55]** Toto je taková moje nejčastější tvář, jak mě lidi vnímají,

**[01:03:58]** co si o mě jako myslí zvenku.

**[01:04:01]** Teď jsem teda studoval nějaké školy, jsou obory, které mě zajímají.

**[01:04:04]** Teď pracuji, že firmám pomáhám s krizovou komunikací,

**[01:04:07]** učím lidi komunikovat, konzultuju s některýma lidma jejich fungování.

**[01:04:10]** To je tvář, kterou spousta lidí vůbec nevidí.

**[01:04:13]** To je vlastně ta tvář, kterou vidíte teď.

**[01:04:16]** Ta je úplně necestovatelská, odlišná, jiná.

**[01:04:19]** Jsem taky youtuber.

**[01:04:22]** Jsem asi nejstarší youtuber v České republice.

**[01:04:25]** Pojďte na Youtube, seberte odvahu, zkuste na Youtube, přijďte za mnou.

**[01:04:28]** Některý lidi celý můj život štvalo, že dělám takhle různý věci.

**[01:04:31]** Říkají, vyber si jednu věc a dělej ji pořádně.

**[01:04:34]** Já dělám pořádně všechno z toho, se snažím dělat pořádně.

**[01:04:37]** Všechno to miluju.

**[01:04:40]** Já bych byl nešťastnej, kdybych něco z toho nedělal.

**[01:04:43]** A tak mě obrovskou radost udělal teďka Yuval Noah Harari.

**[01:04:46]** Měl 21 lekcí pro 21. století a homodeus.

**[01:04:49]** On řekl, že nejdůležitější dovednost pro 21. století je multioborovost.

**[01:04:55]** A schopnost střídat různé obory a pracovat na sobě.

**[01:04:58]** Tak jsem si oddechl, tak jsem si konečně někdo vysvobodil.

**[01:05:02]** Protože já jsem zjistil, fakt jsem ve svém životě zkoušel ty věci zredukovat.

**[01:05:05]** Tak já přestanu cestovat.

**[01:05:08]** Měl jsem jednou přítelky, některá nenáviděla moje cestování.

**[01:05:11]** Já jsem byl nešťastnej a ještě prudivej, nesnesitelný.

**[01:05:15]** Já to prostě potřebuji celý pohromadě.

**[01:05:17]** A zjistil jsem, že moje největší touha je spojovat lidi

**[01:05:20]** a porozumět, co si lidi mezi sebou říkají.

**[01:05:23]** A naplňuje mě úplným štěstím, když můžu komunikovat obrazem i zvukem.

**[01:05:27]** Takže teď mě to třeba strašně baví,

**[01:05:29]** protože jsem vybral obrázky z celého světa, které pro mě něco symbolizují.

**[01:05:33]** A koukám se tady na diváky, co tu sedí, co s tíma která fotka dělá.

**[01:05:37]** A představuju si, co to může dělat s vámi, kteří se na to třeba díváte v těch knihovnách.

**[01:05:41]** A baví mě to, že si říkám, třeba tam ty významy vidíte taky.

**[01:05:44]** Když pak dělám film, wow, tak to je to přemýšlím, co se děje v tom divákovi.

**[01:05:48]** A najednou všechny ty moje činnosti, všechny ty věci, kterým se věnuju, se propojí.

**[01:05:52]** A jsem v tom já jeden. Jeden, celej.

**[01:05:55]** Jenom se to projevuje prostě různými způsoby.

**[01:05:57]** Navíc nad tím vysí, jako umím to teda, jsem v tom teda dobrý, nebo jsem v tom jenom průměrnej.

**[01:06:02]** Jak jsem říkal, každej může být cokoliv, ale na průměrné úrovni.

**[01:06:05]** Opravdu dobří můžeme být jinde.

**[01:06:07]** Vždycky, když už jsem si říkal, teď to umím, teď je to dobrý,

**[01:06:10]** tak vždycky jsem uviděl třeba film, kde jsem říkal, ty vole, nechápu, jak tohle natočili.

**[01:06:14]** Vůbec. Vůbec prostě nejsem tak dobrý filmař, abych ani pochopil, jak se takovejhle film dělá.

**[01:06:20]** Musím se znova učit, musím znova pracovat, musím se to zjistit, musím se to dozvědět.

**[01:06:25]** Potkání s egem.

**[01:06:27]** Taky můžu říct, to je nějaká pitomost, já to dělám jinak.

**[01:06:30]** Takový, že se zabetonuju tím, že jsem vystudoval před stolety vysokou,

**[01:06:34]** tak už jsem expert, už jsem inženýr, takže mám aprobaci, kvalifikaci, nechte mě být,

**[01:06:38]** já to takhle budu dělat.

**[01:06:40]** A nebo ne. A nebo si řeknu, ne, fajn, já si budu učit dál, mě to baví,

**[01:06:43]** mě to baví, já v tom chci být lepší.

**[01:06:45]** Limity. Najednou tam ty limity zase zpátky jsou.

**[01:06:48]** A je to o tom, abych si řekl, tak jo, tak něco změním, něco se poučím,

**[01:06:54]** něco udělám. O tom jsou mezigenerační konflikty.

**[01:06:57]** To je přesně to, jak moje generace, já jsem generace X,

**[01:07:01]** ale hlásím se vlastně k boomerům, nadává na současnou generaci Z,

**[01:07:04]** které jsou podobně naprosto úžasné a skvělé, ale jsou tam prostě i jiné hodnoty.

**[01:07:08]** A když my, starší, potkáme své ego a maličko ho zkousneme,

**[01:07:12]** tak najednou zjistíme, jak moc se může o těch mladých inspirovat.

**[01:07:16]** Jo, to je teda jako svatokrádežná věta pro moji generaci,

**[01:07:20]** která přece ví, jak to má správně být. No, ten svět je jinej,

**[01:07:23]** a já bych se měl změnit, já bych se měl něco naučit,

**[01:07:25]** já bych se měl zlepšit.

