# Přepis: Jak může AI pomoci v současné krizi duševního zdraví?

## Popis

Jaká je příčina těchto problémů, jakou roli v nich hrají sociální sítě, AI i probíhající kognitivní a hybridní válka? Můžeme AI využít k postupnému zlepšování situace a budování dlouhodobé technologické ochrany naší mysli?



Kdo je Jan Romportl



Jan Romportl je expert na umělou inteligenci, zakladatel startupu Elin.ai, konzultant a technologický partner ve společnosti Presto Ventures. V minulosti založil a do půlky roku 2022 také vedl Dataclair.ai – Centrum umělé inteligence v PPF a O2 Czech Republic.Za pomoci umělé inteligence řeší palčivé problémy v oblasti duševního zdraví a online světa. Má letité zkušenosti s univerzitním výzkumem a výukou AI, interakcí člověka a stroje, řečových technologií a filozofie na Západočeské univerzitě v Plzni. Ve volném čase běhá, dělá taekwondo, potápí se a je soukromým pilotem. Také nadšeně sbírá historické počítače Atari.

## Přepis

**[00:00:00]** Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.org

**[00:00:30]** Dobré ráno. Dobré ráno vám všem, kteří jste vvážili cestu tady k nám do Badgenta Experience Center.

**[00:00:40]** Dobré ráno vám všem, kteří se na nás dívate přímým přenosem se firem z kovorků a z dalších míst z knihoven.

**[00:00:50]** Vítám vás u další klasické snídáně Brain and Breakfast, která doufám bude inspirativní jako ty předchozí.

**[00:00:58]** Krom toho, že bude inspirativní, tak je zároveň také interaktivní, takže vás moc prosím, abyste si vzali váš mobilní telefon do ruky

**[00:01:08]** a můžete naskenovat tady tenhleten QR kód nebo si zadat www.slajdu.com hashtag Brain

**[00:01:19]** a nebo pokud vy se na nás dívate přímým přenosem, máte slajdu přímo pod oknem právě s touhletou přednáškou.

**[00:01:28]** Bude to, jak říkám, malinko interaktivní. Už jsem tam pustil teď první otázku na vás, takovou tradiční,

**[00:01:36]** kterou už těch jedenáct let moc neměníme. Ta otázka zní, jestli jste už na snídáně byli anebo s námi dnes snídáte poprvé.

**[00:01:46]** Je to taková zahřívačka, takže jenom je to proto, abyste si vyzkoušeli vaše digitální dovednosti

**[00:01:55]** a abyste nám zahlasovali. Tak, já budu už pokračovat.

**[00:02:01]** Chtěl bych tímto moc, moc poděkovat Magentě. Magenta Experience Center nás tady hostí,

**[00:02:11]** ať už to jsou klasické snídaně, anebo biznisové snídaně Brain and Breakfast.

**[00:02:16]** Takže moc díky a mám obrovskou radost. Bohužel, vy, co se na nás dívate přímým přenosem,

**[00:02:23]** to zatím moc nepocítíte, ale Frutissimo, náš dlouholetý parťák, se k nám po x letech vrátil

**[00:02:32]** a tak máme tady lahodnou snídaně, která je připravena právě Frutissimem.

**[00:02:38]** No a do třetice, vy, co se na nás dívate přímým přenosem, tak se vám občas během toho přenosu

**[00:02:46]** objeví tenhleten QR kód. Ten QR kód vás vede k našemu newsletteru CETA Red Button,

**[00:02:53]** která vlastně stojí za celým tady tímhletím ansamblem a mnoha, mnoha dalšími aktivitami.

**[00:02:58]** A pokud byste chtěli se překliknout a zaregistrovat se do našeho newsletteru, pokud ho ještě neodebíráte,

**[00:03:05]** tak tohleto je přesně ta cesta, tenhleten QR kód.

**[00:03:09]** Já jsem si pro vás připravil ještě právě takovou maličkost a způjštím nové hlasování.

**[00:03:17]** Takže si vemte znova do ruky mobilní telefon a protože téma dnešní snídaně souvisí s umělým inteligencí

**[00:03:26]** a rychle se k tomu dostaneme, tak já než pozvu Honzu Rompertla, Honzo, ahoj, tak já jsem vám tady dal,

**[00:03:35]** pojď si tady zaskákat.

**[00:03:42]** Já tě vítám, já mám radost, že jsi přijal pozvání, protože tvůj vztah k umělejí inteligenci není jenom vyložený,