**[01:07:27]** Mě v tom úžasně poučila tahleta paní Jane Goodallová.

**[01:07:30]** To je z našeho natáčení rozhovoru pro můj YouTube kanál

**[01:07:35]** loni v Náprstkově muzeu.

**[01:07:37]** 90 let jí prosím je.

**[01:07:39]** Bez problémů vyšla z auta, vystoupala po schodech do knihovny

**[01:07:43]** Vojty Náprstka, ve které jsme to natáčeli.

**[01:07:46]** A tahleta paní mi vyprávěla o tom, jak fungují šimpanzi,

**[01:07:50]** když spolu komunikují.

**[01:07:51]** Normálně se stoupla, řekla, udělej to taky,

**[01:07:53]** začala tam dělat zvuky těch šimpanzů.

**[01:07:56]** A vysvětlovala mi, že šimpanzi se celý život učí.

**[01:08:00]** Malý šimpanzata se učí tím, že si hrajou, běhají,

**[01:08:03]** padají z větví a učí se na nich správně držet.

**[01:08:06]** A dospělí šimpanzi se taky celý život až do smrti pořád učí.

**[01:08:10]** Kurnik, když to umí šimpanzi, to bychom mohli my taky, ne?

**[01:08:14]** Je to takový hrozně zvláštní parametr,

**[01:08:16]** že my máme pocit, že lidi v nějakou fázi už to umí

**[01:08:19]** a teď to dělají a my se to o nich učíme,

**[01:08:21]** protože to dělají dobře, protože to dělají dlouho.

**[01:08:23]** To nemusí být pravda.

**[01:08:24]** Někdo to může celý život dělat dlouho a blbě.

**[01:08:28]** Když to umí šimpanzi, proč bych to neuměl i já?

**[01:08:31]** Tohle je jeden z krásných momentů.

**[01:08:33]** Tu ruku na její hlavě nemám, protože bych byl neurvalec,

**[01:08:36]** který dávně v pokročilém věku ničí její účest,

**[01:08:39]** ale protože ona, když mi ukazovala, jak se chovají ti šimpanzi,

**[01:08:42]** řekla, a když ten samec té samici věří,

**[01:08:44]** tak jí položí ruku na hlavu.

**[01:08:45]** A vzala mě ruku, takhle si ji položila na hlavu

**[01:08:47]** a řekla, a když si uvěří oba, tak se obejmou.

**[01:08:49]** A obejal mě.

**[01:08:51]** 90 let. Světová celebrita.

**[01:08:53]** Obrovská osobnost.

**[01:08:55]** Velvyslankyně OSN za práva zvířat.

**[01:08:57]** Teď Biden, než opustil úza, tak ji udělil obrovský řád.

**[01:09:03]** Nádherná paní s obrovskými příběhy.

**[01:09:06]** Tohle samozřejmě nejsou šimpanzi.

**[01:09:08]** Já tam tu fotku mám jenom jako jednu připomínku,

**[01:09:10]** protože by to bylo supergigantický veliký téma,

**[01:09:12]** do kterého bychom mohli utéct.

**[01:09:14]** Ale já ho chci aspoň zmínit, už jsme se na ho dotkli.

**[01:09:17]** A to jsou vztahy. My potřebujeme vztahy.

**[01:09:20]** A nedobrý vztahy, nedobrej život.

**[01:09:23]** Rozhádání lidi, rozhádanej život.

**[01:09:25]** Prostě bez toho nikdy nic moc velkýho nedokážeme.

**[01:09:29]** A dokázat velký věci natruc stejně nepřinese tu radost ani spokojenost.

**[01:09:34]** Tak, už se chvílíme ke konci.

**[01:09:36]** Moje milovaná Antarktida.

**[01:09:38]** To je prostředí, který mám strašně rád.

**[01:09:40]** A tam člověk narazí na limity, který nepřekoná.

**[01:09:43]** Jak jsou zase ty sladkovolný řeči,

**[01:09:45]** ne, limit je v hlavě.

**[01:09:47]** Zaberete a překonáte cokoliv.

**[01:09:49]** Máte to v sobě? Nemáte.

**[01:09:51]** Věřte tomu, že ne.

**[01:09:52]** Nemáme. Já taky ne.

**[01:09:54]** Jsou věci, které u počítače, doma, v teple, s kafíčkem,

**[01:09:58]** naplánuju a to dám.

**[01:10:00]** ale ve chvíli, když jsem tři dny nejedl, je mi špatně a mám před sebou 30 kilometrů do kopce,

**[01:10:05]** tak to nedám. Prostě to nedám. To je úplně strašně jednoduché.

**[01:10:08]** Ve chvíli, kdy mě postavíte na táti a řeknete, uběhni 100 kilometrů, to nedám.

**[01:10:12]** Prostě je to strašně jednoduché, těch limitů je strašně moc.

**[01:10:16]** A jsou takhle fyzické, tam je to aspoň jasně vidět, a pak jsou i psychické, kde to nevidíme.

**[01:10:21]** Kde na ní narážíme, tak se tak představuji, že to na sebe naráží,

**[01:10:25]** zagumovatí to, ale nejde to, nejde to překonat, vždycky mě to rozčílí, vždycky mě to urazí,

**[01:10:29]** nevím proč, ale prostě mě to urazí. No tam někde všude jsou ty věci,

**[01:10:33]** kde se můžeme zlepšovat a tak stejně to je i s těma limitama fyzickýma.

**[01:10:37]** Je podle mě nesmírně zdravé si pustit do hlavy, nedokážu všechno.

**[01:10:41]** Nerozhoduje ovšem mé rozhodnutí, nerozhoduje ovšem jenom hlava.

**[01:10:45]** Jsou prostě limity, které rozhodnutím nepřekonám. Od toho tady jsou překážky.

**[01:10:50]** Díky bože za překážky, které se ke mně dostávají. Buď tak hodný bože, dávej mi překážky,

**[01:10:54]** které mám šanci překonat. Parafráze modlitby Františka z Assisi,

**[01:10:58]** nádherný text, výborný, znáte ho aspoň v nějakých krátkých útržcích,

**[01:11:02]** jste se k tomu určitě dostali. Jsou takové okřídlené výkřiky,

**[01:11:06]** které k překážkám jsou bezvadné. Překážky jsou tu od toho,

**[01:11:10]** aby zastavili ostatní. Fajn, to je dobrý, to se mi líbí, to mám rád, to používám.

**[01:11:14]** Překážky jsou tu pro to, abychom se něco naučili. Hmm, to už je trošku nudnější,

**[01:11:18]** skřípe to mezi zubama, ale je to pravda. Anebo to jsou tu překážky pro to,

**[01:11:22]** abychom ustoupili a měli větší rozběh. To se mně taky líbí.

**[01:11:26]** To taky dává smysl. Na limity narazím, když nemám sílu,

**[01:11:30]** dovednosti, znalosti, odolnost, ale taky když neznám smysl.

**[01:11:34]** Když nevím, k čemu to celý je. Tak já nakrásně vím, kdo jsem,

**[01:11:38]** vím, co chci, vím, jak má vypadat moje zážití,

**[01:11:42]** vím, co chci, vím, jak má vypadat moje cesta. Už jsem se teda do prčic prodřel

**[01:11:46]** vším tím, o čem já tady povídám. A teď já vám řeknu,

**[01:11:50]** že to je celý naprd, pokud tam člověk nevidí smysl. No jo, je to tak.

**[01:11:54]** Třeba tenhle chlapík musí vidět smysl v tom, proč strká prsty do té strašné

**[01:11:58]** elektrické rozvodny. On taky ví, proč si nechal tu přilbu,

**[01:12:02]** kterou měl na hlavě, když přijel na té motorce.

**[01:12:06]** To je teď právě z Nepálu v Ifocenu. Kdo jste byl v Indii,

**[01:12:10]** kde je Sri Lanka, to samé. Prostě to jsou úžasní drátejníci.

**[01:12:14]** Ale ten chlapík tam ten smysl má. To je úžasný. My jsme všichni takoví

**[01:12:18]** drátejníci. A je hrozně dobrý, když vím, proč tam jsem.

**[01:12:22]** Jsme zpátky na těch horách, jsme zpátky na tom kopci, jak jsem vám ukazoval

**[01:12:26]** na začátku. Na co to celý je? Jaký to má smysl?

**[01:12:30]** K čemu to je dobrý? Doporučuji Frankl.

**[01:12:34]** Asi znáte jeho knížky Vědomí smyslu.

**[01:12:38]** Chlapík, který byl v koncentráku, vyzabíjali mu tam celou rodinu,

**[01:12:42]** on to přežil. Celou dobu v koncentráku bádal nad tím,

**[01:12:46]** kdo přežije. Proč někteří umřou, proč někteří přežijí.

**[01:12:50]** Vytvořil úžasnou přímo jako část odvětvý psychologie,

**[01:12:54]** která se věnuje otázkám smyslu. A on zjistil,

**[01:12:58]** že i ten koncentrák přežijí lidi, kteří vidí smysl v tom, že to přežijí.

**[01:13:02]** Kteří ví, jaký je jejich úkol. Ví, co potřebují udělat,

**[01:13:06]** až z toho koncentráku vídou. I jeho zachránilo to,

**[01:13:10]** že viděl smysl v tom bádání nad tím, co člověka protáhne

**[01:13:14]** peklem koncentráku. Je to smysl. Vidět smysl v tom, co dělám.

**[01:13:18]** Těch 70 % angličanů, kteří na začátku, jak jsem zmiňoval

**[01:13:22]** v té studii, řekli, že nevidí smysl ve svém zaměstnání,

**[01:13:26]** ti všichni by z té práce měli odejít. I kdyby třeba rok měli jíst jenom rýži,

**[01:13:30]** protože nebudou moc sehnat nic jinýho, ale ať dělají něco, co jim dá smysl,

**[01:13:34]** pak i ta rýže bude kousatelná a bude se to líp žít,

**[01:13:38]** líp fungovat. Aby to nevypadalo, že tady jsem jenom jako ulítlej

**[01:13:42]** na nějakých velkomyslných textech. Jim Collins, autor slavných

**[01:13:46]** manažerských knížek, manažerské literatury,

**[01:13:50]** napsal knihu, která se jmenuje nějak Úžasné firmy,

**[01:13:54]** nebo jak vybudovat skvělou firmu. Podle jeho jména to bez problému najdete.

**[01:13:58]** Je to tak, že jeden z parametrů historicky nejúspěšnějších firm

**[01:14:02]** v dějinách lidstva je vnitřní ideologie té firmy.

**[01:14:06]** Ona ví, že v té firmě jsou hodnoty, pravidla a cíle,

**[01:14:10]** které každému zaměstnánci říkají, proč tu seš v té práci.

**[01:14:14]** A on může s těma hodnotama nesouhlasit. A může říct, ne, tak to se nezlobte,

**[01:14:18]** to není pro mě. A jde pryč. Filip Morris, výrobci cigaret,

**[01:14:22]** má jí zprasovanou ideologii. A ti, kteří tam jsou,

**[01:14:26]** můžete se rovnat s tím, proč vyrábí cigarety a proč souhlasí s hodnotama,

**[01:14:30]** které ta firma má. Ale je tam hodnotovej systém, který řekne,

**[01:14:34]** proč to děláme. Toto je věc, která je normálně monetizovatelná,

**[01:14:38]** spočitatelná, směřuje i k obchodnímu úspěchu.

**[01:14:42]** Nejsou to jenom prostě hodnotové řečičky Petra Horkého.

**[01:14:46]** S Anou Hogenovou na zmiňovaném kurzu Socrato o těchto věcech hovoříme,

**[01:14:50]** jak se k ním prodrat, jak se k ním dostat, jak je v sobě vykutat,

**[01:14:54]** jak na to přijít. Protože není sranda na to přijít.

**[01:14:58]** Má smysl zachraňovat hladovějící děti i v Sudánu?