**[00:03:48]** ten technici s ním, máš tam jako kdyby x pohledů a já, protože jsem slyšel mnoho, mnoho rozhovorů,

**[00:03:53]** tak asi tady tohodle to hodně cením.

**[00:03:55]** A jenom jsem se chtěl nějakým způsobem podívat na to, jak jste hlasovali,

**[00:04:01]** protože ten vztah je od jedničky, od první hvězdy, bojím se, že nás AI zahubí,

**[00:04:07]** až AI vyřeší všechny problémy světa, tak zatím jsme někde na 3,2,

**[00:04:14]** to znamená jsme někde vlastně jako kdyby uprosvětlený jsme, ani tam, ani tam.

**[00:04:18]** Tak já ti tady předávám tohle pomyslné řezlo a těším se na tvůj přednášku a vy si tu přednášku užijte.

**[00:04:24]** Díky moc, myjte se zatím.

**[00:04:32]** ...

**[00:04:36]** Že více méně moc nevíme, což je asi ta správná odpověď,

**[00:04:40]** protože reálně skutečně nikdo neví a já taky nevím.

**[00:04:43]** Takže když vám někdo řekne o tom, že ví, jak se to s AI bude vyvíjet,

**[00:04:47]** tak víte stoprocentně jednu věc, že vás bullshituje.

**[00:04:50]** To prostě skutečně teď jako nevíme.

**[00:04:52]** Takže kolem trojky mi to přijde úplně ideální v průměru.

**[00:04:55]** Tak díky moc za pozvání, já tady pro ty, co asi na to koukej na dálku,

**[00:05:00]** tak jenom uvedu, že já tady, když takhle budu toporně sedět,

**[00:05:03]** je to z toho důvodu, že mám sádru na noze, protože ji mám zlomenou tu nohu.

**[00:05:07]** Takže ty asi na kameře mě neviděli, můj elegantní příchod tady berle máme daleko,

**[00:05:11]** takže když bych náhodou upadnul z téhle židličky a dlouho se nezvedal,

**[00:05:15]** tak víte, čím to je.

**[00:05:18]** Zároveň taky já se pokusím toto svoje řečení tady udělat spíš méně formální.

**[00:05:24]** Mám samozřejmě připravený nějaký slidy, jenomže já to většinou dělám tak,

**[00:05:27]** že vždycky, když mluvím, tak si to nikdy dopředu nepřipravuju.

**[00:05:30]** Takže jako nějaký slidy mám, uvidíme, půjdeme podle toho.

**[00:05:33]** Tak dál ještě věc, nad kterou jsem přemýšlel, jak to vlastně udělat,

**[00:05:37]** aby to, ta přednáška tady nevypadala, že tady furt povídám teď o našem startupu,

**[00:05:42]** který jako řeší to téma, kterými se tady snažíme zabývat.

**[00:05:47]** Pak jsem si řekl, tyjo, tak kašlu na to, tak to budu popisovat tak, jak to je,

**[00:05:51]** když v tom bude ten startup, když tam je prostě teorie kolem toho,

**[00:05:55]** tak tam budou teorie, když tam budou nějaké doom and gloom věci,

**[00:05:58]** tak tam budou doom and gloom věci.

**[00:06:00]** Tak uvidíme, nějak si s tím poradíme.

**[00:06:02]** Zároveň trošku jako disclaimer říkám, že vím, že některí míjí názory,

**[00:06:06]** které tady vlastně budou zaznívat i na oblast duševního zdraví,

**[00:06:10]** třeba kolem dženzí mladejch lidí, tak budou asi pro spoustu lidí překvapivý

**[00:06:16]** v tom smyslu, že mě lidi mají za techno-optimistu

**[00:06:19]** a já jako nakonec tady ukážu ty názory.

**[00:06:21]** Na ty věci mám docela konzervativní a vysvětlím to nějak

**[00:06:26]** a samozřejmě očekávám, že v diskuzi to začnu schytávat asi

**[00:06:29]** a pak až budeme dělat ten follow-up někde přes ten zoom,

**[00:06:32]** někdy za pár týdnů, tak tam jsem si úplně jistý,

**[00:06:36]** že z toho bude možná i názorová smršť asi.

**[00:06:39]** Ale také já se to pokusím nějakým způsobem popsat.

**[00:06:44]** Já myslím, že tam vidíte nějak vy tu prezentaci,

**[00:06:46]** slajdy už, ještě mám jít dál, teď už to vidíte asi.

**[00:06:52]** Jo, vy to vidíte někde za mnou tady, jo?

**[00:06:54]** Nebo, jo, super, jo, paráda, jo, tamhle, dobrý.

**[00:06:57]** Je televizí, to já vůbec nemám teďka koukat.

**[00:06:59]** Jo, tak já bych chtěl mluvit teďka o oblasti té,

**[00:07:04]** která mě jako extrémně zajímá a zajímá mě v podstatě už,

**[00:07:07]** co nějak se jako profesně věcmi zabývám.

**[00:07:10]** To znamená, co jsem přestal být, nevím, zmatenej puberták,

**[00:07:13]** tak mě baví dvě téma.

**[00:07:15]** Ta jedna je téma umělé inteligence, druhý je téma kognitivních věd,

**[00:07:18]** lidského myšlení, lidské psychiky.

**[00:07:21]** A nějak za těch posledních dvacet něco let,

**[00:07:25]** co dělám umělové inteligence, takže ano, dělám umělové inteligence

**[00:07:27]** díl než čet GPT vzniklo.

**[00:07:29]** A zároveň potvrzuju, že jsem svědkem toho,

**[00:07:32]** že umělá inteligence tady byla dávno před čet GPT,

**[00:07:35]** jenom kdyby někdo potřebal nějaké stařecké svědectví z dávných dob,

**[00:07:39]** tak tady ho máte.

**[00:07:41]** A teď je super, že se mně daří tyhle dvě témata nějak propojovat.

**[00:07:46]** To znamená, o čem tady budu mluvit, je propojení umělé inteligence,

**[00:07:50]** kognitivních věd a nějaké části psychologie, psychiatrie.

**[00:07:55]** Takže jde nám o oblast duševního zdraví.

**[00:07:58]** Teď já to tady trošičku zužím na duševní zdraví Gen Z, generace Z.

**[00:08:03]** To znamená mladých, mladých lidí.

**[00:08:06]** Prostě zhruba tak si představte lidi mezi třeba 14 až 24 lety.

**[00:08:12]** Takže kdybych říkal Gen Z, hezky česky, tak asi si dovedete představit, co to je.

**[00:08:16]** Takový další eufemizmy jako snowflake generation a podobný,

**[00:08:20]** nějak se k tomu dostaneme.

**[00:08:22]** Já kdybych byl Gen Z, mě by to hrozně iritovalo, kdyby mě říkali snowflake,

**[00:08:25]** takže já nechci někoho iritovat, tak to nebudu používat.

**[00:08:28]** A naopak to i vysvětlím, že to, že jsou snowflake,

**[00:08:31]** není jejich chyba, ale naše chyba.

**[00:08:33]** Naprosto, jednoznačně a úplně tuto vě.

**[00:08:36]** Takže bejte na to, když někomu budete říkat, že je snowflake,

**[00:08:40]** tak těm mluvíte o sobě, ne o nich.

**[00:08:43]** Pokud teda sami nejste, tak je snowflake.

**[00:08:46]** Ty příběhy, které určitě všichni znáte,

**[00:08:49]** tady jsou tam, v angličtině je to maličkatý, takže to možná ani nevidíte,

**[00:08:53]** spíš než by bylo důležité, co je u těch jednotlivých lidí napsáno,

**[00:08:57]** že vám tenhle ten slide má ukázat, že je toho fakt hodně.

**[00:09:02]** Ten vám má ukázat, hele, tady je to.

**[00:09:04]** To je něco, co když lidi dělají takový ty klasický korporátní prezentace,

**[00:09:07]** že mluvím lidem z korporátu, a teď chtějí ukázat, že je něčeho hodně,

**[00:09:10]** tak stáhnou i z internetu jako dvěstě log různých firm,

**[00:09:13]** daje na takovej ten graf a řeknou, tohle je landscape, třeba Big Data,

**[00:09:17]** tohle je landscape AI.

**[00:09:19]** Tak já vám říkám, tohle je landscape Gen Z,

**[00:09:21]** mental well-being a mental health problémů.

**[00:09:24]** To znamená, je tam jako obrovské množství věcí,

**[00:09:27]** jako v podstatě hardcore závislostních, přes poruchy přijímu potravy,

**[00:09:32]** přes problémy se sextingem, obrovské množství anxiety, deprese,

**[00:09:38]** až vlastně po antisociální chování,

**[00:09:43]** antisociální chování, mizogynní chování,

**[00:09:49]** vzájemné hejty.

**[00:09:52]** Mohli bychom mluvit o těch jednotlivých lidech tady poměrně dlouho,

**[00:09:54]** není na to čas, takže tohle je ten landscape

**[00:09:57]** a pokusím se teďka spíš k nějakým konkrétním...

**[00:10:00]** k nějakým konkrétním datům se dostat.

**[00:10:03]** To tvrzení, které já tady zastávám teď je,

**[00:10:06]** že duševní zdraví, a teď můžeme říci jako duševní zdraví

**[00:10:09]** celé populace, se výrazně zhoršuje,

**[00:10:12]** ale to je obtížně obhajitelné tvrzení

**[00:10:15]** a asi bych tím popudil víc lidí, takže to pojďme omezit,

**[00:10:18]** aby jsme se mohli i nějak trochu víc podívat třeba na data.

**[00:10:21]** Tak to tvrzení duševní zdraví Gen Z

**[00:10:24]** se výrazně zhoršuje.

**[00:10:27]** A tohle, kdo ještě řekne, OK, a já k tomu ještě doplňuji,

**[00:10:30]** a navině jsou zejména sociální sítě,

**[00:10:33]** dynamika sociálních sítí.

**[00:10:36]** Všichni řeknou, hold the horses, to je prostě, to je tložitý,

**[00:10:39]** to je jako kdybyste říkali, že kouření je navině, rakoviny a takovýdle.

**[00:10:42]** Tak ono to mimochodem velmi připomíná,

**[00:10:45]** ta diskuzi o sociálních sítích teď připomíná diskuzi někdy ze 70. až 90. let

**[00:10:49]** o škodlivosti nebo neškodlivosti kouření.

**[00:10:52]** Můžeme se podívat třeba teď na nějaká data.

**[00:10:58]** I třeba tady v naší české kotlině,

**[00:11:01]** já začnu taky jim spíš jako marketingovou studii,

**[00:11:04]** kterou jsem si třeba našel tady u jedné studie,

**[00:11:07]** nedávno udělané českým BHV,

**[00:11:10]** které se v nějakým způsobem zaměřuje třeba na marketing kolem Genzy a tak.

**[00:11:13]** Tam vidíte, jako výstupem té studie bylo,

**[00:11:16]** že 90 něco, já nemám braille a nedohlídnu tam, takže nevím kolik přesně,

**[00:11:19]** 96% Genzy uvádí,

**[00:11:22]** že mental well-being patří mezi jejich

**[00:11:25]** top and priority, jako zásadní věc.

**[00:11:28]** Kdybyste vysouvali 30 let zpátky

**[00:11:31]** a zeptali byste se 18-letých dětí, co je vaše priorita.

**[00:11:34]** Number one. Jako kolik by vám asi řeklo, že to je duševní pohoda.

**[00:11:37]** To lidé ani nevnímali, že by mělo být issue tohleto.

**[00:11:41]** Prostě by řekli, já nevím, mít prachy, mít rodinu,

**[00:11:44]** zachránit svět, něco takového. Ale jako asi málo lidí by vám řeklo,

**[00:11:47]** že by to bylo duševní pohoda.

**[00:11:50]** To tak jako nebylo. No ale zároveň z té studie vyplývá,

**[00:11:53]** že 77% těch respondentů deklaruje, že se jim to nedaří naplnit.

**[00:11:57]** Bodať by ne, tak když si řeknete, no mým cílem je dohnat důhu,

**[00:12:00]** tak pak budete celý život říkat, že se vám ji podařilo nedohnat.

**[00:12:03]** Ale je to zároveň, zase ukazuje, jak se nám ty nůžky tady

**[00:12:06]** obrovsky rozepínají. Zase když se půjdete zeptat těch předchozích generací

**[00:12:09]** a budete se ptát, tak co je vaše top priorita.

**[00:12:13]** Lidi řeknou něco a podařilo se vám jí dosáhnout.

**[00:12:16]** A spousta lidí řekne, tyjo, vlastně, než na tím přemýšlím.

**[00:12:19]** Tak jo, jako něco jsem vydělal, nějakou práci jsem měl, rodinu vlastně mám.

**[00:12:22]** Docela jako pohoda, jako vlastně fajn.

**[00:12:24]** Takže tady vidíme, je tady jako takový obrovský rozkol.

**[00:12:27]** Pořád je to teda nicméně marketingová studie, takže není to úplně,

**[00:12:30]** že bychom z toho dělali nějaké extrémní závěry.

**[00:12:33]** Ale pak se podějeme třeba McKinsey Health Institute,

**[00:12:36]** který dělal asi, myslím, dva roky zpátky poměrně velký všetření

**[00:12:40]** asi na šestitisících dětech z celé Evropy.

**[00:12:43]** Takže tam podle Země to vychází zhruba 20 až 30 % těch Gen Z respondentů

**[00:12:49]** uvádí, že má jako špatné nebo velmi špatné, jako poor or very poor mental health.

**[00:12:56]** Ještě jsem předčasně přeskočil.

**[00:12:58]** Tam, to už jsou jako poměrně tvrdší data.

**[00:13:01]** Zároveň, to jste možná seznaměli, loni v říjnu vyšla tiskovka

**[00:13:04]** Národní ústav duševního zdraví tady v Česku,

**[00:13:06]** kdy dělalo nějakou studii na řádcích základních škol, možná středních.

**[00:13:11]** Tam jeden z takových poměrně silných výstupů je,

**[00:13:14]** že v podstatě zhruba 30 až 40 % deváťáků trpí nějakou formou duševních problémů,

**[00:13:21]** zejména teda o anxietu a depresji.

**[00:13:24]** A když se řekne, že třeba 30 až 40 % deváťáků trpí depresí,

**[00:13:27]** tak to není jako, že mají debku jako takovou tu podzimní listí,

**[00:13:31]** jo, dala mi kopačky, teď prostě jsem z toho smutnej.

**[00:13:34]** Ne, to je v podstatě klinický nebo preklinický stav.

**[00:13:37]** To není něco, co byste jako rozchodili v té přírodě,

**[00:13:40]** nebo prostě s kamarádama okecali.

**[00:13:42]** Takže to je poměrně alarmující.

**[00:13:45]** Nicméně pořád ty studie se týkají, to jsou jako self-reporty data,

**[00:13:49]** to znamená, jak ty lidi k tomu něco řeknou.

**[00:13:51]** Tohle trošičku platí i tady len o těch grafech.

**[00:13:54]** Nicméně je dobrý se na ně podívat ten, který je asi z vašeho pohledu,

**[00:13:59]** no, tam, tak ten první prostě.

**[00:14:03]** Ten ukazuje zjednodušeně řečeno různý typy mentálních problémů

**[00:14:09]** mladé generace Gen Z v postupem toho, jak vlastně za posledních,

**[00:14:14]** já nevím kolik tam je, 15 něco takovýho let, možná víc,

**[00:14:18]** vidíte tam najednou obrovský vzestup všech těch věcí někdy po roce 2012.

**[00:14:24]** Tak to je jako docela dobrý se začít ptát, co se začalo dít v tom roce 2012.

**[00:14:29]** Proč se tohleto začalo dít?

**[00:14:31]** Rovnou vím, že všichni ty odpůrci, který teď už prostě skřípou těma zubama,

**[00:14:34]** jak tady na mě koukají, budou říkat, no to jo, ale to je,

**[00:14:37]** že se detabuizovalo to téma.

**[00:14:39]** Ty lidi se to najednou dozvěděli a jsou to self-reporty data,

**[00:14:42]** to znamená, oni najednou, to měli všichni před tím,

**[00:14:45]** oni najednou začali chodit a říkat, že mají ty problémy,

**[00:14:47]** takže to jsou zkreslený data.

**[00:14:49]** Maybe yes, maybe no.

**[00:14:51]** Na to se taky podíváme.

**[00:14:52]** Neboli se začnout říkat, jo, to je, ale protože předtím byla,

**[00:14:55]** čtyři roky předtím byla krize hospodářská,

**[00:14:58]** to jsou děti, který blablabla, jako furt nějaký krize v zásadě byly,

**[00:15:02]** jako furt byly, ale tohleto tady nevidíme.

**[00:15:05]** To druhé, to už je takový graf, který vypovídá poměrně zajímavější věci,

**[00:15:09]** zejména ta, myslím, že to je červená čára,

**[00:15:12]** co jde úplně jako hokejka nahoru, tak to nejsou naše revenu,

**[00:15:15]** to nejsou naše příjmy, jo, nebo plnění kápejček.

**[00:15:18]** To je riziko pro dívky,

**[00:15:22]** že se u nich projeví nějaká střední vážná,

**[00:15:26]** třeba střední vážná psychická porucha,

**[00:15:30]** jak se říká porucha, to je psychický problém,

**[00:15:33]** korelovaný nebo vynesený na graf vůči počtu hodin,

**[00:15:37]** který denně stráví na sociálních sítích.

**[00:15:39]** Takže to už je pozor, tady už se nemluví o screentimu jako takovým,

**[00:15:42]** to znamená, že on je 10 hodin u počítače,

**[00:15:45]** tady se mluví, kolik z toho screentimu jsou sociální sítě.

**[00:15:48]** No a teď se podívejte, že dívky, který stráví třeba 6 hodin denně na sociálních sítích,

**[00:15:53]** mají skoro 40% rizikov vzniku, třeba deprese.

**[00:15:57]** No a teď si řeknete, 6 hodin, toho nikdo nedá, Ježišmarja.

**[00:16:00]** No tak se jenom podívejte na screentime třeba svého dětí, jo,

**[00:16:03]** jen tak z hodovklostí.

**[00:16:04]** Já jsem vlastně dělal v rámci třeba třeba toho našeho startupu,

**[00:16:07]** vlastně jako user research, bavil jsem se s desítkama, desítkama,

**[00:16:10]** třeba 50, 60 třeba týnejdřů až jako ranných, čerstvěch dvacátníků

**[00:16:16]** a jako jejich, jako sami sebe reportovali,

**[00:16:19]** hele, no tak já jsem tak třeba 3 hoďky denně na sociálních sítích.

**[00:16:22]** Ukaž screentime.

**[00:16:23]** Ale jo, vlastně 6 to bylo včera.

**[00:16:24]** No, ale jo, vlastně předtím 7.

**[00:16:26]** Jedna holka říká, hele, no mé 12.

**[00:16:28]** Já říkám, ne, ne, ne, kecáš prostě, ne, 12, ne, jo, 12.

**[00:16:32]** OK, třeba hodina z toho byly podcasty na YouTube,

**[00:16:34]** ale jako ten zbytek ve sně se prostě dělil mezi TikTok, Instagram, jo,

**[00:16:39]** a tady to mě naprosto šokovalo,

**[00:16:42]** jakým způsobem je normální přesáhnout 6 hodin denně.

**[00:16:45]** Tadyhle jsou toho.

**[00:16:46]** Můžete se třeba ptát, proč ty kluci jsou na tom jinak?

**[00:16:50]** To je jako dobrá otázka, velká otázka, nikdo úplně pořádně neví.

**[00:16:53]** Rozhodně v tom je nějaká forma, jako jiný sociální dynamiky u dívek

**[00:16:57]** a kluků, to je prostě, co si budeme povídat, jako.

**[00:17:00]** Stejně tak nějaký třeba sexual harassment vůči dívkám se děje daleko, daleko,

**[00:17:05]** jako by order of magnitude častější, než vůči klukům.

**[00:17:08]** To neznamená, že se vůči klukům neděje, ale je to úplně jiný level.

**[00:17:12]** Takže zhruba v podobných proporcích se tadyhle věci dějou.

**[00:17:15]** Co tady nicméně není vyneseno, to je dobrý říct,

**[00:17:17]** ale nemám na to data, nevím, asi někde budou,

**[00:17:20]** tak je, že kluci si to schytávají v online hrách.