**[01:15:02]** Chci žít v Sudánu? Nechci. Tak jsem špatný, že nechci zachraňovat hladovějící děti?

**[01:15:06]** Asi ne. Asi můj smysl bude jinde. Asi ho najdu jinde. Hledám.

**[01:15:10]** Nejsou to otázky, které si dneska zodpovíme, na které dneska přijdem.

**[01:15:14]** Mělo to smysl? To je ten příběh s tím praporem.

**[01:15:18]** Když by tam nebyl, má to smysl. A když tam ten prapor je, má to smysl.

**[01:15:24]** Smysl má to, co jsem já zažil, když jsem tam šlapal.

**[01:15:28]** Smysl má to, kam to mě v mé hlavě, v mém srdci, v mé duši posunulo.

**[01:15:32]** To má smysl. To má tu hodnotu, která mě někam dává.

**[01:15:36]** Je dobré, že jsem tehdy věděl, proč tam jsem.

**[01:15:40]** Celou tu dobu, celou tu cestu, co jsme to šlapali, já nevím, 12-14 dnů,

**[01:15:44]** jste na zamrzlé hladině Severního Lidového oceánu.

**[01:15:48]** Tenhle neustále pracuje. Kdykoliv se může rozlomit a vy se propadnete

**[01:15:52]** a neušlapete. A kdykoliv se může kupit led na sebe.

**[01:15:56]** Když spíte, kdykoliv si lehnete a usínáte, slyšíte, jak pod váma ten led praská.

**[01:16:00]** Pokud nevíte, proč jste rádi, že tam jste, tak tam nevydržíte.

**[01:16:04]** To je jednoduché jako facka. My jsme došli

**[01:16:08]** do ekvádorského horolesce Pepe Chichona, který to chtěl jít solo.

**[01:16:12]** Ten kluk brečel. On brečel, protože tam strašně nechtěl být.

**[01:16:16]** Byla mu tam zima, byly tam těžké podmínky, měl strach o život.

**[01:16:20]** Bojíte o život? Kdykoliv se může stát, že se to propadne.

**[01:16:24]** Obcházíte otevřený moře, jdete po ledu, který se s váma dělá vlnky

**[01:16:28]** zároveň s tou hladinou, jak je tenoučkej. Jsou tam situace, kdy jste přímo

**[01:16:32]** exponovaní své vlastní smrti. Pokud nevíte, proč tam chcete být,

**[01:16:36]** tak tam nechcete být. Ale to všechno žijeme. Takhle, když o tom mluvím,

**[01:16:40]** že to je na polů, tak si člověk řekne, ty vole, tam bych nejel.

**[01:16:44]** Procházná ve své každodennosti má strašnou spoustu věcí,

**[01:16:48]** který nikdo nechce me žít. Proti tomu nějaké chození

**[01:16:52]** na vlnkovatým ledu je prostě procházka růžovým sadem.

**[01:16:56]** Je moc dobře si to rozeznat. Je potřeba strašně veliké odvahy

**[01:17:00]** na to si říct, je to fakt pravda, takhle to nechci.

**[01:17:04]** Pak je potřeba obrovské odvahy k tomu říct, já to změním a změnit to.

**[01:17:08]** Ale díky tomu pak, až člověk bude umírat, tak nebude citovat těch pět vět,

**[01:17:12]** které zaznamenala Bronivér, že si nejčastěji vyčítají lidi,

**[01:17:16]** když jsou na smrtelné posteli. Je to rovnice, ze které není možný utéct.

**[01:17:20]** Protože na druhou stranu, ve chvíli, kdy vím, proč dělám to, co dělám,

**[01:17:24]** tak jsem tam šťastnej. Má to celý smysl, má to celý logiku.

**[01:17:28]** A můj život v tu chvíli je nádherný a já ho jím plnými doušky.

**[01:17:32]** To jsem já tady na této fotce. Jsem v podmínkách, kde strašná spousta lidí

**[01:17:36]** na první dobrou řekne, ty vole, nikdy bych tam nechtěl být.

**[01:17:40]** A když, tak helikopterou, jako ti italové a hnedka zpátky.

**[01:17:44]** Ale když vím, proč, tak jsem tam šťastnej a není nutný, abyste tam

**[01:17:48]** chtěli být se mnou. Každý z vás máte svůj severní pol,

**[01:17:52]** na kterým budete šťastní. Je úplně ukradený, že je nepochopitelný

**[01:17:56]** jiným lidem. Čertovem, to je jejich problém, oni mají svůj severní pol.

**[01:18:00]** Jděte si tam, dojďte si tam, měňte si tu radost, že jste v tom hnusném mrazu

**[01:18:06]** zažijte si to, je to váš severní pol, má právo na svoje podivnosti,

**[01:18:10]** uchylnosti, na svoje prostě divný věci.

**[01:18:14]** Tohleto jsem já z těch zhruba 5400 na vrcholu Gokyory,

**[01:18:18]** spoza ramenem mě vykukuje Everest. Byl jsem utahaný jako pes,

**[01:18:22]** bolela mě hlava, byl to nádherný pohled, zapadalo slunce, věděl jsem,

**[01:18:26]** že se slupovat to budeme s čelovkou. Je to kopec, není to nic dramatického,

**[01:18:30]** věděli jsme, že to není na to, aby se vám tam něco stalo. Je to prostě

**[01:18:34]** krásný tam být, je to radost tam být, je to radost tam natáčet,

**[01:18:38]** pro mě, nemusí být pro někoho jiného. Je to ono, vím, proč tu jsem,

**[01:18:42]** vím, kam jdu a k čemu to je a chci tady být.

**[01:18:46]** A pak není problém, abych se pro to rozhodl, abych na to natrénoval,

**[01:18:50]** abych se dal dohromady a třeba se mi to nepovede. Já jsem na tomhle výletě

**[01:18:54]** jeden kopec nevylezl, pod vrcholem jsem se otáčel, šel jsem dolů,

**[01:18:58]** protože mě to nesedlo, špatně jsem se připravil. To k tomu patří,

**[01:19:02]** že posunou se limity, posunou se věci a začne to fungovat.