**[00:17:23]** Takže to, co holky schytávají tady, tak kluci prostě schytávají po tom,

**[00:17:26]** že denně hrajou 8 hodin Valorant, Fortnite a podobný typ věcí,

**[00:17:30]** takže si vypěstujou něco jako v nějakých případech

**[00:17:33]** jako posttraumatickou srdcovou poruchu, nebo prostě,

**[00:17:36]** jako představte si, že jste prostě 12-letej voják,

**[00:17:39]** který permanentně je vystavený vlastně jako simulovanýmu válečnímu nebezpečí,

**[00:17:43]** ale kdyby to aspoň hrál solo, jako jsem já hrál důma, tak je to v pohodě.

**[00:17:47]** Ale hraje to v komunitě lidí, která ho za to hodnotí

**[00:17:50]** a je ho schopná za to, se mu stát to nejhorší, co se mu může stát,

**[00:17:53]** to znamená sociální smrt.

**[00:17:55]** Prostě pro mladých lidí je sociální smrt horší než fyzická smrt.

**[00:17:58]** Prostě vyloučení z kmene, jako jdi pryč, nebudeš tady s náma.

**[00:18:01]** Tak to je, to je jako je na steroidech dodávaný do patrně vašich domovů,

**[00:18:05]** pokud máte děti.

**[00:18:07]** Tak, ale pořád jsou to nějak self-reporty data.

**[00:18:10]** Tady zase podívám se, co tam vlastně mám.

**[00:18:12]** A tohle to už nejsou self-reporty.

**[00:18:15]** Ty prostě buď jsou, anebo nejsou.

**[00:18:17]** Takže tady len zvidíte, když všechny tyhlety, znáte to,

**[00:18:22]** jsou tři druhy lží.

**[00:18:24]** Lež nehorázná, lež milosrdná a statistika.

**[00:18:27]** Takže kdo z vás dělá data science, jako jsme dělali dlouho,

**[00:18:29]** my tak víte, jaký jsou kápejčky, tak to vždycky nějak zgrupnete,

**[00:18:33]** ty čísla, ono to nějak vyjde.

**[00:18:35]** Takže když chcete ukázat, že se ten stav zlepšuje,

**[00:18:39]** tak vzprůměňujete všechny tyhlety hodnoty

**[00:18:41]** a zjistíte to, co se ukazuje víceméně dlouhodobě,

**[00:18:44]** že klesá trend sebevražd nějak.

**[00:18:47]** Kdo ten klesající trend táhne, jsou, já nevím,

**[00:18:49]** prostě starý chlapi, jako já třeba.

**[00:18:52]** Ale když to rozdělíme na tyhlety kohorty,

**[00:18:54]** tak i kdybychom nechtěli,

**[00:18:56]** i kdybychom byli nějaký úplně zabedněný,

**[00:18:58]** tak se musíme podívat na ty, co nám tam stoupají,

**[00:19:02]** ty teenagerky, 10 až 19 let.

**[00:19:04]** A z nich, kdybychom to dali 10 až 14 let,

**[00:19:07]** tak nám to prostřelí strop těch 10 až 14 let.

**[00:19:10]** Tohleto je v podstatě vzestup od roku 2014,

**[00:19:16]** jakým způsobem se vyvíjí množství sebevražd

**[00:19:18]** u tajedlantstvích věkovejch skupin.

**[00:19:21]** Mimochodem vidíte, to, co nám tam všechno

**[00:19:23]** nějakým způsobem roste nahoru,

**[00:19:25]** jsou ženy 10 až 30 let v podstatě.

**[00:19:28]** Všechno ostatní plus minus nějak klesá dolů.

**[00:19:30]** Když zprůměrujete teenagery, jste na takovém tom průměru,

**[00:19:32]** který vám vždycky ukážou všichni,

**[00:19:34]** a řeknou, hej, nic se nic neděje,

**[00:19:35]** prostě je furt stejný.

**[00:19:36]** Je to stejný, jak to bylo.

**[00:19:37]** Není to stejný, protože to by se nám nedělo,

**[00:19:38]** tajedlantstvo s těma teenage holkama.

**[00:19:40]** A co se dál dá daleko hůř našvindlovat?

**[00:19:44]** To jsou hospitalizace.

**[00:19:46]** Protože to, že vám někdo přijde k doktorovi a řekne,

**[00:19:48]** hej, doktore, mě prostě fakt psychicky blbě,

**[00:19:51]** a doktor vám napíše deprisma.

**[00:19:52]** To je super, že se tohle děje.

**[00:19:54]** A já jednoznačně to podpořuji, tajedlantstvo.

**[00:19:57]** A myslím, že to zachránilo velký množství lidských životů.

**[00:20:00]** Takže to jde o tu detabuizaci.

**[00:20:02]** Takže místo toho, aby si někdo někde prostě v tichosti tohle držel a pak spáchal se ve vraždu,

**[00:20:06]** tak je daleko lepší, že s tím jde a někde to řekne,

**[00:20:08]** protože nebude prostě za divnýho, že vyhledal pomoc psychiatra třeba nebo psychologa.

**[00:20:14]** Takže daloby se říct, že spousta těch čísel nám tady vzniká kvůli té detabuizaci.

**[00:20:21]** Jenomže hospitalizace, to už není něco, co by bylo otázkou detabuizace.

**[00:20:25]** Hospitalizace je systémová věc.

**[00:20:27]** Tam je prostě lékař incentivizovaný vás nehospitalizovat z nějakých důvodů, pokud to skutečně není nutné.

**[00:20:32]** Takže lůžka se taky nějak nezná sobily.

**[00:20:36]** To znamená, že množství hospitalizace je docela dobrý proxy na to, jak reálně vážná ta situace je,

**[00:20:41]** ne jak o ní lidi mluví.

**[00:20:43]** Takže tady jen vidíte, jak nám stouplo od roku 2003 třeba.

**[00:20:49]** Tam jsou i ty lajbly.

**[00:20:51]** 91% udívek ze stup hospitalizací u záměrního sebepoškozování od roku,

**[00:20:58]** za poslední dekádu řekněme, dekádu a půl.

**[00:21:00]** Takže zase měli bychom se toho nějak věnovat,

**[00:21:03]** protože tohle není něco, co by bylo jenom detabuizací té věci.

**[00:21:07]** Dobře, můžu se snažit na sebe upozornit, tak prostě je to divný.

**[00:21:13]** Ale to, že vás na chvíli dají do nemocnice, to už si vy sami nerozhodnete,

**[00:21:18]** jako pacient, který je detabuizovaný.

**[00:21:21]** No a velmi podobně vypadá ten poslední graf.

**[00:21:25]** A to už je podobný pohled na ty stejný data.

**[00:21:31]** Takže tyhle ty data, které jsem ukázal, a dá se jít dál.

**[00:21:36]** Já zase tady nechci dělat argumentační rabbit hole o tom,

**[00:21:39]** abych se tady vymezil vůči všem odpůrcům.

**[00:21:41]** Samozřejmě i na tyhle ty data se dá najít.

**[00:21:43]** No jo, ale ona tady je jedna možná interpretace.

**[00:21:46]** Co kdyby náhodou o ní vlastně bla, bla, bla, bla.

**[00:21:49]** OK, jako můžeme být, a zase na to bude protivní práce,

**[00:21:52]** tohle cestou se nechci dostat, já se potřebuji dostat k tomu, co teď s tím dále.

**[00:21:55]** Tak řekněme in dubio pro reo, tak když máme trošku pochybností,

**[00:21:59]** tak přeci jenom je bezpečnější něco dělat, než nedělat vůbec nic

**[00:22:03]** a říkat, že to je jenom nějakej glitch v datech.

**[00:22:05]** Takže pokud to něco zároveň neškodí.

**[00:22:08]** Docela ještě dobrá otázka zase, tohle je zase z té stejné studie od McKinsey,

**[00:22:13]** která teda součástí toho průzkumu byla, jestli jako vy jako rodiče byste se to od těch dětí dozvěděli.

**[00:22:18]** Maybe yes, maybe no, ale ve většině případů by prostě ty děti tohle ani s váma nekomunikovali.

**[00:22:23]** S kým to komunikují, patrně to budou komunikovat s kamarádama.

**[00:22:26]** Jaká je schopnost jejich kamarádů poradit jim tady v tom, tady s tím?

**[00:22:29]** No skoro nulová.

**[00:22:31]** To je jako úplně, není to správně vrchové.

**[00:22:34]** Docela dobré je, že mají větší šanci se obrátit třeba na terapeuty, na lékaře.

**[00:22:39]** To je celkem fajn.

**[00:22:41]** Ale zase jaká je schopnost, jednak dostupnost téhleté péče.

**[00:22:44]** Jako tak si řekněte, tak já si zkusím tady booknout appointment u psychoterapeuta.

**[00:22:49]** Tak si změřte, kolik to bude tady.

**[00:22:51]** A to není jenom tady, to je jako po celém světě.

**[00:22:53]** A když řeknete, a já bych potřebal dětskýho psychologa, tak to vám rovnou řeknu,

**[00:22:57]** tak takový tu nejsou, protože prostě jsou.

**[00:23:00]** Akorát, že ročně odejde jich víc do důchodu, než se jich nových objeví.

**[00:23:03]** Takže tam se úplně neblízká na lepší časy.

**[00:23:05]** Možná za 20-30 let, že se to třeba zlepší, ale musíme to řešit už teď.

**[00:23:08]** Takže tady máme poměrně zásadní problém.

**[00:23:12]** A i kdyby teda jste se to rozvěděli, tak jak pomůže tedy?

**[00:23:15]** Když prostě za vám nějakým způsobem zjistíte,

**[00:23:18]** že třeba vaše dcera trpí anorexií a to, že tady najednou má body mass index 11,

**[00:23:25]** tak asi není, že by hodně chodila do posilovny, nebo cvičila, nebo něco.

**[00:23:28]** Co jako uděláte? Navaříte hodně polívky, aby to všechno snědla,

**[00:23:31]** nebo vy nadáte jí, nebo kam s tím půjde?

**[00:23:34]** Co budete dělat? Těžko říct.

**[00:23:37]** Je to hrozný, je to naprosto katastrofální, temnej, demonický scénář,

**[00:23:43]** který se tady len v tom objevuje.

**[00:23:45]** A teď pojďme se podívat na to, jakým způsobem...

**[00:23:50]** Dobře, jenom z těch dat, které jste možná viděli předtím,

**[00:23:53]** jste si řekli, co se tak teda stalo od toho roku 2012, potom dál.

**[00:23:58]** Není to náhodou nějak korelovaný s tím, že třeba se objevili...

**[00:24:02]** Nějakým způsobem začal fungovat.

**[00:24:04]** Když se objevili na Facebooku, kdy vám někdo řekl o Facebooku?

**[00:24:07]** Tak někdy kolem toho roku, o 9, 10, 11, 12.

**[00:24:10]** Ale ten Facebook to ještě není úplně ono.

**[00:24:13]** Co je ono? Tak to jsou smartphony.

**[00:24:16]** Prostě zařízení. Já bych jim řekl, to jsou experience blockery.

**[00:24:21]** Prostě blokátory zkušeností z přirozeného reálního světa, tak jak je dostáváte.

**[00:24:26]** Podobně jako drogy. Různý typ návykových drog jsou také experience blockery.

**[00:24:30]** Různý typ behaviorálních patternů jsou také experience blockery.

**[00:24:34]** Třeba když budete, nevím, vaše dítě prostě zavřete domů,

**[00:24:38]** nebudete ho pouštět mezi děti, aby se mu nic nestalo, to je experience blocker.

**[00:24:41]** Takový tzv. helicopter parenting, to znamená, že za tím dítěm furt sedíte

**[00:24:45]** a nechcete ho nechat bez dozoru, tak to je helicopter parenting,

**[00:24:48]** to je experience blocker. To je dost špatná věc, kterou tomu dítěti můžete udělat.

**[00:24:53]** Takže nechci říkat, že sociální média jsou jedinej ten zdroj tohodlesného problému,

**[00:24:59]** protože docela dalším důležitým zdrojem toho, co vidíme teď aktuálně u Gen Z,

**[00:25:04]** je právě ten over-parenting a helicopter parenting,

**[00:25:08]** který se třeba od 80. let poměrně začíná rozdílet.

**[00:25:13]** Ale do toho já se tady nebudu pouštět, protože to by mě asi sesmahlo příliš hodně lidí.

**[00:25:17]** Nicméně i tohle je součástí té věci, takže je dobrý souvědomit,

**[00:25:22]** co je nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých lidí v dnešní době.

**[00:25:26]** Dopravní nehoda a sebevražda.

**[00:25:28]** Co proti tomu děláme? Vozíme je všude autem

**[00:25:31]** a zároveň je necháváme bez dozoru na sociálních sítích.

**[00:25:34]** Prostě v džungli, pro kterou evolučně v životě tenhle hardware nikde nenarost.

**[00:25:38]** Takže to je jako nechat bez dozoru na sociálních sítích říct

**[00:25:41]** Vem si ten notebook, vem si zlatý řetízek a jdi tamhle do Rio de Janeiro, do té favely.

**[00:25:46]** Tam to bude v pohodě. Tam jsou lidi, kteří ti poraděj, co máš dělat.

**[00:25:50]** Takže takhle zhruba se tohle děje těch 6, 7, 8 hodin denně.

**[00:25:56]** A teď je hrozně těžký nějakou asociační analýzou ukazovat na kauzalitu.

**[00:26:03]** To bychom se tady taky mohli.

**[00:26:06]** Já bych spíš teď se pokusil to úplně otočit a teď se podívat na nějakou

**[00:26:12]** neuropsychiatrickou dynamiku toho.

**[00:26:20]** Jak funguje lidský mozek, když je na těch sociálních sítích.

**[00:26:23]** Neříkám, že i tohle nám do toho dá nějaký jasný kauzální vhled,

**[00:26:26]** ale zase vám to popíše z té druhé strany.

**[00:26:29]** Tak tady máme, někdo začíná těma datama ukazovat prstem třeba na nějaký kus světa.

**[00:26:34]** Vy můžete nesohlasit, všechno je v pořádku.

**[00:26:37]** Já nejsem schopný to vám uargumentovat, tak to teď vezmu z té druhé strany

**[00:26:40]** a řeknu, tak pojďme se podívat, co se děje, když jste, nejenom vy,

**[00:26:43]** nejenom vaše děti, ale vy konkrétně, vystavený dynamice online světa,

**[00:26:48]** který se tady vám děje.

**[00:26:50]** Takže představte si, co jako homo sapiens jsme zač.

**[00:26:53]** My jsme hypersociální opové, který vyrostly tvrdě vtělený

**[00:26:59]** do nějakého typu prostředí, biologického prostředí.

**[00:27:02]** Biologické prostředí bylo prostředí zajímé na většinu naší historie,

**[00:27:05]** prostředí lovce, sbírače, někde v savaně nebo v pralese, někde prostě.

**[00:27:09]** Nějaká prostě kmenová struktura.

**[00:27:11]** Všechno, co jste se dozvěděli, jste se dozvěděli face to face

**[00:27:15]** od člověka, kterýho jste v nějaké podobě znali, něco vám prostě říkal,

**[00:27:20]** ta komunikace byla synchronní a vtělená.

**[00:27:23]** Synchronous embodied communication.

**[00:27:25]** To znamená, bavíte se s někým face to face, takhle, jak jsme tady,

**[00:27:29]** třeba tadyhle z té místnosti.

**[00:27:31]** A všechen hardware, který my si doteď sebou nosíme,

**[00:27:34]** je v podstatě bez změny.

**[00:27:36]** Poslední deset tisíc let se rozhodně nezměnil.

**[00:27:38]** Možná asi se změnilo oproti prvního homo sapiens někdy před dvěmasty tisíci lety,

**[00:27:42]** ale my si v sobě nosíme komputační hardware,

**[00:27:45]** výbavu, která je adaptovaná na svět, který tady byl před deset tisíci lety.

**[00:27:49]** Myslím si, že na svět, který tady vzniknul někdy v oblasti,

**[00:27:52]** v období třeba agrární revoluce,

**[00:27:55]** už jsme se nedokázali adaptovat hardwarově,

**[00:27:57]** to už jsme museli provízt sociální adaptaci.

**[00:27:59]** Takže my jsme se adaptovali sociálně a nějak mentálně na svět,

**[00:28:02]** který není lovec sběrač.

**[00:28:04]** Ale furt tu adaptaci ranujeme na hardwaru,

**[00:28:08]** který byl nějak na ty předchozí způsoby fungování.

**[00:28:13]** Ale jsme toho schopni.

**[00:28:14]** To je něco jako Windowsy 95, kdo si pamatujete.

**[00:28:18]** To bylo takový špatně převlečenej DOS.

**[00:28:20]** To bylo jako, pojďme to nějak zadaptovat,

**[00:28:23]** to, co tady bylo předtím a nějak to postavme.

**[00:28:25]** Ta změna nastala s XPčkama třeba tady v tom.

**[00:28:28]** Takže my ještě nejsme v těch XPčkách.

**[00:28:30]** My jsme zhruba jako Windows 95 adaptovaný na svět po agrární revoluci,

**[00:28:37]** nějak jako opravdu pečovaný 95ky na svět po industriární revoluci

**[00:28:42]** a blue screen of death na svět, který se nám tady teďka začíná otvírat.

**[00:28:47]** Na většinu naší současné historie stačilo kombinace hardwareu,

**[00:28:51]** který se tady vyvíjel miliony let a sociální adaptace,

**[00:28:54]** která má jako sow and sow, je schopná jet v nějakou rychlostí.

**[00:28:58]** A na to, co se nám děje v posledních pár, několik desítek let,

**[00:29:00]** už ani ta sociální adaptace nestačí.

**[00:29:02]** Prostě ten cyklus změn, který jsme vystavený,

**[00:29:05]** my prostě nejsme schopni se adaptovat.

**[00:29:07]** Co jsme vymysleli je technologická adaptace.

**[00:29:09]** Takže my se na změny způsobený technologiama adaptujeme technologiama.

**[00:29:12]** A ani není to dobře nebo špatně, je to prostě fakt.

**[00:29:14]** Je to naše jediná cesta, jak se na to adaptovat.

**[00:29:17]** Protože jiným způsobem, no mozek si nepřekucháme.

**[00:29:20]** To by možná jo, ale úplně nechcem.

**[00:29:22]** Sociálně to prostě nejde, takže jediná cesta je technologicky.

**[00:29:25]** No jenom, že ta technologie, je to trošičku, když se zeptáte,

**[00:29:28]** no a není to, co tady my, jako říkáte, vyhánění dělám labele ze bůbem?

**[00:29:31]** Já řeknu, no je, ale co se dá dělat?

**[00:29:33]** Tak prostě to je jako stejné, jak když jdete.

**[00:29:36]** Nebo když běžíte.

**[00:29:37]** No tak jako když běžíte, tak to každý krok je jenom oddalování pádu

**[00:29:41]** k způsobeným předchozím krokem.

**[00:29:43]** No OK, tak to je život.

**[00:29:45]** Život je proplouvání mezi skillou rakoviny a charybdou demence.

**[00:29:48]** Dřív nebo později si vás jedna z těch vezme.

**[00:29:50]** Buď to bude nekontrolovatelný stráta, nebo nekontrolovatelný růst,

**[00:29:54]** nebo nekontrolovatelný záník.

**[00:29:56]** Prostě dřív jedno nebo druhý vás vezme.

**[00:29:58]** Mezi, plus, mínus, tak jste živí.

**[00:30:00]** To je nerovnovážný vstav. V jednu chvíli se to prostě sklopí a konec z jednoho nebo z druhého důvodu.

**[00:30:06]** No a teď pojďme, co se, tak na tenhle ten hardware, my jsme teďka technologicky v posledních 15 letech

**[00:30:13]** navěsili obrovský remoutní senzórium.

**[00:30:15]** To znamená, jako zdroj informací, kterými vztřebáváme, je neuvěřitelně dramaticky vyšší.

**[00:30:21]** Každej den vztřebáte víc informací možná, než prostě tady jako nějakej středověký váš předek za celý život možná.

**[00:30:29]** Kde se jako na to bere ta adaptace toho mozku? No nějak se snažíte jako s tím fungovat.

**[00:30:34]** No nicméně, to je jenom ten, nechci úplně zase z časových důvodů vědět, co mi tam bliká začas,

**[00:30:40]** ale to, co se na vás valí v sociálních sítích, nebo i kdybyste se každej den dívali jenom na zprávy

**[00:30:49]** a prostě četli, koho zase dnes na Ukrajině raketa zabila z Ruska,

**[00:30:54]** jestli to teda dopadá nebo nedopadá támhle u Kursku, nebo jako co se vlastně, koho kde se jako tsunami vzalo.