**[01:19:06]** To je ode mě všecko.

**[01:19:08]** Aplauz

**[01:19:22]** Tak moc díky za krásné povídání a myslím,

**[01:19:26]** že takové super jako na začátek toho roku,

**[01:19:30]** kdy si ti lidi dávají ta přece vzetí a je to takové jako motivační.

**[01:19:34]** Tak doufám, že jste si udělali ta cvičení,

**[01:19:38]** ať už to bylo to první nebo to druhé.

**[01:19:42]** Já jsem možná... Petře, byla tam otázka,

**[01:19:46]** jak to vlastně máte, jestli jste tam teda rád sám

**[01:19:50]** anebo jestli jste vlastně tam kvůli těch lidí,

**[01:19:54]** kteří tam jsou s váma. Jak tady tohleto máte?

**[01:19:58]** Polára mám moc rád tu sabotaž.

**[01:20:00]** na Poláru. To si jako obrovským způsobem užívám,

**[01:20:03]** protože to je ten moment, kdy se zastavím a ono se ve mně vyplaví

**[01:20:06]** všechno to nedožité, což v Evropě velmi často jako nestíhám

**[01:20:10]** a nemám jako prostor právě si dochechtat smíchy,

**[01:20:15]** dobrečet smutky, dopřemýšlet problémy.

**[01:20:20]** Takže tam mám moc rád sabotu a já jsem sám s sobě dobrý společník,

**[01:20:23]** právě s řečenostou Pri Chandi, takže to je prima.

**[01:20:26]** Moc se těším, že půjdu třeba do tmy, to si chci taky zkusit a zažít,

**[01:20:30]** a myslím si, že to bude pěkný. Takže já mám jako živou vodou mého života

**[01:20:34]** je setkávání s lidmi, je to komunikace, je to propojování lidí,

**[01:20:38]** ale ta esence mýho života je ve mně a já se s ní potřebuji občas spotkat,

**[01:20:42]** že jsem v samotě a že jsem právě se sebou.

**[01:20:46]** Máte nějakou kognitivní dezodanci vy?

**[01:20:49]** Určitě.

**[01:20:50]** Byla tam nějaká, jakože na těch dotazech, tak já ji rovnou položím,

**[01:20:53]** protože my jsme se vlastně trošku chtěli dotknout i těch limitů té planety

**[01:20:57]** a vy jste s Mirkem, který tady byl taky hostem Bártov, vlastně natočili záněk civilizací

**[01:21:01]** a je to nějaké svědectví.

**[01:21:03]** Tady máte kognitivní dezodanci, když cestujete po světě a způsobujete tím

**[01:21:08]** emisie skleníkových plynů, tak jenom zkuste.

**[01:21:11]** Jo, tohle je téma, který určitě funguje a který mě občas lidi řeknou,

**[01:21:15]** že cestuju a tím tu planetu zatěžuji a tím tu planetu trápím.

**[01:21:18]** Ono je, řešil jsem to se sebou, vždycky dělám to, že se snažím platit různý

**[01:21:23]** případky ekologický, který jako aspoň ty letecké firmy slibují,

**[01:21:27]** že vysadí nějaké stromy. Pak jsou už v dnešní době určité,

**[01:21:31]** nechci říct školy, ale nějaké myšlenkové postupy,

**[01:21:36]** jak učinit cestování ekologicky udržitelným.

**[01:21:39]** A tam jsou takové hodnoty jako necestovat na dva dny třeba,

**[01:21:43]** nedělat jenom ten letecký výlet hop sem, hop tam, tak to se snažím redukovat,

**[01:21:48]** pokud to není opravdu nějaká super výjimečná událst,

**[01:21:51]** ta hodnota toho, co tam natočím nebo pořídím, podle mě je větší,

**[01:21:55]** než ta ekologická zátěž toho letu. Ale snažím se, aby to vždycky byly

**[01:21:58]** delší pobyty. Není nezbytně nutné, abych vždycky cestoval letadlem,

**[01:22:01]** to je další věc. S rodinou jsme právě Evropu, Lofoty jsme procestovali

**[01:22:04]** s obytným autem, takže se tohle snažím nějak redukovat.

**[01:22:07]** A druhá věc je, že akceptuji to, že prostě za mnou, za mým vůbec žitím,

**[01:22:12]** nějaká ekologická stopa zůstává. A věřím, že ta hodnota,

**[01:22:16]** kterou přináším tím, že někam cestuji, je větší než ta hodnota,

**[01:22:19]** kterou bych přinesl tím, že nepřinesu nic a budu sedět doma na zadku,

**[01:22:23]** ale bude to o něco jako čistší ten svět.

**[01:22:26]** No, já vlastně tak nějak, my tam máme teďka ten záběr

**[01:22:32]** na ty vaše webovky a já jsem jako váš vlastně velký fandák.

**[01:22:36]** Je? První?

**[01:22:37]** No a už dlouho, protože mě ty příběhy a ty vlastně rozhovory,

**[01:22:41]** které děláte, tak mě vlastně posouvají hodně dál.

**[01:22:45]** Jedním z nejsilnějších byl teďka s chudou kolností v poslední době,

**[01:22:49]** který jsi měl s těmi horolesci.

**[01:22:51]** S Báho Holečkem a s Honzou Trávou.

**[01:22:53]** Ano, to jako jsem si jako musel rozdýchávat.

**[01:22:56]** A těch rozhovorů je celá řada. A já jsem se vás chtěl vždycky

**[01:23:00]** na to jako zeptat jako Honza, jako teďka tady, protože dělám

**[01:23:03]** Brain Breakfast, dělám to už taky nějakou dobu.

**[01:23:05]** A vy jste teď v poslední dobou vlastně začal řešit ten rozhovor.