**[00:31:00]** Tak jenom tahle ta věc ve vás začne způsobovat sama o sobě nějaký chronický anticipační stres.

**[00:31:08]** Co to znamená jako anticipační stres? Nebo takhle, párkrát jsme tady zmínili slovo anxieta, úzkost.

**[00:31:15]** Co je úzkost? No úzkost je v podstatě anticipační strach.

**[00:31:20]** Strach je okamžitá emoční reakce na nějakou vnímanou hrozbu, buď skutečnou nebo zdánlivou.

**[00:31:25]** Nebo bojíte se prostě, teď se něco tady děje, jde na vás tygr, nebo někdo po vás jde,

**[00:31:30]** nebo se vám někde musíte nějakou riskantní věc udělat, tak to je strach prostě.

**[00:31:34]** Ten ve vás jako vzbuzuje nějakou fyziologickou reakci, která vám zvyšuje.

**[00:31:39]** Evolučně se ukázalo, že vám zvyšuje šance, že si poradíte s tou situací.

**[00:31:42]** Ty, kteří to neměli, tak vymřeli, ty byli odstraněný z genetického jezírka.

**[00:31:47]** Anxieta je to stejný, to je v podstatě stejná emoční fyziologická reakce,

**[00:31:53]** ale anticipační, to znamená na něco, co teprve přijde, co se očekává.

**[00:31:56]** To je zase docela dobré, protože když ten mechanismus funguje dobře,

**[00:31:59]** tak mít trošku úzkost, že mě teď něco čeká, tak mě to nabudí,

**[00:32:03]** zvedne to adrenalina tak. Co je problém?

**[00:32:05]** Je když ten anticipační, protože stres je relativně dobrý, pokud je krátkodobej

**[00:32:09]** a pokud já mám svéma akcema, jsem schopnej nějak to vyřešit

**[00:32:14]** a zároveň pokud není úplně nepredikovatelný.

**[00:32:17]** Pokud je to prostě relativně predikovatelný stres, je krátkodobej

**[00:32:21]** a já jsem si sám naučil, že jsem ho schopnej nějakýma svýma akcema vyřešit,

**[00:32:26]** tak je to dobrý, tak je to prostě jak když mám work out v posilovně.

**[00:32:29]** Prostě fakt se stávám s každou tady tou akcí silnější.

**[00:32:32]** Co je horší je nepredikovatelný stres a co je ještě horší,

**[00:32:34]** když je ten stres chronický.

**[00:32:36]** To znamená, že ten chronický antidepressivní stres je to,

**[00:32:39]** že se ráno probudíte a ráno máte prostě ten šuter v žaludku

**[00:32:42]** z nějakých random neuchopitelných věcí, který asi v tom dni...

**[00:32:46]** A to už se vlastně nakonec rozplizne do stavu, kdy ani nevíte,

**[00:32:51]** proč máte anxietu, máte úzkost.

**[00:32:54]** A teď si představte, že tohle se může dít čistě jenom z toho,

**[00:32:59]** že koukáte na newsfeed, prostě čtěte si zprávy.

**[00:33:02]** A teď si představte, jakou démonickou mašinérí tenhle přítok informací,

**[00:33:09]** jak ho obklopili a zabalili, do čeho ho zabalili sociální sítě,

**[00:33:13]** které jsou by design udělané tak, aby ukrádali vaši pozornost,

**[00:33:17]** aby maximalizovali váš čas strávený na těch sociálních sítích.

**[00:33:22]** A ještě ten media mix a informační mix, který vám představujou,

**[00:33:26]** je vytvářený umělou inteligencí.

**[00:33:28]** V tomto době vzniku Facebooku.

**[00:33:30]** Machine learning vám připravuje media mix, informační mix tak,

**[00:33:36]** aby zmaximalizoval váš dwell time, to znamená, abyste tam co nejdýl byli

**[00:33:40]** a abyste co nejspíš klikli třeba na reklamu.

**[00:33:43]** Takže to je to, čemu jsme vystaveni.

**[00:33:46]** Nikdy v historii biologického vývoje člověka jsme tomu vystaveni nebyli,

**[00:33:50]** ani sociální adaptace jsme tomu vystaveni nebyli,

**[00:33:53]** takže teď možná technologicky.

**[00:33:55]** Představte si tak, jestli jste v nějaký podobě uživatelé sociálních sítí,

**[00:34:00]** tak se vám patrně může dít chvíle má ten chronický anticipační stres.

**[00:34:05]** Co se děje s chronickým anticipačním stresem?

**[00:34:08]** Ten způsobuje dlouhodobě vysoký hladiny kortizolu v mozgu.

**[00:34:12]** Asi jste to četli, jestli trpíte třeba úzkostma nebo někdo ve vašem okolí,

**[00:34:17]** tak je tam taková dynamika.

**[00:34:19]** Nejdřív vlítne adrenalin, ten zase rychle klesne,

**[00:34:21]** zase vlítne adrenalin, ten zase rychle klesne.

**[00:34:23]** Ale s každým tím vlítnutím adrenalinu se trošičku,

**[00:34:25]** ten kortizol má daleko pomalejší dynamiku.

**[00:34:28]** Proč se to tak děje?

**[00:34:31]** Má to spoustu různých důvodů.

**[00:34:34]** Ten kortizol má spoustu pozitivních věcí na tělo,

**[00:34:37]** které jsou ale pozitivní v setupu lovce sběrače.

**[00:34:40]** Člověka, který někde běhá v přírodě a buď ho sežere tigr nebo nesežere tigr,

**[00:34:45]** buď se zahojí ze zlomený ruky nebo nohy,

**[00:34:48]** kterou mu obalej klackama, nebo nezahojí.

**[00:34:51]** Takže kortizol v tomhletom světě nějakou roli má.

**[00:34:53]** Jakou roli má u nás taky.

**[00:34:55]** Funguje to všechno, akorátže tady se to kivadlo vychyle na druhou stranu.

**[00:34:59]** A jedna z věcí, která je zajímavá kolem kortizolu,

**[00:35:02]** je, že je to nositel evolučně získaného fungování,

**[00:35:09]** který spočívá v tom, že když máte dlouhodobě vysoké hladiny kortizolu,

**[00:35:13]** tak dálo by zjednodušeně řečeno, nějakým způsobem rozpůjuje synapse

**[00:35:18]** a nutí vás, ta jistý biologický podstaty,

**[00:35:21]** zahazovat do té doby funkční modely světa,

**[00:35:24]** které byly ve vaší hlavě a kterýma jste se řídili.

**[00:35:27]** Ten funkční model světa může být třeba,

**[00:35:29]** tak mám se docela dobře, mám kamarády,

**[00:35:31]** jsem poměrně zdravý, pohledný člověk, něco, něco, něco.

**[00:35:35]** A v tom se dá žít.

**[00:35:37]** V občas je nějaký náras, někdo mě vynadá,

**[00:35:39]** někde mě vyloučejí z toho, někdo mě nemá rád.

**[00:35:42]** OK, to je život.

**[00:35:43]** To je docela jeden dobrý model světa,

**[00:35:45]** který vám poměrně to fitness zvyšuje,

**[00:35:47]** že to v tom světě dáte.

**[00:35:48]** Druhý docela dobrý model světa třeba je,

**[00:35:50]** no tak ty demokratické instituce jsou vlastně fajn,

**[00:35:52]** jako docela to s námi, jako jo,

**[00:35:54]** jsou tam úplatky, támhle tohle, támhle se to mele.

**[00:35:57]** Ale jako v průměru to není tak zlý.

**[00:36:01]** Další docela dobrý model světa je,

**[00:36:04]** no máme se tady jako společnost celkem dobře.

**[00:36:06]** Prostě, jako jo, není to úplně ideální,

**[00:36:10]** spousta lidí se má špatně, ale je v průměru taky dobrý.

**[00:36:13]** Další model světa třeba je, no země je kulata.

**[00:36:16]** Další model světa třeba je,

**[00:36:18]** covidový vakcíny neobsahují nanoboty,

**[00:36:20]** který jako Bill Gates vymyslel,

**[00:36:22]** aby vám ovládali mozek.

**[00:36:23]** To je taky jako model světa.

**[00:36:25]** No a co způsobuje kortizol dlouhodobě?

**[00:36:28]** Vy prostě musíte zahodit modely světa,

**[00:36:30]** který v tu chvíli máte.

**[00:36:31]** Proč? Protože jsme potomci lidí,

**[00:36:33]** který v minulosti se ukázalo na ni,

**[00:36:35]** že tohle je evolučně výhodná strategie

**[00:36:37]** v prostředí lovce sbírače.

**[00:36:38]** Takže prostě, když jste permanentně měli hlad,

**[00:36:40]** permanentně na vás furt útočili,

**[00:36:42]** permanentně bylo všechno špatně,

**[00:36:44]** tak jste něco fakt dramatickýho museli udělat.

**[00:36:46]** Já nevím, prostě třeba náčelník vypadal fajn,

**[00:36:49]** ale po nějaké době jste ho museli z toho zabít,

**[00:36:51]** protože prostě to jinak nešlo.

**[00:36:53]** Kortizol vás donutil.

**[00:36:55]** No ale my jsme podědili tenhle ten mechanismus

**[00:36:57]** a máme ho do teďka.

**[00:36:58]** To znamená, že takže už vidíte step jedna,

**[00:37:01]** chronická anxieta tím remoutním informačním přítokem

**[00:37:05]** a dynamikou sociálních sítí.

**[00:37:07]** A step dva, kortizol, který máme,

**[00:37:09]** nám rozleptává, jak toluen,

**[00:37:11]** rozleptává ty modely světa,

**[00:37:13]** který jsme se třeba naučili v dětství

**[00:37:16]** nebo celkem se osvětili, že fungují,

**[00:37:19]** tak se prostě rozleptávají.

**[00:37:20]** No proč?

**[00:37:21]** No protože se triggeruje mechanismus,

**[00:37:23]** který byl určený k tomu,

**[00:37:25]** jak nejspíš zachovat svoji genetickou linii

**[00:37:28]** v prostředí lovce sbírače.

**[00:37:30]** No, takže to, co jsem teď měl.

**[00:37:32]** Kortizol nutí lidskou mysl opustit stávající funkční modely světa.

**[00:37:35]** To se postupně děje.

**[00:37:37]** A teď, jak říkám,

**[00:37:38]** ty můžou být jak v oblasti individuálních modelů

**[00:37:44]** týkajících se porozumění s sobě samotnímu

**[00:37:46]** a svýmu vlastnímu duševnímu zdraví,

**[00:37:48]** a můžou být vlastně celospolečenský.

**[00:37:50]** Můžeme třeba říct o konspiračních teoriách.

**[00:37:52]** To má vlastně velmi podobnou mechaniku tady v tom.

**[00:37:55]** Takže to, že uvěříte, že země je placatá,

**[00:37:58]** je velmi podobný tomu,

**[00:38:00]** že uvěříte, že i když máte 45 kg,

**[00:38:02]** že jste furt tlustá.

**[00:38:04]** A prostě to není jako,

**[00:38:06]** že ty si musíš dělat srandu,

**[00:38:08]** že přeci nemůžeš tomu věřit,

**[00:38:10]** že země je placatá.

**[00:38:11]** A ty přeci nemůžeš věřit tomu,

**[00:38:12]** že už máš 40 kg,

**[00:38:13]** že jste furt tlustá.

**[00:38:14]** Ne, prostě věří.

**[00:38:15]** Ne, ne, věří.

**[00:38:16]** Prostě ten mozek počítá svět tak,

**[00:38:19]** že tohle je daný,

**[00:38:20]** tohle je funkční model světa pro toho člověka.

**[00:38:23]** No a teď ty funkční modely,

**[00:38:25]** které platily do té doby,

**[00:38:27]** tak prostě mozek je stroj na predikci světa.

**[00:38:30]** Celý.

**[00:38:31]** My jsme odměňovaní dopaminem za to,

**[00:38:33]** že se nám podařilo odpredikovat svět.

**[00:38:36]** Takže když já řeknu,

**[00:38:37]** položím tady tohleto sem

**[00:38:38]** a ono to nespadne na zem,

**[00:38:39]** to je predikce,

**[00:38:40]** kterou můj mozek dělá,

**[00:38:41]** a je super.

**[00:38:42]** A dopamin jsem dostal,

**[00:38:44]** který potvrdil můj model světa,

**[00:38:46]** že takhle platí.

**[00:38:47]** Takže já musím mít nějaké modely světa.

**[00:38:49]** No ale když teda ty funkční jsem zahodil kvůli kortizolu,

**[00:38:52]** tak prostě musím je nahradit nějakýma novejma.

**[00:38:55]** A teď jakýma novejma?

**[00:38:57]** Tak já chodím, zjišťu modelu, jak děti.

**[00:38:59]** Schazují věci, zjišťují prostě,

**[00:39:01]** jak ten svět funguje.

**[00:39:02]** Proto potřebuji být vystavený experience streamu,

**[00:39:05]** prostě toku zkušeností v přirozeném reálném světě.

**[00:39:09]** Protože jejich výbava mozková tohle očekává prostě.

**[00:39:13]** Po milion let byla vyvíjená,

**[00:39:14]** takže očekává real life experiences

**[00:39:18]** v tom světě, v kterém se pohybují.

**[00:39:20]** Očekává, že budou strhávat u brůz,

**[00:39:22]** že se roztočí na kolo,

**[00:39:23]** točí a spadnou a odřou si koleno.

**[00:39:25]** Že někdo někde emočně zraní

**[00:39:27]** a prostě řekne, my hrajeme na skovku, ty nehraješ s náma.

**[00:39:30]** A pokud tohleto budeme odstraňovat z toho toku zkušeností,

**[00:39:34]** tak co budeme vybudovávat?

**[00:39:36]** Budeme vybudovávat jako nedovyvinutej ten mechanismus, který tam je.

**[00:39:40]** Prostě ty modely světa se nějak musí v tom mozku objevit.

**[00:39:46]** Takže jestli vás donutí covidová anxieta

**[00:39:50]** a prostě sedíte doma a teď vaše dítě se mu posmívají ve škole,

**[00:39:54]** že zapomnělo roušku

**[00:39:56]** a vám je prostě úplně fyzicky špatně,

**[00:39:59]** teď jste s tím dítem jako sami.

**[00:40:00]** a ono brečí, že se mu smáli, že nemá roušku.

**[00:40:04]** Co víc řekne to?

**[00:40:05]** Tak aha, jo takhle.

**[00:40:07]** Tak ten Gates normálně chce zničit ty lidi, který tady všude jsou

**[00:40:12]** a začíná tady tím demonickým způsobem.

**[00:40:15]** A najednou začne dostávat ten svět lepší smysl, lepší kontury.

**[00:40:20]** Ale vy potřebujete potvrdit si ten model světa.

**[00:40:24]** On se nestane jen tak, že vám někdo řekne,

**[00:40:26]** já nevím, prostě tady Lance jako voheně Flogiston,

**[00:40:30]** který něco, a vy řeknete, jo jasný, voheně Flogiston,

**[00:40:32]** to je model světa, jasný.

**[00:40:34]** A vy potřebujete si projít tou dopaminovou smyčkou,

**[00:40:38]** abyste si potvrdili ten model světa.

**[00:40:39]** To znamená, váš model světa vám říká, hele, země je placatá,

**[00:40:44]** já jsem prostě hnusnej, depresivní, něco, něco.

**[00:40:49]** A zároveň ještě, nevím, všechno Fiala prostě tady se snaží

**[00:40:54]** něco udělat a zároveň celý to řídí ještěří papež a Gates

**[00:40:58]** a ilumináty a elity světový.

**[00:41:00]** Takže to jsou věci, které mě tak napadnou,

**[00:41:03]** ale není to, že by se tahle myšlenka zahnízdila jen tak sama od sebe

**[00:41:07]** a já v tu chvíli řekl, ale výborně, nové model světa.

**[00:41:09]** Já potřebuji udělat to, co jsem před chvílí popsal,

**[00:41:12]** já potřebuji xkrát po sobě zrealizovat tu smyčku.

**[00:41:16]** Udělám predikci o světě, svět jí zvaliduje a já dostanu dopamin

**[00:41:20]** a v tomhle takzvaném reinforcement learningu,

**[00:41:23]** v celém ještě tady tom konceptu, který jsem říká predictive coding,

**[00:41:26]** je to taková unifikující teorie o lidský mysli,

**[00:41:28]** tak já prostě zvaliduju tu představu, že nevím,

**[00:41:32]** že prostě země je placatá.

**[00:41:34]** A teď si představte, jak bychom tu představu validovali před 25 lety.

**[00:41:37]** Tak to byste přišli a řekli, že byste do hospody a řekli byste,

**[00:41:40]** Franto, normálně to tady celý řídí světový elity a ilumináti

**[00:41:46]** a normálně ještě řídí papež.

**[00:41:48]** Prostě přes ty ještírky to tady všechno.

**[00:41:50]** Oni tak budou koukat a on říká tebe, povíš co, jdi do prdele.

**[00:41:54]** Prostě přijdi, že už vypadni, je to nebem posouchat, to nemá cenu.

**[00:41:58]** A vy se řeknete, aha, ježišmarja, tak to nebylo moc dopaminu teda tady od Franty.

**[00:42:03]** To asi teda není tak sdílený ten můj model světa,

**[00:42:06]** tak pojďme se vrátit ke klasickýmu hejtu,

**[00:42:08]** prostě hradec proti Pardubicím, Sparta proti Slávi, něco si najdeme.

**[00:42:11]** Paráda, dobrý, nějak takhle.

**[00:42:13]** Tohle byl stav, kterým jsme udržovali sociální stabilitu

**[00:42:16]** po desítky let toho novýho komunikačního světa.

**[00:42:19]** Nějak takhle to fungovalo.

**[00:42:21]** A teď si představte, že vy najednou tak děláte ten research.

**[00:42:24]** Koukáte na ten internet, teď vidíte nějakého vědce,

**[00:42:27]** který říká, že ty vakcíny, prostě ty lidi na autismus,

**[00:42:30]** tohle a tamto, teď ty věci začínají zapadat,

**[00:42:33]** teď se tak začínáte spojovat a teď vy zkoušíte udělat predikci o tom

**[00:42:37]** a říkáte, no, já jsem ze svýho researcha našel,

**[00:42:40]** že a teď něco tam jakoby vytvoříte, co ten váš model světa říká.

**[00:42:44]** No a v tu chvíli najednou ten svět v podobě sociální stabilitu,

**[00:42:47]** že a hurá, hurá, hurá, lajky, lajky, lajky.

**[00:42:50]** 80% lajků je od botů, ale to nevadí.

**[00:42:52]** Je to dopamin, je to dopamin.

**[00:42:54]** A ten celý systém byl vyvinutý tak by design.

**[00:42:57]** Když si teď díváte na to, je ty zpovědi takový,

**[00:42:59]** ty z Zuckerbergovou první lidi takový, no, VR, sorry,

**[00:43:03]** takže to je jako totální djáblové tlačítko, to nám došlo později.

**[00:43:06]** My se omlouváme, balíme si tady naše miliony

**[00:43:09]** a jdeme prostě se odklidit z tohoto světa.

**[00:43:12]** A takže celý ten model,

**[00:43:14]** pro to, aby maximalizoval prokliky na reklamy,

**[00:43:17]** je designovaný jako dopamin reward hacking system.

**[00:43:21]** No a teď si představte, jestli dostanete teda do světa,

**[00:43:23]** kdy potřebujete zvalidovat nějaký,

**[00:43:25]** máte prostě kortizolem rozbitej mozek

**[00:43:27]** a potřebujete zvalidovat nějaký novej model světa.

**[00:43:30]** No a šup, a jakýkoliv si najdete,

**[00:43:32]** tak vždycky najdete na sociální síti

**[00:43:34]** rewarding mechanism,

**[00:43:37]** který vám zvaliduje libovolnej,

**[00:43:40]** nesmyslnej model světa, který vůbec může existovat,

**[00:43:42]** který je toxický pro vás, pro vaše okolí, pro společnost.

**[00:43:45]** Tak, a tohle to je prostě dynamika,

**[00:43:48]** kterou tady rozstáčíme víc a víc.

**[00:43:50]** Takže ty modely světa můžou pak vypadat třeba takovýmhle způsobem.

**[00:43:54]** Takže to není tak, že ten člověk by byl jako snowflake.

**[00:43:58]** První věc, která se děje, je,

**[00:44:00]** že se kortizolem normálně vykrosí ty funkční modely světa

**[00:44:05]** a nahradí se tou toxickou dynamikou novejma modelama světa.

**[00:44:09]** A model světa tomu nepomůžete.

**[00:44:11]** To je to jediné, co vy vidíte o tom světě.

**[00:44:16]** Dokonce vy, i když koukáte teď na mě a já na vás,

**[00:44:19]** vy nevidíte 3D rekonstrukci obrazu,

**[00:44:21]** který snímá sítnice na vašich očích.

**[00:44:24]** Vy vidíte krátkodobou predikci toho, jak nejspíš svět kolem vás vypadá,

**[00:44:28]** kterou vytváří váš vizuální kortex.

**[00:44:30]** Takže to, co vy vidíte teď, to není realita.

**[00:44:32]** To je krátkodobá predikce.

**[00:44:34]** Pro to, jaký vznikají různé optické klamy a halucinace,

**[00:44:36]** tak vy nevidíte vizuální realitu.

**[00:44:38]** Vy vidíte statisticky vytvářenou predikci o tom,

**[00:44:42]** jak svět kolem vás vypadá na základě bambilionu zašuměných senzorických zdrojů,

**[00:44:47]** které vás zásobují těma informacema.

**[00:44:49]** To je to, co vidíte. A to je jediné, co vidíte.

**[00:44:51]** Prostě vy nemáte jiný svět, než ten, který vás vytváří váš model.

**[00:44:55]** A když se vám tenhle model takovýmhle způsobem hijackne,

**[00:44:58]** tak je to velký špatný.

**[00:45:00]** Takže tady jen třeba vidíte, co třeba znamená,

**[00:45:04]** že vy jste třeba, já nevím, teenage dívka,

**[00:45:07]** která se permanentně dívá mozkem lovce sbírače,

**[00:45:12]** nebo lovky a sbíračky, se dívá na svět, který je takovýmhle způsobem vytvářený.

**[00:45:16]** Takže tady máme první část AI, která to zhoršuje, už jsem zmínil.

**[00:45:21]** To je ten targetovací mechanismus, který se vám snaží narvat dopamin,

**[00:45:24]** abyste tam zůstali.

**[00:45:26]** A narve vám ten dopamin za úplně cokoliv, co uděláte.

**[00:45:29]** A narve vám ho tam hned.

**[00:45:31]** To znamená, není to takzvaný delayed gratitude,

**[00:45:33]** to znamená jako odložená odměna, ale je to prostě okamžitá odměna.

**[00:45:37]** No a zároveň se poměřujete vůči něčemu, co vzniká takovýmhle způsobem.