**[01:23:11]** Jakým způsobem tohleto je.

**[01:23:15]** Jak se díváte na to vlastně, anebo máte nějakou hranici v tom,

**[01:23:19]** koho ještě chcete pozvat, koho jako kdyby nepozvat,

**[01:23:22]** koho k tomu dialogu vlastně přizvat, koho nepřizvat.

**[01:23:25]** Pro mě je to něco, co hrozně řeším, i z hlediska přesně tohoto formátu.

**[01:23:30]** Jak to máte vy?

**[01:23:31]** Jo, já myslím, že vím, na co se ptáte.

**[01:23:34]** Mně někteří lidi říkají, jak jsi mohl dělat rozhovor s Danem Landou.

**[01:23:37]** To je přece nádsek. A já říkám, ne, já ho znám.

**[01:23:40]** A jsem přesvědčený, že on je jako právě osobnost,

**[01:23:43]** která nějak drží pohromadě.

**[01:23:45]** Že je to fakt vjádruhodnej kluk, chlap, který chce tomu světu pomoct.

**[01:23:49]** Já se rozhoduju, abych to neřekl pateticky, jako srdcem.

**[01:23:53]** Ale já se rozhoduju podle toho.

**[01:23:55]** První věc je, jestli toho člověka prostě chci potkat

**[01:23:59]** a těším se na to, že si s ním popovídám.

**[01:24:01]** To mám jako první parametr, že cítím, že mě ten člověk

**[01:24:04]** prostě opravdu zajímá. A že tam teda cítím lidské teplo,

**[01:24:07]** že tam necítím vypočítavost, že tam necítím...

**[01:24:09]** Já bych se nechtěl povídat s okamurou třeba.

**[01:24:11]** Mě by to nezajímalo, nebavilo. Možná to je chyba.

**[01:24:13]** Možná pár lidí mi říkalo, že to je hrozně zajímavý chlapík

**[01:24:16]** a že svou politiku dělá jen jako business.

**[01:24:18]** A nevím, vůbec nevím, ale tam mě to nespíná.

**[01:24:20]** A není to, že bych řekl, protože dělá takovou politiku,

**[01:24:23]** tak ho nechci. Ne, to tam není účasno, ten názorový rozdíl.

**[01:24:27]** Ale já tam necítím ten motiv se s ním setkat.

**[01:24:29]** Takže velkou roli fakt hraje jen tenhle pocit.

**[01:24:32]** A pak tam cíleně nechci lidi, kteří podle mě opravdu lžou

**[01:24:37]** a říkají věci, které jsou naprosto nepravdivé.

**[01:24:41]** A snaží se manipulovat nebo zneužívat lidi kolem sebe.

**[01:24:45]** Takovýhle lidi... Já jim nechci vůbec popřávat sluchu a prostoru.

**[01:24:50]** Když oni mě začnou oponovat, tak já jim budu odpovídat,

**[01:24:53]** budu s nimi v dialogu. Není to, že bych hrál na to,

**[01:24:55]** že neexistují, ale nechci zvyšovat jejich dosah.

**[01:24:58]** Tak toto je nějaká moje volba.

**[01:25:00]** Já jsem udělal rozhovor o extraokulárním vidění.

**[01:25:03]** To je taková strašně diskutovaná věc, kde se malým dětem,

**[01:25:06]** ale i dospělým prostě zaklíjí oči a oni jsou schopni číst v knížce.

**[01:25:10]** Je kolem toho strašně moc textů, jak to je obchod s Ezo-business,

**[01:25:14]** jak to je prostě zneužívání lidí. Já jsem to sám zažil.

**[01:25:18]** Podstatné je, že já netvrdím, že to je zázračná objevená energie

**[01:25:23]** a moc člověka, ne. Je to zjevně nějaká dovednost, kterou máme.

**[01:25:27]** Nějak jsme schopni vidět nějakým odrazem, něco prostě s přečtem.

**[01:25:30]** A je to zajímavé a chtěl bych vědět, jak to funguje.

**[01:25:33]** Tak to tam taky dám, protože jsem to osobně zažil a nelužu tam.

**[01:25:36]** Pro mě je klíčový jako nelhat. A tím je hosti ani já.

**[01:25:40]** Tak tohle je asi ten parametr. Fakt tam nemám žádný ideologický

**[01:25:44]** parametr, že bych si řekl tohohle člověka rozhodně ne,

**[01:25:47]** protože tam nesmí být kvůli odlišnosti názoru.

**[01:25:51]** Kdybych měl jiný názory, ale abych věřil tomu, že to je jeho názor,

**[01:25:54]** tak si s ním o tom rád popovídám.

**[01:25:57]** Děkuju. Mimo jiné, jste jeden z mála tady v Éteru,

**[01:26:02]** který má ten globální přesah. To znamená, fakt nabízíte hosty,

**[01:26:05]** kteří jsou zajímaví, rituály a tak jste to čel s člověkem,

**[01:26:09]** který mám pocit, je megastár.

**[01:26:12]** Takže určitě tady tohleto doporučuji.

**[01:26:16]** A díky za to, co děláte.

**[01:26:20]** Co bylo tou chybou, že se vám slepelo půl sedm pouchy?

**[01:26:23]** No jo, já to mám v přednášce právě o těch polárních cestách,

**[01:26:27]** kde když člověk jde na severní pol, tak tam je stoprocentní vlhkost

**[01:26:32]** a tím pádem vlastně nic se neodpaří, tam se nic neusuší.

**[01:26:35]** Hromadu lidí překvapí, že v Gronsku nebo na Sibiři usušíte mokrý tričko.

**[01:26:38]** Dáte si ho, ono první zmrzne a pak uschne opravdu.

**[01:26:41]** Což cestou na severní pol není možný, takže když se spotím,

**[01:26:44]** tak budu mokrý až než přijedu domů.

**[01:26:47]** A když člověk vydechuje, tak v tom výdechu samozřejmě i nosem je vlhkost

**[01:26:51]** a ta se začne srážet a namrzat.