**[00:45:42]** To je třeba jedna věc.

**[00:45:43]** Tahle věc třeba způsobuje enormní anxietu z takzvaného social comparisonu,

**[00:45:49]** společenského porovnávání, právě u těch teenage dívek.

**[00:45:54]** V tomhle případě třeba.

**[00:45:56]** Do toho se připuje jako FOMO, Fear of Missing Out.

**[00:45:59]** To znamená, ty jo, všichni jsou na erasmu, prostě tamhle jako v Lisabonu,

**[00:46:02]** jenom já jsem prostě, a všichni jsme jako everybody is having fun,

**[00:46:05]** jenom já si to jak kretén učím na zkoušky prostě v Praze.

**[00:46:08]** To je prší a všichni se mají dobře.

**[00:46:10]** Takže já se musím podívat na ten Instagram, jak se mají,

**[00:46:12]** protože mám Fear of Missing Out,

**[00:46:14]** ale pokaždé, když se tam podívám, tak prostě odcházím svým způsobem

**[00:46:17]** s maličkatou třískou zaseknutou do mýho kognitivního systému,

**[00:46:21]** do mýho emočního systému.

**[00:46:23]** A jestli se řekne to dobře, tak já už teda nejsem teenage dívka, tak jsem safe.

**[00:46:26]** Tak já vás uvedu jako v omel tohleto možná.

**[00:46:29]** Jestli někdo máte se na Facebook ještě, jakože jsme starí lidi,

**[00:46:32]** tak máme Facebooky, že jo.

**[00:46:34]** To je jako všude, na TikToku.

**[00:46:36]** To jsou AI generovaný takzvaný super stimuli.

**[00:46:40]** Tohleto...

**[00:46:42]** A teď si představte, já nevím,

**[00:46:44]** třeba zase někdo z vás možná má třeba rodiče,

**[00:46:47]** má nejspíš, a ty jsou třeba na Facebooku.

**[00:46:50]** Třeba.

**[00:46:51]** Tak se podělíte třeba vaší mamince na Facebook,

**[00:46:54]** který tam má, tak to je prostě tamhle, já nevím, někdo prostě,

**[00:46:56]** jo, jí tam píše něco, něco.

**[00:46:58]** A tohleto, to tam bude mít normálně jako každý druhý post,

**[00:47:01]** bude vypadat takhle.

**[00:47:02]** A ono bude lajkovat a bude říkat,

**[00:47:04]** jo, hele, to je krásný dort.

**[00:47:05]** Jo, hele, tohleto je krásný.

**[00:47:07]** A vůbec nebude, vůbec nemá sebe menší ponětí,

**[00:47:10]** že to je bare wasteland prostě.

**[00:47:12]** Že to je normálně jako vyprahlá poušť na to,

**[00:47:16]** to je něco, co neexistuje.

**[00:47:17]** To je jenom prostě roztáčení dopamínový smyčky.

**[00:47:21]** A prostě tohleto je nová realita,

**[00:47:23]** s kterou se velmi brzo začneme potýkat.

**[00:47:25]** Takže doteďka umělá inteligence v podobě machine learningu

**[00:47:28]** targetovala jenom to složení kontentu, který vy máte,

**[00:47:32]** aby hijackla váš reward making mechanizmus.

**[00:47:35]** Odteďka začínáme zjišťovat,

**[00:47:37]** že i ten kontent samotnej už je generovaný

**[00:47:40]** tou nově zahypovanou generativní AI,

**[00:47:44]** která je tady, by the way, už asi taky snad 10 let,

**[00:47:46]** jenom si toho nikdo nevším.

**[00:47:47]** Jo, protože ona do té doby nemoc dobře fungovala,

**[00:47:49]** ale jako je tu už dlouho.

**[00:47:51]** Takže jestliže se generativní AI stala jako single click,

**[00:47:55]** skryptkydý věc, to znamená, že každej debil je schopnej

**[00:47:58]** generovat fotorealistický věci čehokoliv,

**[00:48:01]** tak otvíráme další panduřinu skřínku,

**[00:48:03]** která je napojená s tím,

**[00:48:05]** jakoby targetovat si mechanizmu na sociálních sítích,

**[00:48:08]** už vám bude nejenom jako složení obsahu vás hackovat,

**[00:48:13]** ale už vám bude i ten obsah takový samotný nabízet,

**[00:48:15]** jako přesně takovýhle AI generovaný super stimuly.

**[00:48:18]** Tohle to dobře je možná nějakej trik,

**[00:48:20]** jak získat váš proklik na tu jejich stránku

**[00:48:23]** a prostě takový ty toxický online marketingový pitomosti.

**[00:48:27]** Ale jsou v tom obrovský prachy, proto se děje.

**[00:48:29]** Ale tohleto se bude týkat politického marketingu,

**[00:48:32]** tohleto se bude týkat dalšího obohacování modelů světa,

**[00:48:36]** který vy máte v dispozici.

**[00:48:38]** A jestliže tohleto se rozhejbe,

**[00:48:40]** to znamená, že to bude fotorealistický video,

**[00:48:42]** který nepoznáte od normálu,

**[00:48:44]** no tak prostě si můžete začít zamýšlet nad tím,

**[00:48:47]** co to začne dělat z vaší kognicí lovce-zbýrače,

**[00:48:50]** který prostě, co mu někdo řekne, to platí.

**[00:48:53]** Co někde vidí, to platí.

**[00:48:55]** Takže my jsme už dávno zahodili tu část,

**[00:48:57]** co vám někdo řekne, to platí,

**[00:48:59]** a teď zahazujeme i tu část, co vidíte, to platí.

**[00:49:01]** No, takže je tady nějaká poměrně zásadní začátek

**[00:49:05]** plnohodnotný krize duševního zdraví.

**[00:49:07]** My jako ji vidíme u Gen Z,

**[00:49:09]** zejména se manifestuje těma problémama,

**[00:49:12]** které jsem popsal předtím,

**[00:49:13]** to znamená sebevraždy, anxieta, ten snowflakishness nějaká.

**[00:49:17]** No a u těch mileniálů Gen X a boomerů se prostě projevuje,

**[00:49:21]** jako, je tam tichej, tichej, prostě ty lidi to neřeknou.

**[00:49:25]** Jo, jako neřeknou.

**[00:49:26]** Hele, já ty vlastně celý život trpím anxietou.

**[00:49:29]** Ani ani neví, že to je.

**[00:49:30]** To je prostě nová norma.

**[00:49:31]** Takže se to, jako když vás prostě furt něco bolí,

**[00:49:33]** jak se na to nějak zvyknete, odstňujete to, jo.

**[00:49:35]** Ale posuzování světa stejně posuzujete prismatem ty anxiety.

**[00:49:39]** Jo, takže to, co my vidíme,

**[00:49:41]** jako špičku ledovce krize duševního zdraví

**[00:49:44]** u starších lidí je příklon ke konspiračním teoriím.

**[00:49:47]** Jo, to má úplně stejnou dynamiku.

**[00:49:49]** To prostě není jako, jako nějaká, jako samostatný jev,

**[00:49:53]** který se někde, někde děje.

**[00:49:55]** To je prostě viditelný ledovec z toho,

**[00:49:57]** že gigantické množství lidí žije v chronických,

**[00:50:00]** anticipačním stresu, mají mozky zaplanovaným kortizolama

**[00:50:03]** a vytváří si nový falečný modely světa dynamikou sociálních sítí,

**[00:50:07]** která sama o sobě není úplně škodlivá a do toho máte ještě hybridní vlivy

**[00:50:11]** těch bad guys, který se to snaží přilývat olej do ohně.

**[00:50:17]** Takže ono tomu Rusku mimochodem, ono se sem nemusí dostat těma zbraněm,

**[00:50:21]** ono bude stačit jenom, že bude pokračovat v tom, co dělá.

**[00:50:23]** My se víceméně rozložíme sami a vy vidíte, jakou dynamiku to má.

**[00:50:28]** Tohle to, já jsem si půjčil od Jonathana Haidta,

**[00:50:30]** jedna z věcí, teď se vrátíme zpátky k tomu Jensi,

**[00:50:33]** jedna z věcí, která vlastně tady poznamenala celou jednu generaci,

**[00:50:36]** je, že dětství založený na hře, to znamená play-based childhood,

**[00:50:40]** se vyměnilo za dětství založené na telefonu, to znamená phone-based childhood.

**[00:50:45]** Co se stalo v tu chvíli je, že možná jste slyšeli,

**[00:50:50]** co se děje jako dítě, člověk má velikost mozku zhruba dohotovanou

**[00:50:56]** někdy kolem pátýho roku svýho života.

**[00:50:58]** Od té doby ten mozek tam moc nových neuronů nepřibývá.

**[00:51:01]** Co se nicméně začne dít v pubertě je,

**[00:51:03]** že se začnou některý vlákna mylinizovat a začne takzvaný pruning,

**[00:51:08]** to znamená prořezávání.

**[00:51:09]** A zhruba až třetina těch synapsí, ne, že by umřela,

**[00:51:12]** oni se prostě zatáhnou, ty synapsy, oni prostě zmizejí.

**[00:51:15]** Tohle je i mimochodná věc, která se děje v klasickým strojovým učení,

**[00:51:18]** v machine learningu.

**[00:51:19]** Uděláme velkou hlubokou neuronovou síť,

**[00:51:21]** natrénujeme, ona saje jak houba, to znamená jak dětský mozek,

**[00:51:24]** natrénujeme ji a potom, aby generalizovala,

**[00:51:27]** tak začneme náhodně vyhazovat některý synapse z té neuronové sítě

**[00:51:30]** a ona najednou začne outperformovat tu předtím.

**[00:51:33]** To znamená, že ten dětský mozek má extrémní schopnost sát věci,

**[00:51:39]** daleko větší jak dospělej mozek,

**[00:51:41]** ale na většinu performativních inteligentních věcí je prostě horší.

**[00:51:45]** Proč?

**[00:51:46]** Protože není odprunovaný a nejsou tam mylinizované

**[00:51:49]** jakýkoli zkratky mezi různýma vzdálenějšíma instanci na mozku.

**[00:51:52]** To znamená, že ten dětský mozek je v podstatě jak nekonečná houba,

**[00:51:59]** která saje ty věci.

**[00:52:01]** A ten náš mozek už proběhnul touhletou fází,

**[00:52:03]** která se děje v podstatě v pubertě.

**[00:52:05]** Když to, co se děje v pubertě,

**[00:52:07]** se absolutně brutálně nejvíc vpaluje do těch synapsí.

**[00:52:11]** Proto ta puberta je zároveň skvělá a zároveň taky docela nebezpečná.

**[00:52:16]** A vlastně to, co vpálíte do toho mozku v pubertě,

**[00:52:21]** bych jako příklad třeba dal,

**[00:52:23]** jako když se chcete podepsat někde, já nevím,

**[00:52:25]** prostě někde vidíte nějaký zedníky,

**[00:52:27]** který uvělili někde čerstvej beton,

**[00:52:30]** a vy se prostě picnete, jdete z Voslava,

**[00:52:32]** řeknete si ha, tak se tam podepíšu, to bude sranda.

**[00:52:35]** No tak se tam podepíšete, ale kdy se tam můžete podepsat?

**[00:52:38]** Když je beton moc řídkej, moc čerstvej, tak se to nepodepíšte,

**[00:52:42]** tak tam něco načmaráte a zatáhne se to.

**[00:52:45]** Když je moc tuhej, tak se tam zase nepodepíšte,

**[00:52:47]** to je zase tuhý.

**[00:52:48]** A jenom přesně v ten správný moment,

**[00:52:50]** než je mezi tím řídkým a mezi tím tuhým,

**[00:52:52]** co do něj zapíšete, tak to v něm zůstane na věky.

**[00:52:54]** Tak to je přesně ta mysl těch teenage lidí,

**[00:52:57]** který jsou přesně v tom procesu mylinizace a pruningu,

**[00:53:00]** který tam jakoby začíná.

**[00:53:02]** A vy normálně jdete a vystavíte je,

**[00:53:05]** tomu toxickýmu mechanizmu.

**[00:53:06]** To není, jak kdybyste chodili a rozdávali cigára a říkali,

**[00:53:10]** pojď si zapálit, to je jako befan.

**[00:53:12]** Jenom byste rozdávali heroinu po ulicích.

**[00:53:14]** A pak se přeli o tom,

**[00:53:16]** že dívejte, oni jsou spokojení, ty děti, ne?

**[00:53:18]** Tak kde je problém?

**[00:53:20]** A ty data, že to jsou data jenom, ty se dájí sfixovat.

**[00:53:23]** Takhle taková dynamika funguje.

**[00:53:26]** Ale co je hrozně důležité?

**[00:53:28]** Tady to vypadá, jakže o těch sociálních sítích

**[00:53:30]** mluvím, že to je všechno strašně špatně.

**[00:53:33]** Jako obrovský rozdíl oproti cigaretám a drogám je,

**[00:53:38]** že ty sociální sítě mají taky obrovskou pozitivní hodnotu.

**[00:53:41]** Takže tady jako for the record říkám,

**[00:53:43]** že ano, vím a reflektuji, že sociální sítě mají

**[00:53:45]** obrovskou pozitivní hodnotu.

**[00:53:47]** Taky v době, kdy vznikly, tak já byl totální techno-optimista,

**[00:53:51]** naprostej nadšenec pro sociální sítě.

**[00:53:54]** Jsou veřejně dostupný moje diskuze,

**[00:53:56]** nahrané někde na YouTubeu,

**[00:53:57]** kde se do krve zhádám s odpůdcemi sociálních sítí o tom,

**[00:54:00]** že je hrozně důležitý na těch sociálních sítích bejt,

**[00:54:02]** že je hrozně důležitý je dávat lidem, dětem,

**[00:54:05]** že je prostě hrozně důležitý v tom nejranějším věku

**[00:54:08]** ty děti pustit na ty sociální sítě,

**[00:54:11]** protože to je ten novej svět, oni se potřebujou učit v tom světě,

**[00:54:14]** to bude ten jejich novej interfejs s tím světem.

**[00:54:17]** A takhle jsem se do krve třeba 8 let zpátky hádal s různýma lidma.

**[00:54:21]** A teď se tím lidem omlouvám, že jsem se s nima takhle hádal,

**[00:54:25]** protože jsem byl hloupej a pomílenej v tu dobu,

**[00:54:28]** protože mi vůbec nedotejkalo.

**[00:54:30]** Možná mě třeba iritovalo, že oni někdy proti těm sociálním sítím

**[00:54:33]** brojili ze špatných důvodů, což mě vadí.

**[00:54:37]** Když proti něčemu protestujete ze strašně špatných důvodů,

**[00:54:40]** tak já to úplně neberu, že to vykompenzuje to,

**[00:54:43]** že vlastně děláte dobrou věc.

**[00:54:45]** Ta motivace je taky docela důležitá.

**[00:54:47]** Ale ten efekt je prostě takovej,

**[00:54:52]** že já jsem třeba synovi, který mu je dneska 12,

**[00:54:56]** udělal jsem chybu, že když mu bylo 7, v první časě jsem mu dal smartphone.

**[00:54:59]** Dneska bych to v životě neudělal.

**[00:55:01]** Naštěstí on je tak nastavený,

**[00:55:03]** že prostě první čtyři roky, co ho měl,

**[00:55:05]** furt někde měl zapomenutý vybitej.

**[00:55:07]** Prostě ho vůbec nepoužíval.

**[00:55:09]** Ale třeba sedmletý dceři bych tohle v životě neudělal,

**[00:55:11]** protože vím, co to je, jí po půl hodině odtáhnu od pohádek.

**[00:55:15]** To je moze, který je otevřený, tomu bejt hacknutý nějakým způsobem.

**[00:55:20]** Ale zároveň si pamatuju, že jsem věděl,

**[00:55:24]** že ty sociální sítě mají extrémní pozitivní hodnotu.

**[00:55:27]** A jak to teda udělat?

**[00:55:29]** Tohle je extrémně důležitá otázka,

**[00:55:31]** protože reálně, co se děje,

**[00:55:33]** my prostě, i kdybychom chtěli,

**[00:55:35]** tak se nám nepodaří žádným způsobem.

**[00:55:38]** Vypnutí sociálních sítí, vypnutí internetu

**[00:55:40]** rovná se víceméně zánik naší civilizace.

**[00:55:44]** To prostě bude znamenat blackout

**[00:55:46]** a blackout bude způsobovat zánik 90-95% lidí na světě

**[00:55:49]** během několika málo let.

**[00:55:51]** To je prostě to, co nechceme.

**[00:55:53]** Jediná cesta, kterou máme a kterou můžeme si dovolit,

**[00:55:56]** je cesta postavená na top technologiích

**[00:55:58]** a soužití s top technologiema.

**[00:56:00]** Proč? Není to, protože bych byl techno-optimista,

**[00:56:02]** z toho už jsem se vyléčil,

**[00:56:04]** ale je to prostě proto, že ten svět,

**[00:56:06]** my teď jako lidstvo čelíme tak rychlí adaptaci světa,

**[00:56:09]** takže evoluční to už je prostě jako tisíce let zabitý,

**[00:56:12]** to nestíváme.

**[00:56:14]** Sociální to jsme vyčerpali a jediná schopnost adaptace

**[00:56:17]** na měnící se svět naš je ta technologická.

**[00:56:20]** To znamená, je to skrz coupling,

**[00:56:22]** propojevání našeho mozku s nějakýma externíma entitama

**[00:56:25]** a ty entity externé, teď už se k tomu dostávám,

**[00:56:28]** konečně po 50 minutách žvanění,

**[00:56:30]** ty externí entity by v nějaký podobě měly být

**[00:56:33]** založeny na umělé inteligenci.

**[00:56:35]** Tady se dostáváme právě k tomu,

**[00:56:37]** co se snažíme my tady vlastně s mýma dvěma kolegama,

**[00:56:40]** jako kofondrami, jedním je Petr Stanislav,

**[00:56:42]** druhý je Jiří Horáček, to je možná Jirku Horáčka znáte,

**[00:56:45]** to je poměrně známej psychiatr, neurovědec,

**[00:56:47]** přednostná psychiatrické kliniky,

**[00:56:49]** vlastně vytvořit něco, jako mimochodem ta čeština

**[00:56:54]** je vlastně strašně těžká, teda jako těžší jak angliština,

**[00:56:57]** protože v anglištině jenom říkám, že to je digital body,

**[00:57:00]** jako buddy a tady prostě digitální kamarád zní jako debilně

**[00:57:03]** nebo digital companion zní taky dobře,

**[00:57:06]** ale digitální společní, to zní jako kdybychom dělali něco jiného.

**[00:57:09]** Takže já vlastně nevím, já jsem tu prezentaci pověděl v anglištině,

**[00:57:13]** já myslím si, že ty fráze jsou prostě už na ten novej svět,

**[00:57:17]** který tu češtinu trošičku dá na okraj.

**[00:57:21]** Nicméně je to vlastně digitální společní k průvodce,

**[00:57:26]** něco, co ve spřažení s vaší myslí by mělo vykompenzovat

**[00:57:31]** a pomoct odpružit tu achillovu patu toho, že vy vidíte,

**[00:57:37]** představte si to vlastně, tu Elin si představte,

**[00:57:40]** já to tady někde snad i dokonce mám možná,

**[00:57:43]** to je asi Elin, co to nám napsal.

**[00:57:45]** Prostě představte si Elin AI, něco jako AI braille,

**[00:57:49]** který si nasadíte tak, aby vlastně to, co dělají braille,

**[00:57:53]** jako nějakej kus mezi světem a váma,

**[00:57:56]** distortuje prostě to, jak ten svět vypadá.

**[00:57:59]** A to, co to distortuje metaforicky v tom světu, jsou ty sociální média,

**[00:58:03]** je ta online semiosféra,

**[00:58:06]** prostě to, co ty symboly a jejich tok a fungování v tom online světě.

**[00:58:10]** Tak to, jak vám překládá, jak svět funguje, je extrém,

**[00:58:13]** to je jak kdybyste měli 15 díl, který možná víc,

**[00:58:15]** to je extrémně pokřivený svět.

**[00:58:17]** Takže stejně tak, jak si nasazujete braille,

**[00:58:19]** abyste se orientovali dobře a viděli jste, jak ten svět nejspíš je,

**[00:58:23]** tak podobným způsobem je naším cílem vlastně vytvořit jako AI agenta,

**[00:58:27]** který bude v podstatě jako váš osobní body, průvodce,

**[00:58:33]** společník v tom světě v takové podobě,

**[00:58:36]** že vám bude pomáhat vlastně zpátky korigovat to pokřivenost toho,

**[00:58:41]** co vnímáte na těch sociálních sítích.

**[00:58:43]** Samozřejmě nejlepší, kdyby se mě někdo zeptali,

**[00:58:46]** co nejlíp pomůže, no tak nejlíp pomůže, když to prostě vypnete,

**[00:58:50]** jdete od toho a jdete prostě si zaběhat nebo jdete do lesa,

**[00:58:53]** něco takového, to pomůže úplně nejlíp.

**[00:58:55]** Víme, že prostě tohle nemůže fungovat z dlouhodobů hlediska.

**[00:58:58]** My prostě musíme vytvořit společnost, která je globální a vysoce propojená

**[00:59:03]** a my jako homo sapiens na to prostě nestíháme.

**[00:59:06]** Zároveň my jako homo sapiens chceme v tom světě fungovat v nějaký důstojný roli,

**[00:59:11]** ne prostě jenom jak nějakej odpad, který tady je řízený,

**[00:59:14]** jako disembodýt umělou inteligencí.

**[00:59:18]** To znamená, že asi jedna z mála věcí, která nám zbývá,

**[00:59:22]** je fakt oblast takzvaného human cognitive enhancement.

**[00:59:26]** To znamená vylepšování kognitivních schopností člověka.

**[00:59:29]** Teď takovýhle vylepšování kognitivních schopností je tady taky nějakou řadu let.

**[00:59:33]** Většinou se realizovalo třeba pomocí nootropic, psychedelic.

**[00:59:37]** Alkohol je taky v podstatě jako cognitive enhancer.

**[00:59:41]** Takže takové jako třeba modafinil, když si vezmete,

**[00:59:44]** tak vám sníží kreativitu, zvýší fokus.

**[00:59:47]** Alkohol to udělá více méně navopak.

**[00:59:49]** Takže vám poručuji modafinil a alkohol brát dohromady,

**[00:59:52]** jakože byste měli víc fokus a víc kreativní.

**[00:59:54]** Na to jsou jiné drogy jako potom.

**[00:59:56]** Takže tohle je jeden typ cognitive enhancementu.

**[01:00:00]** Nějakej třeba invazivní cognitive enhancement walkery by se snažili třeba mask, neuralink a podobný typy věcí.

**[01:00:06]** Fakt nás budeme hardwarově kyborgizovat.

**[01:00:08]** Před desetí lety bych plesal na čeně, teď jsem z toho dost vystresovaný.

**[01:00:12]** A taková cesta mezi tím je spárování toho člověka a třeba AI entity na té semiotické, semantické bázi.

**[01:00:23]** To znamená na té bázi interfejsu jazyka.

**[01:00:26]** A to je to, co se vlastně snaží udělat Elin.

**[01:00:28]** Takže máme kdy způsobit nějaký prototyp, něco, něco, něco, ale představte si,

**[01:00:34]** že tím naším cílem je cokoliv, co ten uživatel vidí vlastně v tom online světě.

**[01:00:39]** Zatím to může být třeba newsfeed, nebo ho někdo hejtí na sociálních sítích,

**[01:00:44]** nebo prostě dostává nějaké dark správy někde.

**[01:00:48]** Tak každá tajdlenstvá akce, i kdyby nespůsobila rovnou nějakou tragédii typu

**[01:00:54]** predátor prostě chce po mladý slečně, ať mu prostě je nějaký online grooming,

**[01:01:00]** ať ji pošle prostě nahý fotky a ona je pošla.

**[01:01:03]** To je prostě tragédie.

**[01:01:04]** Nebo nějakým způsobem pak může ukázat screenshoty predátoři,

**[01:01:09]** který v situaci, kdy máte poruchy příjmu potravy, vlastně si zopasí na tom,

**[01:01:14]** že vás manipulují a nutí vás vlastně ještě víc nejíst

**[01:01:17]** a ještě si posílat mu fotky sebe samotné,

**[01:01:20]** jak v příjmém přenosu v podstatě umíráte.

**[01:01:22]** Tak toto jsou jasný, zjevný, megatoxický věci,

**[01:01:26]** které hrozí každému, kdo v tom období toho betonu

**[01:01:29]** mezi tím úplně měkkým a úplně tvrdým žije v tomhle světě.

**[01:01:33]** Ale můžou to být taky zejména ty drobný přísky,

**[01:01:36]** které potkáte denně deset tisíc.

**[01:01:39]** Každá zpráva, vy otevřete Novinky.cz

**[01:01:41]** a každá ta zpráva, pokud to opravdu není o tom,

**[01:01:44]** že já nevím, hasiči prostě na Tachovsku vytáhli

**[01:01:49]** ještě nějakou vrstec kanálu,

**[01:01:51]** tak každá ta zpráva ve vás nechá malou třísku.

**[01:01:53]** Nějak. Nějakým způsobem prostě.

**[01:01:55]** A vy jste si jako zvykli, že to je norma.

**[01:01:57]** Akorát, že tohleto, když se integruje a skumuluje

**[01:02:00]** přes obrovský množství času, tak je extrémně toxický

**[01:02:03]** a vede k tomu, co jsem vám předtím říkal.

**[01:02:06]** Takže může to být buď tak, že ten svět je hluboce distortovaný

**[01:02:09]** a je to něco jak, když bych měl prostě 20 dioptrií,

**[01:02:11]** sundal si brejle, tak to je něco,

**[01:02:13]** co se děje konspiračním teoretikům,

**[01:02:15]** lidem prostě, který sebe poškozují.

**[01:02:19]** Prostě extrémně distortovaný svět.

**[01:02:21]** A nebo to taky může být tak, že prostě máte

**[01:02:23]** jako 1,5 dioptrie, 2 dioptrie,

**[01:02:25]** nechcete nosit brejle, jak se sundáte

**[01:02:27]** a prostě vás furt bolí hlava potom.

**[01:02:30]** Tak něco takovýho, metaforicky,

**[01:02:32]** je běžný kontakt s tím internetem.

**[01:02:34]** A my se snažíme udělat AI.

**[01:02:36]** AI, kterou se snažíme postavit

**[01:02:38]** mezi vás a ten svět,

**[01:02:40]** aby vlastně nahradila

**[01:02:42]** ten chybějící článek vašeho mozku,

**[01:02:44]** který nás tím prostě evoluce nevybavila,

**[01:02:47]** protože na to neměla čas nás vybavit.

**[01:02:49]** Takže tohleto je v podstatě naším cílem.

**[01:02:54]** Ideálně bychom chtěli,

**[01:02:56]** aby to více nebylo pro každého.

**[01:02:58]** Protože jak něco takového dát člověku,

**[01:03:00]** já nevím, prostě chlapovi, jako jsem já,

**[01:03:02]** který prostě říká, že žádnou anxietu

**[01:03:04]** nemám, to mají prostě jenom snowflake

**[01:03:06]** a baby to prostě mají.

**[01:03:08]** A i kdybych měl, tak mi žádný robot blbej

**[01:03:10]** s tím radit nebude.

**[01:03:12]** Takže to je velmi těžké.

**[01:03:14]** Takže právě jako Gen Z,

**[01:03:16]** tam je to extrémně vidět ta věc,

**[01:03:18]** ten fenomén.

**[01:03:20]** A zároveň, chvále přírodo,

**[01:03:22]** aspoň je tam ta detaboizace.

**[01:03:24]** Když se bavíte s průměrnýma Gen Z lidma,

**[01:03:26]** říkají OK, možná jsme fucked up,

**[01:03:28]** ale dovedeme si představit,

**[01:03:30]** že pojďme s tím nějak pracovat.

**[01:03:32]** Lidi mýho věku jsou sice fucked up,

**[01:03:34]** ale jako si to nepřiznávají v průměru.

**[01:03:36]** Tak, tady jenom třeba

**[01:03:38]** malinka kuknutí do toho,

**[01:03:40]** jak to vypadá.

**[01:03:42]** To jsou reálně naše kolegyně,

**[01:03:44]** která se teď pro nás řeší.

**[01:03:46]** To jsou nedávno udělané screenshoty

**[01:03:48]** z takových těch typických

**[01:03:50]** proanorektických komunit.

**[01:03:52]** Takže tady úplně třeba to nalevo

**[01:03:54]** jsou takzvané bodychecky,

**[01:03:56]** meanspo, bonespo,

**[01:03:58]** deathspo.

**[01:04:00]** To spo znamená inspiration.

**[01:04:02]** Takže bonespo je inspirace skrz tohleto.

**[01:04:04]** Dal ten druhej screenshot.

**[01:04:06]** Takhle nějak zhruba to začíná.

**[01:04:08]** Prostě tohle vám udělá někdo

**[01:04:10]** na sociální síti a odtrigruje

**[01:04:12]** další stupeň,

**[01:04:14]** jako vás pošle

**[01:04:16]** směrem nějakým rabbit holes.

**[01:04:18]** To, co je v prostřed,

**[01:04:20]** že vás kontaktuje fakt normálně

**[01:04:22]** predátor, takový z vás vyčíhne

**[01:04:24]** na té sociální síti,

**[01:04:26]** že prostě postujete fotky typu

**[01:04:28]** jasně skinny holka, tam píše

**[01:04:30]** I am sorry, jsem pořád fat.

**[01:04:32]** No tak pak začne dostávat

**[01:04:34]** takovýhle direct messages,

**[01:04:36]** kde prostě říká, jo, jo, ale máš pravdu,

**[01:04:38]** jseš fat, ale když to stlačíš na 900 kalorii denně

**[01:04:40]** a budeš mi posílat

**[01:04:42]** fotky, jak se ti to daří,

**[01:04:44]** tak samozřejmě naha, tak ti bude líp.

**[01:04:46]** Takže to jsou to další realita.

**[01:04:48]** Pak jsou klasický

**[01:04:50]** fat phobia, shaming.

**[01:04:52]** Tohle jsou jen taková malá ochutnávka,

**[01:04:54]** jako úzký podskupiny

**[01:04:56]** self-image,

**[01:04:58]** jako vnímání světa,

**[01:05:00]** která se týká poruch příjmů potravy.

**[01:05:02]** Takže to je jen jedna maličká ta oblast.

**[01:05:04]** Jako obecně

**[01:05:06]** body shaming je daleko větší

**[01:05:08]** a nad to ještě

**[01:05:10]** tyhle oblasti máme bambilion kolem sebe.

**[01:05:12]** Sexual harassment,

**[01:05:14]** online grooming, který by pod to spadal,

**[01:05:16]** trolling, hate speech, antisexuální chování,

**[01:05:18]** mizogynie, prostě Andrew Tate,

**[01:05:20]** který učí dnešní

**[01:05:22]** teenagery, jak se chovat správně k ženám.

**[01:05:24]** To je jako prostě koupit si

**[01:05:26]** lambo, zmlátit ženskou a pak něco.

**[01:05:28]** To je norma, kterou teď, takže oni

**[01:05:30]** nemají žádný sex, před prvním polipkem

**[01:05:32]** vidějí porno a pak sledují

**[01:05:34]** Andrew Tata. Tak to je jako něco, co

**[01:05:36]** vpisujete do toho betonu, který je

**[01:05:38]** těsně předtím než stůl. Takže to, co tam vpíšete

**[01:05:40]** dobu, to tam zůstane navždycky. A my teda čekáme,

**[01:05:42]** až tato generace převezme

**[01:05:44]** vládu nad světem.

**[01:05:46]** Takže

**[01:05:48]** nás ty zajímavé věci

**[01:05:50]** v podstatě teprve čekají teďka.

**[01:05:52]** A poslední věc, tady už mi 39 sekund

**[01:05:54]** asi nestíl, tak vezmu aspoň dvě minuty ještě.

**[01:05:56]** Tohle, to, co jsem teď popisoval,

**[01:05:58]** asi jste v tom zaznamenali, že to není jenom

**[01:06:00]** o té individuální pomoci těm lidem,

**[01:06:02]** ale že se nám tady rozhoupává celá

**[01:06:04]** společnost prostě. Ten, jako pokud

**[01:06:06]** nikdo nevěří nikomu,

**[01:06:08]** na čem to záleží?

**[01:06:10]** Když někdo řekne, věříte třeba tomu,

**[01:06:12]** že Američani přistávají na měsíc? No já jednoznačně jo.

**[01:06:14]** Ale jak to, že tomu věřím?

**[01:06:16]** No protože prostě pořád je to jenom příběh,

**[01:06:18]** který se povídá, ale

**[01:06:20]** pořád mě to přijde

**[01:06:22]** plauzibilnější a pro mě

**[01:06:24]** sympatičtější příběh, než příběh,

**[01:06:26]** že měsíc je normálně nálepka,

**[01:06:28]** kterou prostě drží

**[01:06:30]** nějaký ilumináti

**[01:06:32]** na vrchu a že Austrálie neexistuje,

**[01:06:35]** když je země placatá.

**[01:06:37]** Reálně to je docela silná konspirační teorie,

**[01:06:39]** že Austrálie neexistuje a všichni lidi,

**[01:06:41]** co tam bydlejí, jsou americkou vládou nejatý herci,

**[01:06:43]** který tohle hrajou.

**[01:06:45]** A já si nedělám srandu.

**[01:06:47]** Zkuste se pak do těch komunit.

**[01:06:49]** A jenom řeknete, že jste byli v Austrálii,

**[01:06:51]** tak první, co začnou vás hejtit,

**[01:06:53]** a druhý, co ty

**[01:06:55]** citlivější z nich,

**[01:06:57]** které vás nezačnou hejtit,

**[01:06:59]** se pokusily světlit, že zároveň i letecké společnosti

**[01:07:01]** provozou falešní lety,

**[01:07:03]** které vás odvezou do Jižní Ameriky,

**[01:07:05]** která nějak existuje, to prostě je v pořádku,

**[01:07:07]** to je nějak na té place dobře.

**[01:07:09]** A tam to zahrajou, že to je Austrália,

**[01:07:11]** že vy jste obětí.

**[01:07:13]** A teď si představte jenom,

**[01:07:15]** že se vám něco špatného přihodí v životě,

**[01:07:17]** to se děje dlouhodobě,

**[01:07:19]** ztratíte model světa a tyhle jsou na vás hodný

**[01:07:21]** a vysvětlí vám, že to je hejtím.

**[01:07:23]** A rovno a jste tam.

**[01:07:25]** A ta dynamika je ale úplně stejná.

**[01:07:27]** Já úplně nesnáším,

**[01:07:29]** když se velký skupině těchto lidí říká dezolátí.

**[01:07:33]** Mě to extrémně bolí.

**[01:07:35]** A je to naše idiocie

**[01:07:37]** a naše totální zabedněnost

**[01:07:39]** a hováckost takhle fungovat.

**[01:07:41]** Prostě to, co se tam děje,

**[01:07:43]** je jenom nějakým způsobem

**[01:07:45]** odvedená dynamika

**[01:07:47]** kognitivního fungování,

**[01:07:49]** kterou máme každej v nás.

**[01:07:51]** Tohle, co je v tý hlavě, to není stroj

**[01:07:53]** na hledání pravdy, to je stroj na hledání

**[01:07:55]** neopozibilních příběhů.

**[01:07:57]** A my prostě jsme jako v příběhosféře,

**[01:07:59]** která má nějaký příběhy.

**[01:08:01]** Myslíme si, že ty příběhy

**[01:08:03]** nějak dobře popisují fungování světa.

**[01:08:05]** Oni jsou ve sféře, která popisuje jiný příběhy.

**[01:08:08]** A celá historie lidstva

**[01:08:10]** je poznamená smrtícíma konfliktama

**[01:08:12]** lidí, kteří věřili jednomu příběhu

**[01:08:14]** versus lidí, kteří věřili druhým příběhům.

**[01:08:16]** A to je to, na co my si tady zaděláváme

**[01:08:18]** jako extrémní kotel teďka.

**[01:08:21]** A dřív aspoň byl problém,

**[01:08:23]** když někdo nenáviděl někoho

**[01:08:25]** a chtěl mu to jít říct,

**[01:08:27]** tak mu to musel fakt někam jet.

**[01:08:29]** Musel se zvednout a jet prostě do té země

**[01:08:31]** a tam to křičet.

**[01:08:33]** To stálo energii, bylo to docela odvážné.

**[01:08:35]** Někdo to možná i udělal, ale nedopadlo to většinou.

**[01:08:37]** Nebylo to zrovna jako role model,

**[01:08:39]** který by tohle udělal.

**[01:08:41]** A dneska tohle stojí nula energie.

**[01:08:43]** Takže co se děje,

**[01:08:45]** když lidi pocitujou úzkost, bezmoc

**[01:08:47]** a ztrátu kontroly nad světem,

**[01:08:49]** tak hledají normálně,

**[01:08:51]** automaticky, to není, že by se to vybírali,

**[01:08:53]** protože ten mozek takhle funguje.

**[01:08:55]** Hledají normálně kompenzační mechanizmy.

**[01:08:57]** Takže to jsou tři pilíře.

**[01:08:59]** Úzkost, bezmoc a ztráta kontroly.

**[01:09:01]** A tady jsou pak články,

**[01:09:03]** já nevím, to jsem prostě náhodně tady vybral,

**[01:09:05]** času Frontiers in Psychology,

**[01:09:07]** něco od Springerů možná,

**[01:09:09]** nevím, co tam přesně mám, nevidím,

**[01:09:11]** ale to pojmenovala přesně

**[01:09:13]** Compensatory Control and the Appeal of Structured World

**[01:09:15]** konspiračních teorií.

**[01:09:17]** Cognitive Inflexibility Predicts Extremist Attitudes.

**[01:09:19]** Compensatory Control and its Implications

**[01:09:21]** for Ideological Extremism.

**[01:09:23]** Tohle to jsou prostě věci. Co je ta Compensatory Control?

**[01:09:25]** To je ta věc, která je spuštěná těma třema

**[01:09:27]** pilířem, na kterých jsem popsal předtím.

**[01:09:29]** Takže jako mi

**[01:09:31]** absolutně nemá cenu

**[01:09:33]** a je zhoubný lidi

**[01:09:35]** jako hejtit za to, že ty vole, ty volíš prostě

**[01:09:37]** Trumpa? Co to jako je?

**[01:09:39]** Trump je ruský agent. By the way, že Trump

**[01:09:41]** je ruský agent, to je konspirační teorie.

**[01:09:43]** Stejně tak, jako že existuje QAnon.

**[01:09:45]** Akorát, že prostě, když si přečte

**[01:09:47]** třeba od Dana Arieleho knihu Misbelief,

**[01:09:49]** on tam má takhle graf, politický spektrum

**[01:09:51]** ultraliberálové,

**[01:09:53]** nebo prostě left,

**[01:09:55]** conservatives, a tady úplně nalevo

**[01:09:57]** je Trump je ruský agent.

**[01:09:59]** Prostě jenom je konspirační teorie.

**[01:10:00]** A já nevím, jak jste na tom, já ani nechci říct, jak jste na tom volebně,

**[01:10:03]** ale to je příběh, který vám třeba v průměru tady mezi náma skočí snadnějc,

**[01:10:08]** než to, že Kamala Harris je pedofil, který prostě obědvá děti k večeři třeba, něco takového.

**[01:10:13]** Ale má to úplně stejnou dynamiku.

**[01:10:17]** Akorátže prostě, když neužijete tu kompenzační kontrolu, tak se vám toho začne dít.

**[01:10:22]** A já si myslím, že samozřejmě nejlepší řešení této situace

**[01:10:29]** je extrémně mindful mezilická laskavost a pochopení.

**[01:10:34]** To je nejlepší řešení. Žádná AI jako takhle dobře působit nebude.

**[01:10:38]** Akorátže tohleto by vyžadovalo naprosto nepopsatelně velký úsilí,

**[01:10:45]** který je zcela utopický si myslet, že může existovat.

**[01:10:48]** Proto si myslím, že tam, kde každej jako individuálně tuhle možnost má,

**[01:10:52]** jako přestat se hejtit a říkat někomu, že je dezolát,

**[01:10:55]** nebo se naopak pobavit s někým o tom, proč volí Trumpa,

**[01:10:59]** když vy volíte Kamalu, a než prostě rovnou na něj řvát.

**[01:11:04]** Ty jsi debil odpornej, který volí Trumpa.

**[01:11:07]** Protože jste učitom strašně citlivý, ale myslím si,

**[01:11:10]** že průměrný volič, takový ten, co sleduje Twitter,

**[01:11:13]** který volí demokraty a někdo řekne, ale já volím Trumpa,

**[01:11:17]** tak i tenhle hrozně milý a mírný LGBT pro a já nevím jaký,

**[01:11:23]** který řekne, ty hajzle, jak to, že volíš Trumpa?