**[01:26:53]** A člověk musí v tom vlhkém prostěji čas od času upřít pusu,

**[01:26:56]** zvlášť když mám fousy, které mají tendenci to fixovat.

**[01:26:59]** Já jsem to nedělal ten den, pochodoval jsem, i se mi líbilo,

**[01:27:02]** že zamrzám, se mi to líbilo, ale pak se mi fakt udělali ty dva

**[01:27:05]** vydechnutý rampouky, které mě úplně spekly, takže jsem fakt

**[01:27:08]** mohl pak najíst a napít až večer. Bylo to takové stranové,

**[01:27:11]** že člověk tu hubu necítí, jak je studená.

**[01:27:14]** Jako když říkáte o zubaře. A já jsem měl šilnej hlad

**[01:27:17]** a měl jakéž, už se tam tak jako míchal jídlo, vonělo to v tom samozřejmě,

**[01:27:21]** a říkal, a ty nechceš nic, tak to nevadí, já to zatím, když tak sním,

**[01:27:25]** a pak budeš mít ešus, ježiš, to voní, to je úplně parádní.

**[01:27:28]** A nechceš se jako ochutnát, a to člověk tahá, a nesmí to urvat

**[01:27:32]** i s tím kusem těch hrtů, aby to jako vydržel. Takže to je taková polukomická historka.

**[01:27:36]** A ta chyba byla tak, že jsem se jako neutíral ústa.

**[01:27:39]** Jste vegetarián?

**[01:27:41]** Nejsem, nejsem. Mám rád vegetariánská jídla.

**[01:27:45]** Vůbec nemám nic proti vegetariánství. Naopak, hromada jídl

**[01:27:48]** takových mě strašně moc chutná. Nemám rád sojový maso a ty náhražky,

**[01:27:52]** ale jím maso a acceptuji, že prostě kvůli mně umírají zvířata.

**[01:27:58]** Ještě je tady otázka od Petra.

**[01:28:02]** Co je ten zmíněný limit Jobse, o kterém jste mluvil?

**[01:28:06]** Nemám na mysli limit, mám na mysli klikatost té cesty,

**[01:28:10]** kdy Jobs mluvil o tom, že vlastně dopředu, když směřoval,

**[01:28:15]** takže nikdy nevěděl, že se mu s jistotou podaří

**[01:28:19]** prostě vytvořit globální produkt, který prostě nějakým způsobem

**[01:28:22]** ohliní svět. A když tu touhu měl, tak každé to rozhodnutí bylo tady a teď.

**[01:28:26]** Samozřejmě jistou vizí, ale nikdy jsi nebyl jistý, kam ho to přesně dovede

**[01:28:30]** a kam ho to dostane. Já přemýšlím, jestli jsem tam zmíněval nějaký limit,

**[01:28:34]** přímo přes John Matoné, který byl jeho osobním koučem.

**[01:28:38]** S tím jsme se bavili právě i o Steve Jobsovi. Rozhodně tam bylo,

**[01:28:42]** že Steve Jobs říkal, že by ve svém životě mnohem víc času věnoval vztahům,

**[01:28:46]** právě vztahům a rodině. Že to je hodnota, kterou si nikdy za žádné prachy

**[01:28:50]** nikdo nekoupí a že tam on v hromadě situací jí selhal.

**[01:28:55]** A jaký největší limit, nebo teda zkušenost se vám stala v Antarktidě?

**[01:29:02]** V Antarktidě? Tam mám nádherný příběh.

**[01:29:06]** Kolik je času? Můžu to tak pět minut, čtyři minuty to zabere,

**[01:29:10]** si myslím, ten příběh, ale zkusím zhutnit.

**[01:29:13]** Když jsme šli na Mount Vinson, což je nejvyšší horá v Antarktidě,

**[01:29:17]** 4982 metrů, necelých pět tisíc, tak jsme to vylezli do high campu,

**[01:29:23]** odkud se už chodí k vrcholu, přišla bouře, museli jsme to sejít zpátky

**[01:29:26]** úplně celý do base campu a šli jsme to znovu po druhé.

**[01:29:29]** A já jsem v tom high campu po druhé byl utahanej.

**[01:29:32]** A když jsme šli, už ten vrcholovej den, tak jsem byl pomalej.

**[01:29:37]** Šel jsem pomalu a já jsem šel s Georgem Peškem,

**[01:29:41]** s Čechem, úžasným, výborným chlapem, který žije ve Spojených státech,

**[01:29:44]** čecho-američan, bývalý hokejista NHL, takže neskutečný fyzický fond.

**[01:29:48]** A skvělá natula, výborný kluk. A já jsem viděl, že ho zpomaluju.

**[01:29:52]** A v těchto podmínkách, když jdete a zpomalujete toho druhého člověka,

**[01:29:56]** tak víte, že mu způsobujete mnohem víc diskomfortu,

**[01:29:58]** protože on je oblečenej na to, aby šel svým vrcholem.

**[01:30:00]** a zahřál se tím, že vydává svoji energii a když jde pomalej, tak mu je zima.

**[01:30:05]** Víte, že mu děláte prostě zle a tak když jsme byli už asi 200 výškových metrů pod vrcholem

**[01:30:10]** a já jsem si potřeboval chvilku odpočnout, tak říkám ty Georgi, já ti to celé kazím.

**[01:30:14]** Já to vidím, já to vím a dělám ti z té cesty prostě trápení, tak jestli chceš,

**[01:30:19]** já tady počkám a já tam nepůjdu. Prostě jsi tam vylez s svým tempem a já tam prostě nepůjdu.

**[01:30:24]** Já nemůžu žít s tím, že ti to takhle strašně kazím, ten konec té cesty.

**[01:30:29]** A byl jsem s tím srovnaný, že prostě nemám právo tu svoji touhu být na vrcholu

**[01:30:34]** a vlastně vyměnit za to jeho utrpení. A on se na mě tak podíval a říkal,

**[01:30:38]** jako Peter, co kecáš? Spolu jsme šli nahoru, spolu jsme šli dolů,

**[01:30:42]** když jsme se museli vrátit, spolu jdeme nahoru teď a chceš na kopec?