**[01:11:25]** Já jsem si o tobě myslel, že jsi normální.

**[01:11:27]** A to je normální dynamika, kterou my vidíme úplně na každém,

**[01:11:30]** kromě toho, kromě sebe.

**[01:11:31]** My vidíme na všech okolo nás, zajímavě, že je naměřena vůči nám,

**[01:11:34]** a nikdy ji nevidíme na sobě.

**[01:11:35]** Protože úplně všichni jsme v oběti tady z toho.

**[01:11:38]** Tím neříkám, že se ve společnosti nepohybují zlí lidi.

**[01:11:41]** Pohybují se tam, pohybují se tam prostě odpudivý psychopati,

**[01:11:44]** predátoři, naštěstí některý z nich jsou teďka třeba ve vězení,

**[01:11:47]** který cizopasej.

**[01:11:49]** Třeba vydělávají na YouTube videích právě to,

**[01:11:52]** protože šířejí tyhle konspirace.

**[01:11:54]** A spousta lidí, který je mi upřímně líto tomu,

**[01:11:57]** prostě naskočili.

**[01:11:58]** Tak to je opravdu chucpe.

**[01:12:00]** To je něco, z čeho je mi nablití.

**[01:12:02]** Akorát, že tyhle lidi tady byli vždycky.

**[01:12:04]** Vždycky bylo v populaci 1% psychopatů.

**[01:12:06]** A je prostě hrozně důležitý,

**[01:12:08]** že náš systém,

**[01:12:11]** já to teda cituju tady koukolíka,

**[01:12:13]** tady ze spoury deprivantů,

**[01:12:15]** ten uvádí nějak 1%,

**[01:12:16]** půlka z nich je ve vězení, půlka z nich je v politice,

**[01:12:19]** nebo prostě v pečovatelských profesích třeba.

**[01:12:28]** Naše předchozí uspořádání,

**[01:12:30]** které fungovalo do teď třeba t-minus 15 let,

**[01:12:33]** nějak umožňovalo udržet demokratickou společnost

**[01:12:36]** relativně otevřenou, se svýma chybama,

**[01:12:38]** je to živej organizmus,

**[01:12:40]** který furt bojuje proti vnějším vlivům, furt bojuje.

**[01:12:43]** A vždycky tam tyhle lidi byly.

**[01:12:45]** Akorát teď my se musíme pokusit nějak zadaptovat

**[01:12:48]** na novej vektor útoku od tohohle,

**[01:12:50]** z toho evolučního viru,

**[01:12:52]** což je prostě,

**[01:12:54]** a to jako já nakonec,

**[01:12:56]** co mě třeba pomohlo je si uvědomit,

**[01:12:58]** že tenhle typ psychopatů, proč tam je,

**[01:13:00]** proč vždycky je?

**[01:13:01]** No přesně proto,

**[01:13:03]** jako jsou viry potřebné ve vašem dětství,

**[01:13:06]** které potřebujete nastartovat.

**[01:13:08]** Evoluce fungovala jako evoluce jenom proto,

**[01:13:10]** že tam byl selekční tlak.

**[01:13:12]** Že tam vždycky byly jako bad guys.

**[01:13:14]** To je to jedno.

**[01:13:16]** Prostě různý viry, cokoliv.

**[01:13:18]** Změny v prostředí a tak.

**[01:13:20]** A já se snažím brát tuhle tu část,

**[01:13:22]** třeba psychopatický, destruktivní části společnosti,

**[01:13:25]** prostě jako formu toho evolučního tlaku,

**[01:13:28]** bez který ten život nefunguje.

**[01:13:30]** To je prostě něco, co na nás jako společnost,

**[01:13:32]** se znamená společnost jako živý organizmus.

**[01:13:34]** A tohleto je prostě ten externí virulentní bakteriologický tlak,

**[01:13:40]** který na vaše tělo funguje.

**[01:13:42]** A pokud vy jako vaše tělo by nikdy nebylo vystavené žádným virům,

**[01:13:45]** teď bych vás hermeticky vůzavřel, tak umřete na něco jiného.

**[01:13:48]** Nejspíš na autoimmunitní reakci umřete.

**[01:13:50]** Takže já se snažím tohleto vidět svým způsobem,

**[01:13:53]** nechci říct jako pozitivní věc,

**[01:13:55]** ale jako fakt světa, nad kterým nemá cenu brečet,

**[01:13:58]** že tady prostě se děje tohleto v tom světě.

**[01:14:00]** Ale má cenu prostě skrz ty technologickou vrstvu

**[01:14:04]** realizovat adaptaci celé společnosti i nás jako jednotlivce.

**[01:14:08]** Proč přes technologickou?

**[01:14:10]** No, protože v té rychlosti nám nic moc jiného nezbývá.

**[01:14:13]** To nicméně nebere nic jako z toho apelu,

**[01:14:15]** ať prostě vypněte telefony, nedávejte těm dětům telefony.

**[01:14:19]** By the way, kdybyste chtěli, tak já jsem pro zákaz telefonů ve školách absolutní.

**[01:14:24]** A existuje jediná věc v životě, jedinou, jedinou věcí,

**[01:14:27]** kterou jsem kdy souhlasil s Čůnkem, a to je ten zákaz.

**[01:14:30]** Všechno ostatní za mě je neskutečně špatně,

**[01:14:32]** ale tohle prostě je za mě dobře.

**[01:14:35]** A jsem ochotnej se ohledně téhle z toho i jenom tak zlehka pohádat.

**[01:14:39]** Tak jo, já bych to asi teďka ukončil časem,

**[01:14:41]** jak už tam ani nesvítí, tak doufám, že už není jedenáct.

**[01:14:45]** Děkuji.

**[01:14:57]** Jo.

**[01:14:58]** Mám se...

**[01:14:59]** To je asi nějaký poštěník.

**[01:15:00]** Pojďte se trošku.

**[01:15:01]** Počkej, já tě to posunu.

**[01:15:03]** To je trošku složitější.

**[01:15:05]** Já jsem si naviknul, že jsem byl v pondělí na tom setkání s panem prezidentem v Lánech,

**[01:15:09]** takže tam já jsem se pohopsal cichně.

**[01:15:11]** Tam jsi se expulopsal.

**[01:15:13]** A zase pan prezident asi je zvyklý na ty váleční invalidy,

**[01:15:17]** takže bylo jako super.

**[01:15:20]** Já ti každopádně moc děkuju za tvou přednášku.

**[01:15:25]** Jak jsem tak nějak asi tušil, tak těch dotazů je celá řada.

**[01:15:30]** Takže první věc, kterou bych vám všem chtěl říct,

**[01:15:33]** je, že vám za ně děkuju,

**[01:15:35]** že klidně pokládejte dál,

**[01:15:37]** ale že je všechny nestihnem.

**[01:15:39]** Ale, tak jako je tradičně, tak po Brain Breakfast klasické 4. 9.,

**[01:15:46]** to znamená za nějakých 14 dní,

**[01:15:48]** budeme mít dotočnou, budeme mít digestive.

**[01:15:50]** To znamená tam se na tyhle všechny dotazy dostaneme

**[01:15:53]** a já se k tomu ještě dostanu,

**[01:15:55]** protože jsem tam pozval další zajímavé hosty,

**[01:15:57]** aby ta diskuze byla taková fajnová prostě.

**[01:16:00]** Nicméně, každopádně, dostal jsi radu,

**[01:16:03]** jak by se měl jmenovat Česky,

**[01:16:05]** je to digitální parťák.

**[01:16:07]** Jo, že by to nebyl parťák, by to měl být.

**[01:16:09]** A Martin se ptá, díky Martine za otázku,

**[01:16:12]** rád bych si poslechal, kde a jak to ti generace X rodiče zbabraly.

**[01:16:18]** Já si myslím, ta první část, kde to zbabraly,

**[01:16:21]** je ten helikopter parenting.

**[01:16:23]** To znamená, jako není to tak úplně naštěstí v Česku,

**[01:16:26]** i když taky se to projevuje.

**[01:16:28]** To je tady otázka hlavně angloamerických zemí.

**[01:16:31]** A když se zeptáte průměrnýho Jen Xáka,

**[01:16:38]** v jakém věku měl takzvaný ten Liberation Age,

**[01:16:41]** to znamená jako dítě, kdy poprvý šel někam

**[01:16:44]** něco podnikat na vlastní pěst bezdospělejch,

**[01:16:47]** třeba s partou dětí.

**[01:16:48]** Já jsem vydostal v Mostě, jako kluk,

**[01:16:50]** a pamatuju si, že jsem tam prostě chodil,

**[01:16:52]** tak si mi řekli, že nikdy nesmím jít přes skupovku,

**[01:16:55]** přes ulici.

**[01:16:56]** No samozřejmě první, co jsem udělal, je,

**[01:16:58]** že jsem přes ní šel.

**[01:17:00]** Prostě do stína jdel tam.

**[01:17:02]** A když se ptáte lidi o něco starší,

**[01:17:06]** mě a o něco starších jak já,

**[01:17:08]** tak většinou se ten Liberation Age uvádí někdy

**[01:17:10]** kolem 6-7 let třeba.

**[01:17:11]** A když se ptáte lidí potom Jen Xí a starších,

**[01:17:15]** tak je to třeba 12 a víc let.

**[01:17:17]** To znamená furt nějaká řízená zábava,

**[01:17:20]** furt prostě dávat na nějaké místo,

**[01:17:22]** to prostě také nefunguje.

**[01:17:24]** To je jako permanentní dozorování dospělýho.

**[01:17:26]** To je ten první problém.

**[01:17:28]** První problém, který asi jsme fakt udělali teďka,

**[01:17:31]** v posledních letech, je opravdu,

**[01:17:33]** že jsme těm dětem zcela v dobré víře

**[01:17:35]** dali prostě do rukou ty experience blokry,

**[01:17:40]** blokátory experience prostě v podobě mobilního zařízení,

**[01:17:43]** který je by design navržený tak,

**[01:17:45]** že ukrádá tu pozornost od toho,

**[01:17:48]** kdy se ten beton má se do něj vepsat to,

**[01:17:50]** na co očekává, že do něj bude vepsaný.

**[01:17:52]** To znamená synchronní vtělená komunikace

**[01:17:57]** a tak my jsme tohle zablokovali.

**[01:18:00]** A zablokovali jsme to v dobré víře,

**[01:18:02]** že jsme si říkali,

**[01:18:03]** hele, ten svět bude hodně elektronický, ne?

**[01:18:05]** Tak jsem to přesně udělal já, tuhle tu chybu.

**[01:18:07]** Takže my přeci musíme těm dětem odbranýho dětství

**[01:18:09]** dát do ruky ty interfejsy,

**[01:18:11]** s kterými potom on jako dospělej bude jednat.

**[01:18:14]** Ježiš, já mně nedošlo, jak blbéj nápad to je.

**[01:18:16]** Jak zvrácená argumentace to je.

**[01:18:18]** Protože podívejte si, jak já bych sám o sobě třeba řekl,

**[01:18:20]** že jsem jako fakt hodně,

**[01:18:22]** jak se hezky české říká, digitalisevy.

**[01:18:24]** Prostě fakt jako fakt to umím dobře s počítačem,

**[01:18:27]** nemám problém jako s jakým akoliv interfejsem

**[01:18:29]** a počínaj touchscreenem přes virtuální realitu.

**[01:18:32]** A přesto můj první počítač jsem dostal v pátý třídě Atari 800

**[01:18:35]** a moje první připojení bylo vytáčené internetové připojení,

**[01:18:38]** kdy jsem chodil k tátovi do práce někdy v patnácti letech.

**[01:18:41]** Takže já jsem se celé své dětství nesetkal tady s tím interfejsem

**[01:18:45]** a já bych si řekl a právě proto se s ním dokážu správně fungovat.

**[01:18:50]** Takže ta představa nakupme do škol tablety, nakupme do škol to a hejt,

**[01:18:55]** a pojďme udělat hejt na lidi, kteří chtějí zakázat paušálně

**[01:18:58]** prostě telefony ve škole,

**[01:19:00]** tak je, já věřím, že je dobře míněná ta snaha,

**[01:19:03]** protože je tam ten předpoklad,

**[01:19:05]** že my přeci potřebujeme ty děti naučit na ten svět,

**[01:19:07]** jenomže ten předpoklad je špatně.

**[01:19:09]** Vypotřebujeme ty děti dát jim prostor mezi nějakým sedmým a dvacátým rokem,

**[01:19:15]** ať se do toho tuhnoucího betonu jejich mozgu vpíše to,

**[01:19:19]** co se tam posledních minimálně dvěstet tisíc let i víc vpisovalo

**[01:19:23]** a na co ty harderové struktury jsou připraveny.

**[01:19:25]** A až ten beton stuhne, tak ten člověk si poradí úplně se všim.

**[01:19:29]** Úplně se všim.

**[01:19:30]** I kdyby tady byly prostě brain-computer interfejsy,

**[01:19:32]** tak si prostě poradí i s nima.

**[01:19:34]** Ale pokud my rozbijeme tuto etapu, tak ne.

**[01:19:36]** Takže zbabrali jsme to dobrou vírou.

**[01:19:40]** Ty data, které jsi ukazoval, jsou z Ameriky, z Evropy, nebo odkud se berou?

**[01:19:46]** Tyhle jsou konkrétně asi z angloamerického světa,

**[01:19:50]** kde ta situace může být omaličko horší,

**[01:19:52]** protože ten helikopter Parenting tam vzniknul dřív.

**[01:19:56]** Takže třeba myslím si, že v celé Americe nenajdete na žádném veřejném řišti.

**[01:20:00]** kolotoč, protože to je příliš nebezpečná věc.

**[01:20:04]** Ale mimochodem třeba ten kolotoč je extrémně důležitá věc,

**[01:20:06]** protože zase jakým způsobem v celou historii lidstva si skupiny lidí,

**[01:20:11]** který se v životě neviděli, získávali důvěru takovou,

**[01:20:13]** že dokázali spolu jít na lov a tak.

**[01:20:16]** Získávali to s dílením společního rytmu,

**[01:20:19]** prostě nějakými rituálními tancemi a podobně.

**[01:20:22]** A jsou celé také experimenty, že vezmete skupiny lidí,

**[01:20:25]** třeba studentů, necháte je tancovat na hudbu.

**[01:20:27]** Úplně náhodně, nasamplovaných studentů,

**[01:20:29]** necháte je tancovat na rytmickou hudbu

**[01:20:31]** a vezmete jinou skupinu studentů, dáte jim sluchátka,

**[01:20:33]** dáte jim stejnou hudbu, ale ta hudba je trošičku postunutá, jako offbeat.

**[01:20:37]** Takže oni tancuvali každý na trošku jiném rytmu.

**[01:20:40]** A pak začnete dělat takový ty dňábelský,

**[01:20:42]** psychologicko-behaviorálně-ekonomické experimenty,

**[01:20:45]** které jsou zaměřené na kooperaci a čestnost.

**[01:20:48]** Takže buď všichni dostanou, když všichni táhnou za jeden proraz,

**[01:20:51]** a nebo když jeden podělá ty ostatní,

**[01:20:53]** tak on dostane 50 a ostatní dostanou nic.

**[01:20:55]** Tak hádejte co.

**[01:20:56]** Ta první skupina, která se prijmovala tím

**[01:20:58]** embodied rytmickým sdílením fyzické skutečnosti,

**[01:21:01]** spolukooperuje daleko líp.

**[01:21:03]** Prostě s cizí lidi se tím spojili.

**[01:21:05]** Zatímco ta druhá skupina, která má asynchronní komunikaci,

**[01:21:08]** tak se takto nespojila.

**[01:21:10]** A celý náš život, a zejména Gen Z,

**[01:21:12]** se prostě prolnul do světa

**[01:21:16]** asynchronní disembodied komunikace s nulovejma nákladama.

**[01:21:20]** To znamená navazování důvěry pro to,

**[01:21:22]** že třeba by chtěl s někým chodit.

**[01:21:24]** To je v podstatě nemožný, protože nevím, jak na to.

**[01:21:26]** Jo, zajímavé. Děkuji moc za tohleto mimo jiné.

**[01:21:30]** Jana se ptá.

**[01:21:32]** Jak zvládnout hrozící sociální vyloučení dílet dítě z kolektivu,

**[01:21:36]** když ho budeme chránit před sociálním sdílením

**[01:21:38]** a nedáváme mu smart phone?

**[01:21:40]** Mám takovou osobní zkušenost.

**[01:21:42]** Můj synek nemá a nedostane,

**[01:21:45]** ale zkus říct nějaké větší, širší populace.

**[01:21:51]** No, nebude sám, který nemá ten smart phone.

**[01:21:55]** Prostě říct sorry.

**[01:21:56]** Prostě smart phone není.

**[01:21:57]** Use it or lose it.

**[01:21:58]** Prostě nějak si poráď normálně.

**[01:22:00]** Nějaký kamoši budou, ne? Bez smart phoneu.

**[01:22:02]** A prostě nepomáhat tomu.

**[01:22:04]** Ideální by bylo, pokud máte v okolí nějaký rodiček,

**[01:22:07]** který jsou ochotní taky říct,

**[01:22:08]** tak nedáme smart phone, nazdar.

**[01:22:10]** Víte, kde já jsem si zlomil třeba tu nohu?

**[01:22:12]** Jsme byli nadovolený a prostě pár večerů po sobě

**[01:22:14]** jsme dětem zakázali ty smart phony.

**[01:22:16]** A pak jsme zjistili, normálně koukáme,

**[01:22:18]** oni tam se hrají v volejbalu.

**[01:22:19]** Já jsem v životě nevěděl, že oni ho mě hrají v volejbalu.

**[01:22:21]** Oni tam někde běhali v parku.

**[01:22:22]** Nakonec to dopadlo, poslední nedovolený,

**[01:22:24]** že mi řekli, tato, pojď si zahrát v volejbal.

**[01:22:26]** Tak já říkám, tak jo.

**[01:22:27]** Takže jako dobrý, má to i svoje ty,

**[01:22:29]** jak se říká, chceme mít bruises, not scars.

**[01:22:32]** Chceme mít škrábance a nechceme mít izvy.

**[01:22:35]** Takže moje první zlomenina, vlastně docela fajn,

**[01:22:38]** aspoň jsem zpomalil trošku.

**[01:22:39]** To znamená, za mě je třeba hrozně dobrý,

**[01:22:41]** když jste schopný se domluvit jako rodiče

**[01:22:44]** a prostě přijít do školy,

**[01:22:45]** je tam nějaký osvícený ředitel a říká,

**[01:22:47]** prostě to zakažte, nebuďte srap,

**[01:22:49]** zakažte ty telefony.

**[01:22:50]** Prostě nesmí, tady jsou skřínky, zavřou se.

**[01:22:52]** A ok, když někomu poteče krev z nosu

**[01:22:54]** nebo mít horečku nebo něco,

**[01:22:55]** tak přijde za učitelem a řekne,

**[01:22:57]** prostě pán učitel, nemůžeš tady vodemknout.

**[01:22:59]** Ok, můžet, jo, půjde.

**[01:23:00]** Vodemkne se a zavolá do mužového blbě.

**[01:23:02]** Ale ten prostor tam, to znamená,

**[01:23:03]** že ty děti budou mít normálně v kuse 8 hodin na to,

**[01:23:06]** aby měli synchronní embodied komunikaci.

**[01:23:08]** A dobře, to, že to pak doma zapnou,

**[01:23:10]** ok, fair enough, ale oni zjistí,

**[01:23:11]** že ta synchronní embodied communication

**[01:23:13]** je vlastně docela fajn.

**[01:23:15]** Tady několik otázek.

**[01:23:18]** Lukáš, díky.

**[01:23:19]** Od jakého věku a hlavně jakým způsobem

**[01:23:21]** doučejete přesně to téma s dětmi otevřít?

**[01:23:24]** S tím mobilem?

**[01:23:25]** Jakože vůbec to, co jsi vlastně říkal.

**[01:23:29]** No, je věk, jako děti velkou část svýho dětství

**[01:23:33]** nemají prostě dostatečnou kognitivní schopnost

**[01:23:35]** rozhodovat o tom, co by měli o sobě dělat.

**[01:23:37]** Že oni by prostě samozřejmě nejradši dřepěli

**[01:23:39]** a třeba jedli čokoládu, když tomu mají tu možnost.

**[01:23:41]** A mimochodem většina dětí, pokud k tomu nejsou nasměrovaný,

**[01:23:44]** tak by nejradši chodila a něco proskoumávala.

**[01:23:47]** On se prostě střídá a říká s tím anglickým,

**[01:23:49]** jak se mi říká český attachment, možná nějaké připoutání.

**[01:23:52]** Prostě zdravý dítě v tom svým tom...

**[01:23:54]** Prostě od nějakého momentu, kdy má poci,

**[01:23:56]** že on nesebere prostě kdejakej netopír

**[01:23:58]** a nedá si ho prostě k jídlu,

**[01:24:00]** tak začne zjišťovat, že chodí sám bez matky

**[01:24:03]** nebo bez toho attach dospělýho do světa.

**[01:24:06]** Tam podniká věci a vždycky na hranici...

**[01:24:09]** To je risk-seeking behavior.

**[01:24:11]** Na hranici rizika, nadšení

**[01:24:14]** a pak se stáhnout zpátky na tu bezpečnou metu.

**[01:24:17]** To znamená, že musí mít tu bezpečnou metu

**[01:24:20]** a musí mít prostor proskoumávat svět o samotě.

**[01:24:23]** Zatěžovat ho tím, že je to takový makový...

**[01:24:27]** To bychom měli si v sobě najít dostatek síly

**[01:24:30]** a něco těm dětem nekomunikovat.

**[01:24:34]** Prostě říct, že nemáš telefon.

**[01:24:36]** U nás je prostě telefon nemá,

**[01:24:38]** stejně jak se u nás nepije v dětství kola

**[01:24:40]** nebo jak se prostě nikdo nekouří,

**[01:24:42]** tak stejně tak prostě není telefon.

**[01:24:44]** Ale zároveň mu dát prostor nějaký.

**[01:24:47]** A nesedět mu furt za zadkem.

**[01:24:49]** To si myslím je skoro nejdůležitější.

**[01:24:51]** A potom někde v pubertě.

**[01:24:53]** Já třeba to svýmu synovi takhle otevřeně komunikuju.

**[01:24:56]** Navíc teď on je trošku tester i LNAI,

**[01:24:59]** takže mám to tam...

**[01:25:02]** Je to hodně individuální.

**[01:25:04]** Kdy teda dětem, dcerám čtyři a šest

**[01:25:08]** povolit přístup na sociální sítě?

**[01:25:10]** Nikdy.

**[01:25:14]** No a jenom to je vlastně hrozně zajímavá věc,

**[01:25:17]** protože já vlastně taky přemýšlím na tím,

**[01:25:20]** že je jedna věc, když někdo staví v Minecraftu,

**[01:25:24]** pak je tam právě ten Fortnite,

**[01:25:26]** pak je tam tohleto, ale potom je tam TikTok

**[01:25:28]** a všechny tady tyhle věci.

**[01:25:29]** A já to osobně trošku alespoň jako kdyby nějak mentálně rozděluji.

**[01:25:32]** Beru, že sociální sítě jsou jako kdyby velmi špatný,

**[01:25:35]** beru, že když Kuba prostě kreativně tvoří v Minecraftu

**[01:25:39]** a pak mi ukáže prostě, že něco vytvořil,

**[01:25:41]** tak beru, hele, OK, tohle je zajímavé,

**[01:25:43]** jako místo, aby si kreslil, tak udělá tady tohle,

**[01:25:45]** jako občas.

**[01:25:46]** Jak to tady vlastně ty vnímáš?

**[01:25:48]** Protože je tady i otázka toho,

**[01:25:50]** které ty sociální sítě jsou podle tebe nejvíc toxické

**[01:25:53]** a jak to potom je vlastně třeba s nějakýma těma hrama?

**[01:25:56]** Já si myslím, že hry jsou celkem v pohodě.

**[01:25:58]** Já bych naopak, pokud někdo chce...

**[01:26:00]** Je to hrozně zajímavé,

**[01:26:02]** proč kluci hrají víc počáčové hry než holky.

**[01:26:05]** Já si myslím, že by holky možná měly třeba víc hrát počáčové hry.

**[01:26:08]** Ale takové počáčové hry, které nejsou multiplayer.

**[01:26:11]** Není tam prostě ten social element.

**[01:26:13]** Takže nebezpečné jsou hry,

**[01:26:15]** které jsou prostě massive multiplayer online games.

**[01:26:17]** Ale nebezpečné, nebezpečné.

**[01:26:19]** Syn tady ve Advanci taky hraje v Fortniteu.

**[01:26:21]** Já hraju s ním ten Fortnite.

**[01:26:23]** Ale proč vám ten Fortnite dává?

**[01:26:25]** Protože když dohráje Fortnite,

**[01:26:27]** tak se v Plzni prostě seberou

**[01:26:29]** a v centru jdou s klukama na hřiště.

**[01:26:31]** A já nevím, kde jsou.

**[01:26:33]** Oni říkají, že jdou na hřiště.

**[01:26:35]** Ty by šli na jiný hřiště, neříkají.

**[01:26:37]** Já to nezjistím. Já nevím.

**[01:26:39]** A to je součást. Takhle jsem vyrůstal já.

**[01:26:41]** To znamená, že on má cestu, jak metabolizovat ten Fortnite.

**[01:26:44]** A někdo ho zhejtí, že hraje v nějakém týmu.

**[01:26:46]** Teď prostě by měli mít

**[01:26:48]** pětikorunkovej výjim.

**[01:26:50]** To znamená, pětkrát po sobě vyhrá.

**[01:26:52]** A on to podělá. A zhejtějí ho tam.

**[01:26:54]** Tak on řekne, tak nic.

**[01:26:56]** Zbalí to a jde prostě s klukama na hřiště.

**[01:26:58]** To je hrozně dobré.

**[01:27:00]** Akorát, že sociální sítě, já si nemyslím,

**[01:27:02]** že pro děti je jakákoliv dobrá.

**[01:27:04]** Je to prostě...

**[01:27:08]** To, co jsem vám ukázal, to byl Twitter.

**[01:27:10]** Tam prostě úplně skončila cenzura.

**[01:27:12]** A tohle to tam najdete.

**[01:27:14]** Takže to je tohle.

**[01:27:16]** Ale třeba Zuckerberg

**[01:27:18]** má úplně pomílený vidění světa.

**[01:27:20]** On prostě furt mele o tom,

**[01:27:22]** že bude dokonalý AI content filtering

**[01:27:24]** na Instagramu.

**[01:27:26]** I kdyby Instagram byl jenom plnej

**[01:27:28]** happy people,

**[01:27:30]** krásných, špokojených, šťastných holek,

**[01:27:32]** a super stimulů,

**[01:27:34]** tak asi po té té přednášce je vám úplně jasný,

**[01:27:36]** co to bude dělat.

**[01:27:38]** Takže i když budu furt jenom koukat

**[01:27:40]** na fotky, jak jsou všichni

**[01:27:42]** hrozně spokojení, tak to dopadne

**[01:27:44]** více méně stejně.

**[01:27:46]** Takže takový to...

**[01:27:48]** Můžeš jít na Instagram, ale nesmíš tam koukat

**[01:27:50]** na žádný gor věci.

**[01:27:52]** Tak to nefunguje. Prostě nechoď na Instagram.

**[01:27:54]** To je opravdu

**[01:27:56]** nejlepší řešení.

**[01:27:58]** A když už tam seš, tak si aspoň nainstaluj Elina.

**[01:28:00]** To bych řekl druhý nejlepší řešení.

**[01:28:02]** Doufám.

**[01:28:04]** Ale je daleko za tím prvním nejlepším řešením.

**[01:28:06]** To je když už to prostě...

**[01:28:08]** A teď ta otázka přijde.

**[01:28:10]** No ale ty, oni prostě brečej doma.

**[01:28:12]** Prosím, všechny prostě ty jo.

**[01:28:14]** Jako pokud jim je míň jak 13,

**[01:28:16]** tak prostě buďte mega nekompromisní.

**[01:28:18]** Prostě mega nekompromisní.

**[01:28:20]** Tam prostě můžete říct, hele, tam je normálně,

**[01:28:22]** to je prostě nezákonný, tam je prostě age-gating,

**[01:28:24]** stejně legal věk pro Instagram je 13,

**[01:28:26]** který by byl strašně nízký, mělo by být aspoň 15.

**[01:28:28]** Řekněte, nebude, nebude, nebude.

**[01:28:30]** A mimochodem, co my jako

**[01:28:32]** rodiče děláme, my snahu uvolnit vlastní

**[01:28:34]** anxietě a prunutí z toho, že nám tam dítě

**[01:28:36]** jako se vzteká,

**[01:28:38]** tak přehodíme na něj.

**[01:28:40]** Tak my ulevíme sami sobě, že mu to povolíme.

**[01:28:42]** A jemu uděláme pěkný galimafiaž v hlavě

**[01:28:44]** tímhle tou dlouhou cestou. A proč to vím takhle

**[01:28:46]** hezky? Protože jsem tu chybu udělal.

**[01:28:48]** Takže...

**[01:28:50]** Možná navazující otázka, jak fungují tvoji děti?

**[01:28:52]** Kolik mají času na telefonu počítači?

**[01:28:54]** Mají se socialní problémy a tak dále.

**[01:28:56]** Jak to máte?

**[01:29:24]** Jak to máte?

**[01:29:26]** Jak to máte?

**[01:29:28]** Jak to máte?

**[01:29:30]** Jak to máte?

**[01:29:32]** Jak to máte?

**[01:29:34]** Jak to máte?

**[01:29:36]** Jak to máte?

**[01:29:38]** Jak to máte?

**[01:29:40]** Jak to máte?

**[01:29:42]** Jak to máte?

**[01:29:44]** Jak to máte?

**[01:29:46]** Jak to máte?

**[01:29:48]** Jak to máte?

**[01:29:50]** Jak to máte?

**[01:29:52]** Jak to máte?

**[01:29:54]** Jak to máte?

**[01:29:56]** Jak to máte?

**[01:29:58]** Jak to máte?

**[01:30:00]** Jak to máte?

**[01:30:02]** Jak to máte?

**[01:30:04]** Jak to máte?

**[01:30:06]** Jak to máte?

**[01:30:08]** Jak to máte?

**[01:30:10]** Jak to máte?

**[01:30:12]** Jak to máte?

**[01:30:14]** Jak to máte?

**[01:30:16]** Jak to máte?

**[01:30:18]** Jak to máte?

**[01:30:00]** Doufám, že nemá tu inklinaci k tomu dopamínovému rauši, takže tomu jsme mojí chybou dali telefon příliš brzo.

**[01:30:07]** Před 4 roky ho furt někde zapomínal, nezapínal ho, vybitý tohle.

**[01:30:11]** Já byl tak, že jsem mu pomalu za to, že mám telefon, používají, šmar, jak jsem to dovedl.

**[01:30:16]** A teďka hraje Minecraft, je tam nějaká, hlavně to riziko, protože vždycky vychovat dětí je mes prostě.

**[01:30:25]** Já nevím, že já nevznám žádnou dobrou radu.

**[01:30:27]** Takže jo, je tam. Vím, že na YouTube nějak tam něco asi dělá, že komentuje nejspíš věci.

**[01:30:34]** Vím, že není na žádným sociální síti.

**[01:30:36]** To, proč to vím, je proto, že fakt mu brutálně držím parental control na telefon.

**[01:30:42]** To znamená, že když přesáhne hodinu a půl denně, tak to tam začne řvát a podívám se na jeho screentime

**[01:30:47]** a vidím, že většinu z té hodiny je, já nevím, prostě v Minecraftu třeba.

**[01:30:53]** Honzo, čas se naplnil.

**[01:30:56]** Honzo, díky. Díky za tvou přednášku.

**[01:30:59]** Já nějakým způsobem bych hrozně rád zpětnul vazbu od vás.

**[01:31:04]** Tak je to tady takové dneska tiché, předpokládám, že budeme mít chvilku čas na zapřemýšlení.

**[01:31:11]** Takže zkuste nám, prosím, napsat nějaké jedno slovo, které se vám zjavilo po tom povídání Honzy

**[01:31:18]** a samozřejmě nám dejte nějakou hvězdičku, abychom věděli, jak se vám ta snídání líbila.

**[01:31:23]** Můžete prostě být to přímo na tom slajdu, jestli to mám pocit teď už zaplo,

**[01:31:27]** anebo pod tím přímým přenosem.

**[01:31:32]** Tak, půjdu hned dál.

**[01:31:35]** Je dobré se fyzicky potkat a popovídat si s někým o tom, co jsme tady dneska slyšeli.

**[01:31:44]** Já určitě doporučím spoustě známých tady tohleto video, tenhle přenos,

**[01:31:49]** pošlu ho do školy a potom se o tom budeme bavit, protože to je přesně téma, které teď řešíme,

**[01:31:53]** s přechodem syna na druhý stupeň. Jak s mobilama, co se tam bude dít a jak to lidmi mají.

**[01:31:58]** Vy si udělejte kolečko s lidma, s vašima blízkýma, s lidma z práce.

**[01:32:03]** Máme určitě i otázky, jaké jsou vaše aha momenty, takže ta reflexie je moc fajn.

**[01:32:09]** My jí, jak už jsem trošku avizoval na začátku, nabízíme také.

**[01:32:14]** 4.9. od 8.30 jsem pozval hosty, kteří byli předchozích Brain&Breakfast,

**[01:32:21]** anebo budou Brain&Breakfast v následujících obdobích.

**[01:32:24]** Eva Nečasová AI dětem, myslím si, hodně zajímavý vhled.

**[01:32:28]** Pepa Holíka, nárci v síti a vůbec vliv sociálních sítí na to, jak fungujeme.

**[01:32:33]** A Karolina Presová, která měla každopádně přednašku o tom, jak se vyklidnit a jak se odpojit.

**[01:32:39]** A plus se mi hlásí mnoho, mnoho dalších lidí, které to téma prostě jednoduše zajímá,

**[01:32:43]** trigruje, ať už z pozice rodiče, práce, čehokoliv.

**[01:32:47]** Takže pokud si chcete u téhle diskuze být, tak se prosím připojte na platformy redbutton.edu.

**[01:32:54]** Chci jenom říct, že kromě klasické Brain&Breakfast snídaně nabízíme i ty biznisové,

**[01:33:01]** které jdou přímo k věci a na aktuální témata, které se ve firmách řeší

**[01:33:08]** a nějakým způsobem reflektujou, ať už v oblastě technologií,

**[01:33:12]** ke kterým máme dneska jako hodně blízko, tak v oblasti people, ke kterým máme dneska blízko.

**[01:33:16]** A ty nejbližší snídaně budou 2. a 3. září.

**[01:33:20]** Druhého Martin Šafařík, budování návyků.

**[01:33:23]** Toho třetího se podíváme na potřeby zákazníků.

**[01:33:26]** Tady tohleto je speciálně pro firmy, speciálně pro biznis.

**[01:33:30]** Ty klasické snídaně jedou dál.

**[01:33:32]** V redbutnu toho děláme hromadu, proto tam byl i ten QR kód,

**[01:33:37]** abyste se dostali na ten obsah.

**[01:33:40]** Jednou z nich je i kniha.

**[01:33:42]** Ano, i existují knihy ještě v dnešní době,

**[01:33:45]** takže knížka měsíce, za měsíc srpen.

**[01:33:48]** Takže určitě, pokud vás knížky baví a chcete nějaké doporučení,

**[01:33:53]** tak hankajadavan www.rbkniha.cz

**[01:33:57]** najdete tam toho spoustu.

**[01:33:59]** A nezbývá než pozvat na další snídaně,

**[01:34:06]** která bude o štěstí v práci,

**[01:34:09]** tak trošku navážeme.

**[01:34:11]** Michal Šrojer, který je zakladatelem,

**[01:34:14]** první chief happiness officer u nás,

**[01:34:16]** můj velký kamarád, zakladatel hnutí štěstí v práci,

**[01:34:19]** tak povykládá vlastně svoji cestu a těch deset let,

**[01:34:23]** které vlastně zažil v tady tomhletom tématu

**[01:34:26]** a taky vlastně zkusí predikovat to,

**[01:34:29]** co nás bude čekat do budoucna.

**[01:34:31]** Takže pokud vás zajímá to, jak fungovat v práci,

**[01:34:33]** jak se stáhají výsledky a jakým způsobem tady tohleto zlepšovat,

**[01:34:37]** tak 19.9. se budu těšit buďto tady v Manžentě

**[01:34:41]** anebo skrz platformu Red Button Edu na Viděnou.

**[01:34:45]** Moc díky Honzo, díky vám všem,

**[01:34:47]** mějte se krásně, ahoj a naschledanou.

**[01:34:50]** Naschledanou.

**[01:35:03]** www.hradeckesluzby.cz