**[01:30:46]** Já říkám, no jasně, že tam chci, samozřejmě. Tak jdeme spolu.

**[01:30:49]** No talk, prostě není o čem se bavit. A mě vůbec neřeš, já jsem spokojený,

**[01:30:53]** já aspoň si prohlídnu krajinu, já jdu s tebou, tak jak chceš ty.

**[01:30:56]** Tak jsme tam spolu vylezli a tahletá, jako chlapská, přátelská,

**[01:31:01]** lidská podpora, mě dala ten smysl, tu sílu, tu energii tam dojít.

**[01:31:05]** Takže od vrcholu dolů jsem měl energie a síly na rozdávání

**[01:31:09]** a celá ta cesta high camp, vrchol, zpátky, se počítá, že má trvat,

**[01:31:15]** tuším, 16 hodin. My jsme to ušli za 12. My jsme byli o čtyři hodiny

**[01:31:19]** rychlejší, než je normálně předpokládáný čas na tuhle cestu,

**[01:31:23]** ale můj zážitek je, že v jednu fázi, kdy jsem byl pomalej,

**[01:31:26]** kdyby ten přítel mě nepodržel, tak já bych tam vůbec nevylezl.

**[01:31:29]** A toto je pro mě obrovská životní zkušenost, která je stejně důležitá,

**[01:31:35]** minimálně stejně důležitá, jako to, že jsem tam vylezl

**[01:31:38]** a jakože jsem pak došel na jižní pól.

**[01:31:40]** Tak děkuju za nejenom tenhle příběh, ale za celou řadu.

**[01:31:44]** Mám pocit, že tak nějak tušíte, co bude následovat.

**[01:31:47]** Je to takový skvělý teaser na naši následnou diskuzi,

**[01:31:51]** kterou budeme mít. Takže my vám děkujeme za pozornost.

**[01:31:57]** Děkujeme, že jste si přivstali, že jste si udělali čas,

**[01:32:00]** že jste tady tomuhle tomu věnovali své ráno.

**[01:32:03]** Doporučujeme, jako vždycky, ať to tou přednáškou jenom neskončí.

**[01:32:07]** Zkuste, prosím, si udělat kolečko ve firmě nebo i v té knihovně

**[01:32:11]** a zkuste si o tom popovídat, co vás nadchlo, co s čím nesouhlasíte.

**[01:32:14]** Prostě si povídejte spolu, myslím si, že to pomůže.

**[01:32:17]** Pokud byste chtěli návodné otázky, tak my vám je dáme.

**[01:32:21]** Samozřejmě budeme rádi za jakoukoliv zpětnou vazbu.

**[01:32:24]** Takže teď už je tam zapnutá na tom slajdu.

**[01:32:27]** Prosím, dejte nám vědět, jestli se vám to líbilo.

**[01:32:30]** Případně napište slovo, které se vám vybavilo,

**[01:32:33]** které tady dneska Petr hovořil, tak to jsme rádi.

**[01:32:36]** Tak, to kolečko a reflexe, to už jsem říkal,

**[01:32:41]** my ho s Petrem a s pár dalšíma, kteří pro to téma jsou vhodní

**[01:32:47]** anebo možná mě přijdou, že jsou vhodní,

**[01:32:50]** tak si je pozvu 3.2. od 11 hodin.

**[01:32:53]** Je to online setkání, takže kdokoliv má chuť,

**[01:32:56]** se do toho ještě ponožit víc dohloupky, poslechnout si víc příběhů,

**[01:33:00]** tak to je Brain and Breakfast Digestive, takže se na to moc těším.

**[01:33:05]** No a my se můžeme tak nějak posunout i do další snídaně.

**[01:33:12]** Možná bych jenom chtěl upozornit, že příští středu začíná,

**[01:33:17]** my jsme měli poslední snídaní Brain and Breakfast s Jánem Košturekem,

**[01:33:20]** s mým velkým učitelem Slovekem, který to hodně zažil,

**[01:33:23]** příští středu začíná jeho škola života,

**[01:33:26]** tak pokud ještě uvažujete, co značatým rokem,

**[01:33:30]** tak tady tohleto bude deset úžasných setkání s Slovekem,

**[01:33:33]** který si myslím, že toho má hodně co říct do světa,

**[01:33:36]** takže tohleto je Ján Košturek a škola života.

**[01:33:40]** No a jak už jsem avizoval, Red Button má hodně projektů,

**[01:33:45]** jedním z nich je i knížka měsíce, RB kniha.cz, určitě čtěte,

**[01:33:49]** má to taky smysl, Hanka Jadavan to dělá skvěle.

**[01:33:53]** No a já už se dostávám k tomu poslednímu,

**[01:33:57]** co nás dneska čeká, to je pozvání na únorovou snídaní.

**[01:34:01]** Půjdeme pokračovat. Zajímavé téma, další zajímavý host,

**[01:34:05]** Eva Nečasová stojí za iniciativou AI Dětem.

**[01:34:08]** Je to člověk, který se dostal k tématu jedna k technologii,

**[01:34:12]** jedna k vzdělávání, teďka nastavuje náš rámcový vzdělávací systém

**[01:34:16]** přesně v tady, v tehle oblasti. Myslím si, že o tom,

**[01:34:19]** jak se mění svět, si tady nemusíme povídat,

**[01:34:22]** ale pokud jste diváky Brain&Breakfast, tak to tak nějak cítíte.

**[01:34:26]** Tak tohleto je téma, kterého se dotkneme 22.

**[01:34:29]** Vás zvu na další Brain&Breakfast s Eva Nečasovou.

**[01:34:32]** Děkuju, Petře, ještě jednou za to, že jste vážil cestu

**[01:34:35]** a za váš příběh. Vám děkuju. Mějte se krásně. Díky.

**[01:34:38]** Ahoj a naschledanou.

**[01:34:52]** Titulky vytvořil JohnyX

**[01:35:22]** www.hradeckesluzby.cz